Stfiíbro na prahu novovûku (15.–16. století)
POLITICK¯ A HOSPODÁ¤SK¯ V¯VOJ Na pfielomu 15. a 16. století do‰lo na královském trÛnû zemí Koruny ãeské k dynastické zmûnû. Po Ludvíkovi, posledním panovníku z jagellonského rodu, byl roku 1526 za ãeského krále zvolen Ferdinand I. Habsbursk˘ (1526–64). V témÏe roce získal i uherskou korunu. Roku 1531 byl zvolen za fiímského krále jako spoluvladafi císafiského bratra Karla V. a po jeho abdikaci roku 1556 se stal i císafiem ¤í‰e fiímské. Vnitropolitické pomûry v ãesk˘ch zemích se od té doby odvíjely v kontextu celoevropské habsburské politiky, s níÏ se ãeské stavy nejednou dostávaly do stfietu. Poprvé se tak stalo v letech 1546–47 za války zvané ·malkaldské mezi císafiem a jednotou nûmeck˘ch protestantsk˘ch kníÏat, která se stala podnûtem k prvnímu otevfienému vystoupení ãeské stavovské opozice proti Ferdinandovi I. Po habsburském vítûzství v bitvû u Mühlbergu roku 1547 byla stavovská politická práva ãesk˘ch stavÛ citelnû omezena, potvrzena dûdiãná práva HabsburkÛ na ãesk˘ trÛn a byrokratizací byla zahájena centralizace královské moci. V tûchto intencích pokraãovali i dal‰í habsbur‰tí panovníci – Maxmilian II. (1564–76) jako císafi ¤í‰e fiímské, ãesk˘ a uhersk˘ král, a Rudolf II. (1576–1611), kter˘ téÏ pfievzal v‰echny tyto funkce. V závûru jeho vlády se za jeho nástupce Matyá‰e (1611–19) vnitropolitická situace stále vyhrocovala a záhy se ãeské zemû a celá Evropa ocitly na prahu tfiicetileté války (1619–48). Bûhem tûchto let se zemû Koruny ãeské staly nejednou válãi‰tûm, coÏ pro nû mûlo nepfiíznivé hospodáfiské dÛsledky. Pfiechod stfiedovûku do novovûku nebyl obdobím neru‰eného rozvoje, ale byl naplnûn ãetn˘mi politick˘mi a ekonomick˘mi událostmi. Na mnoh˘ch z nich se podílela sloÏitá politická situace v fiadû evropsk˘ch zemí. Je tedy namístû otázka, jaké byly hospodáfiské pomûry v tûchto dobách v ãesk˘ch zemích. Bylo uÏ zmínûno v jiné souvislosti, Ïe období konce 15. a 16. století je povaÏováno za dobu zfietelného pfielomu v dlouhodobém v˘voji evropské ekonomiky a v jejím rámci téÏ ekonomiky ãeské. Nûkteré z projevÛ tohoto pfielomu se ov‰em v domácím prostfiedí objevily jen ãásteãnû nebo se zpoÏdûním. Specifick˘m rysem ãeského hospodáfiského dûní byla skuteãnost, Ïe od husitsk˘ch dob se postupnû sniÏoval rozsah korunního majetku rozchvácením znaãného mnoÏství královsk˘ch statkÛ ze strany ‰lechty, vyuÏívající oslabení 97 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS170698