Marek Juda
„Tahle pauza na oběd je moc krátká na to, abych s vámi probíral relativnost pravdy a podobné filozofické nesmysly,“ odpálkoval ji Ajťák. „Dobře. Ale mohl byste mi s něčím poradit. Zlobí mi mobil. Všechno mu velmi dlouho trvá a nejde vypnout.“ Dívka položila na stůl přechytralý telefon s vysouvací klávesnicí velikosti cihly, dost netypický pro něžné pohlaví. Ajťák se překvapeně podíval na komunikátor a pak na jeho majitelku. „Ženy obvykle nenosí tak velké přístroje.“ „Já nejsem obvyklá žena. Poradíte mi?“ Ajťák vzal telefon do ruky a podržel tlačítko pro vypnutí. Nic se nestalo. Sundal zadní kryt, vyloupl baterii, zahýbal se SIM kartou, načež vše smontoval zpátky. Když ho zapnul, objevil se na displeji pozdrav: „Čau, Barbíno.“ Ajťák se zasmál. „To vám tam dal přítel?“ „Ne,“ odpověděla stručně kolegyně a sebrala mu ho rychlým pohybem z ruky. „Musíte si o mně myslet, že jsem jen další tupá blondýna.“ Ajťák se zasmál: „Neznám moc lidí jako vy.“ Když Barbína vyzkoušela několik funkcí na mobilu, usmála se na něj. „Díky. Všechno spravujete vyndáním baterie?“ Ajťák si sáhl do koženého pouzdra na opasku, ze kterého vyndal svůj mobil. Používal naprosto stejný model. „Taky mne dřív zlobil. Měla byste si nechat přehrát firmware na novější verzi. Už je teď v pohodě.“ „Tak díky za radu i za opravu. Skočím si do prodejny.“ „Když mi ho na půl hodiny půjčíte, tak vám ho přehraju. Ale měla byste si nejdřív zálohovat data, protože se všechny přemažou.“ „Ne, díky. Mám tam svoje soukromé věci. Nikdy ho nedávám z ruky.“ „Tak se na to můžete dívat. Nejdřív všechna data překopíruju hromadně na komp, pak vám přehraju firmware a naláduju data zpátky do mobilu.“ Princezna Zlatovláska se zkoumavě zadívala na Ajťáka. „Dá se to udělat na notebooku?“ „Jasně. Tady nahoře bych to na něm dělal taky.“ „Dnes nějak nestíhám, ale hodilo by se vám to zítra večer?“ Ajťák se na chvíli zarazil. Najednou mu docvaklo, že není tak úplně pánem svého času. 100 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS167816