Stfiíbro na prahu novovûku (15.–16. století)
POLITICK¯ A HOSPODÁ¤SK¯ V¯VOJ Na pfielomu 15. a 16. století do‰lo na královském trÛnû zemí Koruny ãeské k dynastické zmûnû. Po Ludvíkovi, posledním panovníku z jagellonského rodu, byl roku 1526 za ãeského krále zvolen Ferdinand I. Habsbursk˘ (1526–64). V témÏe roce získal i uherskou korunu. Roku 1531 byl zvolen za fiímského krále jako spoluvladafi císafiského bratra Karla V. a po jeho abdikaci roku 1556 se stal i císafiem ¤í‰e fiímské. Vnitropolitické pomûry v ãesk˘ch zemích se od té doby odvíjely v kontextu celoevropské habsburské politiky, s níÏ se ãeské stavy nejednou dostávaly do stfietu. Poprvé se tak stalo v letech 1546–47 za války zvané ·malkaldské mezi císafiem a jednotou nûmeck˘ch protestantsk˘ch kníÏat, která se stala podnûtem k prvnímu otevfienému vystoupení ãeské stavovské opozice proti Ferdinandovi I. Po habsburském vítûzství v bitvû u Mühlbergu roku 1547 byla stavovská politická práva ãesk˘ch stavÛ citelnû omezena, potvrzena dûdiãná práva HabsburkÛ na ãesk˘ trÛn a byrokratizací byla zahájena centralizace královské moci. V tûchto intencích pokraãovali i dal‰í habsbur‰tí panovníci – Maxmilian II. (1564–76) jako císafi ¤í‰e fiímské, ãesk˘ a uhersk˘ král, a Rudolf II. (1576–1611), kter˘ téÏ pfievzal v‰echny tyto funkce. V závûru jeho vlády se za jeho nástupce Matyá‰e (1611–19) vnitropolitická situace stále vyhrocovala a záhy se ãeské zemû a celá Evropa ocitly na prahu tfiicetileté války (1619–48). Bûhem tûchto let se zemû Koruny ãeské staly nejednou válãi‰tûm, coÏ pro nû mûlo nepfiíznivé hospodáfiské dÛsledky. Pfiechod stfiedovûku do novovûku nebyl obdobím neru‰eného rozvoje, ale byl naplnûn ãetn˘mi politick˘mi a ekonomick˘mi událostmi. Na mnoh˘ch z nich se podílela sloÏitá politická situace v fiadû evropsk˘ch zemí. Je tedy namístû otázka, jaké byly hospodáfiské pomûry v tûchto dobách v ãesk˘ch zemích. Bylo uÏ zmínûno v jiné souvislosti, Ïe období konce 15. a 16. století je povaÏováno za dobu zfietelného pfielomu v dlouhodobém v˘voji evropské ekonomiky a v jejím rámci téÏ ekonomiky ãeské. Nûkteré z projevÛ tohoto pfielomu se ov‰em v domácím prostfiedí objevily jen ãásteãnû nebo se zpoÏdûním. Specifick˘m rysem ãeského hospodáfiského dûní byla skuteãnost, Ïe od husitsk˘ch dob se postupnû sniÏoval rozsah korunního majetku rozchvácením znaãného mnoÏství královsk˘ch statkÛ ze strany ‰lechty, vyuÏívající oslabení 97 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS170698
Stfiíbro na prahu novovûku státní moci. DÛsledkem bylo sníÏení sobûstaãnosti státní moci, a proto v prÛbûhu 15. století královské dluhy neustále rostly. Král Vladislav Jagellonsk˘ se dokonce ocitl ve stavu jakéhosi vefiejného úpadku, neboÈ musel sv˘m vûfiitelÛm z fiad ‰lechty vydat správu âeské komory – nejvy‰‰ího finanãního úfiadu v zemi. Napfiíklad na Moravû od 60. let 15. století do poloviny 16. století pfie‰lo 27 % v‰ech obcí do majetku ‰lechty, vût‰inou na úkor korunního majetku, kter˘ tu kromû královsk˘ch mûst témûfi beze zbytku zmizel. ·lechta se tak stala váÏn˘m hospodáfisk˘m konkurentem mûst, zvlá‰tû kdyÏ v prÛbûhu 16. století se snaÏila melioracemi a vlastním podnikáním v rÛzn˘ch oblastech potravináfiství zv˘‰it v˘nos ze sv˘ch statkÛ. Mûsta se tak dostávala do hospodáfisky defenzivního postavení. Zvlá‰tû v˘razn˘m dokladem této skuteãnosti byla ztráta jejich v˘hradního práva vafiit a prodávat pivo roku 1517, kdy se ‰lechtû podafiilo tuto tradiãní mûstskou v˘sadu prolomit a vyuÏít ve svÛj prospûch. V prÛbûhu 16. století se pfiesto podíl ãesk˘ch mûst na hospodáfiském ruchu zvy‰oval, jak si to vynucoval rychl˘ rÛst obyvatelstva. Vedle královsk˘ch mûst rostl v prÛbûhu zejména druhé poloviny 16. století poãet nov˘ch poddansk˘ch mûsteãek a vesnic jako dÛsledek dal‰í kolonizace v ãesk˘ch zemích. Zatímco ve vût‰ích ãesk˘ch a moravsk˘ch mûstech pfiedstavovala základní hospodáfiskou ãinnost fiemeslná v˘roba, v mal˘ch mûstsk˘ch aglomeracích stále pfievaÏovalo zemûdûlství. Aãkoli pfieváÏná ãást mûstské v˘roby byla zamûfiena na místní trhy, zvût‰oval se objem zboÏí urãeného pro vzdálenûj‰í trhy a ãást v˘robkÛ se uplatÀovala i v zahraniãí. Tak napfiíklad od konce 15. století mûla mûsta praÏská smlouvu s Norimberkem, zv˘hodÀující obû strany pfii vzájemném obchodním styku. Norimberské firmy mûly hlavní podíl na v˘vozu cínu a mûdi a pfies pfiísné zákazy vyvezly z âech i znaãné mnoÏství stfiíbra. Zv˘‰ené tempo hospodáfiského Ïivota otfiáslo dosavadním systémem stfiedovûké privilegovanosti v˘roby pfiedev‰ím fiemeslné, ochromovalo systém tradiãních obchodních v˘sad a vytváfielo podmínky pro konkurenãní boj. Jeho dÛsledkem byly nové relace mezi hodnotami zboÏí, neboÈ zmûny v poptávce pfii vzestupném trendu spotfieby nab˘valy dramatické podoby. Úãinky tûchto tendencí se ov‰em v ãesk˘ch zemích projevily jen v nûkter˘ch oblastech a ne ve stejné intenzitû, neboÈ nûkteré podnûty byly závislé na domácích nebo stfiedoevropsk˘ch podmínkách hospodáfiského v˘voje. Tak napfiíklad lze sice pfiedpokládat rÛst fiemeslné a zemûdûlské produkce, ale ani zv˘‰en˘ obrat obchodu s ní nevyvolal strukturální zmûny ve vztahu ãesk˘ch zemí k ostatní Evropû. Pokud se takové zmûny projevily, jejich dÛsledky nebyly z hlediska bilance zahraniãního obchodu pro ãeskou ekonomiku pfiíli‰ pfiíznivé. Na zaãátku i na konci 16. století se ze zemí Koruny ãeské vyváÏely na prvním místû kovy, minerály a zemûdûlské v˘robky, na druhém místû – a to v mnohem omezenûj‰ím mnoÏství – fiemeslné v˘robky. Tato struktura v˘vozu odpovídala celkové 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS170698
Stfiíbro na prahu novovûku
DÛlní práce v 16. století. Rytina z díla Berggedicht, kolem 1530. Archiv Jifiího Majera.
úrovni v˘roby a vzájemnému pomûru mezi produkcí zemûdûlskou a fiemeslnou. Na rozdíl od v˘vozu se objem a skladba dovozu zboÏí v prÛbûhu 16. století mûnily. JestliÏe na poãátku století pfievládal dovoz hromadné spotfieby (zejména sÛl, Ïelezo, dobytek, kÛÏe a koÏe‰iny), do poãátku 17. století se sortiment dováÏeného zboÏí v˘raznû roz‰ífiil zvlá‰tû o fiemeslné a manufakturní v˘robky, s nimiÏ zaostalej‰í domácí v˘roba nemohla soutûÏit (zejména ãásti odûvÛ, látky a zbranû). A tak pfies rÛst objemu ãeské v˘roby se spotfiební pasivita ãesk˘ch zemí stále prohlubovala, a to za okolností zvlá‰tû deprimujících. Produkce stfiíbra, která dosud spolehlivû kryla zahraniãní obchodní bilanci, totiÏ od poloviny 16. století klesala a navíc podléhala v˘kyvÛm, které v Evropû vyvolal dovoz koloniálního jihoamerického stfiíbra a jím zãásti ovlivnûná devalvace stfiíbra a zlata, coÏ mûlo negativní dÛsledky v promûnû pomûru mezi cenami spotfiebního zboÏí a drahého kovu. Na tomto procesu se v˘raznû podílela zmínûná cenová revoluce, jejíÏ první pfiíznaky se v západní Evropû projevily jiÏ ve 30. letech 16. století. V 60. a 70. letech trend trvalého rÛstu cen potravin a provozních potfieb dorazil do ãesk˘ch zemí a zaãal citelnû ochromovat produktivitu, a tím i dosavadní v˘99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS170698