Odboj zbraněmi i slovy
formoval v Cognaku, formálně byl ustaven až 3. prosince 1918. Na alsaském bojišti měli českoslovenští vojáci do 16. září 1918 na starosti obranu a střežení dvou větších úseků. Nový přesun je od 10. října přivedl na terronský úsek v Argonách. Tady je čekala hlavní střetnutí. * * * Československá zahraniční akce měla tajné styky s domovem, s nacionálně laděnými politiky a s dalšími osobnostmi z různých kruhů. Dostávala zprávy o politickém vývoji, náladách a názorech a informovala o své činnosti, záměrech a potřebách. Počátkem dubna 1917 poslali Masaryk a Beneš dlouhý vzkaz žádající zřetelné důkazy protirakouského odporu. Už bylo známo, že se znovu otevře rakouská říšská rada a zahraniční odboj se obával, aby česká politická reprezentace nepromluvila a nechovala se při této příležitosti příliš vstřícně k říši. V ničem se nemělo hlasovat pro vládu, naopak rozhodně se mělo žádat „historické právo státní bez prejudikace pro získání Slovenska a bez prejudikace Rakouska“. Vzkaz z Paříže shrnoval – „V žádném případě neopakovat chybu z roku 1848: nikdo z Vás nesmí hájit existenci Rakouska.“ Zanedlouho se rozběhla akce, která byla s tímto vzkazem – ale bez jeho přímého podnětu – zajedno. Připravoval se „manifest spisovatelů“, a to v prostředí nacionálně smýšlejícím. Vycházel z přesvědčení, že vliv prorakouského aktivismu ve veřejnosti slábne, že „národ“ už „smýšlí jinak“, a proto se má jeho jménem promluvit. Obyvatelstvo bylo sice vzrušováno a pobuřováno hlavně sociálními problémy a válečnými ztrátami blízkých, ale tyto motivy se politizovaly a obracely proti vládní moci a rakousko-uher99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS169053