K L E · ËA N KOV I T Í
‰Èanka nejmen‰í (Micronecta minutissima) má ‰tíhlej‰í tûlo (CD 2–2,5 mm) a hnûdé zbarvení s vybledlou kresbou. Vyskytuje se v mûlãích tekoucích vodách s písãit˘m dnem, fiidãeji i v jezerech a rybnících. Jin˘mi bûÏn˘mi druhy v rÛzn˘ch typech vod jsou kle‰Èanka páskovaná (Sigara striata) a kle‰Èanka obecná (S. falleni). DorÛstají délky 7–8 mm a mají ‰tít se ‰esti, resp. osmi aÏ devíti pfiíãn˘mi Ïlut˘mi pruhy. kle‰Èankovití (Corixidae) – ãeleì plo‰tic. V˘hradnû vodní, stfiednû velké druhy (do 15 mm) pfiipomínající ➚ znakoplavkovité, av‰ak plavou „normálnû“ hfibetem vzhÛru. Mezi vodními plo‰ticemi jsou jedineãné jednoãlánkov˘mi pfiedními chodidly, slab˘m, zpravidla neãlenûn˘m bodcem a drobn˘m ‰títkem. Vzduchové váãky mají umístûné po stranách hrudi a pfii nadechnutí se vynofiují hlavou (nikoli jako znakoplavky zadeãkem). Dobfie létají (nejãastûji v noci) a mohou „startovat“ i pfiímo z vody. Jako jediné z vodních plo‰tic nejsou dravé, Ïiví se fiasami, které kle‰Èovit˘ma nohama se‰krabují z podkladu, a drobn˘m organick˘m detritem. Samci vydávají ve vodû jemn˘ cvrkot tfiením pfiedních nohou o hranu hlavy. âR: 28 druhÛ. kle‰tík vãelí (Varroa jacobsoni) – fiád roztoãi, ãeleì Laelaptidae – CD 1 mm. Je nápadn˘ nezvykl˘m, pfiíãnû ováln˘m a robustním tûlem (‰ir‰ím neÏ del‰ím). Hfibetní stranu kryje hust˘ porost brv, zbarvení je hnûdé. Cizopasí na ➚ vãele medonosné a Ïiví se tûlní tekutinou kukel, larev i dospûlcÛ. Do Evropy byl zavleãen pomûrnû nedávno z jihov˘chodní Asie, u nás se objevil poprvé v r. 1978. Jako karanténní ‰kÛdce ohroÏuje chov vãelstev. Jin˘ název: vãelík zhoubn˘. RÛzné druhy vãel napadá víc neÏ 100 druhÛ parazitick˘ch roztoãÛ. Onemocnûní se naz˘vá varroáza.
Klikoroh borov˘
a brouci se líhnou na jafie. Îiví se kÛrou a l˘kem mlad˘ch stromÛ, pfii silnûj‰ím v˘skytu zpÛsobují jejich usychání. Je pomûrnû dlouhovûk˘ (3–6 let). Klikoroh devûtsilov˘ (Liparus glabrirostris) patfií k na‰im nejvût‰ím nosatcÛm (17–21 mm), je ãern˘ a Ïlutû skvrnit˘. Vyskytuje se hlavnû na vlhk˘ch místech v horách a podhÛfiích zejména na vegetaci podél potokÛ. 8 klade vajíãka (po jednom) do kofienÛ devûtsilÛ, larva se jimi provrtává postupnû do pÛdy, kde se zakuklí; brouci se Ïiví devûtsilov˘mi listy. Jin˘ název: lenivec hnûd˘. Na polích se bûÏnû vyskytuje naopak jeden z na‰ich nejmen‰ích druhÛ – klikoroh vojtû‰kov˘ (Phytonotus variabilis) s ‰ed˘mi, hnûdû skvrnit˘mi krovkami; mûfií 4,5–5,5 mm. klikoroh devûtsilov˘, klikoroh vojtû‰kov˘ viz klikoroh borov˘ klínatka obecná (Gomphus vulgatissimus) – fiád váÏky, ãeleì klínatkovití – CD 50 mm, RK 70 mm. Má ãerné tûlo se Ïlutou ãi nazelenalou kresbou a nohy – na rozdíl od ostatních na‰ich klínatek – ãerné. Vyskytuje se pfii tekoucích vodách – u potokÛ, zatope-
n˘ch kanálÛ a níÏinn˘ch fiek s písãit˘mi ãi ‰tûrkov˘mi náplavy, fiidãeji u pfiehradních nádrÏí a velk˘ch rybníkÛ s ãistou vodou (V.–VII.). Vajíãka, která 8 vypou‰tí z v˘‰ky 20–30 cm na vodní hladinu, klesají ke dnu. Larvy se zahrabou na bahnit˘ch místech a lÏícovitou maskou vybírají z bahna hlavnû larvy pakomárÛ a málo‰tûtinatce; jejich v˘voj trvá 3–4 roky a pfied promûnou mûfií aÏ 30 mm. Dospûlci Ïijí asi mûsíc. U nás b˘vala bûÏná, se stoupajícím zneãi‰tûním vod, na které je mimofiádnû citlivá, z fiady míst vymizela. Od Vzácná klínatka Ïlutonohá (G. flavipes) vyhledává vût‰í meandrující fieky s bahnit˘mi bfiehy. Dfiíve byla známá z Polabí, ze souãasnosti nálezy chybûjí. Na ãern˘ch nohách má podélné Ïluté pruhy. Kod klínatka rohatá (Ophiogomphus cecilia) – fiád váÏky, ãeleì klínatkovití – CD 50–55 mm, RK 70 mm. U obou pohlaví pfievaÏuje na hrudi zelenoãerné a na zadeãku Ïlutoãerné zbarvení. Vyskytuje se porÛznu na celém území âR zhruba do 1000 m n. m. poblíÏ lesních potokÛ a fiíãek s nezarostl˘m, písãit˘m dnem (VI.–X.), na kterém Ïijí v proudivûj‰ích úsecích tokÛ larvy. Sod EIA NAT klínatka vidlitá (Onychogomphus forcipatus) – fiád váÏky, ãeleì klínatkovití – CD 4,8 cm, RK asi 7 cm. ¤ídce se objevující druh s nápadnû velk˘mi, zahnut˘mi zadeãkov˘mi pfiívûsky u samcÛ. Zbarvení má dost promûnlivé, na zadeãku obvykle ãernobílé a na hrudi ãernoÏluté. Dospûlci létají od konce V. do VII. u rychle tekoucích potokÛ s mûlk˘mi pefiejemi, zejména v horách, a s oblibou odpoãívají na obnaÏen˘ch kamenech. Sod klínatka Ïlutonohá viz klínatka obecná
klikoãárnice zelná viz mÛra zelná
klínatkovití (Gomphidae) – ãeleì váÏek. Stfiednû velké druhy ➚ ‰ídel, jejichÏ kfiídla 1. a 2. páru se tvarem li‰í. Oãi se jim na hlavû nest˘kají. Larvy jsou zavalité, zplo‰tûlé a hustû ochlupené. âR: 5 druhÛ.
klikoroh borov˘ (Hylobius abietis) – fiád brouci, ãeleì nosatcovití – CD 8–13 mm. Pomûrnû velk˘, smolnû hnûd˘ brouk s hluboce vrásãit˘m ‰títem a pfiíãn˘mi fiadami Ïlut˘ch skvrn na krovkách. Vyskytuje se bûÏnû v jehliãnat˘ch lesích, mívá sklon k pfiemnoÏení. Larvy Ïijí na pafiezech a tlejících kofienech, pfies zimu se zakuklí
klínûnka jírovcová (Cameraria ohridella) – fiád mot˘li, ãeleì vzpfiímenkovití – CD 3–4 mm, DK 7 mm. Má rezavû hnûdá pfiední kfiídla s nûkolika pfiíãn˘mi bíl˘mi pruhy klínovitého tvaru (odtud klínûnka). Pochází z Asie, k nám se dostala z Balkánu poprvé v roce 1992. Její housenky vyhlodávají rozsáhlé miny v listech jí-
klikoãárnice pampeli‰ková viz mÛra pampeli‰ková
Larva klínatky obecné
96
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS170632