„Vidím, že kráčíte plavným krokem jezdce,“ řekla, když přišel ke stolku. „Ale bez pláště s podšívkou v barvách řebříčku,“ podal jí na uvítanou ruku. „Tak tohle je ten nelítostný prokurátor číslo pět v centru města?“ „Nemějte strach, prosím. Soudím, že varšavský lid mnohem raději osvobodí půvabnou ženu než Barnabáše.“ Nemohl uvěřit, že pronesl tak nehoráznou blbost. Upřímně se rozesmála, ale Szacki se usmál jen na půl úst, neboť se stále nedokázal vzpamatovat z šoku. Co kdyby zvolila nějaký jiný román? Takový, který by neznal? Zesměšnil by se. Posadil se ve snaze vytvořit zdání sebevědomého a mírně blazeovaného člověka. Kabát přehodil přes opěradlo sousední židle. Pozoroval novinářku a uvažoval, zda jeho včerejší úsudek nebyl přece jen moc příkrý. Měla v sobě svěžest a energii, která jí dodávala na půvabu. V košilové halence a s černým kamínkem, který zdobil její výstřih, vypadala půvabně. Měl chuť jí polichotit. „Pěkná kravata,“ řekla Grzelková. „Děkuji,“ odvětil a řekl si v duchu, že se jí pomstí prohlášením, jak svůdně vypadá v té halence, ale nakonec se odmlčel. Měl pocit, že by to znělo jako „hej, maličká, chtěl bych tě přeříznout na stojáka“. Objednala si latté a dortový řez, on si řekl o malou černou kávu a chvíli se zamýšlel nad výběrem zákusku. Rád by si dal sněhovou pusinku, ale bál se, že ze sebe udělá pitomce, když se bude snažit kus ukrojit a sníh vystříkne všude okolo a nakonec to celé skončí tak, že se bude víc soustředit na jídlo než na konverzaci. Objednal si tvarožník. Ty jsi ale originální, Teodore, poškleboval se v duchu sám sobě. Ještě si řekni o instantní kávu a krabičku sobieských a bude z tebe prokurátor Polské republiky jako lusk. Nevyzvídala, proč jí zavolal, ale i přesto jí objasnil, že se stydí za své včerejší chování. Pochválil její článek, ale jen se ušklíbla; jistě si uvědomovala, že to nebylo žádné veledílo. „Neměla jsem dostatek informací,“ řekla a pokrčila rameny.
( 98 )
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS165876