První fáze rusko-německé války
Z hlediska přípravy na válku se Stalin postaral o mnohé potřebné záležitosti. Zvýšil vydatně množství finančních prostředků, které šly přímo do armády, v roce 1938 stát vydával na armádu 23 miliard rublů a v roce 1940 to již bylo 57 miliard. Ruský válečný průmysl byl alespoň na papíře schopen za rok vyrobit šest tisíc tanků a asi 10 000 letadel, i kvalita výrobků, které vesměs vznikly v německé koprodukci, byla velmi dobrá, šlo např. o tanky T-34 či letadla Il-2 apod. Ozbrojené síly SSSR výrazně narostly, v roce 1939 byly v armádě necelé dva miliony vojáků, v létě 1941 to už byly skoro 5,4 milionu, z nichž asi tři miliony byly připraveny na evropské frontě. Dokonce se plánovaly i útočné operace (ale to asi dělá každá armáda už proto, aby měli důstojníci v generálním štábu co na práci).
První fáze rusko-německé války Co rozhodně Stalin neočekával, nastalo v brzkém nedělním ránu 22. června 1941: německé jednotky zaútočily na území Sovětského svazu. Aniž bychom měli ctižádost podrobně popisovat děje války, některých otázek osobně se týkajících Stalina si všimnout musíme. Stalin Hitlerovi důvěřoval, ne snad, že by byl v jeho područí a stínu, ale kalkuloval, že útok proti tak velké zemi, jako je Rusko, je pro Hitlera až příliš velké sousto. Také si byl vědom toho, že mu spolupráce (strategické dodávky) velmi vyhovuje, věděl moc dobře, že je podmínkou německých vítězství. Domníval se, alespoň tyto úvahy šířil kolem sebe, že Hitler nejdříve dokončí válku s Británií, 99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS169066