98
Tvořivé myšlení
Dimenze komplexity Zatímco dosud se uvažovalo o strukturách v jedné rovině, pojem komplexity předpokládá, že strukturní výstavba může zahrnovat více rovin, resp. postupuje po ose od simplicity ke komplexitě. Vychází z principu progresivní organizace poznání. Základem komplexity jsou složité relace, které integrují obsah poznání na kvalitativně vyšší úrovni. Simplicita naopak spočívá ve výčtu jednotlivých vlastností či funkcí objektu, které nemají vzájemnou souvislost, a tedy jsou méně podstatné než celkové charakteristiky. Důležitým rysem komplexity při řešení problémů je skutečnost, že se při druhém pokusu takové odpovědi neopakují. Dochází k jejich disipaci a jsou nahrazovány jinými strukturami. Produkce myšlenkových relací je záležitostí krátkodobé pracovní paměti, kdežto asociace jsou výsledkem funkce dlouhodobé paměti. Parametry použitých zkoušek tvořivého myšlení byly validizovány na základě srovnání s rozhodujícími pracovními úkoly ve výzkumné organizaci, produkčními a kvalifikačními ukazateli. Byla potvrzena vesměs jejich diagnostická hodnota. V žádném ohledu se neosvědčil test všeobecné inteligence. Systém řešení problému Rozhodující krok při studiu tvořivého myšlení představuje koncepce celkového systému řešení problému na rozdíl od pojetí dílčích funkcí, procesů. Systém řešení problému představuje organizaci, která v sobě spojuje charakteristiky reality a jejich mentální reprezentaci. Mentální reprezentace má složky orientační, kognitivní, explorační, plánovací, motivační a akční. Struktura činnosti vychází z působících příčin, podmínek a cíle činnosti, prostředků, prováděných operací a směřuje k dosažení určitých výsledků. Integruje v sobě myšlení a jednání. Bylo poukázáno na komponenty psychické regulace činnosti a na úlohu kognitivních a operativních modelů při řešení problémů. Naše studie se pokusila navázat na nejnovější poznatky kognitivní psychologie a současně podrobila kritické analýze některé starší přístupy ke studiu tvořivosti, tvořivých schopností. Poukázali jsme na nesnáze, s nimiž se setkává počítačová simulace řešení problémů. Vlastní zkoumání přineslo některé nové diagnostické poznatky o povaze tvořivého myšlení a jeho struktuře. Nejde o proud idejí či asociací, ale o složitě organizovaný proces poznávání neznámé části reality opírající se o vytváření nových koncepcí a modelů. M. Wertheimer (1945) vyslovil názor, že produktivní myšlení není od toho, aby přinášelo informace o kusých faktech, ale aby získalo vhled do velkých linií, bazálních struktur kritických situací.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS169791