František Palacký (Ukázka, strana 99)

Page 1

Pečetní vyobrazení Přemysla Otakara II. jako rytířského krále, jež bylo užíváno v letech 1271–1277

zúčastnit se osobně nebo v zastoupení říšských sněmů, které se konaly poblíž českých hranic, a musel též do římské korunovační jízdy německého krále dodat 300 ozbrojenců. Oproti tomu měl právo zúčastnit se voleb německého krále a užívat titul říšského arcičíšníka. K tomu jen poznamenejme, že německý král byl volen kurfiřty a císařem se stával až po papežské korunovaci. Palacký ovšem při této příležitosti příliš nezdůrazňuje, že vztah mezi povinnostmi a právy českého krále byl asymetrický, neboQ šlo o feudální systém delegace moci, jenž jej hierarchicky nestavěl vedle, nýbrž pod německého krále, resp. císaře. V jeho pohledu na věc se proto setkáváme s důrazem na to, že v řadě otázek politické moci požíval český král plné suverenity, která mu umožňovala zasahovat též do vnitřních poměrů v německé říši. Podobné snahy se pokoušel ovšem vůči českému státu uplatňovat mnohem razantněji i německý císař. Při řešení otázky, kdo bude v tomto ohledu úspěšnější, pak záleželo povětšinou na momentálním poměru sil, mínil Palacký. Tuto interpretační tezi potom s velkou chutí rozpracoval ve svém líčení vlády Přemysla Otakara II. Svůj historický obraz tohoto českého krále se tudíž snažil oprostit od „pohany“ přespříliš ambiciózního politického hráče, jenž se provinil tím, že se postavil do cesty habsburským zájmům.

97

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS167744


Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook
Issuu converts static files into: digital portfolios, online yearbooks, online catalogs, digital photo albums and more. Sign up and create your flipbook.