prof.Ing.IvanNový,CSc.
PhDr.AloisSurynek akolektiv
Sociologieproekonomyamanažery 2.,pøepracovanéarozšíøenévydání
Autorskýkolektiv:
PhDr.EvaKašparová(kapitola2a5) prof.Ing.IvanNový,CSc.(kapitola3a4)
PhDr.AloisSurynek(kapitola1,6.4a7) Ing.HanaŠindeláøová(kapitola6,kromì6.4)
VydalaGradaPublishing,a.s. UPrùhonu22,17000Praha7 tel.:+420220386401,fax:+420220386400 www.grada.cz jakosvou2698.publikaci
OdpovìdnáredaktorkaEvaModrá SazbaMilanVokál Poèetstran288 Prvnívydání,Praha2006
VytisklyTiskárnyHavlíèkùvBrod,a.s. Husovaulice1881,HavlíèkùvBrod
©GradaPublishing,a.s.,2006
CoverPhoto©profimedia.cz/CORBIS,2006
ISBN80-247-1705-0
1.Úvoddosociologie (A.Surynek) ................................
1.1Pøedmìtsociologie
1.2Nástindìjinsociologie
1.3Rovinysociologickéhostudiaasociologieorganizace
1.4Nástindìjinsociologiepráce,organizaceaøízení
1.5Využitíafunkcesociologie
2.Základnípojmyobecnésociologie (E.Kašparová)
2.1Sociálnívztahy
2.2Sociálníinstituce
2.3Sociálníchování
2.4Sociálníentity
2.5Kultura
2.6Sociálnístrukturaspoleènosti
2.7Sociálnídynamika
3.Sociologicképojetíorganizace (I.Nový)
3.1Definiceorganizace
3.2Teoretickávýchodiska
3.3Strukturaorganizace
3.4Demografická,profesníakvalifikaènístruktura
3.6Organizaèníchování
3.7Zmìnavorganizaci
4.Pracovnískupina (I.Nový) ...................................
4.1Obecnácharakteristikapracovnískupiny
4.2Chovánípracovníkavpracovnískupinì/týmu
4.3Novéformypracovníchskupin
4.4Pracovníasociálníadaptace
4.5Konfliktyvpracovnískupinì
5.Organizaceavnìjšíprostøedí (E.Kašparová)
5.1Vnìjšíprostøedíorganizace
5.2Vnìjšívztahyorganizace
5.3Identifikaceveøejnosti
5.4Komunikacesveøejností
5.5Organizaceatržníprostøedí
5.6Spotøebníchování
6.Prácejakosociologickákategorie (H.Šindeláøová) .................
6.1Prácejakosociálníproces .................................204
6.2Pracovníèinnostajejíobecnécharakteristiky
6.3Významlidsképráce
6.4Životnízpùsob,životnístyl,volnýèas (A.Surynek)
6.5Profese,charakteristikaadynamika
Profese–povolání–zamìstnání .............................221
6.6Zamìstnanostanezamìstnanost
6.7Zmìnyvesvìtìpráce
7. Metodologicképøístupykestudiusociálníreality (A.Surynek) ........
7.1Pøístupykanalýzesociálníchjevù
7.2Zkoumanéstránkysociálníchjevù
7.3Provádìnísociologickéhoempirickéhovýzkumu
Realizaceempirickéhosociologickéhovýzkumu
7.4Technikyzískáváníempirickýchdat
Oautorech
Prof.Ing.IvanNový,CSc.
JeprofesoremVysokéškolyekonomicképrooborpodnikováekonomikaamanagement.Odroku1992jevedoucímkatedrypsychologieasociologieøízenínaFakultì podnikohospodáøskéVysokéškolyekonomickévPraze. Vodbornéprácisezamìøujenaproblematikusociologickýchasociálnì-psychologickýchaspektùpodnikovéhoøízenísdùrazemnaoblastvedenílidí,podnikovékultury ainterkulturníhomanagementu.Vmezinárodnípedagogickéavìdecko-výzkumnéspolupráciseorientujenanìmeckymluvícíteritoria.Spolupracujesøadouzahranièních výzkumnýchavzdìlávacíchzaøízení,napø.suniverzitami vRegensburgu,Drážïanech,BraunschweiguaVídni.Velmivýznamnájetakéjeho poradenskáèinnostproznáméavelkémezinárodníièeskéfirmy.
PhDr.AloisSurynek
VystudovalFFUniverzityKarlovyvPrazevoborusociologie.VsouèasnédobìpøednášíkurzysociologieasociologickémetodologienaVysokéškoleekonomickévPraze.Je èlenemkatedrypsychologieasociologieøízeníPodnikohospodáøskéfakultytétoškoly.Pøedtímøaduletpracoval vÚstavuprovýzkumvìøejnéhomínìnípøiFederálnímstatistickémúøadu.Soustavnìsezapojujedosociologických empirickýchvýzkumù.JeèlenemMasarykovysociologické spoleènostiaIACCM–InternationalAssociationofCross CulturalCompetenceandManagement.
Vodbornéèinnostisezamìøujenasociologiipráce asociologiiorganizace.Obecnousociologiísezabývávrovinìzákladníchsociologickýchpojmù,kteréjsounutnéprostudiumavýkladsociologiepráceaorganizace. Detailnìjisezabýváproblémyorganizaèníkulturyatím,jakseprosazujevchování pracovníkù.Pøedevšímzpùsoby,jakformujejejichodpovìdnost,samostatnost vpracovnímjednání,ochotuaktivnìainovativnìjednat.Druhouoblastíjehood-
10 SOCIOLOGIEPROEKONOMYAMANAŽERY
bornéhozamìøeníjesociologickýempirickývýzkum,atozejménavrovinìmetodologieapraktickérealizace.
PhDr.EvaKašparová
VystudovalaFilozofickoufakultuUniverzityKarlovy vPraze,oborsociologie.Vsouèasnostijeèlenkoukatedry psychologieasociologieøízeníPodnikohospodáøskéfakultyVysokéškolyekonomickévPraze.
Zamìøujesenaobecnousociologii,metodyatechniky sociologickéhovýzkumu,publicrelations,personální amultikulturnímanagement,prácevevirtuálnímprostøedíavyužíváníITvorganizaènímvzdìlávání.Øadulet sepodílínarozvojie-learninguavývojiinteraktivních e-learningovýchkursù.JeèlenkouÈeskéasociacedistanèníhouniversitníhovzdìlávání(ÈADUV),EuropeanDistanceEducationNetwork(EDEN),InternationalSociologicalAssocitation(ISA), RC51ofSociocyberneticsatd.Spolupracovalaaspolupracujenarealizacinárodníchimezinárodníchprojektùvoblastisociálnípráce,personálníhoamultikulturníhomanagementu,e-learninguapod.Jeautorkouaspoluautorkounìkterých uèebníchtextùkatedrypsychologieasociologieøízeníaøadyodbornýchèlánkù.
Ing.HanaŠindeláøová
VystudovalaFakultupodnikohospodáøskouVysokéškoly ekonomickévPrazesespecializacípsychologieasociologieøízení.Vrámcidoktorskéhostudiaabsolvovalaroèní studijnípobytnaTechnickéuniverzitìvDrážïanech. VsouèasnostipùsobíjakoasistentkanakatedøepsychologieasociologieøízeníVysokéškolyekonomickévPraze, kdesepedagogickyzabývázejménamotivacípracovního jednání,novýmitrendyflexibilitypráceatréninkemsociálníchamanažerskýchdovedností.Participujenaèeských imezinárodníchvýzkumnýchprojektech(UniverzitaRegensburg,Drážïanyadalší).Jeèlenkouøešitelskéhotýmu výzkumnéhozámìruEkonomikaamanagementorganizace–nováteorieekonomiky.Jakolektorkaakonzultantkaspolupracujesdalšímivysokýmiškolami,vzdìlávacímiinstitucemiifirmami.
Pøedmluva
Uèebnicesociologie,kterouprávìdržítevruce,jeurèenapøedevšímbudoucímekonomùmamanažerùm,kteøísepøipravujínasvéprofesníuplatnìní.Jsouvníproto vysvìtlenazejménatasociologickátémata,kteráseúzcevážíkesvìtuekonomiky, hospodáøskýchorganizacíamanagementu.
Pøedstavujetakovýúvoddosociologie,kterýètenáøiotevøedveøekpoznání,jak mùžebýtsociologieužiteènávoblastimanagementu,marketinguapersonalistiky.
Nenívšakpouzezjednodušujícípøíruèkou,aleuèebnicívycházejícízezákladních poznatkùsociologickéteorie.Zároveòvšakpøedpokládá,žekcelkovémupochopeníúlohyèlovìkaapracovnískupinyvtomtosvìtìjevhodnénastudovatinìco zliteratuypsychologické.Protosouèasnìvycházíidruhé,pøepracovanéarozšíøené vydáníuèebnice Psychologieproekonomyamanažery,sekterouvytváøíkomplexní pohlednatutoproblematiku.
Pokudètenáøetatooblastskuteènìzaujme,autorskýkolektivvydalidalší publikacezoblastipsychologieasociologieøízení,kterétématanásledujícíchstrandále prohlubují.
Pøejemeètenáøùmpøíjemnéèteníazajímavésociologickéúvahy. Záøí2006Autoøi
Úvoddosociologie
Cílemtétokapitolyje:
Definovatpøedmìtsociologieavymezit jejsezøetelemnaprakticképotøeby studiasociálníchjevùvekonomice.
Pøedstavitrozvojsociologiejako samostatnévìdnídisciplínyaukázat, kterépoznatkyobecnésociologiejsou uplatnitelnépøistudiuhospodáøských organizací.
Definovatsociologiiorganizaceadalších odvìtvovýchdisciplín.
Vevývojisociologieorganizace asociologieprácenaznaèitpostupné rozvíjenítématuèlovìkvekonomice.
14 SOCIOLOGIEPROEKONOMYAMANAŽERY
> 1.1Pøedmìtsociologie
Klíèováslova
empirismus,sociálníjevy,sociálnífakty,formyvztahù,sociálnískupina,spoleènost,organizace
Tøebažejesociologievìda,kterásekonstituovalaužvpøedminulémstoletí,kteráje pøedstavovánaøadoupublikacíapìstovánamnožstvímvìdeckých,výzkumných, vzdìlávacícha jinýchinstitucí,diskuzekpøedmìtusociologiejestáleaktuální.Tato aktuálnostplynejednakzpromìnskuteènosti,kterousesociologiezabývá,souvisí ovšemtakéspodmínkami,vnichžseuplatòujísociologicképoznatky.Jsoutopodmínkypøesahujícírozmìrsociologie,aprotojakékoliøešenípraktickýchproblémù musímítinterdisciplinárnícharakter.Aprávìvdùsledkusoustavnýchpøesahùmezi jednotlivýmivìdnímidisciplínamijeobtížnévymezitpøesnìhranicitékterévìdy, cožsamozøejmìplatítaképrosociologii.
Pokudovšemnebudoupøedmìtyjednotlivýchvìdpøesnìvymezeny,mùžeto véstksituaci,kdybudenutnorozšiøovatzábìrkaždévìdy,abybylomožnéabsorbovatnovépoznatky,abudeseprosazovatholistickýpøístup.Tensmìøujeknutnosti zachytitjevvúplnémvýètujehodaností,vesložitéstruktuøevšechjehosouèástí.To jeovšempostup,kterýsepøíèítendencímkespecializaciadetailnímurozpracováváníjendílèíchstránekjevu,cožjevsouèasnostinutnoupodmínkourozvojepoznání.Vymezenípøedmìtusociologiejeprotodùležitéjakprorozšiøovánípoznatkù vdílèíchspecifickýchstránkáchpùsobeníèlovìkavespoleènosti,takiproefektivnìjšíspojenísjinýmivìdnímidisciplínami.Interdisciplinárnípøístupnapomezísociologie,psychologie,ekonomie,politologie,lingvistiky,demografieidalšíchvìdje možnýpøizøetelnémvyjádøeníspecifickéhopøínosukaždédisciplíny.
Pøedmìtsociologiebývalnebojeztotožòovánsmnohýmiskuteènostmi–se spoleènostísamotnou,sesociálnímijevy,sociálnímivztahy,sociálnímjednáním nebochováním,sociálnímiinstitucemi,skupinamiapod.Mohoujímbýtjednotlivé skuteènostiijejichsouhrn.Vevýkladubudeprosazovánotopojetípøedmìtu,které umožnínejlépecharakterizovatúlohuapøínosysociologievhospodáøstvíavhospodáøskýchorganizacích.
Pojemsociologieprooznaèenívìdysvlastnímpøedmìtemzkoumánípoužilpoprvévesvémdílefrancouzskýfilozof AugustComte (1798–1857).Vknize Kurz
Úvoddosociologie
pozitivnífilozofie,jejížjednotlivédílyvycházelypostupnìvletech1830–1843,se zabývalhierarchiívìdzhlediskajejichpøedmìtuametodologie.Napomyslnývrcholtétohierarchiepakumístilsociologii.SociologiesepodleComtazabýváspoleèností,kterájeskuteènostínejsložitìjšíanejpromìnlivìjší.(Tonarozdílodskuteènostístálýchazøetelnìstrukturovaných,kterýmisezabýváastronomienebo fyzika.Nutnopodotknout,žesejednáopøedstavuastronomieafyziky1.poloviny 19.století.)
Comtovýmcílembylopoložitspoleèenskévìdìzákladystejnìpøesnéaexaktní, jakémìlyvìdypøírodní.Tímhlavnímzáklademmìlabýtpozitivnímetoda.Pozitivnívìdaajejípøíslušnámetodajezaloženavýluènìnaempirickémpoznávání, kteréjeopøenoozkušenostzkoumajícího,opozorování,registraciapopisjevù.
Teoretickýrozbor,vysvìtlení,hodnoceníazaujetíurèitéhopostojekrealitìjechápánojakonevìdecké,aprotoveskuteènévìdìnemajícímísta.Jítnadpopisjevù znamenádopustitsezkreslení,falešnéhopoznání,kterénemážádnouoporuvrealitì.
Vìdeckézákonyateorieprotonemohoubýtsouèástívìdy,pokudzanìnebudou považovánaprostáshromáždìníautøídìníempirickýchfaktù.
SnahauchopitrealitusociálníhosvìtaobjektivnímipoznávacímipostupyformulovanáComtemnajednéstranìanemožnostakceptovatstrohýpozitivismus projevujícíseodmítánímteorienastranìdruhéústívdnešnípojetísociologiejako vìdyempirické.
Empirismus vsociologiiznamenápoznání,kterévycházízokruhujevù,ježmohoubýtobsaženyvezkušenostièlovìka.Pokudseobecnépojmy,kterévsociologiioznaèujízákladníkategorie,mají státobjektemempirickéhozkoumání,musíbýtpøevedenynaúroveòjevù,sekterými májedineczkušenost. Definice
Tentopostupneznamenárezignacinateoreticképoznání,pouzejevyžadovánozajišťováníinformacívrealitìdosažitelnélidskýmismyslyazkušenostíajejichnáslednéadekvátnípøenášenídorovinyteoretické.Empirickýpopisobecnýchpojmù, zajištìníempirickýchinformacíaadekvátnípøenosinformacídoteoriejepraktický problémempirickémetodysociologie.Empirismusjeèastovnímánjakometodologickákoncepce,kterástojíprotiteoretickémumyšleníakterájesteoriínesluèitelná. Empirismusjepotomspojovánpøedevšímsproblematikouzískáváníkonkrétních datvrùznýchtechnikáchempirickéhovýzkumu,kteréseformovalyzejménavob-
16 SOCIOLOGIEPROEKONOMYAMANAŽERY
lastitzv.kvantitativníhovýzkumu.Vtaktovyhranìnépolozeprezentovanýkoncept jevšaknutnéodmítnout,protožesouèasnáempirickásociologierealizovanávøadì výzkumùjespojovánímteoretickéaempirickéroviny.
ProvymezenípøedmìtusociologieuComtajedáledùležitáokolnost,žesezabývalproblémemhierarchievìdapostavenímsociologiemezinimi.Sociologiizaøadil navrcholvšechspoleèenskýchvìd,protožeprovádìlasouhrnpoznatkùjednotlivýchvìdpøiuplatnìnípozitivnímetody.Pøedmìtsociologiebylprotodefinován velmiširoceasplývalscelouspoleèností.SociologiejakovìdaospoleènostitakzahrnujevComtovìpodáníveškeréspoleèenskovìdnídisciplínyjakohistorii,právo, ekonomiku,etiku,estetikuamnohédalší;jejimfaktickynadøízena,neboťjimposkytuje výchozíobecnýrámecametodologické–pozitivní–zakotvení.Sociologiemìla býtmetavìdou(vìdounadvìdami),avšaktatopozicenebylanikdyskuteènouaani vdlouhodobéperspektivìrealizovatelnou.Ikdyžsekonceptsociologiejakometavìdyneprosadil,sociologiesejakonovávìdnídisciplína,jejížpøedmìtsepostupnì stabilizoval,udržela.
SociologiiComtenechápaljenjakonovouvìdu.Jejísmyslmìlbýtvyšší:mìla býttakénovýmprincipemorganizujícímvztahyvespoleènostinavìdeckébázi.To proto,ževpodmínkáchnovéprùmyslovéspoleènostinelzespoleèenskévztahyponechatstarýmprincipùmjejichutváøení.Novéprùmyslovéspoleènostijsoudaleko složitìjšíamnohostrannìjší,aletakévícekonfliktní,nežspoleènostistaré.Jestliže osnovavztahùastarýprincipsoužitízaloženýnanáboženstvívestaréspoleènosti selhal,jenutnéhledatprincipnový.Atímvdobìrozumuavìdynemùžebýtnicjiného,nežprávìvìda.Tonenípožadaveksamozøejmý,protoženapø.Boëthius(filozofpíšícípopáduZápadoøímskéøíše)aponìmdalšívidívýznamvìdìnívosobním vyrovnánísesesvìtem.NarozdílodpøedstavyA.Comtaseanitatofunkcesociologienerealizovala.Požadaveknapraktickéuplatnìnípoznatkùsociologievšakzùstal adošeluplatnìnívsociotechnice.
Definice
Sociotechnika jepraktickádisciplína,kteránazákladìvìdeckýchpoznatkùvytváøírelevantnísystémpraktickýchdoporuèeníkdosaženíspoleèenskýchzmìnnebozmìnvchování jedincùneboskupin(viztéžpodkapitola1.5).
AugustComtesetaknestáváurèujícíosoboupøivymezenípøedmìtusociologie, alevyslovuje dvapožadavky,kterécharakterizujísouèasnousociologii aurèujídva jejívýznamnérysy:
Prvnímrysemjesnahasociologieo zakotvení jejího poznánívrealitì,dùsledná vazbasociologickéteorienaempirii a dùraznametodologii.Ikdyžsesociologie vydìlujezfilozofie,nenílogickéodvozovánízdefinicvìcíakonstrukceteoriídominantousociologickéhostudia.Naopaktím,žesizajišťujebezprostøedníkontaktsesociálnírealitouarozšiøujebáziempirickýchinformacíprostøednictvím sociologickéhoempirickéhovýzkumu,sepøibližujeexperimentálnímpøírodním vìdám.Nenítakodkázánanadlouháhistorickáobdobí,vnichžsezmìnysociální realityzøetelnìjiprojevují,anemusíbýtvtomtosmysluvìdouhistorickou.
Druhýmrysemje zamìøenostsociologickéhopoznánínamožnostprakticky uplatnitvýsledkyvìdeckéhozkoumání.Sociologiesepohybujevreálnémsouèasnémsvìtì,zkoumáreálnéprocesyareálnésociálníútvary,mùženanìbezprostøednìreagovatadávatdoporuèeníkdosaženížádoucíchzmìn.
Jinépojetípøedmìtusociologiepøinášívýznamnýfrancouzskýsociologafilozof EmileDurkheim (1858–1917).Pøedmìtemzájmusociologiejsoupodlenìjsociálníjevy,respektivesociálnífakty.Durkheimsetakvýraznìpodílelna definování sociologiejakovìdnídisciplínysvlastnímpøedmìtem,odlišnýmodpøedmìtujinýchvìdospoleènostiaoèlovìku.
Definice
Sociálníjevy jsoujevy,kterévyrùstajízevztahùmezilidskýmijedincianemohoubez tìchtovztahùexistovat,probíhajívšakvdimenzíchpøekraèujícíchmožnostijejichovládnutí jedinci.Sociálníjevynelzespojovatsèinnostíjednohokonkrétníhoèlovìka,alesnadindividuálnímicelky.Souèasnìvšakmajísociálníjevyvýznamnývlivnachováníjedincù.Lzejeproto identifikovatjakoskuteènosti,kterévykonávajínaèlovìkanátlak,aonsejimpøizpùsobuje. Sociálnífakty jsouzøetelnépodobysociálníchjevù,nakterésemùžesoustøeïovatpøedevším zámìrná,soustavnáakoordinovanápoznávacíèinnost.
18 SOCIOLOGIEPROEKONOMYAMANAŽERY
Pøíklad
Sociálnímjevemjejazyk,kterýmselidémeziseboudomlouvají.Jazykneníindividuálním produktem,ikdyžhokaždýpoužívásvýmvlastnímzpùsobem.Sociálnímfaktem,kterývypovídáojazyce,mùžebýtkupøíkladupoèetlidí,kteøítenkterýjazykpoužívají.
Pojetísociálníhojevujakonadindividuálnískuteènostiznamená,žespoleènost,sociálnískupina,pøípadnìjinýnadindividuálníútvarnenípouzeshlukemjedincù,ale jezcelanovouskuteèností,vysvìtlitelnoujenzesebesamé;skuteènostínakvalitativnì vyššíúrovni,nežjeúroveòjedincùtvoøícíchdanýnadindividuálnícelek(viz dáletéma interpersonálníasociálnívztahy).
E.Durkheimpožaduje,abysociálníjevybylystudoványjakofakty,jakovìci, prokterébudoumocibýtformuloványobjektivní,nalidechnezávislémetodypoznání.Jestližesociálníjevynebudouvnímányjakoproduktykonkrétníchlidí,nebudeaninutnévyužívatpsychologickýchnástrojùpoznáváníosobnostiajejípsychikyanebudenutnépodøizovatpoznávánírozdílnostijevùvytvoøenýchjedinci.
Opìtodlišnýúhelpohledunapøedmìtsociologiemánìmeckýsociolog Georg Simmel (1858–1918),pøedstaviteltzv.formálnísociologie.PodleSimmelajsou pøedmìtemsociologieformyspoleèenskýchsdružení.Tytoformyzespoleèenšťováníjsoujímchápányjakostabilní,nemìnné,vytváøejícívždypevnýrámecvztahù anezávislénaobsahu.FormyvztahùSimmelpøipodobòujekegramatickýmpravidlùmjazyka,kterájsounutnáprojehoužívání,anižjeurèeno,cojevjazycesdìlováno.Obsahemtìchtoèistýchforemzespoleèenšťovánípøitommìlybýtvzájemné vztahymezilidmi,jejichprùbìh,oèekáváníacílesevztahyspjaté,konkrétnípsychickéajinékvalityjedincùapod.
Ovšemnelzeasivrámcijednéspecifickéspoleèenskovìdnídisciplínystudovat formy,vekterýchsereálnéspoleèenskéútvaryuplatòují.Vždyťanipopis,natožpochopenítìchtoforem,nenímožnýbezpøihlédnutíkekvalitìakvantitìvztahù,tedy kjejichobsahu.
PøestojepojetíGeorgaSimmelavelmiinspirativní,protožeexistujícíforma vztahùjakojejichurèitálogikanebovýznampøedpokládávšeobecnostatrvalost tìchtovztahù.Mínísetímvšeobecnostatrvalostvzhledemkchováníjedincù,vùèi kterýmvystupujíformyjakovnìjšíuspoøádávajícíprincipyobsahùvztahù,tj.toho, cojedincidotìchtovztahùvnášejí.Toznamená,žeformyvztahùmajípodobný nadindividuálnícharakterjakosociálníjevyDurkheimovy,alejinýpùvod.
SouèasnoudefinicipøedmìtusociologielzeformulovatvsouladusDurkheimovýmpojetímsociálníhonadindividuálníhojevuavnávaznostinaSimmelovukoncepciforemvztahù.
Definice
Sociologie jevìdaomezilidskýchvztazích,kteréexistujídlouhodobìadosahujírelativnì stabilníchforemsvéhoutváøeníaprùbìhu.Jsoutovztahy,kteréseprojevujíjakosociálníjevy, jakovnìjšískuteènosti,kterýmsejedincivesvémchovánípøizpùsobují.Sociologiejevtomto smysluvìdaoprincipechsdružováníazespoleèenšťovánílidí.
Alternativní,aleužšívymezenísociologiemùžebýtnásledující:sociologiejevìda osociálníchskupináchaorganizacích,kterémajívmoderníspoleènostizhlediska praktickýchpotøebèlovìkazásadnívýznam.Sociologiesezabýváprincipyutváøení afungovánítìchtoútvarù.
Pøíklad
Pøedmìtemsociologiemùžebýttøebaspoleènostchápanájakosociálníútvarvpodobì státu.Jetoseskupenílidísesložitoustrukturoujejichvztahù,kteøížijínaúzemívyèlenìném hranicemistátuamajíautonomiivùèijinýmseskupenímtohotodruhu,svoureprezentaci politickouneboširšíkulturní,zajišťujívesložitémsystémuekonomickéhoprovázáníuspokojenísvýchpotøeb,hledajínaplnìnísvéhovolnéhoèasuasmysluživotaatd.Spoleènostje takkvalitativnìrùznorodìjšíaobsáhlejšínežto,coseoznaèujepojmemstát.
Sociologiemimojinévysvìtluje,jakéjemístoekonomie,práva,kultury,politiky, vìdy,náboženstvíajinýchsférživotaèlovìkavespoleènosti.Rovnìžjakspoluvzájemnìsouvisejí,jakýsmysljejimpøikládán,kamsevestruktuøespoleènostizaøazují ijakédalšísubjektysevjejichrámcikonstituují.Tytootázkyjsoupøedmìtemsociologieasociologieseprávìzdeúzcedotýkáostatníchspoleèenskýchvìd.
20 SOCIOLOGIEPROEKONOMYAMANAŽERY
> 1.2Nástindìjinsociologie
Klíèováslova
sociologie,sociálnístatikaadynamika,výrobnísílyavýrobnívztahy,sociální organismus,dìlbapráce,elita,jednání,sociálnísystém,symbolickáinterakce, konflikt,sociometrie,sociálnísmìna,fenomenologie,postmodernismus,empirickývýzkum
Tatopodkapitolapøinášípøehledautorù,kteøívýznamnoumìrouzasáhlidorozvojevìdnídisciplínysociologie.Jednásepøitomovýbìrautorù,alevýbìrnikolireprezentativní,kterýbypøedstavovalvšechnyvýznamnésociologickékoncepce.
Vzhledemkzamìøenítétoknihybylizaøazenipouzeti,jejichžpøínossenìjakým zpùsobemprojevujepøiaplikacisociologickýchpoznatkù,konkrétnìpøiaplikaci sociologickýchpoznatkùdoekonomiky,práceaorganizací.Smyslemtétosubkapitolynenínaznaèitnìjakývývojovýtrendvsociologii(ikdyžbyjejbylomožnénajít apopsat).Nejednáseopopissociologiejakotakové,aletoho,jaképoznatkyzjakýchoblastímùžesociologiepøinést.Jdeotoukázatnadùležitásociologickátémata avespojenísautory,kteøíonichpsali,podatinformaciomyšlenkovýchzdrojích.
Odpovìdinaotázkytýkajícísevznikuastrukturyspoleènosti,jejíchpromìn, pøíèinvývojeadalšíchsociologickýchjevùhledajílidéoddávnýchdob.Pozornost autorùsepøitomvždysoustøeïovalanacelouspoleènost,aletakénajednotlivétypy spoleèenskýchvztahù(vespoleènosti),atozejménanavztahymezijedinci,vesnaze odhalitzákonitostichovánílidívespoleènosti.
Zájemovýšeuvedenéskuteènostijepozorovatelnýjižvestarovìkýchspoleènostech,alepoprvéjsouracionálnìzpracoványvanticeuøeckýchiøímskýchfilozofù, historikùazemìpiscù.VýznamnéjsouprácePlatóna,AristotelanebotakéLivia aPausania.Naantickétradicenavazujíkøesťanštíautoøi,zejménasv.Augustinasv. TomášAkvinský,aleidalší.
Velkýrozvojspoleèenskýchvìdnastalvobdobírenesanceaosvícenství.Vnejrozvinutìjšíchzemíchtédoby,tj.vItáliiavzemíchzápadníEvropy,docházíkrychlému postupupøírodovìdnéhopoznáníastímsouvisejícímuvývojitechniky.Vsouvislostisvìdeckýmpokrokemserozhodujícímzpùsobemmìníistrukturaspoleèenskýchvztahù,projevujícísenapøíkladveformovánínovéorganizacehospodáøského životaabudovánízákladùmoderníhostátu.Spoleènostiaspoleèenskýmpøemìnám
sevesvýchdílechvìnovalinapøíkladfilozofovéN.Machiavelli,Ch.L.Montesquieu deSecondat,Voltaire,J.J.Rousseau,D.Diderot,T.Moore,F.Bacon,T.Hobbes, I.Kant.
Pøedevšímvkoncepcíchracionálníhoosvícenstvílzenaléztoptimistickáoèekávání budoucíhouspoøádáníspoleènosti.Utopickévizeaprojektyideálníchspoleènostíse objevovalyzejménavpracíchT.Moora,C.H.Saint-Simona,F.M.Ch.Fouriera, R.Owena.J.A.Condorcetpøicházísmyšlenkouspoleèenskéhopokroku.Dominovalavíravnovourozumnouspoleènost,kteroubudenutnénastolitvzájmulidstva alidstvíavnížsebudeèlovìkmocineomezenìrozvíjet.Osvícenstvíspatøovalopøíèinuvšechnegativníchjevù–válek,bídy,ekonomickýchkrizíamorálníhoúpadku–pøedevšímvneschopnostianeochotìkrozumnémupøístupuksobìnavzájem avnedostateènémvyužívánípoznatkùvìdy.Francouzskárevolucevroce1789,pro kterouosvícencipøipravovalipùdu,anásledujícíhistorickývývojvšaktytopøedstavyvyvrátily.
Vevšechvýšeuvedenýchpøedstaváchakoncepcíchfigurovalaspoleènostjako celek,vekterémsenevydìlovalyjednotlivéstránkyvyžadujícíspecializovanéstudium. Životspoleènostibylstudovánjakojednotakulturních,politických,ekonomických, sociálních,právníchapsychickýchjevù,tedyjakopøedmìtuniverzálnísociálnífilozofie.Sociologiesevydìlujezfilozofievprvnípolovinì19.století,zároveòsostatnímidisciplínamispoleèenskýchvìd.
Zazakladatelesociologiejepovažovánjižuvedený AugusteComte (1798–1857). Zajehopøínossociologiijemožnéoznaèitsoustøedìnísenametodologiivìdy alpìnínajednoznaènézakotvenostisociologickéhopoznánívsociálnírealitì.Právì vydìleníspecifickésociologickédisciplínymohlopozdìjivyústitdodetailníhopopisurùznýchstránekspoleènosti.
AugusteComterozlišujedvìstránkyspoleèenskýchjevù,znichžseodvozují idvazpùsobystudiaspoleèenskéreality.Rozlišovánítìchtodvoustráneksepøenáší aždosouèasnostiadosoudobésociologie:
Sociálnístatika pøedstavujeproblémskladby(struktury)spoleènostiaudržováníøáduvespoleènosti.
Sociálnídynamika jeproblémemvývoje,nasmìrovánívývojeaproblémemsociálnízmìny.VevývojispoleènostiComterozlišujestavteologický,metafyzický apozitivní,kteréjsoucharakterizoványrùznýmstupnìmpoznáníaodlišnoumírouzvládnutíprostøedíaspoleènostièlovìkem.Posledníetapajespojenasuplatnìnímpoznatkùvìdospoleènosti,tj.uComtauplatnìnípoznatkùsociologie jakouniverzálnívìdyospoleènosti.
22 SOCIOLOGIEPROEKONOMYAMANAŽERY
Zazakladatelesociologiejepovažovánrovnìž KarelMarx (1818–1883),ikdyžon sámpojmusociologieneužíváanadíloComtovonereaguje.Jehovýznamprosociologiiseodvíjíodtvrzení,žespoleèenskáskuteènostmábýtstudovánajakopøedmìtná(tj.poznávánívnìjšíhochováníajehovýsledkù)aževývojspoleènostipodléházákonitostempodobnìjakozmìnyvpøírodì.KarelMarxdáleprosazuje myšlenkusilnévnitøníprovázanostijednotlivýchoblastíživotaspoleènosti–ekonomiky,politiky,kulturyipsychikyatd.,pøièemžprioritní,tj.stojícínazaèátkuvzájemnýchpodmínìní,jeúroveòvýrobníchsilavýrobníchvztahù.Dynamikaspoleènostijevkoneènémdùsledkuurèovánanapìtímimeziúrovnívýrobníchsilaúrovní výrobníchvztahù.Pøitomdynamikanenízpùsobenasamovolnýmpohybemvespoleènosti,nýbržjevýsledkemjednáníaktivníchjedincùprosazujícíchsvézájmy. Úspìchtohotojednáníjepodmínìnpoznáním.Teprvepravdivépoznáníajednání veshodìsnímvedekdosaženívytèenýchcílù.
Tøetímautorem,kterýbývájmenovánmezizakladatelisociologie,je Herbert Spencer (1820–1903).Tenjepovažovánzajednohoznejvýznamnìjšíchpøedstavitelùorganistickýchteoriívsociologii.Pojetísociálníhoorganismujakoanalogie biologickéhoorganismujezákladnímmetodologickýmprincipem.Spenceraleneuvažujevjednoduchýchanalogiíchanepøenášívlastnostibiologickéhoorganismu naorganismussociální.Nenítopodlenìjmožnéztohodùvodu,žebiologickýorganismusjekonkrétní(azøetelný),zatímcosociálníjeskrytýaneuchopitelný.Proto biologickýorganismusmùžesloužitjenkilustracipøedstavyosociálnímorganismu.Obecnýmprocesem,kterýmprocházíbiologickýisociálníorganismus,je evoluce.Evoluceseprojevujepøechodemodhomogenitykheterogenitìarostoucí propojenostínajednéstranìastálevìtšímvyhraòovánímjednotlivýchèástína stranìdruhé.Spencerstudujespoleènostjakojednotutøínasobìzávislýchèástí:regulativní,udržováníživotaadistribuèní.Evolucespoleènostiznamenávydìlování arozvíjenítìchtotøíèástí.Spolustímserozvíjídìlbapráce.Abybylamožnásouèinnostmezijednotlivýmièástmi,musíbýtjednánílidíusmìròováno,aktomuslouží sociálníinstituce.Spencerprvnívsociologiipoužívápojmusociálníkontrolaazabývá sejejímimechanismy.KontrolauplatòovanástátemnebocírkvíjepodleSpencera mnohdypøekonávánasociálníkontrolou,kterávycházízceremonií,ježjsounejstarší.Ceremoniesymbolickyvyjadøujístatusasociálnízaøazeníjedince,ovlivòují citpropodøízenostapotvrzujísociálníhierarchii.VpøedstavìHerbertaSpencera takspoleènostvystupujejakofunkènícelek.SociálníorganismusH.Spencerapøedznamenávásouèasnésystémovépojetíspoleènostiapojetísociálníchsystémù.
EmileDurkheim (1858–1917)jenejenvýznamnýmsociologickýmautorem, aleiorganizátorem.Zasazujeseovytvoøeníprvníkatedrysociologieazakládásociolo-
gickýèasopis.Durkheimusilujeodefinicispecifickéhopøedmìtusociologieanalézá jejvtzv.sociálníchfaktech,kterévystihujísociálníjevy.Vjehopojetísociálního faktuajevujezvýraznìntlakvnìjšíchskuteènostínaèlovìkavespoleènosti.Vedle psychickýchvlivùsetakobjevujíještìdalší,odpsychologizované,tj.vlivysociální akulturní.Tojevýznamnýmetodologickýmoment,protožetoznamenánutnost hledáníspecifickýchsociologickýchpostupùpoznání.Tyjsouprezentoványvknize Pravidlasociologickémetody.
Výchozímyšlenkouknihyje,žesociálnífaktyjetøebazkoumatjakovìcinezávislénajedincíchasledovatjeobjektivnì.Znamenátoodpoutatpoznánínejenod zaujatostiapøánízkoumajících,aleiod„skládání“sociálnískuteènostizjednáníjedincùazvýsledkùjejichjednání,protožepovahasociálníchfaktùneníindividualistická.SociálnífaktyDurkheimrozlišujenamorfologické(napø.demografické afaktypøírodníhoprostøedí)aduchovní(napø.jakokolektivnípøedstavy).Východiskemproanalýzusociálníchfaktùjeodhalovánípodstatyspoleèenskýchvazeb asolidarity.Durkheimrozlišujedvadruhysolidarity:mechanickouaorganickou. Prvníjetypickáproarchaickéspoleènosti,nenírozvinutavširšímíøeajezaložena nanapodobování.Druhá,organickásolidarita,jerozvinutáauplatòujesevespoleènostispokroèiloudìlboupráce.Vrámciorganickésolidaritysevytváøívzájemná závislost,potøebnostanezbytnostjednotlivýchèástí.
Sociálníintegracevespoleènostijezávislánaexistenciideálùavíry.Ztohoplyne iDurkheimùvzájemonáboženstvíamorálku(podobnìiuTomášeG.Masaryka, 1850–1937).Integracevespoleènostijeposilovánarostoucíúlohounáboženství (nezamìòovatscírkví),morálkyaúèinnìjšívýchovou.
Rovnìž VilfredoPareto (1848–1923)jepovažovánzavýznamnouosobnost vsociologii.Jehopøíspìveksepohybujevoblastisociologickémetodologieazkoumáníspoleèenskýchelitajejichkolobìhu.Vmetodologickérovinìseopíráopozitivistickýpožadavekzajištìníkonkrétníchinformacíorealitì,alezároveòjejpøekonává zdùraznìnímlogickéhouspoøádánífaktùaformulovánímzákonitostívsociálnírealitìvesmysluzjišťovánífunkcionálnízávislostimezifakty(vmatematickémsmyslu). MatematickouterminologiipoužíváParetoipøiformulováníkonceptulidského jednání.Vycházízpostulátu,žechováníèlovìkajenelogickéairacionální,protože tovyhovujejehopsychologickýmdispozicímapøedevšímpøítomnosticitùapocitù vchování.TutooblastpodnìtùchováníoznaèujeParetozarezidua(zbytky).Reálné chováníjeovšemnáslednìracionálnìzdùvodòovánosamotnýmiaktéry.Argumenty(lépepseudoargumenty)jsounacházenyvideologiích,kteréjsouvytváøeny právìzaúèelemracionalizacíalegitimací.TytoideologiejsouParetemnazývány derivacemi.Videologiíchneníobrazrealityjejí„reprodukcí“anepodávápøesnýpo-
24 SOCIOLOGIEPROEKONOMYAMANAŽERY
pis.Ideologiejeúèelovýmnástrojemsloužícímzdùvodòováníaracionalizacijednáníexpost.Popismusíbýtpodøízentomutoúèelu,jehoobjektivitanenídùležitá.
Paretoa CaetanoMosca (1858–1941)sledujístrukturuspoleènostiastudují pøedevšímvztahelityaostatníchèlenùspoleènosti.Paretospojujeelitusformulováním,ovlivòovánímavyužívánímideologiejakofalešnéhozdùvodòováníaMosca vycházízreálnéhovýkonumocivoblastipolitickéazmožnostiformulovatzákony. KolobìhelituParetasouvisísmožnostíformulovatnovéideologie,atudížvytváøet novéelity,pokudsenovéideologiestanouvšeobecnýmzpùsobemzdùvodòování. Tedyjednaideologieaelitajsouvystøídányjinou.
MaxWeber (1864–1920)máprosociologiizásadnívýznam.Vsubkapitole1.5 jedálepopsánWeberùvpøínosprosociologiiorganizaceaekonomickousociologii. VobecnésociologiijeM.Weberautoremteoriejednání.Pøinášídosociologietypologiijednání.Oznaèeníjednotlivýchtypùukazujípøímonapøíèinyjednáníalze rovnìžodvoditivýsledky,kekterýmjednánísmìøuje.Základnímitypylidského jednáníjejednánícílovìracionální,hodnotovìracionální,afektivníatradièní.
Význame mocí,vùle,specifickýchzájmù,situacíatd.vpøíèináchjednáníazároveò nepøedvídatelnostpùsobenítìchtofaktorùsivynucují,žepøizkoumánílidského jednáníbudenutnéužítjinýchmetodologickýchpostupùnežvpøírodníchvìdách. Webervytváøívlastnísociologickoumetodu,metoduideálníhotypu.Vycházízideálního typu,jímžjemyšlenkovýkonstruktodpovídajícítypujednánícílovìracionálnímu.Tentoideálnítypnenípopisemsociálníreality,nýbržsepoužívájako srovnávací etalonvùèiníajednotlivépoznatkyjsouformuloványjakorozdílymezi etalonemareálnýmjednáním.Rozdílyjsoupotomposuzoványasrovnáványzapomocisociálnízkušenostivýzkumníka.Natomtozákladìjemožnéodvozovatpøíèiny,kterékezjištìnýmrozdílùmvedou,apochopitjednání,porozumìtmu.M. Weberzakládátzv.rozumìjícísociologii(jakometodologickýprincip).Ideálnítyp M.Weberpoužilpøistudiubyrokracie.Pøedevšímjehoracionálníkonstrukceideálníhotypubyrokraciestojínazaèátkuteorieorganizace.
GeorgeHerbertMead (1863–1931)sezabývalúèinkovánímèlovìkavsociálnímprostøedí.Jedinecsevesvémživotìvypoøádáváscelouøadounejrùznìjšíchsituacíaslidmikolemsebe.Zkušenostztìchtosituacíainterakcísostatnímivyúsťuje vpojetídruhých(druhého,„prùmìru“jiných),atímivpojetísebesama,protože každýseutváøívinterakcíchsdruhýmiaspolusnimi.Schopnostreflexedruhýchje pøedpoklademsebereflexeavnìjšíkontrolazestranydruhýchsepøemìòujevsebekontrolu.Meadovaprácejevýznamnýmmezníkemvestudiuosobnosti,procesu socializaceasociálníkontroly.
Sociálníprostøedí,vekterémsejedinecpohybuje,jepopsánovteoriioznaèované jakosymbolickýinterakcionismus.Základemjestudiumsymbolickýchvýznamù aužitísymbolù(pøedevšímjazyka)vinterakci.Symbolyajejichvýznamyvznikají vprocesechvzájemnéhopùsobení.Sociálníprocesjeprotoprocesemzmìnyvýznamù,kteréjsouvinterakcíchsdìlovány.Asnimisemìníipodmínkyinterakce, jakjsouvnímányúèastníky,protožeityjsouprostøednictvímsymbolùpopisovány.
PaulFelixLazarsfeld (1901–1976)jepøedstavitelemrozvojeempirickésociologie asociologickéhovýzkumu,kterésevýznamnìprosazujíodpoloviny20.století vUSA.MetodologievsociologiijepodleLazarsfeldaanalytickáèinnostspojená shodnocenímakritickouanalýzoumetodaprocedurvevýzkumu.Jeodhalováním smysluavýznamupoužívanýchpojmù,ukazujenavìdeckýobsahsociologických teorií.Základnímkritériemoprávnìnostivìdeckéhopoznatkujeprincipverifikace, tj.ovìøeníaodsouhlasenípoznatkuveshodìsrealitou.Rozvojsociologických zkoumánísouvisíspùsobenímtzv.chicagskéškoly,kterájespojenasejmény RobertEzraPark (1864–1944)a ErnstBurgess (1886–1966)adalšími.
TalcotParsons (1902–1979)jepøedstavitelemjinévýznamnésociologickéškoly–školystrukturnì-funkcionální.Strukturnífunkcionalismusbylvytváøenscílem vytvoøitsystémspoleènosti,kterýbyzahrnovalveškerédílèísociologicképoznatky, knimžsociologiedošla,auvéstjedologickéhocelku.Tenbypakmìlbýtvýchodiskemproempirickévýzkumy.T.Parsonsnavazujenapojetísociálníhojednání M.Webera.V sociálnímjednáníseprosazujísymbolickésystémy(napø.jazyk) nebohodnotyanormy.Jeovlivnìnotakéiracionalitamiaemocemi(návaznostna V.Pareta).Sociálníjednánínevycházízobjektivníhopoznání,zrozeznanéhostavu vìcí,alezdefinicsituací,kterésisociálnísubjektyvytváøejí.Sociálnísystémy,které jsouproduktysociálníhojednání,jsouformoványètyømizákladnímifunkcemi: adaptace,dosahovánícílù,integraceaudržovánívzorù.Jimodpovídajíètyøièásti sociálníhosystému:kulturní,sociálníchvztahù,osobnostiaorganismujednání. RobertKingMerton (1910–2003)doplnilteoriistrukturnì-funkcionálníodalší aspekty.Pøedevšímobsahovìrozšiøujepojetífunkce,kteráuT.Parsonsepøedstavovalanìco,coudržujearozvíjídanýsociálnísystém.Mertonvedlefunkcívpùvodnímvýznamurozlišujedysfunce,kterémajísmyslobrácený,tj.pùsobívsystému negativnìapøispívajíkjehorozkladu.DáleMertonrozeznáváfunkcemanifestní (tj.zjevnéasvyjádøenýmizámìry)alatentní(tj.funkceskryté,jejichždopadna spoleènostmùžemítnepøedvídatelnénásledky).Mertondálerozpracovávápøedstavuoteoriíchstøedníhodosahu,kterájepokusemoefektivnìjšípropojeníteorie sempirickýmvýzkumem.Teoriestøedníhodosahuformulujíužšíarelativnìsevøe-
nìjšíkonceptysociálníreality,astávajísetaksnazšímvýchodiskemproempirický výzkum(napø.teoriemasovékomunikace,teorieorganizaèníhochováníapod.).
LewisAlfredCoser (1913–2003)studujesociálníkonflikt,atovrámcistrukturálnìfunkcionálníškoly.Sociálníkonfliktjebojohodnotyavyššístatus,mocajejí zdroje,kterésevprincipunedostávajívšemstejnoumìrou.Cílemoponentùjeneutralizovat,postihovatnebolikvidovatsoupeøe.Jsoutakésouèástíideologií,které majízdùvodnitzamìøeníaúsilíjedincùiskupin.Coserrozdìlujekonfliktyna osobníasociální,realistické(kdejereálnìdosažitelnýcíl)anerealistické(bezobjektivníchcílù).Uvažujetaké,žekonfliktuvnitøsociálníchcelkùnemusímít,ipøes prosazujícíseodstøedivétendencevyplývajícízkonfliktu,zákonitìdestruktivní charakter.Sociálníkonfliktnemusíbýtnutnìvsociálnímsystémudysfunkèní, mùžebýtifunkèní.Totehdy,kdyžpøispívákjehoupevnìní.Napøíkladvkonfliktu lzerozšiøovatpoznáníhodnotacílùnakonfliktuzúèastnìnýchstran.Sociálníkonfliktjehybnýmmomentemsociálnízmìny,kterátaknenízávislájennatvùrèíaktivitìjednohoèlovìka.Dálepøispívákvýraznìjšíidentifikacièlenùseskupinou akchápánískupinyjakocelku,vekterémsekonfliktodehrává.
Jinýmechanismuspozitivníhopùsobeníkonfliktuukazujenavnìjšíhonepøítele.Jehovyvolávánímùžebýtnástrojemøešenívnitøníhokonfliktuveskupinì.
Vnìjšínepøítelznamenáohroženívšechveskupinì,ohroženízájmùvšechzúèastnìných,avytváøítlaknazmírnìnívnitøníhokonfliktu.Tím,žesevynoøínovýobjekt, nakterýlzeorientovatenergii,ježzùstávávlidechaježpøedtímživilavnitøníkonflikt,sesicetatoenergieneztratí,alejejíuplatnìnínemáprodanýcelekdestruktivní úèinky.
Tentovnìjšínepøítelmùžebýtdvojí.Jednakmùžebýtreálný,apakjenutná jehoidentifikaceazvýraznìní.Znamenátoposkytovatmaximuminformacíojeho hrozbìarozšiøovatmožnostijehopoznání.Anebomùžebýtimaginární(smyšlený). Vtompøípadìjetøebazabránitšíøeníinformacíznezávislýchvnìjšíchzdrojù,které nejsouvmocitìch,kteøípøedstavuvnìjšíhonepøítelevyvolávají.Prosazovánípøedstavyimaginárníhonepøítelevkoneènémdùsledkuznamená,stejnìjakohrozbareálného nepøítele,reálnéposilovánívnitønísolidarityauzavíránísociálníhocelku.Pøi zánikupøedstavyohrozbìzestranyvnìjšíhonepøítelesepùvodnívnitøníkonflikt posiluje,protožesenanìjpøenášíenergievloženádovnìjšíhokonfliktu.
Pøiøešeníkonfliktùuvnitørozsáhlejšíchsociálníchcelkùsevpraxiprosadily abylypopsánytøizpùsobyvyužívajícíspontánníchsociálníchprocesù.
Prvnímzpùsobemjeztotožnìnípùvodcekonfliktusesociálnískupinounebojedincemzaøazenýmdoširšíhosociálníhocelku,tj.tzv.pøedhozeníobìtníhoberánka.Zpravidlatobývádobøeidentifikovatelnáavevztazíchslabáskupina,napø. etnickánebosociálnímenšina,pøípadnìijedinec.Zdùraznìnívnìjšíchpozorova-
telnýchodlišnostíbýváobvyklé,protožetovedekjejímuokamžitémuvnímání vkaždésituaci.Zvýrazòovanérozdílyjsoumnohdypøíèinouslabékomunikacemezi majoritouaminoritou.Ztohovyplývajícímalávzájemnáznalostutvrzujepøedstavuo„vinì“nebo„pøirozenémnepøátelství“,coždáleomezujeracionálníjednání.
Druhýmzpùsobemjevytvoøeníprostoruapodmínekproprùbìhkonfliktu aponecháníprostoruprojehoodeznìní.Totoøešení,kterénarozdílodpøedchozíhomùžemítsvéoprávnìní,pøipadávúvahutehdy,kdyžkonfliktnenívyhrocen, postojestrannejsounesmiøitelnéalzeoèekávatracionálníprùbìhkonfliktuvrovinìkomunikaèní.
Tøetímzpùsobemøešenívnitøníhospoleèenskéhokonfliktujejehoinstitucionalizace.Institucionalizacekonfliktuznamenávytvoøeníurèitéhorámcejednání, vnìmžkonfliktprobíhá.Zahrnujestanovenínoremproprùbìhkonfliktuavytvoøeníorgánu,kterýmákonfliktøešit.Užsamotnévytváøenírámceznamenáodèerpáníenergiejednotlivýchstran.Zájmemvytvoøenéhoorgánu–subjektu,kterýmá konfliktøešit–jeudržetkonfliktvestanovených,pøípadnìpøijatelnýchmezích amítnadnímkontrolu.
RalfGustavDahrendorf (1929)rozšiøujekonfliktnavšechnysféryživota, protoževevšechseprosazuje„panství“,tj.vztahnadøízenostiapodøízenosti,atento vztahumožòujeprosazovánísociálníchnoremapøinuceníjedincekžádoucímu chování.
PitirimAleksandrovièSorokin (1889–1968)uvádídosociologiepojemazároveò problematikusociálnímobility. Jinýpøíkladsociálnídynamikyposkytuje George CasparHomans (1910–1989), kterýformulujeteoriisociálnísmìny.Podleníje sociálnísmìna(vsouladustržnímiprincipy)základemvztahùvespoleènosti.Veškerévztahyvespoleènostimohoubýtpodletétokoncepcepøevedenyavysvìtleny vanalogiisinterakcídvoujedincù.Vtìchtovztazíchseprosazujeoboustrannávýhodnostaúèastnícisesnažíopøeklenutírozdílù. PeterMichaelBlau (1918–2002) uvádí,ževsociálnísmìnìmohoubýtvymìòoványèinnosti,vztahy,city,alesamozøejmìtaképøedmìty.Vprocesusmìnyseutváøejíhodnotyanormy.Vmalých skupináchseprosazujíspíšemorálnínormy,vevelkýchkonsenzusvhodnotách.
JakobLeviMoreno (1892–1974)jetvùrcemmetodologiemapovánívztahù vmalésociálnískupinìajejíanalýzy,tzv.sociometrie.Sociometrickýtestjerelativnìjednoduchámetoda,jejímžprostøednictvímsezjišťujíreálnéorientacevztahù apropojenímezijedincimalésociálnískupiny.Nazákladìtoholzeurèitvertikální ihorizontálnístrukturuskupinya„sociometrický“charakterskupiny,jakouzavøenostskupiny,uzavøenostaotevøenostvztahù,oblibujednotlivýchèlenùapod.So-
ciometrickáanalýzasevcelkuintenzivnìvyužívápøizkoumánípracovníchtýmù askupin.
AlfredSchutz (1899–1959)jezakladatelemfenomenologickésociologie.VsociologickétradicinavazujezejménanaM.WeberaavširšímdosahunafenomenologiiE.Husserla.A.Schutzsesoustøeïujenainterakcijedincùanamožnostijejich racionálníorientacevprùbìhuinterakcí.Významnýmikategoriemi,kterésezdevyužívají,jsou„každodenní,všedníživot“,zekteréhosevycházíakterýtvoøíprostor, vnìmžsejedincipohybují,adále„typizace“,ježjenástrojemorganizacelidské (jakosociálnìkulturnífaktor)iosobní(psychologickýfaktor)zkušenosti.Jinakøeèeno,vtypechjezkušenostzakódována.Orientacevinterakcíchjespojenasinterpretacíjednáníjiných,apøedevšímshledánímmotivùjednáníudruhých.Prùbìh samotnéinterakceneníjednotlivýmúèastníkùmnepochopitelný,protožesevšichni setkávajísesobìpodobnýmijedinci.Alejejichvnitønískuteènémotivacejsou skryty.Nanìlzepouzeusuzovat,odhadovatje,atozpravidlaveznaènìzjednodušenépodobì.O zpøesnìníodhaduúèastníciusilujízamìøenímsenavýrazové prostøedkyvprùbìhu komunikaceanazjišťovánívýznamù,ježmohounést.Dále využívajíobecnìjšíchvzorùjednání,sekterýmikaždýpøistupujekesvìtu.Tysouvisejístypy,tj.sezákladnímipodobamirozdílnýchsituací,dokterýchjebìžnévìdìní zaøazuje.Významfenomenologickésociologiespoèívázejménavodpoutánísociologieodobjektivníchcharakteristikchováníèlovìkavespoleènosti,kterénedostateènìvysvìtlovalyvariantnostjednánívtýchžpodmínkáchasituacíchavezdùraznìnísložitostiiúèinkusubjektivníhosvìtajedincenasociálnírealitu.Tento subjektivnísvìtajehovýznamprospoleènostrozvíjídále PeterLudwigBerger (1929)a ThomasLuckman (1927)vsociálnímkonstruktivismu(jakoformování–„konstrukce“–realityvevìdomíèlovìkapodlesubjektivnìpøijatýchprincipù)aetnometodologie HaroldaGarfinkela (1917),zdùrazòujícístudiumjazyka.
UlrichBeck (1944)razítermínrizikováspoleènost.Rizikováspoleènostnastává tehdy,jestliževedlejšídùsledkyèinnostièlovìka(zamýšlené,aleèastìjinezamýšlené)zaènouohrožovatsamotnéjehozámìryacíleanastolovatnepøíznivépomìry vespoleènostivùbec.Jednásenapø.ofungovánípodnikùahospodáøskéusilování vùbecajehodùsledkyvoblastiprostøedí,marketingovéaktivity,reklamnípùsobení azahlcovánílidínesmyslnýmmnožstvímsdìlení,kterévedeknižšívnímavosti kpodstatnýminformacímakezmasovìníspoleènosti.
ZygmuntBauman (1925)a AnthonyGiddens (1938)jsoujednìmizmnoha pøedstavitelùpostmodernismuvsociologiiazároveòtøebas ImmanuelemWallersteinem (1930)významnýmipøedstavitelisouèasnésociologie.Postmodernismus
bybylomožnéstruènìcharakterizovatjakopostupvpoznávání,kterývycházíze zpochybnìnídosavadníhopoznáníanáslednéhohledánínovýchvýznamùvsociálnírealitì,kterémohlydøívevinoudominujícíchsociologickýchkoncepcízùstat neodhaleny.
> 1.3Rovinysociologickéhostudia asociologieorganizace
Klíèováslova
obecnásociologie,aplikovanásociologie,odvìtvovésociologie,teoriestøedního dosahu,empirickývýzkum,sociologieorganizace,sociologiepráce
Vevývojisociologiejakospoleèenskévìdyseodsaméhopoèátkuprojevujídvìzákladnívývojovétendence:
a)Prvníznichpøedstavují pøístupykestudiulidskéspoleènostijakožtocelku. Nejdùležitìjšímiúkoly,kterésitytopøístupykladou,jeodhaleníapopsánípodstatylidskéspoleènosti,tj.poznáníjejístrukturyafunkcí,urèeníjejíchpromìn vèetnìvývojovýchfází,obecnýchzákonitostívývojeatd.Nazákladìstudia tìchtoskuteènostívznikáaformujeseobecnásociologie.
b)Druhátendencejeorientovánana studiumjednotlivýchpodstatných adùležitých(z hlediskapraktickýchèinnostíèlovìka) sociálníchjevùaútvarù,resp. oblastíasférspoleèenskéhoživota.Výsledkemjepakvznikapostupnýrozvoj jednotlivýchaplikovanýchsociologickýchdisciplín.
Opodstatnìnostexistenceaplikovanýchsociologickýchdisciplínvedleobecnésociologickéteoriejedánanejenpraktickýmzájmemodetailnìjšípoznánídílèíhovýsekusociálníreality,aletakétím,ževevývojispoleènostiseprojevujínejenobecné, nýbržispecifickézákonitosti,kterévyjadøujímechanismusfungováníjednotlivých sférživotaspoleènosti.Potøebyøízenísmìøujícíkoptimálnímufungovánítìchto oblastíakøešeníkonkrétníchproblémùspoleèensképraxepøedpokládajínutnost poznáníspecifickýchprojevùobecnýchzákonitostívkonkrétníchpodmínkách avkonkrétníchsituacích.Aplikovanésociologickédisciplínyzkoumajíprotovždy urèitourelativnìuzavøenouoblastsociálníreality.
