EGYPTSKÉ NÁBOŽENSTVÍ
mezi chvalozpěvy např. chvalozpěv na Usira /tamtéž 286/, poděkování Meretsegeře /tamtéž 280/, poděkování Amon-Reovi /tamtéž 282, obsahuje pozoruhodné obdoby k některým žalmovým obratům, např. Ž 30,6; 103,9 nebo i prorockým Jr 3,5.12/. Na některých hymnech je ještě nyní patrné, jak vznikly srůstem různých textů, oslavujících asi dříve různé bohy /viz chvalozpěv na Amona, Lexa, Náboženská literatura 292-300/. Nejslavnější ze staroegyptských hymnů je chvalozpěv Echnatonův na Atona – Slunce /Lexa, Náboženská literatura 287; Lexa, Výbor I, 129/. O jeho obsahu a rázu byla zmínka v oddíle o vesetském panteonu v odstavci o Atonovi.
4. RITUÁLY Nejpozoruhodnější z nich je bezpochyby rituál Usirových mystérií v Ebozu /viz Lexa, Náboženská literatura 344/. Lexa ovšem přeložil jen krátký text z doby Střední říše /XII. dynastie/, o pozdější podobě Usirových mistérií máme podrobnější zprávy z helénistické doby. O průběhu těchto mystérií byla zmínka při probíraní bohů Usira a Esety v oddíle v onském panteonu a tamní Devítici.
5. LEGENDY Do tohoto literárního druhu by bylo možno zařadit pestré vyprávění o „zplození, narození, mládí a korunovaci královny Hatšepsovety“ /Lexa, Náboženská literatura 232-344/. Je samozřejmě protkána mytickými motivy a je to vlastně slovní doprovod k souboru obrazů.
6. ČARODĚJNICKÉ TEXTY Ty zpracoval Lexa ve zvláštní knize /Staroegyptské čarodějnictví, Praha 1925/, některé z nich jsou však i v knize “Náboženská literatura staroegyptská“. Zvláště pěkná ukázka jsou povídky o čarodějnicích, zařazená též do Lexova výboru /I, 92-106/. Ze zásadních důvodů je však sporné, máli se čarodějnictví zařazovat do náboženství. Podstatou magie je lidská, svévolná manipulace s božskými silami a nikoli vztah k bohům a jejich vzývání. Prakticky však obojí přechází jedno do druhého. [ 97 ]
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS168007