„Ten chlap, co mě sleduje, patří k vám, pane Greenbergu?“ „Ano.“ „Nelíbí se mi to.“ „Je mi líto.“ Pat se k němu otočila. „Mohl byste ho prosím odvolat?“ „Nemohl. Ale požádám ho, aby se choval nenápadněji.“ „Aha.“ Vzala ze stolku kabelku, z podlahy zvedla pouzdro s akordeonem a bez dalšího slova vyšla z ložnice. Za pár vteřin oba muži zaslechli přibouchnutí vchodových dveří. „Ta mladá dáma je velmi houževnatá a cílevědomá,“ pozna menal Jason. „Má k tomu dobrý důvod.“ „Jak to myslíš?“ „Domníval jsem se, že si každého, s kým máš co do činění, nejdřív pořádně proklepeš…“ „Pořád ještě nemám všechny informace. Nezapomínej, že jsem náhradník.“ „V tom případě ti ušetřím čas. Koncem padesátých let padl její otec za oběť mccarthyovské hysterii. Vyhodili ho z ministerstva zahraničí. Byl samozřejmě mimořádně nebezpečný. Pracoval tam jako jazykový konzultant. Měl bezpečnostní prověrku na překlady denního tisku.“ „Hovno.“ „To je správné slovo, kamaráde. Zpátky už ho nevzali. Pat ce lou dobu studuje na stipendium a žije z ruky do úst. Na lidi tvého typu je trochu alergická.“ „Vybral sis opravdu dobře, chlapče!“ „A ty sis vybral mě, vzpomínáš?“ Matlock otevřel dveře svého bytu a vešel do předsíňky. Pat odvedla při úklidu vynikající práci, jak ostatně předpokládal. Dokonce pověsila záclony a závěsy. Bylo krátce po třetí – ztratil většinu dne. Greenberg trval na tom, že spolu zajedou do Licht fieldu, kde se Matlock podrobí další lékařské prohlídce. Otřesený, ale provozuschopný, zněl doktorův verdikt. Na oběd se zastavili U Cheshirské kočky. Během jídla Matlock neustále zalétal pohledem ke stolku, kde před čtyřmi dny seděl 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS174167