V jeho hlase slyším zřetelnou úlevu. Po zádech mi přeběhne mráz. „Nede, posloucháš mě vůbec?“ vykřiknu a odtáhnu se. „Vypadám utahaně, protože jsem těhotná.“ Dlouze na mě hledí a pak se beze slova otočí. Nevěřícně hledím na jeho záda. Celé roky básnil o dalším dítěti, aby si měla jeho princeznička Agness s kým hrát. Ustavičně jsem se trápila, že mu to upírám, a příroda teď rozhodla za mě. Dítě na poslední chvíli. Nový začátek. Šance být lepší matkou, zachovat se tentokrát správně a mít rodinu na prvním místě. A po tom všem mi teď Ned řekne, že už dítě nechce? „Nede,“ soukám ze sebe. „Nede, já myslela, že budeš mít radost.“ Prudce se otočí. „Radost?“ „Přece jsi vždycky chtěl další dítě…“ „Když byla Agnes malá! Aby si měla s kým hrát! Když jsme byli ještě mladí! Ne teď! Prokrista, Kate! Mám čtyřicet tři roků! Bude mi přes šedesát, když odmaturuje!“ Je úplně bledý, tváří se zoufale. „Uvědomuješ si, co nám to dítě přinese? Zase tu budou probdělé noci, hromady podělaných plínek a my dva vyždímaní jako citron!“ „A co mám dělat?“ ptám se plačtivě. „Agness má tento rok patnáct!“ křičí, jako bych nic neřekla. „Brzy půjde na vysokou. Guy ještě dřív. Budeme se moct vrátit k životu, jaký jsme měli dřív. Cestovat, dělat si, co se nám zlíbí, jít, kam se nám zachce. Opravdu jsi ochotná hodit to všechno za hlavu a vrátit se na začátek?“ Zmoženě se posadím a stisknu hranu stolu tak silně, až mi zbělají klouby. Do jisté míry ho chápu. I já jsem se těšila na dobu, kdy budeme zase volní. Roky jsem snila o výletě do kalifornských vinoték a o túrách po Toskánsku, kdy budu osvobozena od tyranie školních rozvrhů a nekonečných teenagerských potřeb. Za pár let bychom splatili hypotéku, a až děti dostudují vysokou, budeme mít vyšší příjem než kdykoli dřív. A dokonce je možné, že když na sebe budeme mít prostor a čas, znovu s Nedem najdeme jeden druhého. Naprosto přesně vím, co miminko s našimi životy udělá. Už nebudeme každou zimu jezdit lyžovat do Whistleru. Sny o tom,
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS174826