prof.PhDr.JarmilaSkalková,DrSc.
2.,rozšíøenéaaktualizovanévydání VydalaGradaPublishing,a.s. UPrùhonu22,17000Praha7 tel.:+420220386401,fax:+420220386400 www.grada.cz jakosvou2878.publikaci
OdpovìdnáredaktorkaZuzanaKoutná SazbaazlomMilanVokál Poèetstran328 Vydání1.,2007 VytisklyTiskárnyHavlíèkùvBrod,a.s. Husovaulice1881,HavlíèkùvBrod
©GradaPublishing,a.s.,2007 CoverPhoto©isifa.com
ISBN978-80-247-1821-7
1.Pøedmìtdidaktiky ..................................
1.1Problémypøedmìtudidaktika
1.2Didaktikavestruktuøevìdníhopole
1.3Vztahdidaktikyaoborovýchdidaktik
1.4Metodydidaktickýchvýzkumù
2.Vzdìlánívdidaktickémsystému
2.1Vzdìlání,jehocíleapojetí
2.2Historickovývojovépromìnycílù,obsahùafunkcevzdìlání
2.3Teorieformálníhoateoriemateriálníhovzdìlání
2.4Vzdìláníelementárníavzdìlánívšeobecné
2.5Vzdìlánízákladní ................................46
2.6Vztahvzdìlánívšeobecnéhoaodbornéhojakokulturníproblém .......47
2.7Technologickévzdìlání–souèástkomplexníhopojetívzdìlánívšeobecného.49
2.8Významvzdìlanostiaperspektivnítrendyvzdìlávacíchkoncepcí napøelomutisíciletí ...............................54
2.9Základnítypyvzdìlávánívpodmínkáchuèícíseaglobalizující sespoleènosti ..................................67
Základníliteratura ................................69
3.Uèivoajehovýbìr 71
3.1Jakseobsahvzdìlávánístáváuèivem? .....................71
3.2Reformyvzdìlávacíchobsahùadidaktickéteorie ...............71
3.2.1Pøekonávánípoznatkovéhoencyklopedizmuapoznatkovéroztøíštìnosti72
3.2.2Modernizacevzdìlávacíchobsahù ....................74
3.2.3Kurikulárníteorieareformykurikula ..................77
3.3Alternativníainovaèníkoncepce ........................81
Základníliteratura ................................82
4.Uspoøádáníuèivavpedagogickýchdokumentech
4.1Uèebníplány
4.1.1Tvorbauèebníhoplánujakoetapadidaktickétransformace
4.1.2Uspoøádáníuèivavuèebníchplánech
4.1.3Uèebníplánpùsobíjakocelek
4.2Uèebníosnovy
4.2.1Tvorbauèebníchosnovjakodalšírovinadidaktickétransformace...92
4.3Kurikulárnídokumenty
4.4Rámcovévzdìlávacíprogramy
Základníliteratura
5.Uèebnicevmultimediálnímsystémudidaktickýchprostøedkù
6.Vyuèováníjakocelistvýproces
6.1Vyuèováníarùznéteoriejehovýkladu
6.2Strukturacelistvéhoprocesuvyuèování
6.3Funkcecílevprocesuvyuèování
6.3.1Konkretizacecílùvyuèování
6.3.2Kategoriecíleaøízeníprocesuuèení
6.3.3Kategoriecílevsystémuvztahùvyuèovacíhoprocesu
6.4Vzájemnývztahuèiteleažákùvevyuèování
7.Osvojovánívìdìníaorganizaceprocesuuèenížákù
7.1Didaktickátransformaceuèivavèinnostiuèitele
7.2Èinnostníazkušenostníorientacevyuèování
7.3Osvojovánípojmovýchsystémùvevyuèováníajejichpoužívání
7.3.1Osvojovánínovéhovìdìní
7.4Problémovésituacearozvíjenítvoøivostižákù
7.4.1Problémovésituacevevyuèování
7.4.2Rozvíjenítvoøivostižákù
7.4.3Náležítaképamìtníuèenídomoderníhoprocesuvyuèování?
7.5Vytváøenídovednostívprocesuvyuèování
7.6Komunikativníaemocionálnìmotivaènídimenzevyuèování
7.7Hodnoceníjakonedílnásouèástprocesuvyuèování
8.1Pojemmetoda,historickývývojvyuèovacíchmetod
8.2Metodyvcelistvémpojetívyuèovacíhoprocesu
8.3Klasifikacevyuèovacíchmetod,jejichvýbìrafunkce
8.4Charakteristikavybranýchvyuèovacíchmetod ................186
8.4.1Metodyslovní .............................186
8.4.2Metodynázornìdemonstraèní .....................195
8.4.3Metodypraktickýchèinnostížákù ...................196
8.4.4Hrajakovyuèovacímetoda .......................199
8.5Metodyopakováníaprocvièovánívìdomostíadovedností ..........202
8.6Systémvyuèovacíchmetod ..........................206
8.7Metodydiagnostickéaklasifikaèní ......................209
8.7.1Metodasystematickéhopozorování ..................210
8.7.2Ústníapísemnézkoušky ........................211
8.7.3Hodnocenísložitýchvýkonùžákù ...................212
8.7.4Didaktickétesty .............................212
8.7.5Klasifikaènímetody ..........................214
8.7.6Stanovenístandardù
Základníliteratura
9.Organizaèníformyvyuèování ...........................
9.1Kvývojiorganizaèníchforemvyuèování
9.2Frontálnívyuèovánívsystémuvyuèovacíchhodin
9.2.1Formyorganizaceprocesuuèenížákùvevyuèovacíhodinì
9.3Skupinovéakooperativnívyuèování
9.4Individualizaceadiferenciacevprocesuvyuèování
9.4.1Individualizovanévyuèování
9.4.2Diferenciacevprocesuvyuèování
9.5Organizaèníformyvyuèovánívrozliènýchprostøedích
9.5.1Exkurze
9.6Uplatòovánírùznýchorganizaèníchforemvyuèovánípøirealizaciprojektù aintegrovanýchuèebníchcelkù
9.6.1Projektovévyuèování
9.6.2Integrovanéuèebnícelkyaorganizaèníformyvyuèování
9.7Domácíuèebníprácežákù
9.8Cestykpružnémuavariabilnímusystémuorganizaèníchforemametod vyuèování
9.8.1Otevøenévyuèování
10.Didakticképrostøedkyvprocesuvyuèování
10.1Uèebnípomùckyamultimediálnísystém
10.2Programovanéuèeníavyuèování,jehotechnicképrostøedky
10.3Modernídidaktickátechnikavevyuèování
10.3.1Využívánípoèítaèùjakointeraktivníchsystémù
Základníliteratura
11.Závìrem–didaktikavsystémuširšíchsouvislostí
Publikace,kterásedostáváètenáøivedruhémvydání,jekoncipovánajako uèebniceobecnédidaktiky.Jeurèenapøedevšímstudujícímuèitelství,aletakéuèitelùmzaèínajícímavšemostatním,kteøímajízájempromýšletsihloubìjisvédosavadní zkušenosti.Danápublikacevstupujedosituaceživéhopedagogickéhodìníunás,které jeprovázenoirùznorodouvydavatelskouèinností,aťužjdeoprácepùvodní,neboliteraturupøekladovou.Takénatutosituacisvýmzpùsobemreaguje.Nepodávásoubor znalostíkzapamatování,anipøehledpedagogickýchprostøedkùkprostéaplikaci,èi sbírkuopatøení,kterávnávodnýchkrocíchregulujípostupuèitele.Nepøinášíanikatalogyhotovýchøešení.
Uèebnicedidaktiky,obecnédidaktiky(obapojmypoužíváautorkasynonymicky), pøedstavujemyšlenkovýsystém,kterýuvádídovymezenévìdníoblasti.Logické utøídìnílátkyavhleddosoustavyjejíhovýkladuposkytujestudujícímteoreticképoznání.Totakéumožòujeklástsiotázky,problematizovatavidìtnovéproblémy,hledat jejichøešení,uvìdomovatsismysljednánívširšíchsouvislostech.Chcepodporovatsamostatnépedagogickémyšlení,kterépronikádozákladníchvztahùpedagogického procesu,postihujesouvislosti,jestokritickyanalyzovatahodnotitjednotlivédidaktickékoncepce,odlišovatpodnìtnéprvkyodmódnostivaktuálníchdiskuzích.Tím serozšiøujezáklad,nanìmžuèitelèinísvádidaktickározhodnutí.
Zároveòaletakéotevírápraktickývýznamtohotovìdìní.Vytváøípøedpoklady proplnìníjehousmìròujícífunkcevpraktickéèinnosti.Výkladuèebniceijejíformálníuspoøádánípøedpokládájednotuchápáníautváøenídovedností.Usilujetedy, abyseèinnostnístránkyuèitelskéhopovolání,systémydovedností,opíralyourèité poznáníapochopenípedagogickýchjevùaprocesù.Nechcepøehlížet,žepraktické problémy,nakterénarážíuèitel,jsouvpodstatìnasákléteoriemi.Alenechcetaké pøehlížet,žeuèitelvpraxipotøebujeikonkrétníradyapodnìtyprosvévlastnítvoøivé snažení.Autorkatedynechápeobecnoudidaktikuanijakopouzeakademickoudisciplínu,aleanijakopouzezkušenostníapragmatickounauku,nebojakoøadu,tøebas iaktuálníchkapitol.Snažísepodatsystémdidaktickýchpojmùvurèitéstruktuøe,kterávyjadøujevìdníobsahdidaktiky.
Uvedenýmzámìrùmodpovídáiuspoøádáníuèebnice.Úvodemkekaždékapitole jsouformuloványobecnéproblémy,kteréumožòujíjistýtázavývhleddojejíhoobsahu.Pokaždésubkapitolejsouzaøazenyteoretickéiprakticképroblémovéotázky neboúkolykøešení,kterépostihujíjejícentrálníproblematiku.Tímjeposilována snahavytvoøitjednotuchápáníautváøenídovednostívèinnostiuèitele.Poznámky upozoròujínavýznamnépojmy,teorie,projekty,výzkumynebojejichvýsledky.Vyzývajístudujícízamysletsepodrobnìjinadtìmitootázkami.Kekaždékapitoleje pøipojenastudijníliteratura.Jejívýbìrseøídíhlavnìpraktickýmhlediskemdostupnostiprostudující.Souhrnnìjeodbornáliteraturauvedenanakonciknihy.
Autorkastojínastanovisku,žeúkolemuèebnicedidaktikynenípouzepomociuèitelùm,abyoperativnìzvládlididaktickésituace.Mápomocipromýšletjejichsmysl. Utvoøitsidostateènýnadhled,býtstovéstdialog,prokazovatschopnostreinterpretace problémùvnovýchkontextech,hledatauvažovatsamostatnìakriticky.Dùležitým aspektemuèebnicejepomáhatstudujícímchápatjevyvevývoji.Chcespolusesystémemvìdìníotevíratporozumìnídidakticevpojmechzmìny,konfliktùainovací.
Pøispívákutváøenítakovéhomyšlenkovéhosystému,kterýjeschopnývývoje,který podporujecitlivostpropotøebnézmìny.Nenítedydánjednouprovždy,alejeotevøen dobudoucnosti21.století.
Metodologickykoncepceuèebniceintegrujeobecnouteoretickourovinu(napø. J.Dewey,J.Piaget,L.S.Vygotskij,L.V.Zankov,W.Okoñ,W.Klafki,O.Reboul, M.Develay,Ph.Meirieuaj.)svýsledkyempirickýchvýzkumù,kterénapø.veshrnujícíformìpøedstavujeN.L.Gage(1963),B.S.Bloom(1976),M.C.Wittrock(1986), L.Roth(1991)aj.Pokládázasouèástsoudobéhopedagogickéhovìdìníireflexi moudrostipedagogicképraxe,obsaženévezkušenostechuèitelù.Spolusvyužitím zahranièníliteraturyvìnujeuèebnicepozornostdomácímzdrojùm,vèetnìnárodní tradice(J.A.Komenský,G.A.Lindner,O.Kádner,F.Drtina,O.Chlup,V.Pøíhoda aj.).Vyjadøujetímpøesvìdèení,žeuèitelovopùsobenídobøevyjádøísvìtovéievropskédimenzevzdìláváníavýchovy,úsilíojejichhumanizaci,bude-lizároveòvyrùstatzvlastnínárodníkultury.
Vepošerychlýchzmìnjenutnovidìtpodstatnéotázkyškolníhovzdìláváníavyuèováníazvláštìtendencejejichvývojevglobálním–evropskémisvìtovém–kontextu.Zároveòjeaktuálníuvìdomovatsi,èímmùženárodníkultura,vèetnìjejích tradic,pøispívatkespoleènémuarozmanitémukulturnímubohatství.
Druhévydáníjepøedevšímaktualizováno,atojakvevýkladupøíslušnýchotázek,tak vseznamuliteratury.Autorkabylavedenasnahou,abyuèebnicenastolovalasoudobé živéaotevøenédidakticképroblémy,poukazovalanasmìryjejichøešení.Bylyrovnìž posílenyinterdisciplinárnípøístupytam,kdetorealitavyžadovala–zhledisekbiologických,filozoficko-antropologických,psychologickýchisociálních.Bylazvýraznìnarozvíjejícíavýchovnáfunkcevyuèování.
Uèebnicesesnažíinadálepomáhatstudujícímchápatjevyvevývojiaširšíchsouvislostech.Funkcítohotopøístupupøitomnenívracetsekminulostiaøešit„problémy vèerejška“.Alenaopakchceukazovattrvalýpohyb.Podpoøitrozvíjeníperspektivního tvoøivéhomyšlení,posilovatcitlivostprootázky,ježjsouspjatyspostupemglobalizaèníchprocesù,kterépøinesevnovýchsociálnì-ekonomickýchpodmínkách„spoleènostvìdìní“.
Inadálevidíautorkasmyslsvépublikacevpodnìcujícímpùsobenínaaktivní atvoøivédidaktickéapedagogickémyšleníuèitele,kterýsesnažíhloubìjichápat jevy,snimižsevpraxisetkává.Aproto,ažbudeteèístojednotlivýchdidaktických otázkách,pøemýšlejte,jakjstejesamivnímali(jakožácinebozaèínajícíuèitelé)ajak jstejeøešili(jakozaèínajícíèizkušeníuèitelé).Aťužjakostudujícíuèitelství,zaèínajícíuèitelé,zkušeníuèiteléapedagogiètípracovnícidiskutujtevduchustextemknihy. Vytváøejtesivlastnízávìryaotevírejtesiperspektivyvlastníkvalitnípedagogické èinnosti.
Comùžepropraktickouèinnostuèiteleznamenat:vhleddoproblematiky pøedmìtudidaktika,osvojenízákladníchteoretickýchpoznatkùvdidaktice, seznámenísrùznýmizpùsobyuvažováníoskuteènosti,kteroupøedstavují obsahaprocesvyuèování?
Slovo didaktika jeøeckéhopùvodu.Didaskeinznamenáuèit,vyuèovat,pouèovat,jasnìvykládat,dokazovat.
Vespeciálnìpedagogickémsmyslusezaèalužívattentotermínažv17.století.Vtédobìseobjevovalysnahyoencyklopedickévzdìlávání.Pøitomseukazovalo,žejeobtížnézvládnoutveškeré tehdejšívìdìní.Topodnìcovalotvoøivémyšleníozpùsobechjehopodání.Jakopedagogickýtermínslovo„didaktický“použilv17.stoletíW.Ratke(1571–1635).Oznaèovaljímcestuuèení.Slovo„didaktika“sepøekládalojakoumìnívyuèovat.J.A.Komenský(1592–1670)vesvémznámém díle Didaktikavelká (1657)chápedidaktikujako„všeobecnéumìní,jaknauèitvšechnyvšemu“. Pojímápojemdidaktikaširoceazahrnujedonìjobecnéotázkycíleaúkolùvýchovy,otázkyobsahu vzdìlání,mravní,náboženskéatìlesnévýchovy,vyuèovacízásadyivyuèovacímetody,teoriiškoly iorganizaciškolskésoustavy.Jdevlastnìoveškerounaukuovýchovì,kterádnestvoøípøedmìt celépedagogiky.Vsoustavnýchdílechovýchovìmládežesezaèalavprvnípolovinì19.století vyèleòovatspeciálníèást,kdesesystematickyvykládalyotázkyteorievyuèování(J.J.Pestalozzi, 1790–1860;F.W.A.Diesterweg,1790–1866;J.F.Herbart,1776–1841).Tentooddílpedagogiky senazývaldidaktikouapìstovalsejakorelativnìsamostatnásouèástpedagogiky.
Vprùbìhuhistorického,sociálnì-ekonomickéhoikulturníhovývojespoleènosti semìnilypožadavkynavýchovuavzdìláváníijejichfunkce.Spolustímsemìnil iobsahpojmudidaktika.Rozliènábylaifilozofickáapsychologickávýchodiska, onìžsevýkladdidakticképroblematikyopíral.Anivsouèasnédobìneexistujeobecnìpøijímanádefinice.
Uvedemezákladnívymezení,kterásepostupnìvytvoøilavminulostiasnimižsesetkávámedo souèasnosti. Didaktikujakoumìnívyuèovat chápaliužnapø.W.RatkeaJ.A.Komenský. Didaktikujakoteoriivyuèování objasòovalJ.F.Herbartaherbartovci.PøitomJ.F.Herbartzdùrazòovalrolivyuèováníijakovýchovnéhoèiniteleazavedltermín„výchovnévyuèování“.Didaktika bylavtomtosmyslusouèástípedagogiky.UnásG.A.Lindner(1828–1887)charakterizovaldidaktikujakovìduvyuèovatelskouaumìnívyuèovací (Všeobecnévyuèovatelství).O.Chlup (1875–1965)vysvìtlujepojemdidaktikavesmysluteorievyuèování.1 Didaktikujakoteorii vzdìlání oznaèujeO.Willmann.Podobnìvnávaznostinatutokoncepcipøedstavitelésmìrunazývanéhoduchovìdnápedagogika(H.Nohl,E.Weniger,W.Klafki)chápoudidaktikujakoobecnou teoriivzdìlání.Danépojetísoustøeïujesvoupozornostnaobsahovéstránky.TentovýkladjekritiPøedmìtdidaktiky/ 13
1 Chlup,O.,Kubálek,J.,Uher,J.:Pedagogickáencyklopedie.DílI.Praha1938,heslodidaktika
zovánproudy,kteréspojujídidaktikupøedevšímsempirickýmivýzkumyprocesùuèeníavyuèování.Zužujíjejípøedmìttím,žedopozadíustupujístránkyobsahové.Definují didaktikujako teoriiuèeníavyuèování (P.Heimann,W.Schulz).
Teoretickávýchodiskajednotlivýchautorùvedlakrozvíjenírùznýchmomentù arùznýchpøístupùkesložitéproblematicevzdìláváníavyuèování.Taksehovoøí o kriticko-konstruktivnídidaktice (W.Klafki), kriticko-komunikativnídidaktice (R.Winkel), kybernetickédidaktice (Felixv.Cube)apod.Odbornáliteraturapodrobnìuvádírùznédefiniceacharakteristikydidaktiky,vycházejícízrozliènýchteoretickýchkoncepcí(Peterssen,1993).
Vnìkterýchproudechpedagogickéhomyšlenísepojemdidaktikanepoužívalnebosevyskytoval jenvelmizøídka.Taknapø.vreformnímpedagogickémhnutíprvníchdesetiletí20.stoletívzniklo mnohonávrhù,modelù,koncepcí,kterémìlydidaktickýcharakter(daltonskýplánaprojektové vyuèování,skupinovévyuèování).Tytosmìryvelmiintenzivnìrozvíjelyrùznéaspektyproblematikyuèeníavyuèování.Nepociťovalyvšakpotøebuzabývatseteoretickýmianalýzamipøedmìtu, funkceastrukturydidaktiky,nerozvíjelyproblematikujejíhosystému.Podobnìnapø.v60.letech snahyvyjádøitvnitøníjednotuvýchovnýchavzdìlávacíchaspektùpedagogickéhoprocesuvedly nìkterénašeizahraniènípedagogyktakovémustrukturálnímuèlenìní,vnìmžsespeciálnìnevyèleòovaloddíldidaktikyvrámcisystematickéhovýkladucelépedagogiky.2
Vteoretickéreflexitétopøedmìtnéoblastisepromítalydoznaènémíryirozlièné tradiceasociálnì-kulturnípodmínkyzemìpisnìrozdílnýchoblastísvìta.Tentorùzný kontextseprojevilipojmovìaterminologickyvevropskémkontinentálnímaanglosaskémpedagogickémmyšlení.
Narozdílodevropskétradiceisouèasnostisevanglofonníoblastitermíndidaktikanestalsouèástí systémupedagogickýchpojmù.NenítakéuvedenvreprezentativníMezinárodníencyklopediivýchovy.3 Toovšemneznamená,žebyseodanémpøedmìtuskuteènostinerozvíjelateoretickáreflexe. Dìjesetakalevjinémpojmovémsystému.Angloamerickémuekvivalentunašehopojmudidaktika odpovídázhrubasoustavatermínù:curriculumresearchanddevelopment,instruction(andtraining) researchanddevelopment,teaching-learningevaluation,pøípadnìširocechápanýpojem„thetechnologyofeducation“(Švec,1991;Skalková,1996).
Ukazujesetedy,žetermínapojemdidaktikyjakovìdnídisciplíny,ježjechápána jakosouèástpedagogiky,jeevropsképrovenienceamáevropskoutradici.Nenívšak univerzálnìpøijímanýmauplatòovanýmpojmem.Tentopøípadpøedstavujedvaodlišnékulturnívzorcerozvojeteoretickéreflexeotéžeskuteènosti.Vposledníchdesetiletíchlzeovšemzaznamenattendencesbližováníobousystémù(L.S.Shulman, P.Kansenen,S.Štechaj.).
Danáuèebniceposkytujesystémvýkladu,kterýjetìsnìspjatspotøebamiškolskýchinstitucí(didaktikaškolní).Nepokrývátedydidakticképolevplnéšíøi.Uèeb-
2 Chlup,O.,Kopecký,J.akol.:Pedagogika.Praha1963;Suchodolski,B.(red.):Zaryspedagogiky.DílI.,II.Warszawa1966
3 Husén,Th.,Postlethwaite,T.N.(ed.):TheInternationalEncyclopediaofEducation.Oxford–NewYork1985
nicestojínastanovisku,žepovahudidaktickýchjevùnevyjadøujenáležitìaniredukce didaktikypouzenavìduometodáchvyuèováníèiprocesuuèení,nevyjadøujejiani interpretacepouzejakovìdyovzdìlávacímobsahu. Didaktickýprocesnelzevysvìtlitbezzøetelekjehoobsahu,anaopak,funkciobsahunelzevyjádøitbezjeho zaèlenìnídoprocesuuèeníavyuèování.Didaktiku(obecnoudidaktiku)vymezujemejakoteoriivzdìláváníavyuèování.Zabýváseproblematikouobsahù,které sejakožtovýsledkyspoleèensko-historickézkušenostilidstvastávajívprocesu vyuèováníindividuálnímmajetkemžákù.Zabývásezároveòprocesem,který charakterizujeèinnostiuèiteleažákùavnìmžsižácitentoobsahosvojují,tedy vyuèovánímauèením.
Otázkyaúkoly:
Didaktikuvymezujemejakoteoriivzdìláváníavyuèování.Srovnejtetotovymezenísdefinicemivjinýchuèebnicích.
Úkolemstudiadidaktikyneníposkytovatpraxiprostéradycodìlatanávodyknapodobování.Znalostsystémuzákladníchdidaktickýchpoznatkùrozvíjídovednostiorientovat sevsložitéproblematiceobsahuiprocesuvyuèováníauèenížákù.Pomáhávidìt problémyaklástotázky,kritickyanalyzovatahodnotitzkušenostivlastníicizí,využívat novýchpoznatkùvkonkrétnípraktickéèinnosti.Uèíchápatnutnostzmìnapøinášíiimpulzyprotvoøivouèinnostuèitele.Prohlédnìtesiobsahuèebniceanajdìtepasáže,kterébymohlypomociøešitnìkterýzproblémù,sekterýmjstesesetkalipøivlastnípraxi.
Svývojemdidaktickéhomyšlenísespolusobecnoudidaktikou postupnì rozvíjeladidaktikapodlezamìøeníkjednotlivýmstupòùmadruhùmškol. Úkol utváøet„genetickédidaktiky“zabývajícísespecifickýmididaktickýmiproblémy školynárodní,støedníavysokévnašichpodmínkáchzdùrazòovalO.Chlup.Vidìlto jakonaléhavýpožadavekpedagogickýiorganizaènìškolský.
Intenzivnìunásbylarozpracovávánaodkonce19.ive20.stoletípøedevším didaktikaškoly obecné,národní (G.A.Lindner,J.Kubálek,V.Pøíhoda,E.Strnad,M.Koøínek).Kekonstituování didaktikyškolystøední významnìpøispìlO.Chlupsvýmdílem Støedoškolskádidaktika.Taodráží situacigymnázia30.let.Pøedmìtemjehodidaktikystøedníškolyjsouotázkyfunkce,cíle,vzdìlávacíchobsahùstøedníškoly,povahyvyuèovánínastøedníškole,metod,prostøedkùiorganizaèních foremvyuèování.Vdruhépolovinì20.stoletíseunászaèalyintenzivnìjirozvíjeti didaktické otázkyodbornéhovzdìlávánínaúrovniškolstøedních (A.Boháè,V.Rohlíèek,I.Švanda,P.Èepekaj.). Didaktickéotázkyškolvysokých serozpracovávalypodruhésvìtovéválce(F.Hyhlík, K.Galla,R.Štepanoviè,D.Tollingerováaj.).Spolusrozvojemvzdìláváníasebevzdìlávánídospìlýchsezintenzivòujepotøebarozvíjet didaktickouproblematikuvzdìlávánídospìlých Její základyunásbylypoloženyvnìkterýchpracíchdruhépoloviny20.století(E.Liveèka,J.Skalka,
P.Paškaaj.).Proteoriivzdìláváníavýchovydospìlýchseužívátakétermínuandragogika,andragogickádidaktika.Tatooblastdidaktickéhomyšlenísevsouèasnédobìintenzivnìrozvíjívsouvislostisrealizacíprincipuceloživotníhovzdìlávání(Mužík,1998;Palán,2003aj.).
Vsouèasnédobìotázkaosvojovánírychlerostoucíhovìdeckéhoatechnického poznánínenípouzeškolníotázkou.Jetoispoleèenskýproblém.Protorostevýznamdidaktiky.Poledidaktickýchjevùserozšiøujevceléøadìdalšíchsmìrù. Procesyuèeníavyuèováníseširoceuplatòujívrùznýchformách,napø.prostøednictvímmasovýchsdìlovacíchprostøedkù,rozliènýchkurzù,rekvalifikaèníhovzdìlávání mládežeidospìlých.Vznikajínovécestyvysokoškolskéhovzdìlávání(distanènístudium).Urèitéaspektyvšechtìchtoforemnáležídopøedmìtudidaktiky. Ikdyžje vsouèasnédobìdidaktikachápánajakosamostatnávìdnídisciplína,nelzeji ostøeoddìlovataizolovatodostatníchsouèástípedagogiky,pøedevšímteorie výchovy. Natopoukazovalijižpedagogovéminulosti(J.F.Herbart,J.A.Komenský,F.W.A.Diesterweg,G.A.Lindner,K.D.Ušinskijaj.).
Didakticképroblémyjsouvelmikomplexní. Pøijejichøešenísepøedevším uplatòujítìsnévztahykostatnímpedagogickýmdisciplínám,jakojsouobecnápedagogika,dìjinypedagogiky,filozofievýchovy,sociologievýchovyavzdìlávání,pedagogickápsychologie,speciálnípedagogika.Systémovýpøístupkøešenídidaktickýchproblémùsesnažípøekonávatstriktnírezortizmusjednotlivýchvìdajejich tradièníklasifikaèníhierarchii.Pøedpokládáèastouplatnìníinterdisciplinárníchhledisekatransdisciplinárníkooperaci.
Pozicididaktikyjakovìdylépeurèujejejímístovsítivnitøníchvazebavztahù kdalšímvìdnímpolím, jakojeepistemologie,kognitivnípsychologie,motivaèní teorie,psychoanalýza,klinickápsychologie.Didaktikavyužívápoznatkùøadydalšíchdisciplín:antropologie,biologie,sociologie,etikyaj.Srozvojemsoudobéhovìdeckéhopoznánísevýznamnìuplatòujíbiologieabiologickédisciplíny,jakojsou poznatkyneurobiologie,výsledkyvýzkumùstavbyafunkcemozkuaj.Dálepakje využívánoitechnickýchoborù,jakojeteoriekomunikaèníchsystémù,výpoèetní technikaapod.Místodidaktikyvrámcivìdovýchovì,kteréjsoudùležitéprovyuèování,sepokusilvyjádøitM.Develay(1992,s.93)veschématu1.
Didaktikasevyèlenilajakosamostatnádisciplínavrámciširšíhopolevýchovných procesù. Pojemvýchovachápemejakourèitýdruhsociálníèinnosti.Jejímpodstatnýmznakemjezámìrnìacílevìdomìpùsobitnaosobnostadosáhnouttrvalejšíchzmìnvjejímvývoji,chováníajednání. Ovšemvsystémupedagogických pojmùjevymezovánípojmuvýchovaneustálepøedmìtemdiskuzí.Rùznéformulace sepohybujíjižodpoèátku20.stoletímezidvìmazákladnímiparadigmaty.Najedné stranìsepodvlivemsociologie(E.Durkheim,1858–1917)zdùrazòovalovnìjšípùsobenínaèlovìka.E.Durkheimchápalvýchovujakopùsobenídospìlýchgenerací naty,kteøíještìnejsouzralíprosociálníživot.NadruhéstranìsepodvlivemMezinárodníligyproNovouvýchovu(založenaroku1921A.Ferrièrem)zdùrazòovala aktivitasubjektu,vnitøníprocesvývoje.Výchovasevymezovalajakopodporapokud možnovšestrannéhovývojeschopnostíkaždéosobnosti.
Pøedmìtdidaktiky/ 17
psychologie
vztahù kognitivní
vìdy vzdìlávání
technologie vzdìlávání
dìjinydidaktiky poznatky,jimžse vyuèuje
epistemologie
etika
pedagogickéøízení
Schéma1 Místodidaktikyvpolivìdovýchovì
Vsoudobýchpracích(Mialaret,1991,s.7;Gudjons,1993,s.172)jsoupatrnysnahy pøekonávatkrajnístanoviskadùrazemnainteriorizacivýchovnýchvlivùvychovávanýmjedincem.VtomtosmysluvymezujepojemvýchovaiJ.Pelikán:výchovaje „cílevìdomýmazámìrnýmvytváøenímaovlivòovánímpodmínekumožòujícíchoptimálnírozvojkaždéhojedincevsouladusindividuálnímidispozicemiastimulujícíchjehovlastnísnahustátseautentickou,vnitønìintegrovanouasocializovanou osobností“(1995,s.36).Vevývojididaktickéhomyšlenísložitìprobíháiøešení vztahùkaspektùmbiologickým.
Nakonci19.avprvníchdesetiletích20.stoletísevýraznìuplatòovalasnahavidìtdítìažáka zhlediskajehopøirozenéhovývoje.Soporouoempirickádataembryologie19.stoletíbylformulovántzv.„biogenetickýzákon“.Pøedpokládal,žeontogeneze(vývojjedince)jekrátká arychlárekapitulacefylogeneze(vývojedruhu).Tentonázorvýznamnìovlivniliøadupøedstavitelùtzv.reformnípedagogiky(A.Ferrièreajehorekapitulaèníteorie).Biogenetickýzákonbyl kritizován(napø.J.Piagetem)avìdeckypøekonán,podobnìjakorùznépodobyrekapitulaèní teorie.
18 /Obecnádidaktika
Vsouèasnédobìsenovìaktualizujezájemobiologickésouvislosti,atopøedevšímvlivemmoderníchneurovìd,psychobiologickýchvýzkumùmozku,kognitivní psychologieaj.Zároveòovšemodbornícivarujípøedzjednodušovánímavulgarizujícímizávìry.
Otázkyaúkoly:
Vysvìtlete,proèajakserozšiøujíoblastivìdníhozájmudidaktikyaspolustímsediferencujejejípøedmìt.Jakvymezítepozicididaktikyjakovìdnídisciplínyvcelkovémsystémuvìdníhopoznání?
Obecnádidaktikastudujeobecnéotázkyobsahuvzdìláváníiprocesuvyuèováníauèení,kteréjsouspoleènévšempøedmìtùm. Vedleobecnédidaktikyvznikly didaktikyoborovéjakosamostatnévìdnídisciplíny. Vsouèasnédobìseintenzivnì rozvíjejí.Unástentovývojzaèalpøedevšímpodruhésvìtovéválceod50.–60.let (A.M.Dostál,J.Šula,E.Kašpar,E.Kraemer,J.Uždil,F.Malíøaj.).Bylpøekonán stav,kdyoborovédidaktikybylytradiènìchápánypouzejakonaukyometodáchvyuèováníjednotlivýmpøedmìtùm(tradiènìzvanémetodiky).Oborovédidaktikyse mohoutýkatvšechvyuèovacíchpøedmìtùnebourèitýchpøedmìtnýchoblastí(poèáteènívyuèováníètení,psaní,prvouka,cizíjazyky).Rozpracovávánajeididaktikapedagogiky.
Soudobývývojoborovýchdidaktikjespjatsnovýmipotøebami.Stupòujícíserozvoj vìdyatechnikyvyvolávácelouøaduproblémù(výbìruèiva,zpracováváníuèebnic auèebníchpomùcek,formulacestandardùúrovnìvzdìlávání,tvorbarámcových aškolníchvzdìlávacíchprogramù).Tytoproblémynelzeøešitpouzenazákladì zobecnìnýchaindividuálníchzkušenostíneboprostouaplikacíobecnýchpedagogickýchnebodidaktickýchtezí.Oborovédidaktikyzkoumajíiintegraènítendence vpøíbuznýchskupináchodbornýchoborù(napø.koordinacipøírodovìdnéhovzdìlávání).
Pìstováníoborovýchdidaktikpøedpokládájakdobréznalostivoborupedagogikyapsychologie,taktakésolidníznalostipøíslušnýchvìdníchoborù,ke kterýmseoborovádidaktikavztahuje.Pøitomdidaktikaaoborovédidaktiky jsouvúzkémvzájemnémvztahu. Nenítovšakvztahaplikacenebodedukce.Didaktikaposkytujejednotlivýmoborovýmdidaktikámobecnýteoretickýzáklad,znìhožmohouvycházetpøirozvíjeníspecificképroblematikysvéhopøedmìtu.Naopak zaseoborovédidaktikyjsoudùležitýmpramenemprodidaktickévýzkumy,kterése uskuteèòujívìtšinouprostøednictvímjednotlivýchpøedmìtù.Takéobecnìdidaktické poznatkypronikajídopraxeprostøednictvímoborovýchdidaktik.Didaktikakoordinujeoborovédidaktikypøiutváøeníuèebníhoplánuaøešíøaduproblémù,kterépøesahujírozsahpøedmìtuoborovýchdidaktik.Protoježádoucíjejichtìsnáspolupráce.
Otázkyaúkoly:
Pokustesekonkretizovatvzájemnývztahdidaktikyaoborovýchdidaktiknapøíkladu svéhoaprobaèníhopøedmìtu.
Vìdecképoznání (narozdílodpøedvìdeckého)secharakterizujetím,že:
jezískávánouvìdomìlýmuplatnìnímurèitýchpostupùvìdeckémetody;jejich výsledkemjsouovìøitelnévìdeckévýroky(nikolivpouzeosobnímínìnívìdeckéhopracovníka); usilujeorozvíjenísoustavnéhovìdìní.
Pojemvìdeckámetoda oznaèujezámìrnýpostup(cestu),jehožpomocísenìco poznánebovyøeší.Obvyklemetodapøedstavujecelýkomplexrùznorodýchpoznávacíchpostupùapraktickýchoperací,kterésmìøujíkzískávánívìdeckýchpoznatkù. Vztahmetodyvýzkumuapøedmìtuvýzkumu(pojetítohotopøedmìtu)nenínáhodný. Mezitím,cosemápoznat,acestou,jaksetopoznává,existujenutnávnitøní souvislost.Vzávislostinazkoumanémpøedmìtuaformulacivýzkumnéhoproblému sespecifickýmzpùsobemprojevujevýbìrsystémuizpùsobpoužitívýzkumných metod.
Jestližebychomnapø.zkoumalirozvíjenínìkterýchmravníchvlastnostížákùnazákladìsrovnávacíanalýzydefinicetickýchpojmùužákùrùznéhovìku,nedovedenástatometodakžádoucím výsledkùm.Utváøenímravníchvlastnostíjetotižnìcojinéhonežjenintelektuálníchápánímorálníchpojmù.
Oèempøedevšímbudemeuvažovatpøivolbìvýzkumnýchmetod?
Opokudmožnopøesnéformulaciproblému,kterýchcemezkoumat.Volbametody jetìsnìspjatastím,jakjekladenaotázka,jakájevedoucíideavýzkumu,jakjeformulovánahypotéza.Peèlivìzvažujeme,zdazvolenámetodaskuteènìpostihuje jádroproblému.
Pøivolbìmetodyjenutnopoèítatisreálnýmipodmínkamijejíhouplatnìnívpraxi (napø.možnostuskuteènitpøirozenýexperimentveškole)isèasovými,organizaèními,ekonomickýmifaktory.
Dalšímzákladnímpožadavkemjepoužívatmetod,protinimžzhlediskapedagogického(etického)nenínámitek.
Pøivolbìmetodymámenamysliito,jakémetodickéznalostiazkušenostimávýzkumnýpracovník.
Systémaklasifikacevýzkumnýchmetodvpedagogiceadidaktice jsoustále otevøenýmproblémem.Nemohoubýttakédányjednouprovždy.Výzkumnémetody ijejichèlenìníseneustálerozvíjejíspostupemvìdeckéhopoznávání.Protonásledující klasifikacivýzkumnýchmetoduvádímejakopracovnípøíklady.Usnadòujíobjasnit dùležitécharakteristickérysyaspeciálnífunkcirozliènýchmetod.
Èlenìnívýzkumnýchmetodspjatésrelativnímrozlišovánímempirické ateoretickérovinyvìdeckéhopoznávání
Vtomtosmyslusetakéèastohovoøíoempirickémateoretickémvýzkumu. Kempirickérovinì seøadí metodyvìdeckéhopoznávání,kteréjsoubezprostøednì spjatysrealitou,ježtvoøípøedmìtvìdeckéhozkoumání(empirickývýzkum).Tyto metodyzajišťujíshromažïování,fixaci,klasifikaciizobecòovánívýchozíhomateriáluprovytváøenídidaktickéteorie.Náležísemvìdecképozorování,experiment, rozhovor(interview),obsahováanalýzapedagogickýchdokumentù,pøípadovástudie, projektivnítechniky,technikymìøenívdidaktickýchvýzkumech(jakojsoutesty,škálování,mìøenívoblastisociálníchvztahùaj.).
Kteoretickérovinì vìdeckéhopoznávánínáležívšechny metody,kteréslouží kvypracovánívìdeckéteorie (teoretickývýzkum).Jdenapø.omyšlenkovýexperiment,metodymodelování(napø.modelypopisujícíprocesuèení)aformalizace.Je zøejmé,žeobìskupinytìchtometod,avýzkumynanichzaložené,nelzeklástostøe protisobì.Napø.analýzaasyntéza,indukceadedukcevjejichjednotì,srovnávání, analogiesenutnìuplatòujívobouskupinách. Metodyhistorické,srovnávacíahistorickosrovnávací majísvùjvýznamivdidaktice.Pøiøazujemeknimispecifické metodyhermeneuticko-historickéanalýzy.Roletìchto(tradièních)metod„porozumìní“vposledníchdesetiletíchopìtstoupá.
Výzkumjakozámìrnáasystematickápoznávacíèinnostjeplánován. Pøiplánováníempirickýchvýzkumùseobvyklezachovávánásledujícípostup:
1.formulacevýzkumnéhoproblému(problémovéotázky),formulacehypotéz,pøíp. jejichoperacionalizace(hypotézavyjadøujeurèitýpøedpoklad,kterýsevevýzkumu ovìøuje,usmìròujeanalýzumateriáluaukazujeperspektivydalšíhorozvíjenívýzkumu);
2.volbavýzkumnýchmetod(jejichsoustav),kterésloužíkeshromažïovánídat;
3.pøedvýzkum(namalémvzorku),umožòujícízpøesnitformulacihypotéz,položek dotazníkuapod.;
4.vlastnívýzkum;
5.zpracovánízískanýchdat(èastospoužitímstatistickýchpostupù);
6.koneènáformulacevýsledkùvýzkumuajejichzhodnocenívzhledemkcíliaúkolùmvýzkumu;formulacenovýchotázek,kterévyplývajízvýzkumu,pøíp.další možnéperspektivyvýzkumu.
Kpøevážnìempirickýmvýzkumùmlzepøièleniti zobecòovánídidaktických zkušenostíuèitelù.Jezvláštìvýznamnévdobì,kdyjdeovnitønípøestavbuškoly astímsouvisejícípotøeburozšiøovánípozitivníchinovaèníchsnahtvoøivýchuèitelù. Aktivníúèastuèitelùajejichkolektivùnazobecòovánízkušenostíainovaèníchsnah mápøedevšímvelkývýznampro vlastnípedagogickoupraxi.Podnìcujektomu, 20 /Obecnádidaktika
abyuèitelévícepøemýšleliosvýchzkušenostech,analyzovalije,srovnávalisezkušenostmisvýchkolegù,sezahraniènímipøíklady.Vznikápotøebasledovatdidaktickou,pedagogickou,pedagogicko-psychologickouliteraturu,výsledkyoborovýchdidaktikpøíslušnýchvyuèovacíchpøedmìtùaj.Uèitelsizaèínádìlatpoznámky,vést zápisyzpozorováníchovánížákù,sbíráprácežákù,shromažïujepøípravynavyuèováníaj.Nenítøebasepøitombátnedostatkùaobtíží.Novápraxesenikdynerozvíjí bezkonfliktnì.Jenutnénaopakpeèlivìpromýšletaanalyzovatkonfliktnísituace, hledatpøíèinynesnázíicestyjejichpøekonávání.
Trvalápozornostkanalýzeinovaèníchzkušenostívedeèastoktomu,že praktická pedagogickáèinnostuèitelesestáváexperimentující.Totoexperimentováníseorganickyspojujesezdokonalovánímvlastnípráce.Výsledkemveškerététoèinnosti mohoubýtkonferenceškoly,úèastnasetkáníchuèitelùøadyškol,pedagogických spoleèností,zveøejòovánízískanýchpoznatkùavýmìnazkušenostívtiskuaj.Analýza azobecòovánívlastníchzkušenostísetakdostávajídoširšívýmìnyzkušenostívpedagogickéveøejnosti.
Zobecòovánídidaktickýchzkušenostímávelkývýznamiprorozvíjenídidaktické teorie.Vtvoøivéèinnostiuèitelùseobecnéteoreticképoznatkykonkretizujíazpøesòují.Propracovávajísejejichnovéaspekty,varianty,detaily,odpovídajícípodmínkámpromìnlivýchpedagogickýchsituací.Zobecòovánídidaktickýchzkušeností uèitelùsetakstávázdrojemnovýchfaktù,odhalujenovéformyrealizaceobecných teoretickýchidejíakonkretizujeje,vedeknovýmhypotézám,kekritickéanalýze pøevládajícíchnázorù.Rozšiøujenezøídkapøedmìtnouoblastdisciplíny,umožòuje zdokonalovánístávajícíteorienebousnadòujevytváøeníteorienové.
Èlenìnívýzkumùnakvantitativníakvalitativní
Vposledníchdesetiletíchsevsociálníchvìdáchivpedagogiceadidakticeprosazujeèlenìnívýzkumù(imetod)nakvantitativníakvalitativní (Gudjons,1993; Gavora,2000).Vèemspoèívajízákladnícharakteristikytìchtoskupinmetod? Empirickémetody (vìdecképozorování,dotazování,experimentatd.) jsoutìsnìspjaty skvantitativnímianalýzami.Pøitomtoempirickémzkoumánísevýzkumníksnaží vysvìtlitpøíèinnévztahynazákladìkvantitativníhozpracovánídat.Hypotézymusí býtoperacionálnìdefinovány.Toumožòujekvantifikaciastatistickézpracovánízískanýchúdajù.Protosehovoøíokvantitativníchmetodáchnebovýzkumechkvantitativních.Potøebarozsáhlejšíhouplatòováníkvantifikacevedektomu,ženezbytnou souèástípøípravystudujícíchamladýchvìdeckýchpracovníkùvpedagogickýchvìdáchsestávajízákladnídovednostivpoužívánínejvýznamnìjšíchpostupùatechnik pedagogickéstatistiky.Tytometodymajínespornìvelkývýznamprovìdeckéøešení didaktickýchproblémù.Vysocesehodnotíjejichpøesnost,kontrolovatelnostazobecnitelnostvýsledkù.Vsouèasnostijsouzároveòpøekonávánatastanoviska,která absolutizujíkvantifikaciavidípouzevnízárukuvìdeckosti.Upozoròujesenajejí meze.Napø.jednostrannáanalytiènostaizolaceodkontextuvzdalujívýzkumodreálnéhoživotaatímredukujíjehopoznávacímožnosti.
Kvalitativnívýzkumnémetodypøekonávajíjednostrannostikvantifikujících pøístupù aprohlubujípohlednadidakticképrocesy.Jdenapø.onestrukturované neboménìstrukturovanépozorování,okvalitativníèipsychoanalytickyorientované interview,oanalýzudokumentù,autobiografiíabiografií,dopisù,rùznýchprotokolù
azpráv,opøípadovéstudie,oprojektivnítechniky(napø.doplòováníneúplnýchvìt, pøíbìhù),oužitíinscenaèníchmetod,simulaèníchheraj.Výzkumzaloženýnatìchto metodáchsechápejakosociálníinteraktivníproces,vnìmžseuplatòujeiaktivnírole výzkumnéhopracovníka.Chceporozumìtvýchovnýmavzdìlávacímprocesùm ijednajícímuèlovìku.Napø.pøivýzkumuvyuèováníseèinnostuèitelenenazírápouzejakoobjektmìøení.Výzkumníkvidíuèitelejakojednajícísubjektvpedagogickém vztahu.Dùrazsekladenapopiszkoumanýchjevùasituací.Výzkumnýpracovníkpostihujeurèitousituaciakonkrétnísituaènísouvislosti,konkrétníkontextvšedního dneživotaškolyižákùasnažísemuporozumìt.Vztahkpraxijezdevelmitìsný.
Kekvalitativnímmetodámnáležíihermeneutickémetody. Vminulostipøedstavovalyvelmivýznamnýprouddidaktickéhomyšlení(H.Nohl,W.Klafki).Vsouèasnostisetytopøístupynovìaktualizují(H.Gudjons,F.W.Kron).Hermeneutika pùvodnìznamenalaumìníinterpretaceliterárníchtextù. Vpedagogiceadidaktice jdeointerpretaciprocesùvzdìláváníivýchovyaporozumìnítìmtoprocesùm. Napø.nedostatekkoncentracežáka4.tøídypøimatematickémtestumásvédùvody, kterélzezjistitavysvìtlit(lhostejnì).Uèitelsevšakmusísnažittakétomutochování žákaporozumìt–porozumìtsmyslu(napø.strachzeselhání).Dùležitýjepøitompojem „hermeneutickýkruh“.Toznamená,žekjevupøistupujemestzv.pøedporozumìním.Tojestsurèitýmizkušenostmi(napø.víme,cojetest,jsmesivìdomijehodùležitostiprožákavdanémpololetí).Dílèíprojevychovánížákachápemevcelkové zkouškovésituaciatakprohlubujemesvépoznáníaporozumìnízjištìnýmfaktùm (Gudjons,1993,s.55–56).Hermeneuticképostupyzdùrazòujínikolivpouzeprodukt, aleprocespoznávání,kterývlastnìnenínikdyuzavøen.
Speciálnímdruhemkvalitativníhopedagogickéhovýzkumujsoupostupy školní(pedagogické)etnografie (Kuèera,1992).Školníetnografievsouladuse symbolickýminterakcionizmem(Mead,1972)chápesocializacitak,žesejádívám nasebezpozicdruhéhoapostupnìzískávámschopnostsociálníinterakce:rozumím typickýmsituacímasvýmiakcemijeudržuji,upevòuji,pøetváøímkesvýmcílùm. Školníetnografiejeblízkásociologiidenníhoživota.Chápeškolujakomísto,kde spolužáciiuèiteléžijí.Etnografickýprincipvevyuèováníspoèívávtom,pochopit hlediskodruhého(napø.žáka).Používátakovýchmetod,jakojezúèastnìnépozorování,kteréseprovádívpøirozenýchpodmínkáchškolyatøídy,nestrukturované(etnografické)interview,analýzaproduktùèinnostižákùiuèitele.Etnografickéstudie vdidakticevlastnìpøedstavujímikrostudietøídyneboškoly.
Metodologickypodnìtnýjeprávìkomplexnípøístup,postihujícíširokýkontextživotaškolníreality(realitytøídy).Sledujísevzájemnéinterakceèlenùtøídy,kteøízároveòtutorealituutváøejí.Pøiinterpretacitétorealityseuplatòujíivztahymezibadatelem aèlenyprostøedí.Vstupujípøímodovýzkumnýchzjištìní.Etnografickámetodologie seèastostavídoprotikladuskvantifikujícímipøístupy.Jakozákladníkritickánámitka sepøipomínápøedevšímproblémzobecòováníazobecnitelnostietnografickýchzjištìní. Omezenostvšechkvalitativníchmetod,jakuvádìjíjejichkritici,spoèívávnepøesnosti,vneopakovatelnostianeprovìøitelnostijejichvýsledkù,vpøílišnésubjektivnostizjištìnýchdatavýsledkùvýzkumu,vomezenézobecnitelnostizískanýchdat. Vsouèasnédobìseukazujejakovýznamnépøekonávatjednostrannostiobou skupin. Vkonkrétníchvýzkumechjdeojejichkombinaci,spojovánívsystémuvýzkumnýchmetod,vzávislostinaformulaciproblémuacílivýzkumu.Konkrétnícha-
rakteristikujednotlivýchvýzkumnýchmetoditechnik,jejichpoužívánínalezneètenáøvliteratuøestarší(Kerlinger,1972;Skalkováakol.,1983)inovìjší(Maòákakol., 1994;Pelikán,1997;Gavora,2000aj.).
Výzkumylzerozlišovatpodlerùznýchkritérií.Vzávislostinastanovenémcíli aúkolechmùževýzkumpostihovatsvùjpøedmìtv rùznémíøeúplnosti.Ztohoto hlediskarozlišujemevýzkumydílèí(speciální)avýzkumykomplexní. Dílèívýzkumy umožòujíanalytickypronikatdovýchovnýchavzdìlávacíchprocesù,hloubìjipoznávataosvìtlovatjejichjednotlivéaspekty.Ktìmtovýzkumùmnáležívìtšinouivýzkumyspjatéspøípravourùznýchdiplomovýchpracístudujícíchpedagogiku. Výzkumykomplexní naprotitomuzkoumajíobjektyzrùznýchhledisek.Komplexní pøístupseèastoopíráokolektivnípráci,pøedpokládátýmovýpøístup,jehožseúèastní teoretiètíipraktiètípracovnícirùznéhoprofilu.Pøiøešeníotázekvýchovyavzdìlávání sevsouèasnédobìkomplexnípøístupstávávelmiaktuální.
Zhlediskafunkcevprocesupoznávání rozlišujemevýzkumyzákladníavýzkumy aplikované.Pojmem základní(badatelský)výzkum oznaèujemevýzkumnouèinnost,kteráseorientujenaøešeníklíèovýchteoretickýchproblémù.Pracujeobvykle sdlouhodobìjšíperspektivou,neorientujesevìtšinounaokamžitépraktickévyužití.
Pojmem aplikovanývýzkum oznaèujemevýzkumnouèinnost,kterástavídopopøedí využitíteoretickýchvýsledkùvkonkrétníchpodmínkáchpraxe.Tytokonkrétnípodmínkyzasahujívýraznìdovlastníhoøešeníproblému.Obojí,badatelskýiaplikovaný výzkum,mápochopitelnìvztahkpraxi.Jdespíšeorozdílyvestupniabezprostøednostitohotovztahu.Nelzestriktnìoddìlovatodsebetytodvìstránkyvìdeckéèinnosti.Jejichvztahyjsouvelmipružné.Zkoumáníurèitýchproblémùmùžemìnitsvé místoiroviny.Proporcionálnírozvojzákladního(badatelského)aaplikovaného výzkumujepodmínkouúèinnéhouplatòovánípedagogickéteorievevýchovné avzdìlávacípraxi.
Otázkyaúkoly:
Dojakýchzákladníchskupinlzerozèlenitvýzkumnémetody?
Vèemvidítemožnostiamezepøivyužívánímetodtìchtoskupin?
Naleznìtevpedagogickémèasopisepøíkladstudiezaloženénaempirickémvýzkumu. Podejtejejírozbor.Všimnìtesi,jakjsouuplatòoványzákladníetapyempirickéhovýzkumu.
Naplánujtevýzkumynatéma„Vzájemnývztahuèiteleažákùpøivyuèování“(témajeformulovánoúmyslnìširoce,abybylomožnovjehorámcipøesnìjivymezitvícevýzkumnýchproblémù).
/Obecnádidaktika
Dostál,A.M.: Teoretickávýchodiskadidaktikyobecnéaspeciální.In:Kzákladnímproblémùmobsahuvzdìlání.Praha,SPN1975,s.113–136.
Horák,F.: Didaktikazákladníastøedníškoly.Praha,SPN1985.
Gavora,P.: Úvoddopedagogickéhovýzkumu.Brno,Paido2000.
Chlup,O.: Støedoškolskádidaktika.Brno,náklademspoleènostiNovýchškol1935.
Kádner,O.: Základyobecnédidaktiky.KapitolyvdíleII.(1925)aIII.(1926).Praha,Unie. Kalhous,Z.,Obst,O.akol.: Školnídidaktika.Praha,Portál2002.
Komenský,J.A.: Velkádidaktika.In:VybranéspisyJanaAmoseKomenského.Sv.I.Praha, SPN1958,s.41–281.
Lindner,G.A.: Všeobecnévyuèovatelství.Vídeò,náklademA.Pichlera1887.
Maòák,J.: Nárysdidaktiky.Brno,Masarykovauniverzita1995.
Mužík,J.: Andragogickádidaktika.Praha,CodexBohemia1998.
Palán,Z.: Základyandragogiky.Praha,VysokáškolaJ.A.Komenského2003.
Palán,Z.: Výkladovýslovník.Lidskézdroje.Praha,Academia2002. Pavlík,O.: Didaktika.Bratislava,Štátnenakladaťelstvo1949.
Pelikán,J.: Základyempirickéhovýzkumupedagogickýchjevù.Praha,Karolinum1998.
Pešek,Z.akol.: Didaktika.Praha,SPN1964.
Peterssen,W.H.: Uèebnicavšeobecnejdidaktiky(pøekladznìmèiny).Bratislava,SPN1993. Skalková,J.: Pedagogikaavýzvynovédoby.Brno,Paido2004.
Kohopokládámezavzdìlanéhoèlovìka?Jaksedìjinnìpromìòujícíle vzdìláníajehofunkce?Kterévýznamnévzdìlanostnísyntézynalézáme vminulosti?Souhlasítestvrzením,žesevzdìlánívsouèasnostistávámotoremekonomickéhoasociálníhorozvoje?Lzepodlevašichzkušenostídnes pozorovattendencesmìøujícíkutváøenínovésyntézyvzdìlání,kterábude odpovídatkultuøetohototisíciletí?Comùžeuèitelvyvozovatprosvoukonkrétníkaždodennípráci,jestližedùkladnìpromyslínásledujícíobecnétvrzení:vzdìlánípomáhámladégeneraciidospìlýmporozumìtkulturnítradici, vnížžijí,azároveòjimotevírábudoucnost?
Analýzoujevù,kterépøedstavujevzdìlání,sezabýváceláøadadisciplín.Ze svýchhledisekjestudujefilozofie,ekonomie,sociologie,psychologie,pedagogika. Jetakévýznamnousouèástípojmovéhosystémudidaktiky. Vpedagogiceididaktice mápojemvzdìlánídlouhoutradici.Obecnìlzeøíci,žejádroproblematikyvzdìlánísevztahujekcelistvéosobnostièlovìka. Výrazvzdìlanýèlovìkvyjadøujekvalituosobnostiodpovídajícíkultuøedanéepochy.Dneszavzdìlanéhonepokládáme toho,kdosiosvojilpamìtnìsumyencyklopedickýchpoznatkù. Pøedpokládáme,že spolusosvojenímsystémuurèitýchvìdomostíadovednostíchápevzdìlanýèlovìkvztahymezipoznatky,získaldovednostipoužívatsvýchvìdomostípøiøešení novýchúkolù,dovednostidalšíhosebevzdìlávání.Vzdìlánízahrnujeiosvojení hodnotestetickýchamorálních,vytváøeníurèitéhopostojekesvìtu,spoleènosti isobìsamému.Tytopostojenalézajísvùjodrazveschopnostikritickéhouvažování,vpraktickýchživotníchnázorechajednání.
Vdidaktickýchsouvislostechchápemevzdìláníjako výsledek procesù,kterése zámìrnì,soustavnìaorganizovanìrozvíjejípøivyuèování.Tímovšemnepopíráme významvzdìlávacíchprocesùmimovyuèování,jejichžspecifickouproblematikou sedanáuèebnicenezabývá.Výraz vzdìlávání vtìchtodidaktickýchsouvislostechje používántehdy,chce-lisezdùraznitprávì procesuálnístránka.Vprocesuvzdìlávánírozvíjíèlovìksvouindividualitu,svéschopnostiorientovatsevmnožstvíuvažovanýchpohledù.Rozvíjísvévlastnízkušenosti,logickémyšlení,pronikádomezilidskýchvztahù.Prostøednictvímvzdìlánísiutváøíporozumìníprokulturu,vekteré žije,projejíkontinuituipromìny.Zároveòsirozvíjívnímavostproodlišnékultury achápáníjejichhodnot.Pojmyvzdìláníavzdìlávánínelzeztotožòovatspouhouinformovaností,smnohovìdìnímanispojmemodbornost.Pøedstavuovzdìlávánínelzetakéredukovatnajakýsitechnologickýproces.
Vobecnémcílivzdìláníjsouvyjádøenypotøebyspoleènostiijednotlivce.
Vzdìlánípøispívákzajišťováníkontinuityspoleèenskéhovývoje.Pøedpokládávždy urèitývýbìrzkulturydanéepochy.Vytváøípøedpokladyproto,abysejednotlivec mohlúspìšnìzaèleòovatdospoleèenskéhoakulturníhoživotaidopracovního
procesu.Pøitomkonkrétnífunkcevzdìláníjsoutìsnìspjatysesociálnístrukturou spoleènosti.
VtomtosmysluznámýfrancouzskýškolskýreformátorP.Langevinsoudí,ževzdìlanýèlovìk musíbýtschopenpostihnoutsvoudobuasámsezaèlenitdoperspektivjejíhoúsilí(1947,s.173).
Kategorievzdìláníjehistorickypodmínìna.Protojenutnocíle,obsahifunkci vzdìlánístáleznovuanalyzovataobjasòovatvmìnícímsespoleèenskémvývoji, konkretizovatjevurèitýchspoleèenskýchpodmínkách. Zároveòjevýkladkategorievzdìlánítìsnìspjatsaspekty,kterévyjadøujípohlednaèlovìka,pojetíèlovìka danéepochy.Tomázásadnívýznamiproøešenídidakticképroblematiky. Historickosrovnávacíanalýzypotvrzují,žeprocíle,funkceiobsahvzdìláníjsoupøedevším významnéekonomickéfaktory. Vztahykekonomicenelzevšakchápatzjednodušenìpouzejakopøímouzávislost.Spolusesociálnì-ekonomickýmiseuplatòujífaktorypoliticko-kulturní.Vzdìlánízároveònaopakpùsobíaktivnìjakostimulace sociálnì-ekonomickéhoakulturníhorozvojespoleènosti(Paøízek,1996,s.22–26). Souèasnéspoleèensképrocesysecharakterizujínìkterýmipodstatnýmiadlouhodobýmitendencemi, jakojsou:4
pluralizaceživotníchforemasociálníchvztahù, zmìnyvesvìtìvdùsledkunovýchtechnologiíamédií, ekologicképroblémy, demografickývývojadùsledkyimigrace, internalizaceživotníchpomìrù, zmìnyvhodnotovýchpøedstaváchaorientacích.
Pøedpokládáse,žetytotendencebudouperspektivnìovlivòovatpøedstavyovzdìlávacíorientaci.Prorozvíjenícílùvzdìláváníajejichdidaktickýchsouvislostíjedùležitý dùraz:
najednotuosvojovánívìdìníacelostnírozvíjeníosobnosti,narozvíjejícíavýchovnoufunkcivyuèování,najehosociálníroli; nanìkterénovédimenzeobsahuvzdìlávání(ekologie,multikulturníorientace aj.),naširoképojetíkvalitypøípravy(kompetencí),kterépøekonávámezejednotlivýchpøedmìtù,rozšiøujepøedstavyoprofesnísložce,novìutváøívztahymezivšeobecnýmaodbornýmvzdìláním;
nauèení,kterévyužívásociálníchzkušenostížákù,pomáhájimøešitosobníispoleèenskéotázkykaždodenníhoživota,jehokonfliktnísituace,rozvíjícitlivostpro soudobéibudoucíproblémyspoleènosti,vedekpraktickémupoužívánízískaných vìdomostí;
nakulturuuèeníavyuèování,kterérozvíjídovednostikritickéhomyšlení,øešení problémù,tvoøivostivèinnostechpraktickýchiteoretických,vedekosvojování
4 ZukunftderBildung–SchulederZukunft.Neuwied1995,s.23
Vzdìlánívdidaktickémsystému/
soudobýchinformaèníchtechnologií,rozvíjípotøebuidovednostidalšíhosebevzdìlávání.
Podrobnìjšívýkladoperspektivníchtrendechvzdìláváníjepodánvkapitole2.7.
Hlubšíchápánínovýchtendencívevzdìlávánípøelomutisíciletípøedpokládá promyslet:
jakseutváøelykoncepcevzdìlánívminulosti,proèavèembylypøekonány; kteréprvkyzùstávalyživéapøecházelydonovýchteoriíapraxe.
Pøedstavaominulémvývojiobohacujechápánísouèasnéhostavuapøispíváktvorbìnovýchperspektivvzdìlávání.JakpíšeG.Mialaret:„…jetøebadátpojmuvzdìláníobsah,kterýbybylvsouladusmodernísituací,anižtímopomíjímepøínosminulosti“(1970,s.61).
Zdrojemvzdìlávacíchobsahùjsourozliènésféryspoleèenskéhoživota: oblast vìdyajejímetody,technika,filozofie,náboženství,umìní,péèeotìlesnoukulturu azdraví,pracovníèinnostiapraktickézkušenosti.Vrùznýchhistorickýchetapách sociálnì-ekonomickéhoakulturníhovývojevystupujírùznoumìroudopopøedínìkteréztìchtozdrojù,rozliènìseutváøíijejichvzájemnývztah. Vzdìlánílzezískat rozliènýmicestami: nejenomveškolskýchzaøízeních,aletakécestousebevzdìlávání,prostøednictvímpráceapraktickýchèinností,úèastívživotìspoleènosti,prostøednictvímmoderníchinformaèníchprostøedkù.
Otázkyaúkoly:
Promysletesi,proèodpovìïnaotázku,jakávzdìlanostníkoncepcebudeodpovídat kultuøepøelomutisíciletí,pøedpokládávìdìt,jakseutváøelykoncepcevzdìlávánívminulosti,proèavèembylypøekonávány?Èímobohacujípøedstavyominulémvývojichápánísouèasnéhostavuapøispívajíktvorbìnovýchperspektivvzdìlávání?
Kterécharakteristikysouèasnéhospoleèenskéhovývojevyvolávajípotøebuzmìnvobsahuipojetívzdìlání?Proèpojetívzdìlánímázásadnívýznamprocelýdidaktickýsystém?
ZamysletesenadmyšlenkouznáméhofrancouzskéhopedagogaG.Mialareta:„…úplné vzdìláníjetotižstavem,kteréhonelzenikdydosáhnout.Jinakøeèeno,sámpojemvzdìlánívsobìzahrnujedynamickýproceszdokonalováníavzdìlanýèlovìkjevpodstatì ten,kdousilujestálesevzdìlávat“(1970,s.64).Pokustesejiinterpretovat.
Utváøeníobsahuvzdìlánívantickémstarovìku
Pozoruhodnávzdìlávacíkoncepcevzniklavantickémstarovìku. Osvobozeníodtìžké práce,kterouvykonávaliotroci,umožnilosvobodnýmobèanùmpìstovatteoretickévìdìníamyš-
lení.Vdobìrozkvìtuaténskéotrokáøskédemokraciesofistév5.stoletípøedn.l.vytvoøiliobsahovì ucelenévzdìláníprosvobodnéøeckéobèany.Pomáhalotoúèastnitseaktivnìaúèinnìpolitického života.
Zhlediskaintelektuálníhobylovobsahuantickéhovzdìlánídùležitétzv. kvadrivium,které zahrnovalostudiumaritmetiky,geometrie,astronomieamúziky.Cílemtohototeoretickéhovìdìní bylohledánícestykpoznáníideálníhovìènéhoøádusvìtaaúsilízaèlenitsedonìho,najítvnìm oporu.Spolustímseutváøelotzv. trivium.Obsahovalostudiumgramatiky,rétorikyadialektiky. Nabývalostálenavýznamusdemokratizacíživotavøeckémstátì. Vobdobíhelénizmu(3.století pøedn.l.)vzniklaspojenímobouèástívzdìlanostnísoustavazvanásedmerosvobodných umìní(septemartesliberales).Tavdalšímvývojipøešladostøedovìku.Zvláštìhodnotatrivia bylauznávána.Postaletítakébylovýznamnousložkouvzdìlání.Menšívýznamsepøikládal kvadriviu.
Dùležitousouèástíobsahuvzdìláníbylatìlesnávýchova. Mìlapøedevšímvojenskývýznam.AvšakØekovépìstovalihry(zvláštìzápasnictví)iprocílemorálníaestetické.Vduchuideálu kalokagathie spojovalidobro,pravduakrásu.Zdùrazòovalipøimìøenostavšestrannost,správné proporcemezitìlesnouaintelektuálnívýchovou,rovnomìrnérozvíjenívšechstánekosobnosti. Ivmúzice(patøísemhudebnímelodie,tanec,urèitéaspektybásnictví)šloorytmickousymetrii aharmonii.
Charakteristickýmrysempojetíantickéhovzdìláníbylopøedevšímodtrženíteoretickéhovìdìní, duševníèinnostiodèinnostipraktické,tìlesnépráce.Významvzdìlánísenespatøovalvužiteènosti, nebylotovzdìlánívesmyslupøípravypropraktickouèinnost.Tutomyšlenkuvyjádøilnapø.Aristoteles,kdyžtvrdil,ževzdìlání„semásynùmdátneproto,žebybyloužiteènéapotøebné,nýbrž proto,žejeušlechtiléakrásné“.Vzdìlání,jakovýsadasvobodnéhoobèana,sloužilokekultivaci osobnostianetýkaloseotrokù.Jehofunkcíbylozachovávataupevòovattenstav,kterýodpovídal otrokáøskémusystémuøeckéspoleènosti.
UvedenoukoncepcivzdìlánívpodstatìpøejaliiØímané. SvìtovládnýØímpotøebovaldostatekúøednictvaprostátnísprávu.Øímané,kteøíseuèiliuØekù,senezajímalitolikopoznávánípøírody,spíšeovítìzstvínadèlovìkemaosprávujehovìcí.Jejichvýchovnýmideálembylo vychovatøeèníka,kterýbyovlivòovalveøejnémínìní Vznikalyprotoškolyrétorù.Typoskytovaly ivyššívzdìlánípolitické. KøeckémuobsahupøipojiliØímanéøeckýjazyk,kterýjimmìlotevøít bohatstvíøeckékultury. M.F.Quintilianus (asi38–98n.l.)vesvémdíle Základyrétoriky vìnoval hlavnípozornostotázkámvyuèování. Totodílolzechápatjakoprvnídidaktiku. Jehodidaktické názorymìlyvelkýohlaszejménapozdìjivobdobírenezance.
Scholastikaakoncepcevzdìlánívestøedovìku
Mezipojetímvzdìláníøecko-øímskéhosvìtaaranýmkøesťanstvím,kdeobsahvzdìlání utváøelakøesťanskámorálkaacírkevnílátka,existovalyzpoèátkuprotikladyanapìtí. Tose projevovalovpùvodnímprostémodmítáníøecko-øímskévzdìlanosti.Vyjadøujejeznámývýrok
Tertulliána(160–220):„Mykøesťanénepotøebujemežádnouvìdu.“Dalšívývojspìlpøesmnohé kritiky,rùznákompromisníøešeníažkurèitésyntéze.Sílaøeckéhotriviabylapostupnìvyužívána jakospojeneckøesťanskéfilozofie(TomášAkvinský,nar.1225).Ataksrážkanáboženskéhohnutí santickouvzdìlanostívyústilaktomu,ženáboženstvívzalodosvýchslužebvše,cosemuzdálo potøebné.
Vytvoøilasenováucelenákoncepcevzdìlánínáboženskéhocharakteru. Opíralaseoautoritativníliterárnídokumentysesilnýmiasimilovanýmiineasimilovanýmisložkamiantickými. Jejíjádrotvoøilotriviumakvadrivium.Hrályovšemslužebnourolivùèináboženství. Gra-
matikamìlauèitsprávnìèíst,psátarozumìtPísmu,rétorikarozebíralaslohPísmaauèilakázání, geometriebyladùležitáprocírkevníarchitekturu,aritmetikaaastronomiemìlyvýznamprovypoèítávánícírkevníchsvátkùaj.MladágeneracesiosvojovalaobsahPísmaamateriálùcírkevních otcù,získávalauzavøený,ucelenýsystémvìdìní,kterývytváøelstatickýobrazsvìta.Svìtskouèást reáliítvoøilypoznatkyobsaženévespisechantickýchuèencù,Aristotela,K.Ptolemaiaaj.,které ovšembylypøehodnocenyscholastikou.
Scholastikajakožtokøesťanskáfilozofie,školskáuèenost,pøedstavovalasvìtovýnázor, onìjžsevšeopíralo. Vzniklazúsilízdùvodnitèlánkyvíryakøesťanskádogmatarozumem,obhájitje,slouèitvìdusnáboženstvím.Jejímetodickýpostupspoèívávdialektickékonfrontaciargumentù„pro“a„proti“urèitémunázoru.Základnímprostøedkemvyuèováníbylaznaloststøedovìké latiny,upravenépropotøebycírkve.Latinabylajazykemškolskýmivìdním.Každývzdìlanecsiji muselosvojitjakoobecnýdorozumívacíjazyk.
Doslovnìsetradovalycírkevnítexty,odnichžnebylomožnéseodchýlit.Vyuèováníseproto pøedevšímorientovalonapamìť.Metoda,jížsepoužívalo,seopíralahlavnìopostupydeduktivní. Dopopøedívystoupiloslovní,verbální,knižnívzdìlání.Narozdílodantickéharmoniebyla zdùrazòovánapøedevšímsložkanábožensko-mravní,kdežtoostatnísložky,pøedevšímtìlesná, bylypotlaèeny. Odpovídalotosupranaturalistickémucíli,kterýbylpoložendopøípravyproonen svìt.Atotopojetívzdìlávacíchobsahù,kterémìlovpodstatìnazíracícharakter,izákladnímetoda,kteréseužívalo,panovalynauniverzitáchinastøedníchškoláchpartikulárníchaovlivòovaly školstvípodalšístaletí.
Vedleuvedenévzdìlávacíkoncepceseodlišnìrozvíjel obsahrytíøskévýchovy.Vpøípravì svìtskýchfeudálùvystupovaldopopøedífyzickýrozvojazískánídovedností,jakojezditnakoni, plavat,støíletzluku,zápasit,lovit.Pøedpokládaloseosvojenízdvoøiléhoauhlazenéhochování, dvornostikpaním.Uèilisezpìvuahudbì,skládatbásnìahrátvšachy.Znalostièteníapsanínebylynutné. Dìtirolníkù bylynadálevzdìláványavychováványspoluúèastívprácirodièù.Lidová moudrostsepøedávalazpokolenínapokolenívpohádkách,povìstech,vpøíslovíchapoøekadlech.
Významnýmprvkempouèenílidubylaikázání,zejménapotulnýchkazatelùžebravýchøádù.Speciálníposlánímìlovyuèováníkatechizmunafarách.Farníškolybylypouzevemìstechavìtších obcích.
Vdalšímvývoji,ve12.a13.století,seobjevovalynìkterénovéprvky. Uplatòovalysetu zmìnyvdùsledkustudianovýchøeckýchaarabskýchpramenù,pùsobilvlivkvetoucíchmìstajejichobchodu,rozvojpenìžnictví,aleivývojvìdníchdisciplínjakomatematikyaastronomie.Tyto novéobsahynalézalysvùjvýrazve støedovìkýchencyklopediích.Významnépro13.stoletíje,že tytoencyklopedie(vznikalyvseverníItálii)bylyurèenylaikùmabylypsányvjazycenárodním.Zaèalysetutedyjižuplatòovatzájmyo vzdìlávánímìšťanù.Víraavìdìní,teologieasvìtskévìdy tustályvedlesebeareprezentovalydvojípravdu.
Školstvíserozvíjelopøedevšímvrámcicírkve(školyklášterní,farní,katedrální)apodjejím vlivem.Postupnìvšakstálevícepodporovalarozvojškolstvíavzdìlánímìsta.Bylytopøedevším školypartikulární,kteréposkytovalyvšeobecnoupøípravuproškolyvysoké.Jetøebasiovšem uvìdomit,ževestøedovìkunebylaještìpøesnáhranicemezijednotlivýmistupniškol,jakjeto bìžnévsouèasnédobì.Nebylatedyanipøesnáhranicemeziuniverzitouaškoloupartikulární.Fakultaartistická,kterábylasouèástíuniverzity,podávalavšeobecnìvzdìlávacízákladanavštìvovalijižácimezi15.–20.rokemvìku.Takéobsahametodapráceodpovídalyvyššímustupnistøední školyvnašemsmyslu.Muselijíprojítvšichni,kteøíchtìlistudovatodbornìnauniverzitníchfakultách(teologické,právnické,medicínské).
Èlenitìjšísociálnístrukturastøedovìkéspoleènostisseboupøineslaidiferencovanìjšípodoby vzdìlávacíchmožností.Vždyvšakbylototovzdìlávánízamìøenokvládnoucímavlivnýmvrstvámspoleènosti,aťužšloofeudály,pøedstavitelecírkve,nebobohatnoucímìšťanstvo.Pøíprava øemeslníkùneborodinnávýchovamládežezemìdìlcùposkytovalyurèitouúroveò vzdìlávání pøedevšímnazákladìúèastivprácidospìlých,nazákladìpraktickýchèinnostíazkušeností.
Humanistickévzdìláníjakonovávzdìlanostnísyntéza
Vespoleèenskémvývoji14.a15.stoletíseobjevujípodstatnézmìny.Nastupujeobdobí,kdydocházíkprvotníakumulacikapitálu,zaèínajíserozvíjetmanufakturyadáleožíváobchod.Staré støedovìkévzdìlání,kterébylopøedevšímzamìøenonapøípravuknìží,pøestávalobýtfunkèní. Šlechtaibohatnoucímìstskékruhypotøebovalyvzdìlání,kterébypøinášelovyššísvìtskoukulturu abylobyvíceobrácenokpotøebámsvìtskéhoživota.Ataknutnìdocházíkezmìnámvzdìlávacíchobsahù.Kritériapronovépojetíživotaapakipronovoukoncepcivzdìláníbylanalezena vpùvodníchhodnotáchantickékultury,vmyšleníØekùaØímanù(F.Petrarka,1304–1374).
Renezance,rozvíjejícíseod14.století,pøinášínovýpohlednaživotaspolustíminovépojetívzdìlávacíchobsahù.Vytvoøilasisvounovouvzdìlanostnísyntézu,kteroupøedstavovalo humanisticképojetívzdìlání. Zájemstøedovìkuozbožnostaposmrtnýživotsepøesunujekzájmu oreálnýživotpozemský,oplnéprožitíživotanatétozemi,kúsilípochopitažítjehokrásuaplnost. Starovìkýideáldobøevyváženéhoobsahuvzdìláníbylvlastnìvestøedovìkuzapomenut.Renezance,kterásebouølivìrozvíjelapøedevšímv15.a16.století,obnovujesnahyovyváženostmezi tìlesnými,intelektuálními,estetickýmiamorálnímiaspektyvzdìlávacíchobsahù.Vytlaèujescholastikuzobsahuvzdìlání.Takéstøedovìkálatina,pøizpùsobenápotøebámživéhojazyka,senahrazujelatinouklasickou,zavádíseiøeètina.Novákoncepcehumanistickéhovzdìláníseovšemutváøí vostrémbojispøežívajícíscholastickoufilozofiíajejímipøedstaviteli.Jádrohumanizmutvoøí snahavniknoutdokrásantickéliteratury.Snadšenímsestudujífilozofiètímysliteléøeètíaøímští, objevujísedøíveneznámístøedovìcíautoøi.Bylprojevovánzájemnejenoantickádílabásnická, studovalaseimatematika,pøírodnívìdyapolitickémyšlení.Pozornostvzbuzovalatakédílaodborná,stavitelská,lékaøská,dílasvìdèícíoøemeslnévyspìlostiantiky. Zhlediskaintelektuálníhobylostálehlavnítrivium. Znìhonejdùležitìjšísestalagramatika.Znalostøeckéalatinskégramatikybylatotižnezbytnáprostudiumøeckýchaøímskýchklasikù.
Protose velkápozornostvìnovalafilologiiafilologickémetodì.Jazykovávýukamìlavést kzdokonalovánívevyjadøováníústnímipísemném.Zdìlstarýchmistrùseovšemèerpalyi podnìtyestetickéamorální,neboťsejevilajakoideállidskosti.Pøinášelaivzorykritickéhoanezávisléhomyšlení.Kvadriviumbyloinadálehodnocenonízko.Uplatòujesetutradicionalizmus,nepochybnìpodsilnýmvlivemcírkve.Ovšemtototradiènípojetívzdìlávacíchobsahùpozdní renezancezaèínápostupnìbýtvrozporusobdobímvìdeckýchobjevù(GalileoGalilei,K.Kolumbus,M.Koperník,J.Kepler)anovýmivìdeckýmipoznatky.
Protiuniformnímuvzdìlánístøedovìkuseutváøívzdìláníindividuální. Nehlásájižpøedevšímkøesťanskoupokoru,ale vedekosobnímusebevìdomíakuplatòováníveveøejnémživotì. Pøedstavyohumanistickémvzdìlánínabývalyovšemrùznýchpodob. Jednazvýznamných tendencípožadovala, abymládež vedlehumanistickýchstudiízamìøenýchnaklasickéjazyky poznávalaiskuteènost,životkolemsebe,pøírodu.Pøedstavitelemtohotoproudubylpøedevším FrançoisRabelais(1490–1552),kterýsvémyšlenkyvyložilvdíle GargantuaaPantagruel.Druhý smìrsevýraznìsoustøeïujepøedevšímkestudiuklasickéliteratury.Zdùrazòujenutnostpoznat životavìdìnístarovìkunazákladìstudiaklasickýchspisù. Veškerévyuèovánísesoustøeïuje kolemlatinyastudiaklasickéliteratury. Ivìcnéuèeníjejípodøízeno.Napø.jenutnoznátrùzné