Marie zvaná Panna, tři králové a Kráska (Ukázka, strana 99)

„Berte si! Máš rád česnek, princi Kašpare? Já si bez nìj skopové ani nedovedu pøedstavit!“ Takže žádné jehnìčí, ale skopové. A pokud jde o česnek, Kašpar jej vùbec neznal a jeho pronikavá vùnì či spíše zápach v nìm vzbuzoval nedùvìru. Ale protože ho už sužoval hlad, pozvedl žebírko k ústùm, stejnì jako Kráska, jež se po prvních soustech usmála a øekla: „Česnek? Smrdí pøíšernì, ale øeknu ti,“ a ukázala na krále žebírkem, „že ke skopovýmu je docela dobrej.“ Nevìdìl, co by na to mìl øíct, navíc mu pøipadalo nemístné, aby ho žena, byT princova manželka, oslovovala bez vyzvání. Docela ho vyvedla z míry! Nespokojenì se ošil a podmračil se.

Kolik kdo má žen „Taky bych se možná vydal na cestu,“ pokračoval král po chvíli, „jenomže neodkladné vladaøské povinnosti… ale naštìstí mám devatenáct synù. Kolik synù má tvùj otec?“ „Ani nevím,“ odpovìdìl Kašpar a olízl si mastné prsty, „sto sedmdesát, sto devadesát? Ti poslední jsou ještì docela maličcí a jak to vypadá, otec se už jejich dospìlosti nedočká.“ „Óóó!“ zasténal král a nedokázal skrýt úžas, to číslo sto devadesát mu úplnì vyrazilo dech. „Brzy jich už bude jako fíkù na stromì,“ pokračoval KaUkázka elektronické knihy, UID: KOS170922

špar. „Abych øekl pravdu, ani je neznám, protože já se zdržuju jenom v otcovì blízkosti a pøipravuju se pøevzít otìže vlády, ale ti mladší jezdí na koni, støílejí z luku a pokoušejí se ulovit nìjaké ty lvy, což se jim moc nedaøí. Prostì utrácejí čas v zábavì, høe a zahálce!“ „A kolik pojal žen tvùj otec?“ „Sedmdesát sedm,“ øekl Kašpar suše. „Teï už jich má jenom sedmdesát šest,“ opravila ho Kráska vìcnì a odhodila jen napùl ohlodanou kost na zem.

Zpod stolu se vyøítil pes, popadl ji do zubù a rozdrtil ji, až to zapraskalo. „Mocného a bohatého máš otce! Uživit sedmdesát šest žen, to není jenom tak… Ale na druhé stranì, øíkal jsi, že už je podlomený? Já mám jenom sedm žen a jsem svìží.“ Ale jaký bùh? Bùh čeho?

A potom se král se žebírkem v ruce naklonil pøes stùl ke Kašparovi a zeptal se ho: „A kolik ty máš žen?“ „Jednu.“ Krále to zarazilo. „Není to málo?“ A podrbal se mastnými prsty za uchem. „Moje žena vydá za sedmdesát sedm jiných,“ neváhal Kašpar s odpovìdí, za což ho Kráska políbila na tváø. „Budou se ti posmívat, že nestačíš na více než jednu ženu.

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS170922

Aspoò ještì jednu dvì kdybys… možná, že by se ti zalíbila nìkterá z mých dcer. Nejvyšší čas, aby už šly z domu!“ „Vážím si tvé nabídky, ale musím ji odmítnout. Mám oči jenom pro svoji ženu a jiné mì nezajímají.“ Sluha pøinesl mísu ovoce a mladá a jen spoøe odìná dívka postavila na stùl víno a ke každému stolovníku pøistrčila pohár. „A co se to má narodit za krále, tam na západì? Anebo to bude, jak se povídá, bùh?“ „Narodí se človìk, ale bude to bùh, ano,“ odpovìdìl s jistotou. „Hm. Ale jaký bùh? Bùh čeho?“ „Bude to vševládný bùh,“ vymýšlel si Kašpar. „To se podívejme, vševládný, øíkáš. To jako že bude mocný?“ „I ti nejmocnìjší panovníci by mìli hledìt být s ním zadobøe.“ „To se rozumí, jak jinak, zadobøe,“ pøitakal král.

Poznamenejme, že rovnìž jeho jméno se do našich časù nedochovalo, což ani v tomto pøípadì není žádná škoda. „Jenomže tam na západì vládne chudoba, tvrdí moji rádci, prý zaostalost a nevzdìlanost. A vùbec tam prý život nestojí ani za psí štìk. Øím, Øecko, Egypt, ubohé zemì, žádné zlato, Ukázka elektronické knihy, UID: KOS170922