Kdo byl František Erhardt, hluchý muž, který šel do práce? Svobodný bezdětný devatenáctiletý havíř německé národnosti. Chlapec, který měl život před sebou a byl ve špatnou chvíli na špatné lesní cestě. V úmrtním listu má v kolonce „poznámka“ vepsáno „pouze pro úřední potřebu“. Kdo je tedy vinen zmařením jeho života? ÚDV nově vyslechl jednoho ze „střelců“. A podal návrh na zahájení jeho trestního stíhání. Střelec popsal situaci takto: V úseku, kterým jsme procházeli jako hlídka, nebyla žádná uranová šachta a nikdo z velitelů nám nikdy neřekl, že by tam někdo pracoval nebo chodil tudy do práce. Tu noc byla mlha, tma a my byli těsně u hranice. Školeni jsme byli v tom, že jakmile se někdo objeví u hranice a neuposlechne výzvy, okamžitě střílet!!! Stále je nejasný počet výstřelů a z čí zbraně nakonec vyšel smrtící úder. První střílel ml. str. Ladislav M. Měl vystřelit pět ran, ale žádnou netrefil. Velitel hlídky, kterého ÚDV vyslýchal, se ostře ohrazoval proti tomu, že by byl Erhardt zastřelen až jím: „Zastřelit jsem ho měl podle zprávy já, ale jak jsem se lekl, upadl jsem na zem a tím mi vyšly ze samopalu rány. Ale bůhví kam!“ Bývalý člen PS se podle své výpovědi necítí vinen a viní ty, kteří jej školili. Dále se ohradil, že i kdyby Františka Erhardta zastřelila jeho kulka, je případ promlčen. Státní zástupce 23. září 2003 tuto námitku označil za nepřípustnou.
František
Erhardt
–
Poslední
cesta
do
práce
| 101 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS169703