Robert Merton
■
Nebezpečné „šortování“?
V
září 2008 bylo na mnoha světových trzích (např. USA, Austrálie, Británie) zapovězeno spekulování na pokles (též krátké prodeje čili „šortování“; například prodej vypůjčených akcií s předpokladem, že je bude možné v budoucnosti koupit levněji nazpět a vrátit), zejména pak s finančními tituly. Regulátoři se přitom zaklínali tezí, že spekulace na pokles urychlují propad cen akcií, především pak finančních společností. Například americká vláda loni v září zapověděla „šortování“ u 799 vybraných burzovních titulů. Neudělala to poprvé. Jak popisuje Murray Rothbard v knize America’s Great Depression z roku 1963, už během velké hospodářské krize, v roce 1931, vytáhla proti „krátkým“ prodejcům mouky. „Spekulanti na pokles byli nařknuti coby původci cenových sesuvů a eroze důvěry v trhy,“ píše. „Úmysl ,profitovat ze ztrát jiných‘, jímž byli haněni, je věru kuriózní, uvědomíme-li si, že na každého krátkého prodejce tu musí být dlouhý nákupčí, tedy ten, kdo spekuluje na vzestup cen,“ vysvětluje Rothbard. Dodává, že zátahy vlády, které inicioval prezident Hoover, nakonec vedly ještě k nižším cenám, než jaké by byly bez zákazu. To proto, že vybírání zisků krátkých prodejců (nákupy zlevněných akcií) jsou klíčovou brzdicí silou právě v dobách cenových sestupů.
je takový, že když se zákonodárci zaměří na řešení jednoho konkrétního nedostatku, specifické řešení třeba i naleznou, avšak novou legislativou ovlivňují – mnohdy negativně – řadu jiných oblastí a dávají vzniknout novým nedostatkům. To se dělo v historii a bude se to dít i při hledání řešení nynějších problémů – je to nevyhnutelné. Zakážete-li například již zmíněné „šortování“, co bude s prodeji call opcí či nákupem put opcí? Principiálně je to totéž. Zakážete je také? Jsou deriváty finančních trhů (cenné papíry navázané na hodnoty jiných cenných papírů, komodit, indexů či třeba sazeb, pozn. L. K.) zbraní hromadného ničení, jak říká Warren Buffett? Rozeberme si to. Zaprvé má Buffett s deriváty trpké zkušenosti: jedna z divizí jeho pojišťovny před lety upsala dlouhodobé záruky k derivátům. On se je pak snažil zlikvidovat, ale stálo ho to spoustu peněz. A Buffett sám emitoval miliardy
dolarů derivátů v mimoburzovním prodeji; upsal put opce. Jeho Berkshire Hathaway deriváty využívá, nemá s nimi žádný problém. Zadruhé by asi vzhledem k tomu, že sám upsal miliardy těchto cenných papírů, neřekl, že Berkshire Hathaway tak používá zbraně hromadného ničení. Jsou tedy neškodné? Někteří z krize viní i je – tedy jejich určité druhy. Žádná finanční instituce na světě včetně centrálních bank nemůže fungovat bez použití derivátů. Na světě je nyní 500 až 600 bilionů dolarů v derivátech. Jsou jako automobily – systém bez nich nemůže fungovat. Záleží však na tom, jak se používají. A mohou být zneužívány? Samozřejmě! Byly zneužity? Samozřejmě! Banky však díky nim mohou sdílet riziko úrokových sazeb, měnové riziko, úvěrové a komoditní riziko. Přispívají tedy k celosvětově efektivnímu rozložení a přenosu rizika. Finanční trh bez nich nebude funkční. Proč jsou tak spojovány s krizí? Problém je, že ředitelé, vrcholné managementy, správní rady finančních institucí – a také regulátoři – derivátům nerozumějí v celé šíři. Nerozumějí rizikům s nimi spojeným. Když jim pak předložíte analýzy a oni se musejí nějak rozhodnout, nejsou schopni dohlédnout vše. Těmto lidem obecně často chybějí potřebné znalosti. Jsou jejich podřízení – makléři – v tomto ohledu vzdělanější? Specializovaní makléři jistě rozumějí derivátům lépe. Ale to není ten druh znalostí, o němž hovořím – nemám na mysli znalosti makléřů. Uvedu ještě jeden příklad. Mám portfolio hypoték, splácených hypoték. Takže na první pohled je vše v pořádku. Jenže vidím i to, že ceny nemovitostí klesají, že už spadly třeba o deset patnáct procent – a tyto nemovitosti přitom slouží jako zástava těm hypotékám. Pak vím, tedy měl bych vědět, dvě věci: hodnota těch hypoték by měla klesnout, přestože jsou stále spláceny. A zadruhé, jejich rizikovost je nyní větší, než bývala. To je ten typ znalostí, jenž vrcholovým manažerům často chybí. Říkají: „Lidé splácejí hypotéky, vše je v pořádku.“ Není. Nemusí být.
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS168079