vot.127 Emise pamětních mincí krále Agathokla (jednoho z Euthydémových potomků) dokumentuje genealogické spojení mezi seleukovským rodem, Diodotovci a euthydémovskou linií. Diodotos II. byl nahrazen vládcem, který odvozoval svůj původ od Seleuka I. a paradoxně se mohl odvolávat také na příbuzenský poměr se zakladatelem samostatného řecko-baktrijského království.128 Krátká diodotovská dynastie zřejmě neuspěla právě kvůli příklonu jejího druhého a zároveň posledního představitele k neřecké a tudíž barbarské mocnosti. Diodotos II. razil společně se svým otcem zlaté statéry. K vládě byl povolán již za života Diodota I. jako spolukrál a pod jeho pravomoc spadala mincovna v Baktře.129 V ní začal razit mince se svým portrétem a s královskou titulaturou. Velké množství zlatých statérů patřících do této emise je poškozeno zkušebním zásekem, což svědčí o nejisté době a nedůvěře obchodníků. Záseky jsou vedeny v nejvyšším místě mincovního reliéfu a leží proto mimo panovníkovu tvář. Nejedná se tedy o poškození, které by mělo poškozovat památku vydavatele.130 Diodotovi II. je také přidělována většina ražeb z obecných kovů se jménem Diodotos.131 Mince z období jeho samostatné vlády se až na detaily neliší od ražeb z doby spoluvlády s otcem Diodotem I. Na líci vyšších nominálů je vyobrazen jeho portrét zprava s královskou čelenkou. Rubní náměty jsou shodné s náměty na mincích Diodota I. Objevuje se na nich opět postava Dia vrhající okřídlený blesk. Diodotos II. mincoval po otcově smrti ve všech královských dílnách, tedy v Baktře, Ai-Khanoum i v tzv. mincovně A, která se nachází v blízkosti lokality Ai-Khanoum. Mince nesou větší množství značek, jejichž původní význam zřejmě není možné určit. 127
128 129 130 131
Obhajoba Euthydéma I. před Antiochem III. o několik let později vyzdvihovala skutečnost, že nástupem nového krále byl odstraněn syn vzbouřence (POLYBIOS, 11.34.2.). Diodotova vzpoura nespočívala jen v odmítnutí seleukovské svrchovanosti, zahrnovala v sobě také změnu zahraniční politiky a tím i ohrožení seleukovských zájmů. Tarn (TARN, W. W.: The Greeks in Bactria and India. Cambridge 1951, s. 72) rozvinul spekulativní ságu o rodových svazcích mezi Seleukovci a baktrijskými královskými liniemi. Jeho vyprávění, nesmírně barvité a dramatické, vychází z pamětních ražeb a bez podpory písemných pramenů zůstává pouhými nepodloženými hypotézami. Podle Tarna zůstala u dvora Diodota II. seleukovská princezna, vdova z druhého manželství Diodota I., popuzená spoluprací Diodota II. a Parthů. Tato nově vzniklá aliance přispěla k porážce Seleuka II. Arsakovými vojsky. Seleukovská vdova využila sňatku své dcery s jedním z baktrijských velmožů – s budoucím králem Euthydémem. Ten se díky svazku s královskou dcerou mohl postavit do čela převratu a sám se stát králem. Viz kapitola Agathoklés oddíl Pamětní ražby. KRITT, B.: Dynastic Transition, s. 7–18. BOPEARACHCHI, O. – GRIGO, K.: Thundering Zeus revisited. ONS 169, s. 22–24. KRITT, B.: Dynastic Transition, s. 35–42, 48–58.
97
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS170711