Církev by propásla příležitost, kdyby spor byl konstruktivní, dialogický. Šlo však o hlasité prezentování názorů bez snahy pochopit svůj protějšek, pokusit se vidět věci z jeho stanoviska. Ani po letech zde nedošlo k pokroku, proto se dostavila únava. Je naděje, že v uvolněném prostoru budou nyní lépe slyšitelné serióznější hlasy, které navzdory vzájemně odlišným stanoviskům budou schopny vést spolu perspektivní, chápavý dialog. Není přesto nějaké napětí či názorový střet pro církev prospěšnější než zdánlivý klid? Záleží na tom, do jaké míry kritika prosazuje svůj názor, nebo spíše otevírá společné hledání. Když jste vstoupil na pole morální teologie, měla určitou jinou podobu než dnes. Mohl byste tu tvář tehdejší morální teologie nějak přiblížit v základních charakteristických rysech? Při svém jednoročním studijním pobytu v Římě jsem pozoroval, jak se začala morální teologie měnit z kazuistiky do široce pojatého zpracovávání problematiky mravního života vůbec. Na jezuitské univerzitě Gregoriana jsem zažil odbornou práci na vysoké úrovni. Povzbudilo mě, že vedle hlavního proudu, reprezentovaného prof. Hürthem, existovaly i jiné přístupy než běžné předkládaný tomismus. Potěšilo mě o málo později, že se nová teologická východiska stala oživujícím prvkem při jednání 2. vatikánského koncilu. Musel jste někdy změnit na některý důležitý problém svůj teologický názor? Přehodnotit dosavadní vidění věci? K odborné práci bytostně patří důsledný kritický postoj jak k vlastním nápadům, tak k pojetím a řešením jiných odborníků. Zároveň je součástí étosu vědecké práce ochota badatele uznat něčí správnější řešení. Myslím, že trvalé přehodnocování poznatků je mi vlastní. Ale nevzpomínám si, že bych byl někdy nucen zcela radikálně odmítnout výsledky svého odborného uvažování.
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS167711