1.2 ØEÈ,JAZYKAMLUVAPODLEF.DESAUSSURA
KlasickývýkladnacházímeuF.deSaussura(deSaussure,1978,èeskýpøeklad1989;dáleuvádímejakof.aè.).F.deSaussure(1857–1913)rozlišujedokonce tøifenomény–øeè(lelangage),jazyk(lalangue)amluvu(laparole).Øeèvjehopojetí jedvìmadalšímfenoménùmnadøazena,zahrnujejakjazyk,takmluvu.Samavšak nenídeSaussurempøímodefinována,jevymezovánasouvislostízvukuamyšlenky, mástránkuindividuálníisociální,vnevydanýchpoznámkáchjipodlepøekladatele F.ÈermákadeSaussureredukujenatakovédualityjakojeprávìvztahmezijazykem amluvou,adálevztahymezioznaèujícímaoznaèovaným,jedincemasociálnímasou,zvukemaartikulacíijazykemmluvenýmapsaným(deSaussure,1978,f.s.25, è.s.45).
Mluva(laparole)jepodledeSaussuraindividuálnímaktemvùleainteligence.Je vhodnévnírozlišovatkombinace,jejichžprostøednictvímmluvèíužívákódujazyka kvyjádøenívlastnímyšlenky,apsychofyziologickýmechanizmus,jenžmuumožòuje tytokombinacenavenekvyjádøit.Jetopsychickáèástøeèi,jevždyindividuálníaje podkontroloujedince(deSaussure,1978,f.s.30,è.s.50).
Jazyk(lalangue)jesociálníèástíøeèi,vnìjšívùèijedinci,jenžhosámosobìnemùževytváøetanimodifikovat.Zatímcoøeèjerùznorodá,jazykjestejnorodý.Neshodujeses øeèí,jejížjepouzeurèitou,tøebaženejdùležitìjšísouèástí.Jazykjeøeè minus mluva.Jespoleèenskýmproduktemschopnostiøeèiasouboremnutnýchkonvencí,pøijatýchspoleèenstvímproto,abyseužitítétoschopnostijedinciumožnilo (deSaussure,1978,f.s.25,è.s.46).Existujejendíkyurèitépøedchozíúmluvìmezi èlenyspoleèenství.Jetozásobárna,kteroupraxísvémluvyèlenovétéhožspoleèenství naplòují,jetogramatickýsystém,kterýexistujevmozcíchsouborujedincù.Jetonormavšechostatníchmanifestacíøeèi.Jehosociálnípovahajejednímzjehovnitøních rysù.Ktomu,abybyljazykjazykem,jetøebamasymluvèích(deSaussure,1978, f.s.112,è.s.106).Nejdevšakoprostoukonvenci,obmìnitelnoupodlelibovùlezainteresovanýchosob.Bránívtompùsobeníèasu,kterésekombinujespùsobenímsociálnísíly.Jazyktedynemávolnost,neboťèasumožòujesociálnímsilám,ježnanìj pùsobí,abyprojevilysvùjúèinek.Kontinuitatutovolnostrušíaimplikujenutnìzmìnu,ikdyžnikdynenáhlouavšeobecnou.
E.KoernerpodlepøekladateleF.ÈermákasumarizovaldeSaussurovopojetíøeèi, jazykaamluvytakto:
Schopnostøeèijakopøedpokladexistencejazykaatvorbymluvy,ležícímimooblastvlastnílingvistiky.
Mluvníakt,mluva,parole,jakoindividuálnírealizacejazykaazdrojjazykovéinovace.
Jazyk,langue,jakosociálníkonvencevytváøejícísystémznakù,kterýumožòuje kódováníadekódovánímluvy.
Øeè,langage,jakoúhrnjazykovýchvýrazùzkoumajícímupøímonedostupný (deSaussure,1978,è.s.106).
Totorozlišenílzepøijmout.JenbychomakcentovalivsouhlasesdeSaussurem,že øeè(lelangage)zahrnujejakjazyk,takmluvu,cožjevýhodnépøipøekládánínìmec-
kéhodieSprache,kterájeobvyklepojímánarovnìžjakozahrnujícíobojí,narozdíl odmluvy(laparole)–vnìmèinìdieRede.Èásteènìodlišnéjetovangliètinì,kde vedletermínulanguagezpravidlaprojazykajenvýjimeènìproøeèjetermínspeech proøeèamluvu,ajenvýjimeènìprojazyk.Dopøekladatelskýchjemnostívšaknemùžemevstupovat.DálerovnìžvsouhlasusdeSaussurembychomakcentovalipojetí jazyka(lalangue)jednakjakofaktoruspojujícíhourèitouetnickouskupinu,jednak jakoobecnéhosystému.
VraťmesevšakkdeSaussurovi.Studiumøeèisetedypodlenìhoskládázedvou èástí:první,ježjezákladní,mázasvùjpøedmìtjazyk,kterýjesvoupodstatouspoleèenskýana jedincinezávislý.Druhá,ježjedruhotná,mázasvùjpøedmìtindividuální èástøeèi,tj.mluvuvèetnìfonace(deSaussure,1978,f.s.37,è.s.54).Prototakéje pøedmìtemdeSaussurovavýkladufaktickydvojicefenoménù,jednakjazyk,jednak mluva.NavazujevtomnaHumboldtovorozlišeníergonaenergeia.F.deSaussure uplatòujepøijejichvýkladuvýraznìpsychologickýzøetel,ikdyžnevšudekonzistentnì.De Saussurùvvýkladbylajepøedmìtemrùznýchinterpretacíakritickýchkomentáøù(srv.poznámkyT.deMaura,in:deSaussure,1978,f.s.405,1989,è.s.347).
Tìmitorùznýmiinterpretacemiakomentáøi,vzniklýmizèástiproto,žedeSaussurovo dílobylouveøejnìnoažposmrtnìpodlepoznámekjehožákù,sezdenemùžemezabývat.PodávámezákladníobrysydeSaussurovavýkladutak,jakodpovídajípodlenašehonázorupublikovanémutextujehodílaajaksouvisejísnašímproblémem.
Mluvajepøímocharakterizovánajakopsychickáèástøeèi.Povolnístráncejepod kontroloujedince.F.deSaussurehovoøízejménaopsychofyziologickýchmechanizmechumožòujícíchspomocíkódujazykavyjádøitvlastnímyšlenkunavenek(de Saussure,1978,f.s.30,è.s.50).Jindemluvíopsychofyzickémstudiuøeèi(deSaussure,1978,f.s.37,è.s.54).
Iujazykajakosociálníhoproduktujezdùrazòovánajehopsychickástránkaajeho psychickézkoumání(deSaussure,1978,f.s.37,è.s.54).Jazyknenífunkcímluvèího. Jetoprodukt,kterýjedinecregistrujepasivnì,produkt,kterýnikdynepøedpokládá pøedchozízámìr(deSaussure,1978,f.s.30,è.s.50).JindeF.deSaussureøíká,že jazyksevždyjevíjakodìdictvípøedchozíhoobdobí(deSaussure,1978,f.s.105, è.s.101). Pokudjdeopodíljedincùnanìm,tijejreprodukujíanaplòujíasamimusejí projítuèením,abypoznalijehofunkci(deSaussure,1978,f.s.31,è.s.51).
PsychologickýcharakterjazykajespojenuF.deSaussurascharakteremjazyka jakoznakovéhosystémuvyjadøujícíhoideje.Neníjedinýmznakovýmsystémem,je srovnatelnýspísmem,gestyhluchonìmých,symbolickýmirituály,zdvoøilostními formami,vojenskýmisignályapodobnì.Jevšakztìchtosystémùnejdùležitìjší. PodleF.deSaussurasilzepøedstavitvìdu,kterástuduježivotznakùvživotìspoleènosti.Tvoøilabyèástsociálnípsychologie,avdùsledkutohoièástobecnépsychologie. Vìduoživotìznakùnazývásémiologií.Lingvistikajepouzeèástítétoobecnévìdy. Napsychologovije,abyurèilpøesnémístosémiologie.Úkolemlingvistyjedefinovat to,cotvoøízjazykavsouborusémiologickýchfaktùzvláštnísystém(deSaussure, 1978,f.s.33,è.s.52).
PsychologickýzøetelvystupujeuF.deSaussuraivkonkrétníanalýzeznakové funkce.Jazykovýznaknesjednocujevìcajméno,alepojem,pøípadnìsmysl(F.de Saussurezdepojem,smyslavýznamnerozlišuje)aakustickýobraz.Akustickýobraz nenímateriálnímznakem,nìèímfyzickým,alepsychickýmotiskemtohotozvuku,
Problémsouvislostiverbálníkomunikacealidsképsychiky/
reprezentací,okterénámposkytujísvìdectvínašesmysly.Obìuvedenéèástiznaku jsoutedyvestejnémíøepsychicképovahy.Zároveònejsouabstraktní.Jsourealitami, kterémajísvésídlovmozku(deSaussure,1978,f.s.32,è.s.51).
PsychickoupovahuakustickýchobrazùF.deSaussurezajímavìsrovnáváspozorovánímvlastníøeèi.Mùžemepodlenìhomluvitsamisesebounebosivduchupøeøíkávatveršovanýúryvekbezpohyburtùèijazyka.Protožeslovajazykajsoupronás akustickýmiobrazy,nelzevevýkladuhovoøito„fonémech“,znichžjsousložena. Tomutonedorozumìnísemùžemevyhnout,budeme-limluvitozvucíchaslabikáchslova,abudeme-lisipamatovat,žejdepøitomoakustickýobraz(deSaussure, 1978,f.s.98,è.s.96).K tomutodeSaussurovunázoru,spojujícímuvnitøníøeè sakustickýmiobrazyslov,sevrátímepozdìjivsouvislostisnašímvýklademvnitøní øeèi.Termín„vnitøníøeè“F.deSaussurenepoužívá.Termín„paroleintérieure“lze všaknaléztuV.Eggera.Ojehopráci„Laparoleintérieure:Essaidepsychologiedescriptive“,Paris,Alcan1904,sezmiòujeG.Lukatelaetal.(2004).
F.deSaussuredálenavrhujezachovatslovoznak(signe)anahraditpojemtermínemoznaèované(signifié)aakustickýobraztermínemoznaèující(signifiant).Stakto vymezenýmznakemjsouspojenydvìzákladnívlastnosti:arbitrárnostznakualineární povahaoznaèujícího(deSaussure,1978,f.s.100,è.s.98).Pokudjdeoarbitrárnost, neznamenáto,žeoznaèujícízávisínasvobodnévolbìmluvèího(nenívmocijedince mìnitznak,kterýjeurèitoujazykovouskupinou stanoven),alevyjadøuje to,žeoznaèujícíjevevztahukoznaèujícímunemotivované, tj.arbitrárnívevztahu koznaèovanému,snímžnemávrealitìžádnoupøirozenouvazbu.
Odznakuodlišujesymbol,jehožpovahanenízcelaarbitrární,jevnìmzbytekpøirozenéhosvazkumezioznaèujícímaoznaèovaným.Napøíkladsymbolspravedlnosti, váhy,bynebylomožnénahraditlibovolnýmjinýmsymbolem,tøebavozem.Prvky symboliènostiobsaženévonomatopoíchazvoláních(bimbam,tiktak,kèertu,mordyjé)jsouaždruhotnéasamaslovatohotodruhunejsoupoèetná.Nenarušujíproto podledeSaussurazákladnítezioarbitrárnostijazykovéhoznaku.
Pokudjdeolineárnípovahuoznaèujícího,jedánatím,žeoznaèujícíjesvoupovahouauditivníaprobíhápouzevèase.Odtudplynoudvìcharakteristiky,atožepøedstavujeurèitýrozsah,ažetentorozsahjemìøitelnývjednédimenzi,linii.Závisína tomveškerýmechanizmusjazyka.
F.deSaussurejdevrozboruznakovéfunkceještìhloubìji.Totoprohloubeníje spjatosrozlišenímsouèasnostianáslednosti,synchronieadiachronie,asrozlišením odpovídajícíchhledisek,synchronníhoadiachronního(deSaussure,1978,f.s.115, è.s.108).Vsouvislostistímrozlišujetakédvojílingvistiku,synchronníadiachronní. Synchronieznájenjedinouperspektivu,perspektivumluvèích,ajejímetodasestává ztoho,žezískávásvìdectvíodnich.Promluvèíhonáslednostvèaseneexistuje.Stojí pøedsouèasnýmstavemjazyka.Promasumluvèíchjesynchronníaspektjedinourealitou. Diachroniemusínaopakrozlišovatdvojíperspektivu,perspektivuprospektivní, sledujícíprùbìhèasu,aretrospektivní,kterásevnìmvracízpátky.Pøedmìtemsynchronního studiajetedysouborfaktù,odpovídajícíchdanémujazyku.Udiachronního pøístupustudovanétermínynepatøínaopaknutnìkjedinémujazyku(deSaussure, 1978,f. s.129,è.s.118).
Nadruhéstranìvšakvše,cojevjazycediachronní,jediachronníjenskrzemluvu. Právìvmluvìsenalézázárodekvšechzmìn.Skaždouzmìnounapøedzaèínájisté
množstvíjedincù,nežsezmìnadostanedoobecnéhoúzu.Všechnyinovacemluvy nemajívšakstejnýúspìch.Vhistoriikaždéinovacevždynacházímedvarozdílné momenty:momentjejíhoobjeveníseujednotlivýchmluvèích,amoment,kdysestává faktemjazyka,vnìjškovìtotožná,avšakpøijímanáspoleèenstvím(deSaussure, 1978,f.s.139,è.s.125).KtomutodeSaussurovìnázorusevrátímevsouvislosti snašímvýklademtvoøivostiverbálníkomunikace.
Psychologickýzøetel,tentokrátsociálnì-psychologický,vstupujepøímodode Saussurovavymezenísynchronníadiachronnílingvistiky.Synchronnílingvistikase podlenìhobudezabývatlogickýmiapsychologickýmivztahy,kteréspojujíkoexistujícítermínydohromadyavytváøejísystém,abudesejimizabývattak,jakjevnímá samokolektivnívìdomí.Diachronnílingvistikabudenaopakstudovatvztahyspojujícítermínynáslednìatýmžkolektivnímvìdomímnevnímané,kterésenavzájem nahrazují,anižpøitommezisebouvytváøejísystém.KdeSaussurovìpojetíúlohykolektivníhovìdomísevrátímevsouvislostisnašímvýklademsociálníhofaktoruve verbálníkomunikaci.
UdeSaussurasesetkávámesrozlišenímpojmu,jazykovéentity,identity,jazykovéjednotkyavýznamuèismyslu(tytodvìposledníkategorienerozlišuje,pojemod nichodlišujejennìkde).Rozlišenínenívšudedùsledné.Zhrubamožnoøíci,žepro deSaussurapojmyjako„dùm“,„bílý“atd.patøísamyosobìdopsychologie.Jazykovýmientitamisestávajíažasociacísakustickýmiobrazy.Jazykováentitaexistuje jendíkyasociacioznaèujícíhoaoznaèovaného.Podržíme-liztìchtoprvkùjenjeden, entitamizíanamístokonkrétníhopøedmìtumámepøedseboujižjenèistouabstrakci. Jazykováentitaneníplnìurèena,není-lidelimitována,oddìlenaodvšeho,cojivefónickémøetìzuobklopuje.Jednotkajezvukovýúsek,kterýje–vyjmatoho,copøedcházíacovmluvnímøetìzunásleduje–oznaèujícímurèitéhopojmu.Problémidentit zèástisplývásproblémem entitajednotek.Zároveòvšakvsémiologickýchsystémech jakojejazyk,kdese prvky podleurèitýchpravideludržujínavzájemvrovnováze,pojemidentitysplýváspojmemhodnotyanaopak.Prototedypojemhodnotypokrývá koneckoncùpojemjednotky,konkrétníentityireality(deSaussure,1978,f.s.154, è.s.137).
PojemhodnotymávesrovnánísostatnímiuvedenýmikategoriemivdeSaussurovì pojetísystémujazykadojistémírycentrálnímísto.Jazykjepodlenìhosystémèistýchhodnot,jenžneníurèovánnièímjinýmnežokamžitýmstavemsvýchtermínù (deSaussure,1978,f.s.116,è.s.109).Stejnìjakovpolitickéekonomii,takivlingvisticehodnotapøedstavujesystémekvivalencemezivìcmirùznýchøádù:vpolitické ekonomiimezipracíamzdou,vlingvisticemezioznaèovanýmaoznaèujícím.Ke stanoveníhodnotjenutnéspoleèenství,ajejichexistencejedánajedinìúzemavšeobecnýmkonsenzem.Hodnotyjsouutváøeny:1)znepodobnévìci,kteroulzezamìnitzatu,jejížhodnotuurèujeme,a2)zpodobnýchvìcí,kterélzesrovnatstou,ojejíž hodnotujde.F.deSaussurezdeuvádípøíkladzekonomie:vprvnímpøípadìlzevymìnitpìtifrankovoumincizaurèitémnožstvíchleba,vdruhémpøípadìjilzesrovnat sjednímfrankem.Stejnìtakislovolzezamìnitzacosinepodobného,zaideu.Navíc jelzesrovnávatsnìèím,comástejnoupovahu,tojesjinýmslovem.Hodnotuslova tedyještìneurèímeprohlášením,žejelzezamìnitzatenatenpojem,tj.žemáten atenvýznam.Jetøebajetakésrovnatspodobnýmihodnotami,sjinýmislovy,která stojíknìmuvprotikladu.Jehoobsahjeskuteènìurèenažsoubìhemvšeho,coexis14 /Verbálníkomunikacealidskápsychika
Problémsouvislostiverbálníkomunikacealidsképsychiky/ 15
tujevnìnìho.Jelikožjesouèástísystému,jeobdaøenonejenvýznamem,aletaké apøedevšímhodnotou,atojeužnìcojiného.Napøíkladfrancouzskéslovo„mouton“, „ovce“,mùžemítstejnývýznamjakoanglickéslovo„sheep“,nevšakstejnouhodnotu. Tozvícedùvodù,pøedevšímvšakproto,žekdyžAnglièanémluvíokusutakového masa,kteréjejižupravenéapodávásenastùl,øíkají„mutton“,„skopové“,anikoli „sheep“,„ovce“.Rozdílvhodnotìmezislovem„sheep“a„mouton“tkvívtom,že anglickéslovomávedlesebeještìtermíndalší,francouzskéslovovšaknikoliv.
Zhlediskanašehoproblémujezvláštìdùležitésrovnáníhodnotysvýznamem. Hodnotajenespornìprvkemvýznamu,zároveòjeturozdíl.Jestližehodnotajespjata sesystémemjazyka,„význam“jeuF.deSaussurapodleA.Burgeraekvivalentem fonace,cožznamená,žejerealizacíoznaèovaného,ježseuskuteèòujenaúrovnimluvy,provedení(deSaussure,1978,f.s.465,è.s.411,poznámkadeMaura).Zároveò F.deSaussurezøetelkvýznamuuplatòujei šíøe,kdyžhovoøío tom,že synchronníse skládázúhrnuvýznamovýchrozdílù.To,èím sesynchronnílingvistika zabývá,jesouhrouvýznamovýchrozdílù.Mluvitovìcechsynchronníchavìcechvýznamovýchje totéž(deSaussure,1978,è.s.165,pozn.pøekladateleF.Èermáka).Zdesezøejmì uF.deSaussuravýznamsbližujeshodnotou.PodleR.Godela(deSaussure,1978, f.s.465,è.s.411,poznámkadeMaura)mùžemepøiznathodnotukaždémuztìch prvkù,kterépatøídosystémuurèitéhojazyka,vèetnìfonémù,pøízvukuatd.Naproti tomuvýznamjepøedevšímvlastnostívýpovìdi.Nevyplývávýluènìzhodnotužitých kesloženísdìlení,tj.zoznaèovanéhovìty.T.deMaurovpoznámce(deSaussure, 1978,f.s.465,è.s.411)uvádí,žeslabikyjsouproF.deSaussurafonologickourealitou,nejazykem,nýbržmluvou.Neníprotopodlenìhonáhodou,žeF.deSaussure mluvío„významech“spíšesezøetelemke„slabikám“než„pojmùm“.Významzávisí inasituaci,vztazích,mluvèíchajejichspoleènémzamìøení.PodleA.Burgera aL.Prieta(deSaussure,1978,prýpøijatývýklad)oznaèované(signifié)jeabstraktní tøídouvýznamù,ježsenacházejívjazyku,zatímcosmysl(sens)èivýznam(signification)jekonkrétnímpoužitímoznaèovanéhozvláštnímspoleèenskýmvztahem,nastolenýmsémickýmaktem.Zdesetedyrozlišujevýznamjakooznaèovanéajako konkrétnípoužitíoznaèovaného.PøipomeòmeposlézepoznámkuA.Sechehaye,že významasmysljsousynonymníavztahyzdáse,ževytváøejíhodnotu.PodleCh.BallyhodeSaussurevlastnìvýznamnikdynedefinoval(deSaussure,1978,è.s.144, pozn.pøekladateleF.Èermáka).
UrèitoudeSaussurovupsychologickousumacitìchtovztahùlzevidìtvtezi,že charakteristickouúlohouøeèi(netedypouzemluvy,alezøejmìijazyka)sezøetelem kmyšlencenenívytváøetmateriálnífónickýprostøedekkvyjadøováníidejí,alesloužitjakoprostøedníkmezimyšlenkouazvukem,atozapodmínek,zakterýchjejich spojenínutnìvyústívevzájemnoudelimitacijednotek.Myšlenka,ježjesvoupodstatouchaotická,jevprocesusvédekompozicepøinucenasezpøesnit.Nejdetudížani omaterializacimyšlenek,aniospiritualizacizvukù,aleoonenponìkudzáhadný fakt,že„myšlenka–zvuk“implikujeèlenìní,ažejazykpropracovávásvéjednotky tím,jaksekonstituujemezidvìmaamorfnímimasami(zøejmìmyšlenkovouazvukovou)(deSaussure,1978,f.s.156,è.s.140).VnepøílišjasnémSaussurovìvymezení hodnotyavýznamupøípadnìsmyslutakprobleskujepolarizacemezitousložkouvýznamu(hodnota?),kterájevázánanasystémjazyka,atousložkouvýznamu,kteráje vázánanapoužívánívmluvìamyšlení.
16 /Verbálníkomunikacealidskápsychika
StrukturujazykakonkretizujeF.deSaussuresvýmpojetímsyntagmatických aasociativníchvztahù.Izdejebohatápsychologickáproblematika.Syntagmatický vztahjevztahinpraesentia,spoèívánadvouèivícetermínech,kteréjsouvurèitéfaktickéøadìpøítomnysouèasnì.Vsyntagmatunabývátermínsvouhodnotujenproto, žestojívprotikladuktomu,copøedcházíneboconásleduje,nebokobojímu.Pojem syntagmatusenevztahujejennaslova,aleiskupinyslov,komplexníjednotkyvšech dimenzíakaždéhorozsahu(slovasložená,odvozená,vìtnéèleny,celévìty).Nestaèí uvažovatvztah,kterýrùznéèástisyntagmatumezisebousjednocuje(napø.francouzské„contre“,„proti“a„tous“,„všichni“do„contretous“,„protivšem“,nebo„contre“a„maître“,„mistr“do„contremaître“„dílenskýmistr“),jetøebabrátvúvahuito, covážecelekkjehosouèástem(napø.„contretous“najednéstranìvprotikladuke „contre“anadruhéstranìk„tous“,èi„contremaître“vprotikladuke„contre“ a„maître“)(deSaussure,1978,f.s.172,è.s.152).SyntagmataF.deSaussurezøejmì vztahujenejenkjazyku,aleikmluvì.Vøetìzumluvysepodlenìhoprvkyøadíjedny zadruhé(deSaussure,1978,f.s.170,è.s.150),mluvímevýluènìvsyntagmatech (deSaussure,1978,è.s.153,pozn.pøekladateleF.Èermáka).F.deSaussurehovoøí osyntagmatickésolidaritì,podlenížtémìøvšechnyjednotkyjazykazávisejíbuïna tom,cojevmluvnímøetìzuobklopuje,nebonaposobìjdoucíchèástech,jimižjsou samyskládány(deSaussure,1978,f.s.176,è.s.156).Solidarituchápezároveòšíøe, jazykjepodlenìhosystém,jehožvšechnytermínyjsouvzájemnìsolidární,akde hodnotajednohovyplývájenzesouèasnépøítomnostidruhých.Napøíkladjednotka jakofrancouzskéslovo„désireux“,„žádostivý“,„toužící“,serozkládávedvìnižší jednotky„désir“a„eux“.Jetoproduktdvousolidárníchprvkù,kterénabývajísvou hodnotujendíkysvémuvzájemnémupùsobenívevyššíjednotce„désirxeux“(de Saussure,1978,f.s.176,è.s.156).
Asociativnívztahnaopaksjednocujevevirtuálnímnémonickouøadutermínyin absentia.Slova,ježmajínìcospoleèného,vnìpromluvyvpamìtinavzájemasociují avytváøejísetakskupiny,vnichžvládnouznaènìrùznévztahy.Napøíkladfrancouzskéslovo„enseignement“„vyuèování“nevìdomkyvyvolávávmyslimnohodalších slov(„enseigner“,„uèit“,„renseigner“,„informovat“,nebo„armement“,„zbrojení“, „changement“,„zmìna“,nebo„éducation“,„vzdìlání“,„apprentissage“,„vyuèení“), kterámajípotéèionéstráncenìcospoleèného(deSaussure,1978,f.s.171,è.s.151). Skupinyvytváøenémentálníasociacíseneomezujíjennato,žesbližujítytermíny, kterévykazujínìcospoleèného,myslvnímáipovahuvztahù,kteréjevkaždémjednotlivémpøípadìvážouksobì,avytváøítakistejnémnožstvíasociací,kolikjerùzných vztahù.Jakékolivslovovždydokážeevokovatvše,cosesnímmùžetímèionímzpùsobemasociovat(deSaussure,1978,f.s.174,è.s.154).Zatímcosyntagmavyvolává okamžitìpøedstavupoøadíaurèitéhopoètuprvkù,termínyasociativníèeledinevystupujíaniv urèitémmnožství,anivurèenémpoøadí.F.deSaussuretoupøesòujetak,že syntagmatickyjdeokontexttoho,copøedcházíaconásleduje,kdežtoasociativnìjde osouèasnost(simultanéité)vdùsledkusvazkusvìdomím,nikolivsprostorem.Nemùžemedopøeduøíci,jakvelkémnožstvíslovsenámpamìtípøipomene,anivjakém poøadíseobjeví.Danýtermínjejakostøedkonstelace, tojejakobod,vnìmž sesbíhají jinékoordinovanétermíny,jejichžcelkovémnožstvíjeneurèité.F.deSaussureuasociacímluvíozásobnici,pøípadnìpokladnici asociativníchjednoteki skupinèi èeledí.
Problémsouvislostiverbálníkomunikacealidsképsychiky/ 17
Zedvoucharakteristikasociativníøady,tj. neurèitéhopoøádkua nevymezeného poètu, lzevšakpodlenìhoovìøitjenprvní,druhámùžechybìt.
F.deSaussuredemonstrujesouèasnéfungovánísyntagmatickýchaasociativních seskupenínatomtopøíkladu:syntagma„défaire“,„rozdìlat“pøedstavujemluvníøetìzec.Zároveòvšak,alenajinéose,existujevpodvìdomíjednaèivíceasociativníchøad obsahujícíchjednotky,kteréstímtosyntagmatemmajíspoleènýprvek.Napøíklad:
défaire
décollerfaire
déplacerrefaire
découdrecontrefaireatd.
PodledeSaussura„défaire“jesyntagmajendotémíry,dojakélzekolemnìhotušitvovzdušídalšíformy„dé“a„faire“.Pokudbytytoostatníformyzmizely,bylaby tojenjednoduchájednotkaajejíobìèástibypotomužnestályvevzájemnémprotikladu.Našepamìťuchovávávzásobìvšechnytypyvíceèiménìsložitýchsyntagmat bezohledunato,jakéhodruhuèirozsahujsou.(Tonenípøílišjasné.)Vokamžikujejichužitísvouvolbuprovádímetak,ženechámepùsobittytoasociativnískupiny.
F.deSaussureuvádínásledujícípøíklad:Øekne-liFrancouz„marchons!“,„pojïme!“,mánevìdomkynamyslirùznéasociativnískupiny,vjejichžprùseèíkusenacházísyntagma„marchons!“Tonajednéstranìfigurujevøadì„marché!“,„marchez!“, „jdi!“,„jdìte!“adanouvolbutuurèujeprávìprotiklad„marchons!“adruhýchtvarù. Nadruhéstranìevokujesyntagma„marchons!“øadu„montons!“,„mangeons!“„vylezme!“,„jezme!“atd.,zjejíhožstøeduje vybíránostejnýmpostupem. Ukaždéøady pøitomvíme,cojetøebavariovatkdosaženídiferenciace,ježsenažádoucíjednotku budehodit.NestaèítedypodleF.deSaussuraprohlásit,postavíme-lisenapozitivní stanovisko,ževolímetvar„marchons!“proto,žeznamenáto,cochcemevyjádøit. Ideatuveskuteènostineevokujeurèitouformu,alecelýlatentnísystém,díkynìmuž dospívámekprotikladùm,kteréjsoukekonstituovánítohotoznakunutné.Sám osobìbyznakvlastnívýznamnemìl.Kdybynìkdytvary„marche!“,„marchez!“ pøestalyproti„marchons!“existovat,padlybyiurèitéprotikladyaipsofactobyse zmìnilaihodnotatvaru„marchons!“.Toseuplatòujeusyntagmatavìtvšechtypù, itìchnejsložitìjších,iuizolovanýchhlásek.Atakvtétooperaci,spoèívajícívduševníeliminacivšeho,cossebounepøinášížádoucídiferenciacivžádoucímohledu,zároveòpùsobíasociativníseskupeníasyntagmatickétypy.
Nejensyntagma,aleiasociacemápodleSaussurajakspojující,takrozlišující funkci.Asociovatdvìformyneznamenájencítit,ževykazujínìcospoleèného,ale znamenátoirozlišitpovahuvztahù,kterétytoasociaceøídí.Napøíkladmluvèíve francouzštinìsiuvìdomují,ževztah,kterýsjednocuje„enseigner“,„uèit“a„enseignement“,„uèení“nebo„juger“,„soudit“a„jugement“,„úsudek“,nenítýžjakovztah,kterýzjišťujímezi„enseignement“a„jugement“.PrávìtímtozpùsobemsepodleSaussurasystémasociacíváženasystémgramatiky(deSaussure,1978,f.s.188,è.s.166). Lingvistickáproblematikagramatikyvšakpøekraèujehranicenašípráce.
SpomocísyntagmatickýchaasociativníchvztahùosvìtlujeF.deSaussuretakérelativníarbitrárnostarelativnímotivovanostjazykovéhoznakunarozdílodjehoabsolutní
18 /Verbálníkomunikacealidskápsychika
arbitrárnostianemotivovanosti.Pouzeèástznakùjepodlenìhoabsolutnìarbitrární, nemotivovaná.Ujinýchdocházíkjevu,kterýumožòujevarbitrárnostirozlišovat stupnì,apøitomjenepotlaèovat.Napøíkladsamyosobìjsou„dix“,„deset“a„neuf“, „devìt“nemotivovanéstejnìjako„vingt“,„dvacet“(„dvacet“vèeštinìjezøejmì motivované, poznámkaautoraJ.J.),ale„dix-neuf“,„devatenáct“jepøíklademnarelativnímotivovanost.Evokujetermíny,znichžseskládá,aještìdalší,tedy„dix“, „deset“,„neuf“,„devìt“,„vingt-neuf“,„dvacetdevìt“,„soixante-dix“,„sedmdesát“ aj.PojemrelativnímotivovanostivsobìzahrnujepodleF.deSaussura:1)rozbordanéhotermínu,tedyvztahsyntagmatický,a2)poukaznajedenèivícetermínù,tedy vztahasociativní.Nenítonicjinéhonežmechanizmus,vjehoždùsledkuselibovolný termínpropùjèujekvyjádøeníurèitéideje.Ažpotudsenámjednotkyjevilyjakohodnoty,tj.jakoprvkysystému,auvažovalijsmejezvláštìvjejichprotikladech.Nyní, øíkáF.deSaussure,budemerozeznávatsolidarity,kteréjespojují.Patøíkøáduasociativnímuisyntagmatickému,ajsoutoprávìony,kteréarbitrárnostomezují.Slovo „dix-neuf“jeasociativnìsolidárnís„dix-huit“,„soixante-dix“atd.,asyntagmaticky jesolidárnísesvýmiprvky„dix“a„neuf“.Tatodvojírelacemupropùjèujeèástjeho hodnoty(deSaussure,1978,f.s.182,è.s.162).VSaussurovýchpoznámkáchnacházímeještìobecnìjšípojetíarbitrárnosti.Podlenìhosevøenýsystémsvétermínyvždy nìjakmotivuje,aomezujetedyjejicharbitrárnost.Redukceabsolutníarbitrárnostina relativnívcelémsystémujazykavytváøípodlenìhosystém.
Saussurovopojetísyntagmatickýchaasociativníchvztahùjeposlézevýchodiskemkvýkladutvoøenívjazyce.PodleF.deSaussurakaždémutvoøenímusípøedcházet neuvìdomìlésrovnánímateriálùuloženýchvzásobnicijazyka,kdejsoutytoprodukujícíformyuspoøádánypodlesvýchsyntagmatickýchaasociativníchvztahù(de Saussure,1978,f.s.227,è.s.194).Vlastnímjevem,splývajícímsprincipemnového tvoøenívjazyce,jeanalogie.Pøedpokládávìdomíichápánívztahu,kterýtvarynavzájemsjednocuje.Myšlenísenanínutnìpodílí.Novétvoøení,kterézanalogievyplývá, mùžezpoèátkupatøitjenkmluvì.Jepøíležitostnýmdílemojedinìléhomluvèího,jakto bylouvedenojižvýšeuinovace.PrávìvtétosféøeanaokrajijazykajepodleF.de Saussuravhodnésesnažittentojevzastihnout.Jepøitomtøebarozlišovatdvìvìci: 1)chápánívztahu,kterýksobìobìprodukujícíformypojí(tedyzøejmìpodlenás myšlení),a2)výsledeknaznaèovanýsrovnáváním,tj.formu,kteroumluvèíkvyjádøenímyšlenkyimprovizuje.Kmluvìtupatøíjententovýsledek.Vzhledemktomu,že každémutvoøenímusípøedcházetvýšeuvedenéneuvìdomìlésrovnánímateriálù uloženýchvzásobnicijazyka,celáèásttohotojevuseuskuteèníještìdøívenežmáme pøedoèimanovouformu.Jeprotochybousedomnívat,žetentoprocesprodukcese rodíažvokamžiku,kdysevynoøujetvoøení.Jehoprvkyjsoujiždané.Urèitéslovo, kteréimprovizujeme,napøíkladfrancouzské„in-décor-able“,„ne-(vy)zdob-itelný“ jižveschopnostechjazykaexistuje.Všechnyjehoprvkyshledávámevsyntagmatechjakojsou„décor-er“,„vyzdob-it“,„décor-ation“,„výzdob-a“,„pardonn-able“, „odpust-itelný“, „mani-able“,„ovlad-atelný“,„in-connu“„ne-známý“,„in-sensé“ „ne-smyslný“atd.Jehorealizacevmluvìjetuvesrovnánísmožnostíhoutvoøitnedùležitá.Ktomuzatímjendodáváme,žezøetelklatentnímpsychickýmprocesùmje udeSaussuraevidentní.Implicitnìjetozároveòzøetelkvnitøníøeèi.
Saussurovohlubokérozlišeníazároveòpropojenísyntagmatickýchaasociativníchvztahùbylopozdìjinìkterýmiautoryzploštìnonarozlišenísyntagmatických
