INDIVIDUÁLNÍ RÁZ V Z TA H O V Ě -T Ě L E S N Ý C H S O U V I S L O S T Í Tím, co stojí v popředí a co je na první pohled nejnápadnější, ovšem bývají tělesné příznaky nemoci. Pokud se ověřeně jedná o psychosomatické onemocnění, již samy ze sebe poukazují k určitým vztahovým možnostem a jejich narušení. S jistou rezervou lze totiž říci, že některé orgány a funkční systémy mají k některým vztahovým možnostem blíže než k jiným, což se týká i jejich případných poruch. (Např. žaludek má jakousi afinitu k možnosti přijímání a odmítání, ale i k uplatňování moci; dýchání má blízko k emoční atmosféře apod.) Tyto zobecňující tendence se ostatně projevují i v různých lidových rčeních, která vycházejí z každodenních laických pozorování. (Např. mít něčeho/někoho plné zuby; ležet někomu v žaludku; někoho dusit aj.) Avšak tyto postřehy lze pokládat spíše jen za povrchní a omezeně platné, ačkoliv v konkrétních případech mohou být s určitou frekvencí přiléhavé a stát se přibližnými orientačními vodítky. Avšak terapeutická praxe nasvědčuje tomu, že dokonce ani při užití standardních vědeckých výzkumných metod tu zdaleka není možné dostatečně účinné zobecnění poznatků, které by pak bylo snadné jednoznačně aplikovat na jednotlivé pacienty a onemocnění. Funkce a projevy každého jednotlivého orgánu, resp. systému jsou totiž natolik četné a rozmanité, že si prakticky použitelná psychosomatická a psychoterapeutická diagnostika vyžaduje v zásadě individuální výklad každého případu. (Např. do oběhového systému nestačí počítat jen srdce a vaskulární systém s jeho motorikou, ale i ledviny, játra, popřípadě další jednotky. Jiným příkladem složitosti je zažívací trakt se svou mnohotvárností a délkou.) Výchozí rovinou takového výkladu se musí stát explorace vztahových možností a faktických vztahů daného člověka. Přehled o těchto možnostech vyplyne z výpovědí o jeho prožívání, chování, problémech atd. i z anamnézy jeho životního příběhu (tj. zjištění toho, čím ve vztahové oblasti disponuje a co mu zůstává uzavřeno). Věc je v tom, že výše uvedená trojjediná otázka vždy vyžaduje poměrně složitou odpověď, která připouští řadu kombinací tří zmíněných 97
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS169218