ky a spojuje zločince s místem činu, jako by byli těsně spoutáni. Existuje přibližně 1 100 různých odstínů půdy, a pokud má nějaký vzorek z místa činu stejnou barvu jako hlína za pachatelovým do− mem, pak existuje vysoká pravděpodobnost, že se daný pachatel pohyboval na místě činu. Rozbor složení půdy pak může takovou souvislost potvrdit. Slavný francouzský kriminalista Locard for− muloval princip, který byl po něm pojmenován a který konstatuje, že při každém zločinu dochází k nějakému přenosu látek mezi pa− chatelem a obětí nebo místem činu. Rhyme navíc zjistil, že v pří− padě aktivně spáchané vraždy nebo přepadení je hlína po krvi druhou nejčastěji přenášenou látkou. Problém hlíny jako soudního důkazu ovšem spočívá v tom, že je příliš rozšířená. Aby tedy mohla mít z hlediska soudní krimina− listiky nějaký význam, musí se vzorek hlíny, jehož zdrojem může být pachatel, lišit od hlíny, která se přirozeně vyskytuje na místě činu. Prvním krokem při rozboru hlíny je tedy porovnání hlíny ode− brané z místa činu se vzorkem hlíny, který podle názoru krimina− listy pochází od pachatele. Rhyme to vše Benovi vysvětlil a mohutný zoolog sebral jeden sáček s hlínou, který Sachsová označila štítkem Vzorek hlíny – Black− water Landing a také datem a hodinou odběru. Kromě toho zde by− la ručně psaná poznámka, která nepatřila Sachsové. Odebral pol. J. Corn. Rhyme si dokázal představit, že se mladý policista mohl přetrhnout, aby splnil Améliin rozkaz. Ben vysypal část hlíny na druhý arch nabídky předplatného a položil ji vedle hlíny, kterou vyškrábal z Garrettových podrážek. „Jak je srovnáme?“ zeptal se a začal si prohlížet přístroje. „Očima.“ „Ale…“ „Jen se na ně podívejte. A zjistěte, zda se barva neznámého vzorku liší od barvy vzorku známého.“ „A jak to mám udělat?“ Rhyme se přinutil ke klidu. „Prostě se na ně podívejte.“ Ben civěl na jednu hromádku a pak na druhou. A znovu na první. A znovu. A pak ještě jednou.
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS174383