tém smyslu nás informují i Graf /81/ a autoři IKČ /111/. Proti vystupuje (jak jinak) Sedláček /228, XIV. díl/: „Podle nejapných řečí Hájkových pojmenovali hrad ten Sukoslavem a jméno to přijato i do našich map. Nedůvodné též, co mluveno o pobytu templářů v našem hradě (odkaz na Grafa).“ S ohledem na to, že dějiny hradu budou jistě starší, než je prvně zmiňovaný rok 1333, a konkrétní údaje na inkriminovanou dobu „podezřele chybí“, nelze možné vlastnictví předchůdce hradu (? tvrze) templáři vyloučit. Hodnocení: III. Vlastnictví tvrze se vsí, příp. i dalším příslušenstvím, templáři nelze vyloučit.
Krakovec (Krakov) (RA) „Krakovec … leží … na značně strmé skále, která se rozkládá od severovýchodu k jihozápadu a tvoří sice úzký, ale poměrně dlouhý a plochý hřbet. Podle lidové tradice tuto starou pevnost po určitou dobu obývali templáři, ale pravděpodobně to jest jen tradovaná domněnka (odkaz na Die Burgfesten und Rittershclösser der Österreichischen Monarchie). Tento hrad za Krokových dob, kolem r. 676 … vystavěný a jeho jménem Krakov pojmenovaný, byl již na začátku 12. století zříceninou. V roce 1007 ho věnoval kníže Jaromír včetně vsí… (odkaz na Hájka) a včetně místa vrchního lovčího svému věrnému sluhovi Hovorovi, který ho zachránil ze smrtelného nebezpečí a krvežíznivých rukou Vršovců (odkaz na Kosmu, 1. knihu). V roce 1200 hrad opět vystavěl Beneš Kolovrat, který pod praporcem krále Vladislava hrdinně bojoval proti bezvěrcům a poslední léta svého dlouhého života chtěl v klidu stráviti. Hrad jest od té doby rodovým hradem Kolovratů – Krakovských, kteří na něm sídlili přes tři století (odkaz na Balbína /8/),“ popisuje obšírně Graf v /81/. Pro Krakovec se sice často používá název Krakov (jako např. výše citovaný Graf), ale rozlišujme jen 4 km od sebe vzdálené (tedy vlastně sousední) ves Krakov s dávnou tvrzí, a hrad a ves (podhradí) Krakovec (což Graf nerozlišuje). Prá-
vě ona ves Krakov je obvykle odvozována podle kronikáře Kosmy od bájného knížete Kroka, který prý na zdejší tvrzi sídlil. V 11. století je pak Krakov uváděn spolu se Zbečnem, Rokytnem a Plasy mezi čtyřmi knížecími dvory Přemyslovců. Prokazatelně je známo, že zdejší krajinu osídlili zajatci českého Achilla Břetislava I., které přivedl r. 1039 z polské výpravy do Hnězdna. V roce 1220 je Krakov uváděn mezi vesnicemi náležejícími k hradu Křivoklátu. Dále se uvádí až v r. 1315, kdy ves vysadil Jan Lucemburský právem purkrechtním. Kdo tu však tehdy sídlil a hospodařil, není známo. Krakovec je zdrobnělina od názvu Krakov. Říkalo se tak údolí pod vsí Krakov, k níž náleželo. O vsi ani hradu Krakovci však není známo nic až do doby majitele tvrze Krakov (1363 – 1376), který se také podepisoval z Krakovce. Jestliže zde měl být podle lidového podání majetek templářů, pak by to spíše vypadalo na záhadný hrad Krakovec i s podhradím (vsí). O tom se ale dnes už můžeme jen dohadovat. Hodnocení: III. Případný majetek templářů zde nelze vyloučit.
Krásné Březno (Březnice) – Ústí nad Labem (UL) „Zámek v litoměřickém kraji, který lze podle Schallera /232/ považovati za původní majetek templářů, protože u tamního prastarého farního kostela jest ještě dnes (1845) možné spatřiti jakési známky kdysi přistavěných cel či světnic, a Březnice se jeví i jako královský zemský majetek, když byl v roce 1335 zdejší dvůr zastaven králem Janem Jindřichovi z Kyc (odkaz na dobovou listinu),“ informuje nás Horký /100/ a podobně i Graf /81/. Krásné Březno, dříve Březnice (dnes součást Ústí nad Labem), se sice v pramenech připomíná k roku 1186 jako součást panství johanitů, to ale možnou přítomnost dalšího řádu
nevylučuje a právě zástava Jana Lucemburského v inkriminované době též cosi napovídá. „Cely“ u farního kostela by pak napovídaly spíše formě kláštera, v tom případě by zde zřejmě nechyběl špitál aj. O tom všem se ale dnes už můžeme jen dohadovat. Hodnocení: III. Působení templářů zde nelze vyloučit.
Krašovice (PS) O Krašovicích se zmiňuje v souvislosti s templáři pouze Podlaha /207/ s odkazem na zápis v inventáři tamního starobylého kostela sv. Jiljí: „V inventáři z r. 1762 se dočítáme, že kostel byl tehdáž prastarý a veliké opravy potřebný, dále že se vypravovalo o něm, že byl vystavěn od templářů. Vedle kostela nalézaly se tehdáž zříceniny jakési budovy, z níž vedl vchod do kostela tehdáž zazděný. Budova ta pokládána byla za bývalé sídlo templářů.“ Zříceniny oné budovy byly pozůstatky zdejší dřevěné tvrze v místě dnešního domu čp. 38, nad nímž jsou dosud patrné zbytky valů, po nichž jde cesta. Pod dvořištěm spadá pozemek prudce k silnici, kde byl kdysi příkop. Původní kostel (zřejmě z 12. stol.) byl románský tribunový, spojený pavlačí s tvrzí. Tato dřevěná tvrz mohla, příp. i se statkem a celou vesnicí, templářům patřit. Nepředpokládáme ovšem, že by zde byla komenda. Žádné dobové listinné potvrzení pro templáře ovšem nemáme a tak je vše pouhou spekulací. Hodnocení: III. Působení templářů zde nelze vyloučit.
Křivoklát (RA) Křivoklát (kdysi Starý hrad, později Nový hrádek, Hrádek, Pürglitz, Bürglitz aj.) byl v inkriminované době prokazatelně královským hradem, templářům nikdy nepatřil. Přesto je s nimi často spojován. Výše uvedené informace se ovšem nemusí vylučovat. Např. Graf /81/ v r. 1825 zaznamená-
96 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS165461