Odborně se tento způsob výkladu snů nazývá oneiromancie. Při ní se vnímají sny jako boží vzkazy, zejména varování. Tak byly sny všeobecně vnímány ve starověkém Egyptě, Řecku a Mezopotámii. Vykladači snů měli prestižní společenské postavení, byli blízko vladařům a měli na královském dvoře velký vliv. Není náhoda, že dva velcí bibličtí vykladači snů tak činí v cizím prostředí – Josef v Egyptě a Daniel v Babylonii. Tóra vnímá sny jako důležité, ale přesto na jejich zbožšťování nahlíží jako na pohanský kult spojený s magií a mýty. I proto v Josefově a Danielově případě Tóra tolik zdůrazňuje, že své výklady snů nehledali prostřednictvím okultních umění, ale přímo u Boha. Pod povrchem příběhu se ale objevují i hlubší motivy. Rád bych se nyní věnoval jednomu z nich, jenž má pro judaismus nesmírný význam jako takový. Třikrát se ve čtyřicáté první kapitole První knihy Mojžíšovy objeví slovo elokim (Bůh). Poprvé, když Josef výslovně popírá nějaké vlastní schopnosti vykládat sny: „Neumím to,“ říká Josef faraonovi, „ale Bůh (elokim) odpoví faraonovi na jeho otázky.“ Podruhé a potřetí užije slovo elokim sám faraon, když mu Josef sny vyloží, oznámí mu problém (sedm let hladomoru), nabídne mu řešení (zásobit se v letech nadbytku) a poradí mu, co dělat (vyhledat vhodného muže, který by na vše dohlížel). Plán se faraonovi natolik zalíbí, že řekne svým dvořanům: „Můžeme nalézt někoho, jako je tento muž, ve kterém je Boží duch (ruach elokim) ?“ A Josefovi řekne: „Protože ti Bůh (elokim) dal všechno toto poznat, není nikdo vhodnější než ty. Ty budeš mít na starosti můj palác…“ Co se to zde děje ? Faraonův Egypt není místem monoteistické kultury. Naopak, Egypťané uctívali mnoho božstev – Slunce, Nil atd. Je sice pravda, že je v egyptských dějinách známo jedno období (Achnatonovo), ve kterém došlo k náboženské reformě směrem k monoteismu. Tedy lépe řečeno ke službě jednomu bohu bez popírání existence jiných. To ale trvalo velice krátce, a zcela jistě ne v Josefově době. Celý biblický obraz Egypta je založený na polyteismu. Kde se tedy bere Josefův předpoklad, že faraon pochopí jeho zmínku o jediném Bohu ? Předpoklad, který v zápětí svými slovy potvrdí sám faraon zdvojeným opakováním slova elokim. A jaký je přesný význam slova elokim ? Tanach a hlavně Pět knih Mojžíšových běžně užívají dvě Boží jména. Čtyřpísmenné jméno, které opisujeme výrazem hašem (do��
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS166489