98
ma od Kusty b. Lúky,104 četl větu as-sijaga ‘ilat harakat as-sá’igh („zlatotepectví je hnací silou zlatotepce“) jako as-sijagha ‘ilat harakat as-sáni‘, a přeložil ji jako: „magisterium est causa motus magistri“. Nebo když Jakub z Benátek při překladu Metafyziky (985a 18 19) tam, kde měl překládat „Anaxagorás používá inteligenci jako stroj k utváření vesmíru“, napsal: „Anaxagoras enim mechico (mexane) id est adultero, utitur intellectu ad mundi creationem.“105 Někdy se dvě slova smíchala v jedno, jak to uvádí Van Rietová.106 „Je třeba“ (necesse est) se v arabštině píše fa-lá budda an, avšak když se tato tři slova čtou jako jedno, duktus se stáhne na fa-li-abdán, což Jakub z Benátek přečetl jako fa-li-abdánihá a přeložil jako corporibus. Tyto omyly se objevovaly následkem příliš rychlého čtení a byly velmi časté u vlastních jmen, především proto, že se v původních řeckých rukopisech nepoužívala velká písmena107 a Arabové je neznají vůbec. Vzhledem ke zvláštnímu psaní arabštiny (prosté tečky rozlišují mezi písmeny f, k, b, t, n, th, z) bylo možné očekávat naprostou dezorientaci latinských překladatelů, ať byli sebesvědomitější. Proto je třeba knihu Tykána, připisovanou v díle Picatrix Ibn Wahšíjovi, považovat za deformaci slova Tabáka.108 Latinští opisovači se často dopouštěli téhož omylu, když špatně řešili zkratky textů, které reprodukovali: substantia > sententia; numeri > nervi atd.109 Deformace vlastních jmen měly tři hlavní příčiny: 1. špatné čtení způsobené původním písmem (Phedon > Cadon, Menelaos > Milleus); 2. fonetické úpravy pod vlivem dialektu používaného v dané oblasti (Ibn Rušd > Averroes, Ibn Síná > Avicenna, Hunajn > Joannitius, Muhammad > Mahoma, al-Bírúní > Azaroni); a 3. kulturní nedostatečnost jako v případě, když se toponymum Pireo přeložilo obecným substantivem fuego (oheň). Časté byly také omyly v přepisu číslovek bez ohledu na používaný typ: u arabských číslovek z důvodu anarchie v jejich tvarech, u písmen používaných pro číselné hodnoty kvůli diskrepancím mezi 104) Srov. M. Th. d’Alverny, 1, 1968 Paris, s. 142. 105) M. Th. d’Alverny, 1, 1968 Paris, s. 132. 106) 1, B, 1968 Paris, s. 119; M. Th. d’Alverny, 1, 1968 Paris, s. 130 a 140. 107) Srov. A. Badawí, 1, B, 1968 Paris, s. 118. 108) Srov. W. Hartner, 1, B, 1968 Paris, s. 96. 109) Srov. M. Th. d’Alverny, 1, 1968 Paris, s. 134–135.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS170835