Typickou představitelkou tohoto způsobu lidské transcendence je postava chudé dívky.250) Kromě chudoby povznášející erotično do duchovní sféry zprostředkovává transcendenci dalších Durychových postav jejich vybičovaná vůle, která spěje k oběti vlastního života a která nekompromisní poslušností odpovídá na nevyzpytatelná Boží rozhodnutí. Lidská vůle je zde, často ve spojitosti s jezuitskou spiritualitou, voluntaristicky absolutizována a takto vede svůj boj s nedokonalostí, která je v důsledku dědičného hříchu ve světě všudypřítomná.251) Také tato cesta k Bohu, jejímž představitelem je světec mučedník, je u Durycha spojena s odmítáním všední skutečnosti a perspektivy transcendence nabízí pouze za cenu určitého popření autentického lidství postav. V obou zmíněných případech vystupuje člověk jako exponent nadosobního řádu; postavy tak jsou mnohdy redukovány na pouhé projekty autorových záměrů a jejich věrohodnost je tím oslabena. Absence životnosti a vnitřního vývoje postav pak má být nahrazena zesílenou lyričností; tato snaha proměnit postavy v básnické obrazy se však daří pouze v některých případech.252) Také lidská historie je až příliš schematicky spiritualizována a redukována na pouhý střet lidské velikosti a nízkosti, opojení a hnusu, podlosti a dokonalosti. Dějiny se tak stávají kulisou vnitřního duchovního dění a pouhým znamením lidského bloudění v čase, z něhož může být člověk vysvobozen pouze nečekaným rozhodnutím Božím.253) Postavení člověka v Durychově díle hodnotí Jaroslav Med podobně jako František X. Šalda a částečně, zejména s ohledem na „voluntaristickou tendenci“ Služebníků neužitečných, i jako Bedřich Fučík. Med oceňuje nejen velké básnické schopnosti Jaroslava Durycha, ale i zaměření jeho tvorby k transcendentním perspektivám lidského života. Samotná cesta transcendence je 250) Srov. Tamtéž, s. 327. 251) Srov. MED, Jaroslav. Přepych české kultury. In Jaroslav Durych. Život, ohlasy, soupis díla a literatury o něm. Brno: Atlantis, 2000, s. 265–266. 252) Srov. MED, Jaroslav. Prolegomena k četbě Jaroslava Durycha. In Jaroslav Durych. Život, ohlasy, soupis díla a literatury o něm. Brno: Atlantis, 2000, s. 329–330. 253) Srov. Tamtéž, s. 328.
100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS165699