životním stylem strháván na cesty nejmenšího odporu, což vede k rozplývání nebo ke ztrátě sebevědomí (individuality). To ovšem znamená, že se takový člověk snadno stane hříčkou zevních vlivů a z toho vyvěrajících špatných nálad a osudových nepříjemností. To zase způsobí, že se složky jeho bytí při smrti rozestoupí nebo rozpadnou nebo že se on sám ve smyslu vědomí nebo jáství na úrovni posmrtného sebeuvědomování též přetvoří nebo přepodstatní v astrální stín, jev nebo strašidlo. Cesta vyznačující se málo ujasněnými čili nepochopenými jógickými snahami tají zase nebezpečí, že lidé s tímto psychologickým zatížením budou snadno ovlivněni personifikujícími se abstraktními názory, jež se jim zjeví jako bytosti obývající psychický vesmírný prostor. Kdo je ovlivněn těmito jevy, propadá falešným přesvědčením, která mu zkreslují duchovní nauku a její spásonosný význam. Jindy zase tato cesta tají nebezpečí v tom, že se na ní probouzejí mediální schopnosti, k čemuž dochází nesprávným usměrněním mysli, zesílené vůlí. Jindy se toto nebezpečí projevuje démonickými vizemi a pocity pronásledování. K tomu všemu dochází proto, že člověk svou mysl, která je velmi činná v představivosti, neovládl, a proto se obrazy nebo představy odlučují z jeho vědomí. Proti tomu cesta uvědomělého mentálního odvracení se od bolesti a utrpení tají v sobě nebezpečí, že člověk mravně upadne nebo že se rozestoupí a rozpadnou duchovní a ostatní složky jeho bytí. To proto, že se tento druh snažení snadno mění v cestu, která směřuje od konkrétního, naléhavě se připomínajícího, karmou udělovaného prožívání k fantaziím a neplodným spekulacím. Mysl, o níž jsem mluvil jako o činné v obrazivosti, může být činná i ve slovech. Je‑li činná v představách a nedlí‑li myslící člověk svým vědomím na reálné půdě a neuvažuje o všem logicky, mohou se představy jeho mysli od jeho bytosti odpoutat, jakmile na sebe stáhnou dost sil vyzařujících z jeho fyzického těla a bytnosti. Potom se mu mohou tyto představy objevovat jako duchovní zjevení různých kvalit, všeobecně nepříznivých. Nakonec může být myslící člověk pronásledován výplody své fantazie a dospět až k určitému stupni psychického onemocnění. Aptasat: Z tvých slov je zřejmé, že jemné rozdíly v postoji k životu a otázkám duchovního růstu mohou mít značný vliv na vývoj duchovnosti vůbec. Jaký je zde pravý důvod nebo příčina odchylek, jejichž vliv je tak dalekosáhlý? Jestliže je to karma, jakým postojem je přetvářena nebo uváděna v účinnou životní sílu?
97 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS175143