DaÚ
bez chýb, pokút a penále
měsíčník č. 6-7/2024, ročník XXV.
Vydavatel
Poradce s.r.o.
Hlavní třída 28/2020, Český Těšín
IČ: 25836200
e-shop: www.i-poradce.cz
Odpovědná redaktorka
Jarmila Blaščíková
Spolupracovníci
Ing. Martin Děrgel
Ing. Václav Benda
JUDr. Ladislav Jouza
Ing. Ivan Macháček
Ing. Antonín Daněk
Ing. Pavel Novák
Objednávky a distribuce www.i-poradce.cz, e-shop Doručíme poštou nebo kurýrem.
Zákaznické centrum pondělí – pátek - 9.00 – 15.00
558-731 125, 731 126, 731 127, 732 708 627, 773 670 836 abo@i-poradce.cz www.i-poradce.cz
Sazba/Tisk inFORM vydavateľstvo, s.r.o. březen 2024
Za správnost údajů v příspěvcích odpovídají autoři.
ISSN: 1214-522X MK ČR: E 10000
Vážení čtenáři!
S účinnosti od 1. ledna 2024 došlo k novele zákona o daních z příjmů, která upravuje daňové řešení zdravotních a volnočasových benefitů v roce 2024. Jaké změny novela přináší, se dočtete v článku Vybrané benefity – daňové řešení. V souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů dochází ke změnám sazeb DPH. O tom jak je to v případě služeb a zboží pojednávají další příspěvky Služby – změny sazeb DPH a Zboží – změny sazeb DPH v rubrice Aktuálně.
Problematiku přímých a nepřímých daní anebo daňových výdajů rozebereme v článcích Minimální mzda z pohledu daně z příjmů FO, Práce na dálku – daňové řešení, Závazná posouzení v oblasti DPH, Technické zhodnocení staveb v DPH a Ukončení, přerušení činnosti – změna daňových výdajů…
Na co se můžete těšit v dalších měsíčnících? Poradce 12/2024 – Nemocenské pojištění po novele s komentářem, DÚVaP 5-6/2024 – OSVČ z pohledu daně z příjmů, PaM 6-7/2024 – Zaměstnanec s ostatními příjmy – zdanění nově, 1000 řešení 3-4/2024 – Daňové výdaje, OSVČ – zdravotní pojištění v roku 2024.
Nezapomněli jsme ani na aktuální tematické balíčky Daňové výdaje 2024, Cestovní náhrady, Zákon o daních z příjmů po novele.
Dovolujeme si Vás upozornit na jubilejní XXX. ročník měsíčníku PORADCE, který „startuje“ v létě č. 1/2025 – Zákon o zaměstnanosti po novele s komentářem.
V dalších číslech připravujeme Zákon o rezervách, Zákon o pojistném na veřejném zdravotním pojištění, Insolvenční zákon, Zákon o daních z příjmů, Zákon o DPH po novelách s komentáři.
V případě, že chcete získávat odborné komentáře k aktualizovaným zákonům a jako bonus mnohé předplatitelské výhody, nezapomeňte si předplatit jubilejní ročník měsíčníku PORADCE 2025. Budeme se těšit na další setkání nad stránkami našich publikací
Jarmila Blaščíková odborná redaktorka
Objednávejte přes e-shop www.i-poradce.cz, chraňte sebe a svou rodinu, zásilku doručíme poštou nebo kurýrem.
AKTUÁLNĚ
Vybrané benefity – daňové řešení 3
Ing. Ivan Macháček
Příklady z praxe – vybrané benefity 8
Ing. Ivan Macháček
Služby – změny sazeb DPH 10
Ing. Pavel Novák
Zboží – změny sazeb DPH 15
Ing. Pavel Novák
PŘÍMÉ DANĚ – ZDP
Minimální mzda z pohledu daně z příjmů FO 20
Ing. Eva Sedláková
Pracovní cesty zaměstnanců 22 Ing. Eva Sedláková
Práce na dálku – daňové řešení 25
Ing. Ivan Macháček
NEPŘÍMÉ DANĚ – DPH
Závazná posouzení v oblasti DPH 30
Ing. Václav Benda
Vyúčtování záloh na zdanitelné plnění a DPH 34 Ing. Václav Benda
Technické zhodnocení staveb v DPH 38 Ing. Martin Děrgel
Příklady z praxe – technické zhodnocení 42 Ing. Martin Děrgel
VÝDAJE PODNIKATELE
Domácí kancelář OSVČ 43 Ing. Martin Děrgel
Ukončení, přerušení činnosti 46 změna daňových výdajů Ing. Eva Sedláková
Dary a jiná bezúplatná plnění 48 Ing. Martin Děrgel
Příklady z praxe – dary - bezúplatná plnění 53 Ing. Martin Děrgel
ÚČETNICTVÍ
Opravné položky – účtování 56 Ing. Jiří Koch
Ing. Martin Děrgel
CHYBOVAT ZNAMENÁ PLATIT
Jmenování a odvolání z vedoucího místa
JUDr. Ladislav Jouza
Dohoda o hmotné odpovědnosti
JUDr. Eva Dandová
poměr zrušení ve zkušební době
JUDr. Jana Strachoňová Drexlerová Když OSVČ nepodá
zdravotní pojišťovně Přehled
Ing. Antonín Daněk
Lékařské preventivní prohlídky
JUDr. Eva Dandová
RADY ODBORNÍKŮ
jinému zaměstnavateli
JUDr. Ladislav Jouza
Zaměstnávání „státních pojištěnců“ 85 Ing. Antonín Daněk
Odškodňování pracovních 89 poměrů – změna
JUDr. Eva Dandová Podílové spoluvlastnictví k nemovité věci 93 – zrušení a vypořádání
JUDr. Jana Strachoňová Drexlerová
MZDY A ODVODY
Rovné odměňování zaměstnanců 97
JUDr. Jana Strachoňová Drexlerová
Zaměstnavatelé a studentské brigády 101 Ing. Antonín Daněk
Když zaměstnavatel
105 nedopočítává do minima
Ing. Antonín Daněk
Zdravotní pojištění a zaměstnavatelé 108
Ing. Antonín Daněk
Vybrané benefity – daňové řešení
V článku se blíže zaměříme na daňové řešení zdravotních a volnočasových benefitů v roce 2024, které vyplývá z upraveného znění § 6 odst. 9 písm. d) a z nového písm. g) tohoto ustanovení ZDP na základě novely ZDP s účinností od 1. 1. 2024 obsažené v zákonu č. 349/2023 Sb. Daňové řešení u zaměstnavatele vyplývá z upraveného znění § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 a § 25 odst. 1 písm. h) ZDP. Uvedeme si rovněž daňové řešení sportovního vybavení, které je pro zaměstnance k dispozici na pracovišti ve vazbě na § 6 odst. 7 písm. e) ZDP.
K daňovému řešení zaměstnaneckých benefitů vydalo v závěru roku 2023 GFŘ Metodickou informaci ke zdaňování benefitů a jiných plnění poskytovaných zaměstnavateli zaměstnancům od 1. ledna 2024.
Benefity poskytované v nepeněžní formě
Daňové řešení u zaměstnance [§ 6 odst. 9 písm. d) ZDP]
Na základě úpravy ustanovení § 6 odst. 9 písm. d) ZDP je s účinností od 1. 1. 2024 od daně z příjmů ze závislé činnosti osvobozeno nepeněžní plnění poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů v úhrnu do výše poloviny průměrné mzdy za zdaňovací období ve formě:
1. pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení, pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis a použití vzdělávacích nebo rekreačních zařízení, 2. použití zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona, knihovny zaměstnavatele, tělovýchovných a sportovních zařízení,
3. příspěvku na kulturní nebo sportovní akce, 4. příspěvku na tištěné knihy, včetně obrázkových knih pro děti, mimo knih, ve kterých reklama přesahuje 50 % plochy.
Na otázku osvobození nepeněžního plnění poskytovaného zaměstnanci ve formě pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení dle § 6 odst. 9 písm. d) bod 1 ZDP je na základě stanoviska GFŘ uvedeného v rámci příspěvku KOOV číslo 525/20.06.18 třeba aplikovat ustanovení zákona č. 372/2011 Sb. o zdravotních službách (dále jen ZZS), protože ZDP pojem zdravotnické zařízení nedefinuje. Podle § 4 odst. 1 ZZS se zdravotnickým zařízením rozumí prostory určené pro poskytování zdravotních služeb a tyto prostory pak slouží poskytovateli zdravotních služeb pro poskytování služeb definovaných v § 2 odst. 2 ZZS. Nepeněžní plnění poskytnuté zaměstnavatelem spočívající v použití zdravotnického zařízení je na straně zaměstnance osvobozeno pouze za předpokladu, že poskytovatel zdravotních služeb, který předmětnou službu (obdobně zboží) zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru poskytuje, je registrován v Národním registru poskytovatelů zdravotních služeb (blíže § 74 a § 75 ZZS).
Zatímco v roce 2023 bylo nepeněžní plnění poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci na benefity specifikované v § 6 odst. 9 písm. d) ZDP u zaměstnance zcela osvobozené od daně z příjmů bez ohledu na jeho výši s výjimkou poskytnutí rekreace a zájezdu (zde byla limitována výše osvobození v úhrnu 20 000 Kč za zdaňovací období), pak v roce 2024 se jedná o limitní výši osvobození všech benefitů poskytovaných zaměstnanci v nepeněžní formě dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP do výše poloviny průměrné mzdy za zdaňovací období.
Podle § 21g odst. 2 ZDP se pro účely zákona o daních z příjmů rozumí průměrná mzda stanovená podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení. Za průměrnou mzdu se podle ustanovení § 23b odst. 4 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o 2 roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu; vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
Nařízením vlády č. 286/2023 Sb. byl stanoven všeobecný vyměřovací základ za rok 2022 ve výši 40 638 Kč a přepočítací koeficient pro úpravu
AKTUÁLNĚ
všeobecného vyměřovacího základu za rok 2022 ve výši 1,0819. Z toho vyplývá průměrná mzda uplatněná pro rok 2024 ve výši 40 638 Kč x 1,0819 = 43 966,25 Kč, po zaokrouhlení 43 967 Kč.
Pro rok 2024 tedy činí roční limit daňového osvobození na veškerá nepeněžní plnění definovaná v ustanovení § 6 odst. 9 písm. d) ZDP včetně příspěvku na rekreaci a zájezd poskytnutých zaměstnavatelem zaměstnanci ve výši 21 983,50 Kč.
Příjem zaměstnance v podobě nepeněžitého plnění ve formě podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP nad stanovený limit bude podléhat dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 písm. d) ZDP.
K § 6 odst. 9 písm. d) ZDP se v pokynu GFŘ č. D-59 uvádí, že plnění pro rodinné příslušníky zaměstnance může zaměstnavatel pro daňové účely založit nejen na principu příbuzenského vztahu nebo na manželském svazku, ale i např. na faktickém soužití, neposkytuje-li zaměstnavatel plnění pro rodinné příslušníky zaměstnance podle zvláštního právního předpisu (např. podle vyhlášky o FKSP).
Ze znění § 6 odst. 9 písm. d) ZDP vyplývá, že osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti se vztahuje u zaměstnance výhradně na nepeněžní plnění zaměstnavatele. Půjde o případ, kdy zaměstnavatel sám uhradí příslušné výdaje a zaměstnanci předá poukazy na rekreaci, vstupenky, průkazky, čipy nebo permanentky. Přitom další podmínkou pro osvobození tohoto plnění zaměstnanci od daně z příjmů ze závislé činnosti je, že toto nepeněžní plnění je poskytováno zaměstnavatelem z FKSP, ze sociálního fondu, ze zisku po jeho zdanění anebo jako nedaňový výdaj. V Metodické informaci GFŘ ke zdaňování benefitů a jiných plnění poskytovaných zaměstnavateli zaměstnancům od 1. ledna 2024 se k výše uvedenému uvádí, že úhrnný limit, do jehož výše budou nepeněžní plnění podle § 6
odst. 9 písm. d) ZDP včetně příspěvků na rekreaci a zájezd osvobozena, se posuzuje ve vztahu ke každému zaměstnavateli zvlášť. Pokud jsou tedy zaměstnanci poskytována tato nepeněžní plnění více zaměstnavateli současně v jednom zdaňovacím období, limit pro osvobození těchto plnění od daně z příjmů zaměstnance bude posuzován u každého zaměstnavatele samostatně, a nikoliv v souhrnu za všechny zaměstnavatele. Na zaměstnavateli bude, aby vedl úplnou a průkaznou evidenci poskytnutých nepeněžních benefitů jednotlivým zaměstnancům v návaznosti na sledování hranice pro osvobození dle tohoto ustanovení.
Jestliže hodnota nepeněžních plnění poskytnutých zaměstnanci v určitém zdaňovacím období přesáhne hranici pro osvobození, částka přesahující tuto hranici bude na straně zaměstnance příjmem podléhajícím dani z příjmů podle § 6 odst. 1 písm. d) ZDP.
Nepeněžní plnění poskytované ve formě podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP jako benefit pro rodinné příslušníky zaměstnance se považuje za příjem zaměstnance. Tato skutečnost je důležitá nejen pro přiznání osvobození u plnění využitých rodinnými příslušníky, ale zejména v návaznosti na celkový roční limit pro osvobození dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP, do jehož výpočtu u konkrétního zaměstnance vstupují i plnění poskytnutá jeho rodinným příslušníkům. Za zdanitelný příjem zaměstnance ve smyslu § 6 odst. 1 písm. d) ZDP bude považována částka, která by za zdaňovací období přesahovala stanovený limit pro osvobození včetně hodnoty předmětných plnění poskytnutých rodinným příslušníkům zaměstnance.
Daňové řešení benefitů u zaměstnance [§ 6 odst. 9 písm. g) ZDP]
Ze znění nového ustanovení § 6 odst. 9 písm. g) ZDP vyplývá, že od daně z příjmů ze závislé činnosti jsou osvobozeny příjmy plynoucí z účasti
zaměstnance nebo jeho rodinného příslušníka
• na sportovní nebo kulturní akci,
• pořádané zaměstnavatelem pro omezený okruh účastníků,
• pořádání takové akce je u zaměstnavatele obvyklé,
• a forma a rozsah akce jsou přiměřené.
Z pohledu zaměstnance jde o nepeněžní plnění, které plyne z jeho účasti či z účasti jeho rodinného příslušníka na akci určené výše uvedeným způsobem, a je osvobozeno od daně z příjmů ze závislé činnosti bez limitu stanoveného pro osvobození dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP
V Metodické informaci GFŘ ke zdaňování benefitů a jiných plnění poskytovaných zaměstnavateli zaměstnancům od 1. ledna 2024 se k výše uvedenému ustanovení § 6 odst. 9 písm. g) zákona blíže uvádí:
a) Podmínky, za kterých je plnění od daně osvobozeno
Pořadatelem akce musí být zaměstnavatel, a to včetně kulturního nebo sportovního programu (přitom není vyloučeno, aby si zaměstnavatel pro zorganizování akce najal profesionálního dodavatele služeb).
Kulturní a sportovní akcí ve smyslu tohoto ustanovení tedy není např. koncert či sportovní zápas pořádaný jiným pořadatelem, kdy vstupenky na takovou kulturní či sportovní akci by byly součástí společenské akce širšího rozsahu pořádané zaměstnavatelem – tyto vstupenky by představovaly příspěvek na kulturní nebo sportovní akce, jehož daňový režim upravuje § 6 odst. 9 písm. d) ZDP.
Z věcného hlediska je třeba rovněž rozlišit sportovní nebo kulturní akci pořádanou zaměstnavatelem pro omezený okruh účastníků a nepeněžní plnění, které má povahu rekreace nebo zájezdu, jehož daňový režim upravuje § 6 odst. 9 písm. d) ZDP.
Musí být omezen okruh účastníků –zaměstnanci, rodinní příslušníci, pří-
padně obchodní partneři, půjde tedy v principu o akci „jen pro zvané“.
b) Přiměřenost a obvyklost pořádané akce
Obvyklost pořádání akce je posuzována s ohledem na existující běžné standardy v podnikatelské praxi, v návaznosti na okruh osob, pro které je akce pořádána (pouze zaměstnanci, zaměstnanci včetně rodinných příslušníků, obchodní partneři atd.), druh pořádané akce (sportovní den pro děti, sportovní hry pro zaměstnance apod.) a pravidelnost pořádané akce.
Přiměřenost rozsahu akce bude posuzována v návaznosti na všechny okolnosti vyplývající z povahy konané akce, tzn. celopodniková akce, akce určená pouze pro určitý okruh lidí (oddělení, vrcholoví manažeři atd.), také dána místem pořádání akce, tedy lokalitou, ve které se akce pořádá. Exotické destinace již nebudou zpravidla považovány za přiměřené k naplnění obvyklého cíle či smyslu dané akce a dále pravidelností opakované akce (např. 1x či 2x ročně, akce pořádané 1x týdně nesplňují obvyklost ani přiměřenost pořádané akce).
Podmínka omezeného okruhu účastníků je posuzována jako omezení možnosti účastnit se akce pořádané zaměstnavatelem podle podmínek určených zaměstnavatelem, tedy v návaznosti na obvyklou praxi by se mělo jednat o akci pro zvané osoby z řad zaměstnanců zaměstnavatele a jejich rodinných příslušníků, popřípadě obchodních partnerů a dalších zvaných hostů, kteří se budou akce účastnit. Z pokynu GFŘ D-59 vyplývá, že plnění pro rodinné příslušníky může zaměstnavatel pro daňové účely založit nejen na principu příbuzenského vztahu nebo manželského svazku, ale i např. na faktickém soužití, za rodinné příslušníky budou tedy považovány osoby, které se zaměstnance fakticky žijí (tvoří společně hospodařící domácnost) a vyživované děti.
Výše uvedené by měl být zaměstnavatel schopen prokázat, měl by proto
DaÚ 6-7/2024
uchovávat důkazní prostředky ohledně okruhu osob, které se účastnily dané akce, například podle seznamu hostů, seznamu adresátů rozeslaných pozvánek apod.
Daňové řešení benefitů u zaměstnavatele
Daňové řešení zaměstnavatele výše uvedených benefitů vyplývá z § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP ve znění zákona č. 349/2023 Sb., Daňově uznatelnými jsou u zaměstnavatele práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak; to platí i pro výdaje vynaložené na sociální podmínky nebo péči o zdraví rodinného příslušníka zaměstnance, jedná-li se o práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy. Není-li tedy v ZDP stanoveno jinak, lze za daňově uznatelné považovat náklady na veškerá práva zaměstnanců na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy.
Specifickým ustanovením je ustanovení § 25 odst. 1 písm. h) ZDP ve znění zákona č. 349/2023 Sb., na základě něhož jsou daňově neuznatelnými výdaji zaměstnavatele nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci, pokud je toto plnění u zaměstnance osvobozeno od daně, a to ve formě 1) příspěvku na kulturní pořady, zájezdy, sportovní akce a tištěné knihy, včetně obrázkových knih pro děti, mimo knih, ve kterých reklama přesahuje 50 % plochy, 2) možnosti používat rekreační, zdravotnická a vzdělávací zařízení, závodní knihovny, tělovýchovná a sportovní zařízení, s výjimkou zařízení uvedených v § 24 odst. 2 písm. j) bod 1 až 3 ZDP.
Pokud příjmy zaměstnance podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP převýší stanovený limit pro osvobození od daně z příjmů a budou tak podléhat zdanění jako běžný příjem ze závislé činnosti, budou v poměrné části související náklady zaměstnavatele na jejich poskytnutí daňově uznatelné dle ustanovení § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP, pokud budou souviset s právy zaměstnanců vyplývajícími z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele nebo z jiné smlouvy. Tato vazba se však vztahuje pouze na nepeněžitá plnění ve formě uvedené v ustanovení § 25 odst. odst. 1 písm. h) ZDP.
V souvislosti s novou úpravou ustanovení § 6 odst. 9 písm. d) a § 25 odst. 1 písm. h) ZDP se na základě bodu 4 přechodných ustanovení k novele ZDP nová právní úprava [tj. limit pro osvobození nepeněžitých plnění podle § 6 odst. 9 písm. d) a § 25 odst. 1 písm. h) ve znění po nabytí účinnosti tohoto zákona] uplatní na všechna příslušná nepeněžitá plnění, která byla poskytnuta ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. od 1. ledna 2024) bez ohledu na zdaňovací období zaměstnavatele, kterým vždy nemusí být kalendářní rok. Takto tedy u nepeněžitého plnění ve formě podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP, které zaměstnavatel zaměstnanci poskytl například v lednu roku 2024, bude na straně zaměstnance posuzován nový limit pro osvobození a na straně zaměstnavatele budou výdaje na toto plnění daňově neuznatelné podle § 25 odst. 1 písm. h) ZDP, pokud bude toto plnění u zaměstnance osvobozené, a to i tehdy, když zdaňovacím obdobím tohoto zaměstnavatele je hospodářský rok a jeho nové zdaňovací období začíná běžet například až od 1. dubna 2024.
Sportovní vybavení k dispozici zaměstnancům
Z úvodní části ustanovení § 6 odst. 7 písm. e) ZDP ve znění zákona č. 349/2023 Sb. vyplývá, že za příjmy ze závislé činnosti se nepovažují
AKTUÁLNĚ
a předmětem daně dále nejsou plnění zaměstnavatele na vytváření a dodržování pracovních podmínek pro výkon práce. Jak toto znění zákona souvisí s možnými zaměstnaneckými benefity? V Metodické informaci GFŘ ke zdaňování benefitů a jiných plnění poskytovaných zaměstnavateli zaměstnancům od l. ledna 2024 nalezneme k výše uvedenému následující stanoviska.
Příkladem aplikace znění § 6 odst. 7 písm. e) ZDP mohou být plnění poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci v podobě možnosti využít sportovní nebo jiné podobné vybavení, které je k dispozici na pracovišti zaměstnavatele a má sloužit k zajištění odreagování, uvolnění stresu apod. s cílem zlepšení pracovní výkonnosti zaměstnance. Takovým sportovním vybavením mohou být v přiměřeném rozsahu různé cvičební nástroje či pomůcky, které má zaměstnanec volně k dispozici na pracovišti v rámci své pracovní doby, např. rotoped, veslovací stroj, žebřiny, činky, horolezecká stěna, fotbálek, šipky, stolní tenis, boxovací pytel, kulečníkový stůl atd. Zaměstnavatel poskytnutím možnosti odreagování zaměstnance na pracovišti vytváří vhodné pracovní podmínky, podporuje efektivitu pracovního výkonu zaměstnanců v rámci budované firemní kultury a pracovního prostředí vyhovujícího pro daný typ práce. Z pohledu zaměstnance je využívání sportovního vybavení na pracovišti chápáno jako nástroj k dosažení lepšího výkonu práce pro zaměstnavatele. Toto plnění proto není považováno za příjem ze závislé činnosti a není předmětem daně ve smyslu § 6 odst. 7 písm. e) ZDP. V Metodické informaci GFŘ se dále zdůrazňuje, že se musí jednat o sportovní vybavení nacházející se na pracovišti zaměstnavatele a jeho využívání zaměstnanci v průběhu pracovní doby nebo v časové souvislosti s výkonem práce pro zaměstnavatele, tedy i bezprostředně před nebo po jeho započetí (v soukromém sektoru není neobvyklé,
že zaměstnanec dle vlastního rozhodnutí pracuje na svých pracovních úkolech např. o víkendu, proto není vhodné fixovat využití tohoto sportovního vybavení pouze na pracovní dobu ve smyslu zákoníku práce). V případě, že zaměstnanci bude umožněno bezplatně nebo za cenu nižší než obvyklou cenu využívat sportovní vybavení mimo vazbu na prováděné pracovní aktivity, to zn. využití sportovního vybavení nebude mít přímou souvislost s výkonem práce pro zaměstnavatele, vzniká na straně zaměstnance nepeněžní příjem z titulu nepeněžního plnění, který bude od daně osvobozen dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP do souhrnného limitu poloviny průměrné mzdy za zdaňovací období společně s ostatními druhy nepeněžních plnění. Překročí-li v souhrnu za zdaňovací období hodnota takovýchto plnění využitých zaměstnancem u daného zaměstnavatele limit pro osvobození těchto plnění, vzniká na straně zaměstnance zdanitelný příjem dle § 6 odst. 1 písm. d) ZDP.
a) Podmínky, za kterých plnění není předmětem daně
Sportovní vybavení na pracovišti je využíváno v časové souvislosti s výkonem práce, tedy v jeho průběhu nebo bezprostředně před započetím či po skončení výkonu pracovních činností.
Povaha sportovního vybavení musí odpovídat deklarovanému cíli, mimo jiné i ve vazbě na druh práce vykonávané zaměstnanci v rámci podnikání zaměstnavatele, tedy sloužit k odreagování, ke snížení stresu, k lepší efektivitě práce zaměstnance, k navázání lepších vztahů na pracovišti apod.
Využívání sportovního zařízení na pracovišti nesmí primárně sloužit k účelnému zlepšení celkové tělesné a fyzické zdatnosti, ke zlepšení dovedností v daném odvětví sportu a podobným cílům, které spadají převážně do osobní sféry zaměstnance (specificky však musí být posuzovány situace, kdy je udržování kondice úzce provázáno s pracovní náplní konkrétního zaměst-
nance, např. v případě učitele tělocviku či člena ostrahy, kdy se může jednat o obdobu prohlubování odborné kvalifikace).
Musí se jednat o sportovní vybavení či služby, které se nacházejí na pracovišti zaměstnavatele, nesmí se jednat o plnohodnotnou alternativu komerčního sportoviště či služby.
b) Přiměřenost sportovního vybavení na pracovišti
Přiměřenost sportovního vybavení či služby je obdobně dána předmětem činnosti zaměstnavatele, počtem zaměstnanců, stylem zvoleným pro podobu či koncept pracoviště s ohledem na trendy v této oblasti, druhem vykonávané práce apod.
I pro tento účel platí, že se nesmí jednat o plnohodnotnou alternativu komerčního sportoviště či služby.
U zaměstnavatele se v tomto případě jedná o náklady sloužící k dosažení, zajištění a udržení příjmů ve smyslu § 24 odst. 1 ZDP, resp. náklady vynaložené na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců podle § 24 odst. 2 písm. j) ZDP.
Nepeněžní plnění a neuplatnění pojistného
Nepeněžní plnění poskytnuté zaměstnanci a osvobozené od daně z příjmů dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP nevstupuje do vyměřovacích základů pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Vyplývá to z obou pojistných zákonů:
• z § 5 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, vyplývá, že vyměřovacím základem zaměstnance pro pojistné na důchodové pojištění je úhrn příjmů, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v ČR, předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstna-
vatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském pojištění.
• z § 3 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, vyplývá, že vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů ze závislé činnosti, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v ČR, předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních příjmů a nejsou od této daně osvobozeny
a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním.
Benefity poskytované v peněžní formě
U zaměstnance se osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP nevztahuje na peněžní plnění vyplacené zaměstnavatelem přímo zaměstnanci. Bez ohledu na výši poskytnuté peněžní úhrady zaměstnavatelem se jedná
u zaměstnance o zdanitelný příjem s jeho zahrnutím rovněž do vyměřovacího základu pro výpočet pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Protože § 25 odst. 1 písm. h) ZDP se vztahuje u zaměstnavatele výlučně na nepeněžní plnění poskytované zaměstnanci na výše uvedené účely, pak v případě peněžního plnění zaměstnavatele nebude postupováno dle § 25 odst. 1 písm. h) ZDP, ale zaměstnavatel může využít znění § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP.
Vybrané benefity poskytované zaměstnancům a jejich daňové dopady na straně zaměstnance a zaměstnavatele v roce 2024 (výtah z tabulky č. 2 Metodické informace GFŘ)
Benefit
Nepeněžní příspěvek na rekreaci do 20 000 Kč
Nepeněžní příspěvek na rekreaci v částce 30 000,– Kč
Daňové řešení u zaměstnance
Osvobozen dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP (tj. v souhrnu do limitu ½ průměrné mzdy)
Osvobozen do limitu dle§ 6 odst. 9 písm. d) ZDP (tj. v souhrnu do výše ½ průměrné mzdy) Nad stanovený úhrnný limit – příjem dle § 6 odst. 1 písm. d) ZDP
Peněžní příspěvek na rekreaci Příjem dle § 6 odst. 1 písm. d) ZDP
Nepeněžní příspěvek na sportovní a kulturní vyžití
Peněžní příspěvek na sportovní a kulturní vyžití
Peněžní příspěvek na úkony hrazené zaměstnancem ve zdravotnickém zařízení
Nepeněžní bezúplatné plnění do výše 2 000,– Kč poskytnuté ze zisku po zdanění
Osvobozen do limitu dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP (tj. v souhrnu do výše ½ průměrné mzdy)
Příjem dle § 6 odst. 1 písm. d) ZDP
Příjem dle § 6 odst. 1 písm. d) ZDP
Pokud věcná povaha plnění spadá do § 6 odst. 9 písm. d) ZDP, uplatní se osvobození do limitu (tj. v souhrnu do výše ½ průměrné mzdy), v ostatních případech příjem dle § 6 odst. 1 písm. d) ZDP
Cvičení na pracovišti Není předmětem daně § 6 odst. 7 písm. e) ZDP
Lekce jógy s instruktorem
Osvobozen do limitu dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP (tj. v souhrnu do výše ½ průměrné mzdy)
Kulturní a sportovní akce pořádaná zaměstnavatelem Osvobozeno dle § 6 odst. 9 písm. g) ZDP
Daňové řešení u zaměstnavatele
Náklady na plnění představující příjmy osvobozené u zaměstnance jsou nedaňové dle § 25 odst. 1 písm. h) bod 2 ZDP
Náklady na plnění představující příjmy osvobozené u zaměstnance jsou nedaňové dle § 25 odst. 1 písm. h) bod 2 ZDP, ve výši převyšující tuto částku jde o daňový náklad dle § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP
Daňový náklad dle § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP
Do výše osvobozené u zaměstnance jde o nedaňový náklad dle § 25 odst. 1 písm. h) bod 2 ZDP, ve výši převyšující tuto částku jde o daňový náklad dle § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP
Daňový náklad dle § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP
Daňový náklad dle § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP
Nedaňový náklad dle § 25 odst. 1 písm. t) ZDP
Daňový náklad dle § 24 odst. 1 ZDP, resp. § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP
Do výše osvobozené u zaměstnance jde o nedaňový náklad dle § 25 odst. 1 písm. h) bod 2 ZDP, ve výši převyšující tuto částku jde o daňový náklad dle § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP
Nedaňový náklad dle § 25 odst. 1 písm. h) bod 1 ZDP [pohoštění a občerstvení dle § 25 odst. 1 písm. t) ZDP]
Ing. Ivan Macháček
Příklady z praxe vybrané benefity
Poukaz na rekreaci Zaměstnavatel poskytne v květnu 2024 zaměstnanci poukaz pro dvě osoby na 14tidenní rekreaci v Turecku v částce 40 000 Kč formou zakoupení zájezdu v cestovní kanceláři. Poskytování tohoto benefitu vyplývá z vnitřního předpisu zaměstnavatele. Jak je to z pohledu daní?
U zaměstnance bude osvobozena od daně z příjmů ze závislé činnosti v roce 2024 podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP částka ve výši 21 983,50 Kč. Rozdíl 40 000 Kč –21 983,50 Kč = 18 016,50 Kč bude při stanovení zálohy na daň za měsíc květen 2024 připočten k hrubé mzdě zaměstnance (tato částka bude podléhat rovněž odvodu pojistného na sociální a zdravotní pojištění zaměstnance). U zaměstnavatele půjde o daňově neuznatelný náklad podle § 25 odst. 1 písm. h) bod 1 ZDP ve výši 21 983,50 Kč, ale daňově uznatelným nákladem zaměstnavatele bude výše zdanitelného příjmů zaměstnance, tedy částka 18 016,50 Kč. Je splněna podmínka dle § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP, že poskytnuté nepeněžní plnění souvisí s právy zaměstnanců vyplývajícími z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele nebo z jiné smlouvy. Daňovým nákladem zaměstnavatele bude rovněž podle znění § 24 odst. 2 písm. f) ZDP povinné pojistné na sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem za sebe sama ze zdanitelného nepeněžního příjmu zaměstnance.
Pokud by zaměstnavatel v našem případě poskytoval v průběhu roku 2024 zaměstnanci ještě další benefity formou
nepeněžního plnění (např. permanentky do plaveckého bazénu a sauny, zakoupení vstupenek na fotbalové a jiné sportovní utkání), bude výše tohoto nepeněžního plnění podléhat u zaměstnance zdanění daní z příjmů ze závislé činnosti jako součást mzdy včetně příslušných odvodů pojistného na sociální a zdravotní pojištění, a to v měsíci poskytnutí tohoto dalšího nepeněžního plnění. Současně bude u zaměstnavatele poskytnuté další nepeněžní plnění jeho daňově uznatelným nákladem a to za podmínky, že poskytnuté nepeněžní plnění souvisí s právy zaměstnanců vyplývajícími z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele nebo z jiné smlouvy.
Předplatné do místního divadla Zaměstnavatel zaplatí v září 2024 za zaměstnance (včetně rodinného příslušníka) celoroční předplatné do místního divadla na sezónu 2024-2025 v částce 2 x 6 200 Kč = 12 400 Kč. Dále zaměstnavatel poskytne v průběhu roku 2024 zaměstnanci poukazy na masáže, které jsou zdravotního nebo léčebného charakteru a jejich provedení je zajištěno u poskytovatele zdravotních služeb. Půjde např. o lymfatickou masáž prováděnou na kožním oddělení fakultní nemocnice. Celková výše těchto poukazů za rok 2024 činí 9 100 Kč. Jak je to z pohledu daně z příjmů? Z § 6 odst. 9 písm. d) bod 1 ZDP vyplývá, že nepeněžní plnění poskytnuté zaměstnavatelem spočívající v použití zdravotnického zařízení je na straně zaměstnance osvobozeno pouze za předpokladu, že poskytovatel zdravotních služeb, který
předmětnou službu (obdobně zboží) zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru poskytuje, je registrován v Národním registru poskytovatelů zdravotních služeb. V našem případě je tato podmínka splněna. Celková výše nepeněžního plnění zaměstnavatele ve formě dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP za rok 2024 činí 12 400 Kč + 9 100 Kč = 21 500 Kč, což je méně než je stanovený limit pro osvobození nepeněžního plnění od daně z příjmů za rok 2024. Veškeré poskytnuté nepeněžní plnění bude u zaměstnance osvobozeno od daně z příjmů. U zaměstnavatele však nepůjde podle § 25 odst. 1 písm. h) ZDP o daňově uznatelný náklad a zakoupení předplatného do divadla a zakoupení poukázek na masáže je nutno zaměstnavatelem hradit z FKSP, ze sociálního fondu, ze zisku po zdanění nebo jako nedaňový náklad.
Čtvrtletně poukázky Flexi pass Zaměstnavatel poskytuje svým zaměstnancům čtvrtletně poukázky Flexi pass v částce 4 500 Kč vždy na počátku příslušného čtvrtletí, které zaměstnanci mohou používat k úhradě svých sportovních aktivit (návštěva fitness centra, návštěva plaveckého bazénu, návštěva fotbalových či hokejových utkání apod). Jiné benefity vymezené v § 6 odst. 9 písm. d) ZDP zaměstnavatel zaměstnancům neposkytuje. Jaké je řešení dané situace?
Jedná se o nepeněžní plnění zaměstnavatele, které s ohledem na roční výši nepeněžního plnění bude u zaměstnanců osvobozeno od daně z příjmů podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP. Přitom poukázku
Daně v ČR po novelách
může využít i rodinný příslušník. U zaměstnavatele však nepůjde podle § 25 odst. 1 písm. h) ZDP o daňový náklad a zakoupení poukázek je nutno hradit z FKSP, ze sociálního fondu, ze zisku po zdanění nebo jako nedaňový náklad.
Poukazy na masáž
Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci bezplatně vždy za každé čtvrtletí kalendářního roku tři poukazy na masáž, přičemž zaměstnanec si při návštěvě masážního salonu vždy zvolí dle doporučení maséra příslušný druh masáže. Jak je to v případě poskytnutí poukazů na masáž?
Jde o nepeněžní příspěvky zaměstnavatele na různé druhy masáží, zajišťované v kosmetickém salonu nebo v masážním studiu. Jedná se o masáže, které provádí fyzická osoba na základě živnostenského oprávnění pro tuto činnost, tato osoba však není registrována jako poskytovatel zdravotních služeb. Na toto nepeněžní plnění nelze aplikovat znění § 6 odst. 9 písm. d) bod 1 ZDP, a proto bude u zaměstnance zdanitelným příjmem dle § 6 odst. 1 písm. d) ZDP cena poukazu na masáž ve výši ceny obvyklé a současně bude tento příjem zahrnut do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění zaměstnance. Zaměstnavatel bude postupovat dle § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP.
Peněžní příspěvek všem zaměstnancům
Podle kolektivní smlouvy poskytuje zaměstnavatel peněžní příspěvek všem zaměstnancům ve výši 2 500 Kč čtvrtletně na nákup vitaminů a dalších zdravotnických produktů bez lékařského předpisu dle volby a výběru zaměstnanců. Jak postupovat c případě poskytnutí peněžního příspěvku všem zaměstnancům?
Protože se jedná o peněžní plnění zaměstnavatele poskytované přímo zaměstnancům, půjde na straně zaměstnance o zdanitelný příjem v plné výši 4 x 2 500 Kč = 10 000 Kč/rok, a to vždy v příslušném měsíci jeho vyplacení, který se rovněž zahrne do vyměřovacího základu zaměstnance pro odvod pojistného na
sociální a zdravotní pojištění. Zaměstnavatel není vázán zněním § 25 odst. 1 písm. h) bod 2 ZDP, protože toto ustanovení se vztahuje pouze na nepeněžní plnění zaměstnavatele zaměstnancům. Zaměstnavatel může uplatnit daňový režim dle § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP a zahrne peněžní plnění poskytnuté zaměstnanci do daňově uznatelných nákladů (za podmínky, že poskytnuté plnění souvisí s právy zaměstnanců vyplývajícími z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele nebo z jiné smlouvy). Povinné pojistné na sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem za sebe sama z peněžního příjmu zaměstnance lze uplatnit podle § 24 odst. 2 písm. f) ZDP jako daňový náklad zaměstnavatele.
Permanentky do plaveckého bazénu a sauny Zaměstnavatel (společnost s r.o.) zakoupil permanentky do plaveckého bazénu a sauny a poskytuje je jak svým zaměstnancům, tak společníkům a jednateli této společnosti k využití pro celou rodinu. Společník pobírá příjem za práci pro společnost, jednatel pobírá odměnu jako člen orgánu právnické osoby. Celková výše poskytnuté permanentky pro jednoho zaměstnance na kalendářní rok činí 9 000 Kč a jiné benefity spadající pod § 6 odst. 9 písm. d) ZDP zaměstnavatel zaměstnancům neposkytuje. Jak postupovat v případě poskytnutí permanentky do plaveckého bazénu a sauny?
Společník i jednatel společnosti s r. o. pracující pro společnost jsou pro účely daně z příjmů považováni za zaměstnance ve smyslu § 6 odst. 1 písm. b) a c) ZDP. Proto jak u zaměstnanců, tak u jednatele a společníků bude poskytnuté nepeněžní plnění zaměstnavatele ve formě poskytnutí permanentek osvobozeno od daně z příjmů podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP. U zaměstnavatele nepůjde podle § 25 odst. 1 písm. h) ZDP o daňový výdaj a zakoupení permanentek je nutno hradit ze sociálního fondu, ze zisku po zdanění nebo jako nedaňový výdaj.
Ing. Ivan Macháček
Služby – změny sazeb DPH
S účinností od 1. 1. 2024 dochází v souladu se zákonem č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů, ke změnám sazeb daně. Základní sazba daně zůstává i nadále ve výši 21 %. Ruší se druhá snížená sazba daně ve výši 10 % a namísto první snížené sazby daně ve výši 15 % se zavádí pouze jedna snížená sazba daně ve výši 12 %. Kromě změn výše sazeb DPH došlo od 1. 1. 2024 k přesunům řady služeb, které podléhaly jedné ze snížených sazeb daně do snížené či základní sazby daně nebo do režimu osvobození. O které služby se jedná, jak budou nově zdaněny a k jakým dalším změnám v oblasti sazeb DPH došlo od roku 2024?
Změna výše sazeb u služeb od 1. 1. 2024
Na poskytnutí služby, tj. na zdanitelné plnění, uplatní dle § 47 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění p.p. (dále jen „ZDPH“), základní sazba daně 21 %, pokud není v ZDPH nebo příloze k ZDPH uvedeno jinak. Od 1. 1. 2024 jsou plnění ve formě poskytnutých služeb podléhající snížené sazbě daně vymezena v příloze č. 2 ZDPH (Seznam služeb podléhajících snížené sazbě daně). Pro uplatnění snížené sazby daně u služeb vymezených v příloze č. 2 ZDPH je rozhodná skutečnost, zda se jedná o službu, která odpovídá současně číselnému kódu klasifikace produkce CZ-CPA platné od 1. 1. 2008 a výslovně uvedenému slovnímu popisu ke kódu v té určité textové části přílohy ZDPH. Ruší se druhá snížená sazba daně ve výši 10 % a namísto první snížené sazby daně ve výši 15 % se zavádí pouze jedna snížená sazba daně ve výši 12 %. V ZDPH jsou v této souvislosti zrušeny přílohy č. 2a (Seznam služeb podléhajících druhé snížené sazbě daně) a příloha č. 3a (Seznam zboží podléhající druhé snížené sazbě daně). Od 1. 1. 2024 jsou plnění podléhající snížené sazbě daně vymezena v příloze č. 2 (Seznam služeb podléhajících snížené sazbě daně) a příloze č. 3 (Seznam zboží podléhajícího snížené sazbě daně). Informaci ke změnám sazeb DPH platných od 1. 1. 2024 vydalo na svých webových stránkách Generální finanční ředitelství. Cílem in-
formace je upozornění na vybrané podstatné změny v oblasti sazeb daně.
Závazné posouzení určení sazby DPH
Pro správné zařazení plnění do příslušné sazby daně je vždy nezbytné vycházet z textu zákonné úpravy. Pokud si není poplatník jistý zařazením plnění (služby) do správné sazby, může GFŘ požádat o tzv. závazné posouzení určení sazby daně u zdanitelného plnění – viz ustanovení § 47a a § 47b ZDPH. V těchto ustanoveních je řešeno závazné posouzení určení sazby daně u zdanitelného plnění. Předmětem závazného posouzení GFŘ je vždy zdanitelné plnění, nikoliv plnění osvobozené od daně. O závazné posouzení může požádat poskytovatel plnění nebo jeho příjemce. Tím může být kterákoli osoba, nejen plátce nebo osoba povinná k dani, ale také osoba nepovinná k dani. V žádosti uvede jednu položku zboží nebo služby a současně popis tohoto zboží nebo služby. Žadatel také uvede návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzení. Žádost je zpoplatněna částkou 10 000 Kč. Proti rozhodnutí o závazném posouzení není možné se odvolat, nelze proti němu ani podat žalobu. Plátce proto nemá možnost se v případě nesouhlasu proti rozhodnutí bránit.
Vzhledem k nově zaváděnému osvobození v § 71i ZDPH je umožněno žádat o závazné posouzení také na uplatnění osvobození od daně s nárokem na odpočet při dodání knih a poskytnutí
obdobných služeb vztahující se k § 71i (nová ustanovení § 71j a 71k ZDPH).
Služby
V oblasti služeb dochází k rozšíření a úpravám přílohy č. 2 k ZDPH –seznam služeb podléhajících snížené sazbě daně ve výši 12 %. Snížené sazbě podléhají služby, které odpovídají číselnému kódu klasifikace produkce CZ-CPA a současně výslovně uvedenému slovnímu popisu k tomuto kódu v textové části přílohy.
Nově je u vysvětlivek k příloze č. 2 odkazováno na Klasifikaci produkce účinnou k 1. 1. 2015. Nejedná se však o věcnou změnu, neboť vymezení služeb obsažených v příloze č. 2 podle klasifikace produkce CZ-CPA, ve znění platném k 1. 1. 2015, je obdobné vymezení, které odpovídá číselnému kódu klasifikace produkce CZ-CPA, ve znění platném k 1. 1. 2008. Platné znění aktualizované Klasifikace produkce (CZ-CPA) je včetně vysvětlivek a převodníku k dispozici na internetových stránkách Českého statistického úřadu (www.czso.cz).
V souvislosti se zařazením některých vybraných nealkoholických nápojů do snížené sazby daně je do přílohy č. 2 doplněna definice vybraného nápoje. Tato definice je shodná jak pro služby (příloha č. 2), tak i pro zboží (příloha č. 3).
Vybraným nápojem se pro účely DPH rozumí nealkoholický nápoj, pokud jde o: