Dinosauří inteligence a dorozumívání
uvést jen několik základních: ocas zcela zmizel, postava se vzpřímila, páteř se zvertikalizovala, obličejová část zkrátila, mozkovna zvětšila, vytvořil se mohutný vratiprst, rozšířila se pánev atd. Problém je ovšem v tom, že Russelův dinosauroid je až přespříliš antropocentrický, otrocky kopíruje mnohé anatomické rysy člověka. Jde vlastně spíše o projekci lidské postavy do podoby plazího humanoida s šupinatou kůží a velkýma ještěříma očima. Přesto, že jde o ryze hypotetický model, měl by být alespoň založen na co možná nejvěrnějším respektování evolučních trendů, v tomto případě vývojových zvláštností u troodontidních maniraptoranů (větve inteligentních dravých dinosaurů příbuzných ptákům). S novou a podle všeho mnohem přesnější hypotetickou rekonstrukcí přišel v roce 2006 turecký umělec C. M. Kosemen (pracující pod pseudonymem Nemo Ramjet), který vycházel z předpokladu, že zvýšení inteligence dinosaura by nutně nemuselo vést k „hominizaci“ jeho celkového vzhledu. Zvětšila by se sice mozkovna, ale předočnicová část lebky by se výrazně nezkrátila (aby se obličej stal plošším), tělo by zůstalo v horizontální poloze, a tak by byl zachován i ocas, pernatý pokryv těla by rovněž nebyl výrazně redukován. Tento hypotetický opeřený dinosauroid dostal název Avisapiens saurotheos a Ramjet k němu zanedlouho doplnil také fiktivní skalní malby podobné výtvorům našich paleolitických předků.
Jedním z nejinteligentnějších dinosaurů byl nejspíš malý svrchnokřídový dravec troodon. Jak bylo zjištěno, jeho mozkovna byla relativně až 6,5krát větší než mozkovna stejně velkého krokodýla.
(97 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS170629