POSLEDNÍ TEMPLÁŘ
De Molay pozoroval papeže, který stále ještě odvracel tvář. Pro vedl všechny svoje tahy naprosto dokonale. Velmistr při té myšlence cítil zvrácené zadostiučinění. Ten člověk svými podlými činy jen dokládal ušlechtilost templářských snah. Král chladně pohlédl na hromotluckého kata. „Kolik z nich je tady ještě naživu?“ De Molay strnul. Poprvé se dozví, jaký osud potkal jeho bratry z pařížského Templu. Gaspard Chaix králi odpověděl, že kromě velmistra zbývá už jen jeho zástupce, Geoffroi de Charnay. Starý templář zavřel oči a mysl mu zaplavila změť zdrcujících úvah. Je po všem, pomyslel si. A to jsme byli tak blízko. Kdyby jen… Kdyby jen tenkrát dávno, před lety, dorazil vzkaz z lodi Falcon Temple od Aimarda a jeho mužů. Jenže nedorazil. Nad Falcon Temple a jejím drahocenným nákladem se prostě zavřela voda. Král se otočil a naposledy pohlédl na ztýraného muže. „Skončete to,“ přikázal. Kat se přišoural blíž. „Kdy, Vaše Milosti?“ „Zítra ráno,“ řekl král a ta představa mu zvráceně vylepšila náladu. Když de Molay jeho slova vyslechl, zmocnil se ho pocit, který nejprve nedokázal rozeznat. Nezakusil ho už celá léta. Úleva. Zpod pokleslých víček pohlédl na papeže a postřehl jeho potlačovanou radost. „Co se stane s jejich majetkem?“ zeptal se papež dychtivě. De Molayovi bylo jasné, že touhle dobou už ze zabavených věcí zbývá jen to, co se nedalo prodat na úhradu králových dluhů. „Knihy, papíry, ostatní artefakty. Patří církvi.“ „Tak si je vezměte,“ mávl král ledabyle rukou, vrhl poslední zuřivý pohled na de Molaye a vyrazil z kobky. Jeho družina odspěchala za ním. Papežovy oči se na nepatrný okamžik střetly s de Molayovýma. Pak se Klement odvrátil a rychle odešel. Během toho kratičkého časového úseku nahlédl de Molay do papežovy duše a potvrdil si, že 98 —
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS174405