EB994907

Účetnictví státu 2025

z oblasti finančního řízení a účetnictví vybraných

veřejných institucí upravená technologií final® Read and Know a přehledně uspořádaná do kapitol podle tematického zaměření informací

Jako vhodný doplněk této publikace doporučujeme využít informační systém Přehled platných předpisů České republiky, který dále rozšiřuje funkce její přílohy a poskytuje pokročilou orientaci v právních předpisech České republiky i mezinárodních smlouvách, kterými je Česká republika vázána. Naleznete pod doménou final.cz.

Použití této publikace podléhá všeobecným obchodním podmínkám pro informační systémy (dále jen dvoustranná smlouva), které upravují obchodní závazkové vztahy mezi pořizovatelem databáze a jeho smluvními partnery, ochranu práv pořizovatele databáze a jeho majetku.

Čl. 1

Úvodní ustanovení a vymezení pojmů

1)Dvoustrannou smlouvou je povinen řídit se pořizovatel databáze a každý jeho smluvní partner.

2)Pro účely dvoustranné smlouvy se rozumí a)informačním systémem databáze podle zvláštního právního předpisu vyjádřená formou knižního zpracování nebo v elektronické formě (dále jen databáze),

b)pořizovatelem databáze Final, s. r. o., se sídlem U Zeleného ptáka 1145/12, 148 00 Praha 4, DIČ/IČ CZ45308951, zapsaná u Městského soudu v Praze, oddíl C vložka 8123, c)smluvním partnerem zákazník, koncový uživatel, distributor, jakož i každý, kdo databázi sám nebo prostřednictvím osob s ním spojených použije,

d)zákazníkem ten, kdo databázi nakoupí u pořizovatele databáze nebo u distributora,

e)koncovým uživatelem fyzická osoba, která databázi použije, f)distributorem ten, kdo je v dohodě s pořizovatelem databáze oprávněn databázi distribuovat (rozšiřovat), g)použitím databáze získání přístupu k databázi, h)aktualizací databáze její soustavná údržba v použitelném stavu,

i)novým vydáním databáze přepracovaná, doplněná, zkrácená či jinak upravená databáze označená počínaje pořadovým číslem 2,

j)zvláštním právním předpisem zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským – autorský zákon.

3)Pro účely dvoustranné smlouvy se za písemnou formu považuje i zpráva odeslaná a doručená elektronickou poštou prostřednictvím počítačové komunikační sítě Internet.

Čl. 2

Autorská práva a podmínky použití databáze

1)Databáze je majetkem pořizovatele databáze. Je chráněna zvláštním právním předpisem a mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika ve věcech ochrany autorských práv vázána.

2)Nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, může databázi použít jen koncový uživatel, který má k tomu oprávnění od pořizovatele data-

báze, nebo takový počet koncových uživatelů, pro který má k tomu zákazník oprávnění od pořizovatele databáze.

3)Nestanoví-li dvoustranná smlouva nebo zvláštní právní předpis jinak, je při použití databáze zakázáno zejména a)rozmnožovat ji, jakož i rozšiřovat, pronajímat, půjčovat, vystavovat a sdělovat třetím osobám,

b)použít ji bez oprávnění a přepisovat nebo jinak přenášet na jiný podklad nebo z nelegálně získaného technického nosiče dat,

c)použít ji nad rámec oprávnění nebo i jinak v rozporu s dvoustrannou smlouvou.

4)Každý smluvní partner je povinen chránit databázi před zneužitím, znehodnocením, úpravou, ztrátou nebo odcizením, jinak odpovídá za újmu tím způsobenou pořizovateli databáze.

Čl. 3

Oprávnění k použití databáze

1)Oprávnění k použití databáze a rozsah použití databáze prokazuje zákazník proplaceným dodavatelským dokladem vystaveným mu pořizovatelem databáze nebo distributorem.

2)Zákazník může formu a rozsah použití databáze z vlastní vůle pozměnit při dodržení podmínek, které pro to dvoustranná smlouva stanoví nebo které pořizovatel databáze v souladu s dvoustrannou smlouvou vyhlásí.

Čl. 4

Projev vůle a registrace

1)Vůli řídit se dvoustrannou smlouvou projevuje každý, kdo databázi použije.

2)Zákazník registrovaný u pořizovatele databáze odebírá aktualizace a nová vydání databáze a platí za použití databáze pořizovateli databáze, dokud svou registraci nezruší.

3)Vůli zrušit svou registraci projevuje každý, kdo to pořizovateli databáze v písemné formě oznámí. Tím není dotčena jeho povinnost vyrovnat své dluhy vůči pořizovateli databáze.

4)Zrušení registrace je účinné prvním kalendářním dnem měsíce následujícího po doručení písemného projevu podle odstavce 3 pořizovateli databáze.

Čl. 5

Aktualizace a nové vydání databáze

1)Aktualizaci a nové vydání databáze poskytuje pořizovatel databáze registrovanému zákazníkovi ve formě a rozsahu odpovídajících jeho oprávnění k použití databáze.

2)Pořizovatel databáze vhodným způsobem vyhlašuje informace o formě, rozsahu a četnosti aktualizace i nového vydání databáze.

Čl. 6

Cenové a platební podmínky

1) Cenové a platební podmínky pořizovatel databáze vhodným způsobem vyhlašuje. Z cen může pořizovatel databáze poskytovat slevy.

2)Za nákup, aktualizaci, nové vydání a použití databáze vystaví pořizovatel databáze dodavatelský doklad, stanoví lhůtu k úhradě ceny a doručí jej registrovanému zákazníkovi.

3)Je-li registrovaný zákazník v prodlení s úhradou svého dluhu vůči pořizovateli databáze, vyzve jej pořizovatel databáze k vyrovnání dluhu písemnou upomínkou. Nedojde-li k nápravě, předá vymáhání dluhu oprávněné osobě.

4)Pořizovatel databáze může registrovanému zákazníkovi zastavit aktualizaci databáze, jestliže je v prodlení s úhradou svého dluhu vůči pořizovateli databáze. Tím není dotčena dlužníkova povinnost platit za použití databáze.

5)Pro účely dvoustranné smlouvy se za den úhrady ceny nebo vyrovnání dluhu považuje den, kdy dojde k odepsání peněžních prostředků z bankovního účtu dlužníka, den uvedený v razítku podací pošty dlužníka nebo den úhrady v hotovosti.

Čl. 7 Závěrečná ustanovení

1)Dvoustranná smlouva je nedílnou součástí databáze. Proti dvoustranné smlouvě nelze ve sporech namítat, že byla kýmkoliv nečtena, opomenuta, ztracena nebo jinak znehodnocena.

2)Porušením povinností pořizovatele databáze uložených mu dvoustrannou smlouvou mohou ve sporech zaniknout i povinnosti registrovaného zákazníka. V ostatních věcech platí právní předpisy České republiky a mezinárodní smlouvy, kterými je Česká republika ve věcech ochrany autorských práv vázána.

3)Tato dvoustranná smlouva nabývá účinnosti dnem 1. září 2013. Vztahy dříve založené mezi pořizovatelem databáze a registrovaným zákazníkem se dále posuzují podle této dvoustranné smlouvy.

četnictví státu 2025

ISBN 978-80-908140-8-0

Publikace Účetnictví státu je sepsána v podobě praktického průvodce právním rámcem finančního řízení a metodikou finančního účetnictví. Komplexně řeší problematiku státní pokladny a hospodaření veřejných rozpočtů. Umožňuje dokonale se zorientovat v platné legislativě a poskytuje návody a postupy, kterým legislativa ani její metodika nevěnuje adekvátní pozornost.

Zahrnuje modifikovaná znění předpisů z oblasti finančního řízení a účetnictví vybraných veřejných institucí upravená technologií final® Read and Know a přehledně uspořádaná do kapitol podle tematického zaměření informací. Je konstruována jako metodicko-pracovní pomůcka pro každodenní použití (bez zbytečných řečí jde přímo k věci, stručně a výstižně vysvětluje danou problematiku).

Obsah publikace postupně prochází všemi podrobnostmi, od právního postavení a hospodaření, přes rozpočtová pravidla, přípravu a vypracování rozpočtu, financování, hodnocení a vykazování, vypořádání, kontrolu, a samozřejmě i zásady vedení účetnictví, směrnou účtovou osnovu a postupy účtování, sestavování účetní závěrky, až po následnou konsolidaci účetních závěrek.

Zpracování, při kterém jsou jednotlivá ustanovení vyšší právní normy sloučena s ustanoveními Českých účetních standardů, skýtá orientaci v aktuálním stavu legislativního rámce bez nutnosti vzájemného porovnávání. Doplněn je také souhrnný účtový rozvrh, přenesený do metodiky pro sestavení účetní závěrky i jiných finančních výkazů, a chybějící postupy jsou v mezích stávající legislativy nahrazeny odpovídajícími účetními standardy (zejména ohledně finančních nástrojů).

Veškeré informace potřebné k účinnému finančnímu řízení jsou tak přehledně pohromadě v jednom praktickém balíčku.

Výjimečnost jejich přepracování spočívá mimo jiné i v překlenutí nesystémovosti, kterou trpí národní legislativa, sjednocením do jednoho kompaktního vzájemně provázaného celku. Komplexní rozbor celé problematiky pečlivě řeší všechny detaily a nenásilnou formou poukazuje rovněž na nesrovnalosti, které se zde vyskytují.

Ustanovení publikovaných předpisů (včetně příloh) jsou modifikována tak, aby jim čtenář lépe porozuměl, a jsou rozšířena věcnými vysvětlivkami, komentáři a odkazy na související právní předpisy umístěnými v poznámkách pod čarou. Výrazným charakteristickým rysem celého díla je i nekompromisní preciznost pojmů a důsledná jednotná terminologie.

Publikace je sestavena originálním publikačním designem final® Cover Design15, zajišťujícím dokonalou přehlednost, je vybavena postupnými obsahy, rejstříky paragrafů a článků, unikátním systémem poznámek pod čarou, které jsou skutečně pod čarou na každé straně, nikoli na konci kapitoly či samotné publikace, a disponuje i řadou dalších inovací, které pomáhají rychlejšímu získávání odborných znalostí.

Publikace Účetnictví státu je určena především pro správce kapitol státního rozpočtu a všechny ostatní organizační složky státu, státní příspěvkové organizace, státní fondy, kraje, obce, dobrovolné svazky obcí a územní příspěvkové organizace.

Posloužit ale může i jiným subjektům vstupujícím do konsolidačního celku státu. Přínosná může být také pro studenty nebo kohokoli, kdo se zajímá o hospodaření veřejných rozpočtů. Je to kompletní soubor všech podstatných informací s vysokou přidanou hodnotou a jediný oborový standard svého druhu v České republice.

final® Read and Know je revoluční technologie, s jejíž pomocí jsou distribuované informace zpracovány přístupnější a srozumitelnější formou. Spočívá v důsledném přepracování každého předpisu podle stanovených konvencí, přičemž zohledňuje především věcná hlediska členění jednotlivých ustanovení a zjednodušuje jejich strukturu převedením do postupných tematických bloků.

Používá například vnořená ustanovení, která nahrazují odkazy na související ustanovení jejich plným zněním, a řadu dalších unikátních postupů. Metoda vnořených ustanovení výrazně usnadňuje celkovou orientaci, protože nevyžaduje dodatečné listování ani přechod na jiné stránky. Díky tomu je práce s daty mnohem jednodušší, umožňuje rychlé získávání potřebných informací i precizní osvojování odborných znalostí.

Technologie final® Read and Know přináší výjimečné zpracování, rychlejší, snadnější i progresivnější přístup k informacím. Je výsledkem dlouhodobých zkušeností a intenzivního vývoje. Rozdíl je patrný již na první pohled.

Každá kapitola publikace zpracované technologií final® Read and Know je vybavena přehledným věcným obsahem, zpravidla je rozdělena na oddíly, sekce, části a je zakončena rejstříkem paragrafů, článků nebo obdobných označení. Doplňující informace, odkazy na příbuzná ustanovení daného předpisu i odkazy na související předpisy jsou umisťovány do poznámek pod čarou, aby umožnily plynulý tok hlavního textu. Poznámky pod čarou jsou v každém oddílu kapitoly řazeny chronologicky vzestupnou číselnou řadou.

V úvodu příslušného oddílu dané kapitoly je předpis, jehož znění kapitola zahrnuje, uvozen vždy poznámkou pod čarou, která vymezuje jeho pojmové označování v následujícím textu kapitoly (například dále jen tento zákon, tato vyhláška, toto nařízení vlády apod.). Odkazy na příbuzná ustanovení daného předpisu jsou pak uvozeny například slovy „podle zvláštního ustanovení tohoto zákona“ s označením ustanovení v poznámce pod čarou a odkazy na související předpisy jsou uvozeny například slovy „podle ustanovení zvláštního právního předpisu“ s identifikací souvisejícího předpisu v poznámce pod čarou.

Označení paragrafů, článků (§, čl.) nebo obdobná označení, kterými jsou ustanovení daných předpisů zpravidla uvozována, ustupují do pozadí, aby umožnila zvýraznění věcného členění. Vazby na tato označení jsou však přesto zachovány a jsou zvýrazněny identifikačními zarážkami (indexy) umístěnými vždy na konci každého ustanovení. V případě vnořených ustanovení pak tyto indexy od sebe oddělují jednotlivá ustanovení a slouží k orientaci v jejich struktuře. Vnořená ustanovení jsou uvozena například slovy „podle ustanovení tohoto zákona, které stanoví, že“ s označením ustanovení v poznámce pod čarou, a dále pokračuje text vnořeného ustanovení. Navíc jsou vnořená ustanovení vysázena odlišným stylem písma, což zpřehledňuje text.

Podrobnější členění jednotlivých ustanovení je omezeno na číslované odstavce a jakákoli další označení jsou pokládána za nepodstatná. Označení písmen, číslovaných bodů a jiných symbolů jsou ve všech případech nahrazena nečíslovanými body, které jsou uvozeny typografickým znakem —. Odkazy na jejich ustanovení jsou uvozeny například slovy „podle předchozího bodu tohoto odstavce“ s označením ustanovení v poznámce pod čarou.

Všechny tyto postupy mají za cíl především seskupení použitých informací do ucelených tematických bloků podle přísně věcného hlediska a usnadnění plynulého toku textu. Proto se také číslování odstavců neshoduje s originály zpracovaných předpisů a věcné hledisko členění způsobuje umístění různých ustanovení ve společných částech oddílů kapitol. Použitý způsob zpracování ovšem v případě potřeby umožňuje zcela přesnou identifikaci jednotlivých ustanovení, což ale není pro výuku předmětné problematiky považováno za podstatné.

Přestože popis těchto postupů může působit složitě, výsledné zpracování je velmi jednoduché, uživatelé si na něj rychle zvykají a v konečném důsledku jim především věcné hledisko umožňuje si předmětnou problematiku rychleji osvojovat, snadněji zapamatovat a v neposlední řadě se v ní i lépe orientovat.

Publikace Účetnictví státu je vybavena strukturovaným interaktivním obsahem, který odkazuje na jednotlivá témata všech kapitol, oddílů, sekcí a částí zahrnutých v publikaci. Tento strukturovaný interaktivní obsah lze aktivovat volbou příslušné nabídky v daném prohlížeči.

Právní postavení a hospodaření

Verze: 6.00

Poslední revize: 10. březen 2025

Použitá technologie zpracování: final® Cover Design15, Read and KnowPlus 9

Jednotlivá ustanovení publikovaných předpisů jsou v textu oddělena identifikačními zarážkami (indexy) umístěnými na konci každého ustanovení.

Při použití technologie Read and KnowPlus 9 jsou tyto zarážky například ve tvaru §1/1/a/1 , ús100/1/1/a/1, kde

–§1/1/a/1 je paragraf 1 odstavec 1 písmeno a) bod 1

–ús100/1/1/a/1 je článek 1 odstavec 1 písmeno a) bod 1 účetního standardu 100.

Seznam zarážek (indexů) je uveden v rejstříku.

Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích ve znění zákona č. 492/2000 Sb., zákona

č. 229/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 280/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 480/2003 Sb., zákona č. 41/2004 Sb., zákona

č. 218/2004 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 359/2005 Sb., zákona č. 22/2006 Sb., zákona č. 140/2006 Sb., zákona č. 342/2006

Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 139/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 457/2008 Sb., zákona č. 153/2009 Sb., zákona

č. 227/2009 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 239/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 503/2012

Sb., zákona č. 311/2013 Sb., zákona č. 86/2015 Sb., zákona č. 320/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 51/2016 Sb., zákona

č. 135/2016 Sb., zákona č. 185/2016 Sb., zákona č. 192/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 55/2017 Sb., zákona č. 65/2017

Sb., zákona č. 104/2017 Sb., zákona č. 118/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 225/2022 Sb., zákona č. 362/2022 Sb., zákona

č. 422/2022 Sb., zákona č. 326/2023 Sb., zákona č. 349/2023 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 221/2024 Sb., zákona č. 36/2025 Sb.

ve znění platném ke dni 1. března 2025 ..................................................................................

Vyhláška č. 62/2001 Sb., o hospodaření organizačních složek státu a státních organizací s majetkem státu ve znění vyhlášky č. 569 /2006 Sb., vyhlášky č. 82/2016 Sb., vyhlášky č. 54/2019 Sb. ve znění platném ke dni 1. června 2019 .................................................................................

Nařízení vlády č. 41/2017 Sb., o údajích centrálního registru administrativních budov ve znění nařízení vlády č. 244/2020 Sb., nařízení vlády č. 231/2022 Sb. ve znění platném ke dni 1. ledna 2023 ..................................................................................

Příloha č. 1 nařízení vlády č. 41/2017 Sb. , o údajích centrálního registru administrativních budov ..................................

177

187

189 Příloha č. 2 nařízení vlády č. 41/2017 Sb. , o údajích centrálního registru administrativních budov ..................................

Příloha č. 3 nařízení vlády č. 41/2017 Sb. , o údajích centrálního registru administrativních budov ..................................

195

205 Příloha č. 4 nařízení vlády č. 41/2017 Sb. , o údajích centrálního registru administrativních budov ..................................

Příloha č. 5 nařízení vlády č. 41/2017 Sb. , o údajích centrálního registru administrativních budov ..................................

Příloha č. 6 nařízení vlády č. 41/2017 Sb. , o údajích centrálního registru administrativních budov ..................................

Příloha č. 7 nařízení vlády č. 41/2017 Sb. , o údajích centrálního registru administrativních budov ..................................

209

211

213

Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ze dne 27. června 2000, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 20011) . 2)

Tento zákon byl novelizován zákonem č. 492/2000 Sb., ze dne 12. prosince 2000, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2001, zákonem č. 229/2001 Sb., ze dne 14. června 2001, který nabyl účinnosti dnem 30. června 2001, zákonem č. 320/2001 Sb., ze dne 9. srpna 2001, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2002, zákonem č. 501/2001 Sb., ze dne 15. prosince 2001, který nabyl účinnosti dnem 31. prosince 2001 a pozbyl platnosti dnem 1. dubna 2003, zákonem č. 202/2002 Sb., ze dne 24. dubna 2002, který nabyl účinnosti dnem 1. července 2002, zákonem č. 280/2002 Sb., ze dne 29. května 2002, který nabyl účinnosti dnem 28. června 2002, nálezem Ústavního soudu č. 476/2002 Sb., ze dne 2. října 2002, který nabyl účinnosti dnem 31. března 2003, zákonem č. 88/2003 Sb., ze dne 26. března 2003, který nabyl účinnosti dnem 1. dubna 2003, zákonem č. 354/2003 Sb., ze dne 26. září 2003, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2004, zákonem č. 480/2003 Sb., ze dne 17. prosince 2003, který nabyl účinnosti dnem 31. prosince 2003, zákonem č. 41/2004 Sb., ze dne 17. prosince 2003, který nabyl účinnosti dnem 1. května 2004, zákonem č. 218/2004 Sb., ze dne 8. dubna 2004, který nabyl účinnosti dnem 28. dubna 2004, zákonem č. 217/2005 Sb., ze dne 3. května 2005, který nabyl účinnosti dnem 1. července 2005, zákonem č. 359/2005 Sb., ze dne 19. srpna 2005, který nabyl účinnosti dnem 1. října 2005, zákonem č. 22/2006 Sb., ze dne 20. prosince 2005, který nabyl účinnosti dnem 26. ledna 2006, zákonem č. 140/2006 Sb., ze dne 14. března 2006, který nabyl účinnosti dnem 1. července 2006, zákonem č. 342/2006 Sb., ze dne 25. května 2006, který nabyl účinnosti dnem 3. července 2006, zákonem č. 296/2007 Sb., ze dne 31. října 2007, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2008, zákonem č. 139/2008 Sb., ze dne 26. března 2008, který nabyl účinnosti dnem 25. dubna 2008, zákonem č. 274/2008 Sb., ze dne 17. července 2008, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2009, zákonem č. 457/2008 Sb., ze dne 10. prosince 2008, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2009, zákonem č. 153/2009 Sb., ze dne 7. května 2009, který nabyl účinnosti dnem 1. července 2009, zákonem č. 227/2009 Sb., ze dne 17. června 2009, který nabyl účinnosti dnem 24. července 2009, zákonem č. 457/2011 Sb., ze dne 8. prosince 2011, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2012, zákonem č. 18/2012 Sb., ze dne 20. prosince 2011, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2013, zákonem č. 239/2012 Sb., ze dne 14. června 2012, který nabyl účinnosti dnem 1. září 2012, zákonem č. 407/2012 Sb., ze dne 25. října 2012, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2013, zákonem č. 503/2012 Sb., ze dne 19. prosince 2012, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2013, zákonem č. 311/2013 Sb., ze dne 12. září 2013, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2014, zákonem č. 86/2015 Sb., ze dne 19. března 2015, který nabyl účinnosti dnem 1. června 2015, zákonem č. 320/2015 Sb., ze dne 11. listopadu 2015, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2016, zákonem č. 375 /2015 Sb., ze dne 10. prosince 2015, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2016, zákonem č. 51/2016 Sb., ze dne 19. ledna 2016, který nabyl účin-

1) Dále jen tento zákon .

2) Nevyplývá-li z ustanovení tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu jinak, rozumí se organizačními složkami státu pro účely tohoto zákona také jiná zařízení státu s obdobným postavením jako organizační složky státu podle § 1 písm. d) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů; například Kancelář Poslanecké sněmovny a Kancelář Senátu podle § 3 a § 51 tohoto zákona. Jinými právnickými osobami se pro účely tohoto zákona rozumí právnické osoby, které nejsou státními příspěvkovými a jinými organizacemi podle § 51 odst. 2 a § 54 odst. 1 tohoto zákona. Účty se pro účely tohoto zákona rozumí účty u finančních institucí (vedené finančními institucemi), zpravidla u České národní banky nebo i jiných bank a poboček zahraničních bank v České republice, případně zahraničních bank a poboček v zahraničí.

nosti dnem 1. března 2016, zákonem č. 135/2016 Sb., ze dne 19. dubna 2016, který nabyl účinnosti dnem 1. října 2016, zákonem č. 185/2016 Sb., ze dne 24. května 2016, který nabyl účinnosti dnem 1. srpna 2016, zákonem č. 192/2016 Sb., ze dne 25. května 2016, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2017, zákonem č. 264/2016 Sb., ze dne 14. července 2016, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2017, zákonem č. 55/2017 Sb., ze dne 19. ledna 2017, který nabyl účinnosti dnem 18. března 2017, zákonem č. 65/2017 Sb., ze dne 19. ledna 2017, který nabyl účinnosti dnem 31. května 2017, zákonem č. 104/2017 Sb., ze dne 8. března 2017, který nabyl účinnosti dnem 1. července 2017, zákonem č. 118/2020 Sb., ze dne 3. března 2020, který nabyl účinnosti dnem 1. dubna 2020, zákonem č. 261/2021 Sb., ze dne 1. června 2021, který nabyl účinnosti dnem 1. února 2022, zákonem č. 225/2022 Sb., ze dne 20. července 2022, který nabyl účinnosti dnem 20. srpna 2022, zákonem č. 362/2022 Sb., ze dne 3. listopadu 2022, který nabyl účinnosti dnem 15. prosince 2022, zákonem č. 422/2022 Sb., ze dne 1. prosince 2022, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2023, zákonem č. 326/2023 Sb., ze dne 18. října 2023, který nabyl účinnosti dnem 1. července 2024, zákonem č. 349/2023 Sb., ze dne 8. listopadu 2023, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2024, nálezem Ústavního soudu č. 221/2024 Sb., ze dne 28. května 2024, který nabyl účinnosti dnem 18. července 2024, zákona č. 36/2025 Sb., ze dne 21. ledna 2025, který nabyl účinnosti dnem 1. března 2025.

Tento zákon stanoví

—vystupování České republiky3) v právních vztazích

—postavení, zřizování

3)

Vystupování státu v právních vztazích

1) Vystupuje-li stát jako účastník právních vztahů, je právnickou osobou. §6/1

2) Právní osobnost a svéprávnost státu se pro účely jeho vystupování v právních vztazích dělí mezi jednotlivé organizační složky státu, které jsou podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů věcně příslušné k výkonu práv a plnění závazků5) státu v právních vztazích a jsou účetními jednotkami6) . §6/2

3) Organizační složky státu naplňují právní osobnost a svéprávnost státu pro účely jeho vystupování v právních vztazích samostatně a vzájemně nezávisle.§6/3 Týkají-li se právní vztahy současně různých organizačních složek státu, naplňuje každá z nich právní osobnost a svéprávnost státu v rozsahu, který odpovídá její příslušnosti. §6/4

4) V řízení před soudy a jinými orgány vystupují organizační složky státu za stát jako jednotliví účastníci7). Vystupuje-li v řízení před soudy a jinými orgány za stát v téže věci více organizačních složek státu, postupují v řízení samostatně, v souladu se svou procesní rolí a vzájemně nezávisle v rozsahu, který odpovídá jejich příslušnosti. §6/6

5) Nestanoví-li zvláštní ustanovení tohoto zákona8) nebo zvláštní právní předpis jinak, jedná právně za stát vedoucí té organizační složky státu, které se právní jednání týká.§7/1 Vedoucí této organizační složky státu může pro určité právní jednání písemně pověřit jiného vedoucího zaměstnance, přičemž další zaměstnanci této organizační složky státu mohou za stát právně jednat pouze v rozsahu stanoveném jejím vnitřním předpisem. Obdobně postupuje i vedoucí Kanceláře Poslanecké sněmovny a vedoucí Kanceláře Senátu§7/2, který může za stát právně jednat se souhlasem příslušného orgánu Poslanecké sněmovny nebo Senátu §7/1 .

6) Ustanovení odstavce 2 a 39) se použije přiměřeně i na právní vztahy mezi organizačními složkami státu navzájem, přičemž jejich právní jednání se v těchto případech řídí zvláštním ustanovením tohoto zákona10)§6/5, které stanoví, že nakládání s majetkem11) státu a jiné právní jednání mezi

5) Dluhů.

6) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů.

7) § 19 zákona č. 99/1963 Sb. – občanský soudní řád ve znění pozdějších předpisů.

8) Například § 28 odst. 2 tohoto zákona. Funkci zakladatele akciové společnosti za stát vykonává a majetek (včetně pohledávek) státu do akciové společnosti vkládá ministerstvo. Práva akcionáře v založené akciové společnosti vykonává vládou České republiky písemně pověřený zaměstnanec zakládajícího ministerstva; postupuje přitom v souladu s právními předpisy a podle písemných pokynů ministra, jemuž o své činnosti podává v jím určených pravidelných intervalech písemné zprávy.

9) § 6 odst. 2 až 4 tohoto zákona.

10) § 19 odst. 1 tohoto zákona.

11) Včetně pohledávek.

organizačními složkami státu navzájem se uskutečňuje zápisem, avšak postupy při nakládání s majetkem státu ve vztahu k jiným právnickým12) a fyzickým osobám stanovené tímto zákonem, jakož i zvláštní ustanovení tohoto zákona13) 14) 15), se na tato právní jednání nepoužijí a organizační složky státu se při vzájemném právním jednání řídí pravidly o náležitostech zápisů, podmínkami úplatného a bezúplatného nakládání s majetkem státu a dalšími pravidly nakládání s majetkem státu a jiného právního jednání, která v souladu se základními povinnostmi při hospodaření s majetkem státu stanoví prováděcí právní předpis 16)§19/1 .

12) Včetně státních fondů (nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak), územních samosprávných celků (krajů a obcí), dobrovolných svazků obcí a územních příspěvkových organizací zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) územními samosprávnými celky (včetně městských částí hlavního města Praha) a dobrovolnými svazky obcí.

13) § 31 tohoto zákona – Plnění ve splátkách, § 32 tohoto zákona – Postoupení pohledávky, § 33 tohoto zákona – Poměrné uspokojení pohledávky, § 34 tohoto zákona – Prominutí dluhu, § 35 tohoto zákona – Upuštění od vymáhání pohledávky, § 36 tohoto zákona – Schválení prominutí dluhu a upuštění od vymáhání pohledávky, § 37a tohoto zákona – Postoupení smlouvy, § 39 tohoto zákona – Postup přijímání a sjednávání závazků státu, § 40 tohoto zákona – Budoucí smlouvy, jiná právní jednání a státní garance, § 41 tohoto zákona – Závazky z nabytí majetku státu podle § 13, § 42 tohoto zákona – Započtení pohledávek a dluhů.

14) § 37 odst. 1 tohoto zákona. K pohledávce nelze smlouvou zřídit zástavní právo. § 1309 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Při zajištění dluhu zástavním právem vznikne věřiteli oprávnění, nesplní-li dlužník dluh řádně a včas, uspokojit se z výtěžku zpeněžení zástavy do ujednané výše, a není-li tato ujednána, do výše pohledávky s příslušenstvím ke dni zpeněžení zástavy. Zástavou může být každá věc, se kterou lze obchodovat.

15) § 37 odst. 2 tohoto zákona. Pro nakládání s nepeněžitými pohledávkami, jinými právy a ostatními majetkovými hodnotami platí ustanovení tohoto zákona ohledně nakládání s majetkem státu obdobně, pokud to povaha těchto majetkových hodnot připouští nebo zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Pro účely postupu podle § 32, § 35 a § 36 tohoto zákona se vychází z ocenění podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku ve znění pozdějších předpisů.

16) Vyhláška č. 62/2001 Sb., o hospodaření organizačních složek státu a státních organizací s majetkem státu ve znění pozdějších předpisů.

Organizační složky státu

1) Stanoví-li tak ustanovení odstavce 3 a 617) nebo zvláštního právního předpisu18), jsou organizační složky státu účetní jednotkou.§3/3 Organizační složky státu ale nejsou právnickou osobou. Tím není dotčena jejich působnost nebo výkon předmětu činnosti podle zvláštních právních předpisů a jejich jednání je v těchto případech jednáním státu. §3/2

2) Organizačními složkami státu jsou

—Kancelář prezidenta republiky19)

—Úřad vlády České republiky20)

—Nejvyšší kontrolní úřad 21)

—Kancelář Veřejného ochránce práv 22)

—ministerstva23) a jiné správní úřady 24) státu

—Akademie věd České republiky25)

—Grantová agentura České republiky 26)

—Ústavní soud27)

—soudy

—státní zastupitelství a jiná zařízení, o kterých to stanoví ustanovení odstavce 328) nebo zvláštního právního předpisu29) . §3/1 Obdobné postavení jako organizační složka státu má Kancelář Poslanecké sněmovny a Kancelář Senátu.§3/1; §51/1

17) § 4 odst. 1 a § 51 odst. 1 tohoto zákona.

18) Například zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů.

19) Zákon č. 114/1993 Sb., o Kanceláři prezidenta republiky ve znění pozdějších předpisů.

20) Ústřední orgán státní správy.

21) Zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu ve znění pozdějších předpisů.

22) Zákon č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv ve znění pozdějších předpisů.

23) Ústřední orgány státní správy. § 1 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky ve znění pozdějších předpisů.

24) Čl. 79 odst. 1 zákona č. 1/1993 Sb. – Ústava České republiky ve znění pozdějších předpisů.

25) Zákon č. 283/1992 Sb., o Akademii věd České republiky ve znění pozdějších předpisů.

26) Zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků ve znění pozdějších předpisů.

27) Zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu ve znění pozdějších předpisů.

28) § 51 odst. 1 tohoto zákona.

29) Například státní vojenské a policejní vysoké školy podle zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů.

3) Státní rozpočtové organizace zřízené zvláštním právním předpisem30) nebo zřízené, popřípadě řízené podle dosavadních právních předpisů31) ústředními orgány, okresními úřady a školskými úřady, jakož i

—Úřad pro ochranu osobních údajů 32)

—Úřad pro zahraniční styky a informace33)

—Správa úložišť radioaktivních odpadů 34) , které ve vztahu k majetku35) státu dosud vykonávaly právo hospodaření, popřípadě právo společného hospodaření nebo prozatímní správu podle dosavadních právních předpisů, jsou počínaje 1. lednem 2001 organizačními složkami státu podle odstavce 236). Účetními jednotkami zůstávají, pokud jimi byly do 1. ledna 2001. Jejich statutární orgán má postavení vedoucího organizační složky státu a jeho jednání se řídí tímto zákonem.§51/1

4) Nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, vykonávají ministerstva a jiné správní úřady, které zřídily dosavadní státní rozpočtové organizace dotčené změnami podle odstavce 337), zřizovatelskou funkci podle tohoto zákona. Tím není dotčen okruh organizačních složek státu, které mohou být zřizovateli podle odstavce 538) . §53/1 Není-li však správní úřad, který by počínaje 1. lednem 2001 vykonával zřizovatelskou funkci vůči dosavadní státní rozpočtové organizaci, vykonává zřizovatelskou funkci věcně příslušný ústřední správní úřad39) a při jejím výkonu se řídí tímto zákonem a zvláštními právními předpisy.§53/2

5) K plnění úkolů v rámci své působnosti může organizační složku státu podle tohoto zákona zřídit za stát i ministerstvo40). Pro tyto účely použije zřizovatel majetek41) státu, se kterým je příslušný hospodařit 42) on sám nebo jiná organizační složka státu jím zřízená43) . §4/1

30) Například zákon č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky ve znění pozdějších předpisů. Včetně ministerstev a jiných správních úřadů a orgánů státu hospodařících s rozpočtovými peněžními prostředky.

31) § 31 zákona č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice – rozpočtová pravidla republiky, § 5 odst. 1 písm. j) zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, § 6 zákona č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství.

32) Zákon č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů ve znění pozdějších předpisů.

33) Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky ve znění pozdějších předpisů.

34) Zákon č. 263/2016 Sb. – atomový zákon ve znění pozdějších předpisů.

35) Včetně pohledávek.

36) § 3 odst. 1 tohoto zákona.

37) § 51 odst. 1 tohoto zákona.

38) § 4 odst. 1 tohoto zákona.

39) Ústřední orgán státní správy. § 1 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky ve znění pozdějších předpisů.

40) Ústřední orgán státní správy. § 1 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky ve znění pozdějších předpisů. Dále také zřizovatel.

41) Včetně pohledávek.

6) Zřízení organizační složky státu vyžaduje předchozí souhlas Ministerstva financí. O zřízení rozhoduje zřizovatel opatřením44), jehož součástí je zřizovací listina. Takto zřízená organizační složka státu je vždy účetní jednotkou.§4/1 Podmínky podání žádosti o předchozí souhlas Ministerstva financí se zřízením organizační složky státu a náležitosti zřizovací listiny stanoví prováděcí právní předpis 45) . §4/2

7) Zřizovatel organizační složky státu může opatřením46) rozhodnout o změně její zřizovací listiny a s tím souvisejících dílčích změnách v jejím předmětu činnosti, organizačním uspořádání a rozsahu majetku47) státu, se kterým je příslušná hospodařit48). Má-li přitom dojít k převodu části organizační složky státu do jiné organizační složky státu, může se tato změna týkat pouze organizačních složek státu zřízených49) týmž zřizovatelem. §5/1

8) Řádnou50) nebo mimořádnou účetní závěrku51) 52) organizační složky státu schvaluje její zřizovatel, anebo jiná organizační složka státu, která vůči této organizační složce státu vykonává zřizovatelskou funkci.§5a/1 Nemá-li organizační složka státu zřizovatele a zřizovatelskou funkci nevykonává ani jiná organizační složka státu, pověří vedoucí organizační složky státu nejméně 3 osoby schválením její řádné nebo mimořádné účetní závěrky.§5a/2

9) Organizační složka státu zřízená podle odstavce 5 a 653) zaniká uplynutím doby, na kterou byla zřízena, nebo opatřením54) svého zřizovatele, kterým rozhodl o jejím zrušení. Práva a závazky55) státu, které vykonávala a plnila organizační složka státu ke dni svého zániku, vykonává a plní

42) § 9 tohoto zákona – Příslušnost k hospodaření s majetkem státu.

43) Nebo řízená (vykonává-li funkci zřizovatele).

44) § 20 tohoto zákona – Nakládání s majetkem státu opatřením.

45) Vyhláška č. 62/2001 Sb., o hospodaření organizačních složek státu a státních organizací s majetkem státu ve znění pozdějších předpisů.

46) § 20 tohoto zákona – Nakládání s majetkem státu opatřením.

47) Včetně pohledávek.

48) § 9 tohoto zákona – Příslušnost k hospodaření s majetkem státu.

49) Nebo řízených (vykonává-li funkci zřizovatele).

50) § 19 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů. Řádnou účetní závěrku sestavují účetní jednotky (§ 1 odst. 2 zákona) k poslednímu dni účetního období (§ 3 zákona) a v ostatních případech sestavují mimořádnou účetní závěrku. Řádnou a mimořádnou účetní závěrku sestavují účetní jednotky k rozvahovému dni, kterým je den, k němuž uzavírají účetní knihy.

51) § 18 odst. 1 a 2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů. Nedílný celek, který tvoří rozvaha (bilance), výkaz zisku a ztráty a příloha. Řádná, mimořádná a mezitímní účetní závěrka může zahrnovat i přehled o peněžních tocích nebo přehled o změnách vlastního kapitálu.

52) Vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o účetnictví pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 220/2013 Sb., o požadavcích na schvalování účetních závěrek některých vybraných účetních jednotek ve znění pozdějších předpisů.

53) § 4 tohoto zákona.

54) § 20 tohoto zákona – Nakládání s majetkem státu opatřením.

55) Dluhy.

nadále její zřizovatel, pokud zároveň nerozhodne, že výkon těchto práv a plnění těchto závazků56) státu převezme jiná organizační složka státu jím zřízená57). Zřizovatel rovněž rozhodne o naložení s majetkem58) státu, se kterým byla organizační složka státu ke dni svého zániku příslušná hospodařit59), a neučiní-li tak, řídí se příslušnost k hospodaření s tímto majetkem státu zvláštním ustanovením tohoto zákona60) . §5/2

10) Vznik, změny a zánik organizačních složek státu zřízených podle odstavce 5 a 661) se oznamují v Ústředním věstníku České republiky. Zřizovatelé jsou povinni sdělit vydavateli Ústředního věstníku České republiky údaje k tomu potřebné do 1 měsíce ode dne, kdy ke vzniku, změně nebo zániku organizační složky státu došlo. Rozsah k tomu potřebných údajů stanoví prováděcí právní předpis62). Oznámení v Ústředním věstníku České republiky se však neprovede, jde-li o organizační složku státu zřízenou k plnění funkcí spojených s obranou a bezpečností státu. §5/3

11) Pravidla financování organizačních složek státu upravují zvláštní právní předpisy 63) . §3/4

12) Pokud

—dosavadní státní rozpočtové organizace, na které se vztahuje ustanovení odstavce 364) a nejde přitom o ústřední orgány, okresní úřady nebo školské úřady, na základě zvláštního právního předpisu samy zřídily před 1. lednem 2001 státní rozpočtové organizace nebo státní příspěvkové organizace, jsou takto zřízené státní organizace vnitřními organizačními jednotkami organizačních složek státu §51/2

—dosavadní státní rozpočtové organizace dotčené změnami podle odstavce 365) a dosavadní státní rozpočtové organizace nebo státní příspěvkové organizace, které se staly vnitřními organizačními jednotkami organizačních složek státu podle předchozího bodu66), byly účastníky právních vztahů vzniklých před 1. lednem 2001 a účastníky soudních, správních a jiných řízení zahájených před 1. lednem 2001 a tyto právní vztahy a řízení pokračují nebo se obnoví po 1. lednu 2001, je účastníkem těchto právních vztahů a řízení stát v rozsahu a za podmínek podle tohoto zákona §52/1

56) Dluhů.

57) Nebo řízená (vykonává-li funkci zřizovatele).

58) Včetně pohledávek.

59) § 9 tohoto zákona – Příslušnost k hospodaření s majetkem státu, § 11 tohoto zákona – Příslušnost k hospodaření s majetkem státu podle § 10.

60) § 9 tohoto zákona – Příslušnost k hospodaření s majetkem státu.

61) § 4 tohoto zákona.

62) Vyhláška č. 62/2001 Sb., o hospodaření organizačních složek státu a státních organizací s majetkem státu ve znění pozdějších předpisů.

63) Například zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů.

64) § 51 odst. 1 tohoto zákona.

65) § 51 odst. 1 tohoto zákona.

66) § 51 odst. 2 tohoto zákona.

Právní postavení a hospodaření

—právní předpisy, smlouvy a jiné právní skutečnosti založily do 1. ledna 2001 práva a povinnosti dosavadním státním rozpočtovým organizacím nebo státním příspěvkovým organizacím podle předchozího bodu67) jako právnickým osobám a tato práva a povinnosti do 1. ledna 2001 trvaly, je nadále jejich nositelem stát v rozsahu a za podmínek podle tohoto zákona§52/2, přičemž práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů, jejichž nositeli byly dosavadní státní rozpočtové organizace nebo státní příspěvkové organizace podle předchozího bodu, přechází 1. lednem 2001 na stát a vykonávají je organizační složky státu; jinak tyto pracovněprávní vztahy zůstávají nedotčeny §52/3 .

13) Organizační složky státu vedou evidenci státních příspěvkových organizací, vůči kterým vykonávají zřizovatelskou funkci, a to v rozsahu§54/5

—názvu§54/5/a

—adresy sídla§54/5/f

—identifikačního čísla§54/5/b

—statutárního orgánu vyjádřeného údajem o jménu68), příjmení, datu narození a adrese místa pobytu fyzické osoby nebo místa jejího bydliště v cizině, nemá-li místo pobytu v České republice, anebo údajem o názvu, adrese sídla a identifikačním čísle právnické osoby§54/5/e

—data vzniku§54/5/c

—data zániku§54/5/d .

Tuto evidenci mohou vést v integrovaném agendovém informačním systému registru osob69) . §54/6

67) § 52 odst. 1 tohoto zákona.

68) Popřípadě jménech.

69) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech ve znění pozdějších předpisů.

Státní příspěvkové a jiné organizace

1) Státní příspěvkové organizace zřízené, popřípadě řízené podle dosavadních právních předpisů ústředními orgány, okresními úřady a školskými úřady70) a jiné státní organizace zřízené71) na základě zvláštního právního předpisu nebo zvláštním právním předpisem, které ve vztahu k majetku72) státu dosud vykonávaly právo hospodaření, popřípadě právo společného hospodaření podle dosavadních právních předpisů, anebo které budou ještě obdobně zřízeny73), jsou právnickými osobami a hospodaří s majetkem státu. Při tom se řídí zvláštními právními předpisy a těmi ustanoveními tohoto zákona, která se vztahují na organizační složky státu příslušné hospodařit s majetkem státu podle zvláštního ustanovení tohoto zákona74), nejde-li o úkony vyhrazené pouze ministerstvům. Dosavadní pohledávky a jiná majetková práva těchto státních příspěvkových a jiných organizací se pro účely tohoto zákona považují za majetek státu. §54/1

2) Nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, řídí se výkon zřizovatelských75) funkcí vůči státním příspěvkovým a jiným organizacím tímto zákonem. Novou státní příspěvkovou a jinou organizaci lze však zřídit76) nebo stávající státní příspěvkovou a jinou organizaci rozdělit pouze v případech a za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem.§54/2

3) Není-li správní úřad, který by počínaje 1. lednem 2001 vykonával zřizovatelskou77) funkci vůči již zřízené78) státní příspěvkové a jiné organizaci, vykonává tuto funkci věcně příslušný ústřední správní úřad 79) a při jejím výkonu se řídí tímto zákonem a zvláštními právními předpisy.§54/3

4) K právnímu jednání státních příspěvkových a jiných organizací se vyžaduje povolení výjimky, schválení80) nebo předchozí souhlas v rozsahu a za podmínek stanovených zvláštním ustanovením tohoto zákona81) a zvláštním ustanovením tohoto zákona82)§55/2, které stanoví, že

70) Včetně státních příspěvkových organizací zřízených na základě zvláštního právního předpisu Kanceláří prezidenta republiky a Akademií věd České republiky. Viz § 51 odst. 2 tohoto zákona.

71) Založené.

72) Včetně pohledávek.

73) Založeny.

74) § 9 tohoto zákona – Příslušnost k hospodaření s majetkem státu.

75) Zakladatelských.

76) Založit.

77) Zakladatelskou.

78) Založené.

79) Ústřední orgán státní správy. § 1 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky ve znění pozdějších předpisů.

80) Souhlas.

81) § 44 tohoto zákona – Výjimky, schválení a předchozí souhlasy.

82) § 45 odst. 2 tohoto zákona.

—pokud si zřizovatel83), věcně příslušný ústřední správní úřad nebo Ministerstvo financí vyhradí schvalování právních jednání podle zvláštního ustanovení tohoto zákona 84) 85) 86) 87), oznámí to předem v Ústředním věstníku České republiky —vyhradí-li si schvalování podle zvláštního ustanovení tohoto zákona88) v jednotlivém případě vláda České republiky, učiní tak předem usnesením§45/2 .

5) Státní příspěvkové a jiné organizace nemají vlastní majetek. Za podmínek stanovených tímto zákonem nabývají majetek89) pro stát a jejich příslušnost hospodařit s majetkem státu se řídí zvláštním ustanovením tohoto zákona90). V právních vztazích týkajících se majetku státu jednají vlastním jménem a ve věcech týkajících se majetku státu se účastní řízení před soudy a jinými orgány, včetně řízení o určení, zda tu vlastnické nebo jiné obdobné právo státu je nebo není. Zvláštní právní předpis může stanovit, ve kterých případech a za jakých podmínek se řízení před soudy a jinými orgány účastní přímo stát.§55/1

6) S majetkem státu, se kterým státní příspěvkové a jiné organizace hospodaří, lze nakládat opatřením91). To platí přiměřeně i pro rozhodování o změně v předmětu hlavní92) činnosti státní příspěvkové organizace §55/2, ale jen pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak §54/2 .

83) Zakladatel.

84) § 12 odst. 6 tohoto zákona. Zřizovatel (zakladatel) organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace (§ 51 odst. 2 a § 54 odst. 1 tohoto zákona) si může zcela nebo zčásti vyhradit schvalování úplatných převodů nemovitých věcí, včetně práva stavby, ve prospěch státu. Nemá-li organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace zřizovatele (zakladatele), může si takové schvalování vyhradit věcně příslušný ústřední správní úřad, a není-li ho, Ministerstvo financí.

85) § 22 odst. 7 tohoto zákona. Zřizovatel (zakladatel) organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace (§ 51 odst. 2 a § 54 odst. 1 tohoto zákona) si může zcela nebo zčásti vyhradit schvalování převodů hmotných věcí, jejichž převody nepodléhají schválení (souhlasu) podle § 22 odst. 4 tohoto zákona, s výjimkou písm. c), e), h) a i), nebo podle § 22 odst. 5 nebo 6 tohoto zákona a nejde přitom o postup podle § 15 odst. 2 tohoto zákona. Nemá-li příslušná organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace zřizovatele (zakladatele), může si takové schvalování vyhradit věcně příslušný ústřední správní úřad, a není-li ho, Ministerstvo financí.

86) § 27 odst. 5 tohoto zákona. Souhlas pronajímající organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace (§ 51 odst. 2 a § 54 odst. 1 tohoto zákona) s přenecháním věci nájemcem do podnájmu vyžaduje schválení (souhlas) zřizovatelem (zakladatelem), a nemá-li organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace zřizovatele (zakladatele), schválení věcně příslušným ústředním správním úřadem, a není-li ho, Ministerstvem financí, pokud si takové schvalování zřizovatel (zakladatel), věcně příslušný ústřední správní úřad nebo Ministerstvo financí vyhradí. To platí obdobně v případě, sjednává-li organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace s vypůjčitelem možnost přenechat věc za úplatu k užívání jinému.

87) § 36 tohoto zákona – Schválení prominutí dluhu a upuštění od vymáhání pohledávky.

88) § 23 tohoto zákona – Schvalování převodů majetku státu.

89) Včetně pohledávek.

90) § 9 tohoto zákona – Příslušnost k hospodaření s majetkem státu.

91) § 20 tohoto zákona – Nakládání s majetkem státu opatřením.

92) § 5 odst. 3 vyhlášky č. 410/2009 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o účetnictví pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů. Činnost, pro kterou byla vykazující vybraná účetní jednotka zřízena zvláštním právním předpisem, zřizovací listinou nebo jiným dokumentem.

7) Státní příspěvkové a jiné organizace jsou poskytovateli a uživateli údajů centrálního registru administrativních budov93) . §55/1 Zvláštní ustanovení tohoto zákona94)§55/1; §55/2 a zvláštní ustanovení tohoto zákona 95)§55/2, které stanoví, že

—kontrolní metody, kontrolní postupy a vzájemné vztahy kontrolních orgánů96) a kontrolovaných organizačních složek státu nebo státních příspěvkových a jiných organizací při provádění kontroly hospodaření s majetkem97) státu se řídí zvláštními právními předpisy98) a pravi-

dly stanovenými vnitřními předpisy kontrolních orgánů §49/1

—kontrolní orgány oznamují zjištěné nedostatky Ministerstvu financí §49/2

—při zjišťování a prokazování případů porušení povinností při hospodaření s majetkem státu spolupracují kontrolní orgány s orgány činnými v trestním řízení a jinými příslušnými orgány a plní oznamovací povinnosti podle zvláštních právních předpisů 99)§49/3

—v závažných případech nedostatků při hospodaření s majetkem státu může Ministerstvo financí svým opatřením100) z vlastního podnětu nebo na návrh jiného kontrolního orgánu majetek státu organizační složce státu nebo státní příspěvkové a jiné organizaci bez náhrady odejmout a určit jinou organizační složku státu nebo státní příspěvkovou a jinou organizaci příslušnou s majetkem státu hospodař it§49/4 , platí pro státní příspěvkové a jiné organizace obdobně.§55/1; §55/2

8) Řádnou101) nebo mimořádnou účetní závěrku102) 103) státní příspěvkové organizace schvaluje její zřizovatel nebo ten, kdo vykonává zřizovatelskou funkci. §55a

93) § 14a tohoto zákona – Centrální registr administrativních budov.

94) § 14a tohoto zákona – Centrální registr administrativních budov, § 14b tohoto zákona – Výjimky z evidence centrálního registru administrativních budov, § 14c tohoto zákona – Kontrolní činnost Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, § 46 tohoto zákona – Odpovědnost za škodu při hospodaření s majetkem státu, § 47 tohoto zákona – Odpovědnost za dodržování povinností a za škodu při hospodaření a nakládání s majetkem státu, § 48 tohoto zákona – Kontrola hospodaření s majetkem státu, § 50 tohoto zákona – Odpovědnost při výkonu kontroly hospodaření s majetkem státu.

95) § 49 odst. 1 až 4 tohoto zákona.

96) § 48 odst. 1 tohoto zákona. Zřizovatelé (zakladatelé) organizačních složek státu nebo státních příspěvkových a jiných organizací (§ 51 odst. 2 a § 54 odst. 1 tohoto zákona), věcně příslušné ústřední správní úřady nebo Ministerstvo financí.

97) Včetně pohledávek.

98) Například zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě ve znění pozdějších předpisů.

99) § 8 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním – trestní řád ve znění pozdějších předpisů.

100) § 20 tohoto zákona – Nakládání s majetkem státu opatřením.

101) § 19 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů. Řádnou účetní závěrku sestavují účetní jednotky (§ 1 odst. 2 zákona) k poslednímu dni účetního období (§ 3 zákona) a v ostatních případech sestavují mimořádnou účetní závěrku. Řádnou a mimořádnou účetní závěrku sestavují účetní jednotky k rozvahovému dni, kterým je den, k němuž uzavírají účetní knihy.

102) § 18 odst. 1 a 2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů. Nedílný celek, který tvoří rozvaha (bilance), výkaz zisku a ztráty a příloha. Řádná, mimořádná a mezitímní účetní závěrka může zahrnovat i přehled o peněžních tocích nebo přehled o změnách vlastního kapitálu.

9) Ke sloučení nebo splynutí státních příspěvkových a jiných organizací dochází na základě rozhodnutí organizačních složek státu vykonávajících zřizovatelskou104) funkci. Nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, zanikají slučované nebo splývající státní příspěvkové a jiné organizace dnem, který organizační složky státu určí. Organizační složka státu vydá zřizovací listinu nově vznikající státní příspěvkové nebo jiné organizace, anebo dodatek zřizovací listiny. S majetkem státu, se kterým slučovaná nebo splývající státní příspěvková nebo jiná organizace hospodařila ke dni svého zániku, hospodaří státní příspěvková nebo jiná organizace, kterou organizační složka státu určí, anebo sama organizační složka státu na základě svého rozhodnutí. Závazky105) státu, jejichž nositelem byla slučovaná nebo splývající státní příspěvková nebo jiná organizace ke dni svého zániku, přechází na státní příspěvkovou nebo jinou organizaci, kterou organizační složka státu určí, anebo samotnou organizační složku státu na základě jejího rozhodnutí. Pro práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů platí předchozí ustanovení obdobně. §54/2

10) Sloučení nebo splynutí státních příspěvkových a jiných organizací oznamují organizační složky státu v Ústředním věstníku České republiky do 30 dnů ode dne, kdy k němu došlo. Oznámení obsahuje označení zřizovatele106) státní příspěvkové a jiné organizace, její název, sídlo, identifikační číslo a den, měsíc a rok sloučení nebo splynutí. §54/2

11) Rušení a zánik státních příspěvkových a jiných organizací upravují zvláštní právní předpisy. Nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, může organizační složka státu vykonávající zřizovatelskou107) funkci rozhodnout o zrušení státní příspěvkové a jiné organizace. Státní příspěvková a jiná organizace zaniká dnem, který organizační složka státu určí. S majetkem státu, se kterým státní příspěvková a jiná organizace hospodařila ke dni svého zániku, hospodaří organizační složka státu, která o jejím zrušení rozhodla. Závazky108) státu, jejichž nositelem byla státní příspěvková a jiná organizace ke dni svého zániku, přechází na stát a organizační složka státu v souvislosti s těmito závazky státu plní úkoly podle tohoto zákona109) . Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů, jejichž nositelem byla státní příspěvková a jiná organizace ke dni svého zániku, přechází na stát a předchozí ustanovení pro ně platí obdobně. §54/4

103) Vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o účetnictví pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 220/2013 Sb., o požadavcích na schvalování účetních závěrek některých vybraných účetních jednotek ve znění pozdějších předpisů.

104) Zakladatelskou.

105) Dluhy.

106) Zakladatele.

107) Zakladatelskou.

108) Dluhy.

109) § 38 tohoto zákona – Závazky státu.

Zákon č. 219/2000 Sb.

12) Postavení a právní režim státních příspěvkových organizací zřízených na základě zvláštního právního předpisu110) Kanceláří prezidenta republiky a Akademií věd České republiky se řídí ustanovením předchozích odstavců111), zvláštním ustanovením tohoto zákona112) a zvláštními právními předpisy.§51/2

110) § 3 odst. 2 zákona č. 114/1993 Sb., o Kanceláři prezidenta republiky ve znění pozdějších předpisů, § 3 odst. 2 zákona č. 283/1992 Sb., o Akademii věd České republiky ve znění pozdějších předpisů.

111) § 54 až § 55a tohoto zákona.

112) § 56 tohoto zákona – Závazky státních příspěvkových a jiných organizací.

Majetek státu

1) Majetek113) státu využívá stát zejména§8/1

—k plnění svých funkcí nebo v souvislosti s plněním svých funkcí §8/1/a

—k zajišťování veřejně prospěšných činností nebo pro účely podnikání §8/1/b .

2) Majetek státu musí být využíván k plnění funkcí státu a k výkonu stanovených činností účelně a hospodárně. Jiným způsobem lze majetek

státu využít nebo s ním naložit pouze za podmínek stanovených tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem.§14/1

3) Organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace 114)

—si počínají tak, aby svým jednáním majetek státu nepoškozovaly a neodůvodněně nesnižovaly jeho rozsah, hodnotu nebo výnosy z něj §14/1

—pečují o zachování majetku státu i jeho udržování a pokud to jeho povaha připouští, o jeho zlepšení nebo rozmnožení

—chrání majetek státu před poškozením, zničením, ztrátou, odcizením nebo zneužitím§14/3

—důsledně využívají všechny právní prostředky při ochraně majetku státu před neoprávněnými zásahy, při uplatňování a hájení práv státu jako vlastníka a včas uplatňují zejména právo na náhradu škody, právo na vydání bezdůvodného obohacení a výhradu soupisu pozůstalosti, je-li stát povolán za dědice§14/4 .

4) Nestanoví-li zvláštní ustanovení tohoto zákona115) nebo zvláštní právní předpis jinak, vedou organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace majetek státu v účetnictví a provádí jeho inventarizaci podle zvláštních právních předpisů 116) . §14/2

5) Majetek státu, se kterým hospodaří příslušné organizační složky státu117) nebo státní příspěvkové a jiné organizace, nemůže být předmětem insolvenčního řízení podle zvláštního právního předpisu 118) . §43/1

113) Včetně pohledávek.

114) § 51 odst. 2 a § 54 odst. 1 tohoto zákona. Státní příspěvkové organizace zřízené na základě zvláštního právního předpisu Kanceláří prezidenta republiky a Akademií věd České republiky nebo zřízené, popřípadě řízené podle dosavadních právních předpisů ústředními orgány, okresními úřady a školskými úřady a jiné státní organizace zřízené (založené) na základě zvláštního právního předpisu nebo zvláštním právním předpisem, které ve vztahu k majetku (včetně pohledávek) státu dosud vykonávaly právo hospodaření, popřípadě právo společného hospodaření podle dosavadních právních předpisů, anebo které budou ještě obdobně zřízeny (založeny).

115) § 15 tohoto zákona – Majetek státu podle § 10 a operativní evidence majetku státu.

116) Například zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 270/2010 Sb., o inventarizaci majetku a závazků ve znění pozdějších předpisů.

117) § 9 a § 11 tohoto zákona.

118) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení – insolvenční zákon ve znění pozdějších předpisů.

6) Zvláštní právní předpis může stanovit, ve kterých případech a za jakých podmínek v řízení před soudy a jinými orgány ve věcech týkajících se majetku státu vystupuje za stát jiná než věcně příslušná organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace. §14/4

7) Zvláštní zákon stanoví, které věci119) nezbytné k zajišťování potřeb celé společnosti, rozvoje národního hospodářství a veřejného zájmu smějí být jen ve vlastnictví státu.120)§8/2

119) § 489 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Věcí v právním smyslu je vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí. Věc určená k obecnému užívání je veřejný statek. Věci jsou hmotné a nehmotné, movité a nemovité. Zastupitelnou věcí je movitá věc, která může být nahrazena jinou věcí téhož druhu; ostatní věci jsou nezastupitelné. Zuživatelnou je movitá věc, jejíž běžné použití spočívá v jejím spotřebování, zpracování nebo zcizení (prodeji nebo jiném převodu); ostatní věci jsou nezuživatelné. Soubor jednotlivých věcí, které náleží téže osobě, považovaný za jeden předmět a jako takový nesoucí společné označení, se pokládá za celek a tvoří hromadnou věc. Součástí věci je vše, co k věci podle její povahy náleží a co nemůže být od věci odděleno, aniž se tím věc znehodnotí. Příslušenstvím věci je vedlejší věc vlastníka u věci hlavní, je-li účelem vedlejší věci, aby se jí trvale užívalo společně s hlavní věcí v rámci jejich hospodářského určení (i když je vedlejší věc od hlavní věci přechodně odloučena, nepřestává být příslušenstvím). Plodem věci je to, co věc pravidelně poskytuje ze své přirozené povahy, jak je dáno jejím obvyklým účelovým určením a přiměřeně k němu, ať s přičiněním člověka nebo bez něj. Užitkem věci je to, co věc pravidelně poskytuje ze své právní povahy. Věcmi jsou například také ovladatelné přírodní síly, se kterými se obchoduje, obchodní tajemství, pohledávky (příslušenstvím pohledávek jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejich uplatněním), cenné papíry a jiná práva, jejichž povaha to připouští (zejména jsou-li převoditelná). Hodnotou věci je její obvyklá cena (ledaže je něco jiného ujednáno nebo stanoveno zákonem), lze-li hodnotu věci vyjádřit v penězích. Peníze samy o sobě jsou také věcí, a to věcí zastupitelnou movitou (hmotnou nebo nehmotnou).

120) Čl. 11 odst. 2 usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky ve znění pozdějších předpisů.

Příslušnost k hospodaření s majetkem státu

1) Hospodaření s majetkem121) státu přísluší té organizační složce státu nebo státní příspěvkové a jiné organizaci122), která je účetní jednotkou a potřebuje jej k plnění funkcí státu nebo jiných úkolů v rámci své působnosti nebo stanoveného předmětu činnosti, popřípadě zřizovateli123) organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace, pokud v souvislosti s jejím zánikem124) nerozhodl o jiném způsobu naložení s majetkem státu. Nestanoví-li zvláštní ustanovení tohoto zákona125) jinak, organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace s majetkem státu rovněž nakládají, a to způsoby a za podmínek podle tohoto zákona. §9/1

2) Vzniknou-li pochybnosti o příslušnosti organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace k hospodaření s majetkem státu, odstraní je na žádost nebo z vlastního podnětu Ministerstvo financí svým opatřením 126). Týkají-li se pochybnosti

—také příslušnosti Kanceláře Poslanecké sněmovny nebo Kanceláře Senátu, vydá Ministerstvo financí své opatření v dohodě s příslušným orgánem Poslanecké sněmovny nebo Senátu —pouze příslušnosti Kanceláře Poslanecké sněmovny a Kanceláře Senátu, odstraní je na žádost nebo z vlastního podnětu příslušný orgán Poslanecké sněmovny svým opatřením127) . §9/2

Jednání a rozhodování v těchto věcech nenáleží do pravomoci soudů. §9/3

121) Včetně pohledávek.

122) § 51 odst. 2 a § 54 odst. 1 tohoto zákona. Státní příspěvkové organizace zřízené na základě zvláštního právního předpisu Kanceláří prezidenta republiky a Akademií věd České republiky nebo zřízené, popřípadě řízené podle dosavadních právních předpisů ústředními orgány, okresními úřady a školskými úřady a jiné státní organizace zřízené (založené) na základě zvláštního právního předpisu nebo zvláštním právním předpisem, které ve vztahu k majetku (včetně pohledávek) státu dosud vykonávaly právo hospodaření, popřípadě právo společného hospodaření podle dosavadních právních předpisů, anebo které budou ještě obdobně zřízeny (založeny).

123) Zakladateli.

124) § 5 odst. 2 tohoto zákona. Organizační složka státu zřízená podle § 4 tohoto zákona zaniká uplynutím doby, na kterou byla zřízena, nebo opatřením (§ 20 tohoto zákona) svého zřizovatele, kterým rozhodl o jejím zrušení. Práva a závazky (dluhy) státu, které vykonávala a plnila organizační složka státu ke dni svého zániku, vykonává a plní nadále její zřizovatel, pokud zároveň nerozhodne, že výkon těchto práv a plnění těchto závazků (dluhů) převezme jiná organizační složka státu jím zřízená nebo řízená (vykonává-li funkci zřizovatele). Zřizovatel rovněž rozhodne o naložení s majetkem (včetně pohledávek) státu, se kterým byla organizační složka státu ke dni svého zániku příslušná hospodařit (§ 9 a § 11 tohoto zákona), a neučiní-li tak, řídí se příslušnost k hospodaření s tímto majetkem státu § 9 tohoto zákona.

125) § 20 tohoto zákona – Nakládání s majetkem státu opatřením.

126) § 20 tohoto zákona – Nakládání s majetkem státu opatřením.

127) § 20 tohoto zákona – Nakládání s majetkem státu opatřením.

3) S majetkem státu§10

—při jehož nabytí státem není patrno, které organizační složce státu nebo státní příspěvkové a jiné organizaci přísluší s ním hospodařit§10/a

—o kterém se zjistí, že s ním žádná organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace podle tohoto zákona nehospodaří§10/b , hospodaří organizační složky státu příslušné k hospodaření s majetkem státu podle odstavce 4 až 6128). Nestanoví-li zvláštní ustanovení tohoto zákona129) jinak, tyto organizační složky státu s tímto majetkem státu rovněž nakládají, a to způsoby a za podmínek podle tohoto zákona. §10

4) Hospodaření s majetkem státu přísluší§11/1

—Ministerstvu financí, jedná-li se o akcie130), které jsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu §11/1/g

—Ministerstvu kultury, jedná-li se o kulturní statky, jejichž vlastníkem se stát stal podle zvláštního právního předpisu 131)§11/1/f

—Ministerstvu životního prostředí, jedná-li se o

—regulované kožešiny, výrobky z tuleňů a exempláře rostlin a živočichů —jedince chráněné podle zvláštního právního předpisu132) a jedince zvláště chráněných druhů rostlin, živočichů a volně žijících ptáků chráněné podle zvláštního právního předpisu 133) připadlé státu§11/1/d

128) § 11 tohoto zákona.

129) § 20 tohoto zákona – Nakládání s majetkem státu opatřením.

130) § 263, § 269 a § 274 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech – zákon o obchodních korporacích ve znění pozdějších předpisů. Akcie může mít formu cenného papíru na doručitele nebo na řad; to platí obdobně pro zaknihované akcie. Akcie ve formě cenného papíru na doručitele se označuje jako akcie na majitele a je neomezeně převoditelná. Akcie ve formě cenného papíru na řad se označuje jako akcie na jméno a převádí se rubopisem. Akcie na majitele může být vydána pouze jako zaknihovaný nebo imobilizovaný cenný papír. § 2413 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Imobilizované jsou listinné cenné papíry předané do hromadné úschovy jejich emitentem (uschová-li cenné papíry do hromadné úschovy jejich emitent, je cenný papír vydán dnem, kdy emitent předá listinu schovateli ve prospěch jejího vlastníka jako prvého nabyvatele).

131) Zákon č. 362/2022 Sb., o vstupu a dovozu některých kulturních statků na celní území Evropské unie.

132) Zákon č. 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů – zákon o obchodování s ohroženými druhy ve znění pozdějších předpisů.

133) Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů.

—Generálnímu finančnímu ředitelství, jedná-li se o věci134) propadlé nebo zabrané z rozhodnutí orgánů Finanční správy České republiky §11/1/c

—Generálnímu ředitelství cel, jedná-li se o majetek, který státu připadl§11/1/a

—na základě rozhodnutí orgánů Celní správy České republiky§11/1/a/5, v souvislosti s porušením celních předpisů nebo na základě celních předpisů§11/1/a/1

—v souvislosti s porušením právních předpisů upravujících provozování hazardních her§11/1/a/2, správu spotřebních daní§11/1/a/3 nebo na základě těchto právních předpisů §11/1/a/2; §11/1/a/3

—propadnutím nebo zabráním výrobků, které jsou předmětem spotřebních daní§11/1/a/4

—Správě úložišť radioaktivních odpadů 135), jedná-li se o radioaktivní odpady a zdroje ionizujícího záření §11/1/b

—krajským ředitelstvím Policie České republiky136), v jejichž působnosti se nachází sídlo orgánu, který o propadnutí nebo zabrání rozhodl, a není-li ho, krajským ředitelstvím Policie České republiky, v jejichž územní působnosti se movité věci137) nachází, jedná-li se o —telekomunikační, radiokomunikační, záznamovou nebo výpočetní techniku a dopravní prostředky, a to propadlé státu nebo zabrané státem v trestním, přestupkovém a jiném obdobném řízení

134) § 489 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Věcí v právním smyslu je vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí. Věc určená k obecnému užívání je veřejný statek. Věci jsou hmotné a nehmotné, movité a nemovité. Zastupitelnou věcí je movitá věc, která může být nahrazena jinou věcí téhož druhu; ostatní věci jsou nezastupitelné. Zuživatelnou je movitá věc, jejíž běžné použití spočívá v jejím spotřebování, zpracování nebo zcizení (prodeji nebo jiném převodu); ostatní věci jsou nezuživatelné. Soubor jednotlivých věcí, které náleží téže osobě, považovaný za jeden předmět a jako takový nesoucí společné označení, se pokládá za celek a tvoří hromadnou věc. Součástí věci je vše, co k věci podle její povahy náleží a co nemůže být od věci odděleno, aniž se tím věc znehodnotí. Příslušenstvím věci je vedlejší věc vlastníka u věci hlavní, je-li účelem vedlejší věci, aby se jí trvale užívalo společně s hlavní věcí v rámci jejich hospodářského určení (i když je vedlejší věc od hlavní věci přechodně odloučena, nepřestává být příslušenstvím). Plodem věci je to, co věc pravidelně poskytuje ze své přirozené povahy, jak je dáno jejím obvyklým účelovým určením a přiměřeně k němu, ať s přičiněním člověka nebo bez něj. Užitkem věci je to, co věc pravidelně poskytuje ze své právní povahy. Věcmi jsou například také ovladatelné přírodní síly, se kterými se obchoduje, obchodní tajemství, pohledávky (příslušenstvím pohledávek jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejich uplatněním), cenné papíry a jiná práva, jejichž povaha to připouští (zejména jsou-li převoditelná). Hodnotou věci je její obvyklá cena (ledaže je něco jiného ujednáno nebo stanoveno zákonem), lze-li hodnotu věci vyjádřit v penězích. Peníze samy o sobě jsou také věcí, a to věcí zastupitelnou movitou (hmotnou nebo nehmotnou).

135) Zákon č. 263/2016 Sb. – atomový zákon ve znění pozdějších předpisů.

136) § 8 odst. 1 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky ve znění pozdějších předpisů.

137) § 496 a § 498 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Veškeré věci, které nejsou nemovité, ať je jejich podstata hmotná nebo nehmotná, jsou movité. Hmotná movitá věc je ovladatelná část vnějšího světa, která má povahu samostatného předmětu. Nehmotné movité věci jsou práva, jejichž povaha to připouští (zejména jsou-li převoditelná), a jiné věci bez hmotné podstaty.

—zbraně, střelivo, munici, výbušniny, regulované prekurzory výbušnin a další látky nebo směsi zneužitelné k nedovolené výrobě výbušnin138)

—návykové látky a prekursory 139), včetně zařízení k jejich výrobě, přípravky obsahující návykové látky a jiné nebezpečné látky 140)§11/1/e .

5) V ostatních případech hospodaří s majetkem státu podle odstavce 3141) Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových142). Zjistí-li organizační složka státu podle odstavce 4143), že není příslušná s majetkem státu hospodařit, vyrozumí o takovém majetku státu jinou organizační složku státu podle odstavce 4 nebo Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Zjistí-li Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, že hospodaření s majetkem státu podle odstavce 3 přísluší organizační složce státu podle odstavce 4, vyrozumí o takovém majetku státu příslušnou organizační složku státu podle odstavce 4. §11/2

6) Pokud nelze příslušnost k hospodaření s majetkem státu určit podle odstavce 4 a 5144) nebo budou-li v jednotlivých případech závažné důvody pro změnu příslušnosti organizačních složek státu k hospodaření s majetkem státu podle odstavce 4 a 5, určí nebo změní příslušnost k hospodaření s majetkem státu na žádost nebo z vlastního podnětu Ministerstvo financí svým opatřením145). Ve výjimečných případech může být takto založena příslušnost k hospodaření s majetkem státu i jiné organizační složce státu. Ustanovení odstavce 2146) přitom platí obdobně.§11/3

7) Majetek státu podle odstavce 3147) příslušná organizační složka státu podle odstavce 4 až 6 148)§15/1; §15/4 —určí a sepíše neprodleně poté, kdy se o takovém majetku dozvěděla, přičemž v případě nemovitých věcí149), které se evidují v katastru nemovitostí, také zajistí, aby byl proveden záznam do katastru nemovitostí, pro jehož provedení je v tomto případě písemností osvědčující příslušnost organizační složky státu k hospodaření s majetkem státu její prohlášení o vzniku práva §15/1

138) Zákon č. 225/2022 Sb., o prekurzorech výbušnin.

139) Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách ve znění pozdějších předpisů.

140) § 38 odst. 2 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky ve znění pozdějších předpisů.

141) § 10 tohoto zákona.

142) Zákon č. 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových ve znění pozdějších předpisů.

143) § 11 odst. 1 tohoto zákona.

144) § 11 odst. 1 a 2 tohoto zákona.

145) § 20 tohoto zákona – Nakládání s majetkem státu opatřením.

146) § 9 odst. 2 a 3 tohoto zákona.

147) § 10 tohoto zákona.

148) § 11 tohoto zákona.

149) § 498 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Pozemky a jejich součásti (například podzemní a nadzemní stavby a některá jejich příslušenství, zejména pokud je vlastník stavby totožný s vlastníkem pozemku), stavby (i když v právním smyslu nejsou součástí pozemku, například podle § 3055 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů), věcná práva k pozemkům (například právo stavby podle § 1240 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů; stavba vyhovující právu stavby je součástí práva stavby, ale podléhá také ustanovením o nemovitých věcech) a ke stavbám, včetně práv, která za nemovité věci prohlásí

—vede v operativní evidenci majetku státu způsobem a za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem150), a to až do doby konečného naložení s tímto majetkem státu; tím není dotčen postup podle zvláštního ustanovení tohoto zákona151)§15/4, které stanoví, že nestanoví-li ustanovení odstavce 7 až 10152) nebo zvláštní právní předpis jinak, vedou organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace majetek státu v účetnictví a provádí jeho inventarizaci podle zvláštních právních předpisů153)§14/2, jde-li o nemovité věci a peněžité pohledávky§15/4 .

8) Majetek státu podle odstavce 3154) není předmětem rozhodování podle zvláštního ustanovení tohoto zákona155)§15/2, které stanoví, že stane-li se majetek státu pro organizační složku státu nebo státní příspěvkovou a jinou organizaci dočasně nebo trvale nepotřebným a o jeho nepotřebnosti rozhodl písemně vedoucí této organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace156), popřípadě jím písemně pověřený jiný vedoucí zaměstnanec této organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace, naloží s ním tato organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace způsoby a za podmínek podle tohoto zákona157)§14/7, a je třeba jej bez zbytečného odkladu rozmístit u organizačních složek státu nebo státních příspěvkových a jiných organizací, pokud to zvláštní povaha majetku státu vyžaduje nebo jej organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace potřebují k výkonu své působnosti nebo stanoveného předmětu činnosti. Zvláštní ustanovení tohoto zákona158)

zvláštní zákon, a dále například jednotky podle § 1159 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Jednotka zahrnuje byt nebo nebytový prostor jako prostorově oddělenou část domu a podíl na společných částech nemovité věci vzájemně spojené a neoddělitelné (pozemku a domu). Stanoví-li zvláštní zákon, že určitá věc není součástí pozemku, a nelze-li takovou věc přenést z místa na místo bez porušení její podstaty, je i tato věc nemovitá (například nadzemní stavba). Součástí pozemku v právním smyslu nejsou například liniové stavby (převážně podzemní stavby se samostatným účelovým určením, zejména vodovody, kanalizace nebo energetická a jiná vedení, včetně staveb a technických zařízení, které s nimi technicky souvisí) a jiné předměty, které ze své povahy pravidelně zasahují více pozemků, podle § 509 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, nebo stavby podle § 3055 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, v jejichž případě není vlastník stavby totožný s vlastníkem pozemku.

150) Vyhláška č. 62/2001 Sb., o hospodaření organizačních složek státu a státních organizací s majetkem státu ve znění pozdějších předpisů.

151) § 14 odst. 2 tohoto zákona.

152) § 15 tohoto zákona.

153) Například zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 270/2010 Sb., o inventarizaci majetku a závazků ve znění pozdějších předpisů.

154) § 10 tohoto zákona.

155) § 14 odst. 7 tohoto zákona.

156) Statutární orgán.

157) § 14 odst. 7 tohoto zákona. Za nepotřebný se považuje zejména majetek (včetně pohledávek) státu, který přesahuje potřeby organizačních složek státu nebo státních příspěvkových a jiných organizací (§ 51 odst. 2 a § 54 odst. 1 tohoto zákona), majetek (včetně pohledávek) státu, na jehož ponechání státu přestal být veřejný zájem, anebo majetek (vyjma pohledávek) státu, který pro ztrátu, popřípadě zastarání svých technických a funkčních vlastností nebo nepřiměřenou nákladnost provozu nemůže sloužit svému účelu. Za nepotřebný se nepovažuje majetek státu, jehož účelné a efektivní využívání pro potřeby organizačních složek státu nebo státních příspěvkových a jiných organizací zajišťuje podle § 19a a § 19b odst. 2 věty první tohoto zákona Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.

158) § 19 tohoto zákona – Nakládání s majetkem státu zápisem nebo prohlášením, § 19b tohoto zákona – Nakládání s trvale nebo dočasně nepotřebným majetkem státu, § 19c tohoto zákona – Nabízení užívání, požívání nebo převzetí majetku státu.

se podle povahy případu použije přiměřeně. Ze stejných důvodů nebo ve veřejném zájmu si příslušná organizační složka státu podle odstavce 4 až 6159) může majetek státu ponechat i u sebe. V ostatních případech věci160) převede do vlastnictví jiných právnických161) a fyzických osob, práva uplatní a další majetek státu účelně zpeněží v souladu s tímto zákonem. Se zbylým majetkem státu, o který neprojevily zájem jiné organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace ani jiné právnické a fyzické osoby, naloží postupem stanoveným prováděcím právním předpisem162) . §15/2

9) Pozemky, které jsou majetkem státu podle odstavce 3163) a zároveň tvoří zemědělský půdní fond, nabídne příslušná organizační složka státu podle odstavce 4 až 6164) přednostně Státnímu pozemkovému úřadu165). To neplatí v případě pozemků tvořících jeden funkční celek s obytnými a hospodářskými budovami a jinými stavbami, které neslouží zemědělské ani lesní výrobě nebo s ní souvisejícímu vodnímu hospodářství. Nepřijme-li Státní pozemkový úřad nabídku do 30 dnů od jejího doručení, platí, že nemá o nabízené pozemky zájem a k pozdější akceptaci nabídky se nepřihlíží. Příslušná organizační složka státu dále postupuje podle odstavce 8 166) . §15/3

159) § 11 tohoto zákona.

160) § 489 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Věcí v právním smyslu je vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí. Věc určená k obecnému užívání je veřejný statek. Věci jsou hmotné a nehmotné, movité a nemovité. Zastupitelnou věcí je movitá věc, která může být nahrazena jinou věcí téhož druhu; ostatní věci jsou nezastupitelné. Zuživatelnou je movitá věc, jejíž běžné použití spočívá v jejím spotřebování, zpracování nebo zcizení (prodeji nebo jiném převodu); ostatní věci jsou nezuživatelné. Soubor jednotlivých věcí, které náleží téže osobě, považovaný za jeden předmět a jako takový nesoucí společné označení, se pokládá za celek a tvoří hromadnou věc. Součástí věci je vše, co k věci podle její povahy náleží a co nemůže být od věci odděleno, aniž se tím věc znehodnotí. Příslušenstvím věci je vedlejší věc vlastníka u věci hlavní, je-li účelem vedlejší věci, aby se jí trvale užívalo společně s hlavní věcí v rámci jejich hospodářského určení (i když je vedlejší věc od hlavní věci přechodně odloučena, nepřestává být příslušenstvím). Plodem věci je to, co věc pravidelně poskytuje ze své přirozené povahy, jak je dáno jejím obvyklým účelovým určením a přiměřeně k němu, ať s přičiněním člověka nebo bez něj. Užitkem věci je to, co věc pravidelně poskytuje ze své právní povahy. Věcmi jsou například také ovladatelné přírodní síly, se kterými se obchoduje, obchodní tajemství, pohledávky (příslušenstvím pohledávek jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejich uplatněním), cenné papíry a jiná práva, jejichž povaha to připouští (zejména jsou-li převoditelná). Hodnotou věci je její obvyklá cena (ledaže je něco jiného ujednáno nebo stanoveno zákonem), lze-li hodnotu věci vyjádřit v penězích. Peníze samy o sobě jsou také věcí, a to věcí zastupitelnou movitou (hmotnou nebo nehmotnou).

161) Včetně státních fondů (nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak), územních samosprávných celků (krajů a obcí), dobrovolných svazků obcí a územních příspěvkových organizací zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) územními samosprávnými celky (včetně městských částí hlavního města Praha) a dobrovolnými svazky obcí.

162) Vyhláška č. 62/2001 Sb., o hospodaření organizačních složek státu a státních organizací s majetkem státu ve znění pozdějších předpisů.

163) § 10 tohoto zákona.

164) § 11 tohoto zákona.

165) Zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu ve znění pozdějších předpisů.

166) § 15 odst. 2 tohoto zákona.

10) Ponechá-li si příslušná organizační složka státu podle odstavce 4 až 6167) majetek státu u sebe podle odstavce 8168) nebo se jí nepodaří naložit s majetkem státu konečným způsobem do 2 let poté, kdy začala plnit úkoly podle odstavce 7169), operativní evidenci majetku státu ukončí a postupuje podle zvláštního ustanovení tohoto zákona170)§15/4, které stanoví, že nestanoví-li ustanovení odstavce 7 až 10171) nebo zvláštní právní předpis jinak, vedou organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace majetek státu v účetnictví a provádí jeho inventarizaci podle zvláštních právních předpisů 172)§14/2. Její příslušnost k hospodaření s majetkem státu se pak řídí ustanovením odstavce 1 a 2 173) . §15/4

11) Nedohodnou-li se organizační složky státu navzájem, organizační složky státu a státní příspěvkové a jiné organizace nebo státní příspěvkové a jiné organizace navzájem, které z nich bude nadále podle tohoto zákona příslušet hospodaření s majetkem státu, k němuž do 1. ledna 2001 trvalo právo společného hospodaření, postupuje se podle odstavce 2 174) . §58/1

12) Ustanovením odstavce 1175) není dotčen postup podle zvláštního ustanovení tohoto zákona176) a zvláštního ustanovení tohoto zákona177)§9/1 , které stanoví, že —jestliže bylo v rámci příslušné organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace rozhodnuto podle zvláštního ustanovení tohoto zákona178) o trvalé nepotřebnosti179) hmotné nemovité věci180), včetně případného příslušenství, nacházející se na území státu, nebo

167) § 11 tohoto zákona.

168) § 15 odst. 2 tohoto zákona.

169) § 15 odst. 1 tohoto zákona.

170) § 14 odst. 2 tohoto zákona.

171) § 15 tohoto zákona.

172) Například zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 270/2010 Sb., o inventarizaci majetku a závazků ve znění pozdějších předpisů.

173) § 9 tohoto zákona.

174) § 9 odst. 2 tohoto zákona.

175) § 9 odst. 1 tohoto zákona.

176) § 19a tohoto zákona – Nakládání s majetkem státu dohodou, § 55b tohoto zákona – Převod zbylého majetku likvidovaných státních podniků.

177) § 19b odst. 1 a 3 tohoto zákona.

178) § 14 odst. 7 tohoto zákona. Stane-li se majetek (včetně pohledávek) státu pro organizační složku státu nebo státní příspěvkovou a jinou organizaci (§ 51 odst. 2 a § 54 odst. 1 tohoto zákona) dočasně nebo trvale nepotřebným a o jeho nepotřebnosti rozhodl písemně vedoucí této organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace (statutární orgán), popřípadě jím písemně pověřený jiný vedoucí zaměstnanec této organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace, naloží s ním tato organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace způsoby a za podmínek podle tohoto zákona.

179) § 14 odst. 7 tohoto zákona. Za nepotřebný se považuje zejména majetek (včetně pohledávek) státu, který přesahuje potřeby organizačních složek státu nebo státních příspěvkových a jiných organizací (§ 51 odst. 2 a § 54 odst. 1 tohoto zákona), majetek (včetně pohledávek) státu, na jehož ponechání státu přestal být veřejný zájem, anebo majetek (vyjma pohledávek) státu, který pro ztrátu, popřípadě zastarání svých technických a funkčních vlastností nebo nepřiměřenou nákladnost provozu nemůže sloužit svému účelu. Za nepotřebný se nepovažuje majetek státu, jehož účelné a efektivní využívání pro potřeby organizačních složek státu nebo státních příspěvkových a jiných organizací zajišťuje podle § 19a a § 19b odst. 2 věty první tohoto zákona Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.

o trvalé nepotřebnosti práva stavby181), a tento majetek státu nebude převzat prokazatelně z důvodu potřebnosti nebo veřejného zájmu jinou organizační složkou státu nebo státní příspěvkovou a jinou organizací v působnosti téhož zřizovatele182) nebo ústředního správního úřadu183), popřípadě tímto zřizovatelem184) nebo ústředním správním úřadem, převezme tento majetek státu neprodleně bezúplatně Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, s výjimkou majetku státu —který se neeviduje v centrálním registru administrativních budov185) a jehož směnou by příslušná organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace měla pro stát nabýt majetek podle zvláštního ustanovení tohoto zákona 186) —v jehož případě byl uplatněn postup podle zvláštního ustanovení tohoto zákona 187) 188) 189) ,

180) § 498 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Pozemky a jejich součásti (například podzemní a nadzemní stavby a některá jejich příslušenství, zejména pokud je vlastník stavby totožný s vlastníkem pozemku), stavby (i když v právním smyslu nejsou součástí pozemku, například podle § 3055 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů), a dále například jednotky podle § 1159 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Jednotka zahrnuje byt nebo nebytový prostor jako prostorově oddělenou část domu a podíl na společných částech nemovité věci vzájemně spojené a neoddělitelné (pozemku a domu). Stanoví-li zvláštní zákon, že určitá věc není součástí pozemku, a nelze-li takovou věc přenést z místa na místo bez porušení její podstaty, je i tato věc nemovitá (například nadzemní stavba). Součástí pozemku v právním smyslu nejsou například liniové stavby (převážně podzemní stavby se samostatným účelovým určením, zejména vodovody, kanalizace nebo energetická a jiná vedení, včetně staveb a technických zařízení, které s nimi technicky souvisí) a jiné předměty, které ze své povahy pravidelně zasahují více pozemků, podle § 509 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, nebo stavby podle § 3055 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, v jejichž případě není vlastník stavby totožný s vlastníkem pozemku.

181) § 1240 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Pozemek může být zatížen věcným právem jiné osoby (stavebníka) mít na povrchu nebo pod povrchem pozemku stavbu. Nezáleží na tom, zda se jedná o stavbu již zřízenou nebo dosud nezřízenou. Právo stavby je věc nemovitá (nehmotná). Stavba vyhovující právu stavby je součástí práva stavby, ale podléhá také ustanovením o nemovitých věcech.

182) Zakladatele.

183) Ústřední orgán státní správy. § 1 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky ve znění pozdějších předpisů.

184) Zakladatelem.

185) § 14a tohoto zákona – Centrální registr administrativních budov.

186) § 12 odst. 3 tohoto zákona. Za úplatu lze nabývat pouze majetek (včetně pohledávek), který splňuje předpoklady podle § 8 odst. 1 písm. a) a b) tohoto zákona (majetek státu využívá stát zejména k plnění svých funkcí nebo v souvislosti s plněním svých funkcí a k zajišťování veřejně prospěšných činností nebo pro účely podnikání) a příslušné organizační složce státu (§ 9 tohoto zákona) nebo státní příspěvkové a jiné organizaci (§ 51 odst. 2 a § 54 odst. 1 tohoto zákona) bude sloužit k výkonu její působnosti nebo stanoveného předmětu činnosti, nejde-li o nabytí ve veřejném zájmu, anebo majetek (vyjma pohledávek), který se nabývá podle § 19a a § 19b odst. 2 věty první tohoto zákona k účelnému a efektivnímu využívání pro potřeby organizačních složek státu nebo státních příspěvkových a jiných organizací nebo směnou podle § 19c odst. 2 věty druhé tohoto zákona.

187) § 14b tohoto zákona – Výjimky z evidence centrálního registru administrativních budov.

188) § 22 odst. 5 věta pátá tohoto zákona. Převod hmotné nemovité věci prohlášené za kulturní památku, s výjimkou převodu silničního pozemku podle § 22 odst. 4 písm. i) tohoto zákona, v jehož případě dochází z důvodu změny kategorie nebo třídy pozemní komunikace k převodu do vlastnictví osoby, která má být podle § 9 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů, vlastníkem pozemní komunikace se změněnou kategorií nebo třídou, a je-li kulturní památkou pouze stavba, která není samostatnou nemovitou věcí, převod hmotné nemovité věci (pozemku), které je kulturní památka součástí, vyžaduje stanovisko Ministerstva kultury, které v případě nesouhlasného stanoviska tyto hmotné nemovité věci neprodleně bezúplatně převezme.

přičemž Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových takto postupuje, i když majetek státu k plnění úkolů v rámci stanoveného předmětu činnosti nepotřebuje, a je s ním příslušný hospodařit podle odstavce 1 a 2 190)§19b/1 —jestliže bylo v rámci příslušné organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace rozhodnuto o trvalé nepotřebnosti jiného majetku státu, než který přebírá Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových podle předchozího bodu191) nebo pro který z předchozího bodu vyplývá konkrétní způsob naložení, lze tento majetek státu přednostně nabídnout a převzít mezi organizačními složkami státu nebo státními příspěvkovými a jinými organizacemi v působnosti téhož zřizovatele192) nebo ústředního správního úřadu nebo v případě, je-li jedna organizační složka státu vůči druhé zřizovatelem193) nebo ústředním správním úřadem, a to i když přejímající organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace tento majetek státu nepotřebuje k plnění úkolů v rámci své působnosti nebo stanoveného předmětu činnosti, povede-li takový postup k hospodárnějšímu naložení s majetkem státu, přičemž s tímto majetkem státu je přejímající organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace příslušná hospodařit podle odstavce 1 a 2 194)§19b/3 .

189) § 22 odst. 6 věta třetí tohoto zákona. Převod pozemku ve zvláště chráněném území a jeho ochranném pásmu a stavby, která se eviduje v katastru nemovitostí, pokud je zřízena na pozemku ve zvláště chráněném území a jeho ochranném pásmu, s výjimkou převodu silničního pozemku podle § 22 odst. 4 písm. i) tohoto zákona, v jehož případě dochází z důvodu změny kategorie nebo třídy pozemní komunikace k převodu do vlastnictví osoby, která má být podle § 9 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů, vlastníkem pozemní komunikace se změněnou kategorií nebo třídou, vyžaduje stanovisko Ministerstva životního prostředí podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů, avšak v případě jeho nesouhlasného stanoviska tyto hmotné nemovité věci neprodleně bezúplatně převezme Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky nebo správa příslušného národního parku ve své územní působnosti.

190) § 9 tohoto zákona.

191) § 19b odst. 1 tohoto zákona.

192) Zakladatele.

193) Zakladatelem.

194) § 9 tohoto zákona.

Nabývání majetku státu

1) Za úplatu lze nabývat pouze majetek195), který

—splňuje předpoklady podle zvláštního ustanovení tohoto zákona 196)§12/3, které stanoví, že majetek státu využívá stát zejména§8/1

—k plnění svých funkcí nebo v souvislosti s plněním svých funkcí §8/1/a

—k zajišťování veřejně prospěšných činností nebo pro účely podnikání §8/1/b , a příslušné organizační složce státu197) nebo státní příspěvkové a jiné organizaci198) bude sloužit k výkonu její působnosti nebo stanoveného předmětu činnosti, nejde-li o nabytí ve veřejném zájmu

—se nabývá podle zvláštního ustanovení tohoto zákona199) a zvláštního ustanovení tohoto zákona200)§12/3, které stanoví, že v případě majetku státu převzatého podle zvláštního ustanovení tohoto zákona201), který se eviduje v centrálním registru administrativních budov202), zajišťuje Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových jeho účelné a efektivní využívání pro potřeby organizačních složek státu nebo státní příspěvkových a jiných organizací a na základě rozhodnutí vlády České republiky nebo jí pověřeného poradního a koordinačního orgánu

195) Včetně pohledávek.

196) § 8 odst. 1 tohoto zákona.

197) § 9 tohoto zákona.

198) § 51 odst. 2 a § 54 odst. 1 tohoto zákona. Státní příspěvkové organizace zřízené na základě zvláštního právního předpisu Kanceláří prezidenta republiky a Akademií věd České republiky nebo zřízené, popřípadě řízené podle dosavadních právních předpisů ústředními orgány, okresními úřady a školskými úřady a jiné státní organizace zřízené (založené) na základě zvláštního právního předpisu nebo zvláštním právním předpisem, které ve vztahu k majetku (včetně pohledávek) státu dosud vykonávaly právo hospodaření, popřípadě právo společného hospodaření podle dosavadních právních předpisů, anebo které budou ještě obdobně zřízeny (založeny).

199) § 19a tohoto zákona – Nakládání s majetkem státu dohodou.

200) § 19b odst. 2 tohoto zákona.

201) § 19b odst. 1 tohoto zákona. Jestliže bylo v rámci příslušné organizační složky státu (§ 9 tohoto zákona) nebo státní příspěvkové a jiné organizace (§ 51 odst. 2 a § 54 odst. 1 tohoto zákona) rozhodnuto o trvalé nepotřebnosti hmotné nemovité věci, včetně případného příslušenství, nacházející se na území státu, nebo o trvalé nepotřebnosti práva stavby, a tento majetek státu nebude převzat prokazatelně z důvodu potřebnosti nebo veřejného zájmu jinou organizační složkou státu nebo státní příspěvkovou a jinou organizací v působnosti téhož zřizovatele (zakladatele) nebo ústředního správního úřadu, popřípadě tímto zřizovatelem (zakladatelem) nebo ústředním správním úřadem, převezme tento majetek státu neprodleně bezúplatně Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, s výjimkou majetku státu, který se neeviduje v centrálním registru administrativních budov (§ 14a tohoto zákona) a jehož směnou by příslušná organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace měla pro stát nabýt majetek (včetně pohledávek) podle § 12 odst. 3 tohoto zákona, nebo s výjimkou majetku státu, v jehož případě byl uplatněn postup podle § 14b tohoto zákona.

202) § 14a tohoto zákona – Centrální registr administrativních budov.

jim tento majetek státu nebo jeho části přenechává za podmínek podle zvláštního ustanovení tohoto zákona203) k užívání204) nebo požívání 205), anebo jim tento majetek státu nebo jeho části nabízí k převzetí§19b/2, k účelnému a efektivnímu využívání pro potřeby organizačních složek státu nebo státních příspěvkových a jiných organizací, anebo směnou podle zvláštního ustanovení tohoto zákona206)§12/3, které stanoví, že je-li ke směně určen majetek státu, který se eviduje v centrálním registru administrativních budov, a byl převzat Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových podle zvláštního ustanovení tohoto zákona207), zajišťuje Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových jeho směnu i nabytí majetku pro stát směnou §19c/2 .

203) § 19 odst. 1 tohoto zákona. Nakládání s majetkem (včetně pohledávek) státu a jiné právní jednání mezi organizačními složkami státu navzájem se uskutečňuje zápisem. Postupy při nakládání s majetkem (včetně pohledávek) státu ve vztahu k jiným právnickým (včetně státních fondů, územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a územních příspěvkových organizací) a fyzickým osobám stanovené tímto zákonem, jakož i ustanovení § 31 až § 37 odst. 1 a 2, § 37a a § 39 až § 42 tohoto zákona, se na tato právní jednání nepoužijí. Organizační složky státu se při vzájemném právním jednání řídí pravidly o náležitostech zápisů, podmínkami úplatného a bezúplatného nakládání s majetkem (včetně pohledávek) státu a dalšími pravidly nakládání s majetkem (včetně pohledávek) státu a jiného právního jednání, která v souladu se základními povinnostmi při hospodaření s majetkem (včetně pohledávek) státu stanoví prováděcí právní předpis.

204) § 1283 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Služebností užívacího práva se uživateli poskytuje právo užívat cizí věc pro jeho vlastní potřebu. Vlastníku věci náleží všechny užitky (užitkem věci je to, co věc pravidelně poskytuje ze své právní povahy), které může brát bez zkrácení práva uživatele. Vlastník věci však nese všechny její závady a musí věc udržovat v dobrém stavu. Přesahují-li náklady užitek, který vlastníkovi věci zbývá, musí uživatel buď tyto zvýšené náklady nést, anebo od užívání upustit.

205) § 1285 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Služebností požívacího práva se poživateli poskytuje právo užívat cizí věc a brát z ní plody (plodem věci je to, co věc pravidelně poskytuje ze své přirozené povahy, jak je dáno jejím obvyklým účelovým určením a přiměřeně k němu, ať s přičiněním člověka nebo bez něj) a užitky (užitkem věci je to, co věc pravidelně poskytuje ze své právní povahy). Poživatel má právo i na mimořádný výnos z věci. Při výkonu těchto práv je poživatel povinen šetřit podstatu věci. Poživatel nese náklady, bez nichž by se plodů a užitků nedosáhlo, udržuje věc ve stavu, v jakém ji převzal, a hradí obvyklé udržovací náklady na věc, včetně její obnovy a obvyklého pojištění proti škodám. Má se za to, že věc, když ji poživatel obdržel, byla prostřední jakosti, ve stavu způsobilém k řádnému užívání a že při ní bylo vše, co je k takovému užívání třeba.

206) § 19c odst. 2 tohoto zákona.

207) § 19a tohoto zákona – Nakládání s majetkem státu dohodou, nebo § 19b odst. 1 tohoto zákona. Jestliže bylo v rámci příslušné organizační složky státu (§ 9 tohoto zákona) nebo státní příspěvkové a jiné organizace (§ 51 odst. 2 a § 54 odst. 1 tohoto zákona) rozhodnuto o trvalé nepotřebnosti hmotné nemovité věci, včetně případného příslušenství, nacházející se na území státu, nebo o trvalé nepotřebnosti práva stavby, a tento majetek státu nebude převzat prokazatelně z důvodu potřebnosti nebo veřejného zájmu jinou organizační složkou státu nebo státní příspěvkovou a jinou organizací v působnosti téhož zřizovatele (zakladatele) nebo ústředního správního úřadu, popřípadě tímto zřizovatelem (zakladatelem) nebo ústředním správním úřadem, převezme tento majetek státu neprodleně bezúplatně Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, s výjimkou majetku státu, který se neeviduje v centrálním registru administrativních budov (§ 14a tohoto zákona) a jehož směnou by příslušná organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace měla pro stát nabýt majetek (včetně pohledávek) podle § 12 odst. 3 tohoto zákona, nebo s výjimkou majetku státu, v jehož případě byl uplatněn postup podle § 14b tohoto zákona.

2) Při úplatném nabývání majetku lze cenu208) sjednat pouze do výše rovnající se jeho ocenění podle zvláštního právního předpisu209), a jde-li o majetek nabývaný v zahraničí, pouze do výše, která je v daném místě a čase obvyklá. Ve veřejném zájmu může Ministerstvo financí poskytnout předchozí souhlas se sjednáním ceny vyšší. To platí obdobně, je-li majetek nabýván v dražbě 210) . §12/4

3) Pokud sjednaná cena překročí výši přípustnou podle odstavce 2211) a nejde přitom o nabytí majetku v dražbě nebo v zahraničí, je dohoda o ceně neplatná v rozsahu rozdílu, o který sjednaná cena přípustnou výši překročila. Je-li úplatné nabytí majetku předmětem veřejné zakázky zadané podle zvláštního právního předpisu212), platí ustanovení odstavce 2 pouze v případě, má-li být smlouva uzavřena na základě výsledku jednacího řízení bez uveřejnění. §12/5

4) Zřizovatel213) organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace si může zcela nebo zčásti vyhradit schvalování úplatných převodů nemovitých věcí214), včetně práva stavby215), ve prospěch státu. Nemá-li organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace zřizovatele216), může si takové schvalování vyhradit věcně příslušný ústřední správní úřad 217), a není-li ho, Ministerstvo financí.§12/6

208) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách ve znění pozdějších předpisů.

209) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku ve znění pozdějších předpisů.

210) Například zákon č. 250/2023 Sb., o veřejných dražbách.

211) § 12 odst. 4 tohoto zákona.

212) Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek ve znění pozdějších předpisů.

213) Zakladatel.

214) § 498 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Pozemky a jejich součásti (například podzemní a nadzemní stavby a některá jejich příslušenství, zejména pokud je vlastník stavby totožný s vlastníkem pozemku), stavby (i když v právním smyslu nejsou součástí pozemku, například podle § 3055 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů), věcná práva k pozemkům (například právo stavby podle § 1240 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů; stavba vyhovující právu stavby je součástí práva stavby, ale podléhá také ustanovením o nemovitých věcech) a ke stavbám, včetně práv, která za nemovité věci prohlásí zvláštní zákon, a dále například jednotky podle § 1159 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Jednotka zahrnuje byt nebo nebytový prostor jako prostorově oddělenou část domu a podíl na společných částech nemovité věci vzájemně spojené a neoddělitelné (pozemku a domu). Stanoví-li zvláštní zákon, že určitá věc není součástí pozemku, a nelze-li takovou věc přenést z místa na místo bez porušení její podstaty, je i tato věc nemovitá (například nadzemní stavba). Součástí pozemku v právním smyslu nejsou například liniové stavby (převážně podzemní stavby se samostatným účelovým určením, zejména vodovody, kanalizace nebo energetická a jiná vedení, včetně staveb a technických zařízení, které s nimi technicky souvisí) a jiné předměty, které ze své povahy pravidelně zasahují více pozemků, podle § 509 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, nebo stavby podle § 3055 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, v jejichž případě není vlastník stavby totožný s vlastníkem pozemku.

215) § 1240 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Pozemek může být zatížen věcným právem jiné osoby (stavebníka) mít na povrchu nebo pod povrchem pozemku stavbu. Nezáleží na tom, zda se jedná o stavbu již zřízenou nebo dosud nezřízenou. Právo stavby je věc nemovitá (nehmotná). Stavba vyhovující právu stavby je součástí práva stavby, ale podléhá také ustanovením o nemovitých věcech.

216) Zakladatele.

217) Ústřední orgán státní správy. § 1 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky ve znění pozdějších předpisů.

Právní postavení a hospodaření

5) Ministerstva mohou s předchozím souhlasem vlády České republiky218) nabývat ve prospěch státu za úplatu cenné papíry219). Jiné organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace nemohou ve prospěch státu nabývat za úplatu cenné papíry220) ani účasti221) 222) v jiných obchodních společnostech223) než akciových224) . §12/7

218) Nejde-li o Ministerstvo financí v souladu se zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů.

219) § 514 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Cenný papír je listina, se kterou je právo spojeno takovým způsobem, že je po vydání cenného papíru nelze bez této listiny uplatnit ani převést. Cenný papír může mít formu cenného papíru na doručitele (neobsahuje-li cenný papír jméno oprávněné osoby, platí, že se jedná o cenný papír na doručitele), na řad (obsahuje-li cenný papír jméno oprávněné osoby, má se za to, že se jedná o cenný papír na řad) nebo na jméno. Cenné papíry téhož druhu vydané týmž emitentem v téže formě, z nichž vznikají stejná práva, jsou zastupitelné; zastupitelné cenné papíry lze nahradit hromadnou listinou. Je-li cenný papír nahrazen zápisem do příslušné evidence a nelze-li jej převést jinak než změnou zápisu v této evidenci, jedná se o zaknihovaný cenný papír; zaknihované cenné papíry jsou zastupitelné, pokud byly vydány týmž emitentem a pokud z nich vznikají stejná práva. Cenný papír je vydán dnem, kdy splňuje náležitosti stanovené pro něj zákonem nebo jiným právním předpisem a kdy se stanoveným způsobem stane majetkem prvého nabyvatele.

220) Akcie a jiné účastnické a obdobné (podílové) cenné papíry (zatímní listy, opční listy na přednostní upisování akcií, vyměnitelné dluhopisy na výměnu za akcie, prioritní dluhopisy na přednostní upisování akcií nebo poukázky na akcie, respektive nevydané akcie, případně kmenové listy, investiční listy nebo podílové listy), ostatní dluhopisy, směnky a jiné obdobné dluhové (úrokové) cenné papíry, opční listy na přednostní upisování vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů, kupóny k akciím nebo dluhopisům, případně náložné listy (konosamenty), skladištní listy apod.

221) Podíly. Vklady do jiných obchodních společností než akciových.

222) Majetkové účasti nejsou vhodným označením účastí v právnických osobách. Nejedná se totiž o vklady do majetku právnické osoby, ale o vklady do kapitálu právnické osoby, který se nachází na opačné straně bilance (rozvahy). Jde tedy o účast (podíl) na vlastním kapitálu právnické osoby, který je finančním zdrojem krytí aktiv této právnické osoby. Totéž platí i pro takzvané majetkové podíly. Podíl představuje například účast společníka v obchodní korporaci a práva a povinnosti z této účasti plynoucí.

223) Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech – zákon o obchodních korporacích ve znění pozdějších předpisů. Obchodní společností je osobní obchodní společnost (veřejná obchodní společnost a komanditní společnost), kapitálová obchodní společnost (společnost s ručením omezeným a akciová společnost), evropská společnost a evropské hospodářské zájmové sdružení. Osobní obchodní společnost může být založena jen za účelem podnikání nebo správy vlastního majetku (včetně pohledávek). Veřejnou obchodní společností je osobní obchodní společnost alespoň dvou osob, které se účastní na jejím podnikání nebo správě jejího majetku (včetně pohledávek) a ručí za její dluhy společně a nerozdílně. Komanditní společností je osobní obchodní společnost, ve které alespoň jeden společník ručí za její dluhy omezeně (komanditista) a alespoň jeden společník ručí za její dluhy neomezeně (komplementář). Společností s ručením omezeným je kapitálová obchodní společnost, za jejíž dluhy ručí společníci společně a nerozdílně do výše, v jaké nesplnili vkladové povinnosti podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku v době, kdy byli věřitelem vyzváni k plnění. Akciovou společností je kapitálová obchodní společnost, jejíž základní kapitál je rozvržen na určitý počet akcií. Evropská společnost a evropské hospodářské zájmové sdružení se řídí zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech – zákon o obchodních korporacích ve znění pozdějších předpisů, jen v rozsahu, v jakém to připouští přímo použitelné předpisy Evropské unie.

224) Nejde-li o Ministerstvo financí v souladu se zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů.

6) Organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace nemohou uzavírat smlouvy o poskytnutí věci225) k užívání226) spojené se smlouvou o následném převodu této věci do vlastnictví státu227). Za účelem nákupů hmotných nemovitých věcí v zahraničí pro potřeby zastupitelských úřadů České republiky v zahraničí lze tak učinit pouze s předchozím souhlasem Ministerstva financí. Při zadávání koncese podle zvláštního právního předpisu 228) se ustanovení předchozích vět nepoužije.§12/8

7) Bezúplatný převod229) nemovité věci, včetně práva stavby, která se eviduje v katastru nemovitostí, s výjimkou silničního pozemku nabývaného z důvodu změny kategorie nebo třídy pozemní komunikace, jakož i bezúplatný převod230) účasti231) v jiné obchodní společnosti než akciové ve prospěch státu vyžaduje schválení 232) Ministerstvem financí.§12/2

225) Hmotné nebo nehmotné movité a nemovité věci, jejíž povaha to připouští. § 489 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Věcí v právním smyslu je vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí. Věc určená k obecnému užívání je veřejný statek. Věci jsou hmotné a nehmotné, movité a nemovité. Zastupitelnou věcí je movitá věc, která může být nahrazena jinou věcí téhož druhu; ostatní věci jsou nezastupitelné. Zuživatelnou je movitá věc, jejíž běžné použití spočívá v jejím spotřebování, zpracování nebo zcizení (prodeji nebo jiném převodu); ostatní věci jsou nezuživatelné. Soubor jednotlivých věcí, které náleží téže osobě, považovaný za jeden předmět a jako takový nesoucí společné označení, se pokládá za celek a tvoří hromadnou věc. Součástí věci je vše, co k věci podle její povahy náleží a co nemůže být od věci odděleno, aniž se tím věc znehodnotí. Příslušenstvím věci je vedlejší věc vlastníka u věci hlavní, je-li účelem vedlejší věci, aby se jí trvale užívalo společně s hlavní věcí v rámci jejich hospodářského určení (i když je vedlejší věc od hlavní věci přechodně odloučena, nepřestává být příslušenstvím). Plodem věci je to, co věc pravidelně poskytuje ze své přirozené povahy, jak je dáno jejím obvyklým účelovým určením a přiměřeně k němu, ať s přičiněním člověka nebo bez něj. Užitkem věci je to, co věc pravidelně poskytuje ze své právní povahy. Věcmi jsou například také ovladatelné přírodní síly, se kterými se obchoduje, obchodní tajemství, pohledávky (příslušenstvím pohledávek jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejich uplatněním), cenné papíry a jiná práva, jejichž povaha to připouští (zejména jsou-li převoditelná). Hodnotou věci je její obvyklá cena (ledaže je něco jiného ujednáno nebo stanoveno zákonem), lze-li hodnotu věci vyjádřit v penězích. Peníze samy o sobě jsou také věcí, a to věcí zastupitelnou movitou (hmotnou nebo nehmotnou).

226) § 1283 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Služebností užívacího práva se uživateli poskytuje právo užívat cizí věc pro jeho vlastní potřebu. Vlastníku věci náleží všechny užitky (užitkem věci je to, co věc pravidelně poskytuje ze své právní povahy), které může brát bez zkrácení práva uživatele. Vlastník věci však nese všechny její závady a musí věc udržovat v dobrém stavu. Přesahují-li náklady užitek, který vlastníkovi věci zbývá, musí uživatel buď tyto zvýšené náklady nést, anebo od užívání upustit.

227) Finanční nájem (finanční leasing). Smlouva o nájmu s právem koupě najaté věci, včetně nákupů na splátky.

228) Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek ve znění pozdějších předpisů.

229) Včetně přijatých nepeněžitých darů.

230) Včetně přijatých nepeněžitých darů.

231) Podílu. Jiné účastnické a obdobné (podílové) cenné papíry (kmenové listy nebo investiční listy) a vklady do jiných obchodních společností než akciových.

232) Souhlas.

8) Stát nabývá majetek také zákonem233), na základě zákona, děděním, odkazem234), rozhodnutím příslušného orgánu235) nebo na základě mezinárodní smlouvy, kterou je stát vázán, popřípadě na základě jiných skutečností stanovených zákonem.§13/1 Není-li den nabytí majetku státem podle předchozí věty236) přímo stanoven, je jím den, kdy bylo o nabytí majetku státem příslušným orgánem pravomocně rozhodnuto nebo kdy bylo nabytí majetku státem příslušným orgánem pravomocně potvrzeno237), popřípadě den, kdy rozhodná skutečnost platně nastala. Nelze-li rozhodný den ani takto určit, je jím den, kdy se příslušná organizační složka státu 238) ujala výkonu povinností podle tohoto zákona. §13/3

9) Má-li být pro nabytí majetku děděním nebo odkazem založena příslušnost určité organizační složky státu239) nebo státní příspěvkové a jiné organizace k hospodaření s majetkem státu, musí být při povolání státu dědicem nebo určení státu odkazovníkem tato organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace výslovně označena. Dědickou smlouvu240) nemůže organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace uzavřít.§13/2

10) Nabyl-li stát majetek způsoby podle odstavce 8 a 9241), dluhy předchozího vlastníka na stát nepřechází. To neplatí v případě dědění, odúmrti 242), anebo stanoví-li tak zvláštní právní předpis, rozhodnutí příslušného orgánu nebo mezinárodní smlouva, kterou je stát vázán. §41

11) Je-li majetek státu nabýván smlouvou, musí mít smlouva písemnou formu s projevy vůle na jedné písemnosti i v případě, že to právní předpisy nevyžadují, pokud použití písemné formy, popřípadě projevy vůle na jedné písemnosti, nevylučuje zákon nebo povaha právního jednání, popřípadě okolnosti, za kterých k němu dochází. Darovací nebo jinou smlouvu, kterou se ve prospěch státu bezúplatně převádí majetek bez určení

233) Například zákon č. 541/1992 Sb., o dělení majetku České a Slovenské Federativní Republiky mezi Českou republiku a Slovenskou republiku a jeho přechodu na Českou republiku a Slovenskou republiku, zákon č. 597/1992 Sb., o zrušení Československého rozhlasu, Československé televize a Československé tiskové kanceláře.

234) § 1594 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Odkaz zřídí zůstavitel tak, že v pořízení pro případ smrti nařídí určité osobě, aby odkazovníku vydala předmět odkazu. Odkazovníkem může být jen osoba způsobilá dědit. Darování závislé na podmínce, že obdarovaný dárce přežije, se považuje za odkaz, pokud se dárce nevzdal práva dar odvolat. Odkaz může zřídit osoba způsobilá pořizovat pro případ smrti závětí.

235) Například § 175u odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. – občanský soudní řád ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 280/2009 Sb. – daňový řád ve znění pozdějších předpisů.

236) § 13 odst. 1 tohoto zákona.

237) § 175q odst. 1 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb. – občanský soudní řád ve znění pozdějších předpisů.

238) § 11 tohoto zákona.

239) § 9 tohoto zákona.

240) § 1582 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Dědickou smlouvou povolává zůstavitel druhou smluvní stranu nebo třetí osobu za dědice nebo odkazovníka a druhá smluvní strana to přijímá. Dědická smlouva vyžaduje formu veřejné listiny.

241) § 13 tohoto zákona.

242) § 1634 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Nedědí-li žádný dědic ani podle zákonné dědické posloupnosti, připadá dědictví státu a na stát se hledí, jako by byl zákonným dědicem; stát však nemá právo dědictví odmítnout, ani právo na odkaz podle § 1594 odst. 1 věty třetí (povolá-li zůstavitel dědice s určením, že ten určitou věc dědit nemá, považuje se to za zřízení odkazu zákonným dědicům).

Zákon č. 219/2000 Sb.

příslušné organizační složky státu243) nebo státní příspěvkové a jiné organizace, uzavírá za stát organizační složka státu, jejíž příslušnost k hospodaření s majetkem státu se určí podle zvláštního ustanovení tohoto zákona 244) . §12/1

12) Organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace nemohou uzavírat smlouvy o převodu obchodního závodu245) nebo jeho části.§24

243) § 9 tohoto zákona.

244) § 11 tohoto zákona – Příslušnost k hospodaření s majetkem státu podle § 10.

245) § 502 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Obchodní závod je organizovaný soubor jmění (souhrn majetku a dluhů), který podnikatel vytvořil a který z jeho vůle slouží k provozování jeho činnosti. Má se za to, že obchodní závod tvoří vše, co zpravidla slouží k jeho provozu.

Ú

časti státu v právnických osobách a sdruženích

1) Stát může založit obchodní společnost246) nebo se účastnit na jejím založení pouze ve formě akciové společnosti.§28/1 Funkci zakladatele akciové společnosti za stát vykonává a majetek247) státu do akciové společnosti vkládá ministerstvo. Pro tyto účely použije ministerstvo majetek státu, se kterým je příslušné hospodařit, anebo na základě svého opatření248) majetek státu, se kterým je příslušná hospodařit organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace 249) jím zřízená250) . §28/2

2) K založení akciové společnosti nebo účasti na jejím založení je zapotřebí předchozí souhlas vlády České republiky. Ta zároveň stanoví, zda akcie budou znít na jméno nebo na majitele.§28/1 Práva akcionáře v založené akciové společnosti vykonává vládou České republiky písemně pověřený zaměstnanec zakládajícího ministerstva, který postupuje v souladu s právními předpisy a podle písemných pokynů ministra, jemuž o své činnosti podává v jím určených pravidelných intervalech písemné zprávy. §28/2

246) Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech – zákon o obchodních korporacích ve znění pozdějších předpisů. Obchodní společností je osobní obchodní společnost (veřejná obchodní společnost a komanditní společnost), kapitálová obchodní společnost (společnost s ručením omezeným a akciová společnost), evropská společnost a evropské hospodářské zájmové sdružení. Osobní obchodní společnost může být založena jen za účelem podnikání nebo správy vlastního majetku (včetně pohledávek). Veřejnou obchodní společností je osobní obchodní společnost alespoň dvou osob, které se účastní na jejím podnikání nebo správě jejího majetku (včetně pohledávek) a ručí za její dluhy společně a nerozdílně. Komanditní společností je osobní obchodní společnost, ve které alespoň jeden společník ručí za její dluhy omezeně (komanditista) a alespoň jeden společník ručí za její dluhy neomezeně (komplementář). Společností s ručením omezeným je kapitálová obchodní společnost, za jejíž dluhy ručí společníci společně a nerozdílně do výše, v jaké nesplnili vkladové povinnosti podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku v době, kdy byli věřitelem vyzváni k plnění. Akciovou společností je kapitálová obchodní společnost, jejíž základní kapitál je rozvržen na určitý počet akcií. Evropská společnost a evropské hospodářské zájmové sdružení se řídí zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech – zákon o obchodních korporacích ve znění pozdějších předpisů, jen v rozsahu, v jakém to připouští přímo použitelné předpisy Evropské unie.

247) Včetně pohledávek.

248) § 20 tohoto zákona – Nakládání s majetkem státu opatřením.

249) § 51 odst. 2 a § 54 odst. 1 tohoto zákona. Státní příspěvkové organizace zřízené na základě zvláštního právního předpisu Kanceláří prezidenta republiky a Akademií věd České republiky nebo zřízené, popřípadě řízené podle dosavadních právních předpisů ústředními orgány, okresními úřady a školskými úřady a jiné státní organizace zřízené (založené) na základě zvláštního právního předpisu nebo zvláštním právním předpisem, které ve vztahu k majetku (včetně pohledávek) státu dosud vykonávaly právo hospodaření, popřípadě právo společného hospodaření podle dosavadních právních předpisů, anebo které budou ještě obdobně zřízeny (založeny).

250) Založená nebo řízená (vykonává-li funkci zřizovatele nebo zakladatele).

3) Stát může být akcionářem i akciové společnosti, kterou nezaložil nebo jejíhož založení se nezúčastnil. Pro nabývání akcií251) platí zvláštní ustanovení tohoto zákona 252) . §28/1

4) Do obchodních společností lze majetek státu vkládat a s účastmi253) 254) státu v obchodních společnostech lze nakládat pouze s předchozím souhlasem vlády České republiky. Tím není dotčeno zvláštní ustanovení tohoto zákona 255)§28/3, které stanoví, že —pro převody cenných papírů256) se použije obdobně zvláštní ustanovení tohoto zákona257), avšak odkazy na související ustanovení se uplatní jen v rozsahu zvláštního ustanovení tohoto zákona 258)

251) § 263, § 269 a § 274 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech – zákon o obchodních korporacích ve znění pozdějších předpisů. Akcie může mít formu cenného papíru na doručitele nebo na řad; to platí obdobně pro zaknihované akcie. Akcie ve formě cenného papíru na doručitele se označuje jako akcie na majitele a je neomezeně převoditelná. Akcie ve formě cenného papíru na řad se označuje jako akcie na jméno a převádí se rubopisem. Akcie na majitele může být vydána pouze jako zaknihovaný nebo imobilizovaný cenný papír. § 2413 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Imobilizované jsou listinné cenné papíry předané do hromadné úschovy jejich emitentem (uschová-li cenné papíry do hromadné úschovy jejich emitent, je cenný papír vydán dnem, kdy emitent předá listinu schovateli ve prospěch jejího vlastníka jako prvého nabyvatele).

252) § 12 tohoto zákona – Nabývání majetku státu smlouvou nebo dražbou, § 13 tohoto zákona – Jiné způsoby nabývání majetku státu.

253) Podíly. Akcie a jiné účastnické a obdobné (podílové) cenné papíry (zatímní listy nebo poukázky na akcie, respektive nevydané akcie, případně kmenové listy nebo investiční listy) a vklady do jiných obchodních společností než akciových.

254) Majetkové účasti nejsou vhodným označením účastí v právnických osobách. Nejedná se totiž o vklady do majetku právnické osoby, ale o vklady do kapitálu právnické osoby, který se nachází na opačné straně bilance (rozvahy). Jde tedy o účast (podíl) na vlastním kapitálu právnické osoby, který je finančním zdrojem krytí aktiv této právnické osoby. Totéž platí i pro takzvané majetkové podíly. Podíl představuje například účast společníka v obchodní korporaci a práva a povinnosti z této účasti plynoucí.

255) § 37 odst. 3 tohoto zákona.

256) § 514 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Cenný papír je listina, se kterou je právo spojeno takovým způsobem, že je po vydání cenného papíru nelze bez této listiny uplatnit ani převést. Cenný papír může mít formu cenného papíru na doručitele (neobsahuje-li cenný papír jméno oprávněné osoby, platí, že se jedná o cenný papír na doručitele), na řad (obsahuje-li cenný papír jméno oprávněné osoby, má se za to, že se jedná o cenný papír na řad) nebo na jméno. Cenné papíry téhož druhu vydané týmž emitentem v téže formě, z nichž vznikají stejná práva, jsou zastupitelné; zastupitelné cenné papíry lze nahradit hromadnou listinou. Je-li cenný papír nahrazen zápisem do příslušné evidence a nelze-li jej převést jinak než změnou zápisu v této evidenci, jedná se o zaknihovaný cenný papír; zaknihované cenné papíry jsou zastupitelné, pokud byly vydány týmž emitentem a pokud z nich vznikají stejná práva. Cenný papír je vydán dnem, kdy splňuje náležitosti stanovené pro něj zákonem nebo jiným právním předpisem a kdy se stanoveným způsobem stane majetkem prvého nabyvatele.

Právní postavení a hospodaření

—nelze uzavírat smlouvy o zápůjčce259) nebo jiném přenechání cenných papírů ani o zastavení260) cenných papírů, jejichž vlastníkem je stát, ani nelze postoupit samotná práva ze smluv o převodu cenných papírů, jejichž vlastníkem se stát stal261); tím není dotčeno zvláštní ustanovení tohoto zákona 262)§37/3 .

5) K naložení s účastí státu v obchodní společnosti v rámci postupu podle zvláštního ustanovení tohoto zákona263)§28/3, které stanoví, že majetek státu podle zvláštního ustanovení tohoto zákona264) není předmětem rozhodování podle zvláštního ustanovení tohoto zákona265) a je třeba jej bez

257) § 21 tohoto zákona – Převody majetku státu ve prospěch jiných právnických a fyzických osob.

258) § 22 odst. 1 až 3 tohoto zákona. Při úplatném převodu hmotné věci se vhodný zájemce o nákup hmotné věci, se kterým bude organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace (§ 51 odst. 2 a § 54 odst. 1 tohoto zákona) jednat o uzavření smlouvy, zjistí ve výběrovém řízení. V rámci výběrového řízení nedochází k uzavření smlouvy, smlouva se sjednává následně a účast zájemce o nákup hmotné věci ve výběrovém řízení ani vybrání vhodného zájemce o nákup hmotné věci ve výběrovém řízení nezakládají nárok na uzavření smlouvy nebo jiné s tím související nároky. Organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace postupuje tak, aby výběr vhodného zájemce o nákup hmotné věci provedla efektivně, transparentně a podle předem stanovených kritérií; postup organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace při zjišťování zájemce o nákup hmotné věci a stanovení podmínek a termínů výběrového řízení upraví prováděcí právní předpis. Věc lze rovněž prodat ve veřejné dražbě a nevyžaduje-li úplatný převod výjimku nebo schválení podle tohoto zákona, lze využít i veřejnou soutěž o nejvhodnější nabídku. V odůvodněných případech, anebo stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpis, lze uskutečnit přímý prodej vybrané osobě nebo i směnu, budou-li při ní zároveň dodrženy podmínky tohoto zákona pro úplatné nabývání a převod majetku. Nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, sjedná se cena při úplatném převodu hmotné věci nejméně ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá. Obdobně se postupuje při stanovení minimální kupní ceny v rámci podmínek výběrového řízení a veřejné soutěže o nejvhodnější nabídku nebo při stanovení nejnižšího podání pro účely veřejné dražby. Tím není dotčena možnost přiměřeného snížení minimální kupní ceny v dalším kole výběrového řízení nebo v nové veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku, opakovaných pro nezájem, nebo možnost snížení výše nejnižšího podání při opakované dražbě, pokud nebyl předmět dražby vydražen. Bezúplatně lze hmotnou věc převést (včetně poskytnutých darů) pouze ve veřejném zájmu nebo je-li bezúplatný převod (včetně poskytnutých darů) hospodárnější než jiný způsob naložení s hmotnou věcí, anebo stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpis.

259) § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Při nepeněžité zápůjčce se vrací věc stejného druhu, jaká byla zápůjčkou dána; nezáleží na tom, zda její cena mezitím stoupla nebo klesla. Při zápůjčce poskytnuté v cenných papírech lze ujednat úroky. Při nepeněžité zápůjčce lze jinak místo úroků ujednat plnění přiměřeného většího množství nebo věcí lepší jakosti, ale téhož druhu.

260) § 1309 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Při zajištění dluhu zástavním právem vznikne věřiteli oprávnění, nesplní-li dlužník dluh řádně a včas, uspokojit se z výtěžku zpeněžení zástavy do ujednané výše, a není-li tato ujednána, do výše pohledávky s příslušenstvím ke dni zpeněžení zástavy. Zástavou může být každá věc, se kterou lze obchodovat.

261) Nejde-li o Ministerstvo financí v souladu se zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů.

262) § 37a tohoto zákona – Postoupení smlouvy.

263) § 15 odst. 2 tohoto zákona.

264) § 10 tohoto zákona – Příslušnost k hospodaření s majetkem státu podle § 11.

265) § 14 odst. 7 tohoto zákona. Stane-li se majetek (včetně pohledávek) státu pro organizační složku státu nebo státní příspěvkovou a jinou organizaci (§ 51 odst. 2 a § 54 odst. 1 tohoto zákona) dočasně nebo trvale nepotřebným a o jeho nepotřebnosti rozhodl písemně vedoucí této organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace (statutární orgán), popřípadě jím písemně pověřený jiný vedoucí zaměstnanec této organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace, naloží s ním tato organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace způsoby a za podmínek podle tohoto zákona.

zbytečného odkladu rozmístit u organizačních složek státu nebo státních příspěvkových a jiných organizací, pokud to zvláštní povaha majetku státu vyžaduje nebo jej organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace potřebují k výkonu své působnosti nebo stanoveného předmětu činnosti, přičemž

—zvláštní ustanovení tohoto zákona 266) se podle povahy případu použije přiměřeně

—ze stejných důvodů nebo ve veřejném zájmu si příslušná organizační složka státu může majetek státu ponechat i u sebe, v ostatních případech věci převede do vlastnictví jiných právnických267) a fyzických osob, práva uplatní a další majetek státu účelně zpeněží v souladu s tímto zákonem a se zbylým majetkem státu, o který neprojevily zájem jiné organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace ani jiné právnické a fyzické osoby, naloží postupem stanoveným prováděcím právním předpisem 268)

—při nakládání s majetkem státu, který stát nabyl v důsledku rozhodnutí soudu o uznání a výkonu rozhodnutí jiného státu269) podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, se příslušná organizační složka státu270) řídí postupy sdílení majetku podle zvláštního právního předpisu271) a přímo použitelného předpisu Evropské unie 272)§15/2 , se předchozí souhlas vlády České republiky podle odstavce 4 273) nevyžaduje.§28/3

6) Založit ústav274) nebo fundaci275) nebo se na takovém založení účastnit může stát jen s předchozím souhlasem vlády České republiky. Ta zároveň stanoví, které ministerstvo bude za stát vykonávat funkci zakladatele. Ustanovení odstavce 1276)§29, které stanoví, že pro tyto účely použije ministerstvo majetek státu, se kterým je příslušné hospodařit, anebo na základě svého opatření277) majetek státu, se kterým je příslušná hospodařit organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace jím zřízená 278)§28/2, se použije obdobně. §29

266) § 19 tohoto zákona – Nakládání s majetkem státu zápisem nebo prohlášením, § 19b tohoto zákona – Nakládání s trvale nebo dočasně nepotřebným majetkem státu, § 19c tohoto zákona – Nabízení užívání, požívání nebo převzetí majetku státu.

267) Včetně státních fondů (nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak), územních samosprávných celků (krajů a obcí), dobrovolných svazků obcí a územních příspěvkových organizací zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) územními samosprávnými celky (včetně městských částí hlavního města Praha) a dobrovolnými svazky obcí.

268) Vyhláška č. 62/2001 Sb., o hospodaření organizačních složek státu a státních organizací s majetkem státu ve znění pozdějších předpisů.

269) § 124 a § 285 zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních ve znění pozdějších předpisů.

270) § 11 tohoto zákona.

271) § 135, § 290 a § 297l zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních ve znění pozdějších předpisů.

272) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1805, o vzájemném uznávání příkazů k zajištění a příkazů ke konfiskaci.

273) § 28 odst. 3 věta první tohoto zákona.

274) § 402 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů.

275) Nadaci nebo nadační fond. § 303 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů.

276) § 28 odst. 2 věta druhá tohoto zákona.

277) § 20 tohoto zákona – Nakládání s majetkem státu opatřením.

278) Založená nebo řízená (vykonává-li funkci zřizovatele nebo zakladatele).

7) Stát se může s předchozím souhlasem vlády České republiky zúčastnit založení spolku279) nebo se stát jeho členem, popřípadě se stát členem zájmového sdružení právnických osob280), pokud se jejich prostřednictvím zapojí do činnosti mezinárodních a nadnárodních nevládních organizací. Zakladatelská a členská oprávnění vykonává příslušná organizační složka státu281) nebo státní příspěvková a jiná organizace, jejíž působnost nebo stanovený předmět činnosti věcně souvisí s účelem a předmětem hlavní činnosti spolku nebo zájmového sdružení právnických osob. §30/2

8) Stát se nemůže zúčastnit založení družstva282) ani do něj vstoupit nebo členství v něm nabýt převodem družstevního podílu a nemůže se sdružit do společnosti283) ani uzavřít smlouvu o tiché společnosti284). Jedná-li se však o nabytí členství v družstvu v souvislosti s postupy podle zvláštního právního předpisu 285), zákaz podle předchozí věty se neuplatní. §30/1

9) Stanou-li se§28/3; §30/3

—účasti v obchodních společnostech§28/3

—práva vyplývající z členství a smluv podle odstavce 7 a 8 286)§30/3 součástí majetku státu podle zvláštního ustanovení tohoto zákona287) nebo je stát nabude podle zvláštního ustanovení tohoto zákona288)§28/3; §30/3, které stanoví, že bezúplatný převod289) účasti290) v jiné obchodní společnosti než akciové ve prospěch státu vyžaduje schválení291) Ministerstvem financí Právní postavení a hospodaření

279) § 214 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů.

280) § 3051 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů.

281) § 9 tohoto zákona.

282) Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech – zákon o obchodních korporacích ve znění pozdějších předpisů. Družstvem je družstvo (včetně bytového a sociálního družstva) a evropská družstevní společnost. Družstvo je společenství neuzavřeného počtu osob (nejméně tří členů), které je založeno za účelem vzájemné podpory svých členů nebo třetích osob, případně za účelem podnikání. Bytové družstvo může být založeno jen za účelem zajišťování bytových potřeb svých členů, může ale spravovat domy s byty a nebytovými prostory ve vlastnictví jiných osob a za podmínek stanovených zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech – zákon o obchodních korporacích ve znění pozdějších předpisů, provozovat i jinou činnost, pokud tím neohrozí uspokojování bytových potřeb svých členů a tato jiná činnost má ve vztahu k zajišťování bytových potřeb členů a správě domů s byty a nebytovými prostory ve vlastnictví jiných osob pouze doplňkový nebo vedlejší charakter. Sociálním družstvem je družstvo, které soustavně vyvíjí obecně prospěšné činnosti směřující na podporu sociální soudržnosti za účelem pracovní a sociální integrace znevýhodněných osob do společnosti s přednostním uspokojováním místních potřeb a využíváním místních zdrojů podle místa sídla a působnosti sociálního družstva, zejména v oblasti vytváření pracovních příležitostí, sociálních služeb a zdravotní péče, vzdělávání, bydlení a trvale udržitelného rozvoje. Evropská družstevní společnost se řídí zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech – zákon o obchodních korporacích ve znění pozdějších předpisů, jen v rozsahu, v jakém to připouští přímo použitelné předpisy Evropské unie.

283) § 2716 až § 2746 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů.

284) § 2747 až § 2755 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů.

285) Zákon č. 374/2015 Sb., o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu ve znění pozdějších předpisů.

286) § 30 odst. 1 a 2 tohoto zákona.

287) § 10 tohoto zákona – Příslušnost k hospodaření s majetkem státu podle § 11.

288) § 12 odst. 2 tohoto zákona.

289) Včetně přijatých nepeněžitých darů.

50

§12/2, popřípadě podle zvláštního ustanovení tohoto zákona292), naloží s nimi příslušná organizační složka státu293) nebo státní příspěvková a jiná organizace v souladu s tímto zákonem§28/3; §30/3 .

10) Nabude-li stát honební pozemky nebo spoluvlastnické podíly k nim, nestává se členem honebních společenství, ale tyto honební pozemky se stanou přičleněnými pozemky uznaných společenstevních honiteb294) . §30/4

290) Podílu. Jiné účastnické a obdobné (podílové) cenné papíry (kmenové listy nebo investiční listy) a vklady do jiných obchodních společností než akciových.

291) Souhlas.

292) § 13 tohoto zákona – Jiné způsoby nabývání majetku státu.

293) § 9 a § 11 tohoto zákona.

294) Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti ve znění pozdějších předpisů.

Pohledávky státu

1) Organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace295) průběžně sledují, zda dlužníci řádně a včas plní své dluhy, a zejména včasným uplatněním a vymáháním práv státu zajišťují, aby nedošlo k promlčení nebo zániku těchto práv. §14/5

2) Nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, požadují organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace od dlužníků úroky z prodlení a sjednané smluvní sankce.§14/5 V případě pohledávek státu, jejichž peněžité plnění296) ve prospěch státu ukládá zvláštní právní předpis nebo je uložil příslušný orgán bez návrhu a přitom nesplnění této platební povinnosti nelze postihnout sankcí podle zvláštního právního předpisu, požadují od dlužníků úroky z prodlení ve výši podle zvláštního právního předpisu 297), přesáhne-li úrok z prodlení v úhrnu 5 000 Kč. §14/6

3) Plnění ve splátkách lze sjednat pouze výjimečně, pokud budoucí dlužník předem prokáže schopnost svůj dluh včas splnit a nebude ani z jiných okolností zřejmé, že splnění dluhu je tímto ujednáním ohroženo.§31/1 Ze závažných důvodů lze dohodnout s dlužníkem také splátky splatného dluhu. Dluh ale musí být dlužníkem písemně uznán co do důvodu a výše, popřípadě přiznán pravomocným rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu.§31/2 Zároveň musí být dohodnuta splatnost celé pohledávky státu pro případ nesplnění kterékoli ze splátek§31/1; §31/2, jakož i to, že dlužník bude ve splátkách plnit také úroky z prodlení a že stát je v případě prokazatelného zlepšení majetkových poměrů dlužníka oprávněn od ujednání o dalších splátkách odstoupit§31/2 .

4) Na poměrné uspokojení pohledávky státu je možné přistoupit pouze v rámci reorganizace nebo při oddlužení298) . §33 Upuštění od vymáhání pohledávky státu musí být písemné a dlužník se o něm nevyrozumívá. Upuštěním od vymáhání pohledávka státu nezaniká, postup podle odstavce 1 a 2299) se ale nepoužije.§35/3

295) § 51 odst. 2 a § 54 odst. 1 tohoto zákona. Státní příspěvkové organizace zřízené na základě zvláštního právního předpisu Kanceláří prezidenta republiky a Akademií věd České republiky nebo zřízené, popřípadě řízené podle dosavadních právních předpisů ústředními orgány, okresními úřady a školskými úřady a jiné státní organizace zřízené (založené) na základě zvláštního právního předpisu nebo zvláštním právním předpisem, které ve vztahu k majetku (včetně pohledávek) státu dosud vykonávaly právo hospodaření, popřípadě právo společného hospodaření podle dosavadních právních předpisů, anebo které budou ještě obdobně zřízeny (založeny).

296) Plnění mohou být peněžitá nebo nepeněžitá. V obou případech se jedná o věcná plnění, protože peníze samy o sobě jsou podle zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, také věcí, a to věcí zastupitelnou. V případě peněžitého plnění se tedy jedná o plnění movitou zastupitelnou věcí, kterou jsou v tomto případě peníze. V případě nepeněžitého plnění se jedná o plnění nemovitou nebo movitou věcí, jinou než peníze, případně službou (prací či výkonem).

297) Nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, ve znění pozdějších předpisů.

298) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení – insolvenční zákon ve znění pozdějších předpisů.

299) § 14 odst. 5 a 6 tohoto zákona.

5) Od vymáhání pohledávky státu lze jednostranně upustit, jestliže §35/1

—dlužník odmítá dluh dobrovolně splnit a přitom se pohledávka státu promlčela, anebo nelze prokázat, že pohledávka státu trvá, nebo nelze prokázat její výši a není podklad pro to, aby soud nebo jiný orgán určil její výši podle úvahy §35/1/b

—je ze všech okolností případu zřejmé, že další vymáhání by nebylo úspěšné §35/1/c

—dlužník zemřel a pohledávka státu nemohla být uspokojena ani vymáháním na jeho dědicích §35/1/a .

6) Lze rovněž upustit od vymáhání pohledávky státu, jejíž jmenovitá hodnota včetně příslušenství nepřesahuje 1 000 Kč, pokud dlužník odmítá dluh dobrovolně splnit nebo skutečnosti nasvědčují tomu, že předpokládané náklady na vymáhání významně převýší předpokládaný příjem z pohledávky státu. U téhož dlužníka lze v průběhu jednoho rozpočtového roku300) upustit od vymáhání pouze jednou, ledaže by součet jmenovitých hodnot pohledávek státu včetně příslušenství, od jejichž vymáhání již bylo nebo má být v případě téhož dlužníka upuštěno, nepřesáhl 3 000 Kč.§35/2

7) Prominout dluh zcela nebo zčásti lze pouze dlužníkovi, který je fyzickou osobou, pokud to odůvodňují jeho tíživé sociální poměry a požádal o prominutí dluhu.§34/1 Prominout nelze dluh, který vznikl v souvislosti s trestnou činností dlužníka, anebo má-li dlužník z jakéhokoli důvodu pohledávku vůči státu, pokud sám do výše svého dluhu nepřistoupí k jejímu prominutí, nebo má-li majetek301), z něhož lze dosáhnout uspokojení pohledávky státu.§34/2 Výjimku z ustanovení předchozích vět302) může ze závažných důvodů povolit Ministerstvo financí. §34/3

8) K prominutí dluhu může dojít jen na základě písemné dohody.§34/5 Ustanovení odstavce 7303) neplatí v případě prominutí dluhu vzniklého porušením podmínek smlouvy o poskytnutí státního příspěvku na individuální bytovou výstavbu. Tento dluh lze prominout i z jiných důvodů než podle odstavce 7304), nelze však prominout dluh vzniklý v souvislosti s trestnou činností nebo dluh dlužníka, který má pohledávku vůči státu. §34/4

9) K pohledávce státu nelze smlouvou zřídit zástavní právo305) . §37/1 Započtení306) proti pohledávce státu je přípustné pouze na základě dohody, nestanoví-li zvláštní právní předpis, že započtení proti pohledávce státu je vyloučeno.§42/2 Pohledávka dlužníka za státem zaniká započtením tehdy,

300) Rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním. § 2 odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů, § 4 odst. 2 a § 28 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění pozdějších předpisů.

301) Včetně pohledávek.

302) § 34 odst. 1 a 2 tohoto zákona.

303) § 34 odst. 2 a 3 tohoto zákona.

304) § 34 odst. 1 tohoto zákona.

305) § 1309 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Při zajištění dluhu zástavním právem vznikne věřiteli oprávnění, nesplní-li dlužník dluh řádně a včas, uspokojit se z výtěžku zpeněžení zástavy do ujednané výše, a není-li tato ujednána, do výše pohledávky s příslušenstvím ke dni zpeněžení zástavy. Zástavou může být každá věc, se kterou lze obchodovat.

306) § 1982 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů.

kryje-li se vzájemně s pohledávkou státu, s níž je příslušná hospodařit307) organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace, která má plnit dluh státu308) odpovídající pohledávce dlužníka za státem.§42/1

10) Postoupit pohledávku státu jiné právnické309) nebo fyzické osobě lze zásadně jen za úplatu. Pokud sjednaná cena nedosahuje alespoň 60 % jmenovité hodnoty postupované pohledávky státu včetně příslušenství, nebo postupuje-li se pohledávka státu bezúplatně310), lze ji postoupit jen se schválením311) zřizovatele312), a nemá-li organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace zřizovatele, se schválením věcně příslušného ústředního správního úřadu313), a není-li ho, Ministerstva financí. To platí i v případě, má-li být pohledávka státu předmětem veřejné dražby podle zvláštního právního předpisu 314) . §32

11) Zřizovatel315) si v případě jím zřízené316) organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace může zcela nebo zčásti vyhradit schvalování právních jednání podle odstavce 5, 7 a 8317), a nemá-li organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace zřizovatele318), může si takové schvalování vyhradit věcně příslušný ústřední správní úřad, a není-li ho, Ministerstvo financí. Schválením319) není dotčen postup Ministerstva financí podle odstavce 7320) . §36

12) Pro účely postupu podle odstavce 4 až 6, 10 a 11 321) se vychází z ocenění podle zvláštního právního předpisu 322) . §37/2 Právní postavení a hospodaření

307) § 9 tohoto zákona – Příslušnost k hospodaření s majetkem státu, § 11 tohoto zákona – Příslušnost k hospodaření s majetkem státu podle § 10.

308) § 38 tohoto zákona – Závazky státu.

309) Včetně státních fondů (nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak), územních samosprávných celků (krajů a obcí), dobrovolných svazků obcí a územních příspěvkových organizací zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) územními samosprávnými celky (včetně městských částí hlavního města Praha) a dobrovolnými svazky obcí.

310) Včetně poskytnutých darů.

311) Souhlasem.

312) Zakladatele.

313) Ústřední orgán státní správy. § 1 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky ve znění pozdějších předpisů.

314) Zákon č. 250/2023 Sb., o veřejných dražbách.

315) Zakladatel.

316) Založené nebo řízené (vykonává-li funkci zřizovatele nebo zakladatele).

317) § 34 a § 35 odst. 1 tohoto zákona.

318) Zakladatele.

319) Souhlasem.

320) § 34 odst. 3 tohoto zákona.

321) § 32, § 35 a § 36 tohoto zákona.

322) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku ve znění pozdějších předpisů.

Nakládání s majetkem státu

1) Stane-li se majetek323) státu pro organizační složku státu nebo státní příspěvkovou a jinou organizaci324) dočasně nebo trvale nepotřebným a o jeho nepotřebnosti rozhodl písemně vedoucí této organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace325), popřípadě jím písemně pověřený jiný vedoucí zaměstnanec této organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace, naloží s ním tato organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace způsoby a za podmínek podle tohoto zákona. §14/7

2) Za nepotřebný se považuje zejména majetek státu, který přesahuje potřeby organizačních složek státu nebo státních příspěvkových a jiných organizací, majetek státu, na jehož ponechání státu přestal být veřejný zájem, anebo majetek státu, který pro ztrátu, popřípadě zastarání svých technických a funkčních vlastností nebo nepřiměřenou nákladnost provozu nemůže sloužit svému účelu. Za nepotřebný se nepovažuje majetek státu, jehož účelné a efektivní využívání pro potřeby organizačních složek státu nebo státních příspěvkových a jiných organizací zajišťuje podle odstavce 5 a 7326) Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových 327) . §14/7

3) Jestliže bylo v rámci příslušné organizační složky státu328) nebo státní příspěvkové a jiné organizace rozhodnuto podle odstavce 1329) o dočasné nepotřebnosti majetku státu nebo jeho části, anebo bude-li tak dosaženo jeho účelnějšího nebo hospodárnějšího využití při zachování hlavního účelu, k němuž příslušné organizační složce státu nebo státní příspěvkové a jiné organizaci slouží, popřípadě je-li to účelné před konečným naložením s majetkem státu, v jehož případě bylo v rámci příslušné organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace rozhodnuto o jeho trvalé nepotřebnosti, přenechá příslušná organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace takový majetek státu nebo jeho část, odpovídá-li to jeho povaze a nestanoví-li tento zákon jinak, k užívání nebo požívání pro potřeby organizačních složek státu nebo státních příspěvkových a jiných organizací za podmínek podle odstavce 13 a 16 330) . §19b/5

323) Včetně pohledávek.

324) § 51 odst. 2 a § 54 odst. 1 tohoto zákona. Státní příspěvkové organizace zřízené na základě zvláštního právního předpisu Kanceláří prezidenta republiky a Akademií věd České republiky nebo zřízené, popřípadě řízené podle dosavadních právních předpisů ústředními orgány, okresními úřady a školskými úřady a jiné státní organizace zřízené (založené) na základě zvláštního právního předpisu nebo zvláštním právním předpisem, které ve vztahu k majetku (včetně pohledávek) státu dosud vykonávaly právo hospodaření, popřípadě právo společného hospodaření podle dosavadních právních předpisů, anebo které budou ještě obdobně zřízeny (založeny).

325) Statutární orgán.

326) § 19b odst. 2 a § 19a tohoto zákona.

327) Zákon č. 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových ve znění pozdějších předpisů.

328) § 9 tohoto zákona.

329) § 14 odst. 7 tohoto zákona.

330) § 19 odst. 1 tohoto zákona.

4) Jestliže bylo v rámci příslušné organizační složky státu331) nebo státní příspěvkové a jiné organizace rozhodnuto podle odstavce 1332) o trvalé nepotřebnosti hmotné nemovité věci333), včetně případného příslušenství, nacházející se na území státu, nebo o trvalé nepotřebnosti práva stavby334) , a tento majetek státu nebude převzat prokazatelně z důvodu potřebnosti nebo veřejného zájmu jinou organizační složkou státu nebo státní příspěvkovou a jinou organizací v působnosti téhož zřizovatele335) nebo ústředního správního úřadu336), popřípadě tímto zřizovatelem337) nebo ústředním správním úřadem, převezme tento majetek státu neprodleně bezúplatně Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, s výjimkou majetku státu

—který se neeviduje v centrálním registru administrativních budov338) a jehož směnou by příslušná organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace měla pro stát nabýt majetek podle zvláštního ustanovení tohoto zákona339)§19b/1, které stanoví, že za úplatu lze nabývat pouze majetek, který splňuje předpoklady podle zvláštního ustanovení tohoto zákona340) a příslušné organizační složce státu nebo státní příspěvkové a jiné organizaci bude sloužit k výkonu její působnosti nebo stanoveného předmětu činnosti, nejde-li o nabytí ve veřej-

331) § 9 tohoto zákona.

332) § 14 odst. 7 tohoto zákona.

333) § 498 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Pozemky a jejich součásti (například podzemní a nadzemní stavby a některá jejich příslušenství, zejména pokud je vlastník stavby totožný s vlastníkem pozemku), stavby (i když v právním smyslu nejsou součástí pozemku, například podle § 3055 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů), a dále například jednotky podle § 1159 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Jednotka zahrnuje byt nebo nebytový prostor jako prostorově oddělenou část domu a podíl na společných částech nemovité věci vzájemně spojené a neoddělitelné (pozemku a domu). Stanoví-li zvláštní zákon, že určitá věc není součástí pozemku, a nelze-li takovou věc přenést z místa na místo bez porušení její podstaty, je i tato věc nemovitá (například nadzemní stavba). Součástí pozemku v právním smyslu nejsou například liniové stavby (převážně podzemní stavby se samostatným účelovým určením, zejména vodovody, kanalizace nebo energetická a jiná vedení, včetně staveb a technických zařízení, které s nimi technicky souvisí) a jiné předměty, které ze své povahy pravidelně zasahují více pozemků, podle § 509 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, nebo stavby podle § 3055 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, v jejichž případě není vlastník stavby totožný s vlastníkem pozemku.

334) § 1240 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Pozemek může být zatížen věcným právem jiné osoby (stavebníka) mít na povrchu nebo pod povrchem pozemku stavbu. Nezáleží na tom, zda se jedná o stavbu již zřízenou nebo dosud nezřízenou. Právo stavby je věc nemovitá (nehmotná). Stavba vyhovující právu stavby je součástí práva stavby, ale podléhá také ustanovením o nemovitých věcech.

335) Zakladatele.

336) Ústřední orgán státní správy. § 1 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky ve znění pozdějších předpisů.

337) Zakladatelem.

338) § 14a tohoto zákona – Centrální registr administrativních budov.

339) § 12 odst. 3 tohoto zákona.

340) § 8 odst. 1 tohoto zákona. Majetek (včetně pohledávek) státu využívá stát zejména k plnění svých funkcí nebo v souvislosti s plněním svých funkcí a k zajišťování veřejně prospěšných činností nebo pro účely podnikání.

ném zájmu, anebo majetek, který se nabývá podle odstavce 5 a 7341) k účelnému a efektivnímu využívání pro potřeby organizačních složek státu nebo státních příspěvkových a jiných organizací nebo směnou podle odstavce 19 342)§12/3

—v jehož případě byl uplatněn postup podle zvláštního ustanovení tohoto zákona343) nebo zvláštního ustanovení tohoto zákona344)§19b/1, které stanoví, že

—převod hmotné nemovité věci prohlášené za kulturní památku, s výjimkou převodu silničního pozemku podle zvláštního ustanovení tohoto zákona345)§22/5 , v jehož případě dochází z důvodu změny kategorie nebo třídy pozemní komunikace k převodu do vlastnictví osoby, která má být podle zvláštního právního předpisu346) vlastníkem pozemní komunikace se změněnou kategorií nebo třídou§22/4/i, a je-li

kulturní památkou pouze stavba, která není samostatnou nemovitou věcí, převod hmotné nemovité věci347), které je kulturní památka součástí, vyžaduje stanovisko Ministerstva kultury, které v případě nesouhlasného stanoviska tyto hmotné nemovité věci neprodleně bezúplatně převezme §22/5 —převod —pozemku ve zvláště chráněném území a jeho ochranném pásmu

—stavby, která se eviduje v katastru nemovitostí, pokud je zřízena na pozemku ve zvláště chráněném území a jeho ochranném pásmu, s výjimkou převodu silničního pozemku podle zvláštního ustanovení tohoto zákona348)§22/6 , v jehož případě dochází z důvodu změny kategorie nebo třídy pozemní komunikace k převodu do vlastnictví osoby, která má být podle zvláštního právního předpisu349) vlastníkem pozemní komunikace se změněnou kategorií nebo třídou§22/4/i, vyžaduje stanovisko Ministerstva životního prostředí podle zvláštního právního předpisu350), avšak v případě jeho nesouhlasného stanoviska tyto hmotné nemovité věci neprodleně bezúplatně převezme Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky nebo správa příslušného národního parku ve své územní působnosti §22/6 .

341) § 19b odst. 2 a § 19a tohoto zákona.

342) § 19c odst. 2 tohoto zákona.

343) § 14b tohoto zákona – Výjimky z evidence centrálního registru administrativních budov.

344) § 22 odst. 5 věta pátá nebo § 22 odst. 6 věta třetí tohoto zákona.

345) § 22 odst. 4 písm. i) tohoto zákona.

346) § 9 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů.

347) Pozemku.

348) § 22 odst. 4 písm. i) tohoto zákona.

349) § 9 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů.

350) Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů.

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových takto postupuje, i když majetek státu k plnění úkolů v rámci stanoveného předmětu činnosti nepotřebuje. S tímto majetkem státu je Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových příslušný hospodařit podle zvláštního ustanovení tohoto zákona351) . §19b/1

5) V případě majetku státu převzatého podle odstavce 4352), který se eviduje v centrálním registru administrativních budov353), zajišťuje Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových jeho účelné a efektivní využívání pro potřeby organizačních složek státu nebo státní příspěvkových a jiných organizací a na základě rozhodnutí vlády České republiky nebo jí pověřeného poradního a koordinačního orgánu jim tento majetek státu nebo jeho části přenechává za podmínek podle odstavce 13 a 16354) k užívání355) nebo požívání356), anebo jim tento majetek státu nebo jeho části nabízí k převzetí.§19b/2

6) Užívání nebo požívání majetku státu, který se eviduje v centrálním registru administrativních budov, se organizačním složkám státu nebo státním příspěvkovým a jiným organizacím nabízí prostřednictvím centrálního registru administrativních budov. Užívání, požívání nebo převzetí ostatního majetku357) státu se organizačním složkám státu nebo státním příspěvkovým a jiným organizacím nabízí prostřednictvím internetových stránek Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Pokud je to účelné, lze užívání, požívání nebo převzetí ostatního majetku státu nabízet organizačním složkám státu nebo státním příspěvkovým a jiným organizacím souběžně i jiným vhodným způsobem. Je-li v případě majetku státu podle zvláštního ustanovení tohoto zákona358) nebo jiného majetku státu nezbytné nabízet organizačním složkám státu nebo státním příspěv-

351) § 9 tohoto zákona – Příslušnost k hospodaření s majetkem státu.

352) § 19b odst. 1 tohoto zákona.

353) § 14a tohoto zákona – Centrální registr administrativních budov.

354) § 19 odst. 1 tohoto zákona.

355) § 1283 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Služebností užívacího práva se uživateli poskytuje právo užívat cizí věc pro jeho vlastní potřebu. Vlastníku věci náleží všechny užitky (užitkem věci je to, co věc pravidelně poskytuje ze své právní povahy), které může brát bez zkrácení práva uživatele. Vlastník věci však nese všechny její závady a musí věc udržovat v dobrém stavu. Přesahují-li náklady užitek, který vlastníkovi věci zbývá, musí uživatel buď tyto zvýšené náklady nést, anebo od užívání upustit.

356) § 1285 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Služebností požívacího práva se poživateli poskytuje právo užívat cizí věc a brát z ní plody (plodem věci je to, co věc pravidelně poskytuje ze své přirozené povahy, jak je dáno jejím obvyklým účelovým určením a přiměřeně k němu, ať s přičiněním člověka nebo bez něj) a užitky (užitkem věci je to, co věc pravidelně poskytuje ze své právní povahy). Poživatel má právo i na mimořádný výnos z věci. Při výkonu těchto práv je poživatel povinen šetřit podstatu věci. Poživatel nese náklady, bez nichž by se plodů a užitků nedosáhlo, udržuje věc ve stavu, v jakém ji převzal, a hradí obvyklé udržovací náklady na věc, včetně její obnovy a obvyklého pojištění proti škodám. Má se za to, že věc, když ji poživatel obdržel, byla prostřední jakosti, ve stavu způsobilém k řádnému užívání a že při ní bylo vše, co je k takovému užívání třeba.

357) Včetně pohledávek v případě převzetí.

358) § 14b tohoto zákona – Výjimky z evidence centrálního registru administrativních budov.

kovým a jiným organizacím jeho užívání, požívání nebo převzetí z důvodů spočívajících v zajištění bezpečnosti nebo obrany státu pouze jiným vhodným způsobem, použije se tento jiný vhodný způsob. §19c/1

7) Organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace příslušné hospodařit s majetkem státu, který se eviduje v centrálním registru administrativních budov a je potřebný k výkonu jejich působnosti nebo stanoveného předmětu činnosti, se mohou s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových dohodnout na jeho převzetí s tím, že jim bude přenechán k užívání nebo požívání za podmínek podle odstavce 13 a 16359). S tímto majetkem státu je Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových příslušný hospodařit podle zvláštního ustanovení tohoto zákona360). Při dalším hospodaření s tímto majetkem státu se ustanovení odstavce 5 a 8361) a zvláštní ustanovení tohoto zákona362)§19a, které stanoví, že změny ve využívání nemovitých věcí a jejich částí, které se evidují v centrálním registru administrativních budov, a nakládání s nimi se uskutečňují na základě rozhodnutí vlády České republiky nebo jí pověřeného poradního a koordinačního orgánu, které nenahrazuje právní nebo jiné jednání podle tohoto zákona §14a/4, použije obdobně. §19a

8) Přestane-li být majetek státu převzatý podle odstavce 4363), který se eviduje v centrálním registru administrativních budov, trvale využitelný pro soudní, zákonodárné, správní nebo související činnosti v rámci plnění funkcí státu, nebude jinak potřebný ani pro činnost Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových a Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových si jej neponechá ani ve veřejném zájmu, naloží s ním na základě rozhodnutí vlády České republiky nebo jí pověřeného poradního a koordinačního orgánu podle jeho povahy a stavu, a je-li způsobilý k dalšímu využití, ve prospěch jiných právnických 364) a fyzických osob.§19b/2

9) S ostatním majetkem státu převzatým podle odstavce 4365), který Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových sám nepotřebuje nebo si jej neponechá ani ve veřejném zájmu, naloží podle jeho povahy a stavu, a je-li způsobilý k dalšímu využití, ve prospěch těch organizačních složek státu nebo státních příspěvkových a jiných organizací, které jej potřebují k výkonu své působnosti nebo stanoveného předmětu činnosti nebo jej převezmou ve veřejném zájmu. Přitom přihlíží k povaze důvodů zájmu organizačních složek státu nebo státních příspěvkových a jiných organizací o jeho převzetí, k naléhavosti jejich potřeb a k účelnosti a efektivitě takového převzetí. Sporné případy se předkládají k rozhodnutí vládě České republiky.§19b/2

359) § 19 odst. 1 tohoto zákona.

360) § 9 tohoto zákona – Příslušnost k hospodaření s majetkem státu.

361) § 19b odst. 2 tohoto zákona.

362) § 14a odst. 4 tohoto zákona.

363) § 19b odst. 1 tohoto zákona.

364) Včetně státních fondů (nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak), územních samosprávných celků (krajů a obcí), dobrovolných svazků obcí a územních příspěvkových organizací zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) územními samosprávnými celky (včetně městských částí hlavního města Praha) a dobrovolnými svazky obcí.

365) § 19b odst. 1 tohoto zákona.

10) Jestliže bylo v rámci příslušné organizační složky státu366) nebo státní příspěvkové a jiné organizace rozhodnuto o trvalé nepotřebnosti jiného majetku státu, než který přebírá Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových podle odstavce 4367) nebo pro který z odstavce 4 vyplývá konkrétní způsob naložení, lze tento majetek státu přednostně nabídnout a převzít mezi organizačními složkami státu nebo státními příspěvkovými a jinými organizacemi v působnosti téhož zřizovatele368) nebo ústředního správního úřadu nebo v případě, je-li jedna organizační složka státu vůči druhé zřizovatelem nebo ústředním správním úřadem, a to i když přejímající organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace tento majetek státu nepotřebuje k plnění úkolů v rámci své působnosti nebo stanoveného předmětu činnosti, povede-li takový postup k hospodárnějšímu naložení s majetkem státu. S tímto majetkem státu je přejímající organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace příslušná hospodařit podle zvláštního ustanovení tohoto zákona 369) . §19b/3

11) Pokud příslušná organizační složka státu370) nebo státní příspěvková a jiná organizace nevyužije postup podle odstavce 10371), naloží s trvale nepotřebným majetkem státu podle jeho povahy a stavu, a je-li způsobilý k dalšímu využití a nestanoví-li tento zákon jinak, ve prospěch té organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace, která jej potřebuje k výkonu své působnosti nebo stanoveného předmětu činnosti nebo jej převezme ve veřejném zájmu. Obdobně postupuje také organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace, která majetek státu podle odstavce 10 převzala. §19b/4 Právní postavení a hospoda

366) § 9 tohoto zákona.

367) § 19b odst. 1 tohoto zákona.

368) Zakladatele.

369) § 9 tohoto zákona – Příslušnost k hospodaření s majetkem státu.

370) § 9 tohoto zákona.

371) § 19b odst. 3 tohoto zákona.

12) Nakládají-li organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace s nemovitými věcmi372), které se evidují v katastru nemovitostí, zajistí také podání návrhu na záznam do katastru nemovitostí. Pro tyto účely je zápis podle odstavce 13373) písemností osvědčující příslušnost přejímající organizační složky státu hospodařit s nemovitou věcí, která se eviduje v katastru nemovitostí.§19/2 Je-li to účelné zejména pro další nakládání s majetkem státu, lze pozemek zatížit služebností374) ve prospěch jiného pozemku, se kterým je táž nebo jiná organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace příslušná hospodařit375). To platí obdobně i pro nemovitou věc, která není součástí pozemku376). Pro takové právní jednání se použije prohlášení organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace o vzniku práva nebo zápis podle odstavce 13 a toto prohlášení nebo zápis je písemností, na jejímž základě se provede vklad do katastru nemovitostí. §19/3

13) Nakládání s majetkem státu a jiné právní jednání mezi organizačními složkami státu navzájem se uskutečňuje zápisem.§19/1

14) Nakládání s majetkem státu a jiné právní jednání mezi organizačními složkami státu a státními příspěvkovými a jinými organizacemi a mezi státními příspěvkovými a jinými organizacemi navzájem se uskutečňuje smlouvou, přičemž —organizační složka státu se jako smluvní strana označí ve smlouvě slovy Česká republika, a dále svým názvem, sídlem a identifikačním číslem spolu s uvedením jména a funkce377) fyzické osoby, která je k podpisu smlouvy oprávněna, jakož i důvodu, který ji k podpisu opravňuje

372) § 498 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Pozemky a jejich součásti (například podzemní a nadzemní stavby a některá jejich příslušenství, zejména pokud je vlastník stavby totožný s vlastníkem pozemku), stavby (i když v právním smyslu nejsou součástí pozemku, například podle § 3055 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů), věcná práva k pozemkům (například právo stavby podle § 1240 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů; stavba vyhovující právu stavby je součástí práva stavby, ale podléhá také ustanovením o nemovitých věcech) a ke stavbám, včetně práv, která za nemovité věci prohlásí zvláštní zákon, a dále například jednotky podle § 1159 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Jednotka zahrnuje byt nebo nebytový prostor jako prostorově oddělenou část domu a podíl na společných částech nemovité věci vzájemně spojené a neoddělitelné (pozemku a domu). Stanoví-li zvláštní zákon, že určitá věc není součástí pozemku, a nelze-li takovou věc přenést z místa na místo bez porušení její podstaty, je i tato věc nemovitá (například nadzemní stavba). Součástí pozemku v právním smyslu nejsou například liniové stavby (převážně podzemní stavby se samostatným účelovým určením, zejména vodovody, kanalizace nebo energetická a jiná vedení, včetně staveb a technických zařízení, které s nimi technicky souvisí) a jiné předměty, které ze své povahy pravidelně zasahují více pozemků, podle § 509 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, nebo stavby podle § 3055 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, v jejichž případě není vlastník stavby totožný s vlastníkem pozemku.

373) § 19 odst. 1 tohoto zákona.

374) § 1257 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Věc může být zatížena služebností, která postihuje vlastníka věci jako věcné právo tak, že musí ve prospěch jiného něco trpět nebo něčeho se zdržet. Jedná se například o služebnost inženýrské sítě, služebnost okapu, služebnost rozlivu, služebnost stezky, průhonu a cesty, služebnost bytu, oporu cizí stavby, právo na svod dešťové vody, právo na vodu, právo pastvy, užívací právo, požívací právo, anebo reálná břemena.

375) § 1257 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů.

376) § 3023 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů.

377) Pracovního zařazení.

—státní příspěvková a jiná organizace se jako smluvní strana označí ve smlouvě svým názvem, sídlem a identifikačním číslem spolu s uvedením jména a funkce378) fyzické osoby, která je k podpisu smlouvy oprávněna, jakož i důvodu, který ji k podpisu opravňuje. Postup podle odstavce 12 379) se ve vztahu ke smlouvě použije obdobně. §55/3

15) Nakládají-li organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace s majetkem státu smlouvou, uvedou ve smlouvě i důvod, který zakládá jejich příslušnost hospodařit s majetkem státu. Mění-li se smlouvou příslušnost organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace hospodařit s majetkem státu, uvede se ve smlouvě den, kterým tato změna nastává, a označí se předávající a přejímající organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace. V rámci údajů o majetku státu se uvede také údaj o ceně podle stavu380) v účetnictví381) předávající organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace. Obsah dalších ujednání ve smlouvě se řídí přiměřeně zvláštními právními předpisy upravujícími smluvní typ, který je uzavírané smlouvě obsahově nejbližší, a podmínkami a dalšími pravidly vyplývajícími z prováděcího právního předpisu 382) a ze zvláštních právních předpisů. §55/3

16) Při vzájemném právním jednání se organizační složky státu§19/1; §55/4 nebo státní příspěvkové a jiné organizace§55/4 řídí§19/1; §55/4 pravidly o náležitostech zápisů§19/1, podmínkami úplatného a bezúplatného nakládání s majetkem státu a dalšími pravidly nakládání s majetkem státu a jiného právního jednání, která v souladu se základními povinnostmi při hospodaření s majetkem státu stanoví prováděcí právní předpis383). Postupy při na-

378) Pracovního zařazení.

379) § 19 odst. 2 a 3 tohoto zákona.

380) Stavem se v tomto případě rozumí zobecněné konstatování povšechného stavu majetku (včetně pohledávek) státu, a to včetně zůstatků rozvahových a podrozvahových účtů vykazovaných v účetnictví a z účtování (prostřednictvím rozvahových, podrozvahových a výsledkových účtů) o tomto povšechném stavu vyplývajících. Povšechným stavem není pouze zůstatek rozvahového a podrozvahového účtu a není jím stav výsledkového účtu. Tam, kde se v jakékoli souvislosti hovoří o stavu majetku (včetně pohledávek), jiných aktiv, závazků (dluhů) nebo jiných pasiv, může se tím rozumět vždy jen zobecněné konstatování povšechného stavu. Vykázání povšechného stavu v účetnictví se ale děje prostřednictvím zůstatků rozvahových a podrozvahových účtů, nikoli stavů výsledkových účtů. Rozvahové a podrozvahové účty (účty aktiv a pasiv) vykazují vždy počáteční, průběžné a konečné zůstatky. Výsledkové účty (účty nákladů a výnosů) vykazují vždy počáteční, průběžné a konečné stavy. Rozdíl je v tom, že zůstatek se převádí do následujícího účetního období (prostřednictvím závěrkových účtů podle zásady bilanční kontinuity), zatímco stav se nepřevádí. Počáteční zůstatky a stavy vykazují účty vždy k prvnímu dni účetního období, případně k jinému okamžiku, k němuž se otevírají účetní knihy. Průběžné zůstatky a stavy vykazují účty k jakémukoli okamžiku v průběhu účetního období. Konečné zůstatky a stavy vykazují účty vždy k poslednímu dni účetního období, případně k jinému okamžiku, k němuž se účetní knihy uzavírají. V žádném případě tedy nelze nikdy hovořit o stavu rozvahového a podrozvahového účtu, jak vyplývá z logiky účetnictví. O stavu lze hovořit vždy jen v souvislosti s výsledkovým účtem.

381) Nebo v operativní evidenci majetku (včetně pohledávek) státu.

382) Vyhláška č. 62/2001 Sb., o hospodaření organizačních složek státu a státních organizací s majetkem státu ve znění pozdějších předpisů.

383) Vyhláška č. 62/2001 Sb., o hospodaření organizačních složek státu a státních organizací s majetkem státu ve znění pozdějších předpisů.

kládání s majetkem státu ve vztahu k jiným právnickým384) a fyzickým osobám stanovené tímto zákonem, jakož i zvláštní ustanovení tohoto zákona385) a zvláštní ustanovení tohoto zákona 386)§19/1; §55/4, které stanoví, že

—k pohledávce nelze smlouvou zřídit zástavní právo 387)§37/1

—pro nakládání s nepeněžitými pohledávkami, jinými právy a ostatními majetkovými hodnotami platí ustanovení tohoto zákona ohledně nakládání s majetkem státu obdobně, pokud to povaha těchto majetkových hodnot připouští nebo zvláštní právní předpis nestanoví jinak, přičemž pro účely postupu podle zvláštního ustanovení tohoto zákona 388) se vychází z ocenění podle zvláštního právního předpisu 389)§37/2 , se na právní jednání podle odstavce 13 až 15 390) nepoužijí§19/1; §55/4 .

17) Nakládá-li se s majetkem státu smlouvou, musí mít smlouva písemnou formu s projevy vůle na jedné písemnosti i v případě, že to právní předpisy nevyžadují, pokud použití písemné formy, popřípadě projevy vůle na jedné písemnosti, nevylučuje zákon nebo povaha právního jednání, popřípadě okolnosti, za kterých k němu dochází. §17

18) Pokud to tento zákon připouští, lze s majetkem státu nakládat také jednostranným opatřením. Opatření je vždy písemné, musí obsahovat určení organizačních složek státu nebo státních příspěvkových a jiných organizací, kterých se týká, i majetku státu, se kterým se nakládá, a musí v něm být stanoven den, kterým nastávají jeho účinky. Opatření se doručuje dotčeným organizačním složkám státu nebo státním příspěvkovým a jiným organizacím a jejich zřizovatelům391), a nakládá-li se jím s nemovitou věcí, která se eviduje v katastru nemovitostí, rovněž příslušnému katastrálnímu úřadu.§20/1 Opatření mohou vydávat zřizovatelé392) organizačních složek státu nebo státních příspěvkových a jiných organizací při výkonu

384) Včetně státních fondů (nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak), územních samosprávných celků (krajů a obcí), dobrovolných svazků obcí a územních příspěvkových organizací zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) územními samosprávnými celky (včetně městských částí hlavního města Praha) a dobrovolnými svazky obcí.

385) § 31 tohoto zákona – Plnění ve splátkách, § 32 tohoto zákona – Postoupení pohledávky, § 33 tohoto zákona – Poměrné uspokojení pohledávky, § 34 tohoto zákona – Prominutí dluhu, § 35 tohoto zákona – Upuštění od vymáhání pohledávky, § 36 tohoto zákona – Schválení prominutí dluhu a upuštění od vymáhání pohledávky, § 37a tohoto zákona – Postoupení smlouvy, § 39 tohoto zákona – Postup přijímání a sjednávání závazků státu, § 40 tohoto zákona – Budoucí smlouvy, jiná právní jednání a státní garance, § 41 tohoto zákona – Závazky z nabytí majetku státu podle § 13, § 42 tohoto zákona – Započtení pohledávek a dluhů.

386) § 37 odst. 1 a 2 tohoto zákona.

387) § 1309 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Při zajištění dluhu zástavním právem vznikne věřiteli oprávnění, nesplní-li dlužník dluh řádně a včas, uspokojit se z výtěžku zpeněžení zástavy do ujednané výše, a není-li tato ujednána, do výše pohledávky s příslušenstvím ke dni zpeněžení zástavy. Zástavou může být každá věc, se kterou lze obchodovat.

388) § 32 tohoto zákona – Postoupení pohledávky, § 35 tohoto zákona – Upuštění od vymáhání pohledávky, § 36 tohoto zákona – Schválení prominutí dluhu a upuštění od vymáhání pohledávky.

389) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku ve znění pozdějších předpisů.

390) § 19 odst. 1 a § 55 odst. 3 tohoto zákona.

391) Zakladatelům.

392) Zakladatelé.

funkce zřizovatele393) podle tohoto zákona. Opatření může vydat i ředitel bezpečnostního sboru, nakládá-li se s majetkem státu za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem.§20/2

19) Majetek státu určený ke směně a majetek státu v zahraničí se podle odstavce 6394) nenabízí. Je-li ke směně určen majetek státu, který se eviduje v centrálním registru administrativních budov a byl převzat Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových podle odstavce 4395) nebo 7396), zajišťuje Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových jeho směnu i nabytí majetku pro stát směnou. Pokud majetek nabytý směnou podle předchozí věty

—má povahu majetku státu, který se eviduje v centrálním registru administrativních budov, zajišťuje Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových jeho využívání a nakládání s ním podle odstavce 5 a 8 397)

—nemá povahu majetku státu, který se eviduje v centrálním registru administrativních budov, naloží s ním Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových podle odstavce 9 398) . §19c/2

20) Naložit s majetkem státu ve prospěch jiných právnických399) a fyzických osob je přípustné teprve poté, neprojeví-li o něj zájem jiná organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace, anebo jde-li o majetek státu určený ke směně, popřípadě o majetek státu v zahraničí, a nebrání-li tomu ani veřejný zájem. Tím není dotčen postup Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových podle odstavce 8400). Postup při nakládání s majetkem státu, o který neprojevily zájem organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace ani jiné právnické a fyzické osoby, stanoví prováděcí právní předpis 401) . §19c/3

21) Se spornými nároky třetích osob k majetku státu, který stát nabyl způsoby podle zvláštního ustanovení tohoto zákona402), odkáže příslušná organizační složka státu403) tyto osoby na soud. Zároveň je vyzve, aby ve lhůtě 1 měsíce od doručení výzvy prokázaly, že svůj nárok u soudu uplatni-

393) Zakladatele.

394) § 19c odst. 1 tohoto zákona.

395) § 19b odst. 1 tohoto zákona.

396) § 19a tohoto zákona.

397) § 19b odst. 2 tohoto zákona.

398) § 19b odst. 2 tohoto zákona.

399) Včetně státních fondů (nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak), územních samosprávných celků (krajů a obcí), dobrovolných svazků obcí a územních příspěvkových organizací zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) územními samosprávnými celky (včetně městských částí hlavního města Praha) a dobrovolnými svazky obcí.

400) § 19b odst. 2 tohoto zákona.

401) Vyhláška č. 62/2001 Sb., o hospodaření organizačních složek státu a státních organizací s majetkem státu ve znění pozdějších předpisů.

402) § 13 tohoto zákona – Jiné způsoby nabývání majetku státu.

403) § 11 tohoto zákona.

ly. Byla-li podána žaloba, vyčká se právní moci rozhodnutí soudu. V případě marného uplynutí této lhůty pokračuje příslušná organizační složka státu v postupu podle zvláštního ustanovení tohoto zákona 404)§16/1, které stanoví, že —majetek státu podle zvláštního ustanovení tohoto zákona405) není předmětem rozhodování podle odstavce 1406) a je třeba jej bez zbytečného odkladu rozmístit u organizačních složek státu nebo státních příspěvkových a jiných organizací, pokud to zvláštní povaha majetku státu vyžaduje nebo jej organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace potřebují k výkonu své působnosti nebo stanoveného předmětu činnosti, přičemž —ustanovení odstavce 3 až 6, 8 až 13, 16, 19, 20 a 27 407) se podle povahy případu použije přiměřeně —ze stejných důvodů nebo ve veřejném zájmu si příslušná organizační složka státu může majetek státu ponechat i u sebe, v ostatních případech věci převede do vlastnictví jiných právnických408) a fyzických osob, práva uplatní a další majetek státu účelně zpeněží v souladu s tímto zákonem a se zbylým majetkem státu, o který neprojevily zájem jiné organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace ani jiné právnické a fyzické osoby, naloží postupem stanoveným prováděcím právním předpisem 409)§15/2 , a odstavce 22410). Možnost následného uplatnění nároků třetích osob u soudu tím není dotčena. §16/1

22) Při nakládání s majetkem státu, který stát nabyl v důsledku rozhodnutí soudu o uznání a výkonu rozhodnutí jiného státu411) podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, se příslušná organizační složka státu412) řídí postupy sdílení majetku podle zvláštního právního předpisu413) a přímo použitelného předpisu Evropské unie414). Pokud ve prospěch jiného státu převede peněžní prostředky získané zpeněžením sdíleného majetku, vyrozumí o tom orgán tohoto státu příslušný ke sdílení majetku.§15/2

404) § 15 odst. 2 tohoto zákona.

405) § 10 tohoto zákona.

406) § 14 odst. 7 tohoto zákona.

407) § 19, § 19b a § 19c tohoto zákona.

408) Včetně státních fondů (nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak), územních samosprávných celků (krajů a obcí), dobrovolných svazků obcí a územních příspěvkových organizací zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) územními samosprávnými celky (včetně městských částí hlavního města Praha) a dobrovolnými svazky obcí.

409) Vyhláška č. 62/2001 Sb., o hospodaření organizačních složek státu a státních organizací s majetkem státu ve znění pozdějších předpisů.

410) § 15 odst. 2 tohoto zákona.

411) § 124 a § 285 zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních ve znění pozdějších předpisů.

412) § 11 tohoto zákona.

413) § 135, § 290 a § 297l zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních ve znění pozdějších předpisů.

414) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1805, o vzájemném uznávání příkazů k zajištění a příkazů ke konfiskaci.

postavení a hospoda

23) S majetkem nabytým státem v důsledku rozhodnutí soudu podle odstavce 22415) naloží příslušná organizační složka státu416) až po uplynutí 3 měsíců ode dne právní moci rozhodnutí soudu nebo i před uplynutím této lhůty, byla-li podle zvláštního právního předpisu417) vyrozuměna, že není dán důvod bránící propadnutí nebo zabrání takového majetku nebo jeho části. Byla-li však příslušná organizační složka státu v této lhůtě vyrozuměna o tom, že jiný stát informoval o důvodu bránícím propadnutí nebo zabrání takového majetku nebo jeho části, naloží s ním až po doručení rozhodnutí soudu vydaného ohledně dotčeného majetku na základě informace jiného státu 418) . §16/3

24) Pokud stát v důsledku výroku, kterým soud uložil trest propadnutí majetku nebo ochranné opatření zabrání části majetku419), nabude věci420) , v jejichž případě mohou vzniknout pochybnosti, zda je jich nezbytně třeba k uspokojování životních potřeb odsouzeného nebo jiné osoby, jejíž část majetku byla zabrána, anebo osob, o jejichž výživu nebo výchovu je odsouzený povinen nebo jiná osoba, jejíž část majetku byla zabrána, povinna pečovat421), a jsou-li předpoklady, že by mohla být podána žádost o vynětí422) těchto věcí, naloží s nimi příslušná organizační složka státu423) , která provádí trest propadnutí majetku nebo ochranné opatření zabrání části majetku, až po uplynutí 3 měsíců ode dne, kdy rozhodnutí soudu nabylo právní moci, a jde-li o věci, které byly prováděním trestu propadnutí majetku nebo ochranným opatřením zabrání části majetku postiženy teprve později, po uplynutí 1 měsíce od okamžiku, kdy k postižení došlo. Byla-li v těchto lhůtách žádost o vynětí těchto věcí podána, vyčká se právní moci rozhodnutí o této žádosti.§16/2

415) § 15 odst. 2 tohoto zákona.

416) § 11 tohoto zákona.

417) § 134a odst. 4, § 289 odst. 5 a § 297h odst. 5 zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních ve znění pozdějších předpisů.

418) § 134a odst. 3, § 289 odst. 4 a § 297h odst. 3 a 4 zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních ve znění pozdějších předpisů.

419) § 66 a § 102a zákona č. 40/2009 Sb. – trestní zákoník ve znění pozdějších předpisů.

420) § 489 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Věcí v právním smyslu je vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí. Věc určená k obecnému užívání je veřejný statek. Věci jsou hmotné a nehmotné, movité a nemovité. Zastupitelnou věcí je movitá věc, která může být nahrazena jinou věcí téhož druhu; ostatní věci jsou nezastupitelné. Zuživatelnou je movitá věc, jejíž běžné použití spočívá v jejím spotřebování, zpracování nebo zcizení (prodeji nebo jiném převodu); ostatní věci jsou nezuživatelné. Soubor jednotlivých věcí, které náleží téže osobě, považovaný za jeden předmět a jako takový nesoucí společné označení, se pokládá za celek a tvoří hromadnou věc. Součástí věci je vše, co k věci podle její povahy náleží a co nemůže být od věci odděleno, aniž se tím věc znehodnotí. Příslušenstvím věci je vedlejší věc vlastníka u věci hlavní, je-li účelem vedlejší věci, aby se jí trvale užívalo společně s hlavní věcí v rámci jejich hospodářského určení (i když je vedlejší věc od hlavní věci přechodně odloučena, nepřestává být příslušenstvím). Plodem věci je to, co věc pravidelně poskytuje ze své přirozené povahy, jak je dáno jejím obvyklým účelovým určením a přiměřeně k němu, ať s přičiněním člověka nebo bez něj. Užitkem věci je to, co věc pravidelně poskytuje ze své právní povahy. Věcmi jsou například také ovladatelné přírodní síly, se kterými se obchoduje, obchodní tajemství, pohledávky (příslušenstvím pohledávek jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejich uplatněním), cenné papíry a jiná práva, jejichž povaha to připouští (zejména jsou-li převoditelná). Hodnotou věci je její obvyklá cena (ledaže je něco jiného ujednáno nebo stanoveno zákonem), lze-li hodnotu věci vyjádřit v penězích. Peníze samy o sobě jsou také věcí, a to věcí zastupitelnou movitou (hmotnou nebo nehmotnou).

421) § 66 a § 102a zákona č. 40/2009 Sb. – trestní zákoník ve znění pozdějších předpisů.

422) § 346 odst. 1 a § 358a zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním – trestní řád ve znění pozdějších předpisů.

423) § 11 tohoto zákona.

25) Pokud Nejvyšší soud vyrozumí příslušnou organizační složku státu424) o tom, že rozhodl o pozastavení nakládání s věcí, která propadla nebo byla zabrána na základě trestní sankce uložené v trestním řízení, nebo že takové pozastavení nařídil, anebo že takový postup nařídil předseda senátu Nejvyššího soudu, neboť se v dané trestní věci vede řízení o mimořádném opravném prostředku, učiní příslušná organizační složka státu neprodleně všechna potřebná opatření k tomu, aby s věcí nebylo dále nakládáno způsobem, který by znemožnil její případné vrácení původnímu vlastníkovi. Není-li to možné, zejména z důvodu, že věc již byla převedena do vlastnictví jiné osoby, vyrozumí o tom příslušná organizační složka státu Nejvyšší soud.§16/4

26) S majetkem státu podle zvláštního ustanovení tohoto zákona425) nemůže příslušná organizační složka státu426) naložit, s výjimkou prodeje ve veřejné dražbě427) a prodeje živých zvířat, ve prospěch §18 —soudců, přísedících, státních zástupců, příslušníků Policie České republiky, znalců, tlumočníků, notářů a zaměstnanců soudů, státního zastupitelství, Policie České republiky a notářských kanceláří§18/a —celníků, občanských zaměstnanců Celní správy České republiky, vedoucích a jiných zaměstnanců organizačních složek státu příslušných hospodařit s majetkem státu podle zvláštního ustanovení tohoto zákona 428)§18/b —starostů, jejich zástupců, tajemníků a jiných zaměstnanců příslušných obecních úřadů nebo úřadů měst a městských částí §18/c , jakož i osob jim blízkých429), pokud se osoby uvedené v předchozích bodech430) v jednotlivých případech podílely na úkonech souvisejících s nabytím takového majetku státem a na hospodaření s ním.§18

27) Odstavec 4431) se nevztahuje na nakládání s majetkem státu, se kterým je příslušný hospodařit Státní pozemkový úřad432), s výjimkou nakládání s majetkem státu, který se eviduje v centrálním registru administrativních budov.§19b/6

28) Pro nakládání s nepeněžitými pohledávkami, jinými právy a ostatními majetkovými hodnotami platí ustanovení tohoto zákona ohledně nakládání s majetkem státu obdobně, pokud to povaha těchto majetkových hodnot připouští nebo zvláštní právní předpis nestanoví jinak. §37/2

424) § 11 tohoto zákona.

425) § 10 tohoto zákona – Příslušnost k hospodaření s majetkem státu podle § 11.

426) § 11 tohoto zákona.

427) Zákon č. 250/2023 Sb., o veřejných dražbách.

428) § 11 tohoto zákona – Příslušnost k hospodaření s majetkem státu podle § 10.

429) Zákon č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů.

430) § 18 písm. a) až c) tohoto zákona.

431) § 19b odst. 1 tohoto zákona.

432) Zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu ve znění pozdějších předpisů.

29) S cennými papíry433) 434), jinými účastmi435) 436) v právnických osobách a sdruženích437) a s právy z nich vyplývajícími, nabytými do 1. ledna 2001, se naloží v souladu s tímto zákonem.§52/2; §55/5

433) § 514 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Cenný papír je listina, se kterou je právo spojeno takovým způsobem, že je po vydání cenného papíru nelze bez této listiny uplatnit ani převést. Cenný papír může mít formu cenného papíru na doručitele (neobsahuje-li cenný papír jméno oprávněné osoby, platí, že se jedná o cenný papír na doručitele), na řad (obsahuje-li cenný papír jméno oprávněné osoby, má se za to, že se jedná o cenný papír na řad) nebo na jméno. Cenné papíry téhož druhu vydané týmž emitentem v téže formě, z nichž vznikají stejná práva, jsou zastupitelné; zastupitelné cenné papíry lze nahradit hromadnou listinou. Je-li cenný papír nahrazen zápisem do příslušné evidence a nelze-li jej převést jinak než změnou zápisu v této evidenci, jedná se o zaknihovaný cenný papír; zaknihované cenné papíry jsou zastupitelné, pokud byly vydány týmž emitentem a pokud z nich vznikají stejná práva. Cenný papír je vydán dnem, kdy splňuje náležitosti stanovené pro něj zákonem nebo jiným právním předpisem a kdy se stanoveným způsobem stane majetkem prvého nabyvatele.

434) Akcie a jiné účastnické a obdobné (podílové) cenné papíry (zatímní listy, opční listy na přednostní upisování akcií, vyměnitelné dluhopisy na výměnu za akcie, prioritní dluhopisy na přednostní upisování akcií nebo poukázky na akcie, respektive nevydané akcie, případně kmenové listy, investiční listy nebo podílové listy), ostatní dluhopisy, směnky a jiné obdobné dluhové (úrokové) cenné papíry, opční listy na přednostní upisování vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů, kupóny k akciím nebo dluhopisům, případně náložné listy (konosamenty), skladištní listy apod.

435) Podíly. Vklady do jiných právnických osob než akciových společností, společností s ručením omezeným na kmenové listy nebo komanditních společností na investiční listy.

436) Majetkové účasti nejsou vhodným označením účastí v právnických osobách. Nejedná se totiž o vklady do majetku právnické osoby, ale o vklady do kapitálu právnické osoby, který se nachází na opačné straně bilance (rozvahy). Jde tedy o účast (podíl) na vlastním kapitálu právnické osoby, který je finančním zdrojem krytí aktiv této právnické osoby. Totéž platí i pro takzvané majetkové podíly. Podíl představuje například účast společníka v obchodní korporaci a práva a povinnosti z této účasti plynoucí.

437) § 28 tohoto zákona – Účast státu v obchodní společnosti, § 29 tohoto zákona – Účast státu v ústavu nebo fundaci, § 30 tohoto zákona – Účast státu v družstvu, spolku nebo jiném sdružení.

Přenechání majetku státu k užívání nebo požívání

1) Hmotnou věc nebo její část, kterou organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace438) dočasně nepotřebuje k plnění funkcí státu nebo jiných úkolů v rámci své působnosti nebo stanoveného předmětu činnosti, lze přenechat k užívání439) jiné právnické440) nebo fyzické osobě. Obdobně lze postupovat v případě, že tak bude dosaženo účelnějšího nebo hospodárnějšího využití věci441) při zachování hlavního účelu, k němuž organizační složce státu nebo státní příspěvkové a jiné organizaci slouží, anebo je-li to účelné před konečným naložením s věcí, v jejímž případě bylo v rámci organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace rozhodnuto o trvalé nepotřebnosti 442) . §27/1

438) § 51 odst. 2 a § 54 odst. 1 tohoto zákona. Státní příspěvkové organizace zřízené na základě zvláštního právního předpisu Kanceláří prezidenta republiky a Akademií věd České republiky nebo zřízené, popřípadě řízené podle dosavadních právních předpisů ústředními orgány, okresními úřady a školskými úřady a jiné státní organizace zřízené (založené) na základě zvláštního právního předpisu nebo zvláštním právním předpisem, které ve vztahu k majetku (včetně pohledávek) státu dosud vykonávaly právo hospodaření, popřípadě právo společného hospodaření podle dosavadních právních předpisů, anebo které budou ještě obdobně zřízeny (založeny).

439) § 1283 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Služebností užívacího práva se uživateli poskytuje právo užívat cizí věc pro jeho vlastní potřebu. Vlastníku věci náleží všechny užitky (užitkem věci je to, co věc pravidelně poskytuje ze své právní povahy), které může brát bez zkrácení práva uživatele. Vlastník věci však nese všechny její závady a musí věc udržovat v dobrém stavu. Přesahují-li náklady užitek, který vlastníkovi věci zbývá, musí uživatel buď tyto zvýšené náklady nést, anebo od užívání upustit.

440) Včetně státních fondů (nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak), územních samosprávných celků (krajů a obcí), dobrovolných svazků obcí a územních příspěvkových organizací zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) územními samosprávnými celky (včetně městských částí hlavního města Praha) a dobrovolnými svazky obcí.

441) § 489 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Věcí v právním smyslu je vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí. Věc určená k obecnému užívání je veřejný statek. Věci jsou hmotné a nehmotné, movité a nemovité. Zastupitelnou věcí je movitá věc, která může být nahrazena jinou věcí téhož druhu; ostatní věci jsou nezastupitelné. Zuživatelnou je movitá věc, jejíž běžné použití spočívá v jejím spotřebování, zpracování nebo zcizení (prodeji nebo jiném převodu); ostatní věci jsou nezuživatelné. Soubor jednotlivých věcí, které náleží téže osobě, považovaný za jeden předmět a jako takový nesoucí společné označení, se pokládá za celek a tvoří hromadnou věc. Součástí věci je vše, co k věci podle její povahy náleží a co nemůže být od věci odděleno, aniž se tím věc znehodnotí. Příslušenstvím věci je vedlejší věc vlastníka u věci hlavní, je-li účelem vedlejší věci, aby se jí trvale užívalo společně s hlavní věcí v rámci jejich hospodářského určení (i když je vedlejší věc od hlavní věci přechodně odloučena, nepřestává být příslušenstvím). Plodem věci je to, co věc pravidelně poskytuje ze své přirozené povahy, jak je dáno jejím obvyklým účelovým určením a přiměřeně k němu, ať s přičiněním člověka nebo bez něj. Užitkem věci je to, co věc pravidelně poskytuje ze své právní povahy. Věcmi jsou například také ovladatelné přírodní síly, se kterými se obchoduje, obchodní tajemství, pohledávky (příslušenstvím pohledávek jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejich uplatněním), cenné papíry a jiná práva, jejichž povaha to připouští (zejména jsou-li převoditelná). Hodnotou věci je její obvyklá cena (ledaže je něco jiného ujednáno nebo stanoveno zákonem), lze-li hodnotu věci vyjádřit v penězích. Peníze samy o sobě jsou také věcí, a to věcí zastupitelnou movitou (hmotnou nebo nehmotnou).

442) § 14 odst. 7 tohoto zákona. Za nepotřebný se považuje zejména majetek (včetně pohledávek) státu, který přesahuje potřeby organizačních složek státu nebo státních příspěvkových a jiných organizací (§ 51 odst. 2 a § 54 odst. 1 tohoto zákona), majetek (včetně pohledávek) státu, na jehož ponechání státu přestal být veřejný zájem, anebo majetek (vyjma pohledávek) státu, který pro ztrátu, popřípadě zastarání svých technických a funkčních vlastností nebo nepřiměřenou nákladnost provozu nemůže sloužit svému účelu. Za nepotřebný se nepovažuje majetek státu, jehož účelné a efektivní využívání pro potřeby organizačních složek státu nebo státních příspěvkových a jiných organizací zajišťuje podle § 19a a § 19b odst. 2 věty první Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.

2) Nájemné443) nesmí být podle odstavce 1444) sjednáno v částce nižší, než která jako nejvyšší možné nájemné vyplývá z regulace cen445), a není-li tato regulace uplatněna, sjedná se nejméně ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá. Pokud to nevylučuje zvláštní právní předpis nebo v případě věci v zahraničí rozhodné právo, sjedná se zároveň režim zvyšování nájemného a podle povahy věci také způsob rozúčtování cen a úhrady za veškeré poskytované plnění a služby spojené s užíváním. §27/3

3) Užívání podle odstavce 1446) lze sjednat pouze na dobu určitou v trvání nejdéle 8 let pro jednoho uživatele. Pokud jsou podmínky podle odstavce 1 splněny, lze užívání při dodržení podmínek podle odstavce 2447) prodloužit dohodou tak, aby celková doba užívání nepřesáhla 8 let, anebo s týmž uživatelem sjednat užívání znovu, avšak opět pouze na dobu v trvání nejdéle 8 let. Smlouva musí vylučovat pokračování užívacího vztahu tím, že by užívání pokračovalo i po dni, kdy měl užívací vztah skončit. Pokud to nevylučuje zvláštní právní předpis nebo v případě věci v zahraničí rozhodné právo, musí smlouva obsahovat ujednání umožňující organizační složce státu nebo státní příspěvkové a jiné organizaci ukončit užívací vztah výpovědí a rovněž ujednání umožňující okamžité ukončení užívacího vztahu, přestanou-li být plněny podmínky podle odstavce 1.§27/2

4) Je-li účelem nájmu prostoru nebo místnosti provozování podnikatelské činnosti v tomto prostoru nebo místnosti, nelze dát nájemci předchozí souhlas s převodem nájmu v souvislosti s převodem podnikatelské činnosti nájemce 448) . §27/6

5) Bezúplatné užívání lze sjednat jen s osobami, jejichž hlavním účelem není podnikání, a pouze k zajištění výkonu státní správy v přenesené působnosti nebo pro účely sociální, humanitární, vzdělávací, vědecké, kulturní, sportovní a tělovýchovné, pro účely integrovaného záchranného systému, požární ochrany, ochrany obyvatelstva, ochrany přírody a péče o životní prostředí a pro účely práce s dětmi a mládeží. Ustanovení odstavce 2449) o sjednání způsobu rozúčtování cen a úhrady za veškeré poskytované plnění a služby spojené s užíváním se použije obdobně. §27/3

443) § 2201 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

444) § 27 odst. 1 tohoto zákona.

445) § 3 až § 7 a § 9 až § 10a zákona č. 526/1990 Sb., o cenách ve znění pozdějších předpisů.

446) § 27 odst. 1 tohoto zákona.

447) § 27 odst. 3 věta první tohoto zákona.

448) § 2307 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů.

449) § 27 odst. 3 věta druhá tohoto zákona.

6) Výjimku z důvodů pro přenechání věci nebo její části k užívání podle odstavce 1450), z doby užívání podle odstavce 3451) a z okruhu uživatelů a účelu užívání pro případ bezúplatného užívání podle odstavce 5 452) může ze závažných důvodů povolit Ministerstvo financí. §27/4

7) Souhlas pronajímající organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace s přenecháním věci nájemcem do podnájmu vyžaduje schválení453) zřizovatelem454), a nemá-li organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace zřizovatele455), schválení věcně příslušným ústředním správním úřadem456), a není-li ho, Ministerstvem financí, pokud si takové schvalování zřizovatel457), věcně příslušný ústřední správní úřad nebo Ministerstvo financí vyhradí. To platí obdobně v případě, sjednává-li organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace s vypůjčitelem možnost přenechat věc za úplatu k užívání jinému.§27/5

8) Ustanovení předchozích odstavců458) se nepoužije, pokud je věc nebo její část předmětem služeb nebo jiných obdobných plnění, které jsou poskytovány jinou právnickou459) nebo fyzickou osobou výhradně organizační složce státu nebo státní příspěvkové a jiné organizaci, která je s touto věcí příslušná hospodařit, anebo k poskytování takových služeb nebo jiných obdobných plnění výhradně slouží. Tím není dotčena povinnost organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace sjednat v rámci úpravy právních vztahů s poskytovatelem služeb nebo jiných obdobných plnění podmínky týkající se používání a ochrany věci nebo její části. §27/7

9) Věc ani její část nelze přenechat k užívání jiné právnické460) nebo fyzické osobě na základě výprosy461) . §27a/1 K požívání462) na základě pachtu463) lze jiné právnické nebo fyzické osobě přenechat věc nebo její část pouze tehdy, slučuje-li se povaha pachtu a sjednané podmínky s podmín-

450) § 27 odst. 1 tohoto zákona.

451) § 27 odst. 2 tohoto zákona.

452) § 27 odst. 3 věta třetí tohoto zákona.

453) Souhlas.

454) Zakladatelem.

455) Zakladatele.

456) Ústřední orgán státní správy. § 1 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky ve znění pozdějších předpisů.

457) Zakladatel.

458) § 27 odst. 1 až 6 tohoto zákona.

459) Včetně státních fondů (nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak), územních samosprávných celků (krajů a obcí), dobrovolných svazků obcí a územních příspěvkových organizací zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) územními samosprávnými celky (včetně městských částí hlavního města Praha) a dobrovolnými svazky obcí.

460) Včetně státních fondů (nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak), územních samosprávných celků (krajů a obcí), dobrovolných svazků obcí a územních příspěvkových organizací zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) územními samosprávnými celky (včetně městských částí hlavního města Praha) a dobrovolnými svazky obcí.

461) § 2189 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Přenechá-li půjčitel někomu bezplatně věc k užívání, aniž se ujedná doba, po kterou se má věc užívat, ani účel, ke kterému se má věc užívat, vzniká výprosa. Kdo věc výprosníkovi přenechal, může požadovat její vrácení podle libosti.

Právní postavení a hospodaření

kami podle odstavce 1 až 3 a 5464). Ustanovení odstavce 4, 6 a 7465) a zvláštní ustanovení tohoto zákona466) se použije obdobně. Nelze sjednat pacht obchodního závodu 467) . §27a/2

10) Služebnost468) se sjednává za úplatu a pouze v takovém rozsahu, aby organizační složce státu nebo státní příspěvkové a jiné organizaci nebránila ve výkonu její činnosti.§26/1 Hmotné nemovité věci lze v nezbytném rozsahu smluvně zatížit služebností pro účely zřízení, provozu a udržování sítě technického vybavení a veřejně prospěšné stavby469), služebností rozlivu a služebností stezky nebo cesty k zajištění přístupu vlastníka k jeho nemovité věci, může-li takový přístup jako nezbytnou cestu470) povolit soud. V ostatních případech může k zatížení hmotné nemovité věci služebností povolit výjimku ze závažných důvodů Ministerstvo financí. §26/2

462) § 1285 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Služebností požívacího práva se poživateli poskytuje právo užívat cizí věc a brát z ní plody (plodem věci je to, co věc pravidelně poskytuje ze své přirozené povahy, jak je dáno jejím obvyklým účelovým určením a přiměřeně k němu, ať s přičiněním člověka nebo bez něj) a užitky (užitkem věci je to, co věc pravidelně poskytuje ze své právní povahy). Poživatel má právo i na mimořádný výnos z věci. Při výkonu těchto práv je poživatel povinen šetřit podstatu věci. Poživatel nese náklady, bez nichž by se plodů a užitků nedosáhlo, udržuje věc ve stavu, v jakém ji převzal, a hradí obvyklé udržovací náklady na věc, včetně její obnovy a obvyklého pojištění proti škodám. Má se za to, že věc, když ji poživatel obdržel, byla prostřední jakosti, ve stavu způsobilém k řádnému užívání a že při ní bylo vše, co je k takovému užívání třeba.

463) § 2332 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Pachtovní smlouvou se propachtovatel zavazuje přenechat pachtýři věc k dočasnému užívání a požívání a pachtýř se zavazuje platit za to propachtovateli pachtovné nebo poskytnout poměrnou část výnosu z věci. Není-li stanoveno jinak, použijí se pro pacht přiměřeně ustanovení o nájmu. Je-li propachtován zemědělský nebo lesní pozemek, je ujednán zemědělský pacht.

464) § 27 odst. 1 až 3 tohoto zákona.

465) § 27 odst. 4 až 6 tohoto zákona.

466) § 44 tohoto zákona – Výjimky, schválení a předchozí souhlasy, § 45 tohoto zákona – Povolení výjimky a poskytnutí schválení nebo předchozího souhlasu.

467) § 502 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Obchodní závod je organizovaný soubor jmění (souhrn majetku a dluhů), který podnikatel vytvořil a který z jeho vůle slouží k provozování jeho činnosti. Má se za to, že obchodní závod tvoří vše, co zpravidla slouží k jeho provozu.

468) § 1257 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Věc může být zatížena služebností, která postihuje vlastníka věci jako věcné právo tak, že musí ve prospěch jiného něco trpět nebo něčeho se zdržet. Jedná se například o služebnost inženýrské sítě, služebnost okapu, služebnost rozlivu, služebnost stezky, průhonu a cesty, služebnost bytu, oporu cizí stavby, právo na svod dešťové vody, právo na vodu, právo pastvy, užívací právo, požívací právo, anebo reálná břemena.

469) Zákon č. 283/2021 Sb., – stavební zákon ve znění pozdějších předpisů.

470) § 1029 až § 1036 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů.

11) Nemovitou věc471), která se eviduje v katastru nemovitostí, nelze smluvně zatížit reálným břemenem472). Tím není dotčena možnost sjednat úplatu za zřízení práva stavby473) jako stavební plat474) . §26/3

12) Právo stavby lze k pozemku zřídit smluvně pouze tehdy, není-li možné nebo účelné uspořádat se stavebníkem vztah k pozemku jinak.§25a/1 Ve smlouvě musí být vůči stavebníkovi dohodnuta výhrada souhlasu s tím, jak se stavba provede, změní nebo obnoví, jakož i výhrada souhlasu k užívání, požívání, zcizení nebo zatížení práva stavby.§25a/2 Právo stavby se zřizuje za úplatu, bezúplatně může být zřízeno jen ve veřejném zájmu. Smluvní zřízení práva stavby vyžaduje schválení475) Ministerstvem financí.§25a/1

13) Smlouvy, jimiž byly do 1. ledna 1992 jiným právnickým a fyzickým osobám přenechány za úplatu k dočasnému užívání nemovité věci nebo jejich části podle dosavadních právních předpisů476), se 1. lednem 2001 mění na nájemní smlouvy, pokud do tohoto dne užívací vztahy jimi založené nezanikly nebo nebyly upraveny jinak.§62/1 Pokud byla nemovitá věc nebo její část přenechána smlouvou podle předchozí věty477) k dočasnému užívání bezúplatně, mění se tato smlouva za podmínek podle předchozí věty na smlouvu o výpůjčce na dobu určitou 1 roku. Nedohodnou-li

471) § 498 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Pozemky a jejich součásti (například podzemní a nadzemní stavby a některá jejich příslušenství, zejména pokud je vlastník stavby totožný s vlastníkem pozemku), stavby (i když v právním smyslu nejsou součástí pozemku, například podle § 3055 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů), věcná práva k pozemkům (například právo stavby podle § 1240 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů; stavba vyhovující právu stavby je součástí práva stavby, ale podléhá také ustanovením o nemovitých věcech) a ke stavbám, včetně práv, která za nemovité věci prohlásí zvláštní zákon, a dále například jednotky podle § 1159 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Jednotka zahrnuje byt nebo nebytový prostor jako prostorově oddělenou část domu a podíl na společných částech nemovité věci vzájemně spojené a neoddělitelné (pozemku a domu). Stanoví-li zvláštní zákon, že určitá věc není součástí pozemku, a nelze-li takovou věc přenést z místa na místo bez porušení její podstaty, je i tato věc nemovitá (například nadzemní stavba). Součástí pozemku v právním smyslu nejsou například liniové stavby (převážně podzemní stavby se samostatným účelovým určením, zejména vodovody, kanalizace nebo energetická a jiná vedení, včetně staveb a technických zařízení, které s nimi technicky souvisí) a jiné předměty, které ze své povahy pravidelně zasahují více pozemků, podle § 509 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, nebo stavby podle § 3055 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, v jejichž případě není vlastník stavby totožný s vlastníkem pozemku.

472) § 1303 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Je-li věc zapsána do veřejného seznamu, může být zatížena reálným břemenem tak, že dočasný vlastník věci je jako dlužník zavázán vůči oprávněné osobě něco jí dávat nebo něco konat. Pro totéž reálné břemeno lze zatížit i několik věcí.

473) § 1240 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Pozemek může být zatížen věcným právem jiné osoby (stavebníka) mít na povrchu nebo pod povrchem pozemku stavbu. Nezáleží na tom, zda se jedná o stavbu již zřízenou nebo dosud nezřízenou. Právo stavby je věc nemovitá (nehmotná). Stavba vyhovující právu stavby je součástí práva stavby, ale podléhá také ustanovením o nemovitých věcech.

474) § 1247 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Bylo-li právo stavby zřízeno za úplatu a ujednala se úplata v opětujících se dávkách jako stavební plat, zatěžuje právo stavby jako reálné břemeno. Nepřihlíží se k ujednání, podle kterého změny výše stavebního platu závisí na nejisté budoucí události; to neplatí, ujedná-li se závislost výše stavebního platu na míře zhodnocování a znehodnocování peněz.

475) Souhlas.

476) § 397 a § 398 zákona č. 40/1964 Sb. – občanský zákoník.

477) § 62 odst. 1 tohoto zákona.

se účastníci užívacího vztahu za podmínek stanovených tímto zákonem jinak, výpůjčka zaniká uplynutím stanovené doby bez náhrady a s nemovitou věcí nebo její částí se naloží podle tohoto zákona. §62/2

14) Dosavadní vztahy trvalého užívání478) majetku479) státu se 1. lednem 2001 mění na výpůjčky na dobu určitou 6 let. Po tuto dobu se výpůjčka řídí ustanoveními zvláštního zákona.§59/1 Během této doby upraví příslušné organizační složky státu480) nebo státní příspěvkové a jiné organizace smluvně s jednotlivými vypůjčiteli další právní vztahy k užívanému majetku státu, přičemž budou-li splněny podmínky podle zvláštního ustanovení tohoto zákona481)§59/2, které stanoví, že bezúplatně lze hmotnou věc převést pouze ve veřejném zájmu nebo je-li bezúplatný převod482) hospodárnější než jiný způsob naložení s hmotnou věcí, anebo stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpis§22/3, převedou majetek státu nebo jeho část bezúplatně do vlastnictví vypůjčitele podle tohoto zákona. V ostatních případech, anebo neprojeví-li vypůjčitel o takový převod zájem, nabídnou vypůjčiteli jinou smluvní úpravu právního vztahu k majetku státu podle tohoto zákona.§59/2 Nedohodnou-li se účastníci užívacího vztahu jinak, výpůjčka zaniká uplynutím stanovené doby bez náhrady a s majetkem státu se naloží podle tohoto zákona. §59/3

15) Smlouvy, jimiž bylo podle dosavadních právních předpisů483) zřízeno právo trvalého užívání pozemku cizím právnickým osobám, se 1. lednem 2001 mění na nájemní smlouvy, pokud bylo původní smlouvou dohodnuto užívání pozemku za úplatu, anebo na smlouvy o výpůjčce, pokud bylo původní smlouvou dohodnuto bezúplatné užívání pozemku. §61

16) Užívací vztahy jiných právnických a fyzických osob §60/1; §60/2

—k nebytovým prostorům založené nájemní smlouvou před 1. lednem 2001 a sjednané na dobu určitou zanikají nejpozději uplynutím 5 let od 1. ledna 2001 §60/2

—k věcem založené smlouvou o výpůjčce před 1. lednem 2001 zanikají nejpozději uplynutím 1 roku od 1. ledna 2001, pokud se účastníci užívacího vztahu za podmínek stanovených tímto zákonem nedohodnou jinak §60/1 .

478) § 70 zákona č. 109/1964 Sb. – hospodářský zákoník.

479) Vyjma pohledávek.

480) § 9 tohoto zákona.

481) § 22 odst. 3 tohoto zákona.

482) Včetně poskytnutých darů.

483) Čl. II zákona č. 131/1982 Sb., kterým se mění a doplňuje občanský zákoník a upravují některé další majetkové vztahy.

Převody majetku státu

1) Nejde-li o smluvní převod v rámci stanoveného předmětu činnosti organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace484), lze do vlastnictví jiné právnické485) nebo fyzické osoby převést smlouvou hmotnou věc pouze za podmínek podle odstavce 2 až 10486) a 12 až 20487) a jen tehdy, je-li tato hmotná věc pro stát trvale nepotřebná 488) . §21/1

2) Bezúplatně lze hmotnou věc převést pouze ve veřejném zájmu nebo je-li bezúplatný převod489) hospodárnější než jiný způsob naložení s hmotnou věcí, anebo stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpis.§22/3 Nestanoví-li zvláštní právní předpis490) jinak, sjedná se cena491) při úplatném převodu hmotné věci nejméně ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá.§22/2

3) Při úplatném převodu hmotné věci se vhodný zájemce o nákup hmotné věci, se kterým bude organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace jednat o uzavření smlouvy, zjistí ve výběrovém řízení. V rámci výběrového řízení nedochází k uzavření smlouvy, smlouva se sjednává následně a účast zájemce o nákup hmotné věci ve výběrovém řízení ani vybrání vhodného zájemce o nákup hmotné věci ve výběrovém řízení nezakládají nárok na uzavření smlouvy nebo jiné s tím související nároky. Organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace postupuje tak, aby výběr vhodného zájemce o nákup hmotné věci provedla efektivně, transparentně a podle předem stanovených kritérií. Postup při zjišťování zájemce o nákup hmotné věci a stanovení podmínek a termínů výběrového řízení stanoví prováděcí právní předpis 492) . §22/1

484) § 51 odst. 2 a § 54 odst. 1 tohoto zákona. Státní příspěvkové organizace zřízené na základě zvláštního právního předpisu Kanceláří prezidenta republiky a Akademií věd České republiky nebo zřízené, popřípadě řízené podle dosavadních právních předpisů ústředními orgány, okresními úřady a školskými úřady a jiné státní organizace zřízené (založené) na základě zvláštního právního předpisu nebo zvláštním právním předpisem, které ve vztahu k majetku (včetně pohledávek) státu dosud vykonávaly právo hospodaření, popřípadě právo společného hospodaření podle dosavadních právních předpisů, anebo které budou ještě obdobně zřízeny (založeny).

485) Včetně státních fondů (nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak), územních samosprávných celků (krajů a obcí), dobrovolných svazků obcí a územních příspěvkových organizací zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) územními samosprávnými celky (včetně městských částí hlavního města Praha) a dobrovolnými svazky obcí.

486) § 22 a § 23 tohoto zákona.

487) § 21a až § 21c tohoto zákona.

488) § 14 odst. 7 tohoto zákona. Za nepotřebný se považuje zejména majetek (včetně pohledávek) státu, který přesahuje potřeby organizačních složek státu nebo státních příspěvkových a jiných organizací (§ 51 odst. 2 a § 54 odst. 1 tohoto zákona), majetek (včetně pohledávek) státu, na jehož ponechání státu přestal být veřejný zájem, anebo majetek (vyjma pohledávek) státu, který pro ztrátu, popřípadě zastarání svých technických a funkčních vlastností nebo nepřiměřenou nákladnost provozu nemůže sloužit svému účelu. Za nepotřebný se nepovažuje majetek státu, jehož účelné a efektivní využívání pro potřeby organizačních složek státu nebo státních příspěvkových a jiných organizací zajišťuje podle § 19a a § 19b odst. 2 věty první tohoto zákona Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.

489) Včetně poskytnutých darů.

490) Například § 3 až § 7 a § 9 až § 10a zákona č. 526/1990 Sb., o cenách ve znění pozdějších předpisů.

491) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách ve znění pozdějších předpisů.

492) Vyhláška č. 62/2001 Sb., o hospodaření organizačních složek státu a státních organizací s majetkem státu ve znění pozdějších předpisů.

4) Věc493) lze rovněž prodat ve veřejné dražbě494) a nevyžaduje-li úplatný převod výjimku nebo schválení495) podle tohoto zákona, lze využít i veřejnou soutěž o nejvhodnější nabídku. V odůvodněných případech, anebo stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpis, lze uskutečnit přímý prodej vybrané osobě nebo i směnu, budou-li při ní zároveň dodrženy podmínky tohoto zákona pro úplatné nabývání a převod majetku.§22/1

5) Obdobně podle odstavce 2496) se postupuje při stanovení minimální kupní ceny497) v rámci podmínek výběrového řízení podle odstavce 3498) a veřejné soutěže o nejvhodnější nabídku podle odstavce 4499) nebo při stanovení nejnižšího podání pro účely veřejné dražby podle odstavce 4. Tím není dotčena možnost přiměřeného snížení minimální kupní ceny v dalším kole výběrového řízení nebo v nové veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku, opakovaných pro nezájem, nebo možnost snížení výše nejnižšího podání při opakované dražbě, pokud nebyl předmět dražby vydražen.§22/2

6) Zřizovatel500) organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace si může zcela nebo zčásti vyhradit schvalování převodů hmotných věcí, jejichž převody nepodléhají schválení podle odstavce 8, 9 nebo 10501), s výjimkou převodů podle ustanovení odstavce 8502)§22/7, které stanoví, že schválení503) Ministerstvem financí vyžaduje převod hmotné nemovité věci, která se eviduje v katastru nemovitostí, nejde-li o §22/4

493) § 489 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Věcí v právním smyslu je vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí. Věc určená k obecnému užívání je veřejný statek. Věci jsou hmotné a nehmotné, movité a nemovité. Zastupitelnou věcí je movitá věc, která může být nahrazena jinou věcí téhož druhu; ostatní věci jsou nezastupitelné. Zuživatelnou je movitá věc, jejíž běžné použití spočívá v jejím spotřebování, zpracování nebo zcizení (prodeji nebo jiném převodu); ostatní věci jsou nezuživatelné. Soubor jednotlivých věcí, které náleží téže osobě, považovaný za jeden předmět a jako takový nesoucí společné označení, se pokládá za celek a tvoří hromadnou věc. Součástí věci je vše, co k věci podle její povahy náleží a co nemůže být od věci odděleno, aniž se tím věc znehodnotí. Příslušenstvím věci je vedlejší věc vlastníka u věci hlavní, je-li účelem vedlejší věci, aby se jí trvale užívalo společně s hlavní věcí v rámci jejich hospodářského určení (i když je vedlejší věc od hlavní věci přechodně odloučena, nepřestává být příslušenstvím). Plodem věci je to, co věc pravidelně poskytuje ze své přirozené povahy, jak je dáno jejím obvyklým účelovým určením a přiměřeně k němu, ať s přičiněním člověka nebo bez něj. Užitkem věci je to, co věc pravidelně poskytuje ze své právní povahy. Věcmi jsou například také ovladatelné přírodní síly, se kterými se obchoduje, obchodní tajemství, pohledávky (příslušenstvím pohledávek jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejich uplatněním), cenné papíry a jiná práva, jejichž povaha to připouští (zejména jsou-li převoditelná). Hodnotou věci je její obvyklá cena (ledaže je něco jiného ujednáno nebo stanoveno zákonem), lze-li hodnotu věci vyjádřit v penězích. Peníze samy o sobě jsou také věcí, a to věcí zastupitelnou movitou (hmotnou nebo nehmotnou).

494) Zákon č. 250/2023 Sb., o veřejných dražbách.

495) Souhlas.

496) § 22 odst. 2 tohoto zákona.

497) § 2079 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k této věci. Kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

498) § 22 odst. 1 tohoto zákona.

499) § 22 odst. 1 tohoto zákona.

500) Zakladatel.

501) § 22 odst. 4 až 6 tohoto zákona.

502) § 22 odst. 4 písm. c), e), h) a i) tohoto zákona.

503) Souhlas.

—převod ve prospěch předkupníka, který uplatnil své předkupní právo §22/4/c

—převod společného zařízení realizovaného v rámci pozemkových úprav §22/4/e

—převod silničního pozemku, na kterém je umístěno těleso silnice, která je podle zvláštního právního předpisu504) ve vlastnictví kraje, nebo

těleso místní komunikace, která je podle tohoto zvláštního právního předpisu ve vlastnictví obce, do vlastnictví tohoto kraje nebo této obce, anebo převod pozemku určeného pravomocným územním rozhodnutím k vybudování silnice nebo místní komunikace, jejímž vlastníkem má být podle tohoto zvláštního právního předpisu kraj nebo obec, do vlastnictví tohoto kraje nebo této obce §22/4/h —převod silničního pozemku, v jehož případě dochází z důvodu změny kategorie nebo třídy pozemní komunikace k převodu do vlastnictví osoby, která má být podle zvláštního právního předpisu 505) vlastníkem pozemní komunikace se změněnou kategorií nebo třídou §22/4/i , a nejde přitom o postup podle zvláštního ustanovení tohoto zákona506)§22/7, které stanoví, že majetek státu podle zvláštního ustanovení tohoto zákona 507) není předmětem rozhodování podle zvláštního ustanovení tohoto zákona508) a je třeba jej bez zbytečného odkladu rozmístit u organizačních složek státu nebo státních příspěvkových a jiných organizací, pokud to zvláštní povaha majetku státu vyžaduje nebo jej organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace potřebují k výkonu své působnosti nebo stanoveného předmětu činnosti, přičemž

—zvláštní ustanovení tohoto zákona 509) se podle povahy případu použije přiměřeně —ze stejných důvodů nebo ve veřejném zájmu si příslušná organizační složka státu může majetek státu ponechat i u sebe, v ostatních případech věci p řevede do vlastnictví jiných právnických510) a fyzických osob, práva uplatní a další majetek státu ú čeln ě zpen ěží v souladu s tímto zákonem a se zbylým majetkem státu, o který neprojevily zájem jiné organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace ani jiné právnické a fyzické osoby, naloží postupem stanoveným prováděcím právním předpisem 511)

504) § 9 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů.

505) § 9 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů.

506) § 15 odst. 2 tohoto zákona.

507) § 10 tohoto zákona – Příslušnost k hospodaření s majetkem státu podle § 11.

508) § 14 odst. 7 tohoto zákona. Stane-li se majetek (včetně pohledávek) státu pro organizační složku státu nebo státní příspěvkovou a jinou organizaci (§ 51 odst. 2 a § 54 odst. 1 tohoto zákona) dočasně nebo trvale nepotřebným a o jeho nepotřebnosti rozhodl písemně vedoucí této organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace (statutární orgán), popřípadě jím písemně pověřený jiný vedoucí zaměstnanec této organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace, naloží s ním tato organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace způsoby a za podmínek podle tohoto zákona.

509) § 19 tohoto zákona – Nakládání s majetkem státu zápisem nebo prohlášením, § 19b tohoto zákona – Nakládání s trvale nebo dočasně nepotřebným majetkem státu, § 19c tohoto zákona – Nabízení užívání, požívání nebo převzetí majetku státu.

510) Včetně státních fondů (nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak), územních samosprávných celků (krajů a obcí), dobrovolných svazků obcí a územních příspěvkových organizací zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) územními samosprávnými celky (včetně městských částí hlavního města Praha) a dobrovolnými svazky obcí.

511) Vyhláška č. 62/2001 Sb., o hospodaření organizačních složek státu a státních organizací s majetkem státu ve znění pozdějších předpisů.

—při nakládání s majetkem státu, který stát nabyl v důsledku rozhodnutí soudu o uznání a výkonu rozhodnutí jiného státu512) podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, se příslušná organizační složka státu513) řídí postupy sdílení majetku podle zvláštního právního předpisu514) a přímo použitelného předpisu Evropské unie 515)§15/2 .

Nemá-li organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace zřizovatele516), může si takové schvalování vyhradit věcně příslušný

ústřední správní úřad 517), a není-li ho, Ministerstvo financí.§22/7

7) Schvalování převodů hmotných věcí, které mají strategickou povahu, anebo značnou peněžitou nebo jinou hodnotu, si může vyhradit vláda České republiky. Ustanovení odstavce 6 a 8 až 10 518) se v takovém případě nepoužije. §23

8) Schválení519) Ministerstvem financí vyžaduje převod —hmotné nemovité věci520), která se eviduje v katastru nemovitostí, nejde-li o §22/4 —převod sbírky muzejní povahy 521) podle odstavce 10 522)§22/4/d —převod ve prospěch předkupníka, který uplatnil své předkupní právo §22/4/c

512) § 124 a § 285 zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních ve znění pozdějších předpisů.

513) § 11 tohoto zákona.

514) § 135, § 290 a § 297l zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních ve znění pozdějších předpisů.

515) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1805, o vzájemném uznávání příkazů k zajištění a příkazů ke konfiskaci.

516) Zakladatele.

517) Ústřední orgán státní správy. § 1 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky ve znění pozdějších předpisů.

518) § 22 odst. 4 až 7 tohoto zákona.

519) Souhlas.

520) § 498 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Pozemky a jejich součásti (například podzemní a nadzemní stavby a některá jejich příslušenství, zejména pokud je vlastník stavby totožný s vlastníkem pozemku), stavby (i když v právním smyslu nejsou součástí pozemku, například podle § 3055 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů), a dále například jednotky podle § 1159 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Jednotka zahrnuje byt nebo nebytový prostor jako prostorově oddělenou část domu a podíl na společných částech nemovité věci vzájemně spojené a neoddělitelné (pozemku a domu). Stanoví-li zvláštní zákon, že určitá věc není součástí pozemku, a nelze-li takovou věc přenést z místa na místo bez porušení její podstaty, je i tato věc nemovitá (například nadzemní stavba). Součástí pozemku v právním smyslu nejsou například liniové stavby (převážně podzemní stavby se samostatným účelovým určením, zejména vodovody, kanalizace nebo energetická a jiná vedení, včetně staveb a technických zařízení, které s nimi technicky souvisí) a jiné předměty, které ze své povahy pravidelně zasahují více pozemků, podle § 509 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, nebo stavby podle § 3055 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, v jejichž případě není vlastník stavby totožný s vlastníkem pozemku.

521) Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 275/2000 Sb., kterou se provádí zákon o ochraně sbírek muzejní povahy, ve znění pozdějších předpisů.

522) § 22 odst. 5 tohoto zákona.

—převod spoluvlastnického podílu ve prospěch spoluvlastníka, který je nositelem zákonného předkupního práva523), nebo spoluvlastnického podílu na pozemku, na kterém byl zřízen dům, ve prospěch vlastníka jednotky v tomto domě §22/4/b

—převod společného zařízení realizovaného v rámci pozemkových úprav §22/4/e

—převod pozemku, na kterém je zřízena stavba pro bydlení nebo pro rodinnou rekreaci524) ve vlastnictví nabyvatele, a pozemku na něj navazujícího do výměry nepřesahující v souhrnu 1 000 m2, anebo převod pozemku, na kterém je zřízena jednotlivá nebo řadová garáž ve vlastnictví nabyvatele§22/4/a

—převod pozemku o výměře nepřesahující 500 m 2, na kterém není zřízena stavba§22/4/f; §22/4/g

—která by byla jeho součástí, směňovaného za účelem nabytí pozemku jiného vlastníka, na kterém není zřízena stavba, která by byla jeho součástí§22/4/f

—pokud tento pozemek nenavazuje na žádný další pozemek převáděný témuž nabyvateli §22/4/g

—převod silničního pozemku, na kterém je umístěno těleso silnice, která je podle zvláštního právního předpisu525) ve vlastnictví kraje, nebo těleso místní komunikace, která je podle tohoto zvláštního právního předpisu ve vlastnictví obce, do vlastnictví tohoto kraje nebo této obce, anebo převod pozemku určeného pravomocným územním rozhodnutím k vybudování silnice nebo místní komunikace, jejímž vlastníkem má být podle tohoto zvláštního právního předpisu kraj nebo obec, do vlastnictví tohoto kraje nebo této obce §22/4/h —převod silničního pozemku, v jehož případě dochází z důvodu změny kategorie nebo třídy pozemní komunikace k převodu do vlastnictví osoby, která má být podle zvláštního právního předpisu526) vlastníkem pozemní komunikace se změněnou kategorií nebo třídou §22/4/i

—práva stavby527), přičemž je-li součástí práva stavby stavba, která je kulturní památkou528), vyžaduje převod práva stavby stanovisko Ministerstva kultury, které jej v případě nesouhlasného stanoviska neprodleně bezúplatně převezme a je s ním příslušné hospodařit podle zvláštního ustanovení tohoto zákona 529); při převodu práva stavby se ustanovení odstavce 1, 2 až 5 a 11 530) použije obdobně §25a/3 .

523) Například § 1124 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů.

524) Zákon č. 283/2021 Sb. – stavební zákon ve znění pozdějších předpisů.

525) § 9 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů.

526) § 9 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů.

527) § 1240 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Pozemek může být zatížen věcným právem jiné osoby (stavebníka) mít na povrchu nebo pod povrchem pozemku stavbu. Nezáleží na tom, zda se jedná o stavbu již zřízenou nebo dosud nezřízenou. Právo stavby je věc nemovitá (nehmotná). Stavba vyhovující právu stavby je součástí práva stavby, ale podléhá také ustanovením o nemovitých věcech.

528) Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 66/1988 Sb., kterou se provádí zákon o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.

529) § 9 tohoto zákona – Příslušnost k hospodaření s majetkem státu.

530) § 21 a § 22 odst. 1 až 3 tohoto zákona.

9) Schválení531) Ministerstvem financí vyžaduje také převod —pozemku ve zvláště chráněném území a jeho ochranném pásmu —stavby, která se eviduje v katastru nemovitostí, pokud je zřízena na pozemku ve zvláště chráněném území a jeho ochranném pásmu, s výjimkou převodu silničního pozemku podle odstavce 8532)§22/6 , v jehož případě dochází z důvodu změny kategorie nebo třídy pozemní komunikace k převodu do vlastnictví osoby, která má být podle zvláštního právního předpisu533) vlastníkem pozemní komunikace se změněnou kategorií nebo třídou§22/4/i, přičemž převod těchto hmotných nemovitých věcí vyžaduje stanovisko534) Ministerstva životního prostředí podle zvláštního právního předpisu535), avšak v případě jeho nesouhlasného stanoviska tyto hmotné nemovité věci neprodleně bezúplatně převezme Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky nebo správa příslušného národního parku ve své územní působnosti, která je s nimi příslušná hospodařit podle zvláštního ustanovení tohoto zákona 536) . §22/6

10) Schválení537) Ministerstvem kultury vyžaduje převod —hmotné movité věci538) prohlášené za kulturní památku539) —sbírky muzejní povahy540) . Převod hmotné nemovité věci prohlášené za kulturní památku, s výjimkou převodu silničního pozemku podle odstavce 8541)§22/5 , v jehož případě dochází z důvodu změny kategorie nebo třídy pozemní komunikace k převodu do vlastnictví osoby, která má být podle zvláštního právního předpisu

542) vlastníkem pozemní komunikace se změněnou kategorií nebo třídou§22/4/i, vyžaduje schválení Ministerstvem financí, a je-li kulturní památkou Právní postavení a

531) Souhlas.

532) § 22 odst. 4 písm. i) tohoto zákona.

533) § 9 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů.

534) Viz § 44 odst. 2 tohoto zákona. Na vydání stanoviska se nevztahuje zákon č. 500/2004 Sb. – správní řád ve znění pozdějších předpisů, a stanovisko nepodléhá přezkoumání soudem.

535) Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů.

536) § 9 tohoto zákona – Příslušnost k hospodaření s majetkem státu.

537) Souhlas.

538) § 496 a § 498 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Veškeré věci, které nejsou nemovité, ať je jejich podstata hmotná nebo nehmotná, jsou movité. Hmotná movitá věc je ovladatelná část vnějšího světa, která má povahu samostatného předmětu.

539) Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 66/1988 Sb., kterou se provádí zákon o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 645/2004 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o archivnictví a spisové službě, ve znění pozdějších předpisů.

540) Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 275/2000 Sb., kterou se provádí zákon o ochraně sbírek muzejní povahy, ve znění pozdějších předpisů.

541) § 22 odst. 4 písm. i) tohoto zákona.

542) § 9 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů.

pouze stavba, která není samostatnou nemovitou věcí, převod hmotné nemovité věci543), které je kulturní památka součástí, přičemž převod těchto hmotných nemovitých věcí vyžaduje stanovisko544) Ministerstva kultury, které je v případě nesouhlasného stanoviska neprodleně bezúplatně převezme a je s nimi příslušné hospodařit podle zvláštního ustanovení tohoto zákona 545) . §22/5

11) Ze závažných důvodů a po předchozím vyjádření Ministerstva financí může vláda České republiky povolit výjimku z podmínky trvalé nepotřebnosti majetku státu podle odstavce 1546). Tím není dotčen postup podle odstavce 2 až 5547), ustanovení odstavce 6 až 10548) a 12 až 20549) se však nepoužije.§21/2

12) Stane-li se hmotná nemovitá věc550) pro stát trvale nepotřebnou, informují o tom organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace územní samosprávné celky551), a to prostřednictvím internetových stránek Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových552)§21a/1. Oprávněným územním samosprávným celkům553) podle odstavce 13 a 14554), které o převod hmotné nemovité věci projevily zájem, učiní návrh na uzavření smlouvy o úplatném nebo bezúplatném převodu, který ale lze i odvolat. §21a/5

543) Pozemku.

544) Viz § 44 odst. 2 tohoto zákona. Na vydání stanoviska se nevztahuje zákon č. 500/2004 Sb. – správní řád ve znění pozdějších předpisů, a stanovisko nepodléhá přezkoumání soudem.

545) § 9 tohoto zákona – Příslušnost k hospodaření s majetkem státu.

546) § 21 odst. 1 tohoto zákona.

547) § 22 odst. 1 až 3 tohoto zákona.

548) § 22 odst. 4 až 7 a § 23 tohoto zákona.

549) § 21a až § 21c tohoto zákona.

550) § 498 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Pozemky a jejich součásti (například podzemní a nadzemní stavby a některá jejich příslušenství, zejména pokud je vlastník stavby totožný s vlastníkem pozemku), stavby (i když v právním smyslu nejsou součástí pozemku, například podle § 3055 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů), a dále například jednotky podle § 1159 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Jednotka zahrnuje byt nebo nebytový prostor jako prostorově oddělenou část domu a podíl na společných částech nemovité věci vzájemně spojené a neoddělitelné (pozemku a domu). Stanoví-li zvláštní zákon, že určitá věc není součástí pozemku, a nelze-li takovou věc přenést z místa na místo bez porušení její podstaty, je i tato věc nemovitá (například nadzemní stavba). Součástí pozemku v právním smyslu nejsou například liniové stavby (převážně podzemní stavby se samostatným účelovým určením, zejména vodovody, kanalizace nebo energetická a jiná vedení, včetně staveb a technických zařízení, které s nimi technicky souvisí) a jiné předměty, které ze své povahy pravidelně zasahují více pozemků, podle § 509 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, nebo stavby podle § 3055 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, v jejichž případě není vlastník stavby totožný s vlastníkem pozemku.

551) Kraje a obce.

552) Zákon č. 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových ve znění pozdějších předpisů.

553) Krajům a obcím.

554) § 21b odst. 1 a § 21c odst. 1 tohoto zákona.

Právní postavení a hospodaření

13) Projeví-li oprávněný územní samosprávný celek555) podle následujících bodů556) zájem o převod hmotné nemovité věci podle odstavce 12557) za předpokladu, že tomu nebrání práva třetích osob, zašle mu příslušná organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace návrh smlouvy o úplatném převodu§21c/1

—pozemku, který je využíván v souladu s uzemním nebo regulačním plánem jako veřejné prostranství ve formě náměstí, tržiště, ulice nebo chodníku a není samostatnou místní komunikací nebo její součástí, do vlastnictví obce, na jejímž území se pozemek nachází§21c/1/f

—pozemku, který tvoří jediný přístup k hmotné nemovité věci ve vlastnictví kraje nebo obce, do vlastnictví tohoto kraje nebo této obce§21c/1/d

—pozemku, který je určen pravomocným rozhodnutím o povolení záměru k realizaci stavby, jejímž stavebníkem je kraj nebo obec, do vlastnictví tohoto kraje nebo této obce §21c/1/c

—pozemku, na kterém byla realizována stavba, která se eviduje v katastru nemovitostí a je hmotnou nemovitou věcí ve vlastnictví kraje nebo obce, do vlastnictví tohoto kraje nebo této obce §21c/1/a

—stavby, která se eviduje v katastru nemovitostí a byla realizována na pozemku ve vlastnictví kraje nebo obce, do vlastnictví tohoto kraje nebo této obce§21c/1/b —spoluvlastnického podílu k hmotné nemovité věci, které je kraj nebo obec spoluvlastníkem, do vlastnictví tohoto kraje nebo této obce §21c/1/e, avšak pro tyto převody se nepoužije ustanovení odstavce 17 558)§21a/4 , přičemž kupní cenu určí na základě znaleckého posudku ve výši ceny obvyklé podle zvláštního právního předpisu559), a nelze-li ji určit, ve výši ceny podle tohoto zvláštního právního předpisu zjištěné, zvýšené o náklady na vypracování znaleckého posudku, geometrického plánu a průkazu energetické náročnosti§21c/2. Pro převody podle tohoto odstavce 560) se ustanovení odstavce 2, 5, 6, 8 a 9 561) nepoužije.§21c/3

14) Projeví-li oprávněný územní samosprávný celek562) podle následujících bodů563) zájem o převod hmotné nemovité věci podle odstavce 12564) za předpokladu, že tomu nebrání práva třetích osob, zašle mu příslušná organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace návrh smlouvy o bezúplatném převodu§21b/1

555) Kraj nebo obec.

556) § 21c odst. 1 písm. a) až f) tohoto zákona.

557) § 21a odst. 1 tohoto zákona.

558) § 21a odst. 4 tohoto zákona.

559) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku ve znění pozdějších předpisů.

560) § 21c odst. 1 tohoto zákona.

561) § 22 odst. 2, 4, 6 a 7 tohoto zákona.

562) Kraj nebo obec.

563) § 21b odst. 1 písm. a) až h) tohoto zákona.

564) § 21a odst. 1 tohoto zákona.

—pozemku na území přírodní rezervace, přírodní památky nebo v jejím ochranném pásmu, na jejichž území zajišťuje krajský úřad péči a vykonává státní správu podle zvláštního právního předpisu 565), do vlastnictví kraje, na jehož území se pozemek nachází§21b/1/h —pozemku v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše určeného územně plánovací dokumentací k realizaci veřejné zeleně nebo již k tomuto účelu využívaného, do vlastnictví obce, na jejímž území se pozemek nachází§21b/1/g

—pozemku určeného územně plánovací dokumentací§21b/1/c; §21b/1/e; §21b/1/f

—ke zřízení nebo rozšíření veřejného pohřebiště 566) do vlastnictví obce, která je nebo bude jeho provozovatelem §21b/1/c

—k realizaci§21b/1/e; §21b/1/f

—veřejně prospěšných opatření567) nebo již k tomuto účelu využívaného, do vlastnictví kraje, který je realizuje, nebo obce, která je realizuje§21b/1/f

—veřejně prospěšné stavby 568) do vlastnictví kraje, který je jejím stavebníkem, nebo obce, která je jejím stavebníkem §21b/1/e —zastavěného stavebního pozemku569), na kterém byla realizována veřejně prospěšná stavba570) ve vlastnictví kraje nebo obce, do vlastnictví tohoto kraje nebo této obce §21b/1/d

—silničního pozemku, na kterém je umístěno těleso místní komunikace, která je v souladu se zvláštním právním předpisem571) ve vlastnictví §21b/1/a; §21b/1/b kraje§21b/1/b nebo obce§21b/1/a, do vlastnictví§21b/1/a; §21b/1/b tohoto kraje§21b/1/b nebo této obce§21b/1/a, přičemž pokud je místní komunikací zastavěna pouze část pozemku evidovaného v katastru nemovitostí, převede se jen tato část určená geometrickým plánem s tím, že náklady na vyhotovení geometrického plánu rozdělení pozemku hradí tento kraj nebo tato obec. §21b/2

15) Smlouva o bezúplatném převodu pozemku podle zvláštního ustanovení odstavce 14572) musí v souvislosti s poskytnutím podpory z veřejných prostředků obsahovat §21b/3; §21b/4

—zákaz zcizení převedeného pozemku zřízený ve prospěch státu jako věcné právo, s výjimkou převodu za předpokladu, že bude zachován jeho účel a omezující podmínky se budou vztahovat také na nabyvatele §21b/3/a

—zákaz zatížení převedeného pozemku zřízený ve prospěch státu jako věcné právo, s výjimkou smluvního zřízení služebnosti inženýrské sítě, stezky nebo cesty pro nezbytný přístup třetí osoby k hmotné nemovité věci v jejím vlastnictví§21b/3/b

565) Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů.

566) Zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví ve znění pozdějších předpisů.

567) § 11 odst. 2 zákona č. 283/2021 Sb. – stavební zákon ve znění pozdějších předpisů.

568) § 11 odst. 1 zákona č. 283/2021 Sb. – stavební zákon ve znění pozdějších předpisů.

569) § 12 písm. c) zákona č. 283/2021 Sb. – stavební zákon ve znění pozdějších předpisů.

570) § 11 odst. 1 zákona č. 283/2021 Sb. – stavební zákon ve znění pozdějších předpisů.

571) § 9 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů.

572) § 21b odst. 1 písm. c) až h) tohoto zákona.

—omezení ve způsobu využití převedeného pozemku tak, aby nebyly porušeny právní předpisy o veřejné podpoře §21b/3/c , a smlouva o bezúplatném převodu pozemku podle zvláštního ustanovení odstavce 14 573) i§21b/3 závazek územního samosprávného celku§21b/3/d; §21b/3/e —informovat příslušnou organizační složku státu nebo státní příspěvkovou a jinou organizaci o změně, která v rámci hlavního funkčního využití plochy neumožňuje zachování původního účelu převodu a v jejímž důsledku přestanou platit podmínky podle zvláštního ustanovení odstavce 14574), územně plánovací dokumentace, na jejímž základě byl převod realizován, a to do 3 měsíců ode dne účinnosti změny územně plánovací dokumentace§21b/3/d —převést pozemek bezúplatně zpět, a nebude-li to možné nebo pokud si tak příslušná organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace namísto zpětného převodu zvolí, poskytnout jí peněžitou náhradu určenou jí na základě znaleckého posudku ve výši ceny převedeného pozemku zjištěné podle zvláštního právního předpisu575) ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy s přihlédnutím k současnému způsobu jeho využití, pokud je v jeho důsledku cena převedeného pozemku vyšší, než v době uzavření smlouvy, zvýšené o náklady na vypracování znaleckého posudku, a to do 3 měsíců ode dne doručení oznámení příslušné organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace§21b/3/e, avšak pro tyto zpětné převody se nepoužije zvláštní ustanovení tohoto zákona576)§21b/6, které stanoví, že bezúplatný převod nemovité věci, včetně práva stavby577), která se eviduje v katastru nemovitostí, s výjimkou silničního pozemku nabývaného z důvodu změny kategorie nebo třídy pozemní komunikace, ve prospěch státu vyžaduje schválení 578) Ministerstvem financí§12/2 .

16) Omezení podle odstavce 15579) se sjednávají na období 10 let ode dne provedení vkladu vlastnického práva k převáděnému pozemku do katastru nemovitostí ve prospěch územního samosprávného celku580), avšak omezení smlouvy o bezúplatném převodu pozemku podle zvláštního ustanovení odstavce 14581) se sjednávají vždy na období trvání ochrany přírodní rezervace, přírodní památky nebo jejího ochranného pásma podle zvláštního právního předpisu582), nejméně však na období 10 let ode dne provedení vkladu vlastnického práva k převáděnému pozemku do katastru nemovitostí ve prospěch kraje.§21b/5

573) § 21b odst. 1 písm. c) až g) tohoto zákona.

574) § 21b odst. 1 písm. c) až g) tohoto zákona.

575) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku ve znění pozdějších předpisů.

576) § 12 odst. 2 tohoto zákona.

577) § 1240 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Pozemek může být zatížen věcným právem jiné osoby (stavebníka) mít na povrchu nebo pod povrchem pozemku stavbu. Nezáleží na tom, zda se jedná o stavbu již zřízenou nebo dosud nezřízenou. Právo stavby je věc nemovitá (nehmotná). Stavba vyhovující právu stavby je součástí práva stavby, ale podléhá také ustanovením o nemovitých věcech.

578) Souhlas.

579) § 21b odst. 3 tohoto zákona.

580) Kraje nebo obce.

581) § 21b odst. 1 písm. h) tohoto zákona.

582) Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů.

17) Projeví-li o převod hmotné nemovité věci podle odstavce 12583) zájem více oprávněných územních samosprávných celků584) podle odstavce 13 nebo 14585), a nesdělí přitom do 1 měsíce od uplynutí lhůty k projevení zájmu, že se dohodly, který z nich bude s příslušnou organizační složkou státu nebo státní příspěvkovou a jinou organizaci jednat, jedná příslušná organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace s tím územním samosprávným celkem586), na jehož území se hmotná nemovitá věc nachází, avšak

—projeví-li o převod hmotné nemovité věci podle odstavce 12587) zájem kraj i obec, jedná příslušná organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace s obcí

—nepodaří-li se oprávněný územní samosprávný celek588) podle odstavce 13 nebo 14589) určit, jedná příslušná organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace s tím územním samosprávným celkem590), který zájem o převod hmotné nemovité věci podle odstavce 12591) projevil jako první. §21a/4

18) Pokud oprávněný územní samosprávný celek592) podle odstavce 13 nebo 14593) neprojeví zájem o převod hmotné nemovité věci podle odstavce 12594) ve stanovené lhůtě nebo ve stanovené lhůtě sdělí, že o převod zájem nemá, anebo nepřijme-li návrh na uzavření smlouvy o úplatném nebo bezúplatném převodu hmotné nemovité věci do 4 měsíců ode dne jeho doručení, jeho právo na převod hmotné nemovité věci zaniká a příslušná organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace s ní naloží v souladu s tímto zákonem. Možnost převést pozemek do vlastnictví územního samosprávného celku595) podle odstavce 2 až 6 a 8 až 10 596) tím není dotčena.§21a/6

19) Převádět hmotné nemovité věci podle odstavce 13 nebo 14597) do vlastnictví jiných právnických598) a fyzických osob je přípustné teprve poté, nesdělí-li oprávněný územní samosprávný celek599) podle odstavce 13 nebo 14600) příslušné organizační složce státu nebo státní příspěvkové a jiné

583) § 21a odst. 1 tohoto zákona.

584) Krajů a obcí.

585) § 21b odst. 1 nebo § 21c odst. 1 tohoto zákona.

586) Krajem nebo obcí.

587) § 21a odst. 1 tohoto zákona.

588) Kraj nebo obec.

589) § 21b odst. 1 nebo § 21c odst. 1 tohoto zákona.

590) Krajem nebo obcí.

591) § 21a odst. 1 tohoto zákona.

592) Kraj nebo obec.

593) § 21b odst. 1 nebo § 21c odst. 1 tohoto zákona.

594) § 21a odst. 1 tohoto zákona.

595) Kraje nebo obce.

596) § 22 tohoto zákona.

597) § 21b odst. 1 nebo § 21c odst. 1 tohoto zákona.

organizaci do 2 měsíců od uveřejnění informace podle odstavce 12601), že o převod hmotné nemovité věci zájem má, ledaže příslušné organizační složce nebo státní příspěvkové a jiné organizaci sdělí, že o převod hmotné nemovité věci zájem nemá.§21a/2 Sdělení se činí prostřednictvím internetových stránek Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. §21a/3

20) Pro převody podle odstavce 12602) se nepoužije ustanovení odstavce 6, 8 a 9603)§21b/6. Ustanovení odstavce 12604) se neuplatní, jde-li o hmotnou nemovitou věc§21a/1, na kterou byl uplatněn postup podle zvláštního ustanovení tohoto zákona 605)§21a/1/d, nebo která

—podléhá režimu podle odstavce 24 až 28 606)§21a/1/c

—je určena ke směně§21a/1/b —se nachází v zahraničí§21a/1/a .

21) Pro převody cenných papírů607) 608) se použije obdobně ustanovení odstavce 1 a 11609), avšak odkazy na související ustanovení se uplatní jen v rozsahu ustanovení odstavce 2 až 5610). Tím není dotčeno zvláštní ustanovení tohoto zákona611)§37/3, které stanoví, že do obchodních společností612) Právní postavení a

598) Včetně státních fondů (nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak), dobrovolných svazků obcí a územních příspěvkových organizací zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) územními samosprávnými celky (včetně městských částí hlavního města Praha) a dobrovolnými svazky obcí.

599) Kraj nebo obec.

600) § 21b odst. 1 nebo § 21c odst. 1 tohoto zákona.

601) § 21a odst. 1 tohoto zákona.

602) § 21a odst. 1 tohoto zákona.

603) § 22 odst. 4, 6 a 7 tohoto zákona.

604) § 21a odst. 1 tohoto zákona.

605) § 14b tohoto zákona – Výjimky z evidence centrálního registru administrativních budov.

606) § 60a tohoto zákona – Převody majetku státu ve prospěch družstev a fyzických osob.

607) § 514 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Cenný papír je listina, se kterou je právo spojeno takovým způsobem, že je po vydání cenného papíru nelze bez této listiny uplatnit ani převést. Cenný papír může mít formu cenného papíru na doručitele (neobsahuje-li cenný papír jméno oprávněné osoby, platí, že se jedná o cenný papír na doručitele), na řad (obsahuje-li cenný papír jméno oprávněné osoby, má se za to, že se jedná o cenný papír na řad) nebo na jméno. Cenné papíry téhož druhu vydané týmž emitentem v téže formě, z nichž vznikají stejná práva, jsou zastupitelné; zastupitelné cenné papíry lze nahradit hromadnou listinou. Je-li cenný papír nahrazen zápisem do příslušné evidence a nelze-li jej převést jinak než změnou zápisu v této evidenci, jedná se o zaknihovaný cenný papír; zaknihované cenné papíry jsou zastupitelné, pokud byly vydány týmž emitentem a pokud z nich vznikají stejná práva. Cenný papír je vydán dnem, kdy splňuje náležitosti stanovené pro něj zákonem nebo jiným právním předpisem a kdy se stanoveným způsobem stane majetkem prvého nabyvatele.

608) Akcie a jiné účastnické a obdobné (podílové) cenné papíry (zatímní listy, opční listy na přednostní upisování akcií, vyměnitelné dluhopisy na výměnu za akcie, prioritní dluhopisy na přednostní upisování akcií nebo poukázky na akcie, respektive nevydané akcie, případně kmenové listy, investiční listy nebo podílové listy), ostatní dluhopisy, směnky a jiné obdobné dluhové (úrokové) cenné papíry, opční listy na přednostní upisování vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů, kupóny k akciím nebo dluhopisům, případně náložné listy (konosamenty), skladištní listy apod.

609) § 21 tohoto zákona.

610) § 22 odst. 1 až 3 tohoto zákona.

lze majetek státu vkládat a s účastmi613) 614) státu v obchodních společnostech lze nakládat pouze s předchozím souhlasem vlády České republiky, avšak k naložení s účastí státu v obchodní společnosti v rámci postupu podle zvláštního ustanovení tohoto zákona615) se předchozí souhlas vlády České republiky nevyžaduje§28/3 .

611) § 28 odst. 3 tohoto zákona.

612) Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech – zákon o obchodních korporacích ve znění pozdějších předpisů. Obchodní společností je osobní obchodní společnost (veřejná obchodní společnost a komanditní společnost), kapitálová obchodní společnost (společnost s ručením omezeným a akciová společnost), evropská společnost a evropské hospodářské zájmové sdružení. Osobní obchodní společnost může být založena jen za účelem podnikání nebo správy vlastního majetku (včetně pohledávek). Veřejnou obchodní společností je osobní obchodní společnost alespoň dvou osob, které se účastní na jejím podnikání nebo správě jejího majetku (včetně pohledávek) a ručí za její dluhy společně a nerozdílně. Komanditní společností je osobní obchodní společnost, ve které alespoň jeden společník ručí za její dluhy omezeně (komanditista) a alespoň jeden společník ručí za její dluhy neomezeně (komplementář). Společností s ručením omezeným je kapitálová obchodní společnost, za jejíž dluhy ručí společníci společně a nerozdílně do výše, v jaké nesplnili vkladové povinnosti podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku v době, kdy byli věřitelem vyzváni k plnění. Akciovou společností je kapitálová obchodní společnost, jejíž základní kapitál je rozvržen na určitý počet akcií. Evropská společnost a evropské hospodářské zájmové sdružení se řídí zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech – zákon o obchodních korporacích ve znění pozdějších předpisů, jen v rozsahu, v jakém to připouští přímo použitelné předpisy Evropské unie.

613) Podíly. Akcie a jiné účastnické a obdobné (podílové) cenné papíry (zatímní listy nebo poukázky na akcie, respektive nevydané akcie, případně kmenové listy nebo investiční listy) a vklady do jiných obchodních společností než akciových.

614) Majetkové účasti nejsou vhodným označením účastí v právnických osobách. Nejedná se totiž o vklady do majetku právnické osoby, ale o vklady do kapitálu právnické osoby, který se nachází na opačné straně bilance (rozvahy). Jde tedy o účast (podíl) na vlastním kapitálu právnické osoby, který je finančním zdrojem krytí aktiv této právnické osoby. Totéž platí i pro takzvané majetkové podíly. Podíl představuje například účast společníka v obchodní korporaci a práva a povinnosti z této účasti plynoucí.

615) § 15 odst. 2 tohoto zákona. Majetek (včetně pohledávek) státu podle § 10 tohoto zákona není předmětem rozhodování podle § 14 odst. 7 tohoto zákona (stane-li se majetek státu pro organizační složku státu dočasně nebo trvale nepotřebným a o jeho nepotřebnosti rozhodl písemně vedoucí této organizační složky státu, popřípadě jím písemně pověřený jiný vedoucí zaměstnanec této organizační složky státu, naloží organizační složka státu s tímto majetkem státu způsoby a za podmínek podle tohoto zákona) a je třeba jej bez zbytečného odkladu rozmístit u organizačních složek státu nebo státních příspěvkových a jiných organizací (§ 51 odst. 2 a § 54 odst. 1 tohoto zákona), pokud to zvláštní povaha majetku (včetně pohledávek) státu vyžaduje nebo jej organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace potřebují k výkonu své působnosti nebo stanoveného předmětu činnosti; § 19, § 19b a § 19c tohoto zákona se podle povahy případu použije přiměřeně. Ze stejných důvodů nebo ve veřejném zájmu si příslušná organizační složka státu (§ 11 tohoto zákona) může majetek (včetně pohledávek) státu ponechat u sebe. V ostatních případech věci převede do vlastnictví jiných právnických (včetně státních fondů, územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a územních příspěvkových organizací) a fyzických osob, práva uplatní a další majetek (včetně pohledávek) státu účelně zpeněží v souladu s tímto zákonem. Se zbylým majetkem (včetně pohledávek) státu, o který neprojevily zájem jiné organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace ani jiné právnické a fyzické osoby, naloží postupem, který upraví prováděcí právní předpis. Při nakládání s majetkem (včetně pohledávek) státu, který stát nabyl v důsledku rozhodnutí soudu o uznání a výkonu rozhodnutí jiného státu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, se příslušná organizační složka státu řídí postupy sdílení majetku (včetně pohledávek) podle zvláštního právního předpisu a přímo použitelného předpisu Evropské unie.

Právní postavení a hospoda

22) Organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace nemohou —jako pronajímatel uzavírat smlouvy o poskytnutí věci616) za úplatu k užívání617) spojené se smlouvou o následném převodu vlastnictví této věci618)

—uzavírat smlouvy o převodu obchodního závodu 619) nebo jeho části.§24

23) Nelze uzavírat smlouvy o zápůjčce620) nebo jiném přenechání cenných papírů ani o zastavení621) cenných papírů, jejichž vlastníkem je stát, ani nelze postoupit samotná práva ze smluv o převodu cenných papírů, jejichž vlastníkem se stát stal622). Tím není dotčeno zvláštní ustanovení tohoto zákona623) . §37/3 K hmotné věci nelze smlouvou zřídit předkupní ani zástavní právo a nelze sjednat výhradu zpětného nákupu. §25

616) Hmotné nebo nehmotné movité a nemovité věci, jejíž povaha to připouští. § 489 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Věcí v právním smyslu je vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí. Věc určená k obecnému užívání je veřejný statek. Věci jsou hmotné a nehmotné, movité a nemovité. Zastupitelnou věcí je movitá věc, která může být nahrazena jinou věcí téhož druhu; ostatní věci jsou nezastupitelné. Zuživatelnou je movitá věc, jejíž běžné použití spočívá v jejím spotřebování, zpracování nebo zcizení (prodeji nebo jiném převodu); ostatní věci jsou nezuživatelné. Soubor jednotlivých věcí, které náleží téže osobě, považovaný za jeden předmět a jako takový nesoucí společné označení, se pokládá za celek a tvoří hromadnou věc. Součástí věci je vše, co k věci podle její povahy náleží a co nemůže být od věci odděleno, aniž se tím věc znehodnotí. Příslušenstvím věci je vedlejší věc vlastníka u věci hlavní, je-li účelem vedlejší věci, aby se jí trvale užívalo společně s hlavní věcí v rámci jejich hospodářského určení (i když je vedlejší věc od hlavní věci přechodně odloučena, nepřestává být příslušenstvím). Plodem věci je to, co věc pravidelně poskytuje ze své přirozené povahy, jak je dáno jejím obvyklým účelovým určením a přiměřeně k němu, ať s přičiněním člověka nebo bez něj. Užitkem věci je to, co věc pravidelně poskytuje ze své právní povahy. Věcmi jsou například také ovladatelné přírodní síly, se kterými se obchoduje, obchodní tajemství, pohledávky (příslušenstvím pohledávek jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejich uplatněním), cenné papíry a jiná práva, jejichž povaha to připouští (zejména jsou-li převoditelná). Hodnotou věci je její obvyklá cena (ledaže je něco jiného ujednáno nebo stanoveno zákonem), lze-li hodnotu věci vyjádřit v penězích. Peníze samy o sobě jsou také věcí, a to věcí zastupitelnou movitou (hmotnou nebo nehmotnou).

617) § 1283 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Služebností užívacího práva se uživateli poskytuje právo užívat cizí věc pro jeho vlastní potřebu. Vlastníku věci náleží všechny užitky (užitkem věci je to, co věc pravidelně poskytuje ze své právní povahy), které může brát bez zkrácení práva uživatele. Vlastník věci však nese všechny její závady a musí věc udržovat v dobrém stavu. Přesahují-li náklady užitek, který vlastníkovi věci zbývá, musí uživatel buď tyto zvýšené náklady nést, anebo od užívání upustit.

618) Finanční pronájem (finanční leasing). Smlouva o pronájmu s právem koupě najaté věci, včetně prodejů na splátky.

619) § 502 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Obchodní závod je organizovaný soubor jmění (souhrn majetku a dluhů), který podnikatel vytvořil a který z jeho vůle slouží k provozování jeho činnosti. Má se za to, že obchodní závod tvoří vše, co zpravidla slouží k jeho provozu.

620) § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Při nepeněžité zápůjčce se vrací věc stejného druhu, jaká byla zápůjčkou dána; nezáleží na tom, zda její cena mezitím stoupla nebo klesla. Při zápůjčce poskytnuté v cenných papírech lze ujednat úroky. Při nepeněžité zápůjčce lze jinak místo úroků ujednat plnění přiměřeného většího množství nebo věcí lepší jakosti, ale téhož druhu.

621) § 1309 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Při zajištění dluhu zástavním právem vznikne věřiteli oprávnění, nesplní-li dlužník dluh řádně a včas, uspokojit se z výtěžku zpeněžení zástavy do ujednané výše, a není-li tato ujednána, do výše pohledávky s příslušenstvím ke dni zpeněžení zástavy. Zástavou může být každá věc, se kterou lze obchodovat.

24) Pozemek tvořící jeden funkční celek s bytovým domem ve vlastnictví bytového družstva vzniklého před 1. lednem 1992 nebo bytového družstva, které je jeho právním nástupcem, převede příslušná organizační složka státu624) nebo státní příspěvková a jiná organizace bezúplatně do vlastnictví tohoto bytového družstva. §60a/1 Obdobně se postupuje v případě pozemku, který tvoří jeden funkční celek §60a/2

—s rodinným domem625) a jeho příslušenstvím, popřípadě k němu příslušející garáží, ve vlastnictví bytového družstva podle předchozí věty 626), pokud byl rodinný dům tímto bytovým družstvem vystavěn po 1. lednu 1969 na základě výjimky z předpisů o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě a na jeho výstavbu byla poskytnuta finanční, úvěrová a jiná pomoc příslušející družstevní bytové výstavbě§60a/2/a —s garáží, popřípadě garážemi, ve vlastnictví bytového družstva podle předchozí věty, na jejichž výstavbě se finančně podílely fyzické osoby – členové tohoto bytového družstva nebo jejich právní předchůdci, přičemž to platí i v případě družstev vzniklých před 1. lednem 1992 nebo jejich právních nástupců, jejichž předmětem činnosti je výstavba a správa garáží pro jejich členy, jsou-li ostatní podmínky splněny §60a/2/b .

25) Došlo-li k převodu rodinného domu a jeho příslušenství, popřípadě k němu příslušející garáže podle odstavce 24627), z vlastnictví bytového družstva podle odstavce 24628), převede příslušná organizační složka státu629) nebo státní příspěvková a jiná organizace pozemek tvořící jeden funkční celek s tímto rodinným domem a jeho příslušenstvím, popřípadě k němu příslušející garáží, bezúplatně do vlastnictví vlastníka rodinného domu a jeho příslušenství, popřípadě k němu příslušející garáže, je-li fyzickou osobou.§60a/3 Obdobně se postupuje, došlo-li k převodu garáže podle odstavce 24630) z vlastnictví bytového družstva podle odstavce 24, popřípadě družstva vzniklého před 1. lednem 1992 nebo jeho právního nástupce, jehož předmětem činnosti je výstavba a správa garáží pro jeho členy, do vlastnictví fyzické osoby. §60a/4

622) Nejde-li o Ministerstvo financí v souladu se zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů.

623) § 37a tohoto zákona – Postoupení smlouvy.

624) § 9 a § 11 tohoto zákona.

625) Zákon č. 283/2021 Sb. – stavební zákon ve znění pozdějších předpisů.

626) § 60a odst. 1 tohoto zákona.

627) § 60a odst. 2 písm. a) tohoto zákona.

628) § 60a odst. 1 tohoto zákona.

629) § 9 a § 11 tohoto zákona.

630) § 60a odst. 2 písm. b) tohoto zákona.

26) Spoluvlastnický podíl k pozemku tvořícímu jeden funkční celek s domem s byty a nebytovými prostory ve vlastnictví podle dosavadních právních předpisů631), převede příslušná organizační složka státu632) nebo státní příspěvková a jiná organizace v rozsahu odpovídajícímu spoluvlastnickému podílu na společných částech domu podle dosavadních právních předpisů 633) bezúplatně do vlastnictví§60a/5

—fyzické osoby, která je vlastníkem bytu, garáže nebo ateliéru v takovém domě, jestliže tato fyzická osoba byla podle dosavadních právních předpisů634) v době převodu tohoto bytu, této garáže nebo tohoto ateliéru z vlastnictví bytového družstva podle odstavce 24635) nájemcem tohoto bytu, této garáže nebo tohoto ateliéru a členem tohoto bytového družstva §60a/5/a

—fyzické osoby, která je vlastníkem bytu, garáže nebo ateliéru v takovém domě, jestliže bytové družstvo podle odstavce 24636) jako vlastník budovy vymezilo prohlášením vlastníka byty a nebytové prostory jako samostatné jednotky podle dosavadních právních předpisů637) a tato fyzická osoba získala tento byt, tuto garáž nebo tento ateliér do vlastnictví výstavbou na základě smlouvy o výstavbě bytu nebo nebytového prostoru podle tohoto zvláštního právního předpisu, anebo tato fyzická osoba získala tento byt do vlastnictví na základě smlouvy o výstavbě na budově ve vlastnictví bytového družstva podle odstavce 24, popřípadě na domě s byty a nebytovými prostory podle tohoto zvláštního právního předpisu, z nichž alespoň jeden byl podle tohoto zvláštního právního předpisu ve vlastnictví bytového družstva podle odstavce 24§60a/5/b —fyzické osoby, která se vlastníkem bytu nebo nebytového prostoru podle předchozích bodů638) stala na základě převodu nebo přechodu vlastnictví tohoto bytu nebo nebytového prostoru §60a/5/c —bytového družstva podle odstavce 24 639), které zůstalo vlastníkem nepřevedených bytů nebo nebytových prostorů v takovém domě §60a/5/d .

631) Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům – zákon o vlastnictví bytů ve znění pozdějších předpisů.

632) § 9 a § 11 tohoto zákona.

633) § 8 odst. 2 zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům – zákon o vlastnictví bytů ve znění pozdějších předpisů.

634) § 23 zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům – zákon o vlastnictví bytů ve znění pozdějších předpisů.

635) § 60a odst. 1 tohoto zákona.

636) § 60a odst. 1 tohoto zákona.

637) Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům – zákon o vlastnictví bytů ve znění pozdějších předpisů.

638) § 60a odst. 5 písm. a) nebo b) tohoto zákona.

639) § 60a odst. 1 tohoto zákona.

27) Spoluvlastnický podíl k pozemku v rozsahu odpovídajícím spoluvlastnickému podílu na společných částech domu stanovenému podle zvláštního právního předpisu 640) převede příslušná organizační složka státu 641) nebo státní příspěvková a jiná organizace bezúplatně do vlastnictví§60a/6

—fyzické osoby, která se vlastníkem jednotky podle následujícího bodu 642) stala na základě převodu nebo přechodu jejího vlastnictví §60a/6/b

—fyzické osoby, která je vlastníkem jednotky podle zvláštního právního předpisu 643)§60a/6/a

—bytového družstva podle odstavce 24644), jestliže zůstalo vlastníkem nepřevedených jednotek podle předchozího bodu645) a vztahuje se na něj povinnost podle zvláštního právního předpisu 646)§60a/6/c .

28) K převodům podle odstavce 24 až 27 647) se schválení648) podle odstavce 6 a 8 až 10 649) nevyžaduje.§60a/7 Jestliže

—k pozemku podle odstavce 26 nebo 27650) nebo k jeho části vzniklo věcné břemeno651) podle zvláštního zákona a tento pozemek byl bezúplatně převeden podle odstavce 26 nebo 27, upustí příslušná organizační složka státu652) nebo státní příspěvková a jiná organizace po provedení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí od vymáhání pohledávky odpovídající náhradě za věcné břemeno k tomuto pozemku nebo jeho části, pokud tato pohledávka dosud trvá; zvláštní ustanovení tohoto zákona 653) se přitom nepoužije —vlastník bytu nebo nebytového prostoru podle odstavce 26 nebo 27654), s nímž příslušná organizační složka státu655) nebo státní příspěvková a jiná organizace uzavřela smlouvu, zaplatil náhradu nebo její část, vrátí příslušná organizační složka státu nebo státní příspěvková a

640) § 1161 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů.

641) § 9 a § 11 tohoto zákona.

642) § 60a odst. 6 písm. a) tohoto zákona.

643) § 4 odst. 2 zákona č. 311/2013 Sb., o převodu vlastnického práva k jednotkám a skupinovým rodinným domům některých bytových družstev ve znění pozdějších předpisů.

644) § 60a odst. 1 tohoto zákona.

645) § 60a odst. 6 písm. a) tohoto zákona.

646) § 5 zákona č. 311/2013 Sb., o převodu vlastnického práva k jednotkám a skupinovým rodinným domům některých bytových družstev ve znění pozdějších předpisů.

647) § 60a odst. 1 až 6 tohoto zákona.

648) Souhlas.

649) § 22 odst. 4 až 7 tohoto zákona.

650) § 60a odst. 5 nebo 6 tohoto zákona.

651) § 1257 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Věc může být zatížena služebností, která postihuje vlastníka věci jako věcné právo tak, že musí ve prospěch jiného něco trpět nebo něčeho se zdržet. Jedná se například o služebnost inženýrské sítě, služebnost okapu, služebnost rozlivu, služebnost stezky, průhonu a cesty, služebnost bytu, oporu cizí stavby, právo na svod dešťové vody, právo na vodu, právo pastvy, užívací právo, požívací právo, anebo reálná břemena.

652) § 9 a § 11 tohoto zákona.

653) § 35 tohoto zákona – Upuštění od vymáhání pohledávky, § 36 tohoto zákona – Schválení prominutí dluhu a upuštění od vymáhání pohledávky.

654) § 60a odst. 5 nebo 6 tohoto zákona.

655) § 9 a § 11 tohoto zákona.

Právní postavení a

jiná organizace po provedení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí přijatou částku tomuto vlastníkovi, popřípadě tomu jeho dědici nebo právnímu nástupci, na kterého vlastnictví pozemku přešlo. §60a/8

29) Pokud k pozemku tvořícímu jeden funkční celek s bytovým domem, rodinným domem, garáží nebo s domem s byty a nebytovými prostory ve vlastnictví podle zvláštního zákona vznikla jiné právnické osobě, která není vlastníkem bytového domu, rodinného domu, garáže, domu s byty a nebytovými prostory ve vlastnictví podle zvláštního zákona ani bytu nebo nebytového prostoru v tomto domě, výpůjčka podle zvláštního ustanovení tohoto zákona656)§60b, které stanoví, že dosavadní vztahy trvalého užívání657) majetku658) státu se 1. lednem 2001 mění na výpůjčky na dobu určitou 6 let, přičemž po tuto dobu se výpůjčka řídí ustanoveními zvláštního zákona§59/1, a tato výpůjčka trvá, anebo je-li již pozemek užíván touto jinou právnickou osobou na základě smlouvy uzavřené podle zvláštního ustanovení tohoto zákona659)§60b, které stanoví, že během stanovené doby 6 let upraví příslušné organizační složky státu660) nebo státní příspěvkové a jiné organizace smluvně s jednotlivými vypůjčiteli další právní vztahy k užívanému majetku státu, přičemž budou-li splněny podmínky podle odstavce 2661), převedou majetek státu nebo jeho část bezúplatně do vlastnictví vypůjčitele podle tohoto zákona a v ostatních případech, anebo neprojeví-li vypůjčitel o takový převod zájem, nabídnou vypůjčiteli jinou smluvní úpravu právního vztahu k majetku státu podle tohoto zákona§59/2, postupuje se podle odstavce 24 až 28662) pouze za podmínky, že se příslušná organizační složka státu663) nebo státní příspěvková a jiná organizace s uživatelem pozemku předem dohodne na zrušení této výpůjčky nebo jiného užívacího vztahu, popřípadě že tato výpůjčka nebo jiný užívací vztah jinak zanikne. §60b

30) Pozemek tvořící jeden funkční celek se stavbou, nejde-li o stavbu drobnou, převede organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace za cenu stanovenou podle dosavadních právních předpisů664) do vlastnictví družstva podle zvláštního právního předpisu665), které je vlastníkem stavby a jemuž vznikla výpůjčka podle zvláštního ustanovení tohoto zákona666)§60c/1, které stanoví, že dosavadní vztahy trvalého užívání 667) majetku668) státu se 1. lednem 2001 mění na výpůjčky na dobu určitou 6 let, přičemž po tuto dobu se výpůjčka řídí ustanoveními zvláštního záko-

656) § 59 odst. 1 tohoto zákona.

657) § 70 zákona č. 109/1964 Sb. – hospodářský zákoník.

658) Vyjma pohledávek.

659) § 59 odst. 2 tohoto zákona.

660) § 9 tohoto zákona.

661) § 22 odst. 3 tohoto zákona.

662) § 60a tohoto zákona.

663) § 9 a § 11 tohoto zákona.

664) Vyhláška č. 393/1991 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků ve znění platném k 1. listopadu 1991.

665) § 18 odst. 1 zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech ve znění pozdějších předpisů.

666) § 59 odst. 1 tohoto zákona.

667) § 70 zákona č. 109/1964 Sb. – hospodářský zákoník.

na§59/1, a to za podmínky, že výpůjčka dosud trvá a nelze přitom postupovat podle zvláštního ustanovení tohoto zákona669)§60c/1, které stanoví, že budou-li splněny podmínky podle odstavce 2670), převedou příslušné organizační složky státu671) nebo státní příspěvkové a jiné organizace majetek státu nebo jeho část bezúplatně do vlastnictví vypůjčitele podle tohoto zákona§59/2, vyjma družstva, které je v likvidaci nebo ohledně jehož majetku672) je vedeno insolvenční řízení. Převod bude proveden k žádosti družstva, bude-li organizační složce státu nebo státní příspěvkové a jiné organizaci podána nejpozději 31. prosince 2003. Neprojeví-li družstvo zájem o převod takového pozemku do svého vlastnictví a účastníci užívacího vztahu se nedohodnou ani na jiné smluvní úpravě právního vztahu k takovému pozemku podle tohoto zákona, platí o zániku výpůjčky a naložení s takovým pozemkem zvláštní ustanovení tohoto zákona673)§60c/1, které stanoví, že nedohodnou-li se účastníci užívacího vztahu jinak, výpůjčka zaniká uplynutím stanovené doby bez náhrady a s majetkem státu se naloží podle tohoto zákona§59/3. Obdobně se postupuje i v případě bytového družstva, jedná-li se o pozemek k němuž tomuto bytovému družstvu vznikla výpůjčka podle zvláštního ustanovení tohoto zákona674)§60c/2, které stanoví, že dosavadní vztahy trvalého užívání675) majetku676) státu se 1. lednem 2001 mění na výpůjčky na dobu určitou 6 let, přičemž po tuto dobu se výpůjčka řídí ustanoveními zvláštního zákona§59/1, a který tvoří jeden funkční celek se stavbou, která není stavbou drobnou, je ve vlastnictví tohoto bytového družstva a slouží k zajištění správy, oprav a udržování bytových domů ve vlastnictví tohoto bytového družstva nebo plnění poskytovaných s užíváním bytů ve vlastnictví nebo správě tohoto bytového družstva§60c/2. Ustanovením předchozích vět677) není dotčena možnost provést převod bezúplatně za podmínek podle odstavce 2 678)§60c/3 .

31) Nemá-li vlastník bytu nebo nebytového prostoru počínaje 1. lednem 2001 upravena práva k pozemku v rozsahu svého spoluvlastnického podílu na společných částech domu, postupuje příslušná organizační složka státu679) nebo státní příspěvková a jiná organizace při úpravě těchto práv podle tohoto zákona. §60/3

668) Vyjma pohledávek.

669) § 59 odst. 2 tohoto zákona.

670) § 22 odst. 3 tohoto zákona.

671) § 9 tohoto zákona.

672) Včetně pohledávek.

673) § 59 odst. 3 tohoto zákona.

674) § 59 odst. 1 tohoto zákona.

675) § 70 zákona č. 109/1964 Sb. – hospodářský zákoník.

676) Vyjma pohledávek.

677) § 60c odst. 1 a 2 tohoto zákona.

678) § 22 odst. 3 tohoto zákona.

679) § 9 a § 11 tohoto zákona.

Právní postavení a hospodaření

32) Likvidátoři státních podniků, které —nejsou založeny ani se nepovažují za založené podle zvláštního právního předpisu680), avšak byly zrušeny a vstoupily do likvidace, včetně dosavadních státních podniků, v jejichž případě byla funkce zakladatele a pravomoc je zakládat, řídit a zrušovat přenesena podle dosavadních právních předpisů 681) na zastupitelstva obcí —byly zrušeny a vstoupily do likvidace před 1. lednem 2001 a zvláštní ustanovení tohoto zákona 682) se na ně z toho důvodu nevztahuje, převedou po vypořádání do té doby existujících odvodů ve prospěch státního rozpočtu, daní, poplatků, jiných obdobných peněžitých plnění a dluhů zbylý majetek683), se kterým je státní podnik v likvidaci příslušný hospodařit, nepodařilo se s ním naložit jinak a jeho existence tak brání skončení likvidace, bezúplatně Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových684). S tímto majetkem státu je Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových příslušný hospodařit podle zvláštního ustanovení tohoto zákona 685) . §55b

680) Zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku ve znění pozdějších předpisů.

681) § 67 zákona č. 367/1990 Sb., o obcích ve znění pozdějších předpisů a § 36 zákona č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze.

682) § 57 tohoto zákona – Přenesené podniky, územní organizační složky obcí a územní příspěvkové organizace obcí.

683) Včetně pohledávek.

684) Zákon č. 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových ve znění pozdějších předpisů.

685) § 9 tohoto zákona – Příslušnost k hospodaření s majetkem státu.

Odborná způsobilost a odpovědnost za škodu při hospodaření s majetkem státu

1) Fyzické osoby, které z titulu svých funkcí, pracovního zařazení v organizačních složkách státu nebo ve státních příspěvkových a jiných organizacích686) nebo pověření vykonávat za stát jeho práva akcionáře ohledně majetku687) státu právně nebo jinak jednají a plní další úkoly stanovené tímto zákonem, jsou povinny provádět tuto činnost s odbornou péčí a postupovat podle tohoto zákona, zvláštních právních předpisů a vnitřních předpisů, kterými se hospodaření a nakládání s majetkem státu řídí.§47/1

2) Za porušení stanovených povinností a za škodu, která tím na majetku státu, se kterým jsou organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace příslušné hospodařit, vznikla, odpovídají osoby podle odstavce 1688) v rozsahu trestněprávních, pracovněprávních a občanskoprávních předpisů. Tím není dotčeno uplatňování odpovědnosti a sankcí vůči organizačním složkám státu nebo státním příspěvkovým a jiným organizacím podle zvláštních právních předpisů.§47/2 Smluvním přenesením výkonu činností podle odstavce 1 na jinou osobu se této odpovědnosti nelze zprostit.§47/3

3) Bez zbytečného odkladu po vzniku škody na majetku státu, se kterým je příslušná hospodařit, posoudí organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace uplatnění nároku na náhradu škody vůči osobě odpovědné podle odstavce 2 689) a pořídí o tom záznam.§47/4

4) Škoda vzniklá v důsledku postupů a rozhodování při hospodaření s majetkem státu podle tohoto zákona není škodou způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Odpovědnost státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem se řídí zvláštním právním předpisem690). Tím však nejsou dotčeny podmínky vystupování státu v právních vztazích podle tohoto zákona a v případě regresní úhrady podle tohoto zvláštního právního předpisu se ustanovení odstavce 3691) použije obdobně. §46

686) § 51 odst. 2 a § 54 odst. 1 tohoto zákona. Státní příspěvkové organizace zřízené na základě zvláštního právního předpisu Kanceláří prezidenta republiky a Akademií věd České republiky nebo zřízené, popřípadě řízené podle dosavadních právních předpisů ústředními orgány, okresními úřady a školskými úřady a jiné státní organizace zřízené (založené) na základě zvláštního právního předpisu nebo zvláštním právním předpisem, které ve vztahu k majetku (včetně pohledávek) státu dosud vykonávaly právo hospodaření, popřípadě právo společného hospodaření podle dosavadních právních předpisů, anebo které budou ještě obdobně zřízeny (založeny).

687) Včetně pohledávek.

688) § 47 odst. 1 tohoto zákona.

689) § 47 odst. 2 tohoto zákona.

690) Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem ve znění pozdějších předpisů.

691) § 47 odst. 4 tohoto zákona.

Kontrola hospodaření s majetkem státu

1) Kontrolu dodržování povinností stanovených právními a vnitřními předpisy při hospodaření s majetkem692) státu provádí v organizačních složkách státu nebo státních příspěvkových a jiných organizacích693) jejich zřizovatelé694), věcně příslušné ústřední správní úřady695) a Ministerstvo financí.§48/1

2) Kontrolní metody, kontrolní postupy a vzájemné vztahy kontrolních orgánů podle odstavce 1696) a kontrolovaných organizačních složek státu nebo státních příspěvkových a jiných organizací se řídí zvláštními právními předpisy697) a pravidly stanovenými vnitřními předpisy kontrolních orgánů.§49/1 Kontrolu v rámci organizačních složek státu nebo státních příspěvkových a jiných organizací provádí jejich kontrolní útvary, popřípadě dozorčí orgány.§48/2 Kontrolní orgány podle odstavce 1 provádí v rozsahu podle odstavce 1 také kontrolu činnosti kontrolních útvarů. Ministerstvo financí metodicky řídí, usměrňuje a kontroluje jiné kontrolní orgány a jejich prostřednictvím i kontrolní útvary. §48/3

3) Při zjišťování a prokazování případů porušení povinností při hospodaření s majetkem státu spolupracují kontrolní orgány podle odstavce 1698) s orgány činnými v trestním řízení a jinými příslušnými orgány a plní oznamovací povinnosti podle zvláštních právních předpisů699) . §49/3 Zjištěné nedostatky oznamují Ministerstvu financí.§49/2 Odpovědnost za nedostatky na úseku kontroly hospodaření s majetkem státu na všech úrovních a za škodu, která tím státu vznikla, se řídí zvláštním ustanovením tohoto zákona700) . §50

692) Včetně pohledávek.

693) § 51 odst. 2 a § 54 odst. 1 tohoto zákona. Státní příspěvkové organizace zřízené na základě zvláštního právního předpisu Kanceláří prezidenta republiky a Akademií věd České republiky nebo zřízené, popřípadě řízené podle dosavadních právních předpisů ústředními orgány, okresními úřady a školskými úřady a jiné státní organizace zřízené (založené) na základě zvláštního právního předpisu nebo zvláštním právním předpisem, které ve vztahu k majetku (včetně pohledávek) státu dosud vykonávaly právo hospodaření, popřípadě právo společného hospodaření podle dosavadních právních předpisů, anebo které budou ještě obdobně zřízeny (založeny).

694) Zakladatelé.

695) Ústřední orgány státní správy. § 1 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky ve znění pozdějších předpisů.

696) § 48 odst. 1 tohoto zákona.

697) Například zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě ve znění pozdějších předpisů.

698) § 48 odst. 1 tohoto zákona.

699) § 8 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním – trestní řád ve znění pozdějších předpisů.

700) § 47 tohoto zákona – Odpovědnost za dodržování povinností a za škodu při hospodaření a nakládání s majetkem státu.

4) V závažných případech nedostatků při hospodaření s majetkem státu může Ministerstvo financí svým opatřením701) z vlastního podnětu nebo na návrh jiného kontrolního orgánu majetek státu organizační složce státu nebo státní příspěvkové a jiné organizaci bez náhrady odejmout a určit jinou organizační složku státu nebo státní příspěvkovou a jinou organizaci příslušnou s majetkem státu hospodařit 702) . §49/4

5) Ustanovení odstavce 4703) se nevztahuje na majetek státu, se kterým hospodaří

—Kancelář prezidenta republiky704)

—Kancelář Poslanecké sněmovny

—Kancelář Senátu

—Nejvyšší kontrolní úřad

—Kancelář Veřejného ochránce práv 705)

—Ústavní soud706)

—soudy.§49/5

6) Nejvyšší kontrolní úřad 707) podléhá kontrole podle zvláštních právních předpisů. §48/1

701) § 20 tohoto zákona – Nakládání s majetkem státu opatřením.

702) § 9 tohoto zákona – Příslušnost k hospodaření s majetkem státu.

703) § 49 odst. 4 tohoto zákona.

704) Zákon č. 114/1993 Sb., o Kanceláři prezidenta republiky ve znění pozdějších předpisů.

705) Zákon č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv ve znění pozdějších předpisů.

706) Zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu ve znění pozdějších předpisů.

707) Zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu ve znění pozdějších předpisů.

Centrální registr administrativních budov

1) Centrální registr administrativních budov je neveřejný informační systém, jehož správcem a provozovatelem je Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových708). Slouží organizačním složkám státu nebo státním příspěvkovým a jiným organizacím709) k účelnému a hospodárnému využívání nemovitých věcí710) nebo jejich částí nacházejících se na území státu, které§14a/1

—jsou v jeho vlastnictví a v rámci plnění jeho funkcí slouží nebo mají sloužit pro soudní, zákonodárné, správní a související činnosti§14a/1/a —nejsou v jeho vlastnictví, ale v rámci plnění jeho funkcí jsou organizačními složkami státu nebo státními příspěvkovými a jinými organizacemi užívány711) nebo požívány712) pro soudní, zákonodárné, správní a související činnosti §14a/1/b .

708) Zákon č. 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových ve znění pozdějších předpisů.

709) § 51 odst. 2 a § 54 odst. 1 tohoto zákona. Státní příspěvkové organizace zřízené na základě zvláštního právního předpisu Kanceláří prezidenta republiky a Akademií věd České republiky nebo zřízené, popřípadě řízené podle dosavadních právních předpisů ústředními orgány, okresními úřady a školskými úřady a jiné státní organizace zřízené (založené) na základě zvláštního právního předpisu nebo zvláštním právním předpisem, které ve vztahu k majetku (včetně pohledávek) státu dosud vykonávaly právo hospodaření, popřípadě právo společného hospodaření podle dosavadních právních předpisů, anebo které budou ještě obdobně zřízeny (založeny).

710) § 498 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Pozemky a jejich součásti (například podzemní a nadzemní stavby a některá jejich příslušenství, zejména pokud je vlastník stavby totožný s vlastníkem pozemku), stavby (i když v právním smyslu nejsou součástí pozemku, například podle § 3055 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů), věcná práva k pozemkům (například právo stavby podle § 1240 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů; stavba vyhovující právu stavby je součástí práva stavby, ale podléhá také ustanovením o nemovitých věcech) a ke stavbám, včetně práv, která za nemovité věci prohlásí zvláštní zákon, a dále například jednotky podle § 1159 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Jednotka zahrnuje byt nebo nebytový prostor jako prostorově oddělenou část domu a podíl na společných částech nemovité věci vzájemně spojené a neoddělitelné (pozemku a domu). Stanoví-li zvláštní zákon, že určitá věc není součástí pozemku, a nelze-li takovou věc přenést z místa na místo bez porušení její podstaty, je i tato věc nemovitá (například nadzemní stavba). Součástí pozemku v právním smyslu nejsou například liniové stavby (převážně podzemní stavby se samostatným účelovým určením, zejména vodovody, kanalizace nebo energetická a jiná vedení, včetně staveb a technických zařízení, které s nimi technicky souvisí) a jiné předměty, které ze své povahy pravidelně zasahují více pozemků, podle § 509 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, nebo stavby podle § 3055 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, v jejichž případě není vlastník stavby totožný s vlastníkem pozemku.

711) § 1283 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Služebností užívacího práva se uživateli poskytuje právo užívat cizí věc pro jeho vlastní potřebu. Vlastníku věci náleží všechny užitky (užitkem věci je to, co věc pravidelně poskytuje ze své právní povahy), které může brát bez zkrácení práva uživatele. Vlastník věci však nese všechny její závady a musí věc udržovat v dobrém stavu. Přesahují-li náklady užitek, který vlastníkovi věci zbývá, musí uživatel buď tyto zvýšené náklady nést, anebo od užívání upustit.

712) § 1285 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Služebností požívacího práva se poživateli poskytuje právo užívat cizí věc a brát z ní plody (plodem věci je to, co věc pravidelně poskytuje ze své přirozené povahy, jak je dáno jejím obvyklým účelovým určením a přiměřeně k němu, ať s přičiněním člověka nebo bez něj) a užitky (užitkem věci je to, co věc pravidelně poskytuje ze své právní povahy). Poživatel má právo i na mimořádný výnos z věci. Při výkonu těchto práv je poživatel povinen šetřit podstatu věci. Poživatel nese náklady, bez nichž by se plodů a užitků nedosáhlo, udržuje věc ve stavu, v jakém ji převzal, a hradí obvyklé udržovací náklady na věc, včetně její obnovy a obvyklého pojištění proti škodám. Má se za to, že věc, když ji poživatel obdržel, byla prostřední jakosti, ve stavu způsobilém k řádnému užívání a že při ní bylo vše, co je k takovému užívání třeba.

2) Centrální registr administrativních budov přebírá a využívá údaje z informačního systému katastru nemovitostí a základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí713) . §14a/3 Organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace přitom centrálnímu registru administrativních budov poskytují §14a/2; §14a/3

—úplné a pravdivé údaje o nemovitých věcech a jejich částech, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup §14a/2

—pouze ty údaje, které z těchto informačních systémů nelze získat§14a/3 .

3) Změny ve využívání nemovitých věcí a jejich částí, které se evidují v centrálním registru administrativních budov, a nakládání s nimi se uskutečňují na základě rozhodnutí vlády České republiky nebo jí pověřeného poradního a koordinačního orgánu.§14a/4 To neplatí, jedná-li se o nemovité věci a jejich části, s nimiž přísluší hospodařit Kanceláři Poslanecké sněmovny, Kanceláři Senátu, Nejvyššímu kontrolnímu úřadu nebo Ústavnímu soudu. Změny ve využívání těchto nemovitých věcí a nakládání s nimi se uskutečňují na základě rozhodnutí příslušného orgánu Poslanecké sněmovny, Senátu, Nejvyššího kontrolního úřadu nebo Ústavního soudu. §14a/5

4) Vláda České republiky§14a/4; §65/2

—vydá svým usnesením statut poradního a koordinačního orgánu podle odstavce 3714) a upraví v něm zejména jeho působnost, složení a základní pravidla pro jeho práci a pro přípravu a předkládání návrhů na změny podle odstavce 3 §14a/4 —stanoví nařízením715) strukturu a rozsah údajů vedených v centrálním registru administrativních budov a termíny pro jejich poskytování, jakož i rozsah a podmínky jejich sdílení §65/2 .

5) Rozhodnutí vlády České republiky nebo jí pověřeného poradního a koordinačního orgánu podle odstavce 3716) nenahrazují právní nebo jiná jednání podle tohoto zákona.§14a/4 Strukturu a rozsah údajů vedených v centrálním registru administrativních budov, termíny pro jejich poskytování, jakož i rozsah a podmínky jejich sdílení pro potřeby organizačních složek státu nebo státních příspěvkových a jiných organizací, které údaje poskytly, a dalších organizačních složek státu nebo státních příspěvkových a jiných organizací stanoví prováděcí právní předpis 717) . §14a/3

713) Vyhláška č. 359/2011 Sb., o základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí ve znění pozdějších předpisů.

714) § 14a odst. 4 tohoto zákona.

715) Nařízení vlády č. 41/2017 Sb., o údajích centrálního registru administrativních budov ve znění pozdějších předpisů.

716) § 14a odst. 4 tohoto zákona.

717) Vyhláška č. 62/2001 Sb., o hospodaření organizačních složek státu a státních organizací s majetkem státu ve znění pozdějších předpisů.

6) Ministr obrany, ministr vnitra a ředitel Bezpečnostní informační služby718), Úřadu pro zahraniční styky a informace719) a Generální inspekce bezpečnostních sborů720) může z důvodu zajištění bezpečnosti nebo obrany státu rozhodnout, ve kterých konkrétních případech se určitý majetek721) , s nímž je příslušná hospodařit nebo který užívá722) nebo požívá723) organizační složka státu nebo státní příspěvková a jiná organizace, v jejímž čele stojí nebo která náleží do jeho působnosti, nezařadí do evidence centrálního registru administrativních budov a v jehož případě se ustanovení předchozích odstavců724) nepoužije. Obdobně může takto rozhodnout ministr financí o majetku, s nímž je příslušné hospodařit nebo který užívá Generální ředitelství cel. Tato rozhodnutí si může předem vyhradit nebo následně změnit vláda České republiky.§14b

7) Soulad údajů vedených v centrálním registru administrativních budov s jejich skutečným stavem ověřuje Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, který za tím účelem —provádí prohlídky budov a dalších souvisejících nemovitých věcí nebo jejich částí§14c/1, o jejichž konání informuje příslušné organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace nejméně 30 dnů před jejich zahájením §14c/2 —vyžaduje dokumenty, z nichž lze údaje vedené v centrálním registru administrativních budov ověřit. §14c/1

8) Ověřování podle odstavce 7725) provádí fyzické osoby, které k tomu generální ředitel Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových písemně pověří a které jsou oprávněny činit potřebná měření a pořizovat obrazové nebo zvukové záznamy.§14c/3 Příslušné organizační složky státu nebo státní příspěvkové a jiné organizace jsou přitom povinny §14c/1; §14c/3 —vytvořit podmínky pro výkon ověřování a poskytnout Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových potřebnou součinnost §14c/3

718) § 3 písm. a) zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky ve znění pozdějších předpisů.

719) § 3 písm. b) zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky ve znění pozdějších předpisů.

720) Zákon č. 341/2011 Sb., o Generální inspekci bezpečnostních sborů ve znění pozdějších předpisů.

721) Vyjma pohledávek.

722) § 1283 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Služebností užívacího práva se uživateli poskytuje právo užívat cizí věc pro jeho vlastní potřebu. Vlastníku věci náleží všechny užitky (užitkem věci je to, co věc pravidelně poskytuje ze své právní povahy), které může brát bez zkrácení práva uživatele. Vlastník věci však nese všechny její závady a musí věc udržovat v dobrém stavu. Přesahují-li náklady užitek, který vlastníkovi věci zbývá, musí uživatel buď tyto zvýšené náklady nést, anebo od užívání upustit.

723) § 1285 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Služebností požívacího práva se poživateli poskytuje právo užívat cizí věc a brát z ní plody (plodem věci je to, co věc pravidelně poskytuje ze své přirozené povahy, jak je dáno jejím obvyklým účelovým určením a přiměřeně k němu, ať s přičiněním člověka nebo bez něj) a užitky (užitkem věci je to, co věc pravidelně poskytuje ze své právní povahy). Poživatel má právo i na mimořádný výnos z věci. Při výkonu těchto práv je poživatel povinen šetřit podstatu věci. Poživatel nese náklady, bez nichž by se plodů a užitků nedosáhlo, udržuje věc ve stavu, v jakém ji převzal, a hradí obvyklé udržovací náklady na věc, včetně její obnovy a obvyklého pojištění proti škodám. Má se za to, že věc, když ji poživatel obdržel, byla prostřední jakosti, ve stavu způsobilém k řádnému užívání a že při ní bylo vše, co je k takovému užívání třeba.

724) § 14a tohoto zákona.

725) § 14c odst. 1 tohoto zákona.

100