EB966766

Page 1


Kostní nádorová choroba

Hlavní autoři:

prof. MUDr. Zdeněk Adam, CSc., prof. MUDr. Pavel Ševčík, CSc., prof. MUDr. Jiří Vorlíček, CSc., doc. MUDr. Martin Mistrík, CSc.

Autorský kolektiv:

prof. MUDr. Zdeněk Adam, CSc., MUDr. Zdenka Adamová, prof. MUDr. Josef Bednařík, CSc., doc. MUDr. Zdeněk Boleloucký, CSc., doc. MUDr. Igor Crha, CSc., MUDr. Aleš Čermák, MUDr. Zdenka Čermáková, MUDr. Libor Červinek, MUDr. Karel Dvořák, doc. MUDr. Jindřich Fiala, CSc., doc. MUDr. Roman Hájek, CSc., MUDr. Jana Halámková-Marková, doc. MUDr. Richard Chaloupka, CSc., doc. MUDr. Pavel Chalupa, CSc., MUDr. Gabriela Chlupová, MUDr. Josef Chovanec, Ph.D., MUDr. Renata Kalábová, CSc., Mgr. Libuše Kalvodová, MUDr. Michaela Klabusayová, MUDr. Martin Klabusay, Ph.D., Mgr. Jana Koptíková, Ph.D., MUDr. Zdeněk Král, CSc., MUDr. Marta Krejčí, Ph.D., doc. MUDr. Petr Krupa, CSc., MUDr. Andrea Křivanová, Ph.D., MUDr. Olga Magnová, doc. MUDr. Martin Mistrík, CSc., Mgr. Jan Mužík, prof. MUDr. Josef Nekula, CSc., RNDr. Hana Novotná, MUDr. Ivan Peška, MUDr. Luděk Pour, doc. MUDr. Jiří Prášek, CSc., Mgr. Šárka Sedláčková, doc. MUDr. Jana Skřičková, CSc., MUDr. Ondřej Sláma, Mgr. Adam Svobodník, Ph.D., prof. MUDr. Pavel Ševčík, CSc., doc. MUDr. Pavel Šlampa, CSc., doc. RNDr. Jana Šmardová, CSc., MUDr. Pavel Šťourač, Ph.D., prof. RNDr. Eva Táborská, CSc., doc. MUDr. Miroslav Tomíška, CSc., MUDr. Jiří Vaníček, doc. MUDr. Jiří Vokurka, CSc., prof. MUDr. Jiří Vorlíček, CSc., doc. MUDr. Miroslav Zavoral, Ph.D.

Technická spolupráce:

Libuše Šimečková Marta Casková

Recenze:

doc. MUDr. Jaroslav Štěrba, Ph.D.

MUDr. Jaroslav Bačovský, CSc. doc. MUDr. Jan Poul, CSc.

© Grada Publishing, a.s., 2005

Cover design © Grada Publishing, a.s., 2005

Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 jako svou 2235. publikaci

Tato kniha vznikala ve spolupráci lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně a nakladatelství Grada.

Odpovědný redaktor doc. MUDr. Jan Klíma, CSc.

Obrazová dokumentace autoři

Sazba a zlom Petr Hloušek Počet stran 296

Vydání první, Praha 2005

Vytiskla tiskárna PB tisk s.r.o. Prokopská 87, Příbram VI

Názvy produktů, firem apod. použité v knize, mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků, což není zvláštním způsobem vyznačeno.

Postupy a příklady v této knize, rovněž tak informace o lécích, jejich formách, dávkování a aplikaci jsou sestaveny s nejlepším vědomím autora. Z jejich praktického uplatnění však pro autora ani pro nakladatelství nevyplývají žádné právní důsledky.

Všechna práva vyhrazena. Tato kniha ani její části nesmějí být žádným způsobem reprodukovány, ukládány či rozšiřovány bez písemného souhlasu lékařské fakulty MU v Brně a nakladatelství Grada.

ISBN 80-247-1357-8

1Patofyziologie kostní remodelace a homeostáze kalcia (Adam Z., Pour L., Krupa P.) .........

1.1Základní informace o struktuøe kosti, kostních buòkách a jejich regulacích .............23

1.1.1 Kostní remodelaèní jednotka .........................................................................23

1.1.2Osteoblasty

1.1.3Lining cells

1.1.5Osteoklasty .....................................................................................................24

1.1.6Nejvýznamnìjší regulaèní mechanismus – osteoprotegerin

1.2Faktory ovlivòující hladinu kalcia ...............................................................................26

1.2.1Tøi frakce sérového kalcia ..............................................................................27 1.3Markery kostního metabolismu

1.3.1Markery novotvorby kostní tkánì

1.3.2Markery kostní resorpce

1.4Mechanismy, kterými nádorové buòky ovlivòují kostní metabolismus

1.4.1Vznik osteolytických ložisek u mnohoèetného myelomu

1.4.2Vznik osteolytických metastáz solidních nádorù

1.4.3Vznik osteoplastických metastáz solidních nádorù

1.4.4Hypotéza setby a pùdy (seed and soil hypothesis)

postižení kostí maligní chorobou (Krupa P, Vaníèek J., Prášek J.) ....................

2.1Subjektivní potíže a omezená výpovìï klinického vyšetøení

2.2Zobrazení skeletu metodou rentgenového snímku ......................................................31

2.3 CTa MR vyšetøení ......................................................................................................33

2.3.1Pøednosti CTpøed MR ...................................................................................33

2.3.2Pøednosti MR pøed CT...................................................................................33

2.3.3Pøínos MR pro mnohoèetný myelom ............................................................34

2.4Kostní denzitometrie ...................................................................................................34

2.4.1Diferenciální diagnóza osteoporózy ...............................................................35

2.5Scintigrafie skeletu .....................................................................................................36

2.5.1Scintigrafie skeletu pomocí 99mTc – difosfonátu ............................................36

2.5.2Scintigrafie skeletu pomocí Technecium sestamibi99m (MIBI) a pozitivní elektronové tomografie (PET) .....................................................36

2.6Kovové implantáty-kontraindikace k vyšetøení magnetickou rezonancí? (Nekula J.) 36

3Bisfosfonáty – klasifikace a mechanismus úèinku (Adam Z., Šmardová J., Táborská E., Pour L., Køivanová A., Koptíková J.)

3.1Historický úvod ...........................................................................................................39

3.1.1Pyrofosfáty – látky bránící vzniku prùmyslových usazenin solí vápníku .....39

3.1.2Pyrofosfáty – látky regulující fyziologickou kalcifikaci ...............................39

3.2Chemická struktura a èlenìní bisfosfonátù .................................................................39

3.2.1Chemická struktura bisfosfonátù ...................................................................39

3.2.2Dìlení bisfosfonátù dle generací èi dle mechanismu úèinku ........................40

3.3Mechanismus úèinku bisfosfonátù ..............................................................................41

3.3.1Úèinek na molekulární úrovni .......................................................................41

3.3.2Dùsledky výše uvedených molekulárních úèinkù .........................................44

4Spoleèné farmakologické vlastnosti a nežádoucí úèinky bisfosfonátù (Adam Z., Vorlíèek J., Tomíška M.) .............................................................................................

4.1Farmakokinetika ..........................................................................................................47

4.1.1 Intestinální absorpce .....................................................................................47

4.1.2Distribuce .......................................................................................................47

4.1.3Vyluèování bisfosfonátù ledvinami ................................................................48

4.2Spoleèné nežádoucí úèinky .........................................................................................48

4.2.1Nežádoucí úèinky bisfosfonátù v zažívacím traktu .......................................49

4.2.2Vzestup jaterních enzymù ..............................................................................49

4.2.3Tvorba nerozpustných komplexù v séru pøi rychlé infuzi bisfosfonátù ........49

4.2.4Flu-like syndrome a další nežádoucí úèinky pozorované po aminobisfosfonátech ................................................................................49

4.2.5Hypokalcemie pøi podávání bisfosfonátù normokalcemickým pacientùm s metastázami v kostech .................................................................................50

4.2.6Dráždìní v místì nitrožilní aplikace ..............................................................51

4.2.7Vzácné nežádoucí úèinky v oblasti ledvin – tubulární nekróza v souvislosti s podáváním dusík obsahujících bisfosfonátù ..........................51

4.2.8Vzácné nežádoucí úèinky v oblasti oka ........................................................52

4.2.9Vzácné kožní reakce ......................................................................................52

4.2.10Osteonekróza èelisti ......................................................................................52

5Indikace a klinická úèinnost bisfosfonátù (Adam Z., Vorlíèek J., Èermák A., Magnová O.) 55

5.1Indikace bisfosfonátù ..................................................................................................55

5.1.1Osteolýza zpùsobená maligní chorobou ........................................................55

5.1.2Standardní indikace platné v roce 2005 pro podávání bisfosfonátù osobám s postižením kostí maligním procesem ............................................55

5.1.3Jatrogennì zpùsobená osteoporóza – další situace, kdy je vhodné podávat bisfosfonáty osobám postiženým maligním onemocnìním .............56

5.1.4Experimentální indikace u maligních chorob z pozice roku 2005 ................56

5.1.5Další indikace mimo osteolýzu zpùsobenou maligním procesem, které nejsou analyzovány v rámci této publikace ..........................................56

5.2Výsledky metaanalýzy studií, testujících bisfosfonáty u pacientù s maligní osteolýzou (J.R. Ross, 2004) .......................................................................................56

5.2.1Celkový vliv bisfosfonátù na kostní morbiditu .............................................56

5.2.2Závislost výsledkù léèby na délce podávání bisfosfonátù .............................57

5.2.3Závislost výsledkù klinických studií na použitém bisfosfonátu ....................57

5.2.4Vliv bisfosfonátù na pøežití ............................................................................57

5.2.5Pøínos bisfosfonátù u nejèastìjších maligních chorob provázených osteolýzou .......................................................................................................57

5.3Metaanalýza analytické skupiny Cochrane (2002) .....................................................59

5.4Studie testující adjuvantní podávání bisfosfonátù u karcinomu prsu a prostaty ........60

5.5Studie testující podávání bisfosfonátù pacientùm s mnohoèetným myelomem v klinickém stadiu IA, kdy nemoc nevyžaduje protinádorovou terapii ......................60

5.6Aco kombinace bisfosfonátù? ....................................................................................61

5.7Bisfosfonáty v pediatrii ...............................................................................................61

5.7.1Hyperkalcemie ...............................................................................................61

5.7.2Osteopatie .......................................................................................................62

5.7.3Kalcinóza ........................................................................................................62

5.8Léèba osteoporózy .......................................................................................................63

5.9Hyperkalcemie a hyperkalcemický syndrom ..............................................................64

6Klodronat (Adam Z., Vorlíèek J., Mistrík M., Krejèí M.) ...........................................................

6.1Producentem doporuèené dávkování Bonefosu ..........................................................69

6.1.1Nitrožilní léèba hyperkalcemie ......................................................................69

6.1.2Perorální léèba maligních ostelytických procesù .........................................69

6.2Producentem doporuèené dávkování Lodronatu tablet po 520 mg ............................70

6.3Další dávkovací schémata, ovìøená klinickými studiemi, neuvedená však ve firemním doporuèení ..............................................................................................70

6.3.1 Intenzivní léèba klodronatem pøi velmi agresivním osteolytickém postižení ..70

6.4Interakce a nežádoucí úèinky kyseliny klodronové ....................................................71

6.4.1Interakce kyseliny klodronové .......................................................................71

6.4.2Nežádoucí úèinky kyseliny klodronové..........................................................71

6.4.3Studie testující závislost biologické dostupnosti Bonefosu na podání jídla ..71

6.4.4Studie, z níž vychází doporuèení pro redukci nitrožilní dávky klodronatu pøi selhávání ledvin ......................................................................72

6.5Analýza otázky optimálních dávek jednotlivých preparátù klodronatu .....................73

6.5.1Obecný princip shodnosti úèinkù rùzných preparátù, obsahujících identickou látku o shodné biologické dostupnosti .........................................73

6.5.2Srovnání biologické dostupnosti 1600 mg Bonefosu a 1040 mg preparátu Loron ..............................................................................................73

6.5.3Dávky klodronatu používané v randomizovaných klinických studiích .........75

6.5.4Pøehled publikovaných farmakokinetických studií klodronatu .....................76

6.5.5Závìr z uvedených informací pro praxi .........................................................77

6.6Shrnutí klinické úèinnosti klodronatu .........................................................................77

7Pamidronat (Adam Z., Vorlíèek J., Mistrík M.)

7.1Dávkování

7.1.1Rychlost podání .............................................................................................81

7.1.2Dávkování pøi hyperkalcemii .........................................................................81

7.1.3Dávky pro dlouhodobou léèbu maligní osteolýzy .........................................81

7.1.4Dávkování pro léèbu postmenopauzální osteoporózy ...................................81

7.1.5Dávkování pamidronatu pøi selhávání ledvin

7.2Farmakokinetika pamidronatu .....................................................................................82

7.3Klinické studie prokazující úèinek pamidronatu .........................................................82

7.4Další zajímavosti o pamidronatu .................................................................................82

7.4.1Analgetický efekt vyšších dávek ...................................................................83

Ibandronat (Adam Z., Vorlíèek J., Mistrík M., Krejèí M., Pour L.)

8.1Dávkování ....................................................................................................................85

8.1.1Jednorázová dávka pro zvládnutí hyperkalcemie ..........................................85

8.1.2Trvání infuze ..................................................................................................85

8.1.3Doporuèené dávkování pro osoby s maligními osteolytickými ložisky ........85

8.1.4Úprava dávek pøi renálním selhání ................................................................85

8.2Farmakokinetika ..........................................................................................................85

8.2.1Dávkování pøi renální insuficienci .................................................................86

8.2.2Dávkování u pacientù s jaterním selháním ....................................................86

8.2.3Lékové interakce ............................................................................................86

8.3Nežádoucí úèinky ibandronatu ....................................................................................86

8.3.1Absence prùkazu toxického vlivu na ledviny ................................................86

8.3.2Další úèinky spoleèné pro všechny dusík-obsahující bisfosfonáty ...............86

8.4Výbìr informací z klinických studií testujících ibandronat .......................................87

8.4.1Léèba hyperkalcemie .....................................................................................87

8.4.2Výsledky klinických studií u maligních osteolytických chorob ....................87

8.4.3Prùkaz pøímého analgetického úèinku ...........................................................88

8.4.4Studie testující dávku pro postmenopauzální osteoporózu ............................88

8.4.5Výhledy do budoucna ....................................................................................88

9Zoledronat (Adam Z., Vorlíèek J., Mistrík M., Pour L., Hájek R., Novotná H., Èermáková Z.) . 91

9.1Dávkování ....................................................................................................................91

9.1.1Léèba hyperkalcemie .....................................................................................91

9.1.2Dlouhodobé podávání u pacientù s maligním kostním osteolytickým procesem .........................................................................................................91

9.1.3Omezení pro podání zoledronatu ...................................................................91

9.1.4Interakce .........................................................................................................92

9.2Farmakokinetika ..........................................................................................................92

9.3Výbìr informací z klinických studií testujících Zometu .............................................92

9.3.1Srovnání úèinnosti 4 mg zoledronatu s 90 mg pamidronatu pøi hyperkalcemii .................................................................................................92

9.3.2Výsledky klinických studií u maligních osteolytických chorob s delším mediánem pøežití (karcinom prsu a mnohoèetný myelom) ...........................92

9.3.3Další studie ....................................................................................................94

9.3.4Co nám tyto klinické studie øíkají? ................................................................95

10Alendronat, risedronat a kalcitonin (Adam Z., Vorlíèek J.) .................................................... 97

10.1Alendronat ...................................................................................................................97

10.1.1Dávkování ......................................................................................................97

10.1.2Základní farmakologické informace ..............................................................97

10.1.3Alendronat v dávkách doporuèených pro léèbu osteoporózy není dostaèující pro léèbu maligní osteolýzy .........................................................97

10.2Risedronat ....................................................................................................................98

10.2.1Dávkování ......................................................................................................98

10.2.2Risedronat se nepodává pacientùm s maligním onemocnìním .....................98

10.3Kalcitonin .......................................................................................................98

11Závìreèné hodnocení pøínosu bisfosfonátù ............................................................................ 99

11.1Závìreèné zhodnocení všech preparátù bisfosfonátù z pohledu lékaøe (Adam Z., Vorlíèek J., Mistrík M., Sedláèková Š., Krejèí M.) ......................................99

11.2Závìreèné zhodnocení zoledronatu a ibandronatu z pohledu statistika a odborníka hodnocení klinických studií (Svobodník A.) .............................................101

11.2.1Vybrané obecné zásady hodnocení úèinnosti léèivých pøípravkù v klinických studiích a metaanalýzách ..........................................................102

11.2.2Studie s pøípravkem zoledronic acid ..............................................................102

11.2.3Studie s pøípravkem ibandronat .....................................................................103

11.2.4Shrnutí interpretace výsledkù .........................................................................103

12Ortopedická léèba nádorové kostní nemoci (Chaloupka R., Šťouraè P.) ............................... 113

12.1Patologická fraktura ....................................................................................................113

12.1.1Definice a pøíznaky hrozící, nebo již vzniklé patologické fraktury a její diagnóza ................................................................................................113

12.1.2Pøíznaky hrozící, nebo již vzniklé patologické fraktury a její diagnóza .......114

12.1.3Léèba již vzniklé patologické fraktury ..........................................................114

12.2Léèba velkých lytických ložisek s hrozící patologickou frakturou – preventivní operace nebo radioterapie ............................................................................................114

12.2.1Preventivní medikamentózní léèba ................................................................114

12.2.2Kurativní radioterapie

12.2.3Èasná ortopedická operace .............................................................................115

12.2.4Fraktury páteøe ...............................................................................................116

12.2.5Primární kostní nádory ...................................................................................116

12.3Syndrom míšní komprese ............................................................................................116

12.3.1Definice a pøíznaky ........................................................................................116

12.3.2Vyšetøení ........................................................................................................117

12.3.3Léèba míšní komprese ...................................................................................118

13 Léèba osteolytických ložisek záøením (Šlampa P.)

13.1Cílené zevní ozáøení ....................................................................................................123

13.2Polotìlové ozáøení (hemibody irradiation, HBI)

13.3Intersticiální brachyradioterapie .................................................................................124

14Nitrožilní léèebná aplikace radionuklidù (Prášek J.)

14.1Léèba bolesti u metastáz do skeletu radioaktivním stronciem a samariem ................126

14.2Terapie pomocí radioaktivního meta jodobenzyl guanidinu – 131I

14.3Terapie radioaktivním 111In/90Y– znaèeným oktreotidem .........................................126

15 Léèba bolesti – neurofyziologické základy vjemu bolesti a základní pravidla léèby bolesti (Adam Z., Bednaøík J., Ševèík P., Kalvodová L.) ........................................................................

15.1Patofyziologie vzniku a vnímání bolesti

15.1.1Látky vyvolávající bolest (algogenní látky) ..................................................129

15.1.2Primární nociceptivní neurony spinálních ganglií .........................................129

15.1.3Pøenos bolestivého vzruchu na úrovni zadních rohù míšních

15.1.4Vzestupné vedení bolestivých impulzù z míšních rohù

15.1.5Descendentní systém tlumení bolesti

15.1.6 Genetické vlivy na vnímání bolesti

15.2Dìlení bolesti dle mechanismu jejího vzniku a délky trvání

15.2.1Nociceptivní bolest

15.2.2Neuropatická bolest

15.2.3Psychogenní bolest

15.2.4Akutní a chronická bolest u onkologických nemocných

15.3Psychické základy vnímání bolesti, vyjádøení bolesti a léèby bolesti

15.3.1Patofyziologické a psychické dùsledky chronické bolesti u onkologických pacientù ..............................................................................137

15.3.2Psychické následky chronické nádorové bolesti

15.3.3Individuální zpracování nemoci a psychické obranné mechanismy

15.3.4Placebový úèinek jako pøípad kognitivnì øízeného vnímání bolesti

15.3.5Základy psychoonkologické léèby nádorové bolesti

15.4Obecná pravidla diagnostiky pøíèin bolesti a její léèby ..............................................140

15.4.1Hledání pøíèiny bolesti a možnosti kauzální léèby ........................................140

15.4.2Domluva s pacientem na optimální míøe analgezie .......................................141

15.4.3Seznámení pacienta a jeho pøíbuzných s žádoucími i nežádoucími úèinky zvolené léèby a písemné sestavení léèebného plánu .........................142

15.5Organizace léèby onkologické bolesti .........................................................................142

15.6Obecné principy léèby analgetiky ...............................................................................144

15.6.1Podávání analgetik v pevných èasových intervalech – aplikace podle hodin 144

15.6.2Dávkování dle køivky intenzity bolestí v prùbìhu dne ..................................144

15.6.3Analgetika jsou nasazována postupnì podle síly jejich úèinku .....................144

15.6.4Maximální dávky analgetik ...........................................................................145

15.6.5Zpùsoby podávání analgetik ..........................................................................145

16Neopioidní analgetika – farmakologie a léèebné využití (Adam Z., Ševèík P., Adamová Z., Bednaøík J.) 147

16.1Dìlení neopioidních analgetik .....................................................................................147

16.1.1 Kyselá antipyretická analgetika .....................................................................147

16.1.2Nekyselá antipyretická analgetika .................................................................147

16.1.3Neopioidní analgetika bez antipyretického – antiflogistického úèinku .........148

16.2Princip úèinku antipyretických analgetik – blokáda cyklooxygenázy ........................148

16.2.1Význam izoenzymù cyklooxygenázy (COX) ................................................148

16.3Analgetické a antipyretické pùsobení neopioidních analgetik ....................................152

16.3.1Kyselá antipyretická analgetika .....................................................................152

16.3.2Nekyselá antipyretická analgetika .................................................................152

16.3.3Analgetika bez antipyretického a antiflogistického úèinku ...........................152

16.3.4Antipyretický úèinek ......................................................................................152

16.4Nežádoucí úèinky antipyretických analgetik ..............................................................153

16.4.1Poškození zažívacího traktu ...........................................................................153

16.4.2Postižení funkce ledvin ..................................................................................154

16.4.3Myelotoxicita .................................................................................................154

16.4.4Nežádoucí úèinky v oblasti CNS ...................................................................154

16.4.5Kožní reakce ..................................................................................................154

16.5Kyselina acetylsalicylová ............................................................................................155

16.6Ibuprofen .....................................................................................................................155

16.7Diklofenak ...................................................................................................................156

16.8Naproxen .....................................................................................................................157

16.9Další kyselá antipyretická analgetika (antiflogistická analgetika) a jejich rozdìlení dle míry inhibice jednotlivých izoenzymù cyklooxygenázy .......................157

16.9.1Nespecifické blokátory izoenzymù cyklooxygenázy .....................................157

16.9.2Léky preferenènì inhibující cyklooxygenázu-2 .............................................158

16.9.3Léky specificky inhibující cyklooxygenázu-2 (koxiby) ................................159

16.9.4Dìlení nesteroidních antiflogistik dle délky úèinku ......................................159

16.10Popis užívaných nekyselých antipyretických analgetik .............................................161

16.10.1Paracetamol ...................................................................................................161

16.10.2Pyrazolonové deriváty ...................................................................................162

16.11Neopioidní analgetika flupirtin a nefopam .................................................................163

17Opioidní analgetika (Ševèík P., Adam Z.) ................................................................................

17.1Opioidní receptory a jejich liganty, jejich fyziologický úèinek a farmakologické využití ..........................................................................................................................165

17.1.1 Endogenní opioidní mediátory .......................................................................165

17.1.2Opioidní receptory .........................................................................................165

17.1.3Ligandy opioidních receptorù ........................................................................166

17.2Morfin ..........................................................................................................................166

17.2.1Farmakodynamika centrálních úèinkù ...........................................................166

17.2.2Farmakodynamika periferních úèinkù ...........................................................168

17.2.3Farmakokinetika .............................................................................................168

17.2.4Vedlejší nežádoucí úèinky morfinu a ostatních opioidù ................................168

17.2.5Praktické provedení perorální léèby morfinem .............................................171

17.2.6Praktické provedení parenterální léèby morfinem .........................................172

17.3Další opioidní analgetika zeskupiny pøirozených èistých agonistù (kodein a dihydrokodein) ............................................................................................174

17.3.1Kodein ............................................................................................................174

17.3.2Heroin (diacetylmorfin) .................................................................................174

17.3.3Dihydrokodein ..............................................................................................174

17.4Syntetické deriváty opioidù .........................................................................................175

17.4.1Petidin ............................................................................................................175

17.4.2Oxykodon .......................................................................................................175

17.4.3Hydromorfon ..................................................................................................176

17.4.4Loperamid a difenyloxylát .............................................................................176

17.4.5Levometadon (metadon) ................................................................................177

17.4.6Piritramid ........................................................................................................177

17.4.7 Fentanyl pro i.v. aplikaci ................................................................................177

17.4.8Transdermální fentanyl (preparát Durogesic) ................................................178

17.4.9Alfentanil, sufentanil a remifentanil ..............................................................178

17.4.10Tramadol ........................................................................................................178

17.4.11Tilidin .............................................................................................................179

17.5Opioidní analgetika ze skupiny parciálních agonistù a smíšených agonistù-antagonistù (buprenofrin, pentazocin, nalbufin) ..........................................180

17.5.1Buprenorfin v lingvetách ainjekcích .............................................................180

17.5.2Transdermální forma buprenorfinu – Transtec...............................................180

17.5.3Pentazocin ......................................................................................................183

17.5.4Nalbufin ..........................................................................................................183

17.6Antagonisté opioidních receptorù ...............................................................................183

17.6.1Naloxon ..........................................................................................................183

17.6.2Naltrexon ........................................................................................................183

17.7Volba opioidù v rùzných indikacích ............................................................................184

17.7.1Akutní bolest ..................................................................................................184

17.7.2Chronická bolest ............................................................................................184

17.7.3Bolesti dobøe a špatnì ovlivnitelné opioidy ...................................................184

17.8Léèba opioidy a øízení vozidla ....................................................................................186

17.9Platné právní normy pro práci s opioidy .....................................................................187

18Doplòující medikace pøi nádorových bolestech (adjuvantní analgetika neboli též koanalgetika) a invazivní postupy

(Boleloucký Z., Ševèík P., Adam Z., Bednaøík J., Sláma O.)

18.1Antidepresiva ...............................................................................................................190

18.1.1Antidepresiva dalších generací ......................................................................190

18.1.2Popis klasických tricyklických antidepresiv ..................................................191

18.2Antiepileptika ..............................................................................................................192

18.2.1Gabapentin (Neurontin, Gabalept, Gabator) ..................................................193

18.2.2Karbamazepin ................................................................................................194

18.2.3Clonazepam

18.2.4Fenytoin

18.3Topická léèba ...............................................................................................................194

18.4Antipsychotika (Neuroleptika)

18.8.1Butylskopolamin

18.9Oktreotid

18.10Kortikosteroidy

18.11Bisfosfonáty

18.16.1Antiemetika ...................................................................................................198

18.16.2Laxativa .........................................................................................................198

18.16.3Profylaxce vøedové nemoci pøi léèbì nesteroidními antiflogistiky ..............200

18.17Pøehled dávkování lékù u pacientù s renální insuficiencí ..........................................200

19Analgosedace pøi krátkodobých diagnostických a léèebných výkonech (Ševèík P., Adam Z.) ..................................................................................................................... 201

19.1Organizaèní a materiální pøedpoklady pro provedení analgosedace .........................201

19.1.1Organizaèní pokyny pro pacienta ..................................................................201

19.1.2Materiální pøedpoklady pro provedení analgosedace ...................................201

19.1.3Odpovìdnost za sledování pacienta ...............................................................202

19.1.4Praktické provedení, pokud jsou splnìny výše uvedené pøedpoklady ..........202

19.2Preparáty použitelné pro analgosedaci ........................................................................202

19.2.1Benzodiazepiny ..............................................................................................202

19.2.2Propofol ..........................................................................................................203

19.2.3Opioidy ...........................................................................................................203

19.2.4Ketamin ..........................................................................................................203

19.2.5Kyslík .............................................................................................................204

19.3Monitorování pacienta .................................................................................................204

19.3.1Pulzní oxymetrie ............................................................................................204

19.3.2EKG ................................................................................................................204

19.3.3Sledování krevního tlaku ...............................................................................204

19.3.4Venózní pøístup ..............................................................................................204

19.3.5Dokumentace ..................................................................................................204

19.4Péèe o pacienta po výkonu v analgosedaci .................................................................204

20Bolest z pohledu psychiatrù (Klabusayová M., Peška J., Klabusay M.).................................. 205

20.1Pøetrvávající somatoformní bolestivá porucha (F 45.4) ..............................................205

20.1.1Charakteristika ...............................................................................................205

20.1.2Pro stanovení diagnózy by mìly být splnìny tyto podmínky: ......................205

20.1.3Zaèlenìní poruchy v klasifikaèních systémech – dìlení somatoformních poruch dle MKN-10 ............................................................205

20.1.4Diferenciální diagnóza ...................................................................................206

20.2Psychofarmaka v léèbì bolestivých syndromù ...........................................................206

20.2.1Potenciální možnosti pro antidepresiva u chronických bolestivých syndromù ........................................................................................................207

20.2.2 Antidepresiva využitelná v pøetrvávající somatoformní bolestivé poruchy .....207

20.2.3Deprese a bolest .............................................................................................208

20.2.4Organická nebo psychogenní bolest? .............................................................209

20.2.5Kritéria pro psychogenní bolestivý syndrom .................................................209

20.2.6Bolest v rámci deprese ...................................................................................210

20.2.7Medikamentózní léèba ...................................................................................210

20.2.8Ve více než 80 % je antidepresivum lepší než placebo .................................211

20.2.9Antidepresiva u chronické bolesti ..................................................................211

21Primární prevence nádorù – zevní vlivy podmiòující vznik nádorù nebo ochraòující pøed jejich vznikem, aneb jak snížit riziko vzniku maligní nemoci

(Fiala J., Adam Z., Chalupa P., Halámková J., Táborská E., Chlupová G.) .............................. 215

21.1Tabák, kouøení .............................................................................................................215

21.2Výživové faktory .........................................................................................................216

21.2.1Specifika a èlenìní výživových faktorù .........................................................216

21.3Energetická bilance, obezita a fyzická aktivita ...........................................................216

21.3.1Epidemiologické souvislosti èetnosti maligních nádorù a nadváhy ..............216

21.3.2Patofyziologická souvislost obezity a nádoru s fyzickou neèinností ............218

21.4Elementární složky stravy ...........................................................................................218

21.4.1Vláknina .........................................................................................................218

21.4.2Jednoduché cukry ...........................................................................................219

21.4.3Tuky ................................................................................................................219

21.4.4Mikronutrienty ...............................................................................................219

21.5Potraviny, potravinové skupiny ..................................................................................220

21.5.1Zelenina a ovoce ............................................................................................200

21.5.2Maso ...............................................................................................................220

21.5.3Výroba, skladování, uchovávání potravin, pøíprava stravy ...........................221

21.5.4Sýry se zámìrnì vytvoøenou plísní ................................................................221

21.5.5Vliv konzervaèní a tepelné úpravy potravin na jejich kancerogenitu ...........222

21.5.6Alkohol ...........................................................................................................222

21.6Pohybová aktivita ........................................................................................................222

21.7Rozšíøení doporuèení 1 uvedeného v tabulce 21.3 pro každodenní život ..................223

21.8Infekce .........................................................................................................................224

21.8.1HPV– lidský papilomavirus ..........................................................................224

21.8.2Virus hepatitidy B ..........................................................................................225

21.8.3Virus hepatitidy C ..........................................................................................225

21.8.4Epsteina–Barrové virus ..................................................................................225

21.8.5Humánní herpes virus 8 .................................................................................226

21.8.6Virus humánní T-bunìèné leukemie (human Tcell leukemia/lymphoma virus) .............................................................................226

21.8.7Helicobacter pylori .........................................................................................226

21.8.8Další infekèní etiologická agens maligních chorob .......................................227

21.9Ionizující a UVzáøení .................................................................................................227

21.9.1Prenatální radiologická diagnostika ...............................................................227

21.9.2Interval od ozáøení do vzniku nádoru ............................................................227

21.9.3Ultrafialové záøení (ultraviolet irradiation – UV)

21.10Chemická karcinogeneze .............................................................................................227

21.10.1Dioxiny ...........................................................................................................229

21.10.2 Problémy dusiènanù (nitrátù) a dusitanù (nitritù) v potravì a v pitné vodì .....230

21.11Profesionální expozice ................................................................................................230

21.12Reprodukèní faktory ....................................................................................................231

21.13Hereditární dispozice a familiární výskyt urèitých nádorù .........................................231

21.14Chemoprofylaxe ..........................................................................................................231

21.14.1 Inhibice metabolismu kyseliny arachidonové v rámci chemoprofylaxe nádorù

21.14.2Prevenci karcinomu prsu preparáty s antiestrogenním úèinkem ...................233

21.14.3Pøehled chemoprofylaktických studií fáze III testující vitaminovou a další suplementaci. ......................................................................................234

21.14.4Závìry pro praxi .............................................................................................236

22Sekundární prevence zhoubných nádorù, aneb jak snížit riziko úmrtí namaligní onemocnìní (Adam Z., Vorlíèek J., Mistrík M., Èermák A., Zavoral M., Kalábová R., Chovanec J., Crha J., Skøièková J., Dvoøák K., Adamová Z., Král Z., Èervinek L., Chlupová J., Halámková J., Vokurka J.) ..................................................................................... 245

22.1Definice pojmù a obecné informaci o prevenci maligních chorob .............................245

22.1.1Primární prevence ..........................................................................................245

22.1.2Sekundární prevence – metodické možnosti .................................................245

22.1.3Terciální prevence ..........................................................................................247

22.2Teoretické poklady pro rozhodnutí o použití onkologických preventivních kontrol (screeningu) .....................................................................................................247

22.2.1Definice pojmù ...............................................................................................247

22.2.2Efektivita nákladù ..........................................................................................250

22.2.3Informace, které vedou k doporuèení preventivního screeningového programu ........................................................................................................250

22.3Karcinom prsu ............................................................................................................. 251

22.3.1Doporuèený screening v ÈR ..........................................................................251

22.3.2Doporuèení pro èlenské státy EU z roku 2000 ..............................................251

22.3.3Doporuèení dle American Cancer Society z roku 2004 ................................251

22.3.4Screeningové a diagnostické metody .............................................................253

22.3.5Dùkazy úèinnosti screeningových mamografických programù .....................254

22.4Karcinom koneèníku a tlustého støeva ........................................................................255

22.4.1Doporuèený screening v ÈR ..........................................................................255

22.4.2Doporuèení pro pacienty s nezvýšeným rizikem pro EU z roku 2000 ..........258

22.4.3Doporuèení pro pacienty dle ACS (American Cancer Society) ....................258

22.4.4Doporuèení Rakouské hematoonkologické spoleènosti ................................259

22.4.5Screeningové a diagnostické metody .............................................................259

22.4.6Dùkazy úèinnosti ............................................................................................260

22.5Karcinom prostaty .......................................................................................................262

22.5.1Doporuèený screening a navazující vyšetøování v ÈR .................................262

22.5.2Doporuèení pro èlenské státy EU z roku 2000 ..............................................263

22.5.3Doporuèený screening dle ACS z roku 2004 .................................................263

22.5.4Screeningové a diagnostické metody .............................................................264

22.5.5Dùkazy úèinnosti ............................................................................................265

22.6Karcinom plic ..............................................................................................................266

22.6.1Preventivní kontroly zahrnující RTG snímkování a cytologii sputa nejsou doporuèené pro screening ...................................................................266

22.7Karcinom èípku dìložního ..........................................................................................267

22.7.1Doporuèení Èeské gynekologické spoleènosti pro screeningový program cervikálních prekanceróz (www.levret.cz) ......................................267

22.7.2Doporuèený screening pro èlenské státy EU z roku 2000 ...........................267

22.7.3Doporuèený screening dle ACS z roku 2004 .................................................267

22.7.4Metody preventivních kontrol a diagnostiky .................................................268

22.7.5Dùkazy úèinnosti ............................................................................................268

22.8Karcinom endometria ..................................................................................................268

22.8.1Doporuèený screening pro definované skupiny žen s vyšším rizikem .........269

22.9Karcinom vajeèníkù ....................................................................................................269

22.9.1Co víme o preventivních kontrolách zamìøených na tuto nemoc .................269

22.10Testikulární nádory ...................................................................................................... 270

22.10.1Doporuèené preventivní kontroly ..................................................................270

22.11Maligní melanom a nemelanomové nádory kùže .......................................................270

22.11.1Screeningová doporuèení ...............................................................................271

22.11.2Diagnostické metody ......................................................................................271

22.12Preventivní prohlídky definované Vyhláškou è. 56/1997 Sb., kterou se stanoví obsah a èasové rozmezí preventivních prohlídek ve znìní vyhlášky è. 193/2000 Sb., a vyhlášky è. 372/2002 Sb. ..............................................................271

22.13Prevencia vo SR (Mistrík M.) ......................................................................................272

22.14Individuální preventivní prohlídky nad rozsah screeningových programù uvedených ve vyhlášce ................................................................................................274

22.15Shrnutí informací o sekundární prevenci ....................................................................275

23Léèba infekcí nemocných s maligními chorobami obecnì a odkaz na doporuèené postupy283

Predslov

Malígne choroby majú vzostupný trend, je nutné ich hrozbu brať vážne, neignorovať ich. Každý lekár by se mal pripraviť na stretnutie snimi usvojich pacientov, ale nielen unich, ohrozujú jeho blízkych ijeho samého. Preto je dôležité maximálne využiť informacie iprimárnu asekundárnu prevenciu.

Jedným zdôvodov narastania poètu malígnych chorôb je starnutie populácie, ïalším je meniaci sa svet vktorom žijeme.

Pri oèakávanom poklese kardiovaskulárnej morbidity amortality bude narastať dôležitosť erudície vmanažmente malignít aich prevencii. Stále širší okruh lekárov sa stretne sotázkami, na ktoré nájde odpoveï vtejto knihe. Aaj zvedavý pacient – laik porozumie mnohému, aocení informácie omožnostiach kontroly bolesti, výžive èi prínose preventívnych prehliadok. Ve¾akrát sa ani ušpecialistu nedoèká zrozumite¾nej odpovede na mnohé praktické aživotne dôležité otázky.

Ve¾kú šancu na podstatné zvýšenie efektivity terapie ponúka racionálny skríning vrámci periodických preventívnych vyšetrení. Vèasný záchyt in situ proliferujúcej malignity umožòuje využiť dobové kuratívne lieèebné prístupy. Je zrejmé, že hlavne na poli prevencie (nielen zh¾adiska rozsahu ale aj jej kvality) stále výrazne zaostávame za vyspelými krajinami. Preventívne prehliadky majú svoj prínos isvoje náklady. Preto je zrete¾né, že odoporuèený rozsah skríningu je unás menší ako vkrajinách sväèšou ekonomickou silou.

Tu by mohla významne pomôcť informovaná azanietená odborná alaická verejnosť. Ahlavne kompetentná zdravotnícka administratíva.

Vostatných rokoch (desaťroèiach) sme svedkami významného pokroku vpoznatkoch okostnom postihnutí pri malignite. Kdispozícii máme celý rad dobových diagnostických metód, ktoré zásadne menia algoritmy vyšetrovacích postupov. Okrem nových biochemických markerov aklasického röntgenu je tu poèítaèová tomografia, magnetická

rezonancia, scintigrafia skeletu pomocou 99mTechnecium sestamibi alebo pozitívna elektronová tomografia.

Súèasne sa významne rozšírili aj terapeutické možnosti dostupnosťou širokej apestrej palety lieèiv, vrátane cielenej terapie pomocou monoklonových protilátok. Integrálnu súèas ť štandardnej akomplexnej lieèby kostnej nádorovej choroby predstavujú bisfosfonáty. Pre klinickú prax sú dôležité nielen teoretické informácie otýchto liekoch, ale aj èíslami zmetanalýz dokumentovaná ich úèinnosť apreh¾ad ich indikácií adoporuèení pre praktickú lieèbu. Ve¾kým prínosom je erudovaná ortopedická lieèba hroziacich alebo rozvinutých komplikácií, radioterapia alieèebná rehabilitácia.

Pokia¾ už malígna choroba vznikne, tak si každý pacient kladie otázku: Ak budem mať bolesti, budú sa dať zmierniť? Rozsiahla kapitola olieèbe bolesti odráža prudký rozvoj farmakológie aj vtejto oblasti. Súèasne prináša praktické informácie ofarmakológii liekov, ktoré sa používajú na lieèbu bolesti, ale aj praktické doporuèenia. Svoje miesto má taktiež psychoterapia pri lieèbe bolesti.

Príliš èasto sa vyskytujú práve rezervy vrámci adekvátnej kontroly bolesti. Pritom neposkytnutie primeranej analgetickej terapie je možno považovať za zanedbanie základnej zdravotnej starostlivosti otrpiaceho chorého. Navyše, zlepšenie kvality èasto limitovaného prežitia chorých je možné súspechom dosiahnuť celým radom bežne dostupných lieèiv, prípadne ich kombináciami, èo minimalizuje ich ved¾ajšie úèinky. Napriek hmatate¾ným pokrokom vterapii malignít ametastazujúcich nádorov sme stále príliš èasto ve¾mi málo úspešní. Ve¾a, ve¾mi ve¾a ostáva urobiť. Ove¾a viac, ako sa dosiahlo doteraz.

M. Mistrík

BA28.2.2005

Úvod

Maligní choroby nejsou nijak vzácné. Vprùbìhu života vznikne nejménì jedna maligní nemoc ukaždého tøetího obyvatele naší republiky akaždý ètvrtý obyvatel této zemì na maligní chorobu zemøe.

Americká onkologická spoleènost udává, že umužù je doživotní riziko vzniku malignity 44,70% aúmrtí na malignitu: 23,61%. Užen je doživotní riziko vzniku malignity 38%, úmrtí na malignitu 25%.

Vgrafech 1 a2 informujeme oincidenci nejèastìjších maligních chorob vÈR. Graf 3 pøináší nelichotivá èísla oprùmìrném 5letém pøežití onkologických pacientù vEvropì. Vtéto tabulce je ÈR za evropským prùmìrem. Je otázka proè. Domníváme se, že pøíèinou bude spíše pozdní diagnostika než zpùsoby léèby.

Graf 4 informuje opoøadí ÈR dle incidence maligních chorob. Další grafy 5, 6, 7 a8 informují oumístìní ÈR vžebøíèku incidence nìkterých maligních chorob agraf 9 ovzestupu incidence tìchto chorob vposledních letech.

Tato data dokazují, že jde ovelmi vážného nepøítele, takže je jeho hrozbu nutno brát vážnì ateoreticky se na setkání stímto nepøítelem pøipravit.

Otom, co je možné dìlat, aby se zmenšilo riziko vzniku manifestní maligní choroby, informují kapitoly 20 a21, vìnované primární asekundární prevenci. Oblast hereditárních nádorù zde však neprobíráme, odkazujeme zájemce na podrobnou kapitolu vknize Obecná onkologie apodpùrná léèba, Adam, Vorlíèek, Koptíková - Grada 2003.

Pokud však již manifestní maligní choroba vznikne, velmi èasto postihuje skelet atrápí nemocného intenzivními bolestmi, omezuje jeho pohyb anìkdy zpùsobuje dokonce paraparézu èi paraplegii.

Kapitoly 1 až 20 této publikace jsou zamìøeny

ina možnosti komplexní podpùrné léèby pøi metastatickém kostním postižení.

• Hlavním cílem (primary endpoint vdnešní medicínské hantýrce) této publikace je tedy shrnutí možností podpùrné apaliativní léèby pøi postižení kostí (kapitoly 1 až 20).

• Druhým hlavním cílem je nabídnout pøesné informace omožnosti primární asekundární prevence (kapitoly 21 a22).

• Prvním vedlejším cílem (secondary endpoint) této publikace je podrobnì informovat olécích ze skupiny bisfosfonátù anastavit zrcadlo jejich úèinnosti.

• Druhým vedlejším cílem je poskytnout ètenáøi èerstvý pohled na farmakologii analgetik zpozice roku 2005. Ikdyž analgetikùm byly vìnovány èetné èlánky vèeských lékaøských èasopisech, vroce 2005 není kdispozici aktuální farmakologická monografie ztéto oblasti.

Tyto cíle uvádíme na vysvìtlení asymetricky vìtšího rozsahu kapitoly obisfosfonátech aanalgeticích.

Doufáme, že publikace pøinese užiteèný pøehled informací pro všechny lékaøe, ošetøující tyto nemocné, ale možná vní najdou pouèení inelékaøi. Aještì jedna drobnost. Uvìdomili jsem si, že pokud lékaøi chtìjí psát pøehled oklinických studiích, hodnotit je adìlat znich závìry pro praxi, musí mít úplné vzdìlání pøes plánování astatistické hodnocení klinických studií, nebo musí mít za spoluautora odborníka na tuto oblast vìdy. Aproto jsou spoluautoøi této publikace odborníci na klinické studie zCBA–Centrum biostatistiky aanalýz LF aPøF Masarykovy univerzity vBrnì, a jsou autory závìreèného hodnocení nových preparátù bisfosfonátù.

Autoøi

Nejčastější onkologické diagnózy v ČR – rok 1999

Počet případů na 100 000 osob Muži

0255075100125

Jiný ZN kůže120,9

ZN průdušky – bronchu a plíce

ZN tlustého střeva a konečníku

ZN předstojné žlázy – prostaty

ZN močového měchýře –vesicae urinariae

ZN ledviny mimo pánvičku

ZN žaludku

ZN slinivky břišní

Zhoubný melanom kůže

ZN jater a intraheptálních žlučových cest

Počet případů na 100 000 osob Ženy

0255075100125

Jiný ZN kůže107,7

ZN prsu

ZN tlustého střeva a konečníku

ZN těla děložního

Carcinoma in situ – hrdla děložního – cervicis uteri

ZN průdušky – bronchu a plíce

ZN vaječníku

ZN hrdla děložního – cervicis uteri

ZN ledviny mimo pánvičku

ZN žaludku

Zdroj: ÚZIS ČR

Nejčastější onkologické diagnózy v ČR – rok 1999

Obě pohlaví

ZN tlustého střeva a konečníku

ZN průdušky – bronchu a plíce

ZN prsu

ZN předstojné žlázy – prostaty

ZN ledviny mimo pánvičku

ZN močového měchýře –vesicae urinariae

ZN žaludku

ZN těla děložního

ZN slinivky břišní

Počet případů na 100 000 osob

0255075100125

Zdroj: ÚZIS ČR

Graf 1
Graf 2

Graf 3

Graf 4

Relativní 5-ti leté přežití pacientů všech onkologických diagnóz – věk 15–44 let, data za období 1990–1994

Muži

Rakousko

Norsko

Island

Švédsko

Dánsko

Německo

Finsko

Skotsko

Anglie

Itálie

Švýcarsko

Evropa

Wales

Nizozemí

Francie

Španělsko

Malta

Slovinsko

Česká republika

Slovensko

Polsko

Estonsko

Relativní 5-ti leté přežití

Relativní 5-ti leté přežití Ženy

Švýcarsko

Francie

Norsko

Finsko

Island

Švédsko

Malta

Rakousko

Itálie

Nizozemí

Španělsko

Dánsko

Evropa

Skotsko

Anglie

Německo

Česká republika

Slovinsko

Wales

Slovensko

Polsko

Estonsko

Zdroj: EUROCARE-3

Incidence zhoubných nádorů ve vybraných evropských zemích: Všechny novotvary kromě ZN kůže

ASR – evropský standard Muži ASR

Maďarsko

Francie

Česká republika

Belgie

Slovensko

Německo

Lucembursko

Polsko

Nizozemí

Slovinsko

Itálie

Estonsko

Norsko

Švýcarsko

Rakousko

Dánsko

Španělsko

Irsko

Portugalsko

Švédsko

Velká Británie

Finsko

Litva

Lotyšsko Řecko

Dánsko

Maďarsko

Nizozemí

Švédsko

Norsko

Česká republika

Irsko

Německo

Belgie

Velká Británie

Lucembursko

Finsko

Francie

Rakousko

Itálie

Slovinsko

Polsko

Švýcarsko

Slovensko

Estonsko

Portugalsko

Lotyšsko

Litva

Španělsko Řecko

Zdroj: Globocan 2000

Graf 5

Graf 6

Incidence zhoubných nádorů ve vybraných evropských zemích: ZN tlustého střeva a konečníku

Muži

Česká republika

Maďarsko

Slovensko

Německo

Irsko

Rakousko

Nizozemí

Portugalsko

Norsko

Francie

Slovinsko

Dánsko

Belgie

Lucembursko

Velká Británie

Itálie

Švédsko

Španělsko

Švýcarsko

Polsko

Estonsko

ASR – evropský standard

ASR – evropský standard Ženy

050607010203040010203040

Maďarsko

Norsko

Německo

Česká republika

Lucembursko

Dánsko

Nizozemí

Irsko

Belgie

Francie

Slovensko

Rakousko

Slovinsko

Velká Británie

Švédsko

Portugalsko

Itálie

Švýcarsko

Finsko

Španělsko

Estonsko

Polsko

Finsko

Litva

Lotyšsko Řecko

Lotyšsko

Litva

Řecko

Zdroj: Globocan 2000

Incidence zhoubných nádorů ve vybraných evropských zemích: ZN ledviny

Muži

Česká republika

ASR – evropský standard

ASR – evropský standard Ženy

Česká republika

Maďarsko

Litva

Lotyšsko

Německo

Finsko

Francie

Estonsko Norsko

Litva

Itálie

Polsko

Rakousko

Švýcarsko

Slovinsko

Nizozemí

Belgie Slovensko

Irsko

Dánsko

Švédsko

Velká Británie

Španělsko

Lucembursko

Řecko

Portugalsko

Maďarsko

Lotyšsko

Finsko

Estonsko Norsko

Německo

Slovensko

Švédsko

Rakousko

Dánsko

Belgie

Francie

Švýcarsko

Lucembursko Polsko

Nizozemí Slovinsko

Itálie

Irsko

Velká Británie

Řecko

Španělsko

Portugalsko

Graf 7

Graf 8

Incidence zhoubných nádorů ve vybraných evropských zemích: ZN bronchu a plíce

Muži

Maďarsko

Polsko

Belgie

Estonsko

Česká republika

Slovensko

Slovinsko

Nizozemí

ASR – evropský standard

ASR – evropský standard Ženy

0100500102030

Dánsko

Maďarsko

Velká Británie

Irsko

Nizozemí

Norsko

Polsko

Česká republika

Lucembursko

Lucembursko

Itálie

Litva

Lotyšsko Řecko

Francie

Španělsko

Německo

Švýcarsko

Velká Británie

Dánsko

Rakousko

Irsko

Finsko

Norsko

Portugalsko

Švédsko

Švédsko

Rakousko

Švýcarsko

Německo

Belgie

Slovinsko

Estonsko

Itálie

Slovensko

Finsko

Francie

Lotyšsko Řecko

Litva

Portugalsko

Španělsko

Zdroj: Globocan 2000

Incidence zhoubných nádorů ve vybraných evropských zemích:

Muži

Finsko

Švédsko

Norsko

Belgie

Švýcarsko

Francie

Nizozemí

Německo

Lucembursko

Rakousko

Irsko

Velká Británie

Maďarsko

Estonsko

Portugalsko

Česká republika

Slovinsko

Dánsko

Litva

Slovensko

Polsko

Itálie

Španělsko

Lotyšsko

Řecko

ASR – evropský standard

ASR – evropský standard Ženy

Nizozemí

Dánsko

Francie

Belgie

Švédsko

Finsko

Velká Británie

Německo

Irsko

Švýcarsko

Lucembursko

Norsko

Rakousko

Maďarsko

Itálie

Slovinsko

Portugalsko

Česká republika

Španělsko

Polsko

Slovensko

Estonsko

Lotyšsko Řecko

Litva

případů na 100 000 obyvatel

Vývoj

hrubé

incidence zhoubných nádorů v České republice

Celkový přehled

Rok

Zdroj: ÚZIS ČR

Všechny ZN (C00-C97, D00-D09)

Všechny ZN kromě kožních (C00-C97 bez C44, D00-D09)

Graf 9

1Patofyziologie kostní remodelace ahomeostáze kalcia

1.1Základní informace

ostruktuře kosti,kostních buňkách ajejich regulacích

Každá kost má dùmyslnou architekturu svojí stavby, odpovídající míøe avektoru zátìže. Vìtšina kostí má zevní kompaktní vrstvu, která je vyztužena vnitøní trabekulární èástí (konstrukcí), díky níž má kost optimální mechanické vlastnosti. Podrobnosti okostní architektuøe pøenecháme uèebnicím anatomie ahistologie. Pøipomeneme pouze, že kost se skládá zorganické èásti, zvané osteoid, na níž jsou deposita anorganické hmoty vkrystalické formì. Ta tvoøí dvì tøetiny suché váhy kosti. Chemicky se jedná ohydroxyapatit se základními stavebními kameny kalciem afosfátem asdalšími navázanými anionty (HPO4-, karbonát, citrát, fluorid) akationty (magnezium, natrium èi stroncium). Nìkteré látky ze zevního prostøedí mají specifickou vlastnost – vázat se dlouhodobì na tuto anorganickou kostní hmotu (tetracykliny, polyfosfáty, bisfosfonáty). Ukládají se hlavnì vmístech kostní novotvorby.

Organická kostní matrix (osteoid) tvoøí asi 35 % suché kostní váhy. Je z90 % tvoøena kolagenem, který dává kosti pevnost na tah, podobnì jako armovací tyèe vželezobetonu. Zbylých 10 % organické hmoty tvoøí rùzné nekolagenní proteiny, jejichž role není zcela jasná. Jedná se oosteonektin, osteokalcin – zvaný døíve gla-protein, osteospontin akostní sialoprotein. Vzhledem ktomu, že nìkteré znich jsou tvoøeny pouze vkosti, lze jejich plazmatickou hladinu èi vyluèování vmoèi považovat za parametry kostního metabolismu.

Organická kostní matrix také obsahuje rùzné rùstové faktory, napøíklad transforming growth factor beta, insulin-like growth factor II. Ty se uvolòují pøi odbourávání kosti amají svoji fyziologickou úlohu. Uzdravé dospìlé osoby je kost neustále pøemodelována. Stará, únavou materiálu poškozená kostní hmota, je nahrazována novou. Vprùbìhu jednoho roku je remodelováno 2–10% kostní hmoty. Pomìr

remodelace trabekulární ku kortikální kosti je 80%:20 %.

Podnìt, který urèí, která èást kosti se má remodelovat, zatím pøesnì neznáme. Pouze je známo, že proces remodelace ovlivòují vitaminy (A, C, D), hormony (rùstový hormon, tyroxin, parathormon, estrogeny, testosteron) amechanická zátìž.

1.1.1

Kostní remodelační jednotka

Pro pøedstavu pochodù vkosti je velmi užiteèný termín bone multicelular unit, nebo také bone remodeling unit, do èeštiny pøeloženo kostní remodelaèní jednotka. Je složena zosteoklastù, které odbourávají kostní hmotu azjejich protikladu, osteoblastù (budovatelù kosti), které tvoøí organickou kostní hmotu. Ta již pak extracelulárnì kalcifikuje. Obojí buòky mají svoje prekurzory vkostní døeni, byť vrùzných bunìèných liniích. Za fyziologického stavu je mezi tìmito systémy bunìk rovnováha, tak jako je rovnováha vcytokinové síti stimulaèních ainhibièních pùsobkù.

Osteoklastyse odvozují zmonocytární-makrofágové bunìèné linie, zatímco osteoblasty vycházejí zmesenchymální linie stromálních bunìk kostní døenì. Vývoj osteoklastù je kontrolován osteoblasty, které produkují colony-stimulating factor, osteoclast differentiation factor acytokiny ovlivòující diferenciaèní procesy tìchto bunìk.

1.1.2Osteoblasty

Osteoblasty vznikají zmezenchymálních bunìk, znichž vznikají také adipocyty asvalové buòky. Hlavními transkripèími faktory pro vývoj osteoblastu je Runx-2 a core-binding factor 1α (CBFA1). CBFA1 stimuluje pak expresi všech genù, spojených svývojem osteoblastu. Umyši bez CBFA1 nedochází kvývoji kosti.

Vývoj osteoblastù není tak dobøe zmapován jako je tomu uosteoklastù. Pøedpokládá se, že èasný prekurzor osteoblastu tvoøí vìtší množství alka-

lické fosfatázy, zatímco vyzrálá forma produkuje ve zvýšené míøe osteokalcin amatrix pro kalcifikaci. Nejdùležitìjším faktorem, stimulujícím rùst adiferenciaci osteoblastù, je bone morphogenic protein.

Osteoblasty tvoøí na povrchu kostní hmoty strukturu podobnou epitelu, navzájem propojenou cytoplazmatickými mùstky.Tyto buòky tvoøí avpøípadì potøeby jedním smìrem secernují organickou kostní matrix. Poté, co osteoklast vytvoøí vkostní struktuøe defekt, dochází kjeho vyplnìní organickou kostní matrix, kterou tvoøí aktivované osteoblasty. Kpøebudování jedné kostní jednotky je zapotøebí pøibližnì tøi mìsíce.

Aktivita osteoblastù podléhá èetným regulaèním vlivùm. Snahou farmakologického výzkumu bylo aje nalézt takové látky, které by jejich aktivitu žádoucím smìrem stimulovaly. Zatím jsou známy následující látky, které pøi systémovém podání stimulují aktivitu osteoblastù: fluorid, parathormon, nìkteré prostaglandiny a insulin-like growth factor 1 . Rùst adiferenciaci osteoblastù dále ovlivòují: plateled-derived growth factor, fibroblast growth factor atrasforming growth factor beta. Znich byl vklinické praxi zatím použit pouze fluorid. Vedl sice knárùstu kostní hmoty, ale nevedl ke zmenšení poètu patologických fraktur adalších kostních komplikací. Ve fázi klinického zkoušení je parathormon.

Oèetných dalších látkách bylo experimentálnì prokázáno, že pøi podání in vitro do blízkosti kosti aktivují kostní novotvorbu. Tyto látky však ovlivòují èetné další systémy, aproto jejich systémová aplikace by nebyla vhodná pro èetné další úèinky. Na druhé stranì lokální aplikace látek stimulujících osteoblasty by mohla pomoci øešit urèité problémy. Pøedstavují jednu zcest, jak urychlit hojení kosti, èi

Tabulka 1.1 Faktory ovlivòující formování kosti (Fleisch, 2000)

Vzestup kostní hmoty Pokles kostní hmoty

Systémové podání

• fluorid• kortikosteroidy

• parathmormon

• prostaglandiny

• cytokiny

• BMP, FGFs

Cílené lokální podání

• TGF beta, PDGF,

• IGFs,. prostaglandiny

BMP = bone morphogenic proteins,FGF = fibroblast growth factors,TGF beta = transforming growth factor beta,PDGF = plateled derived growth factor,IGFs = insulin-like growth factors

zpùsobit žádoucí nárùst kostní hmoty napøíklad pøi paradentóze. Zda se tyto látky dostanou do praxe, ukáže èas.

Kortikosteroidy naproti tomu inhibují kostní formaci zøejmì tím, že indukují apoptózu osteoblastù. Vlivy modulující aktivitu osteoblastù jsou shrnuty vtabulce 1.1.

1.1.3Lining cells

Osteoblasty lze mikroskopicky rozlišit na aktivní buòky, které tvoøí kostní matrix, ana jejich klidové formy, které mají plochý tvar. Ty tvoøí vlastnì bariéru mezi kostí akrví. Anglická literatura pro nì používá termín lining cells.

1.1.4Osteocyty

Vprùbìhu kostní remodelace, když osteoblasty pøestanou tvoøit kostní matrix, dochází kjejich postupnému zazdìní do kostní hmoty avtéto formì se nazývají osteocyty. Pøestože osteocyty jsou nejpoèetnìjším bunìèným typem vkosti, jejich funkce není jasná. Jsou spojeny navzájem kanálky, takže tvoøí velké syncytium, umožòující kosti reagovat na stimul ve velkém rozsahu.

Pøedpokládá se, že jsou zodpovìdné za složení mimobunìèné kostní tekutiny, atedy za homeostázu kalcia, ale také za adaptaci kosti na mechanické vlivy.

1.1.5Osteoklasty

Osteoklasty mají pùvod vhematopoetické buòce, vbuòkách monocyto-makrofágové linie. Obvykle jsou vícejaderné. Zbunìk monocytové-makrofágové linie vznikají napøed neaktivní osteoklasty, které podléhají èetným aktivaèním vlivùm. Jsou lokalizovány na povrchu kosti ve vkleslináchdepresích zvaných lakuny.

Okrajeaktivovanéhoosteoklastusenavážípomocíintegrinùnaspecificképeptidovésekvence matrix.ProzjednodušenísilzeosteoklastpøedstavitjakoEKGpøísavkunakùžihrudníku.Doprostorumezipovrchemkostiaosteoklastempak zaèneosteoklastaktivnìvypouštìtkationtyH+pomocíprotonovéATPázy.Docházítedyklokální acidifikaciarozpouštìníkosti.Mimovodíkových kationtùjsoudotohotoprostorusecernoványproteolytickéenzymy,kterérozpouštìjíkostnímatrix. Zároveòdocházíkuvolòováníaaktivacièetných rùstovýchfaktorù,imobilizovanýchvazbouna kostnítkáò.Hloubkataktovytvoøenéhoresorbovanéhopøíkopusouvisísživotnostíosteoklastù,která

Tabulka 1.2 Faktory ovlivòující odbourávání kosti (Fleisch, 2000)

Kostní resorpce

Vzestup intenzity resorpce Pokles intenzity resorpce

Systémový vliv

PRH, PTHrPkalcitonin

kalcitriolestrogeny

thyroxinandrogeny

Lokální

RANKL, synonymem osteoprotegerin

OAF

Dále pak: IL-1, IL-3, IL-6, Dále pak: TGF beta, IL-11, IL-17, MIF, FGF, INF gama, IL-4, IL-10, prostaglandiny, TNF alfa IL-13, IL-18 abeta, TGF alfa, M-CSF, GM-CSF, SCF

TNF tumor necrosis factor,TGF = transforming growth factor,M-CSF = macrophage colony stimulating factor,GM-CSF = granulocyte-macrophage colony stimulating factor SCF = stem cell factor,MIF 1a= macrophage inflammatory protein 1a

jekolem16dní.Osteoklastyodbourávajíkostní hmotuvetvarukanálku,kterýpozdìjizaujmenová kostníjednotka,osteon.

Aktivita osteolýzy se odvíjí od rychlosti diferenciace nových osteoklastù aaktivity stávajících osteoklastù a je pod èetnými regulaèními vlivy.

Tøi nejdùležitìjší hormony, ovlivòující resorpci kosti, jsou: parathomon, 1, 25 (OH) vitamin D (kalcitriol) akalcitonin. První dva stimulují osteolýzu, tøetí ji brzdí. Pohlavní hormony, estrogeny atestosteron brzdí osteolýzu.

Parathormone related proteins (PRHrP), nìkdy též synonymem parathormone related hormone, èesky parathormonu podobné (pøíbuzné) proteiny, aktivují osteolýzu. Tyto proteiny mají význam za fetálního života, kdy modulují diferenciaci chondrocytù, zatímco udospìlých jsou zodpovìdné za osteolýzu zpùsobenou maligním procesem.

Aktivitu osteoklastù stimulují alespoò in vitro èetné cytokiny: interleukiny1, 3, 6 a11, tumor necrosis factor alfa abeta, macrophage colony-stimulating factor (M-CSF), granulocyte-macrophage colony-stimulating factor (M-CSF), ale iGM-CSF, stem cell factor (SCF), aprostaglandiny. Opaèný vliv mají, alespoò in vitro, interferon gama, tumor growth factor beta, interleukin 4 a13 aantagonista receptoru interleukinu 1. Tyto faktory snižují aktivitu osteoklastù. Informace shrnuje tabulka 1.2. Nejdùležitìjšími lokálními stimulátory osteoklastù jsou macrophage colony stimulating factor aligand aktivující receptor aktivátoru nukleárního faktoru kappaB (receptor activator of nuclear factor kappaB ligand (RANKL).

1.1.6Nejvýznamnější regulační mechanismus – osteoprotegerin –RANKL

Nejvýznamnìjším faktorem, regulujícím aktivitu osteoklastù, jsou však samy osteoblasty. Osteoblasty exprimují na svém povrchu takzvaný osteoclast activating factor (OAF) (faktor stimulující diferenciaci osteoklastù). Synonymum je receptor activator of nuclear factor kappaB ligand (RANKL), èesky ligand vázající se na receptor, aktivující nukleární faktor kappaB (RANKL). (Vzhledem kdélce názvu RANKLpovažujeme OAF za mnohem stravitelnìjší název, ale používanìjší je RANKL.) Tento ligand (RANKL) byl izolován nejdøíve zpovrchu osteoblastù, pozdìji istromálních bunìk. RANKLpatøí do tumor necrosis factors superfamily. Mimo osteoblasty je pøítomen také na stromálních buòkách aje také uvolòován aktivovanýmiT-buòkami.

Vìtšina osteotropních faktorù (parathormon, 1,25 dihydroxyvitamin Daprostaglandiny) indukují diferenciaci osteoklastù spíše zvýšením exprese RANKLstromálními buòkami aosteoblasty, než pøímou stimulací progenitorù osteoklastù.

OAF (synonymem RANKL) stimuluje aktivitu osteoklastù aaktivuje diferenciaèní cestu, na jejímž konci je aktivní osteoklast. Jde ojednoznaènou pozitivní zpìtnou vazbu. Aby došlo kdiferenciaci prekurzorù osteoklastù, je nutný pøímý kontakt tìchto prekurzorù saktivovaným osteoblastem nebo stromální buòkou kostní døenì, exprimujícím RANKL, synonymem OAF na svém povrchu. Stimulace osteoklastù probíhá po navázání RANKLna RANK jak signální cestou pomocí nukleárního faktoru kappaB, tak pomocí Jun N-terminální kinázy.

Tato pozitivní zpìtná vazba má však další regulaèní prvek, atím je glykoprotein ze skupiny tumor necrosis factor receptor superfamily, tvoøený stromálními buòkami, osteoblasty apre-B buòkami. Tato látka se nazývá osteoprotegerin (ochránce kosti). Byl izolován vroce 1997.

Po navázání osteoprotegerinu na RANKLse zablokuje schopnost tohoto ligandu vázat se na RANK, atedy stimulovat maturaci osteoklastù, atak se sníží na intenzitu osteolýzy.

Pøedpokládá se, že pomìr RANKLku osteoprotegerinu urèuje výslednou aktivitu osteoclast differentiating faktoru, atedy hraje klíèovou roli vregulaci kostní pøemìny, viz obr. 1.1.

Patologicky zvýšená koncentrace (overexprese) osteoprotegerinu zpùsobuje osteopetrózu asnížená produkce zpùsobuje osteoporózu (Kong, 1999).

Obr. 1.1 Buòky osteoklastù mají na svém povrchu receptor zvaný RANK (receptor aktivující nukleární faktor kappaB). Na tento receptor se váže ligand nacházející se na osteoblastech, který se nazývá RANKL(receptor activator of nuclear factor kappaB ligand), èesky ligand receptoru aktivujícího nukleární faktor kappaB. Po navázání tohoto ligandu zosteoblastù na jeho receptor na osteoklastech dochází kaktivaci osteoklastù. Tento mechanismus zajišťuje rovnováhu osteoblastických astromální bunìk sosteoklasty. Tuto rovnováhu pak dále ovlivòuje regulaèní protein snázvem osteoprotegerin. Osteoprotegerin je solubilní receptor, který se váže na ligand RANKLablokuje tak interakci ligandu areceptoru, což inhibuje osteoklastogenezi

Toto teoretické poznání vedlo samozøejmì ktestování následujících hypotéz:

• zpomalit patologickou osteolýzu farmakologickými zásahy do rovnováhy osteprotegerin –RANKL– tuto nejnadìjnìjší cestu zmíníme dále

• ovlivnit adherenci osteoklastù ke kosti

• inhibovat proteázy produkované osteoklasty, napøíklad katepsin K

První klinické zkušenosti sovlivněním rovnováhy osteoprotegerin-RANKL

Bekker (2001) zveøejnil první zkušenosti saplikací jedné dávky osteoprotegerinu postmenopauzálním ženám. Body (2003) uveøejnil první výsledky studie fáze Ispreparátem nazvaným AMGN 0007, což je rekombinantní osteoprotegerin, upacientù smyelomem akarcinomem prsu.

Ale nejen rekombinantní osteoprotegerin je testován, testovány jsou také protilátky proti antigenu RANKL. Zkušenosti zfáze Iklinické studie testující preparát nazvaný AMG-162, což je lidský monoklonální imunoglobulin IgG2 svysokou afinitou klidskému RANKL, jsou velmi povzbudivé. Úèinek této léèby byl vyhodnocován dle markerù osteolýzy. Bekker (2004) popisuje jejich rychlý pokles (do 12 hodin) adlouhodobé snížení, trvající až 6mìsícù.

Je nadìje, že tyto léky by mohly pøedèít svojí úèinností bisfosfonáty. Zda se do klinické praxe dostanou rekombinantní analoga osteoprotegerinu nebo protilátky proti RANKL, intenzivnì vyvíjené firmou AMGEN, ukáží teprve výsledky dalších klinických studií.

1.2Faktory ovlivňující hladinu kalcia

Stabilní hladina ionizovaného kalcia je vorganismu udržována vlivem parathormonu. Míra sekrece parathormonu nepøímo závisí na koncentraci aktivního, tedy ionizovaného kalcia. Parathormon stimuluje kostní resorpci azvyšuje reabsorpci kalcia vledvinách. Parathormon dále indukuje hydroxylaci 25 hydroxy-vitaminu D na 1, 25 dihydroxy-vitamin D (kalcitriol) vledvinì. Kalcitriol zvyšuje vstøebávání vápníku ze støeva anezávisle na parathormonu stimuluje kostní resorpci.

Deriváty vitaminu D(1, 25 dihydroxy vitamin D a24, 25 dihydroxy vitamin D) jsou dùležité pro normální mineralizaci.

Pokud se poruší zpìtná vazba, napøíklad díky autonomní sekreci parathormonu, nebo dùsledkem

tvorby podobných peptidù nádorovými buòkami (parathormon related peptide– PTHrP), následuje hyperkalcemie.

Kalcitonin, produkt parafolikulárních bunìk, inhibuje osteolýzu, není však jasné, zda je to jeho fyziologická úloha.

Denní pøíjem kalcia by mìl být udospìlého 1g, uadolescentù, vtìhotenství apøi laktaci ataké ustarších lidí pak 1,5g dennì. Vyšší dávky ve vyšším vìku jsou zdùvodòovány poruchou vstøebávání aporuchou metabolismu vitaminu D (Fleisch, 2000).

1.2.1Tři frakce sérového kalcia

Sérové kalcium existuje ve tøech formách: ionizovaná frakce, frakce vázaná na bílkoviny afrakce komplexnì vázaného kalcia. Asi 40 % kalcia je vázáno na bílkoviny, pøevážnì na albumin. Zbytek, 60% kalcia, pøedstavuje ultrafiltrovatelné neboli difúzní kalcium. Ztoho je 45 % vionizované formì a15 % ve formì komplexních solí scitrátem alaktátem. Všechny tyto tøi formy jsou vrovnováze, ale pouze ionizované kalcium je fyziologicky aktivní aje pod výše uvedenou kontrolou.

Standardnì se mìøí pouze celkové kalcium, více vybavené laboratoøe dnes mìøí iionizované kalcium. Vpøípadì, že metoda pro mìøení ionizovaného kalcia není kdispozici, používají se pøepoèítávací formulky, jak je uvedeno vèásti ohyperkalcemii.

1.3Markery kostního metabolismu

1.3.1Markery novotvorby kostní tkáně

Alkalická fosfatázaakostní forma alkalické fosfatázy

Intenzitu kostní novotvorby odráží celková aktiva alkalické fosfatázy, které zahrnuje aktivitu dvou hlavních frakcí, kostního ajaterní izoenzymu. Kostní forma izoenzymu je tvoøena aktivovanými osteoblasty. Hodnota kostního izoenzymu alkalické fosfatázy velmi dobøe koreluje sintenzitou kostní novotvorby, pokud se stanovuje dostateènì citlivou metodou – imunoesejí.

Osteokalcin (gla protein)

Osteokalcin je relativnì malý, nekolagenní protein. Je specifický pro dentin akost. Osteokalcin je tvoøen

pøevážnì osteoblasty aje ukládán spolu skostní matrix. Pouze malá èást se dostává do obìhu. Tato bílkovina má krátký poloèas, je rychle odbourávána vledvinách. Její plazmatická hladina koresponduje sintenzitou kostní novotvorby.

Prokolagen Iprodlužující peptidy (procollagenIextension peptides)

Kolagen I, základní stavební kámen organické kostní hmoty, je zbuòky secernován jako takzvaný prokolagen I.Znìho vznikne odštìpením aminoterminálního (PINP) (procollagen type IN-terminal extension peptide) akarboxyterminálního (PICP) (procollagen type IC-terminal peptide) prodlužovacího peptidu vlastní fibrila kolagenu. Uvedené prodlužovací (extenzní) peptidy je možno stanovit imunoesejí vséru. Jejich koncentrace souvisí sintenzitou kostní novotvorby. Dle nìkterých autorù je PINP senzitivnìjší než PICP.

1.3.2Markery

kostní resorpce

Odpad hydroxyprolinu ahydroxylysinu vmoči Pøi kostní resorpci je postupnì degradován kolagen až na aminokyseliny. Kolagen obsahuje 10–13 % hydroxyprolinu. Hydroxyprolin vzniká zprolinu posttranslaèní hydroxylací peptidového øetìzce. Volný hydroxyprolin na rozdíl od prolinu nemùže být použit pro resyntézu kolagenu aje proto vyluèován moèí.

Vzhledem ktomu, že pøes 50 % kolagenní hmoty je vkostech, je pohlíženo na odpad hydroxyprolinu vmoèi jako na marker kostní resorpce. Dalším zdrojem mùže však být C1q komplement, který obsahuje také signifikantní množství hydroxyprolinu. Hydroxyprolin však podléhá dalšímu metabolismu, takže odpad hydroxyprolinu odpovídá pouze 10 % odbouraného kolagenu zkostní hmoty.

To vše jsou dùvody pro nedostateènou korelaci odpadu hydroxyprolinu vmoèi saktivitou osteolýzy. Mimoto hydroxyprolin vmoèi mùže mít pùvod vjiných tkáních èi mít pùvod vpotravì, ato dále oslabuje informaèní hodnotu tohoto parametru.

Hydroxylysin je další aminokyselina typická pro kolagen. Stanovení hydroxylysinových glykosidù pøináší onìco pøesnìjší informaci než stanovení hydroxyprolinu.

Koncentrace kalcia vmoči nalačno Koncentrace kalcia vmoèi korigována na kreatinin pøedstavuje nejlevnìjší parametr kostní resorpce. Je to však velmi hrubý parametr, nedostateèný pro sledování zmìn kostního metabolismu.

Pyridinolin,deoxypyridinolinaprodukty odbourávání kolagen-Itelopeptidu

Lepším ukazatelem kostní destrukce než hydroxyprolin jsou pyridinium cross links, které jsou pøítomny vkolagenu. Pøíèné spoje mezi dvìma kolagenními vlákny vytváøejí pyridinolin adeoxypyridinolin.

Druhý parametr je pro kost specifiètìjší. Výhodou stanovení pyridinolinu adeoxypyridinolinu je skuteènost, že není tøeba žádné omezující diety, jako je tøeba pøi stanovení hydroxyprolinu.

Problémem je však technická stránka procesu. Pùvodnì byla analýza provádìna vysokotlakovou kapalinovou chromatografií, pozdìji byly vyvinuty sety pro imunoeseje. Dalším markerem odbourávání kosti je kostní sialoprotein (Garnero, P., 1997).

Nejnovìjší metodou je stanovení pomocí protilátek proti C- aN- terminálním telopeptidùm kolagenu typu I, obsahujícím pyridin. Na intenzitu metabolismu kolagenní sítì možno nejpøesnìji usuzovat zhodnot sérových hladin C-terminálního peptidu kolagenu typu I(ICTP).

Vprùbìhu kostní degradace je ICTPuvolòován do séra jako výraz stupnì kostní resorpce

Bylo zjištìno, že hladiny ICTPbyly vpøímém vztahu kpøítomnosti kostních bolestí, výskytu osteolytických lézí akostních fraktur. Hladiny ICTPnavíc dobøe korelují se stupnìm pokroèilosti nemoci, tj. stadii II-III oproti stadiu I(dle Durieho-Salmona).

Ukázalo se, že zvýšené hodnoty ICTPvšak mají neblahý význam nejen zhlediska prognostického výhledu adélky pøežití, ale izhlediska délky bezpøíznakového období nemoci po pøedchozí úspìšné léèbì .

Unemocných sdosažením léèebné odezvy dochází kpoklesu ICTP, zatímco vrelapsu kjeho zvýšení.

Osteomarkery doporučené pro klinické použití vroce 2005

Vsouèasné dobì je doporuèováno vyšetøování následujících kostních markerù :

• markery kostní resorpce: ICTP, N-telopeptid, pyridinolin, deoxypyridinolin

• markery kostní novotvorby: PICP, PINP, osteokalcin, kostní izoenzym AF, (PINP= N- terminální propeptid pokolagenu I)

1.4Mechanismy,kterými nádorové buňky ovlivňují kostní metabolismus

Musíme øíci, že není jedna univerzální signální

cesta, kterou nádorové buòky ovlivòují kostní metabolismus, ale že tìchto mechanismù je více. Zexperimentù in vitro vyplývá, že kostní metastázy rùzných nádorù ainfiltráty vkostech, tvoøené maligními krevními buòkami, se liší produkovanými pùsobky, které narušují pøirozenou dynamiku rovnováhy obmìny kostní hmoty astimulují pøedevším osteolýzu. Ve starší literatuøe pro nì byl vytvoøen termín osteoclast activating factor. Dnes je jich již popsána celá øada.

1.4.1Vznik osteolytických ložisek umnohočetného myelomu

Zvýšení lokální koncentrace RANKL asnížení koncentrace osteoprotegerinu

Vedoucími kandidáty na hlavní stimulátory osteolýzy umyelomu byly interleukin-1, interleukin-6 a macrophage inflammatory protein 1α Interleukin-1 je sice silným stimulátorem osteolýzy, ale množství interleukinu-1 produkované maligními buòkami je malé, takže IL-1 není utéto nemoci hlavním aktivátorem osteolýzy. Interleukin-6 je již tvoøen ve vìtším množství alze jej kvantitativnì stanovit pøímo vkostní døeni. Koncentrace IL-6 ve døeni však vždy nekorelovala sintenzitou osteolýzy. Interleukin-6 je tvoøen jak plazmatickými buòkami, tak istromálními buòkami poté, co se na nì naváží myelomové buòky. Pøesný podíl interleukinu-6 na osteolýze zatím neznáme, bude však vìtší než vpøípadì interleukinu-1.

Míru ostoelýzy zøejmì nejvíce ovlivòuje RANKL, který je tvoøen jako myelomovými, tak stromálními buòkami, nebo dysregulace dvojice RANKL– osteoprotegerin. Vexperimentech in vivo bylo prokázáno, že blokování RANKLmá zásadní inhibièní vliv na osteolýzu aztìchto pokusù se usuzuje, že RANKLje hlavním mediátorem osteolýzy umyelomu. Myelomové buòky mají potenciál zvyšovat produkci RANKLasnižovat tvorbu osteoprotegerinu ve stromálních buòkách kostní døenì. Pøesný mechanismus, kterým myelomové buòky toho dosahují, není znám. Jedním zkofaktorù, který stím souvisí, je hepatocyte growth factor, který je tvoøen myelomovými buòkami.

Macrophage inflammatory protein 1

Na druhém poøadí stojí bílkoviny ze skupiny chemokinù macrophageinflammatory protein-1 (MIP 1) α a β. Tyto bílkoviny jsou ze skupiny RANTES, mají funkci chemoatraktans aaktivátorù monocytù. MIPindukují in vitro pøemìnu progenitorù osteo-

klastù na aktivní osteoklasty ato zcela nezávisle na systému RANKL– osteoprotegerin.

DNAmikroanalýzy prokázaly, že zvýšená exprese tohoto genu, stejnì tak jako zvýšená hladina této bílkoviny vkrvi, koreluje se zvýšenou intenzitou osteolýzy (Roodman, 2004). Blokáda genu pro MIPnebo blokáda proteinu MIPin vitro výraznì brzdila osteolýzu na myším modelu.

Macrophage inflammatory protein 1 alfa zvyšuje intenzitu adhezívní interakce myelomových astromálních bunìk zvýšením exprese beta1 integrinù myelomovými buòkami. Tyto adhezivní interakce myelomových astromálních bunìk zpùsobují zvýšenou tvorbu interleukinu-6, RANKLaMIP1 alfa, èímž se uzavírá zpìtnovazebný cyklus.

Další stimulátory osteolýzy umnohočetného myelomu

Na stimulaci osteolýzy se dále podílejí následující cytokiny: interleukin–1β, interleukin–6, tumor necrosis factor alfa (TNF-α) TNF β (lymfotoxin) (Sezer, 2003, Barille-Nion, 2003).

Blokáda osteoneogeneze umnohočetného myelomu

Kostní ložiska umnohoèetného myelomu mají èistì osteolytický charakter. Tento jev vysvìtluje, proè pøibližnì upoloviny rentgenologicky zjevných ložisek je scintigrafie skeletu bez patologického nálezu. Pøíèina chybìjící reaktivní osteoneogeneze umyelomu je stále zahalena tajemstvím. Vposledních letech roušku této záhady poodkryl Tian (2003) spomocí genové microarray analýzy aimunohistochemické analýzy. Prokázal, že myelomové buòky exprimují Dickkopf 1 (DKK1), což je Wnt-signální antagonista. Dále prokázal, že zvýšená hladina DKK1 koreluje spøítomností fokálních kostních ložisek upacientù smyelomem. Vdalších pokusech bylo prokázáno, že sérum tìchto pacientù, které obsahovalo alespoò 12 ng DKK1/ml, inhibovalo diferenciaci myších myoblastù.

Ztìchto experimentálních dat se usuzuje na to, že DKK1 mùže zpùsobovat inhibici diferenciace osteoblastù upacientù smnohoèetným myelomem.

1.4.2Vznik osteolytických metastáz solidních nádorů

Osteolytická aktivita metastáz solidních nádorù je nejèastìji zpùsobená produkcí PTHrP (parathormone related peptide) nádorovými buòkami, které se váží na stejné receptory jako parathormon ave svém dùsledku indukují zvýšení exprese RANKLna stromál-

ních buòkách, což dále stimuluje osteolýzu. Pøi zvýšenì aktivní osteolýze vokolí metastázy se uvolòují ve zvýšené míøe na kost vázané rùstové faktory (transforming growth faktor beta) aty opìt stimulují metastatické buòky kdalší proliferaci aakceleraci tvorby PTHrP, èímž se uzavírá circulus vitiosus. PTHrPje tedy motorem kostních metastáz, takže jeho blokáda odpovídající protilátkou je testována farmaceutickými firmami, zatím bez známých závìrù.

Karcinomové buòky dále tvoøí nebo indukují tvorbu IL-6, prostaglandinu E2,M-CSF, IL-1, aTNF alfa, které také mají dùležitou tvorbu vaktivaci osteoklastù. Prostaglandin E2 zvyšuje expresi RANKL,

Dále je popisována souvislost mezi osteolýzou atvorbou následujících faktorù metastatickými buòkami: tumor necrosis factor alfa i beta – TNF alfa ibeta, tumor growth factor beta (TGF alfa), prostaglandiny E2, interleukiny (IL-1 alfa, IL-1 beta, IL-6), macrophage colony stimulating factor . Všechny tyto faktory stimulují diferenciaci aaktivitu osteoklastù.

Mimoto mohou nádorové buòky indukovat osteolýzu in vitro èetnými enzymy, nezávisle na aktivaci osteoklastù.

Dnes jsou již známy inìkteré znaky nádorových bunìk, které pøedurèují, zda tato buòka bude aktivovat osteolýzu èi nebude. Napøíklad exprese human epidermal growth factor-2 genu (HER-2 ac-erb-B2) nádorovými buòkami predisponuje ke vzniku kostních metastáz.

Produkce kostního sialoproteinu byla prokázána na nìkterých metastazujících buòkách, zøejmì jim umožòuje vazbu na kostní hmotu.

Podstatné je uvìdomit si, že kpatologické osteolýze ahyperkalcemii mùže dojít jak vlivem kostních metastáz, které do svého okolí produkují výše jmenované pùsobky, tak vlivem maligních bunìk vnádoru mimo kostní tkáò, které produkují do cirkulace tolik aktivátorù osteolýzy, že zpùsobí excesivní osteolýzu amohou zpùsobit ihyperkalcemii. Schématicky to znázoròuje obrázek 1.2. Podrobnosti uvádí Ascroft, 2003.

1.4.3Vznik osteoplastických metastáz solidních nádorů

Mechanismus vzniku osteoblastických metastáz je znám pouze èásteènì. Pøedpokládá se dùležitá role endotelinu-1, který stimuluje kostní tvorbu upacientek sosteoplastickými metastázami karcinomu prsu. Hladina endotelinu-1 je také zvýšená upacientù se osteoplastickými metastázami karcinomu prostaty.

Dalšími faktory, které jsou dávány do souvislosti skostními osteoplastickými metastázami, jsou: fibroblast growth factors, bone morphogenic proteins, plateled-derived growth factor, urokináza aprostatický specifický antigen (PSA).

Endotelin-1 je považován za hlavní faktor tvorby osteoplastických metastáz azøejmì izde dochází ktvorbì circulus vitiosus, endotelin-1 stimuluje osteoblasty aty opìt stimulují rùst metastázy. In vitro testy tuto hypotézu potvrzují, neboť vpokuse na zvíøeti bylo prokázáno, že podání selektivního antagonisty endotelinu 1 snížilo rùst osteoplastických metastáz.

Nicménì, aby mohla rùst osteoplastická metastáza, musí vjejím okolí probíhat reaktivní osteolýza. Proto upacientù smetastázami karcinomu prostaty jsou zvýšené pøi progresi osteoplastických metastáz také markery osteolýzy (Roodman, 2004). To je zøejmì dùvodem, proè inhibice osteolýzy bisfosfonáty je pøínosná ivpøípadì osteoplastických metastáz karcinomu prostaty.

1.4.4Hypotéza setby apůdy (seed and soil hypothesis)

Kostní mikroprostøedí pøedstavuje vhodnou pùdu pro uchycení arùst èetných nádorových bunìk, neboť stromální buòky produkují èetné cytokiny, které pravdìpodobnì stimulují rùst nádorových bunìk. Prokrvení kosti je nejintenzivnìjší vmístech èervené kostní døenì, aproto tyto oblasti jsou predilekèním místem vzniku metastáz.

Metastatické buòky, které zobìhu úspìšnì migrovaly do kostní tkánì, se váží pomocí svých adhezívních proteinù na stromální buòky atyto vazby

Obr. 1.2

K destrukci kostí mùže dojít vlivem postižení kostí maligními buòkami, jejichž lokálnì uvolnìné produkty aktivují osteoklasty. Kdifuzní osteolýze však mùže dojít ivdùsledku nádoru uloženého vmìkkých èástech, jehož produkty cirkulují v krvi a stimulují osteolýzu

jim umožní pro nì výhodné interakce. Vlivem interakcí maligních bunìk se stromálními buòkami se zvyšuje tvorba angiogenních faktorù ataké faktorù stimulujících osteolýzu, což pøispívá krùstu nádoru aosteolýze.

Kostní tkáò je velkým depozitem imobilizovaných rùstových faktorù (transforming growth factor beta, insulin-like growth factor IaII, fibroblast growth factor, plateled derived growth factor, bone morphogenic proteins, akalcium). Tyto rùstové faktory, uvolòované aaktivované vprùbìhu kostní resorpce, pøedstavují kvalitní kultivaèní médium pro rùst nádorových bunìk. Díky této pozitivní zpìtné vazbì (usazení první metastatické buòky – stimulace osteolýzy – uvolnìní aaktivování rùstových faktorù – aktivování rùstu kostní metastázy), mùže kostní metastáza rychle rùst apøetváøet kostní tkáò dle své potøeby. Vhodný zásah do této pozitivní zpìtnì vazby (tøeba bisfosfonáty) brzdí rùst metastáz iosteolýzu.

Vroce 1889 Stephan Paget napsal, že metastatické šíøení závisí na vlastnosti „setby apùdy“. Semena, neboli metastatické buòky, jsou roznášena po celém organismu, ale vyrostou pouze tam, kde je pro nì vhodná pùda. To, že metastazující buòky se usazují vurèitých tkáních, je zøejmì dáno urèitými adhezívními molekulami na jejich povrchu, které je ukotví do specifické tkánì, vtomto pøípadì do tkánì kostní. Podrobnosti lze nalézt vkapitole Patologie nádorù vknize Obecná onkologie apodpùrná léèba, Grada 2003. Predilekèní místa metastazování jednotlivých nádorù lze nalézt vknize Diagnostické aléèebné postupy umaligních chorob, Grada 2004.

Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook
Issuu converts static files into: digital portfolios, online yearbooks, online catalogs, digital photo albums and more. Sign up and create your flipbook.