Současnost církví reformačního typu
93
tato církev někdy k reformaci hlásí. Vazbu na husitství vyjádřili r. 1971 rozšířením názvu na dnešní Církev československá husitská. 6.2.4 Současné evangelikální křesťanství Historické reformační směry si ponechaly silnou vazbu na státní moc. Z radikálních směrů v době reformace spíše okrajových se vyvinulo mohutné hnutí, které je nesnadné charakterizovat souhrnně. Bývá řeč o svobodných církvích, což může mít několikerý význam. Vedle předpokládané nezávislosti na veřejné moci se míní i obvyklá nezávislost jednotlivých sborů na slabém, spíše koordinujícím než řídícím ústředím. A pak ovšem princip, že členství v církvi se nedědí v rodině, nýbrž každý se v době, kdy už toho je schopen, rozhoduje, chce-li vyznat víru a následovat Ježíše Krista. Protože hnutí vzniklo v historických protestantských církvích nazývaných též lidové v podobě hnutí označovaných jako probuzení, mluví se rovněž o probuzeneckých církvích. Dnes se často užívá výrazu církve evangelikální. V některých jazycích, vedle (odborné) češtiny např. v němčině, je odlišení od církví evangelických jasné. V angličtině se výrazu evangelical užívá jak v témže smyslu jako v češtině „evangelický“, tak i ve významu „evangelikální“ a terminologie není ustálena. Uvádí se několik odlišujících znaků od ostatních protestantských (a ostatních křesťanských) církví:48 důraz na osobní obrácení, misijní aktivita, biblicismus často spojený s přímočarým ztotožněním Bible a Božího slova a zdůraznění Ježíšova zástupného utrpení na kříži v osobním životě a životě komunity.49 Evangelikalismus by neměl být snadno zaměňován za fundamentalismus, který jako jeho konzervativní větev vznikl v jeho prostředí. Přístupy analogické původnímu fundamentalismu a s podobnými kořeny a projevy nalezneme v jiných křesťanských církvích i v jiných náboženstvích. Interpretujeme-li sociální a politickou roli evangelikálního křesťanství, nemůžeme vidět jen zvláštní prolnutí ekonomického neoliberalismu s autoritativními tendencemi v politice, jež je příznačné pro americký fundamentalismus. I do tohoto prostředí zasahuje důraz na občanská a sociální práva, sociální odpovědnost a solidaritu, např. v prostředí nového hnutí zvaného Emerging Church, označovaného někdy Může jít ovšem spíše o odlišení důrazu nebo intenzity, nelze říci, že by žádný z dále uvedených znaků v těchto církvích nebyl vůbec přítomen. 49 David W. BEBBINGTON: Evangelicals in Modern Britain: A History from the 1730s to the 1980s, London: Unwin, 1989, s. 3. 48
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS169079