dlouhé kabáty zpravidla červené, některé lemované kožešinou, vysoké boty a i jakési bílé papuče. Kolem prsou měli kožené řemení pro patrony. K šatům žen byly voleny jemné odstíny červeni a modři nebo bílá barva. Na hlavě vypínal se na loket zvýší klobouk v podobě kužele, s vlajícím závojem. Podobné úbory nosily se v civilizované Evropě někdy za středověku. Tančilo se po špičkách. Ženy dělaly docela drobounké rychlé krůčky, ruce měly roztaženy, a tak se vznášely jako holubice. Muži provozovali nejdivočejší skoky, držíce si dýku u oka. Pak byly odstraněny židle a národní tance střídaly se s valčíky. Konrád si sedl za sloup a díval se. K němu si přisedl mladý Gruzín, student, bez kroje, za to však s brýlemi na nose. Dal Vodrazilovi svou navštívenku, potištěnou podivným písmem klínovým, a vypravoval mu o svém národu, který odvozuje svůj původ od dávných Chaldejců, o staré kultuře, jejíž literární památky sahají hluboko do středověku, a o ztracené samostatnosti gruzínského státu. Náhle upoutal pozornost diváků příchod zvláštní dvojice lidí. Do sálu vkročila žena asi čtyřicetiletá s nesmírně důležitou tváří. Pleť odkvetlého obličeje byla narůžovělá a skrývala se pod vrstvou bílého pudru. Vlasy měla tato vážná dáma oné zlaté barvy, která zpravidla nebývá lidem uštědřena přírodou. Bleděmodrý plesový úbor splýval volně kolem obtloustlé postavy. Její průvodčí, čili správněji řečeno muž, jehož ona byla průvodkyní, byl asi dvacetiletý černoch. Oblečen byl v bleděmodrý krátký kabátek, krátké černé spodky a taktéž černé punčochy. Kolem vysokého límce ovíjela se bílá vázanka.
98
ROMÁN
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS165649