Lenka Fialová, Marta Kalousová, Jiří Kraml, Evžen Křepela, Kateřina Mrázová, Jan Pačes, Jan Pláteník, Ivan Šebesta, Jan Štěpán, Stanislav Štípek, Martin Vejražka, Miroslav Zeman, Tomáš Zima, Aleš Žák
Odpovědná redaktorka PhDr. Anna Monika Pokorná Fotografie na obálce profimedia.cz/CORBIS
Obrázky dodali autoři.
Sazba a zlom Martin Hanslian Počet stran 264
První vydání, Praha 2006
Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s. Husova ulice 1881, Havlíčkův Brod
Názvy produktů, firem apod. použité ve skriptech mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků, což není zvláštním způsobem vyznačeno.
Postupy a příklady v těchto skriptech, rovněž tak informace o lécích, jejich formách, dávkování a aplikaci jsou sestaveny s nejlepším vědomím autorů. Z jejich praktického uplatnění ale nevyplývají pro autory ani pro nakladatelství žádné právní důsledky.
Všechna práva vyhrazena. Tato skripta ani jejich část nesmějí být žádným způsobem reprodukovány, ukládány či rozšiřovány bez písemného souhlasu nakladatelství.
ISBN 80-247-1522-8
Seznam autorů
MUDr. Lenka Fialová, CSc.
Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta, Ústav lékařské biochemie
Doc. MUDr. Marta Kalousová, Ph.D.
Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Ústav klinické biochemie a laboratorní diagnostiky, Ústav lékařské biochemie
Prof. MUDr. Jiří Kraml, DrSc.
Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta, Ústav lékařské biochemie
MUDr. Evžen Křepela, CSc.
Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta, Ústav lékařské biochemie; Fakultní nemocnice
Na Bulovce a 3. lékařská fakulta, Klinika pneumologie a hrudní chirurgie, Laboratoře molekulární a buněčné biologie
MUDr. Kateřina Mrázová
Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Ústav klinické biochemie a laboratorní diagnostiky
Mgr. Jan Pačes, Ph.D.
Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta, Ústav lékařské biochemie; Akademie věd České republiky, Ústav molekulární genetiky
MUDr. Jan Pláteník, Ph.D.
Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta, Ústav lékařské biochemie
MUDr. Ivan Šebesta, CSc.
Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Ústav klinické biochemie a laboratorní diagnostiky
Prof. MUDr. Jan Štěpán, DrSc.
Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, III. interní klinika – klinika endokrinologie a metabolizmu, Osteocentrum
Prof. MUDr. Stanislav Štípek, DrSc.
Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta, Ústav lékařské biochemie
MUDr. Martin Vejražka
Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Ústav lékařské biochemie, Ústav klinické biochemie a laboratorní diagnostiky
MUDr. Miroslav Zeman, CSc.
Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, IV. interní klinika – klinika hepatologie a gastroenterologie
Prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc.
Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Ústav klinické biochemie a laboratorní diagnostiky
Doc. MUDr. Aleš Žák, DrSc.
Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, IV. interní klinika – klinika hepatologie a gastroenterologie
Předmluva
„Patobiochemie ve schématech“ je určena především studentům lékařských fakult a dalších biomedicínských oborů. Autorský kolektiv připravil učební pomůcku ke studiu patobiochemie nejčastějších klinických stavů. Obsahuje teze a schémata přednášek a seminářů o obecných mechanizmech vzniku nemocí jako jsou oxidační stres, zánět, změny vnitřního prostředí a apoptóza. V dalších kapitolách je pojednáno o příčinách a monitoraci diabetes mellitus, o mechanizmu vzniku aterosklerózy, dyslipoproteinemiích, dědičných poruchách metabolizmu či nádorových markerech. Skriptum má sloužit k přípravě na výuku a po doplnění vlastními poznámkami k přípravě na zkoušku. Má pomoci studentům nalézt vztahy mezi biochemií a klinickou medicínou. Může být prospěšné i studentům nelékařských oborů k přiblížení problematiky vzniku nejčastějších onemocnění.
Autorský kolektiv zahrnuje nejen zkušené biochemiky, ale také klinické pracovníky, kteří promítají poznatky teoretického studia do každodenní lékařské praxe a ukazují studentům význam kvalitních teoretických základů pro pochopení chorobných stavů.
Tomáš Zima Stanislav Štípek
1 Patobiochemie volných radikálů
Jan Pláteník
Co je volný radikál?
molekula, atom, neboion schopnýsamostatné existence, který obsahujealespoň jeden nepárový elektron
radikál ion molekula
Spinovárestrikcekyslíku
•Normální(triplet) O2 je biradikál,svysokouafinitou k elektronům.
•Alepříjemelektronuvyžaduje, abyjedenzestávajících nepárových elektronů změnil svůjspin, cožjerelativně pomalýproces.
•Beztétorestrikcebychom v kyslíkovéatmosféře planety okamžitě shořeli.
•SingletovýO2 jeexcitovaná, vysoce reaktivní forma kyslíku.
•Monooxygenázy: hydroxylacesteroidů, xenobiotik etc.
•Fagocyty:zabíjenímikrobů nebo nádorových buněk
•Mediátoryzánětlivéreakce
•Lokálníhormony/mediátory:
–NO:
–neurotransmitér/neuromodulátorv CNS, funkce v synaptické plasticitě,učenía paměti –relaxace hladkéhosvalstvacévnístěny,gastrointestinálního traktu, corpus cavernosumpenis –inhibice adheze a agregace trombocytů, adheze leukocytů –superoxid stejně tak,účinkyprotichůdnéNO?
2 Antioxidační systém a jeho insuficience, stárnutí
Stanislav Štípek
Úvod
V biologických systémech v etn lidského organizmu se dvouatomová molekula kyslíku metabolicky redukuje na reaktivní formy kyslíku (ROS –reactiveoxygen species –tj. superoxid, peroxid a hydroxylový radikál). Tyto formy jsou užite né v ad katalyzovanýchreakcí a p i uvol ování energie ze živin. Jejich koncentrace je udržována na fyziologické hladin antioxida ním systémem. Pokud p evládne tvorba ROS nebo se zpomalí jejich odstra ování, poruší se oxidoreduk nírovnováha, ROS patologicky oxidují biomolekulya poruší signálnímetabolizmus bun k. Je to stav oxida ního stresu, jeden ze základních patogenetických mechanizm vedoucíchk r zným onemocn ním (zán t, ateroskleróza, hypertenze, degenerativní choroby CNS, maligní nádory a projevystárnutí).
Oxidoreduk níprost edí (redoxnístav) bu ky
Jedefinováno intenzitouoxida ní zát že, které jsou bu kanebo její oddíl vystaveny(v etn tvorby ROS), kapacitou antioxida níhosystému a dostupností reduk ních ekvivalent
Zdroje ízené produkce ROS
•NADPH oxidáza
•xantinoxidoreduktáza(XOR)
•oxidoreduktázydýchacího et zce vnit ní mitochondriálnímembrány
•lipooxygenázy
P íklad ízené produkce superoxidu
ízení aktivace NADPH oxidázysignálními cestami
Fosforylacepodjednotky p47 je podstatná pro sestavení aktivního membránového komplexu
ROS z různých zdrojů ovlivňují v buněčných kompartmentech aktivitu signálních molekul, regulačních faktorů a enzymů tím, že mění oxidoredukční stav senzorových struktur (sulfhydrylových skupin a komplexů iontů železa). Tím se mění jejich konformace, aktivita a vazebné schopnosti. Na obrázku je znázorněno ovlivnění transkripčních faktorů AP-1 a NFκB hladinou ROS a změnami vlastností signálních molekul.
endogenní lektíny
extracelulární signály (hormony, r stovéfaktory, cytokiny)
plazmat.membrána p íslušný receptor RPTK
fosforylace cytoplazm. podjednotek
5-lipooxygenáza
GPx, PHGPx
GSH/GSSG aj. antioxidanty
LOH (neškodné metabolity)
forbolové estery
NADH/NADPH oxidáza
TyrPK fosfatázy
oxidanty procházející membránou (O2 , H2O2)
GPx H2O KAT
GSSG GSH
fosforylace, ubiquitinace, degradace
proteinkinázy MAPK, JNK aktivace p i GSSG (oxida ní prost edí) p50 p65
p50 p65
aktivace p i GSSG (reduk níprost edí) thioredoxin
(cFospromoter)
syntéza TNF
syntéza regula ních protein
jaderná membrána
adheznímolekuly zán t excitotoxicita
PROLIFERACE DIFERENCIACE APOPTÓZA
P íklady redoxníchsenzorových molekul
•Transkrip ní faktory
(bakteriální OxyR, SoxR, p53, NF B)
•Signálnímolekuly (proteinfosfatázy)
ANTIOXIDA NÍ OCHRANNÝ SYSTÉM
je tvo en antioxidanty, tedy látkami, které jsou schopny v relativn nízké koncentraci sout žit s jinými oxidovatelnými biomolekulami, a tak významn zpomalit nebo inhibovat oxidaci t chto substrát . Jsou to:
–neenzymovélátky, zejména tokoferol(vit. E), karoten, askorbát(vit.C) a glutathion
–enzymy,které m ní reaktivní formy kyslíku a dusíku (RONS) vmén reaktivní produkty
–bun néa biochemické ochranné systémy, odstra ující nebezpe né oxida n poškozené struktury z organizmu
(askorbát, tokoferoly, karotenoidy, koenzymQ(ubichinon),thioly a disulfidy, lipoovákyselina, urát, bilirubin, flavonoidy) poskytují sv j elektron reaktivní form kyslíku, tím ji inaktivujía samy se zm ní vrelativn neškodnou slou eninu(tokoferylovýradikál, dehydroaskorbát, disulfidapod.). Takto zm n né antioxidanty se asto regenerují do p vodní formy redukcí, dodáním elektron zživin prost ednictvím glutathionreduktázynebo jinými reduk ními reakcemi.