stojí Schwoyovo tvrzení, jako by v 1. polovině 13. století patřila Strážnice rodu Kravařů, potom templářskému řádu a po jeho zrušení opět Kravařům (odkazy na Topografii a Stručné dějiny), které je zřejmě bez dostatečného podkladu, neboť spočívá opět na vybájené Hoferově Zprávě o Veveří. Strážnice byla důležitým moravským obranným bodem proti uherským vpádům, neboť střežila jeden z nejvýznamnějších vstupů z Uher na Moravu (odtud i její název). První zpráva o Strážnici jako tržní osadě je už z r. 1086. Její okolí kolonizovali v první polovině 13. století páni z Horky. Význam Strážnice vzrostl zejména po kumánských vpádech v druhé polovině 13. století a zdejší přechod do Uher se stal důležitějším než přechod přes Uherský Brod. V té době se dostala Strážnice do rukou Benešoviců. Právě v době kumánských vpádů by nebyla od věci templářská posádka. Spíše než na hradě bychom ji ale měli hledat někde ve vsi. Jsou a zůstanou to však pouhé dohady. Hodnocení: hrad Strážnice – V. Templáři zde nikdy nepůsobili. Hodnocení: ves Strážnice – III. Působení templářů zde nelze vyloučit.
Svatoslav (TR) Svatoslav je jednou z mála listinně potvrzených templářských vsí. Dokládá to listina č. XXII z roku 1290 (viz kap. Dobové listiny v knize Templáři v zemích českých králů – Čechy), ve které opat benediktinského kláštera v Třebíči kupuje od komtura templářského řádu Žibřida (? z Brna; viz listinu č. XXXIV z roku 1302) se souhlasem bratra Ekka Žibřidův dědičný dvůr a jeden a půl lánu ve Svatoslavi (in Swat--). Dědičný dvůr v té době mohla vlastně být třeba i dřevěná tvrz, v každém případě majetek dosti významný. Hodnocení: I. Majetek templářů je zde doložen.
z fonetické blízkosti uvedeného zápisu ke staršímu něm. názvu obce (Segriche). V uvedené listině se ve skutečnosti jedná o zkomolený latinský zápis Čejkovic (viz), o čemž uvažoval (ovšem ne s jistotou) např. už topograf Schwoy /234/. To, že Schwoy váhal mezi Čejkovicemi a obcí Skryje (Skrige) u Tišnova (viz Skryje /ZR/), zmátlo i Horkého, který dal nakonec přednost další variantě. Na druhé straně, ves leží na území, kde lze majetky čejkovického templářského domu očekávat, a my proto tuto možnost nemůžeme úplně vyškrtnout.
Šakvice (BV)
Znak obce Šakvice – stříbrný štít čtvrcený s tlapatým křížem. V 1. poli černá kočka, ve 2. poli čejka, ve 3. poli černý lev, ve 4. poli černý kříž s třemi břevny.
Šakvice uváděl v souvislosti s templáři topograf Schwoy /234/, od něho pak další – i novodobí autoři, např. Rampula /215/ aj. Jednalo se však o omyl, na který upozornil už Horký /100/ v polovině 19. století. Schwoy si totiž mylně vyložil zápis z listiny č. VII z roku 1248 (viz Dobové listiny v knize Templáři v zemích českých králů – Čechy), kde jsou Čejkovice (viz) zapisovány jako „Schaeikwitz“ (což se sice foneticky blíží spíše Šakvicím, ale nejednalo se o ně). Na druhé straně, ves leží na území, kde lze templářské majetky čejkovického templářského domu očekávat, a my proto tuto možnost nemůžeme úplně škrtnout. Hodnocení: III. Případný majetek templářů zde nelze vyloučit.
Šardice (HO) Šardice uváděl v souvislosti s templáři Horký /100/, od něho pak další, např. Lešehrad /150/, archivář Svátek /251/ aj. Jedná se však o omyl. Horký si totiž mylně vyložil zápis z listiny č. XIV z roku 1269 „ecclesia in Sequihe“ (viz kap. Dobové listiny v knize Templáři v zemích českých králů – Čechy) jako „kostel v Šardicích“, když vycházel
Hodnocení: III. Působení templářů zde nelze vyloučit.
Šaumburk (KM) Podle pověsti vlastnil blízký hrad Šaumburk, zvedající se nad Podhradní Lhotou, řád templářských rytířů, dozvídáme se např. od Stejskala /246/ a z lidového podání vůbec. Pověst se zároveň dějově váže i k blízkým vsím Podhradní Lhota a Rajnochovice. V Zálhotském sborníku /297/ se v části II. článku Zříceniny hradní nad Podhradní Lhotou např. dočteme: Rozvaliny hradu Šaumburka ční přímo nad „Baštou“, na samém vrcholu hory, zvané „Hrad“(…) Ve vsi vypravuje se, že na Hradě stával klášter, což ovšem není v zápisech nijak doloženo, a má snad v temné jakési paměti na někdejší zřízení hradní posádky, sestávající pouze z mužů a zbrojnošů, kteří své ženy a rodiny mívali v Podhradí a jiných blízkých dědinách. Druhou podobnou zkazku zachoval obraz oltářní ve farním kostele v Rajnochovicích. Hrad drželi prý templáři a když r. 1311 řád templářský byl zrušen, zachránil se jeden rytíř v dřevěném chrámě a žil tam potom jako poustevník. Je to ovšem pohádka; templáři hrad Šaumburk ani nevystavěli, ani nikdy neobývali, v zápisech jsou o tom přesné záznamy od r. 1275 až do r. 1451. Historie hradu je poměrně dobře známa. Hrad založil olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku (odtud název hradu). V r. 1272 získal
96 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS165459