Bangladéš - stručná historie států (Ukázka, strana 99)

E ncy k lo p e dick ĂŠ h esl o

98

veto proti jeho vstupu). V roce byl nestĂĄlĂ˝m Ä?lenem Rady bezpeÄ?nosti. Je rovněŞ Ä?lenem SAARC (South Asian Association for Regional Cooperation, SdruĹženĂ­ zemĂ­ JiĹžnĂ­ Asie pro oblastnĂ­ spoluprĂĄci). Ekonomika – zĂĄkladnĂ­ charakteristika: BangladĂŠĹĄ patří mezi nejchudĹĄĂ­ch zemĂ­ svÄ›ta a je ĹživotnÄ› zĂĄvislĂ˝ na zahraniÄ?nĂ­ pomoci. ZĂĄsadnĂ­m problĂŠmem je pĹ™elidnÄ›nost zemÄ›; tĂŠměř Ä?tvrtina obyvatelstva Ĺžije pod hranicĂ­ bĂ­dy a trpĂ­ podvýŞivou. VĂĄĹžnĂ˝mi problĂŠmy jsou nerovnomÄ›rnĂŠ rozdÄ›lovĂĄnĂ­ prostĹ™edkĹŻ (zejmĂŠna zahraniÄ?nĂ­ pomoci) spojenĂŠ s rozsĂĄhlou korupcĂ­, vysokĂĄ negramotnost (okolo %), vysokĂĄ dÄ›tskĂĄ Ăşmrtnost a dÄ›tskĂĄ prĂĄce; dÄ›ti jsou navĂ­c ilegĂĄlnÄ› prodĂĄvĂĄny i do zahraniÄ?Ă­, nejvĂ­ce do bohatĂ˝ch arabskĂ˝ch zemĂ­ Ä?i do Indie, buÄ? k sexuĂĄlnĂ­m sluĹžbĂĄm nebo na prĂĄci. Za MughalskĂŠ říťe od konce . stoletĂ­ bylo BengĂĄlsko prosperujĂ­cĂ­ oblastĂ­ a centrem textilnĂ­ vĂ˝roby. NucenĂŠ monokulturnĂ­ hospodaĹ™enĂ­ v koloniĂĄlnĂ­ dobÄ› a konkurence levnĂ˝ch strojovÄ› vyrĂĄbÄ›nĂ˝ch lĂĄtek z BritĂĄnie vĹĄak pĹ™ineslo ukonÄ?enĂ­ prosperity. DalĹĄĂ­m ekonomickĂ˝m bĹ™emenem se pro BangladĂŠĹĄ stalo dvojĂ­ politickĂŠ odtrĹženĂ­ – v roce od Indie a od PĂĄkistĂĄnu, coĹž vĹždy znamenalo v podstatÄ› novĂŠ budovĂĄnĂ­ infrastruktury. Zemi devastujĂ­ i periodicky se opakujĂ­cĂ­ přírodnĂ­ katastrofy, pĹ™edevĹĄĂ­m rozsĂĄhlĂŠ povodnÄ› a cyklĂłny. BangladĂŠĹĄ je tradiÄ?nÄ› zemÄ›dÄ›lskou zemĂ­, prĹŻmysl zaznamenal v . letech . stoletĂ­ spĂ­ĹĄe Ăşpadek neĹž rozvoj. PĹ™es % zdrojĹŻ HDP pĹ™edstavuje zemÄ›dÄ›lstvĂ­, rybolov a Ĺ™emeslnĂĄ vĂ˝roba. NejvĂ˝znamnÄ›jĹĄĂ­m produktem je juta – zemÄ› produkuje % jejĂ­ svÄ›tovĂŠ vĂ˝roby. VĂ˝znamnĂŠ je i pÄ›stovĂĄnĂ­ rýŞe, ale jejĂ­ produkce nestaÄ?Ă­ pokrĂ˝t ani domĂĄcĂ­ spotĹ™ebu. ZemÄ›dÄ›lstvĂ­ vyĹžaduje melioraÄ?nĂ­ systĂŠm – stavÄ›nĂ­ hrĂĄzĂ­ proti povodnĂ­m za monzunovĂ˝ch přívalovĂ˝ch deĹĄĹĽĹŻ a zavlaĹžovĂĄnĂ­ v suchĂŠm obdobĂ­. HorkĂŠ vlhkĂŠ podnebĂ­ na druhĂŠ stranÄ› umoĹžĹˆuje aĹž skliznÄ› roÄ?nÄ›. EnergetickĂ˝mi zdroji je zemnĂ­ plyn a vodnĂ­ energie. TěŞí se hlavnÄ› zemnĂ­ plyn, dĂĄle vĂĄpenec, kaolin, sĹŻl a hnÄ›dĂŠ uhlĂ­, vÄ›tĹĄina surovin se vĹĄak musĂ­ dovĂĄĹžet. Ekonomika v Ä?Ă­slech: HDP: miliard USD; ND na hlavu: USD; zahraniÄ?nĂ­ pomoc: cca , miliardy USD roÄ?nÄ› (pĹ™edevĹĄĂ­m od Unicef, UNDP, UNESCO, USAID ad.); roÄ?nĂ­ ekono-

UkĂĄzka elektronickĂŠ knihy, UID: KOS168665

99

mickĂ˝ rĹŻst: cca %; rĹŻst inace: , %; nezamÄ›stnanost: % (odhad ); zahraniÄ?nĂ­ dluh: miliard US (pokud nenĂ­ uvedeno jinak, jednĂĄ se o Ăşdaje Ä?i odhady z roku .) Ekonomika – import/export: BangladĂŠĹĄ vyvåŞí jutu a vĂ˝robky z juty (napĹ™. koberce), kĹŻĹži a vĂ˝robky z kĹŻĹže, Ĺ™emeslnĂŠ vĂ˝robky, ryby a Ä?aj. NejvÄ›tĹĄĂ­mi partnery bangladĂŠĹĄskĂŠho exportu jsou USA, VelkĂĄ BritĂĄnie a velkĂŠ zemÄ› EU (NÄ›mecko, Francie, ItĂĄlie). DovĂĄĹžejĂ­ se pĹ™edevĹĄĂ­m potraviny (pĹĄenice a rýŞe), suroviny, strojnĂ­ a prĹŻmyslovĂĄ zařízenĂ­, Ĺželezo a ocel, paliva, cement, chemikĂĄlie a lĂŠky. NejvÄ›tĹĄĂ­mi partnery pĹ™i importu jsou Indie, EU, Japonsko, Singapur a ÄŒĂ­na. Turistika: BangladĂŠĹĄ mĹŻĹže bĂ˝t velmi atraktivnĂ­ zemĂ­ pro Ä?lovÄ›ka, kterĂ˝ chce poznat asijskou zemi pomÄ›rnÄ› mĂĄlo poznamenanou zĂĄpadnĂ­ civilizacĂ­, vidÄ›t na vlastnĂ­ oÄ?i nefalĹĄovanĂ˝ ĹživĂ˝ folklĂłr a „nezkaĹženou“ přírodu, chce si vyzkouĹĄet svou vlastnĂ­ mĂ­ru pĹ™izpĹŻsobivosti, netrpĂ­ pĹ™edsudky a nebojĂ­ se nepohodlĂ­. Lze-li vĹŻbec hovoĹ™it o typickĂ˝ch „nĂĄrodnĂ­ch“ vlastnostech, jsou BengĂĄlci otevĹ™enĂ­, pohostinnĂ­ a přåtelĹĄtĂ­. UprostĹ™ed barevnĂŠ přírody s veselĂ˝mi a srdeÄ?nĂ˝mi lidmi mĹŻĹžete proŞít chvĂ­le, na něŞ chladnĂĄ Evropa uĹž ve svĂŠm sebeuspokojenĂ­ i odcizenĂ­ dĂĄvno zapomnÄ›la. K turisticky atraktivnĂ­m mĂ­stĹŻm patří vedle hlavnĂ­ho mÄ›sta DhĂĄky napĹ™. nedalekĂ˝ SonĂĄrgĂĄon, kde je moĹžnĂŠ vidÄ›t zbytky stĹ™edovÄ›kĂ˝ch muslimskĂ˝ch hrobek a meĹĄit i statkĂĄĹ™skĂ˝ch domĹŻ z koloniĂĄlnĂ­ho obdobĂ­. Ve . a . stoletĂ­ hrĂĄl SonĂĄrgĂĄon Ăşlohu druhĂŠho hlavnĂ­ho mÄ›sta. Pokud v DhĂĄce zĂ­skĂĄte povolenĂ­ k nĂĄvĹĄtÄ›vÄ› kmenovĂŠ oblasti ÄŒitĂĄgĂĄonskĂ˝ch hor, je dobrĂ˝m vĂ˝chodiskem ÄŒitĂĄgĂĄon, druhĂŠ nejvÄ›tĹĄĂ­ mÄ›sto zemÄ›, kterĂŠ zaloĹžili portugalĹĄtĂ­ obchodnĂ­ci. Po pobĹ™eŞí smÄ›rem k hranicĂ­m s Barmou je tzv. CoxĹŻv bazar, znĂĄmĂ˝ dlouhĂ˝m pĂĄsem přírodnĂ­ch nezalidnÄ›nĂ˝ch plåŞí. Koho zajĂ­mĂĄ Ĺživot kmenovĂ˝ch etnik a lidovĂ˝ folklĂłr, nemÄ›l by vynechat oblasti kolem Maimansinhu na severu a Silhatu na severovĂ˝chodÄ›. Jedno z historicky nejvĂ˝znamnÄ›jĹĄĂ­ch mĂ­st je starobylĂŠ mÄ›sto Gaud (Gaur) na severozĂĄpadÄ› zemÄ›. Byl hlavnĂ­m mÄ›stem za hinduistickĂŠ dynastie SĂŠnĹŻ ( . – . stoletĂ­) a zĹŻstal jĂ­m i za nĂĄsledujĂ­cĂ­ch dynastiĂ­ ve . a . stoletĂ­. Dochovaly se v nÄ›m meĹĄity z pĹ™edmughalskĂŠ doby, z nichĹž nejpozoruhodnÄ›jĹĄĂ­ je MalĂĄ zlatĂĄ meĹĄita (Ä?chota sonĂĄ masdĹžit).

UkĂĄzka elektronickĂŠ knihy, UID: KOS168665

E ncy k lo p e dick é h esl o

100

Dalšími pozoruhodnými lokalitami jsou např. Madhupurská džungle na sever od Dháky se vzácnými ptačími druhy a Sundarbanská džungle v říční deltě na jihu. Turistika – spoje: Do Bangladéše lze letět přes indickou Kalkatu, odkud létají do Dháky levné Bangladéšské aerolinie (Bángládeš bimán, BB) nebo indické Indian airlines. Do Kalkaty létají spoje buď přímo z Evropy (např. Lu hansa z Frankfurtu), nebo přes Dillí či přes Mumbaí (Bombaj). Dháka má také přímé letecké spojení např. se Sjednocenými arabskými emiráty (sem létají ČSA), s nepálským Káthmándú nebo thajským Bangkokem. Z Kalkaty se lze do Bangladéše dostat i po zemi, tj. vlakem z Kalkaty k hranicím do města Bangápur, odtud motorovou rikšou na hranice, na bangladéšské straně jezdí do Dháky minibus přes město Džešor, které je asi hodinu od hranic (celkem hodin jízdy). Podnebí: Bangladéš leží v subtropickém i tropickém pásmu v oblasti monzunových dešťů. Přímořská poloha a nízký reliéf vytváří prakticky po celý rok na většině území horké a vlhké klima. Mezi červencem a říjnem přicházejí ( – měsíční) přívalové deště, kdy vysoká vlhkost vzduchu vyvolává pocit dusna a vyšší teploty, než jaká je ve skutečnosti. Zejména v září nebo v říjnu mohou pobřeží při Bengálském zálivu ohrozit větrné smršti, cyklóny, způsobující vysoké přílivové vlny a často i velké ztráty na životech. Fauna: Bangladéšský Sundarban je minimálně obydlený a je stejně jako indický Sundarban přírodní rezervací, kam směřují i turistické výpravy, údajně za bengálským tygrem, jehož je tento kraj domovem. Turista sice vidí zpravidla jen jeleny a opice, podle zpráv si však útoky tygrů vyžádají každoročně několik životů místních obyvatel. V západobengálském Sundarbanu prý jednou tygři zaútočili i na turistickou ubytovnu, což se traduje jako vzrušující historka. Vedle tygra žijí v Bangladéši i další kočkovité šelmy (např. leopardi), z větších zvířat pak medvědi v Čitágáonských horách a divocí sloni na jihovýchodě. Původní nosorožec byl v zemi vyhuben. Z hadů jsou zastoupeni škrtiči (krajta) i jedovatí hadi (různé druhy kobry). Dále zde žijí divoká prasata, jeleni a antilopy, promyky a četné opice (např. giboni). Obojživelnými a vodními živočichy tu

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS168665