ky a spojuje zločince s místem činu, jako by byli těsně spoutáni. Existuje přibližně 1 100 různých odstínů půdy, a pokud má nějaký vzorek z místa činu stejnou barvu jako hlína za pachatelovým do− mem, pak existuje vysoká pravděpodobnost, že se daný pachatel pohyboval na místě činu. Rozbor složení půdy pak může takovou souvislost potvrdit. Slavný francouzský kriminalista Locard for− muloval princip, který byl po něm pojmenován a který konstatuje, že při každém zločinu dochází k nějakému přenosu látek mezi pa− chatelem a obětí nebo místem činu. Rhyme navíc zjistil, že v pří− padě aktivně spáchané vraždy nebo přepadení je hlína po krvi druhou nejčastěji přenášenou látkou. Problém hlíny jako soudního důkazu ovšem spočívá v tom, že je příliš rozšířená. Aby tedy mohla mít z hlediska soudní krimina− listiky nějaký význam, musí se vzorek hlíny, jehož zdrojem může být pachatel, lišit od hlíny, která se přirozeně vyskytuje na místě činu. Prvním krokem při rozboru hlíny je tedy porovnání hlíny ode− brané z místa činu se vzorkem hlíny, který podle názoru krimina− listy pochází od pachatele. Rhyme to vše Benovi vysvětlil a mohutný zoolog sebral jeden sáček s hlínou, který Sachsová označila štítkem Vzorek hlíny – Black− water Landing a také datem a hodinou odběru. Kromě toho zde by− la ručně psaná poznámka, která nepatřila Sachsové. Odebral pol. J. Corn. Rhyme si dokázal představit, že se mladý policista mohl přetrhnout, aby splnil Améliin rozkaz. Ben vysypal část hlíny na druhý arch nabídky předplatného a položil ji vedle hlíny, kterou vyškrábal z Garrettových podrážek. „Jak je srovnáme?“ zeptal se a začal si prohlížet přístroje. „Očima.“ „Ale…“ „Jen se na ně podívejte. A zjistěte, zda se barva neznámého vzorku liší od barvy vzorku známého.“ „A jak to mám udělat?“ Rhyme se přinutil ke klidu. „Prostě se na ně podívejte.“ Ben civěl na jednu hromádku a pak na druhou. A znovu na první. A znovu. A pak ještě jednou.
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS174383
No tak, no tak… tak ošidné to zase není. Rhyme se musel nutit k trpělivosti. Což pro něj byla jedna z nejtěžších věcí na světě. „Jedna hromádka je tmavší, pane,“ řekl konečně Ben svou fis− tulí. „Ten vzorek z Blackwater Landing. Podívejte.“ Nadzvedl Rhymovi obě hromádky. Jenže Rhyme se zašklebil. „Udělal jsem něco špatně, pane?“ „Ne ne ne. Ale není ten známý vzorek vlhký?“ „Ehm, jak to mám poznat?“ „Strčte do něj prst.“ Ben poslechl. „Ano, pane. Je pořádně mokrý.“ „Tak to ho musíme nejdříve vysušit. Srovnání funguje pouze při stejném procentu vlhkosti.“ Rhyme se rozhlédl po místnosti. Vysu− šení na přímém slunci může změnit zbarvení vzorku, ale vysušení v místnosti by zase trvalo příliš dlouhou dobu. Rhyme pohlédl na Thoma a vzpomněl si, že jeho ošetřovatel je nadšený kuchař. „Mikrovlnka!“ zvolal po chvíli. „Zjistěte, jestli je tady v budově ně− jaký bufet nebo kantýna – třeba tam mají mikrovlnnou troubu. Mů− žeme ten vzorek vysušit v ní.“ Ben vyrazil mimochodnou chůzí do chodby a nesl vzorek v ruce jako čerstvě narozené kotě. „Pěkná mátoha,“ utrousil Thom a kývl za hromotluckým stu− dentem. „Je pomalý jako tekoucí sirup… a bázlivý jako nevím co. Přitom se snažím být trpělivý.“ „Snaž se víc.“ O pár minut později se Ben vrátil. Nabídka předplatného ležela na plastikové misce a hlína byla daleko světlejší. „Tak co vidíte?“ zeptal se Rhyme. „Liší se ty vzorky nějak?“ „No když já nevím, pane.“ „Prohlédněte je ve srovnávacím mikroskopu.“ Ben upevnil vzorky do srovnávacího mikroskopu a podíval se do okuláru. „Nejsem si jistý. Těžko říct. Myslím…, možná tam je nějaký rozdíl.“ „Ukažte.“ Ben znovu přidržel Rhymovi mikroskop svalnatými pažemi a Rhyme nakoukl do okulárů. „Vzorky se rozhodně liší,“ konstato− val. „Neznámý vzorek má světlejší barvu. A je více krystalický.
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS174383
Obsahuje více žuly, jílu a různých typů vegetace. To znamená, že nepochází z Blackwater Landing… A jestli budeme mít štěstí, po− chází z jeho skrýše.“ Benovi přeběhl po tváři chabý úsměv – první, který u něj Rhy− me zaznamenal. „Až získáte výsledky rozboru toho vápence v chromatografu,“ pokračoval Rhyme, „projeďte v něm taky hlínu z Garrettovy boty.“ „Ano, pane.“ O chvíli později zablikala obrazovka počítače připojeného k chromatografu−spektrometru a objevily se na ní křivky připomí− nající hory a údolí. Poté na obrazovce vyskočilo okno a Rhyme při− jel na vozíku blíže. Přitom vrazil do stolu, takže sebou vozík škubl na stranu a trochu Rhyma rozhodil. „Sakra.“ Benovy oči se rozšířily úzkostí. „Jste v pořádku, pane?“ „Jo, do prčic,“ zamumlal Rhyme. „Co tu dělá ten zatracený stůl? Vůbec ho tu nepotřebujeme.“ „Odklidím ho stranou,“ vyhrkl Ben, jednou rukou popadl těžký stůl, jako by byl vyroben z balzy, a odšoupl ho do rohu. „Promiňte, měl jsem na to myslet.“ Rhyme si nevšímal Benovy nepatřičné kajícnosti a pečlivě si prohlížel obrazovku. „Značné množství dusičitanů, fosfátů a čpav− ku.“ To bylo velice nepříjemné, ale Rhyme zatím neříkal nic. Chtěl vidět, jaké látky se nacházejí v hlíně, kterou Ben vyškrábal z po− drážek. Rhyme Benovi poručil, aby otestoval hlínu v chromatogra− fu, a zakrátko se na obrazovce objevily nové výsledky. Rhyme si povzdechl. „Další dusičitany, další čpavek – přímo spousta čpavku. A znovu ve vysokých koncentracích. A taky dal− ší fosfáty. Nějaký čisticí prostředek. A ještě něco… Co to k čertu je?“ „Kde?“ zeptal se Ben a sklonil se nad obrazovku. „Na dně. Databáze to identifikovala jako kamfen. Slyšel jste ně− kdy o něčem takovém?“ „Ne, pane.“ „Ale ať je to, co chce, Garrett po tom šlapal.“ Rhyme se podíval na sáček s důkazy. „Tak copak tam ještě máme? Co ten bílý kapes− ník, který našla Sachsová?“
100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS174383