k˘m klubem povûfien, abych jménem spojené opozice vznesl co nejdÛraznûj‰í námitku proti nedemokratick˘m, a nebojím se fiíci pfiímo hnusn˘m principÛm, které se ve va‰em vládním prohlá‰ení objevují.“ „Co máte konkrétnû na mysli?“ usmál se Petr Dryák. „Umím si pfiedstavit, Ïe na‰e originální my‰lenky vzbudily nevoli ve va‰em politicky zaostalém tábofie.“ „My reprezentujeme v‰echny dosavadní politické strany, které tuhle zemi po letech totality dovedly ke svobodû a prosperitû! Nemûl byste proto nበposlaneck˘ klub uráÏet.“ „Proã jste ve volbách nedostali víc hlasÛ, kdyÏ jste pro na‰i zemi tak uÏiteãní?“ sladce se optal Petr Dryák a pfiipomnûl: „Pouh˘ch dvacet procent pro v‰echny strany dohromady není pfiíli‰ lichotivé vysvûdãení!“ „S vámi se hádat nebudu. Pojìme rovnou k vûci. Ve‰kerou silou se postavíme proti obludné zásadû, jíÏ hlásáte, Ïe va‰e Strana ‰tûstí bude zastupovat jen ty obãany, ktefií si pfied volbami koupili vበlos. Pouze oni mají mít v˘hody na úkor ostatních, ktefií si los nekoupili. To je diskriminace! Vy máte povinnost zastupovat v‰echny obãany tohoto státu!“ „Proã bychom mûli mít takovou povinnost?“ usmál se Petr Dryák. Jako zku‰en˘ rybáfi zasekl udiãku a teì jen trpûlivû ãekal. „Na tom je zaloÏena tradice evropské demokracie,“ vyhrkl Bfietislav Bochníãek vûtu, kterou se kdysi peãlivû nauãil a s níÏ pravidelnû sklízel nejeden úspûch. „Podstatou demokracie je princip, Ïe se men‰ina musí dobrovolnû podrobit vût‰inû,“ opáãil s pfiehledem Petr Dryák. Hovofiil pomalu, aby ho staãil jeho partner sledovat. „Proto va‰e strany braly zámoÏn˘m a jejich majetek nesmyslnû rozdûlovaly mezi chudé. Myslíte si, Ïe jste zastupovali i ty bohaté? Omyl. Îádná strana nemÛÏe zastupovat úplnû v‰echny obãany. Nemáme komunismus!“ „To je demagogie...“ 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS166936