98 Dne 5. září 1857 projeli vystěhovalci městem Cedar City (250 mil na jih od Salt Lake City). Jejich chování vůči mormonskému obyvatelstvu se příliš nezměnilo – ani zde jim nebylo umožněno nakoupit nové zásoby potravin. Za městem karavana uhnula na jihozápad a utábořila se asi třicet pět mil od města v místech zvaných Horská louka. Bystřina a travnaté údolí poskytovaly ideální pastvu pro dobytek a otevřený terén znemožňoval komukoliv přiblížit se k táboru, aniž by byl zpozorován. Zatímco muži vypřahali tažná zvířata a ženy rozdělávaly ohně, v Cedar City rokovali rozhořčení občané. Civilisté, příslušníci ozbrojené milice a církevní představitelé si bouřlivě vyměňovali názory, jak naložit s missourskými „ďábly“. Někteří trvali na tom, že teď mají vhodnou příležitost, ne-li přímo povinnost, pomstít prolitou krev proroka Josepha Smithe a jeho bratra Hyruma. Ti méně radikální jakékoliv násilí proti vystěhovalcům odmítali. Během jednání byly schváleny tři rezoluce: první obsahovala rozhodnutí vystěhovalce eliminovat, aby mormoni měli volné ruce v případě útoku federálního vojska; druhá do jisté míry anulovala první rezoluci, neboť se týkala posla, který měl být okamžitě vyslán do Salt Lake City konzultovat situaci s Brighamem Youngem; třetí rezoluce vyžadovala, aby byl do města ihned povolán John Doyle Lee, který měl na starosti místní indiány kmene Piedes. Jak jsem se zmínil na předchozích stránkách, mormoni se snažili udržovat s indiány pokud možno co nejpřátelštější vztahy. Měli pro to dva důvody. Jednak mormonskou doktrínu (o té se zmíním podrobněji ve třetí části), jednak to, že v místech jako Cedar City počet indiánů nepoměrně převyšoval množství bílého obyvatelstva. Brigham Young však byl ochoten jít ještě dál. V okamžiku, kdy se dověděl, že hrozí nebezpečí federální invaze, veřejně oznámil, že indiánští bratři se stanou „boží válečnou sekerou“ a že budou bojovat po boku mormonského obyvatelstva. Bo-
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS168812