EB966983

Page 1


1Osociologiimedicíny

1.1Khistorickémuvývojisociologiemedicíny

1.2Vymezemípøedmìtusociologiemedicíny

2.1Sociálnívlivynazdravíanemoc

2.2Zdravípoškozujícíchovánívobdobí adolescence–možnostiprevence

2.3Stabilitaazmìnychovánípoškozujícíhozdraví vobdobídospìlosti

2.4Praktickézávìryproprevenci

3.1Fázenemocizesociologickéhohlediska

4.1Postavenípacientavefunkènímsystémunemocnice

4.2Potøebynemocnéhoajejichpokrývání

4.3Rodinaajejívýznampronemocného

4.4Svépomocnéskupiny,laickápéèeadobrovolníci

5.2Vztahlékaø–pacient

5.3Informaceakomunikacevevztahulékaøeapacienta

6.1Osvojenísirolesestry

6.2Vztahsestra–pacient

6.3Vztahsestra–lékaø

7Spoleèenskésouvislostiasystémzdravotnípéèe

7.1Sociálnínerovnostazdraví

7.2SystémzdravotnípéèevÈR

Pøíloha1–Schémapøirozenéhorozvojenemoci

Pøíloha2–Základnífázenemocizesociologickéhohlediska..173

Pøíloha3–Stadiachováníèlovìka pøiobjeveníprvníchpøíznakùnemoci ........174

Pøíloha4–Právapacientù

1Osociologiimedicíny

Historickývývojsociologiemedicínynenídosudzpracován.Jetìsnìspjat svývojemmedicínyapéèeozdraví.Jehozpracováníbudeprotovyžadovat dílèístudieojednotlivýchetapáchvývoje,nežbudemožnépodatucelený obraz.Následujícítextjeprototøebachápatjakouvedenípoznatkùzdosud získanýchpramenù.

1.1Khistorickémuvývojisociologiemedicíny

PoII.svìtovéválcedocházíkezvýšenémuvýzkumnémuzájmusociologù omedicínu,atonejenvevztahukinstitucionalizaciabyrokratizacizdravotnictví,aleikezkoumánílidskéhochováníajednáníajehozmìnvnemoci abìhemléèení.Sledovánívlivùsociálníchaspektùnaduševníafyzické zdravíèlovìkaseukázalonaléhavéprodalšírozvojmedicínyapéèeozdravíèlovìka.Vdùsledkutohosezaèínávzahranièíkonstituovat zvláštnísociologickádisciplína–sociologiemedicíny.

Jetøebauvést,žesociálníproblematikouvevztahukezdravísezabývaly døívìjšígeneracelékaøù.Zejménapakmedicínskádisciplínanejèastìjinazývaná sociálnílékaøství èi sociálníhygiena,kterájiždesetiletíøešízmedicínskéhohlediskapøedevšímsociálnípøíèinynemocíazdravotnístav obyvatelstva.Prosociologiimedicínyjeprototentoobor„takøíkajíc“nejbližšímpartneremaspolupracovníkem.

Zvýznamnýchautorùsociálníholékaøskéhomyšleníjetøebauvést R.Virchowa(1821–1902),kterývesvémèasopise„DiemedizinischeReform“použilvýraz„sozialeMedizin“.Vycházelzezásady,žezmìnyve zdravotnímstavupopulaceavpéèiozdravíjsoupodmínìnyzásadnímicelospoleèenskýmizmìnamiakaždýcivilizovanýstátmusízajistitsvýmobèanùmprávonapéèiozdraví,aletakéjetøeba,abyobèanéaktivnìosvé zdravípeèovaliaabyprostøednictvímdemokratickyvolenýchsamosprávnýchinstitucímohlizasahovatdopéèeozdraví.

DalšívýznamnoupostavoudìjinsociálníholékaøstvíbylA.Grotjahn (1869–1931),kterýzdùvodnilvýznamsociálníchfaktorùprozdravípopulaèníchasociálníchskupinavýznamsociálníholékaøstvíprorozvojpéèe ozdravínastupujícího20.století.Pøesto,ževtétodobìjižbylaznámáetiologieøadynemocí,došlokpokrokuvdiagnosticeaterapii,nebylodosaženo

výraznìjšíchúspìchùvbojiprotihromadnémuvýskytunemocí.Nìkteré nemocipostihovalycelésociálnívrstvyobyvatelstva,aprotosezaèalopoužívattermínù„sociálnípatologie“,„sociálnínemoci“.Dotétoskupinynemocísvýraznìjšísociálníetiologiíbylazaøazovánahlavnìtuberkulóza,alkoholismus,pohlavnínemociatakovéjevy,jakobylhojnìjšívýskytmnoha infekèníchnemocí,vysokákojeneckáadìtskáúmrtnostapod.

Zesociologù,kteøíovlivnilipozdìjšívývojsociologiemedicíny,jenutnéuvést É.Durkheima,M.Weberaapøedstaviteleškolysymbolického interakcionismu.

Významnéjedílo ÉmilaDurkheima medicínsky-sociologickéhocharakteru–LeSuicide(1897).Autorvycházízteze,žesebevraždaneníindividuálním,nýbržvpodstatìsociálnímjednáním.Každýèlovìk,pokudsedostanedonepøíznivékonstelacesociálníchvlivù,semùžestátsebevrahem. Sociálnífenoményprobíhají,jakuvádíDurkheim,podlezákonaanomie. Kdyžveskupinìvdùsledkuspoleèenskékrize,válkyneboexplozeobyvatelstvajsouznièenystarépoøádkyapøedstavyhodnot,anižbybylynahrazenynovými,mìnísechováníjednotlivcùvesmysluzvyšovánípoètusebevražednéhochování(anomickésebevraždy).Jednotlivecjižpotom nepociťujeintegraciveskupinì(egoistickésebevraždy),neboskupinové normyprobíhajívrozporusosobnímizájmy(altruistickésebevraždy). Durkheimovakoncepceanomieneovlivnilapouzelékaøskousociologii, nýbržisociálnípatologii.

NavazujenaniRobertK.Merton,kterývroce1938formulujesouvislost mezisociálnístrukturouaanomií.Anomiipovažujezadùsledektlakuurèité sociálnístrukturynasociálníhojedince.Projevujesetím,žejejnutíspíše knekonformnímunežkonformnímujednání.NapráciMertonanavazují pozdìjšístudiekobjasnìnídeviantníhoazdravíškodlivéhojednání.

MaxWeber,kterýsejenokrajovìzabývalotázkami,ježspadajídookruhusociologiemedicíny,svoupracívelicepøispìlkjejímuvývoji.Základnímpojmemjehosociologiejesociálníjednáníindividuí.Poukazujenaspoleèenskoudimenziindividuálníhoživota.Vesvémdíletéžpopsalmoderní byrokraciiaanalyzovaljivtypickýchsociálníchzpùsobechjednání.Odtud vedepøímácestakmodernísociologiiorganizaceaøízenínemocnic,kformámpráceainterakcemezipracovníkyzdravotnictvíapacienty.Nemocnicejsounaprvnípohledpøísnìorganizovány,takžemohoubýtpovažovány zaprototypbyrokratickéorganizace.Svýmvnitønímrozvrstvenímaformálnístrukturousenikteraknelišíodostatníchbyrokratickýchorganizací.Sna-

žísedosáhnoutsvýchcílùsložitoudìlboupráce,propracovanouhierarchií autority,øadounaøízení,stanov,smìrnicapod.

Koneènìmusíbýtpøipomenuta školasymbolickéhointerakcionismu, kteroupøedstavují GeorgeH.Mead,CharlesH.Cooley,WilliamI.ThomasaFlorianZnaniecki.

Meadsevìnovalpøedevšímanalýzeprocesu,vjehožprùbìhusevytváøí sociálníJá(Self).Vidìlhovprocesuinterakcesdruhýmilidmiprostøednictvímøeèi.

CooleybudujekoncepcizrcadlovéhoJá(thelooking-glassself).Èlovìk sibudujesvémínìníosobìpøedevšímtak,žesesnažípohlížetnasebeoèimajinýchlidí.

Koncepcetìchtodvouautorùjezáklademprotradiènívýzkumlékaøské sociologie,kterázkušenostiznemocianalyzujeprostøednictvímnemocnéhovkontextuspoleèenskéhohodnocení.

Druhýpøínossymbolickéhointerakcionismujepøedevšímvpoznánínezdravéhozpùsobuživotaudospìlých.Rozliènéstudieukázaly,vjaksilné míøemùženapøíkladnejistésociálníJávadolescencivéstknezdravýmformámchováníveformìkouøenícigaret,alkoholismuatd.

Tøetímpøíspìvkemsymbolickéhointerakcionismujsoupráceautorù W.I.ThomaseaF.Znanieckiho.Podletìchtosociologùsechováníjednotlivcùpodstatnìodvíjíodsociálnìkulturnìdefinovanýchsituací,vekterých sesouèasnìuskuteèòujespojeníspoleèenskýchhodnotaindividuálního postavení.Práceobouautorùbylyprosociologiimedicínymetodickyvelmi významné,pøedevšímproto,ževedlyknovémupohledunaposuzovánísociálnìkulturníchrozdílùsymptomùnemociakformulováníspoleèenské definicezdravíanemoci.

Tytoadalšíprácebylydùležitýmpramenempoznánípro sociologiimedicíny,kterávzniklajakosociologickádisciplínapoII.svìtovéválce vUSA.ZazakladatelesociologiemedicínybývajípovažovániTalcott Parsons,RobertMerton,AnselmStrauss,EliotFreidsonaHoward Becker.

VelkouúlohusehrálodíloTalcottaParsonse„TheSocialSystem“vydanévroce1951.Parsonschápemedicínuzcelajinak,nežbylachápánapøed tím,atojakoinstitucisociálníkontroly.Tímjiúžejispojujesesociologií. Vycházízpremise,žerovnováhasociálníhosystémuzávisínatom,jakje ujehoèlenùmotivovanýpocitsociálnípovinnosti.Pokudtentopocitpovinnostisouvisísplnìnímjejichrolí,definujeonemocnìníjakoohrožení,které umožòujeoprávnìnìsezbavittìchtopovinností.Nemocsiztohotodùvodu

vyžadujeoficiálníspoleèenskouregulaci.Sociálnímkontrolnímorgánem vprocesuoficiálnísankcionizacerolenemocnéhosestáválékaø.Tím,ženemocnýèlovìknavážekontaktslékaøem,pøijmerolinemocnéhoamùžepoèítatsespoleèenskýmuznánímsvéhostavu.Souèasnìmáspoleènostprostøednictvímlékaøemožnostkontrolovatto,coohrožujestabilitu spoleèenskéhosystémuacobyeventuálnìmohlovéstkneplnìnípovinnostíiudalšíchjedincù.Rolenemocného,kterouParsonsdefinoval,patøíkzákladnímpojmùmsociologiemedicíny.

KekonstituovánísociologiemedicínypøispìliRobertMerton,kterýroku1957vydalsesvýmispolupracovníkyknihu„TheStudent–Physician“. Uvedenoupublikacíbylvytvoøenzákladprosociologiivýchovylékaøù.Vysokáškolajechápánajakosociálnísystém,jsouosvìtlenyrolejednotlivých èlenù,jakožisocializaènímetody,osvojenísipostojùahodnotprobudoucí profesníchování.Jesledovánamotivacevolbypovolání,zpùsobzískávání lékaøskékvalifikace,adaptacestudentùvysokýchškol,zkoumánífaktorù, ježpùsobínarùstodbornékvalifikace.Objevujesezdeitémapøípravyna nejistotuajejízvládáníjakosouèástprofesnísocializacemedikù.Významnýmpøíspìvkemjetakédílozroku1961–HowardBecker,EverettHughes, BlancheGeeraAnselmStrauss–„BoysinWhite:StudentCultureinMedicalSchool“.

DalšímteoretikemsociologiemedicínyjeEliotFreidson.Vdíle„ProfessionofMedicine“(1972)zavedldomedicínyteoriikonfliktùaukázalnato, žejedenznejdùležitìjšíchspecifickýchsociálníchvztahùvtétooblastije vztahlékaø–pacient.TentovztahlzepodleFreidsonaanalyzovatjakokonflikt,protožesezdestøetávajídvasociálnísystémy.Pacientnenípasivním vykonavatelemvùlelékaøe,jehojednáníjeovlivòovánocelouøadoufaktorù,jakotypemonemocnìní,kulturníminávykyatd.Protoèastodocházíke kolizímakonfliktùmmezilékaøemapacientem.

VEvropìserozvinulasociologiemedicínyvdruhépolovinìpadesátýchlet,atozejménaveVelkéBritániiavNìmecku. Nazaèátku60.let seknimpøidaloPolskoaÈeskoslovensko.ManfredPflanzvtipnìpopisuje vznikzápadonìmeckélékaøskésociologievestati„DiezunehmendesoziologisierungderMedizin“(1973):„Hodinazrodulékaøskésociologiejako organizovanéhoaèásteènìinstitucionalizovanéhosetkánísociologiealékaøstvísedápomìrnìpøesnìurèit:30.1.1958.Jakoúèastníktémìøsnadnéhoporoduslabého,aleživotaschopnéhopøedèasnìnarozenéhonovorozencemohudneskonstatovat,že„porodník“RenéKönigzaasistence„porodní asistentky“MargaretTönnesmannovéelegantnìstoèilipøíènoupolohu

anormálnícestoubezchirurgickéhozákrokuabezvážnýchkomplikacímu pomohlinasvìt.Matka„sociologie“serychlevzpamatovala,avšakneprojevilažádnýzvlášťživýzájemonezralénovorozenì,kterébypotøebovalo dlouhýèas,abybìhem9–12letmohlospoleènìsestejnìstarýminovorozeòatyhlasitìkøièet.Otec„medicína“sedlouhopokoušelelegantnìvyhnout vyživovacímpovinnostem,ažsedítìte,kterémezitímzesílilo,ujalpodivnýmzpùsobem,atoaninetakzpocituotcovsképovinnosti,jakospíše,aby upláchlodmálooblíbenématky.“

Znìmeckýchautorùzabývajícíchseotázkamisociologiemedicínyjsou publikaènìvýznamní: ManfredPflanz,JohannJürgenRohde,René König,ArnoldMitscherlich,JohannesSiegrist aj.Vroce1962bylyzveøejnìnypráce„SozialerWandelundKrankheit“(PflanzM.)a„Soziologie desKrankenhauses“(RohdeJ.J.).

Vpublikaci„SozialerWandelundKrankheit“seautorzabýváproblémy sociologiemedicínyavypovídáonichjakoojednotnémintegrovanémcelku.Podleautorazaèínajíjednotlivésystematickévýzkumyvlékaøskésociologiiodroku1920.Všechnypoèátkypøedtímoznaèujejakopøedfázi,ve kterédocházelokestyènýmbodùmmezimedicínouasociologiípøedevším voblastizdravotnípolitiky.Vrámcitétopøedfázese nasklonku19.století jižobjevilpojem„medicínskásociologie“, atouMcIntire,kterývypracovaljejíprogram.

PodleRohdehosociologiemedicínyzkoumáširoképolelékaøsképraxe sjejímispeciálnímisektoryaodbornýmiskupinami,odbornéorganizace asdružení,rozmanitostjejichforem,nemocnic,klinik,ozdravoven,ošetøovenavztahykjejichnositeliakoneènìskupinylidí,najejichžfaktickéèi potenciálnípotøebyjakopacientùjeèinnostzdravotnickýchinstitucízamìøena.TentoširocevymezenýpøedmìtmábýtpodleRohdehozkoumánze specifickéhozornéhoúhlu,atozhlediskadvouproblémù:

• jakájezmìnapostojekezdravíachorobìvyvolanávlivemindustriální kulturyajejímidùsledky,

• jakývlivmáracionálnítechnikanastrukturuafunkcizdravotnictví.

Rohde(1962)ukazuje,žecestouøešeníjednotlivýchproblémùjetøeba postupnìasystematickyvytváøetsociologickýpohlednazdravotnictvíjako najednuzvelmidùležitýchsložekspoleèenskéèinnosti.

VelkýmpodnìtemkdalšímurozvojisociologiemedicínysestalyzásadnízmìnyvpojetízdravíapéèeonìjuplatòovanéveSvìtovézdravotnickéorganizaci(SZO), zejménaprogram„Zdravíprovšechnydoroku

2000“,jehožvýchozízámìrbylodsouhlasenvroce1977avroce1984 schválenajehoevropskávarianta.Cílemtohotohnutíbylozískatprovšechnylididoroku2000takovouúroveòzdraví,kterábyjimumožnilasociální iekonomickyproduktivníživot.

Oddoby,kdybyla napùdìSZOpøijatadefinicezdravíveformulaci: „zdravíjestavúplnétìlesné,duševníasociálnípohody(well-being) anepouzenepøítomnostnemocinebovady(infirmity)“, rozvinulse vmedicínìvìtšízájemovìdybehaviorálníasociální,vèetnìsociologie. (HolèíkJ,ŽáèekA,1991)Výsledkemtohojemimojinéskuteènost,že vNìmeckujednessociologiemedicínynedílnousouèástívýukynaøadìlékaøskýchfakult.VHolandskusevroce1986konalvGroningeneI.kongres Evropskéspoleènostisociologiemedicíny.Vroce1998sekonalajižVII. konferenceevropskýchsociologùmedicínyvRennesveFrancii.Základní otázkaznìla:Comohouoèekávatpoliticiodspoleèenskýchvìdvoblasti péèeozdraví,pøiutváøenízdravotnípolitikyvesjednocenéEvropì,vjednotlivýchstátechinalokálníúrovni?VUSAjsouprofesionálnícentrasociologiemedicínyvytváøenaimimouniverzity.Jetedynaprostozøejmé, že sevesvìtìdostalasociologiemedicínyzpùvodníhookrajezájmudo støedupozornosti.

Souèasnýstavsociologiemedicínysesoustøeïujenapraktickypoužitelnéstrategiemedicínsképraxeaformovánízdravotnicképolitiky.Vstupuje dointerdisciplinárníchvýzkumùzdravotníhostavuapotøebzdravotnípéèe. Vtìchtovýzkumechpøevládázájemoanalýzusociálních,ekologických, kulturníchapsychologickýchvlivùnazdraví(USA,Finsko,Švédsko,ÈR). Novouoblastísevsouvislostispøechodemkprevencichronickýchcivilizaèníchnemocístáváproblematikaspoleèensképrevenceaposilovánízdraví.Dùrazsekladenastudiumzdravéhozpùsobuživotaaèinnostilaickéveøejnostivpéèiozdravíaposilovánízdravíispomocísvépomocnýchskupin arùznýchinstitucí.Odpovídátomuipostavenísociologiemedicíny,jako nejmohutnìjšísekceevropskýchaamerickýchsociologickýchasociací. Vsouèasnostiexistujípracovištì,pøedevšímvUSAavzápadníEvropì, kterázkoumajísociálnístránkuterapeutickéhoprocesu,mìnícíhoseobrazu chorobapod.Vìtšinoujsousouèástíuniverzit,lékaøskýchfakult,farmakologickýchústavùapod.VýznamnépostavenívEvropìmáanglickámedicínskásociologiereprezentovaná G.Scamblerem,D.Lockerem,D. Blanem,R.Fitzpatrickem,S.Hillierovou,M.Morganem adalšími (ScamblerG,1997).Vjejichpracechnacházímehistorická,teoretickáiempirickávýchodiskasociologiemedicíny.

Jakozcelaodlišnoulzecharakterizovatotázkuvývojesociologiemedicínyv zemíchdøívìjšíhosocialistickéhobloku. Jemožnokonstatovat,že tatodisciplínadosáhlanejvìtšíhorozvojepøedevšímvPolsku.NelzeopomenoutdílopolskéautorkyM.Sokolowské–„Badanijasocjologiczne wmedycynie“(1969).

VÈeskoslovenskudocházelovdruhépolovinìšedesátýchletkdoèasné renesancisociologie,vjejímžrámcibylaustavenaisekcesociologiemedicínypøiÈs.sociologickéspoleènosti.Poøádalasemináøekproblematice medicíny,zdravotnictvíasociologie.Lékaøskéazdravotnickéèasopisyzaèalyuveøejòovatèlánkyvìnované sociologiimedicíny.TotoúdobíjespojenosejményV.Tlustého,J.Keborta,J.Patery,O.Štìpánkové,I.Gladkéhoaj.

Vlednuroku1967sekonalanaHrubéSkálevìdeckákonferencekproblémùmvìdeckéhoøízenízdravotnictvíakotázkámsociologiezdravotnictví.Nežsevšakmohlatatoèinnostvýraznìjirozvinout,bylapùsobnostsekcevdùsledkupolitickýchzmìnzastavena.Poroce1968seznásobila voblastispoleèenskýchvìdnedùvìraapodezøívavostkevšemu,conebylo oficiálnìproklamovánonebonebylosouèástítradiènìuznávanýchnemìnnýchpravd.Toto,vespojitostispersonálnímizmìnamiadalšímifaktory, vedloikpotlaèováníindividuálníchsnahoformováníaøešenísociologickýchproblémùvezdravotnictví.Zavýznamnéprácevtomtoobdobílzepovažovatanalýzysystémuobvodníchzdravotnickýchslužebnareprezentativnímsouboruobyvatelnašírepublikyvletech1970–1972(ÚSLOZ), šetøenífluktuacezdravotníchsesterKrajskéhoústavunárodníhozdraví (KÚNZ)vÚstínadLabemavýzkumobvodníchslužeb,provedenýKÚNZ vHradciKrálové.Zdalšíchvýzkumùlzejmenovatsystematickévýzkumy Gladkéhoopotøebìzdravotnípéèevambulantníchslužbách,studiumzdravéhozpùsobuživota(Ústavzdravotnívýchovy),gerontologickouproblematiku(FakultníThomayerovanemocnice),studiumvlivùsociálníchfaktorùvpediatrii(PurkrábekM,1980).

Osobníaktivitynarùznýchpracovištíchnemohlybýtrozhodujícím zdrojemuznáníodbornédisciplíny. Možnosttrvaléexistencearozvojesociologiemedicínyvznikáprotoažpolistopadovérevoluciroku1989 vkontextucelospoleèenskýchzmìn,novýchproblémùajejichøešení.Ipro sociologiimedicínypøedstavujepøemìnaceléhozdravotnickéhosystému, kteráodroku1990intenzivnìprobíhá,závažnýteoretickýproblém.Ve zdravotnictvítotižnejdepouzeomodifikacicelospoleèenskýchnorem,ke které,vtéèionémíøedocházípøijejichuplatòovánívrùznýchsociálnìkulturníchsférách.Existují sociálnìkulturnísystémy, kdejdeokomplexspe-

cifickýchprojevùanoremkultury,azatakovousférujepokládánaprávì medicína.Jdenapø.o komplexúloh,hodnot,stanovisekazvykù,ootázky autoritynazákladìodbornékompetence,vzorychováníajednáníjednotlivýchskupinajejichsociálníchvztahù,rozdílmezi„egoistickými“ a„altruistickými“motivyèinnostíatd.Nebudousemìnitjenroleaèinnostilékaøeazdravotnísestry,aleirolepacientaazejménavztahylékaø–pacient. Lzesedomnívat,žespoleèenskézmìnypodstatnìovlivní i postojelidíkvlastnímuzdravíapéèionìj.

Podíváme-lisedonedávnéminulosti,nemùženámujítparadoxnístav, kdymnohýmiobèanybylanemocpokládánavjistémsmysluzavýhodu. Takovýjedinecèastodlouhémìsícepobývalvpracovníneschopnostispocitemjistotynávratunastejnépracovnímístoaodbornézaøazení,kterébylo urèovánopøedevšímjinýmifaktorynežpracovnívýkonností.Lzeøíci,že vtakovýchpodmínkáchnebylaprouchovánízdravíaniekonomickáani morálnímotivace.Vpodmínkáchtržníhohospodáøstvíjejehozákonùm podøízenaipracovnísíla.Jednímzhledisek,kteréurèujíjejíhodnotu,sestáváizdravotnístav,neboťpodstatnìovlivòujepracovnívýkon.Vezpùsobu životasevytváøínovámotivace,novýkomplexjednáníachováníobèanùve vztahukezdraví.Procespøemìnysystémupéèeozdravízávisítedyina zmìnáchvevìdomí,chováníajednánívšechèlenùnašíspoleènosti.Tyto idalšízmìnynemohouprobíhatúspìšnìarychle,pokudjsouponechányživelnémuprùbìhu. Naúsekusociologiemedicínyjdeotonajítstìžejní problémy,zkoumatprùbìžnìreflexyzmìnvpraxi,provádìtneustále dynamickouanalýzusociálníchvztahùahledatvýchodiskakdalšímu vývoji.

1.2Vymezemípøedmìtusociologiemedicíny

Sociologiemedicíny jakospeciálnísociologiepøedstavujevývojovìjednu znejmladšíchsociologickýchsubdisciplín.Doposudsesetkávámesjejím rùznýmpojmovýmoznaèováním,jakonapøíkladsociologiemedicíny,sociologiezdravotnictví,sociologiezdravíanemoci,medicínskásociologie, lékaøskásociologieapod.Pøestutopøetrvávajícíterminologickounejednotnostvšakuvedenépojmyvyjadøujíasouèasnìivymezujíjedenobecný,základnízámìr,atozkoumatvšechnyspojitostiexistujícímezirùznýmioblastmiiproblémymedicínyasociologie.

Jetovìdeckádisciplína,ježužíváteorieametodyempirickésociologiezaúèelemrozborufenoménù„zdraví“a„nemoc“,stejnìjakokana-

lýzevztahù„zdravotnickézaøízení“a„zdravotnicképovolání“vinterakcispacientem.

Cílemjepoznataporozumìttomu,jakpùsobísociálnívlivynazdraví, navznikiprùbìhnemociapochopitmožnostiihranicemedicínskýchvýkonùajejichdùsledkùnejennajedince,aletakénacelouspoleènost(Siegrist J,1988,s.1).

Odsociologiemedicínyseoèekávápomoczejménapøiøešenínásledujícíchproblémù:

• úèinnostiprevence,

• èasnéhorozpoznávánínemocí,

• pøimìøenéhochovánípacientù,

• vyváženostilékaøsképéèe,zdaodpovídápožadavkùmapotøebámpacientù,

• ohodnocenímedicínyjakosocioekonomickéhoasociokulturníhosubsystémuspoleènosti.

Naøešeníuvedenýchproblémùsepodílejísvýmipoznatkyiøešenímitakéjinéodbornédisciplíny.Jsoutozejménalékaøskápsychologie,psychosomatika,preventivnímedicína,epidemiologieaj.

Vrámcisociologiemedicínysevprvéøadìjednáosnahuporozumìt pøedevšímsociálnímujednánílidí.Covšakchápeme podpojmemsociální jednání vrámciuvedenédisciplíny?Zkoumanýfenoménsociálníhojednáníobsahuje3rozliènéroviny(SiegristJ,1988,s.6):

1)faktorspoleèenskéhouspoøádáníupevòujícíhosociálnípoøádky:

– sociálníjednánívorganizacích(napø.èinnostnemocnice),

– sociálníjednáníjakovýrazsociálníroleurèitéhopovolání(napø. pùsobenílékaøe),

2)faktormezilidskýchvztahù:

– sociálníjednáníjakovyjádøeníspoleèenskéskuteènosti(napø.vylouèenínemocnéhoznormálníchbìžnýchvztahù),

– sociálníjednáníjakoskupinovýproces(napø.sociálnípodporave skupinìvevztahovémpoli),

3)faktorindividuálnípøipravenostikjednání:

– (napø.rozhodnutíkjednání,smìøujícímukpodpoøeaupevnìní zdraví).

Spoluprácemedicínyasociologiejespojenasmnohaproblémy.Jižvroce1954vknize„ScienceinMedicine“zdùrazòujíautoøiSimonsL.aWolf H.(1954,s.15):„Medicínaseobracínasociálnívìdusžádostíopomocpøi øešenínìkterýchsvýchproblémù.Sociálnívìdciodpovídajípodlesvých

Sociologiemedicínyazdravotnictví

schopností,alejejichpøípravajetakodlišnáodpøípravymedicínskýchspecialistù,žepochopeníotázekvevýzkumubýváznemožnìnonedostatkem spojenímezitìmitoskupinami.Tatoneschopnostspojenívespoleènýprofesionálníjazykbýváèastoještìztíženarozdílnostívpojmech,metodách atechnikách.Navzdorytìmtopotížímjsousociálnívìdcivrostoucímíøe vyzýváni,abyzaujalimístovevzájemnìdisciplinárníchvýzkumnýchtýmech“.Kcitovanémujetøebauvést,žesložitostspoluprácejerovnìžovlivòovánarùznýmstupnìmrozvojemedicínyasociologie.Lékaøskévìdydnes pøedstavujísouborvysocespecializovanýchoborù,ikdyždiferenciacestále pokraèuje,zaèínajíseuplatòovatintegraènísnahyuvnitøoboru.Sociologie jevestadiu,kdysediferenciaèníprocesteprverozvíjí.Rostoucívýznam spolupráceobouoborù(napø.pøivýzkumechsociologickéhocharakteru)je nutný.Svìdèíotomito,žebezprostøedníimpulzyvycházejízpraxe,tj. zmedicíny.(Vanglosaskéliteratuøesepoužívátermín„medicine“koznaèeníjaklékaøství,jakosystémuvìdeckýchpoznatkù,takizdravotnicképraxe.Vtomtosmyslubudemetentotermínpoužívatvdalšímtextu.)

VýznamnýpokusosystematikulékaøskésociologieudìlalamerickýsociologRobertStraus,kdyžvroce1957rozdìlillékaøskousociologiinadva okruhy:

I.sociologyofmedicine, II.sociologyinmedicine.

I.Sociologyofmedicine

Zabývásemedicínoujakospoleèenskouinstitucí. Bývápøekládánajako sociologiemedicínynebosociologiezdravotnictví.Zkoumázdravotnictví jakospoleèenskouinstituci,jehostrukturuavztahkespoleèenskéstruktuøe. Vtomtookruhujsouotázkykladenypøímosociologickyasociologickými metodamisesnažímenaléztodpovìï.Rozdìlenísociologiemedicínypodle V.Tlustého(1968,s.32–33):

1)sociologiezdravotnictvíjakospoleèenskáinstituce – funkcezdravotnictvívespoleènosti, – vztahzdravotnictvíkorganizaciaøízeníspoleènosti, – vztahzdravotnictvíknìkterýmspoleèenskýminstitucím, – ekonomickáfunkcezdravotnictví, – organizacejednotlivýchsložekzdravotnictví, – využíváníjednotlivýchsložekzdravotnictví, – dalšíèlenìní,

2)sociologiezdravotnickéhozaøízení

– jehoorganizace,

– problémyøízenízdravotnickéhozaøízení,

– prestižjednotlivýchzdravotnickýchzaøízení,

– ekonomicko-sociologicképroblémyjednotlivýchzdravotnických zaøízení, – pracovnípodmínkyvkonkrétníchzdravotnickýchzaøízeních,

– dalšíèlenìní,

3)sociologievnitønístrukturyzdravotnickýchzaøízení

– vztahekonomieastrukturyzdravotnickéhozaøízení,

– formyøízeníaautoritauvnitøzdravotnickéhozaøízení,

– formysdìlováníinformací, – interpersonálnívztahyuvnitøzdravotnickéhozaøízení, – dalšíèlenìní,

4)sociologievýchovyzdravotnickéhopersonálu – motivacevolbypovolání, – sociologicképroblémyvlastníhostudia, – dalšíèlenìní.

Kvytvoøenílepšípøedstavyoobsahusociologickéhobádánívnemocnicijakojednéznejdùležitìjšíchèástísociologiezdravotnictvíuvádí H.Schelskytytozákladníkomplexyvýzkumù(SchelskyH,1958,s.48):

• Provoznìsociologickáanalýza. Zabývásepøedevšímsociálnímivztahymezirùznýmifunkènímiaodbornýmiskupinaminavzájemijejich vlivynapacienta.

• Odbornìsociologickáanalýza. Objasòujezvláštnívzorychováníapracovnípodmínkyjednotlivýchkvalifikaèníchskupin,jakojsoulékaøi, sestryaostatnízdravotniètípracovníciaadministrativníaparát,jejich sociálnívýbìr,vzdìláníaprestiž,takéjejichzájmovéstavyzanapìtímezitradicíanovýmifunkènímipožadavkynatatopovolání.

• Pracovnìsociologickéhledisko. Vlivmodernítechnikyajejíchaparaturnasociálníaodbornéchovánítìch,kteøísnípracují.

• Výzkumvzájemnýchúèinkùmezinemocnicíajejímprostøedím. Jde odvakomplexyproblémù:ourèenírolenemocnicevezdravotnictví aovztahnemocnicekvšeobecnémusociálnímuprostøedí.

ZnázorùSchelskéhosimùžemeudìlaturèitoupøedstavuoúkolechaobsahusociologiezdravotnictví.

II.Sociologyinmedicine

Zabývásesociálnímipodmínkamivznikuonemocnìní. Osociologii vmedicínìseèastohovoøíjakoosociologiilékaøstvínebolékaøskésociologii.Otázky,kterélékaøskásociologieøeší,jsoupoloženymedicínsky,sociologienanìodpovídá; sociologiezdejednoznaènìpùsobíjakopomocnávìda.

Sociologiivmedicínìjemožnérozdìlittakto:

1)sociologicképroblémycivilizaèníchchorob

– sociologickéotázkysrdeèníchchorob, – sociologickáproblematikacévníchchorob, – novotvary,

– vlivživotníhostylunautváøenítzv.civilizaèníchchorob, – podílstravypøivznikutìchtochorob, – sociálníproblematikapohlavníchchorob, – dalšíèlenìní,

2)sociologickáproblematikatzv.návykovýchonemocnìní – sociálníproblémyalkoholismu, – sociálníotázkynarkomanie, – sociologicképodmínkyvznikutzv.lékovézávislosti, – problémykouøeníajejichvztahksociálnímaspektùm, – dalšíèlenìní,

3)sociologickéotázkypsychickýchonemocnìní – problémyduševníchchorob, – sociologicképodmínkyfrustrace, – suicidiazesociologickéhohlediska, – dalšíèlenìní,

4)sociologicképroblémyúrazùachorobzpovolání – dalšíèlenìní.

Totozákladnírozdìleníbylovelmibrzypøijatoarozšíøenocelouøadou badatelù.Ikdyžsenázornatotoèlenìnívmezidobítrochuzmìnil(protože

dnesjižhranicemezi„of“a„in“vnìkterýchvýzkumechneníjasná),zùstávánadáleužiteèné,hlavnìpøipokusechvymezitacharakterizovatproblematikurychleastruènì.

Složitostvymezenípøedmìtusociologiemedicínyjepøirozená,neboťto souvisísrozvojemsamédisciplíny.Jetoobtížnéiproto,žejdeodisciplínu, jejížpøedmìtexistujenarozhranívícevìdníchoborù.Pøestosispoleèenský významtétoproblematikyvposledníchdesetiletíchvynutil,žeipøesrozdíly vpojetípøedmìtusesociologiemedicínyvyvíjelajakorelativnìsamostatná akademickádisciplína,jejížpodstatnépolepùsobnostispoèívávevýzkumnéavýukovéèinnosti.

Zpøedcházejícíhotextuplyne,že oborsociologiemedicínynebylumìlezkonstruován,alevzniklpøirozenìsvývojemmedicínyapéèeozdraví.Jednesuznávanýmoborem, oèemžsvìdèízejménajehozaøazenído lékaøskéhostudia. Tomuodpovídajíiteoretickáøešeníjednotlivých problémù, vìdeckémonografieastudiemnohýchvýznamnýchlékaøùasociologù.Jakplynezhistoriesociologiemedicíny,jejívýznamnenítøeba umìlezdùvodòovat.Sociologiemedicínybýváèastorozvíjenabuïjako subdisciplínasociálníholékaøství(nìmeckýmodel),neboveøejnéhozdravotnictví(anglosaskýmodel),nebosemùžestátsamostatnousubdisciplínousociologiestojícínezávislemimorezortzdravotnictví(polskýmodel) (JaneèkováH,1997,s.13).

Dalšíperspektivatohotooboruježádoucíanároèná,vezmeme-livúvahu, žesednesdokoncehovoøíomedicinalizaciamedicinalizaèníchsnaháchvrùznýchoblastechživota,spoèívajícíchpøedevšímvrozšiøování definicenemociilékaøskékompetence,atovmnohapøípadechspojenýchsesociálnímifaktoryèisituací. Pochopitsouèasnýstavjevšakmožnéjedinìnazákladìznalostipøedcházejícíhovývoje.

Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook
Issuu converts static files into: digital portfolios, online yearbooks, online catalogs, digital photo albums and more. Sign up and create your flipbook.
EB966983 by Knižní­ klub - Issuu