R e p ub lik a
98
V oblasti zahraničních styků navázal Nový stát vztahy s Velkou Británií i Francií a přirozeně s podobnými režimy v Itálii a Španělsku. Španělsko diktátora Prima de Rivery bylo prvním evropským státem, jenž otevřeně podpořil nový portugalský režim. V roce 1929 se uskutečnila oficiální návštěva prezidenta Carmony v Madridu. Vyhlášení španělské republiky (1931) fašistický režim v Portugalsku ohrozilo: republikáni nalézali v sousední zemi prostor pro přípravu protisalazarovských akcí. Ale pravicové směřování španělské republiky po roce 1933 umožnilo Salazarovi navázat s ní diplomatické vztahy a docílit internaci vůdců portugalské emigrace. Novou hrozbu pro Salazarův režim pak znamenalo vítězství Lidové fronty ve španělských volbách roku 1936, ale nacionalistické povstání v červnu a následující občanská válka znamenaly obrat. Salazarovské Portugalsko podporovalo všemi silami frankisty: dodávkami zbraní, kurýrními službami, dobrovolníky, koordinací německé pomoci i jinak. V roce 1937 portugalská vláda přerušila diplomatické styky se španělskou republikou a následujícího roku Salazar uznal frankistickou vládu za jedinou zákonnou vládu Španělska. Aniž by Portugalsko zpochybnilo dlouholeté spojenectví s Anglií, nové rozložení sil v Evropě mu umožnilo provádět samostatnější zahraniční politiku. Uvnitř země Salazarův vliv stále rostl a z předsedy vlády se postupně stal diktátor. Kromě funkce prvního ministra a ministra financí (do začátku války) Salazar obsadil i křeslo ministra války a zahraničních věcí (od roku 1936 do konce války). Jeho sílící diktátorské pozice ho však postupně zatlačovaly do izolace, neboť stále méně důvěřoval svým spolupracovníkům a aktivizoval represivní systém. Po vypuknutí 2. světové války nastalo v Portugalsku několik let relativního klidu. Hned na počátku vyhlásilo neutralitu, kterou se podařilo souhrou mnoha faktorů udržet, i když Salazarovy sympatie byly daleko více na straně Německa a Itálie než na straně Spojenců. S rovněž neutrálním frankistickým Španělskem podepsal Salazar hned po skončení španělské občanské války smlouvu o neútočení a spolupráci (1939), na niž navázalo vyhlášení tzv. Iberského bloku (1941). V portugalské zahraniční politice šlo o nový prvek tvořící určitou protiváhu tradičního spojenectví s Velkou Británií.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS169036