chovního osvobození člověka šel Chelčický znovu proti proudu. Českou společnost 15. století charakterizuje jen málo skutečností tak výrazně, jako je neustálé posilování stavovských tendencí směrem k utváření stavovské monarchie.
Polemiky s pražskými mistry Následujícími dvěma díly se skokem ocitáme na počátku třicátých let. Je to již doba poměrně ustálených věroučných stanovisek různých husitských stran. Pozice pražanů i táborů se ve vzájemných konfrontacích poměrně jasně vyhranily, ani u Chelčického již není patrna někdejší otevřenost, která ho před lety vedla za pražskými mistry a táborskými kněžími. Je to rovněž doba ohromujících husitských triumfů, jak na válečném, tak i diplomatickém poli. Řada husitských vítězství právě vyvrcholila porážkou poslední křížové výpravy u Domažlic. Pod jejím vlivem se basilejský koncil rozhodl nabídnout českým stoupencům kalicha jednání o podmínkách míru. Předběžná jednání, konaná v Chebu, potvrdila další úspěch husitů – zástupci obou stran se dohodli na tom, aby pro jejich chystané rozhovory na koncilu byl „přijat za nejpravdivějšího a nestranného soudce zákon boží, praxe Kristova, apoštolská a prvotní církve spolu s koncily a učiteli, kteří se v něm pravdivě zakládají“. Jednání s katolickou církví znovu zvýšilo autoritu pražské univerzity a posunulo sérii polemik mezi pražany a tábory do nových poloh. Poměrně mladý a ambiciózní kněz Jan Rokycana, duchovní vůdce pražanů, zaútočil proti svým radikálním protivníkům obranou sedmi tradičních církevních svátostí. Jménem táborů odpověděl Mikuláš Biskupec a později se na výzvu svého okolí a možná i táborů do sporu vložil Petr Chelčický. Jeho Zprávy o svátostech se dobou svého vzniku hlásí do let 1432–1433. Stejně jako zavrhl autoritu římské církve a táborských kněží, nemíní jihočeský myslitel respektovat ani autoritu pražských mistrů. Učence jediného českého vysokého učení naopak obviňuje, že svými výklady pomáhají katolické církvi potlačovat Krista: „Jediné chtie svými duovody toliko napomoci Antikristovi ve lži; čehož by se on nemohl domysliti, sedě na římské stolici, toho se mistři dohledajie po knihách v pražské škole a tiem jeho založie a napomohú jemu. A aby stolice jeho žehnánie v pokoji dále a lépe stála a aby on vždy světil a žehnal a velebil své svátosti, a Pána Jezukrista aby tupil a kazil s jeho pravú svátostí.“57
97
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS167731