Legislativa – komentá e Na rozdíl od ostatních podobných profesí není ze zákona partnerem pro věcně příslušný Finančně analytický útvar naše Komora (není totiž komorou ze zákona). Při značně vysokém počtu účetních může i tato překážka být na škodu zájmu společnosti. Komora je tak připravena alespoň pomoci nejen svým členům, ale i všem účetním, radou, když pochybnosti o účetnictví klientů v této souvislosti nastanou. A teď už jsme pomalu u práva trestního. Žádná ze skutkových podstat není nastavena tak, že by se jí musel dopustit explicitně účetní. Vždy je řečeno obecně „kdo“ – z podstaty věci však zpravidla půjde často buď právě o účetního či odpovědný statutární orgán. Hranice tu může být velmi křehká a je potřeba znovu důrazně apelovat na etický kodex. Není teď cílem strašit, ale snad jen zdůraznit, kde je ostražitost na místě a čemu, třeba i v důsledku rozchodu se zaměstnavatelem či klientem, můžeme být nuceni čelit. Před chvilkou jsme tu ze dvou hledisek mluvili o ochraně důvěrných dat. Tak do třetice – neoprávněným nakládáním s osobními údaji může i účetní naplnit skutkovou podstatu trestného činu. Opravdu je třeba dát si pozor – tohoto trestného činu je totiž možné dopustit se i z nedbalosti. Z tzv. majetkových trestných činů může s účetnictvím souviset zejména úvěrový či dotační podvod, porušení povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku a již zmíněná legalizace výnosů z trestné činnosti, která opět může nastat i z nedbalosti. Z hospodářských trestných činů, je pak z našeho hlediska důležitý trestný čin zkreslení údajů o stavu hospodaření a jmění. Tato skutková podstata pamatuje přímo na případy, kdy nejsou vedeny účetní knihy či v nich jsou nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje. A pozor na relativní novinku – skutková podstata nepřekažení trestného činu! Tady je průlom do mlčenlivosti, který může dopadnout i na profesní účetní. Zmínila jsem etický kodex, tak jen na tomto místě doplním, že není s tímto průlomem v rozporu, neboť profesní účetní nesmí důvěrné informace nikomu sdělit, jestliže k tomu nemá náležité oprávnění nebo mu k tomu nevzniká povinnost podle právních předpisů. Poměrně nová záležitost je také zákon o trestní odpovědnosti právnických osob. Právě těžká urči32
telnost, kdo konkrétně je viníkem, vedla k tomu, že trestný čin může spáchat i právnická osoba. Trestem tak kromě peněžitých sankcí může být i ztráta podnikatelského oprávnění. Až sem může nekvalifikovaný účetní dovést svého klienta hrubě nesprávným účetnictvím. A kvalifikovaný účetní by se naopak neměl zapomenout bránit před případným špatným klientem řádným vymezeným odpovědností v pracovní či písemné obchodně právní smlouvě. Tak jsme se kruhem zákonů obepínajících účetnictví dostali zpátky k soukromému právu. Zmínila jsem tu je jen to základní, nač musí profesní účetní pamatovat nebo minimálně být ve střehu. Stejně jako praktický lékař posílá v opodstatněných případech ke specialistovi, i účetní musí vědět, kdy je již vhodné např. přizvat právníka. Je toho dost, co říkáte? Zejména když chybný postup účetního může mít fatální následky a vstup do profese je přitom prakticky volný. Profese by si regulaci nejen zasloužila, ale když si takto shrnu, kam až může vést neprofesionalita účetního, řekla bych, že po ní přímo volá. Ačkoli se Komora snaží a díky její práci i pořád věřím, že se brzo účetní dočkají ocenění nejen na společenském žebříčku ale i v legislativní úpravě, musíme my i veřejnost pracovat se stavem takovým, jaký je. Vyšší nároky takováto situace přináší i na zaměstnavatele a klienty poptávající účetní služby na trhu. Výběr osoby, která bude bdít nad jejich výkaznictvím, by totiž měli provést opravdu s rozvahou! Ing. Magdalena Králová