Na ministerstvu má tajné materiály na starosti člověk seriózní a důležitý: bezpečnostní ředitel, který ví, jak lehké je tajný dokument zašantročit, ztratit, náhodou založit do kopírky či někomu nespolehlivému (vašemu psu či batoleti) půjčit. Pro jistotu vám proto dokument vůbec nevydá, aby vás ochránil před rizikem zneužití. Při jednání vlády tak občas projednáváte spis, který nikdo z vlády neviděl, neboť je přísně utajený. A jelikož je utajené i hlasování a obsah usnesení, nesmíte o něm na veřejnosti nic říct. A tak je stejně lepší o něm nic nevědět a vy i bezpečnostní ředitel můžete mít klidné spaní. Zákon o služebním tajemství tady přece není na ochranu onoho tajemství, ale na ochranu úředníků. „Pane inspektore, říkala jsem, že chci zaříznout tužku, nikoli služku!“ Jednou z mála atrakcí, kterou s ministerskou funkcí lze získat, je OCHRANKA. Musíte si ovšem vybrat správné ministerstvo („jménem republiky“, „hrajeme si na vojáčky“, „co by tomu řekli za hranicemi“ nebo „řidičský průkaz, prosím“). Je tvořena několika desítkami mladých a esteticky dobře řešených mužů. Důvodem genderové nespravedlnosti jsou údajně náročné fyzické testy, což je vysvětlení stejně opakované jako nesprávné. Patrně ve snaze zastřít fakt, že nezbytnou výbavou ochránců je zbraň s krátkou hlavní, diskrétnost a mlčenlivost. Tato nerovnost vám však brzy přestane vadit. Při pohledu na vypracované hrudníky totiž vzrušením zaplesá srdce každé mnohoprocentní ministryně či čtyřprocentního ministra.
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS173093