OBSAH
1.USPOØÁDÁNÍLIDSKÉHOORGANISMU
1.1Buòka
1.1.1Bunìènéorganely
1.1.2Funkcebuòky
1.1.3Životnícyklusbuòky
1.2Tkánì
1.2.1Epitelovétkánì
1.2.2Pojivovétkánì
1.2.3Svalovátkáò
1.2.4Nervovátkáò
1.3Orgán,orgánovésoustavy,organismus
1.3.1Orgán
1.3.2Orgánovásoustava
1.3.3Organismus
1.4Kožníústrojí
1.4.1Stavbakùže
1.4.2Pøídatnéstrukturykùže–kožníadnexa
2.1.1Podílnervovésoustavynaudržováníhomeostázy
2.1.2Podílendokrinníchžláznaudržováníhomeostázy
2.2Tìlnítekutiny
2.2.1Množstvíasloženítìlníchtekutin
2.2.2Vodnírovnováhaorganismuajejíøízení
2.3Minerálníhospodáøstvíorganismu
2.3.1Biologickáfunkceminerálníchlátek
2.4Pomìrkyselinazásad
2.4.1Udržováníacidobazickérovnováhy
2.4.2Poruchyacidobazickérovnováhy
3.POHYBOVÝAPARÁT
3.1Kosternísoustava
3.1.1Kost
3.1.2Spojeníkostí–kostra
3.1.3Lebka
3.1.4Páteø
3.1.5Hrudník
3.1.6Kostrahorníkonèetiny
3.1.7Kostradolníkonèetiny
3.2Svalovásoustava
3.2.1Uspoøádáníkosterníhosvalu
3.2.2Svalováaktivita
3.2.3Svalyjednotlivýchsvalovýchskupin
3.2.3.1Svalyhlavy
3.2.3.2Svalykrku
3.2.3.3Svalyhrudníku
3.2.3.4Svalybøicha
3.2.3.5Svalyzad
3.2.3.6Svalyhorníkonèetiny
3.2.3.7Svalydolníkonèetiny
4.OBÌHOVÁSOUSTAVA
4.1.1Krvinky
4.1.1.1Èervenékrvinky
4.1.1.2Bílékrvinky
4.1.1.3Krevnídestièky
4.1.2Složeníkrevníplazmy
4.1.2.1Organickélátky
4.1.2.2Anorganickélátky
4.1.3Stavìníkrvácení .............................80
4.1.4Krevnískupiny
4.1.4.1UrèováníkrevnískupinysystémuAB0
4.1.4.2AntigenyskupinyRh
4.2Srdce .......................................86
4.2.1Stavbasrdce ...............................87
4.2.2Pøevodnísystémsrdeèní
4.2.3Èerpacífunkcesrdceajejíøízení
4.2.3.1Prùbìhsrdeèníhocyklu
4.2.3.2Øízenísrdeèníhovýdeje
4.2.4Zevníprojevysrdeèníèinnosti
4.3Obìhkrvevcévách
4.3.1Tepennáèástobìhu–uspoøádání
4.3.2Žilníèástobìhu–uspoøádání
4.3.3Tokkrvevelkýmobìhem
4.3.4Základnízákonitostitokukrvevcévách–hemodynamika
4.3.5Tepennýkrevnítlakatep
4.3.6Komplexníøízeníèinnostisrdceacév
4.4Mízníobìh
4.4.1Uspoøádánímízníhoobìhu
4.4.2Imunitnífunkce
5.DÝCHACÍSOUSTAVA
5.1Dýchacícesty–stavbaafunkce
5.2Plíce–stavbaafunkce
5.4Regulacedýchání
5.5Výmìnaatransportdýchacíchplynù
6.TRÁVICÍSOUSTAVA
6.1Obecnépoznámky
6.1.1Øízeníhybnostiasekrecevtrávicísoustavì
6.2Stavbaafunkcejednotlivýchèástítrávicísoustavy
6.2.1Dutinaústní
6.2.2Hltanajícen
6.2.3Žaludek
6.2.4Slinivkabøišní
6.2.5Játra
6.2.6Žluèníkažluèovécesty
6.2.7Tenkéstøevo
6.2.8Tlustéstøevo
7.LÁTKOVÝMETABOLISMUS
7.1Osudvstøebanýchcukrù
7.2Osudvstøebanýchtukù
7.3Osudvstøebanýchaminokyselin
8.ENERGETICKÝMETABOLISMUS
8.1Mìøeníenergeticképotøeby
8.2Energetickábilanceorganismu
8.3Tìlesnáteplotaajejíudržování
9.1.1Pøíjemcukrù
9.1.2Pøíjemvlákniny
9.1.3Pøíjemtukù
9.1.4Pøíjembílkovin
9.1.5Pøíjemminerálníchlátekavitaminù
10.1.1Stavbaledvin
10.1.2Funkcenefronupøitvorbìmoèi
10.2Vývodnémoèovécesty
11.REPRODUKÈNÍSOUSTAVA
11.1.1Varlata–stavbaafunkce
11.1.2Vývodnépohlavnícestyapøídatnéžlázy
11.1.3Zevnípohlavníorgány
11.2Reprodukènísoustavaženy
11.2.1Vnitønípohlavníorgány
11.2.2Vajeèníky
11.2.3Cyklickézmìnyreprodukèníchfunkcí
11.2.4Zevnípohlavníorgány
11.3Tìhotenství
11.4Kojení
12.ØÍDÍCÍSYSTÉMYLIDSKÉHOTÌLA
12.1Soustavažlázsvnitønísekrecí
12.1.1Hypotalamo-hypofyzárnísystém
12.1.2Štítnážláza
12.1.3Pøíštítnátìlíska
12.1.4Nadledviny
12.1.4.1Hormonykùrynadledvin
12.1.4.2Hormonydøenìnadledvin
12.1.5Endokrinnítkáòslinivkybøišní
12.1.5.1BuòkyB
12.1.5.2BuòkyA ...........................204
12.1.5.3BuòkyD
12.1.6Šišinka
12.1.7Pohlavníhormony
12.1.8Hormonyprodukovanéendokrinnímibuòkamiležícímivjiných tkáních .................................205
12.1.9Místníhormony
12.2Nervovásoustava (MiroslavOrel)
12.2.1Obecnécharakteristikystavbyaèinnostinervovésoustavy
12.2.1.1Nervovébuòky
12.2.1.2Klidový,generátorovýaakènípotenciál
12.2.1.3Synapse
12.2.1.4Mediátory
12.2.1.5Podpùrnébuòky
12.2.1.6Obalycentrálníhonervovéhosystému
12.2.1.7Mozkomíšnímok
12.2.1.8Cévnízásobenímozku
12.2.1.9Reflexy
12.2.2Páteønímíchaamíšnínervy
12.2.2.1Páteønímícha
12.2.2.2Míšnínervy
12.2.3Mozekamozkovénervy
12.2.3.1Mozkovýkmen
12.2.3.2Mozeèek
12.2.3.3Mezimozek
12.2.3.4Koncovýmozek
12.2.3.5Zobrazenímozku
12.2.3.6Hlavovénervy
12.2.4Smyslovéfunkce
12.2.4.1Zrak
12.2.4.2Sluch
12.2.4.3Orgánypolohyapohybu
12.2.4.4Chemoreceptory–chuťaèich
12.2.4.5Somatosenzorickýsystém
12.2.5Somatomotorickýsystém
12.2.6Autonomnínervovásoustava
12.2.6.1Centrálníaperiferníèástautonomnínervovésoustavy...275
12.2.6.2Funkèníèlenìníautonomnínervovésoustavy
12.2.7Biorytmy
12.2.8Funkènístavycentrálníhonervovéhosystému
12.2.9Psychofyziologie
1.USPOØÁDÁNÍLIDSKÉHOORGANISMU
Živáhmotamácharakteristickouchemickoustrukturu,nakterésepodílí øadaatomùamolekul.Hlavnískupinupøedstavují uhlík (chemickáznaèkaC), vodík (H), kyslík (O), dusík (N), fosfor (P)a síra (S).Jednotlivéatomysespojujívmolekuly,kbiologickyvýznamným molekulám patøínapø.deoxyribonukleovákyselina (DNKneboDNA–zangl.acid=kyselina)aglukóza(krevnícukr).Kombinacímolekulvznikáživáhmota,kterájeuspoøádanávrùznétypy bunìk.
1.1 BUÒKA
Buòkyjsounejmenšíanejjednoduššístavební(strukturální)afunkèníjednotkyorganismuschopnésamostatnéexistence.Vprostoráchmezibuòkamijemezibunìènáhmotaprostoupenátkáòovýmmokem,kterýzprostøedkováválátkovouvýmìnumezibuòkamiacévnímitekutinami,tj.krvíamízou.Studiustavbyafunkce bunìksevìnuje cytologie.
Buòka(cellula)mánapovrchu plazmatickoumembránu,uvnitøbuòkyjeøídká cytoplazma (cytosol)svysokýmobsahembílkovin.Vcytoplazmìleží bunìènéorganely,útvaryohranièenéèastovlastnímembránou,díkykterýmbuòkyplnípotøebné funkce(obr.1.1).
Plazmatickámembránaaorganelyjsoupropojené cytoskeletem,cožjesystém vlákenatrubicovýchstruktursširokýmvýznamem.Udržujetvarbuòky,fixujeorganelyvoptimálnípoloze,zabezpeèujejejichpotøebnýpohybavevhodnémprostøedí ipohybcelébuòky,napø.pøesunbílýchkrvinekprùduchyvestìnìvláseènicdotkání.
Plazmatickámembrána
Plazmatickámembránazajišťujecelistvostbuòkyazároveòoddìlujebuòkuodokolního,tzv.vnitøníhoprostøedíorganismu,kterétvoøítkáòovýmok.Membránaseskládá pøevážnìzmolekullipidù,hojnìjezastoupenfosfolipid lecitin (chemicky fosfatidylcholin)ataké cholesterol (chemicky sterol).Lipidyjsouuspoøádanédodvojvrstvy tak,žehydrofilníkoncemolekul(svodoumísitelné)smìøujídomimobunìèného prostoruismìremkcytoplazmì,hydrofobníkonce(svodounemísitelné)smìøujído nitramembrány.Souèástímembrányjsoui bílkoviny (obr.1.2).
centrioly
glykogen mikrotubuly
hrubé endoplazmatické retikulum
Obr.1.1 Schémabuòkysorganelami
glykolipidy
iontovýkanál
sekreènígranula
bunìènámembrána (plazmatická)
Golgihoaparát lyzozomy
mitochondrie jádro–jadernámembrána chromozomy jadérko
ribozomy
mikrovlákna hladkéendoplazmatické retikulum
Obr.1.2 Schémaplazmatickémembrány
glykoproteiny fosfolipid cholesterol
periferní membránové bílkoviny
Èástbílkovinprocházímembránou(tzv.transmembránové),èástpøiléhákjejízevní,event.vnitøní ploše(tzv.periferní). Membránovébílkoviny: 1. tvoøístrukturuiontovýchkanálùprotransport iontùpøesmembránu, 2. zajišťujíaktivnípøenoslátekpøesmembránu(pøenašeèe), 3. jsouzákla-
Uspoøádánílidskéhoorganismu/ 13
dembunìènýchreceptorùvázajícíchnapø.hormonyadalšísignálnímolekulyspecifickyovlivòujícíbunìènéfunkce, 4. rozhodujíodráždivostibunìk, 5. jsouschopnévázatcizorodéstruktury (antigeny), 6. fungujíjakoenzymy(urychlujíbiochemickéreakce).
Polotekutáplazmatickámembránaje útvarvelmidynamický,neustálesepøestavující.Má charakteristickéfyzikálnì-chemickévlastnosti,kteréjsounutnýmpøedpoklademfyziologické (tj.„zdravé“)funkcemembrányicelébuòky.Kvalitumembrányvýznamnìovlivòujetyp mastnýchkyselin zabudovanýchdomembránovýchlipidù,kterýjedoznaènémíryurèovánskladbou mastnýchkyselinvpøijímanépotravì.Tytopoznatkyvýznamnìovlivnilydietetickádoporuèení týkajícísemnožstvíakvalitypøijímanýchmastnýchkyselinvpotravì(vícevkap.9).
Plazmatickámembránaje bariérou urèující,kterélátky–sohledemnavelikost molekulyachemickoustrukturu–proniknoudobuòky,event.buòkuopustí.Dìjese taknìkolikamechanismy,mezikterépatøí: prostáfyzikálnídifuze, transportzprostøedkovanýspecifickýmbílkovinnýmpøenašeèem (vícevkap. 7.1a6.2.7), endocytóza,tj.„vtahování“látekdobuòkypomocímìchýøkovitévchlípeniny plazmatickémembránynebovychlípeninypøi exocytóze –pøenosusmìremopaèným, transportmembránovýmikanály,kterémupodléhajíionty;otevíráníazavírání kanálùjespecifickyøízeno,napø.zmìnouelektrickéhonapìtínamembránì,mediátory(vícevkap.12.2.1.2a12.2.1.4)nebomechanicky,napø.pøiprotaženíbuòky.
Prakticky nepropustná jebunìènámembránaprovelkémolekulybílkovin. Zaklidovýchpodmínek,díkyselektivnípropustnostiproionty,pøevažujenazevní plošemembránykladnýnáboj,navnitøníplošenábojnegativní.Taktodosažená polarizacemembrány jezdrojemelektrickéhonapìtí,tzv. klidovéhomembránového potenciálu.Jemìøitelnýuvšechživýchbunìkajehohodnotasepohybuje,vzávislostinatypubuòky,od–30do–90mV(vícevkap.12.2.1.2).
1.1.1 BUNÌÈNÉORGANELY
Jádro
Jádro(nucleus)jenedílnousouèástíkaždébuòkyschopnédìlení.Napovrchujádraje dvojitámembrána,obalistyjsouvzájemnìpropojenépomocípórùumožòujícíchpohybmolekulmezicytoplazmouajádrem.
Uvnitøjádrajsouhrudky chromatinu,jehožzákladnísložkoujekomplexDNA abílkoviny.NapoèátkubunìènéhodìlenísedvojitéšrouboviceDNAsvinujíaskládajídopodoby chromozomù –párových,vzájemnìspojenýchútvarù,vùèisobìsesterských.Spojkasesterskýchchromozomùvpáru,tzv. centromera,rozdìlujechromozomynakrátkáadlouháraménka.
Vjádrechlidskýchtìlních(somatických)bunìkje 23párùchromozomù (diploidní poèet).Sestavachromozomù(poèet,velikost,tvar,délkaramének–tzv.karyotyp)je ujednotlivýchbunìkkaždéhojedincenemìnná. Karyotyp jeproèlovìka,stejnì
jakoprojinýživoèišnýdruh,jedineèný,druhovìspecifický,jehozáznam(napø.fotografický)je karyogram (obr.1.3).
Obr.1.3 Karyogramsomatickébuòky(1až22–somatickéchromozomy;X,Y–chromozomy)
Vlidskémkaryotypumávkaždémpárushodné(homologní)znaky 22párùsomatickýchchromozomù,novìjioznaèovanýchtermínem autochromozomy,zkrácenì autozomy
Chromozomy23.páru –døíveheterochromozomy,novìji gonochromozomy, zkrácenì gonozomy –urèujípohlavíjedince.Vjádrechtìlníchbunìkženjetopár shodnýchgonochromozomùtypuXX,umužùkombinacegonochromozomùXaY.
DílèíúsekyDNAvchromozomechjsoulátkovoupodstatoujednotlivých genù, základníjednotkydìdièné(genetické)informace.Souborgenùvbuòceseoznaèuje jako genom.Dílèígenyprogramují(kódují)tvorbujednotlivýchspecifickýchbílkovinnezbytnýchprostavbuafunkcivlastníbuòkyibunìkjinýchtkání.
Jadérko
Jadérko(nucleolus)jesouèástíjádra.Tvoøísevnìmaskladuje ribonukleovákyselina (RNA),kterájekopiíúsekuDNA(kód).Vytvoøená,tzv.ribozomálníRNA(rRNA) sespojujesbílkovinami(proteiny)v ribozomy.Ribozomyopouštìjíjádro,ležívolnì vcytoplazmìnebosevážounajinéorganely(napø.endoplazmatickéretikulum, event.zevnímembránujádra)aspouštìjísériireakcívedoucíchažkevznikunaprogramovanýchbílkovin(proteosyntéza).
Endoplazmatickéretikulum
Endoplazmatickéretikulumsedìlísenahrubé(takédrsné,zrnité,granulární)ahladké.
Hrubéendoplazmatickéretikulum tvoøíbohatýsystémváèkùrozprostøených vcytoplazmìkolemjádra.Oznaèenízískalopodlenerovnostízpùsobenýchvelkým množstvímribozomùpøichycenýchkjehozevnímembránì,najejichžpovrchuprobíházmínìnátvorbaproteinù.Vhrubémendoplazmatickémretikulurovnìžvznikají fosfolipidyacukry,sekterýmivytvoøenébílkovinytvoøíkomplexy.Øadatìchtoproduktùendoplazmatickéhoretikula,napø.bílkovinnéhormony,krevníbílkoviny,trávicíenzymy,jevpøípadìspecializovanýchbunìkurèenaipromimobunìènévyužití. Drsnéendoplazmatickéretikulumjeprotohojnìzastoupenopøedevšímvbuòkách sekreèních.
Hladkéendoplazmatickéretikulum tvoøísíťkanálkùuloženýchzevnìoddrsného endoplazmatickéhoretikula,nemáribozomy(proto„hladké“),vytváøí mastnékyseliny, steroidnílátky zcholesterolu(napø.pohlavníhormony,hormonykùrynadledvin),má funkcidetoxikaèní –zneškodòujejedovaté(toxické)složkyvjaterních buòkách,je zásobárnouCa2+ (vápníkovéionty)vesvalovýchbuòkách.
Golgihoaparát
Golgihoaparát(také komplex)jesystémemplochýchdutinek(cisterny),jejichžèásti sevyklenujíanaplnìnéobsahemseoddìlujívpodobìokrouhlýchsekreèníchváèkù. Golgihoaparátspojujeproduktyvytvoøenéendoplazmatickýmretikulem(pøedevším bílkoviny)dosložitìjšíchstrukturajezásobárnoutìchtolátekprovlastníbuòkuipro potøebybunìkjinýchtkání.
Lyzozomy
LyzozomyseoddìlujíodGolgihokomplexu,majíbohatouzásobouhydrolytických enzymù,kteréštìpí(hydrolyzují)nepotøebnéstrukturyvlastníbuòkyiškodlivélátky pøicházejícídobuòkyzokolí.
Peroxizomy
Peroxizomyjsoumaléorganelysobsahemoxidoredukèníchenzymùštìpícíchjedovaté(toxické)látky,kterévznikajívprùbìhufyziologickéhometabolismubuòky nebojsouzevníhopùvodu(napø.alkohol).Jsouhojnìzastoupenévjaterníchbuòkách,kteréplnívorganismuhlavnídetoxikaènífunkci.
Mitochondrie
Mitochondriejsoustrukturamirozmanitéhotvaru,tj. polymorfní –válcovité,elipsovité,event.pøipomínajícígranula,ajsoukrytédvojitoumembránou. Vnitønímembrána,díkyhojnémuzprohýbání,poskytujevelkýpovrchproprùbìhchemických reakcí.Mitochondriejsoupøítomnévevšechbuòkáchvhojnémpoètu,zvláštìpoèetnéjsouvbuòkáchtkánísvysokýmienergetickýminároky(napø.svalovébuòky). Vmitochondriíchseživiny,pøedevšímglukózaamastnékyseliny, spalují (oxidace)molekulárnímkyslíkem.Finálnímproduktemceléøadyvzájemnìnavazujících reakcí(proces oxidativnífosforylace)je adenosintrifosfát (ATP),konzervujícíenergiivpodobìmakroergníchfosfátovýchvazeb.Buòkypøemìòujítutoobecnou,tzv. chemickouformuenergieATPveformypotøebnékplnìníbunìènýchfunkcí,napø. Uspoøádánílidskéhoorganismu/ 15
vmechanickouenergiisvalovéhostahu,sekreèníenergiižlázovýchbunìk,transportníenergiivstøebávacíchbunìkatd.
Centrioly
Centriolyjsoupárová,krátkátìlískaválcovitéhotvaru,tvoøenádevítitrojicemimikrotubulù.Ležípoblížjádra,jsouobklopenáspecifickouhmotouaspoleènìtvoøíútvar zvaný centrozom.Centriolyseúèastníbunìènéhodìlení,kterézahajujítvorbou dìlícíhovøeténka.
1.1.2 FUNKCEBUÒKY
Základnífunkce bunìksloužíkzajištìníjejichživotnosti(viability)aobnovy.Patøí knim: pøíjemživinztkáòovéhomoku, uvolòováníenergiezživin, odstraòovánínepotøebnýchproduktùpøemìnylátekdotkáòovéhomoku, schopnostrùst(zvìtšovatse), schopnostreprodukovatse(vpøípadìvìtšinybunìk),tj.dávatvzniknoutnovým buòkám, býtnositelemdìdiènosti(genetickéinformace).
Specifickéfunkce vykazujíspecializovanébuòky,napø.: buòkynervové tvoøíavedouvzruchy, buòkysvalové vykazujíkromìdráždivostiavodivostiistažlivost, buòkyjaterní majímetabolickouaktivitu, buòkystøevnívýstelky a buòkyledvinovýchkanálkù majívstøebávacíschopnost, buòkysekreèní tvoøíauvolòujíprodukty(enzymy,hormony), buòkyreprodukèní (vajíèkaaspermie)zajišťujípohlavnírozmnožování.
Buòkajeschopnakomunikovatsostatními,ivzdálenýmibuòkami prostøednictvímsignálù,kterépøijímázokolíadookolívysílá.Signályjsouvesvékoneèné podobìlátkovéhocharakteru(humorální)–napø.hormony,metabolity,neurotransmitery(vícevkap.12.2.1.4).Napøenosutìchtosignálùsevýznamnìpodílíkrev,tkáòovýmokanervovávlákna.
1.1.3 ŽIVOTNÍCYKLUSBUÒKY
Bunìènýcyklus mùžemezjednodušenìcharakterizovatjakoslednìkolikaèasovì omezenýchdìjùvživotìbuòky: Vznikbuòky jeokamžikemzaèátkucyklu.Vnaprostévìtšinìpøípadùbuòky vznikajíbunìènýmdìlením(dvìdceøinébuòkyzpùvodníbuòkymateøské),výjimkutvoøíneuronyaèervenékrvinky(nedìlíse). Následuje obdobírùstuazrání (diferenciace)dostadia,kteréumožòujeplnit event.specifickéfunkceazískatschopnostsedìlit.
Životbuòkykonèí1. zánikem (smrtí)–termínem apoptóza seoznaèujepøirozená,programovanásmrtbuòky–nebo2. dìlením (reprodukce),kteréjezvláštìintenzivníbìhemrùstuorganismu.Udospìlýchsloužídìleníknáhradìbunìèných ztrát,kekterýmplynuledocházíjakzafyziologickýchokolností,takpøedevšímpo poškozenítkání,tj.pøiprocesuhojení.
Dìlenísomatickýchbunìk
Dìlenízahrnujedvaprocesy:rozdìleníbunìènéhojádra– mitóza –arozdìleníbuòky– cytokineze.Dvìvznikajícíbuòkydceøinéjsouvùèisobìbuòkamisesterskými, každádceøinábuòkamávýbavuchromozomùshodnousbuòkoumateøskou.
Obr.1.4 Fázedìleníbunìènéhojádraarozdìleníbuòky:1,2,3–profáze,4–prometafáze, 5–metafáze,6–anafáze,7,8–telofáze
Mitózaprobíhávnìkolikafázích (obr.1.4): profáze –kondenzacechromatinudopodobychromozomù,vznikdìlícíhovøeténka; prometafáze –nadìlícívøeténkosepøipojujíchromozomy,rozpadáseobaljádra, mizíjadérko; Uspoøádánílidskéhoorganismu/ 17
metafáze –chromozomyseposunujídorovinykolménaosudìlícíhovøeténka,do støeduvzdálenostimezicentrozomy,zdvojujísepodélnýmštìpenímvedvazcela identickéchromozomyseshodnýmigeny(tzv.dceøinésady); anafáze –zdvojujísevšechnycentromery,uvolnítakpolovinypodélnìrozštìpenýchchromozomù,kteréserozcházejíkprotilehlýmpólùmvøeténka; telofáze –dìlícívøeténkomizí,kolemkaždésadydceøinýchchromozomùsevytváøíjadernýobal,objevujesejadérko.
Cytokineze jezávìreènýkrok,pøikterémdocházíkzaškrcenídìlícísebuòkyve støedníèásti.Dokaždévznikajícídceøinébuòkysepøesouvápøibližnìrovnýmdílem iostatníbunìènýmateriálmateøskébuòky.
Dìlenípohlavníchbunìk
Mimoøádnìvýznamnájetvorbapohlavníchbunìk,tzv. gamet –vajíèekaspermií, protožeumožòujípohlavní(sexuální)rozmnožování.Diferencujísezkmenových bunìkzárodeènéhoepiteluvajeèníkùavarlat.
Gamety,narozdílodbunìksomatických,majípolovièní(haploidní)poèetchromozomù,tj.23.Tvoøíje 22autochromozomùa1gonochromozom –Xuvajíèek,X neboYuspermií.Redukcidiploidníhopoètuchromozomùnahaploidnípoèetumožòuje redukènídìlení,tzv. meióza.
Všechny ženskégamety obsahujíshodnìchromozomX, mužskégamety obsahujís50%pravdìpodobnostíbuïchromozomX,nebochromozomY.Pøioplození, tj.splynutímužskéaženskégametyvzygotu,jeprototeoretickystejnápravdìpodobnostvznikuzygotysženským(XX)imužským(XY)typemchromozomovéhopohlaví.Praktickytomutaknení,uèlovìkatojepomìr1,3:1veprospìchmužského pohlaví.
1.2 TKÁNÌ
Tkánìjsouskupinybunìkvznikajícízestejnéhoembryonálního(zárodeèného)základu(vizkap.11.3),kterézajišťujíurèitouspecifickoufunkci.Mnohobunìèné organismymají ètyøitypytkání,jejichstudiemsezabýváhistologie.Tatokapitola uvádízákladnípopistkání,specificképoznatkyjsousouèástíkapitolvìnovanýchorgánovýmsoustavám,pøedevšímsvalovéanervové(vizkap.3akap.12).
1.2.1 EPITELOVÉTKÁNÌ
Epitel (výstelka) kryje zevnípovrchtìla, vystýlá vnitøníplochydutýchorgánù acév.Epitelovébuòkyksobìtìsnìpøiléhají,velmidobøeseobnovují(svýjimkou smyslovéhoepitelu),poškozenýneboznièenýepiteljevìtšinounahrazenplnohodnotnoutkání(regeneruje).
Epitelsedìlípodle:
1. tvarubunìk: kubický –buòkykrychlové; cylindrický –buòkyválcové; dlaždicový –buòky ploché(obr.1.5);
2. poètubunìènýchvrstev: jednovrstevný –napø.výstelkavnitøníplochycév,dutinyhrudní abøišní; vícevrstevný –napø.vmoèovýchcestách,povrchkùže;
3. funkce: krycí –kryjezevnípovrchtìla,vnitønípovrchytìla(dutinapohrudnièní,bøišní); výstelkový –vystýládutéorgány,vývody,napø.moèovýmìchýø,moèovody; vstøebávací (resorpèní)–pøijímálátky,napø.buòkyvýstelkytenkéhostøeva; reprodukèní (zárodeèný)–dávávzniknout pohlavnímbuòkám; smyslový –odpovídánapodnìtyvznikempodráždìní,napø.smyslovébuòkysítnice,kùže; sekreèní –tvoøíavydáváhormony(žlázysvnitønísekrecí),enzymy(trávicí žlázy).
Obr.1.5 Typyepitelù:A–jednovrstevnýdlaždicový,B–kubický,C–cylindrický,D–vícevrstevnýdlaždicový,E–øasinkový,F–øasinkovýjednovrstevnýcylindrický
1.2.2 POJIVOVÉTKÁNÌ
Pojivovátkáò(pojivo)seskládáz bunìk,hojné mezibunìènéhmoty arùzného množství bílkovinnýchvláken (kolagenní,elastickávlákna).Dìlísenatkáòvazivovou,chrupavèitouakostní.Pojivoplnípøedevšímfunkciopornouaspojovací,ale takémetabolickouatermoregulaèní.
Vazivovátkáò(vazivo)
Vazivo(obr.1.6)obsahujevazivovébuòky– fibrocyty,mezibunìènouhmotusrùznýmpodílem vlákenelastických (pružnávlákna), kolagenních (vláknapevnávtahu) ajemných retikulárních (síťovávlákna).Vazivovelmidobøeregeneruje,pøihojení poškozenýchtkáníjehlavnísložkoujizev,pøedevšímutkáníneschopnýchregenerace.
20 /Anatomieafyziologieèlovìka
tukovébuòky
mezibunìènáhmota eozinofilní granulocyt síťovávlákna kolagennívlákna
krevnícéva
elastickávláknaplazmatická buòka síťovávlákna makrofág
neurofilnígranulocyt žírnábuòka vazivovábuòka
Obr.1.6 Strukturyvaziva
Vazivo sedìlína:
tuhé –obsahujepøedevšímhojnákolagennívláknaajesouèástívazù,šlach,kloubníchpouzder;
elastické –jepružnédíkyhojnýmelastickýmvláknùm,jejednouzhlavníchsložekvazùpáteøe; øídké (vmezeøené)–pouzemalémnožstvívláken,vyplòujeprostorymeziorgány; tukové (èastìjšítermínjetukovátkáò)–vyskytujesehlavnìvpodkoží,aletaképodélsvazkù nervùacévavdutinách(fixujevnichorgány,napø.ledvinyvbederníkrajinì,oèníkoulivoènici);vjemnésítivlákénekjsouuloženytukovébuòky(adipocyty),kteréskladujízásobnítuk; jsouvysocemetabolickyaktivní,vychytávajítukyzkrevníhoøeèištì,pohotovìjeuvolòují vzávislostinaenergeticképotøebìorganismu,tvoøíhormony,pøispívajíkudržovánístálétìlesné teploty(izolaènívrstva); mízní (lymfoidní)–základnístavebnísouèástmízníchuzlin.
Chrupavèitátkáò(chrupavka)
Chrupavku(cartilago,øecky chondros)tvoøí buòky (chondrocyty)a mezibunìèná hmota svláknyelastickýmiakolagenními.Povrchkryjevazivovávrstvazvaná perichondrium (obr.1.7).Chrupavkaneregeneruje–nemácévníaninervovézásobení, nahrazenamùžebýttkánívazivovou.
Uspoøádánílidskéhoorganismu/ 21
mezibunìèná hmota AB C chondrocyty perichondrium chondrocyty
elastická vlákna
kolagenní vlákna
Obr.1.7 Typychrupavek:A–kolagenní,B–elastická,C–hyalinní
Typchrupavky urèujejejífunkci:
hyalinní (sklovitá)chrupavka–mábíloubarvu,jevelmitvrdá,alekøehká;tvoøíchrupavkydýchacíchcest,pøedevšímvšakkryjekloubníplochykostí,vmístìpoškozeníkloubníchrupavky zùstávajítrvalédefekty(napø.uartrózy);
elastická (pružná)chrupavka–máhojnýpoèetelastickýchvláken,tvoøínapø.hrtanovoupøíklopku,základušníhoboltce;
kolagenní (vazivová)chrupavka–jebohatánakolagennívlákna,odolnávùèitahuatlaku,vyskytujesehlavnìvmeziobratlovýchploténkách.
Kostnítkáò
Kostnítkáòobsahuje kostníbuòky obklopenévelkýmmnožstvímorganické mezibunìènéhmoty (ossein, kostnímatrix)svysokýmpodílemkolagenníchvláken.
Mezivláknaseukládajíminerálnílátkyvpodobìkrystalùkomplexníchsolívápníku, fosforuahoøèíku.Pøevahaorganickýchlátekvkostnítkánidìtíjepøíèinouvyšší pružnostikostí,pøevahaminerálníchlátekvestáøízajišťujesicevyššípevnost,aleje souèasnìpøíèinoukøehkostikostíasníspojenévysokélomivosti.
Podleuspoøádánímezibunìènéhmotyse kostnítkáò dìlína: hutnou (compacta)–hmotatvoøílamelyuspoøádanédopravidelnýchplochýchdestièeknebo dosebezasunutýchtrubièek; houbovitou (spongiosa)–hmotatvoøítrámceuspoøádanévnepravidelnousíť(vícevkap.3.1).
Typykostníchbunìk: progenitorovébuòky (základní,výchozí)–èilesedìlíavyzrávajívespecifickékostníbuòky; osteoblasty (specifickékostníbuòky)–produkujívláknitýkolagen(bezpøítomnostikolagenu senemohoudokostnítkánìukládatvápenatésoli),pøemìòujísenazralékostníbuòky; osteocyty (zralékostníbuòky)–sehrávajídùležitourolipøivýmìnìživiniodpadníchlátek mezikrvícévvyživujícíchkostavlastníkostnítkání; osteoklasty (buòkyrozkládajícíkost)–rozkládajímezibunìènoukostníhmotuzasouèasného uvolòovánívápníkudokrve– resorpcekosti.
/Anatomieafyziologieèlovìka
Vprùbìhuživotasekostnítkáòneustálepøestavuje– remodelacekosti:staráserozpadáanováse tvoøí.Unedospìlýchjedincùtvorbakostnítkánìvýznamnìpøevyšujeprocesrozpadu,základním pøedpoklademjedostateènýpøísunbílkovinaminerálníchlátek(pøedevšímvápníku)potravou apotøebnáregulaèníroleøadyvitaminù(hlavnìvitaminuD3)ahormonù(parathormon,kalcitonin, pohlavníhormony).Zaoptimálníchpodmínekzdravýmladýorganismusvytvoøídodvacetilet vìkutakvelkýobjemvysocemineralizovanékostnítkánì,ževprùbìhuživota–anivpøípadìpùsobenínegativníchvlivù–neníúbytekkostnítkánìzávažnýapravdìpodobnostrozvojeosteoporózy(tj.snižováníhustotykostnítkánì)søadouvážnýchkomplikacíjevelminízká.
Poškozenákostnítkáò(napø.pozlomeninì)regeneruje. Regenerace trvápomìrnì dlouho,údajo6–8týdnechjehrubìorientaèníazávisínaøadìokolností–typuacharakteruzlomeniny,vìku,hormonálníchpomìrech,zpùsobuvýživyatd.
1.2.3 SVALOVÁTKÁÒ
Svalovátkáò(svalovina)jeschopná mìnitnapìtí (tonus), stahovatse (smrštìní, zkrácení,kontrakce), uvolòovat (relaxace)i protahovat.Kontrakciarelaxaciumožòujíspeciálníbílkovinyvesvalovýchbuòkách,prokontrakcijenezbytnápøítomnost Ca2+.Funkcesvalovétkánìaøízeníjejíèinnostizávisínatypusvaloviny.Svalová tkáòsedìlínahladkou,pøíènìpruhovanoukosterníasrdeèní(obr.1.8).
AB C
Obr.1.8 Svalovátkáò:A–hladká,B–kosterní,C–srdeèní
Hladkásvalovátkáò
Hladkásvalovátkáò(hladkásvalovina)jetvoøenarelativnìmalými,jednojadernými buòkamivøetenovitéhotvaru(obr.1.8A).Tytobuòkyobsahujístahovébílkoviny aktin a myozin,jejichuspoøádánívšaknemá–vporovnáníspøíènìpruhovanousvalovinou–pravidelnoustrukturu.Stahbuòkynastupujepomalu,pøetrvávávšakdéle,èasto jerytmický.
Charakteristika hladkésvaloviny: vyskytujese vestìnáchdutýchorgánùavývodù –hojnouvrstvuhladkésvaloviny majínapø.orgánytrávicítrubice,moèovýmìchýø,moèovody,prùdušky,prùdušinky,jepøítomnáivestìnì cév (svýjimkouvláseènic),zvláštìsilnouvrstvutvoøí vestìnìtepének; vykazujevelkou roztažitelnost (plasticita),cožumožòujerozšíøenídutýchorgánùnebo–pøizvýšenínapìtíastahu–jejichzúžení,zkrácení,zmenšení; mìníaktivitu podregulaènímvlivem:1.vegetativnínervovésoustavy(sympatikus,parasympatikusanervovýsystémvestìnìtrávicísoustavy)–dìjesetaknezá-
Uspoøádánílidskéhoorganismu/ 23
vislenanašívùli(reflexnì),2.nìkterýchhormonù,3.kyselýchzplodinbunìèného metabolismu(katabolity),4.pøinedostatkuO2 (hypoxie)anadbytkuCO2 (hyperkapnie);situace3.a4.platípøedevšímprosvalovouvrstvutepének; odpovídástahem inamechanicképodnìty(napø.naprotažení)nebojeschopná vlastnírytmickéaktivity(vícevkap.6); vykazujeurèitýstupeò regenerace.
Víceinformacíoøízeníaktivityhladkésvalovinybudeuvedenoujednotlivýchorgánovýchsoustav,pøedevšímtrávicíaobìhové,protožeporuchajejífunkcesehrávádùležitourolipøirozvoji øadypsychosomatickýchonemocnìní.
Kosternísvalovina
Kosternísvalovinatvoøíhmotukosterníchsvalù,mábuòkyválcovitéhotvaru,kterédosahujídélkyažnìkolikacentimetrù,oznaèujíseprotojako svalovávlákna (obr.1.8B).
Svalovávláknajsoumnohojaderná,vplazmìmajípodélnìuloženáarovnobìžnì uspoøádanávlákenka,tzv. myofibrily,kteréobsahujístahovébílkoviny–kzákladnímpatøíivtomtopøípadì aktin a myozin. Pøíènìorientované tmavšíúseky tlustéhomyozinua svìtléúseky tenkéhoaktinu sevmyofibriláchpravidelnìstøídají,vmikroskopickémobrazevyvolávajídojem pøíènéhopruhování,protokosternísvalovinadostalaoznaèení pøíènìpruhovaná (vícevkap.3.2).
Aktivitukosternísvalovinyøídíhybná(motorická)vláknaperiferníchnervùanìkterýchhlavovýchnervù,kterázprostøedkovávajíjak reflexnímotoriku (neúmyslnouhybnost),taki motorikuvìdomou (úmyslnou,volní).
Srdeènísvalovina
Srdeènísvalovina(myokard)jerovnìžpøíènìpruhovaná,lišíseodkosternísvalovinyuspoøádánímatvaremsvalovýchbunìk(obr.1.8C).
BuòkymyokardupøipomínajísvýmtvaremvelképísmenoYajsouvzájemnìpropojenétìsnými,pøíènýmiplazmatickýmimùstky(interkalárnídisky).Tvoøítak „síť“,tj.soubuní(syncytium)významnìurychlujícívedenívzruchùmyokardem. Aktivitasrdeènísvalovinyje autonomní,cožznamená,ževzruchvyvolávající stahmyokardutvoøí(generuje)srdcesamo(tzv. srdeèníautomacie),takževznik vzruchuajehovedenímyokardemjemožnébezpøíméúèastinervovýchahumorálníchvlivù.Srdeènísvalovina neregeneruje,odumøelýmyokardsehojívazivovoujizvou.
Kodumøení(nekróze)úsekusrdeènísvaloviny,oznaèovanéjako infarktmyokardu (IM),dochází pøinedostateènémpøívoduokyslièenékrvevìnèitýmitepnamidomyokardu(ischémie).Jejínejèastìjšípøíèinoujeuzávìrvìnèitétepnykrevnísraženinouvznikajícínadaterosklerotickýmplátempøi aterosklerózecévvìnèitéhoøeèištì.KléèebnémuzásahupøiIMpatøíaplikacelátekrozpouštìjícíchkrevnísraženinu,rozšiøovánízúženévìnèitétepnypomocíbalónkovésondy,event.zavádìní
pevnévýztužedopostiženécévy(angioplastika).VrámciprevenceIMsezúženámístavìnèitých tepenpøeklenujícévníprotézou,chirurgickýzásahseoznaèujejakopøemostìní(bypass).
1.2.4 NERVOVÁTKÁÒ
Základnístavebníafunkèníjednotkounervovétkánìje nervovábuòka (neuron), vnervovétkánijsoui podpùrnébuòky (glie),kteréjsounezbytnéprofyziologickou stavbuifunkcineuronù.
Neuronseskládáz tìla,krátkých výbìžkù (dendrity)adlouhého axonu (neurit, nervovévlákno)(vizobr.12.3).Dendrityjsouvláknadostøedivá(aferentní),vedou vzruchyktìluneuronu.Axonjevláknoodstøedivé(eferentní),vedevzruchyzneuronu kcílovébuòce(efektor),kteroumùžebýtdalšíneuron(jehodendrit,tìlo,poèáteèní úsekaxonu),svalovévláknonebožlázovábuòka.Vìtšinaaxonù(svýjimkoupoèáteèníhoúseku)jepokrytá myelinovoupochvou rùznétloušťky.Myelinovoupochvu pøerušujíspeciálnízáøezy(Ranvierovy),kteréurychlujívedenívzruchuaxonem (vícevkap.12.2.1.1).
Vprùbìhuživotapoèetneuronùpostupnìklesá(nahrazujíjegliovébuòky)azáhyponarození neuronyztrácejíschopnostsedìlit.Neuronyneregenerují,alejakvýzkumyzposledníchletech ukazují,mohouvznikatdiferenciacíkmenovýchbunìk.VÈRsetétoproblematicevìnujeFyziologickýústavAkademievìd.Axonyperiferníchnervù,jsou-lipøeťaténapø.úrazem,regenerují zcentrálníhopahýlu(èástaxonuspojenástìlemneuronu),regeneracipodporujezachovanámyelinovápochva.
1.4 KOŽNÍÚSTROJÍ
Zevnípovrchtìlakryjekùže.Spolus pøídatnýmiútvary (vlasy,chlupy, nehty,žlázky,svalyvzpøimujícíchlupy,receptory,nervy)tvoøíkožníústrojí.
Kùžemáøadu funkcí: chrání organismuspøedzevnímivlivy–vysycháním,UVzáøením,mikroorganismy; zprostøedkovává kožníèití –díkykožnímreceptorùm(exteroreceptory)anavazujícímdostøedivýmnervovýmvláknùm; podílísena udržovánítìlesnéteploty –zmìnouprokrvení,intenzitoupocení; je zásobárnoukrve –pøirozšíøenítepénekvkožníèástikrevníhoobìhusekrev vkùžihromadí(vícenež500ml),pøizúženítepénekseprùtokkrvekùžísnižuje, cožnastávánapø.pøikrevníztrátì,kdysekožníøeèištìtakøkavyprazdòuje(proto bledostkùže); patøík vyluèovacísoustavì –kromìvodyvydávádopotuimalémnožstvíodpadníchlátek; máurèitou vstøebávacíkapacitu –dokáževstøebávatlátky(léky)ztukovýchzákladùkrémùamastí; podvlivemUVzáøenívznikávkùži pøedchùdce (prekurzor) vitaminuD3.
1.4.1 STAVBAKÙŽE
Kùži( cutis , derma )tvoøí pokožka –povrchováepitelovávrstvaa škára –hlubší vazivovávrstva. Podkožnívazivo ( telasubcutanea ),tj.nejhlubšívrstva,jeuložené podškárou,jednáseotukovévazivo,alezasouèástvlastníkùžeseužnepokládá (vizobr.12.19).
Pokožka (epidermis)má ètyøitypybunìk: keratinocyty ležívnejhlubšívrstvìepidermis,majícharakterkmenovýchbunìk, jejichprùbìžnýmdìlenímavyzrávánímvznikajístálenovékeratinocyty,posouvají sesmìremkpovrchu,postupnìseoplošťují,degenerují,zvyšujíobsahbílkovinykeratinuažvezcelapovrchovévrstvìodumírajíaprùbìžnìseodlupujívpodobìšupin; melanocyty tvoøíakeratinocytùmpøedávajíkožnípigment melanin,kterýpohlcuješkodlivéUVzáøení,schopnénièitbuòkyhlubšíchvrstev,apøispívákzbarvení kùžedohnìdéhotónu,intenzitazbarvenízávisínamnožstvíbarvivainastupni prokrveníkùže; imunitníbuòky (tzv.Langerhansovy)pomáhajíchránitkùžiprotipronikajícím mikroorganismùm,kterépohlcujíazneškodòují; Merkelovybuòky ležívnejhlubšívrstvìpokožky,jsouvkontaktusplochýmzakonèenímdostøedivého(senzitivního)neuronuveškáøe(tzv.Merkelùvdisk)aspoleènì sloužívnímánídotykovéhoèitípøedevšímnabøíškáchprstù,nartech,na zevních pohlavníchorgánech(vizkap.12.2.4.5).
Uspoøádánílidskéhoorganismu/
Škára (dermis)tvoøí dvìvrstvy: povrchovávrstva jesítíjemných elastickýchvláken sèetnýmivazivovýmibuòkami,dopokožkyvybíháøadoubradavèitýchvýbìžkù(papily)–nìkteréobsahují klièkykrevníchkapilár,jinéreceptorykožníhoèití(vizkap.12.2.4.5).Papilymají místycharakteristickéuspoøádání(tvoøívalyarýhy),kteréjeindividuálnìodlišné, genetickyovlivnìné,promításedopovrchovéstrukturypokožky,jedobøepatrnéna bøíškáchprstùavyužívásekidentifikaciosob(daktyloskopie); hlubšívrstva jemístyfixovanákpodkoží,místyvolná(napø.nakrku),mávazivovéatukovébuòkyuloženévsítipevných kolagenníchvláken,vokáchtétosítì jsouvlasovémíšky,pøidruženémazovéapotnížlázyacelájeprostoupenácévami anervy.
Elastickávlákna škáryjsouuspoøádanávesmìrumechanickéhozatíženíkùže. Kolagennívlákna škáryèiníkùžipevnou,elastickávláknaprotažitelnouasouèasnìpružnou.
1.4.2 PØÍDATNÉSTRUKTURYKÙŽE–KOŽNÍADNEXA
Vlasyachlupy
Vlasy(capili)ichlupy(pili)majípovrchovouèást–tzv. kmen (scapus)akožníèást–koøen (radix),uloženývmnohovrstevnémválcovitém vlasovémmíšku (folliculus) sahajícímaždoškáry.
Napovrchujemíšekpokrytsítísenzitivníchnervovýchzakonèeníaupínajíse knìmujemnékožnísvaly(musculierrectorespilorum),kterépøistahu(„husíkùže“) vlasyachlupynapøimují.Dìjesetaknapø.vprùbìhureakcenachlad,pøistrachu, rozèilení.Zbazemíšku,tzv. vlasovécibulky,vlasvyrùstá,prokrvenícibulkyzajišťujícévy bradavèitéhovýbìžku škáry,kterýjedocibulkyzanoøen.
Vlas má tøivrstvy:
1. zevnívrstva,tzv.vlasovápokožka(cuticula)–ješupinatá,svysokýmobsahem keratinu,
2. støedníkùra (cortex)–obsahujenejvícepigmentu, 3. vnitønídøeò (medulla)–utenkýchvlasùschází.
Barvavlasù závisínamnožstvíatypuprodukovanéhopigmentu melaninu,poklesjehotvorby ahromadìnívzduchovýchbublinekmezibuòkamivlasovéhokmenezpùsobuješedivìnívlasù. Typochlupení sevprùbìhuontogenetickéhovývojejedincemìní:1.Bìhem nitrodìložního vývoje setìloplodupokrývájemnýmabezbarvýmchmýøímzvanýmlanugo,kterépøedporodem pøevážnìodpadává,zùstávajívlasy,øasyaoboèí.2. Ponarození postupnìvlasy,øasyaoboèísílí aobjevujísejemné,krátkéchloupkypocelémtìle.3. Podvlivemandrogenù (zvarlete,kùrynadledvin,vmalémmnožstvíizvajeèníkù)seodzahájenípubertyrozvíjíochlupenívpodpaží(axilla), nazevníchpohlavníchorgánech,vestydkékrajinì(ohanbí)–umužùtam neníohranièené,saháve støedníèáøeažkpupku,navícseobjevujíchloupkyvzevnímzvukovoduavevchodunosním,rostou vousy,pøibýváochlupenínakonèetinách,voblastihrudníku.Typochlupeníjesouèástítzv. sekundárníchpohlavníchznakù.
Nehty
Nehty(ungui)jsoudestièkypokrývajícíhøbetníèástposledníchèlánkùprstùruky anohy,jejichmorfologickýmzáklademjsouzrohovatìlébuòkypokožky.Nehty volnýmokrajem pøerùstajípøesokrajprstu,dálemají tìlo a koøen,podkterýmijetzv. nehtovélùžko (èilesedìlícíbuòkyepidermis),zekteréhonehetvyrùstá.
Kožnížlázy
Žlázyjsouuloženéveškáøeapatøíknimmazovéžlázy,potnížlázyamléènážláza. Mazovéžlázy ležívblízkostivlasovéhomíšku,dojehožkrèkusevyprazdòují,na nìkterýchmístech ústívolnìnapovrchkùže (napø.nartech,zevníchpohlavních orgánech),vurèitýchoblastech zcelachybìjí (dlanì,ploskynohou),jindejsou mimoøádnì velké (napø.kùžetváøí,krku)nebonaopakmalé(napø.kùžekonèetin).Vydávají maz (sebum),kterývytváøíochrannouvrstvunapovrchukùže,vlasechachlupech–zvláèòuje,chránípøeddrobivostíaolupováním,vysycháním,bobtnánímpøi dlouhodobémkontaktusvodou,máantimikrobiálníúèinky.
Potnížlázy uvolòujísekretzvaný pot.Vìtšinapotníchžlázmárelativnìjednoduchoustavbu,jsouaktivnípraktickyodnarození,jejichvývodyústípøímonapovrch kùže(póry),vyskytujíse pocelémtìle (svýjimkouokrajertù),hlavnìnaèele,krku, šíji,dlaníchaploskáchnohou.Dennìvydávajíasi 500–1000ml potu.
Hrozí-li pøehøátíorganismu (napø.pøivzestuputeplotyprostøedínebopøipohybovéaktivitì),tvorbapotustoupáažna10livícezaden.Odpaøovánípotuspotøebovávátìlesnéteplo,cožpøispívákudržovánístálétìlesnéteploty.
Potmá promìnlivouskladbu,kromìvodyachloridusodného(NaCl–kuchyòská sùl)obsahujemalémnožstvídusíkatýchlátek–moèovinu,kreatinin,kyselinumoèovou,aminokyselinyamastnékyseliny,potemsemohouvyluèovatinìkteréléky.
Vpodstatnìmenšímmnožstvíjsouzastoupenédrobné,tzv. potnížlázypachové (apokrinní).Vyluèujíaromatickélátky,jejichsekreèníèástjeuloženáažvpodkožíavývodyústídovlasovéhofolikulu.Vyskytujísehlavnìvpodpaží,ohanbí,vkùžizevníchpohlavníchorgánù,vokolíkoneèníku, vokolíprsníbradavky,vkùžipokrytévousy.Zahajujísekrecibìhempuberty,stimulemsekreceje emoènístresasexuálnívzrušení.
Mléènážláza jenejvìtšíkožnížlázou(vícevkap.11.2.4a11.4).
