8. kapitola: Nálet Předsunuté drooní hlídky zahlédly útočící pyramidu v okamžiku, kdy už bylo pozdě na účinnou ochranu. První obranné pásmo Bílého Města se rozprostíralo stovky kilometrů před zelenou linií Smaragdového pralesa, ještě v pahorcích Živé pouště. Trigon sám byl v první chvíli poněkud udivený mohutnými pevnostmi a množstvím létajících draků, jež proti němu v krátké chvíli vyrazilo. Šok vyvolaný nenadálým zjevením gigantické bytosti však způsobil, že disciplinované pohraniční posádky v prvních chvílích propadly panice a místo přesného hlášení o útoku, síle nepřítele a přesné lokalizaci a směru útoku se vrhly do protiútoku. „Pátá rudá, berete si jižní stranu! Zelená šestka na to jde z pěti hodin! Sedmičko, potvrď příjem!“ „Máme ho, bílá jedničko! Jdeme na to…“ Svoooummh! „To není možný! Ustupte! Plán C!“ „Ne! Nenecháme tu bestii letět na Bílé Město!“ „Dostal pátou a šestou letku!“ „Pozor, obrací se! Ne…!“ „Jedničko, slyšíš mě? Provádíme obrat…“ „…“ Ticho. Bolest a ticho. Trigon během několika vteřin zaměřil citlivými biolokátory téměř tři desítky draků a ze dvou jícnů jim předal srdečné pozdravy z pekla.
***
Drooní pancíř je nesmírně odolný. Skoro vůči všemu… Skládá se ze tří vrstev. Prostřední, ta nejdokonalejší, strukturou připomíná včelí plástev kombinovanou se skelety největších drooních staveb. Komory téhle vrstvy dokáže obranný dračí mechanismus v mžiku naplnit chemikáliemi, které proti prudkým žíravinám vytvářejí účinné neutralizátory a proti jedům účinné protijedy. Proti účinku nepřátelských plamenů dokonce aktivuje podchlazenou vrstvu podobnou frezogonově principu ochrany. Drooni útočí tak, že protivníkovi nastavují silný lebeční štít. Z téhle pozice mohou totiž nejlépe zaměřovat a pak vypustit smrtící energetické paprsky. Evolucí vytvarovaný tvar lebky do zaobleného kužele potaženého jemně se vlnící lesklou pokožkou navíc nedovolí běžnému nepřátelskému paprsku způsobit větší zranění, protože ten se od drooní hlavy odrazí jako od rotujícího parabolického zrcadla. Vzájemné souboje létajících draků nezřídka končí pouze naprostým vyčerpáním obou soupeřů. Světelné gilotiny, jež vytryskly proti útočným letkám, měly droony rázně přesvědčit o zbytečnosti všech - po miliony let zdokonalovaných - obranných prostředků. Trigonovy paprsky zasáhly dvacet sedm droonů a rozřezaly je dokonaleji, než by to dokázaly vibrační pily na městských jatkách v Reeweře. Z pohledu řezníka byli draci perfektně „rozbouraní“. Zhuštěná energie levitující pyramidy je rozpárala po délce a díky tepelnému i kinetickému koeficientu způsobila explozi dračích těl. Neforemné, roztrhané a sežehnuté zbytky mohutných trupů, lebek a křídel se snášely na Živou poušť. Ti, kdož v masivních bunkrech sledovali strašlivý atak, průběžně předávali do Bílého Města informace o nečekaně agresivním útoku. Jenže to právě neměli dělat… Trigon totiž zaměřil telepatické vysílání obránců a podle toho se zařídil. Provedl nad vnější obrannou linií lehký obrat a poté, co vyčistil vzdušný prostor, se zaměřil na pozemní cíle. Bez sebemenšího zaváhání zaútočil na masivní hraniční pevnosti. Apokalyptickým žárem roztavil velkolepé stavby dřív, než si to jejich obránci stačili uvědomit. Zmatené vysílání, rozhořčené biosignály, starost o pozůstalé, varování, hrdinství, smrt… A zase smrt. „Co je to tam, proboha, likviduje?“ otočil se Ken Wood na Matku Drull. Ukázka elektronické knihy, UID: KOS172781