1.Úvod
1.1Sociologieasociologiepolitiky
Žádnouzvìdníchdisciplín,kterésezaposledníchnìkolikstaletí konstituovalyvrelativnìsamostatnévìdy,nelzechápatjakozcelasamostatnou.Jejichvznikavývojjepoznamenánsouvislostmi,kterépøedstavujepoznávacíúsilílidskýchgeneracízadobutisíceatisícelet.Proto jakkolimluvímeovznikusociologie,politologie,psychologie,demografieèikybernetikyauvádímenejnovìjšídata,platískuteènost,žezárodky tìchtodisciplínspoèívajívotázkách,kterésilidékladlivdobách,kdy ovznikuuvedenýchdisciplínnikdoneuvažoval.Zároveòvšakpøivzniku téèionévìdnídisciplínyexistovalajižmnohaletázkušenost,množství provìøenýchpoznatkùipøedsudkù,výraznýchhypotéziomylù.Proto mnohá„moderní“disciplína,byťbymìladosudjenkrátkoudobusvé existence,takøkazaèínajícísvédìjiny,másvoutisíciletouminulost.To sevztahujenasociologiiinasociologiipolitiky,kterábývávymezována jakojednoznejvýznamnìjšíchanejpøitažlivìjšíchodvìtvísociologie.
Vevývojimyšleníodstarovìkuažpozaèátekdevatenáctéhostoletí mùžemesledovatjednotlivépoznatky,kterédìjepiscioznaèilizasociologické.Platon,Aristoteles,Machiavelli,VicoèiMontesquieuamnozí dalšípatøídotétoøady.Víme,ženapøíkladAristotelesvesvémdíle Politika nastolilotázkurozdílumezièlovìkemapøírodou.Zároveòpøiøešení tohotoproblémuformulovalzávìr,žeèlovìkujevlastnítendenceusilovatospoleènésoužití.Prosociologii,kterázkoumáhromadnésociální jevy,jednesAristotelùvzávìrotázkou,nanižmnožstvíškol,smìrùavìdeckýchindividualitdaloèetnéodpovìdi.ZatímcoAristotelesještìneformulovalrozdílmezispoleènostíastátem,JohnLockejižkritizoval patriarchálnìteokratickouteoriistátu.Jehoodmítnutírozšíøenýchnázorùobožskémzdrojipanovníkovymocinašlopozdìjivýraznoupodobu vrealistickémzhodnocenístátujakoorganizovanéhonásilí.
Proceshromadìnípoznatkù,jejichprohlubováníasoustøeïovánído základùvznikajícíchvìdníchdisciplínneníautonomnímprocesem.Teo-
riestátuvznikalateprvesvývojemtohotovýraznéhosociálníhojevu. Apøestotisíceletexistencestátníchútvarùnemohlyzpùsobit,abytento pøedmìtsociologickéhobádáníbylvysvìtlovánjenajenjakosvìtskýjev anikolijakozáležitostavýrazvùlemimospoleèenskýchsil.Tytodvìskuteènosti,tj.žepøedmìtbádáníjezáklademvznikuteorieonìmažetato teoriejevtéèionédobìvíceèiménìdokonalá,násvedeksociologické skromnosti,kvìdomí,žeinaševìdajekoneckoncùvìdouhistorickou.
Vìdaospoleènostisenezrodilaanerozvíjísevsociálnímvzduchoprázdnu.Jejígenezimùžemesledovatvživéatmosféøedevatenáctého stoletíjakoúsilíodpovìdìtnavznikajícíproblematikutak,jakjikladla tehdejšísouèasnost.Vníprobíhalyprocesyadùsledkyprùmyslovérevolucestejnìjakopolitickýchrevolucízamìøenýchprotiodcházejícífeudálníspoleènosti.Vtomtoprocesusepodílelinaformovánísociologie mnozímyslitelétím,ževedleøešeníminulýchasouèasnýchotázekformovalitutovìduijakoprojevdanéhostupnìkultury.
Sociologiemásvýmpùvodemvztahkfilozofii.Protožesezfilozofie vydìlovala,muselobýtjejíprávonarelativnìsamostatnouexistenci opøenoodefinováníjejíhopøedmìtu. AugusteComte (1798–1857),kterýdaltétovìdìjejínázev,museløešititentoproblém.Sociologiidefinovaljakovìduospoleèenskýchjevech,kterévytváøejíspoleèenskýøád, jistoustabilitu,alezároveòmajímimoøádnémožnostipokrokovéhovývoje.Sociologietakvstupovaladoklasifikacevìdjako disciplína,která sezabývástrukturou(sociálnístatika)avývojem(sociálnídynamika) spoleènosti.Mìlasvýmivýkonyusilovatozajištìnístabilityspoleènosti ajejíhopokrokovéhorozvoje.Dáseøíci,žeidnes,pouplynutínepøíliš dlouhéhohistorickéhoobdobídìjinsociologie,totovymezeníjejího pøedmìtunenízanedbatelné.
A.Comtepøistupovalktvorbìsvéhosystémuvevelmipodnìtném prostøedívokruhuhrabìteC.H.Saint-Simona,kdepùsobiljakojehotajemníkvletech1817až1824.OnìkolikletpozdìjiComtezaèalvydávat svéšestisvazkovédílo Coursdephilosophiepositive (1830–1842).Ve ètvrtémsvazkuvydanémvroce1838seobjevilnázev„sociologie“.Comtesizdekladlzaúkolobjevitadefinovatzákladnízákonyživotaspoleènostijakovýchodiskopromožnoureformu.Dáseøíci,žetermín„pozitivní“jeuComtasynonymempro„vìdecký“.Vìdeckyseprotonareformì spoleènostimìlapodíleti„pozitivnípolitika“,jakotomsvìdèídílo,kterévletech1851až1854vydalpodtitulem SystémdePolitiquePositive instantlaReligiondel'Humanité.ObìetapyComtovadílatvoøíurèitou jednotumeziobecnouteoriíapolitickoureformou.Itentopøístupzùstává
podnìtnýmavurèitémsmysluodkazujenapotøebnostvztahuobecné sociologieasociologiepolitiky.Vèeskésociologiitentomodelpùsobil nazakladateleèeskésociologieT.G.Masaryka.„MysVicemaComtem,“ napsalMasaryk,„považujemesociologiizavìduabstraktnouarùzníme odníkonkrétnédisciplínysociologické.“(Masaryk,1885,str.87)Zajednuzkonkrétníchdisciplínpovažovalpolitiku.
Sociologiepøedstavujerovnìžsystémkategorií,výzkumnýchmetod apøístupù.Právìprotytoskuteènostimùžememluvitojejímrelativnì samostatnémpostavenímeziostatnímivìdami.Strukturasociologieodpovídáproblematicespoleèenskéstruktury,kterásestávájejímpøedmìtem.Jezdeještìdalšíspecifikum.Relativnísamostatnostsociologie nenídánajenkonkrétníproblematikou,kterouzkoumá.GeorgSimmel jižvroce1908výstižnìpoznamenal,ževšechno,cooznaèujemejako pøedmìtvìdy,jekomplexurèovánívztahù,znichžsekaždý,prokázaný namnožstvípøedmìtù,mùžestátpøedmìtemzvláštnívìdy.(Simmel, 1908,str.9–11)Pøedmìtemsociologieztohotohlediskajevždyaktuálníkomplexvztahù,vjehožrámciseurèitésociálníjevyvyskytujíavjehožrámcisestávajípøedmìtemsociologickéanalýzy.Vevýzkumném procesupakvznikají sociologickékategorie,kterénejsouapriorními nástroji,jimžbysemìlapodøizovatdynamickásociálnírealita.
Pomìrnìvelkýpoèetsociologickýchkategorií,kterývsociologickém výzkumuvzniklaskterýmisociologiepracujejakosovìøenýmpoznávacímaparátem,pøedstavujesociologiirovnìžjakovìdu kategoriální. Tatocharakteristikapøispívákpøesnìjšímuvymezeníachápánípøedmìtu sociologie.Vzniksociologickýchkategoriíajejichpoužívánívpoznávacímprocesusouvisípøedevšímsesnahoupoznávat to,cojest.Tatoaktuálnìkategoriálnístránkaodlišujesociologiiodnormativníchtendencí, vyznaèujícíchsepøedpisovánímaprojektováním toho,comábýt.Sociologickékategorievyjadøujíklidovouaabsolutnìpromìnlivoustránku postavenílidívespoleènosti,charakterizujíjejichèinnost,jejich„výtvory“aèastoismyslavýznamtìchtoaktivit.Netvoøíprotonemìnnýpoznávacíaparát,alejsoujehohistorickýmiformami.Sociologickékategorie,kterévznikajívprocesupoznávánísociálnískuteènosti,majísvùj vznik,vývojisvéprediktivníaspekty,jimižreagujínanapìtímožnégenezebudoucíhovztahu.Existencimnohýchznichudržujeprávìtato stránkaazároveòjinýmpøinášízánik.
Tytoúvahysmìøujínutnìkotázce:Kterésociologickékategoriese stalysouèástíteoretickéhosystémusociologieajsoudosudnástrojem sociologickéanalýzy,interpretaceainformace?
Sociologiejevìdouostruktuøeavývojispoleènosti,vìdouosociálníchvztazích,vìdouoaktuálníchmožnostechrozvojesvobodyèlovìka. Natétorovinìobecnostivznikajíkategorie,kterýmijesociologiespjata pøedevšímsfilozofickouanalýzouspoleènosti:bytíavìdomí.
Dalšírovinoujeoblast,kdejižnejdejenosepìtí,aleopøesahovánífilozofieasociologie.Natétoúrovnisledujesociologieteoretickoempirickouanalýzukonkrétnìhistorickyvymezených „èinitelù“, „èinností“ a „výtvorù“ (terminologieE.Chalupného).
Tøetírovinupøedstavujíkategorie,kterévznikalyvprocesuabstrakce pøisociologickémvýzkumuaktuálnìvymezenéspoleènosti: sociální struktura,skupina,vrstva,tøída,kasta,národ,stát,moc,konflikt,statut,role,zájmy,potøeba,válka,politika,sociálníproblémy(sebevražednost,prostituce,rozvratrodinatd.),sociálníhodnoty,kultura aj.Na tétoúrovnipracujesociologierovnìžspojmy,kteréjsouvýsledkem anástrojemelementárníanalýzyastudiakaždodenníhoživotaspoleènosti:kvalifikovanídìlnícivestrojírenství,životnízpùsobpracovníkù vzemìdìlství,rodinnévztahyfrancouzskýchintelektuálùapod.Vtìchto urèeníchdocházíkespecifikaci,vnížkategoriepøestávajíbýtkategoriemivevlastnímsmysluanabývajícharakteruaplikovanýchkategorií.
Zelementárníanalýzysociologievycházívevìtšinìsvýchpoznávacíchaktù.Takrámecjejíhozájmuvyplòujíèetnépoznatkyolidskéèinnostiainterakcích.Sociologickáanalýzaseorientujespíšenato,coje sociální,nežnato,coje individuální.Odpovídátoprocesukategoriální výstavbysociologie,vnížsezobecòujíaktivityhromadnéhocharakteru. Elementárníanalýzamùževycházetzpopisuarozborujednotlivého jevu,napøíkladstávkyhorníkù,jednotlivéválkynebojednotlivéhorodinnéhorozvratu.Tímtokrokemvlastnísociologickápráceteprvezaèíná. Cílemvšak,zhlediskakategoriálnívýstavbysociologie,budepoznání typù,modelùsociálníhokonfliktu,nikolipopisjednéválkyèirodinného rozvratu.Èetnáfaktazískanáelementárníanalýzoumohousloužitjako pøedmìtzobecnìní,zdalidéžijívtìchèionìchsociálníchuskupeních, jakérelativnìstabilnímotivyapostojovéformyjednánísivnichosvojují ajakétypickézájmyapotøebypùsobínajejichvùlipøinaplòováníjejich smysluživota.Mùžemetedyøíci,žeprosociologiijedalšímcharakteristickýmznakem snahapokomplexnostiageneralizaci
Pøíkladù,kterépotvrzujítutozamìøenostsociologie,jebezpoèet. Uveïmevšaknìkteré,kterésetýkajílidskésolidarity–tymajísilnýhumanistickýakcent.Vzemích,kterévletech1938a1939ohrožovalanìmeckáfašistickáagrese,došlokekonsenzumezijinakrozdílnýmisociál-
nímiskupinami.Tentostavvyvolalazvýšenámírasolidarityvúsilí zachránitsvoboduvìtšinytøíd,vrstevasociálníchskupinnárodníspoleènosti.NespornýmdùkazemtohotojevuvtehdejšímÈeskoslovensku bylymobilizacevroce1938.
Osolidaritìvpostojíchprotifašismuvypovídajírovnìždìjinylidové frontyveFrancii.Historickédokumentyapamìtiúèastníkùdosvìdèují intenzitutehdejšíhomasovéhohnutíaukazujíprojevysolidarityvsouvislostiskonkrétnímidennímiudálostmi.TakovouudálostísestalpohøebspisovateleH.Barbusse,autorarománusprotiváleènoutematikou Oheò.Úèastníkpaøížskémanifestace,I.Erenburg,otétoudálostivypovìdìl:„Sedméhozáøí(1935)vyšlaPaøížznovudoulicnapohøebHenrihoBarbusse,kterýzemøelvMoskvì.Pohøebsezmìnilvmanifestaci. Statisícelidíovšemvícemyslelynazaèínajícíbojnežnamrtvéhospisovatele…“
Jednotlivéprojevysolidaritypopisujehistoriografie,prosociologii jsoupøedmìtemgeneralizaceadalšíchúvahapostupù.Uvedenépøíkladyajejichgeneralizacenastolujívsociologiinapøíkladotázkukorelace mezimožnostíagreseavytváøenímrùznýchforemsolidaritymezisociálnímitøídamiaskupinami.Tím,žesociologievyužívávprocesugeneralizacemateriálùcelýchepoch,dosahujevjednotlivýchetapáchpoznání urèitéhomodeluèikategorie „solidaritasociálníchskupin“.Pøivstupu dokonkrétníhosociálníhovýzkumupaktakovákategorietvoøípøedpokladproformulaceobecnéapracovníhypotézy.
Sociologicképostupyukazujíjednaknarozdílajednaknapotøebnou souvislostmezihistoriografiíasociologií.Urèitýmodelnebokategorie, ikdyžještìneskýtázárukuovìøení,mùžebýtnástrojemchápáníøady podobnýchsociálníchskuteèností.K.W.Deutschovztahumodeluaempirickéskuteènostinapsal:„Jestližesetytovzoryatytozákonypodobají vevýznamnémíøenìkteréurèitésituacinebotøídìsituacívevnìjším svìtì,pakvtomtorozsahujemožnétìmtosituacímporozumìt,tj.žeje možnéjepøedvídat–amožnáiovládat–pomocítohotomodelu.“ZároveòvšakDeutschupozornil,že„zdanìjakátakovápodobnostexistuje,senedázjistitzmodelu,nýbržpouzehmotnýmprocesemovìøení.“ (Deutsch,1971,str.84)
Souvislostmodeluaovìøenísejevívsouèasnémvývojisociologie jakoaktuálnìjšínežsledováníspecifickéodlišnostiodostatníchvìd. Tentotrendreflektujeexistujícíreálnýprocesintegracespoleènostiaintegracespoleèenskévìdy.PolskýsociologJ.Szczepanskivodpovìdina otázku,cojesociologie,ukázalnaurèitoumírunezávaznostipøipøes-
némvymezovánísociologievsouèasnosti,narozdíloddoby,kdysesociologievydìlovalaz„královnyvìd“–zfilozofie.„Dnesnatutoproblematikupohlížímejinak,“napsalJ.Szczepanski,„pøevažujíspíšetendence kintegracispoleèenskýchvìd,kjejichsbližováníasluèovánínežtendence kjejichoddìlování.“(Szczepanski,1966,str.9)Souhlasitprotomùžeme isjehonázorem,ževsociologicképráci„pøevládátendencekomplexního,všestrannéhozkoumáníjevùaprocesùspoleèenskéhoživota,spoleènéhozkoumánízhlediskavícevìd,kombinacevýsledkùjejichvìdního úsilí.“(tamtéž,str.10)
Integraènítendencevespoleèenskýchvìdáchjevsouladusvrcholnýmizámìrysociologie,spoèívajícívesnazevysvìtlovatspoleènostvjejím celku.Tytoúkolyajejichpostupnárealizacezároveòvyžadujíexistenci takovévìdnídisciplíny,jakoujesociologie.Jejíoprávnìnostsezakládá, mimojiné,právìnaskuteènosti,žesociologiejevìdousledujícísmysluplnostintegraèníhoèiglobalizaèníhoprocesuspoleènosti,nanìmžparticipuje.
Problémintegracevespoleèenskýchvìdáchnenídánjenhlavními tendencemivevývojispoleènosti,alejepatrnývsamotnémprocesu vznikuavývojesociologie.Tajižvsamýchpoèátcíchsvéhovývojemìla mnohopodob,vytváøelarùznéteorieakoncepce.Tokoneènìplatí iosouèasnémstavusociologicképráce.Cestakekvalitnímupoznání souvisíspraktickýmúsilímpøestrukturalizacesvìta,zároveòsezhodnocovánímvšechteoretickýchkrokù,kterétentoprocesnejenodrážejí,ale namnozeimotivují.
Participacenaintegraènímprocesusezøetelnìprojevujespoleènou orientacínavýzkumnìkterýchproblémù,kterésestávajípøedmìtem badatelskéhozájmumnohaspoleèenskovìdníchdisciplín.Jednoznaènì lzeøíci,žesempatøí zájemopolitiku.Intenzitaprocesupolitizacespoleènostioddobrenesancedosáhlamimoøádnýchstupòù.Prostupujevelmi výraznìvšemisociálnímijevyaprocesysouèasnéhoživota.NaOrwellovumyšlenku,ževnašídobìnenímožnézùstatmimopolitiku,navázal MilanKubrpopulárním,alevýstižnýmkomentáøem:„Politikoujeprosycenovšechnokolemnás.Zatímselhalyvšechnypokusyvymezitjíhraniceahlídat,abyjenepøekraèovala.Politicijsouupøímnìpøesvìdèeni,že semohouamusívyjadøovatkevšemuadbátoto,abysevlidskýchspoleèenstvích(komunitáchapod.)všechnodìlalosprávnì.Obèanétovnímajítak,žezavšímvidínekalézájmyadlouhéprstypolitikùavestále vìtšímíøepožadujízodpovìdnost,iniciativu,transparentnostaskládání
úètù,atoivzáležitostech,okterébysenejlépemohlipostaratsami.“ (Kubr,2005,str.17)
Procespolitizaceživotaspoleènosti21.stoletíjeevidentnískuteèností.Sociologovésiuvìdomovalijehovlivivúvaháchoobecnésociologiiasociologiipolitikyvrùznýchsouvislostechjižmnohemdøíve.NìmeckýsociologG.Eisermannvroce1958uveøejnilstudii Soziologieder Politik,vnížkonstatovalvelmitìsnývztahobecnésociologieasociologiepolitikyatendencesmìøujícíkjejichztotožòování.Uvedl:„Sociologiepolitiky(tzv.politickásociologie)jevsouèasnédobìpovažovánaza nejpøitažlivìjšíanejvýznamnìjšípoddisciplínusociologie,badokonceje èastomylnìsníztotožòována.Naprotitomunámnicnebráníjejípøedmìtvýzkumuvymezitsezøetelemkobecnésociologii.Budemetudížsociologii politikydefinovatjakotupoddisciplínusociologie,kterásezabývá studiemvytváøenílidskýchskupin,podmínkami,formamiasoustavami lidskéhozespoleèenšťování,jakožitìmisociálnímijednáními,kteráprobíhajívoblastipolitiky.“(Eisermann,1958,str.292)
Procespolitizace,alespoòzápadníspoleènosti,spíšenaznaèujespoleènýpostupobecnésociologiesesociologiípolitikynežjejichrigorózní oddìlování.Spoleènémetodicképrostøedkyjsouvlastníobìma.
Nakoncipadesátýchletdvacátéhostoletíseprosadilasnahapøedevšímamerickýchsociologùchápatsociologiipolitikyjakorelativnìsamostatnouvìdu.VedlejednánínaIV.svìtovémkongresusociologù vroce1959ktomupøispìlovydáníknihyS.M.Lipseta PoliticalMan (TheSocialBasesofPolitics) vestejnémroce.PrvnímshrnutímpøíspìvkùztohotooborubylsborníkstudiívydanýL.A.Coserempodfiremním titulem PoliticalSociology.Vedleeditorovapøíspìvkusenanìmsvými studiemipodíleliR.Bendix,R.Aron,P.H.Rossi,R.O.Schulze,S.M.Lipset adalší.VesvéúvodnístudiiL.A.Coserpoznamenal:„Sociologiepolitiky jevskutkumladoudisciplínou.Ikdyžjejístopyvedoukpøedkùm,ktakovýmvrcholnýmmyslitelùm19.století,jakobyliKarelMarxaAlexisde Tocqueville,apøejalamnohovýznamnýchpodnìtùodsociologùzpoèátku20.stoletíjakoMaxWeber,RobertMichelsaEmileDurkheim,vamerickéscénìsejejísystematickývývojdatujeodtøicátýchletdvacátého století.“(Coser,1967,str.2)TakéLipsetjepøesvìdèenotomtoduchovnímpozadí.Jdeourèitouklasickoutradici,kteráobjevilaøaduvýznamnýchkategoriíproanalýzupøedpokladùdemokracie.Lipsetvtétosouvislostipoznamenal,žeprávìTocquevillebyl„prvnímvelkýmexponentem myšlenky,žedemokraciejerovnováhoumezisilamikonfliktuakonsen-
zu.“(Lipset,1963,str.4)Astudiumsociálníchpøedpokladùdemokracie tvoøívýznamnouèástpøedmìtusociologiepolitiky.
1.2„Klasická“sociologiepolitiky
Úkolysociologiepolitikyamožnostisociologickéanalýzytakového fenoménu,jakýmjepolitika,závisejídoznaènémírynapostaveníafunkcíchspoleèenskévìdyvurèitémsociálnímsystému.Významnýmpøedpokladempromožnosttakovéanalýzyjetakováuniverzálníhodnota, jakoujesvobodaslovaaneexistencecenzury.Totalitnísystémypovažovalyzanebezpeènouitzv.omezenousvoboduslova.Mnohésehlásily kmarxismu.
Paradoxnívšakje,žeprávìK.Marxsemohlsvobodnìvyjadøovat kpojetísvobodyslova.Známéjsounapø.jeho Poznámkyknovépruské cenzurníinstrukci.Citovalzdeèástcenzurníinstrukce,kterásiceumožòovala„urèité“hledánípravdy,cožjakoomezenostMarxzásadnìmohl odmítnout.
V„Instrukci“seuvádìlo:„Podletohotozákona,totižpodleèl.2,nesmí cenzurapøekážetvážnémuaskromnémuzkoumánípravdy,aninesmína spisovatelevykonávatnepøípustnýnátlak,aninesmíbrzditsvobodný obratknižníhoobchodu.“
Marxmìlnámitkyprotijakékolicenzuøe:„Zkoumánípravdy,jemuž nemácenzurapøekážet,jeblížekvalifikovánojako vážnéaskromné. Obìtatourèenínezamìøujízkoumánínaobsahpravdy,nýbržnanìco, cojemimotentoobsah.Odpoèátkuodvádìjízkoumáníodpravdy apøedpisujímuohledynanìconeznáméhotøetího.Bude-lisezkoumání neustáleohlížetnanìcotøetího,èemuzákondáváprávonapopudlivost, neztratípakzezornéhopolepravdu?(…)Pravdajeprávìtakskromná jakosvìtlo,avùèikomumábýtskromná?Vùèisobì?Verumindexsuiet falsi.Tedy vùèinepravdì?Je-liskromnostcharakteristickýmrysem zkoumání,jespíšepøíznakobavyzpravdynežznepravdy.Jetoprostøedek,kterýmìsrážínakaždémmémkrokuvpøed. Jetostrachzezávìrù, pøedepsanézkoumáníshora, jetoochrannýprostøedekprotipravdì.“ (Marx,1956,str.23–24)
Podmínkyprodemokracii,atudížiprosociologiipolitiky,vznikaly vprùbìhudìjinzápadníEvropy.Významnýmzdrojemtohotoprocesu bylareformacesprvnímrozmachemveøejnéhomínìníapublicistiky.Reformaèníhnutínarušovalastøedovìkýuniversalismusadogmatismus.
Objevilserozdílmezispoleènostíastátem.Výraznìjšíindividualismus pakvedlknastolovánídalšíchotázekštìpeníèlovìkaspoleènost.Pozdìji DavidHume (1711–1776)poukazovalnanutnostzbavovatsepøedsudkù,kterýmijeèlovìksvazovánkširšíkolektivitì.Všeobecnézákony, kterépodleHumadalsvìtu„VelkýTvùrce“,nezbavujíèlovìkamožnosti, abyaktivnìhodnotilapoužívalsvésíly.Množstvíjednotlivýchsil,èinù apohybùvytváøívesvìtìharmonii,kterájevlastnímprojevemobecných zákonù„nejvyššíhoTvùrce“.(Hume,1904,str.587)Patøísemproto všechnysnahy,touhy,vášnìarozhodnutíjednotlivce.Žetentotypindividualismupøedstavujeprotistøedovìkémuuniversalismuhledánímísta proèlovìka,kterýopravdìsámrozhoduje,sámsesnažínajítsvémísto vespoleènosti,otomHumevypovìdìl:„Všechnynašezávazkyvotázce dìlánídobraprospoleènostzahrnujínìcoreciproèního.Získaljsem podporuspoleènosti,aprotomohuhájitjejízájmy;alekdyžmnespoleènostodvrhla,mohuknínadálepatøit?Aleikdybychompøipustili,že našepovinnostdìlatdobrojevìèná,pakpøecejenomjsouzdenìjaké hranice;nejsempovinendìlatmalédobroprospoleènostnaúèetvelkéhozlaprosebe…“(tamtéž,str.593–594)
Vnázorechpøedrevoluèníchmyslitelùbylaobsaženanejenkritika feudalismu,aleiformulaceprávaèlovìkanasvobodnýatvoøivýživot. Jednotlivecjeaktivnímsvobodnýmèinitelem,tvùrcemsvéhoosudu, kterýneležíanivrukoucírkve,anipanovníka.Úlohajednotlivce„èlovìka“nespoèívávšakjenvindividualistickérevoltì.Èlovìk,napøíklad u ThomaseHobbese (1588–1679),jerovnìžtvùrcem.Jenejznamenitìjšímvýtvorempøírody.Protoževšakpøírodu„napodobujelidskéumìní“, jetoumìníschopnonapodobitavytvoøitivýtvorpøírody,tj.èlovìka.Ne vùlínadpozemskou,aletvoøivouèinnostíèlovìkavznikl„velkýLeviathan“,jakHobbesnazval„Lidskéspoleèenstvínebolistát,latinskycivitas.“(Hobbes,1941,str.53)
Hobbessvouhomologiídospìlkekoncepcistátu,kterýjižneníod boha,alejevýtvoremlidskéhoumìní.Spoleènost,jejížnejvyššíhodnotouneníbùh,alesuverenitastátnímoci,jevýtvoremèlovìka.Hobbes, abymohlotétosuverenitì,ostátu,uvažovat,pojednáváo„èlovìkupøírodním,kterýjezároveòjeholátkouitvùrcem.“(tamtéž,str.54)Takto vznikléspoleèenství,vybavenésuverenitoustátnímoci,másvùjsmysl. Lidéusilujíosvobodu,kteroumilují,protomusíbýtbezpeèniabezpeènostjimmùžezajistitstátnímoc.„Smlouvybezmeèenejsounežholá slovaavùbecnemajísílyzjednatèlovìkubezpeènost.“(tamtéž,str.201)
Kritikatradièníhopojetístátuaspoleènostiaúsilíformulovatdemokraticképojetítìchtofenoménù,pøípadnìijejichkritiku,vytvoøilyzákladnípodmínkyprovznikevropskéteoretickétradice,vnížsevytváøely gnoseologicképøedpokladyprorozvojsociologiepolitiky.Ktétotradici patøínespornìdílaAlexisedeTocquevilla,AugustaComta,KarlaMarxe, VilfredaPareta,GaetanaMoscy,RobertaMichelseadalších.
AlexisdeTocqueville senarodil29.èervna1805veVerneuilvestaré šlechtickérodinì,legitimistickyorientované.StudovalprávavPaøíži doroku1825.KrátcepoukonèenístudiabyljmenovánsoudcemveVersailles.Pøesto,ženástupLudvíkaFilipaneodpovídalnázorùmrodinné tradice,složilpøedepsanoupøísahuvìrnostinovéadministrativì.ZároveòvšakpožádalnaministerstvuvnitraodovolenounacestudoAmeriky.Jakodùvoduvedlstudiumamerickéhovìzeòskéhosystému.Vroce 1833skuteènìsesvýmpøítelemG.Beaumontemvydaliknihu„OvìzeòskémsystémuvUSA“.Výsledkystudijnícestyvšakvyústilyvmnohem širšíapodstatnìjšípoznatky.Vroce1835vydalTocquevillesvojidvoudílnouknihu LaDemocratieenAmerique.
Tocquevillestudovalamericképomìryvletech1831–1832jakonezaujatýbadatel.Pøestojakopotomekstaréhošlechtickéhoroduobjevnì formulovalzákladnífaktor,kterýdemokratickouspoleènostpodstatnì odlišovalodspoleènostifeudální.Preciznìtotosvéodlišenízaznamenal takto:„Jakjsemstudovalamerickouspoleènost,stálevícejsemvidìl vrovnostipodmínekplodnouzákladnu,zníž,jaksezdá,vycházejívšechnyjednotlivéjevy,aneustálejsemvnínacházelústøedníbod,knìmuž smìøovalovšechnomépoznání.“(Tocqueville,1992,I.,str.9)
Tocquevillesikladlotázkuoperspektiváchitakovéspoleènosti,založenéna„rovnostipodmínek“.Jemožné,abysedemokratickýsociální systémzmìnilvtotalitní.Odtudpatrnìvycházelanásledujícíjehoúvaha:„Snažímsepøedstavitsi,sjakýminovýmirysybysemohlvesvìtìvynoøitdespotismus.Vidímnesèetnémnožstvípodobnýchasobìrovných lidí,kteøíjsouvjednomkolevhonbìzadrobnýmiavšednímizábavami, jimižsytísvouduši.Každýznichsevesvémústranízdálhostejnýkosuduvšechostatních;jehodìtiajehoosobnípøátelétvoøípronìjcelélidstvo.Žijevedlesvýchspoluobèanù,alenevidíje,dotýkásejich,alenecítí je;existujepouzevsobìsamémaprosebesama,aikdyžmuještìzùstávárodina,dáseøíci,ževlastjižnemá.
Nadtìmitolidmisetyèínesmírnáprotektorskámoc,kterásisamojedinákladezaúkolzajistitjejichpožitkyadržetochrannourukunadjejichosudem.Jeabsolutní,detailní,pøesná,prozíraváalaskavá.Podoba-
labysemociotcovské,kdybyjejímúkolembylopøipravovatlidina dospìlost;aleonasenaopaksnažíudržetjeneodvolatelnìvdìtství; rádavidí,kdyžseobèanéradují,jenkdyžnemyslínanicnežnaradovánky.Ochotnìpøispívákjejichštìstí,alechcebýtjehojedinýmstrùjcem arozhodèím;peèujeojejichbezpeènost,pøedvídáazajišťujejejichpotøeby,usnadòujejimzábavu,spravujejejichnejdùležitìjšízáležitosti, øídíjejichpodnikání,upravujenástupnictví,rozdìlujedìdictví,kdybyje takještìmohlazbavitznepokojivéhopøemýšleníanámahyžít!“(Tocqueville,1992,II,str.218–219)
Tocquevillepostihlrovnìž,žedemokracie,nikoliteorie,alejejífungovánípøedstavujeurèitouformunátlakuažezcelanevyluèujemožnost, abybylazneužitapronastolenítyranie.Ivdemokraciinalézalmožnosti prokoncentracipolitickémoci.
Ètenáøe,jejichžosudyaživotnízkušenostijsouspjatysdobouposledníchšedesátilet,nemùženezaujmoutTocquevillovavizenapsaná napoèátkutøicátýchletl9.stoletíapublikovanávroce1835.Vzávìru svéknihyuvedl:
„Dnesjsounazemidvavelkénárody,které,jaksezdá,tøebažemají rùznávýchodiska,postupujíktémužcíli:jsoutoRusovéaAngloamerièané.Obadvavyrostlyvtemnotách;zatímcopohledylidíbylyobrácenyjinam,stanulynáhlevpopøedímezinárodyasvìtvzalnavìdomíjejich zrodajejichvelikosttémìøsouèasnì.Zdáse,ževšechnyostatnínárody dosáhlytémìømezí,kteréjimvytýèilapøíroda,amohouužjenomudržovatdosažené;tytovšakrostou.Všechnyostatnísezastavilynebojdou vpøedjenomsobrovskýmúsilím;pouzeonypostupujísnadnoarychle nasvédráze,jejížmezenelzezatímdosáhnout.Amerièanbojujeproti pøekážkám,kterémustavídocestypøíroda;Russepotýkáslidmi.Jeden zápasíspustinouabarbarstvím,druhýscivilizacívybavenouvšemijejímizbranìmi:taksevýbojeAmerièanùuskuteèòujírádlemoráèe,výboje Rusùmeèemvojáka.Abydosáhlsvéhocíle,spoléháseprvnínaosobní zájemanechávájednatsíluarozumjednotlivcù,anižjeøídí.Druhýsoustøeïujevjednomèlovìkuceloumocspoleènosti.Hlavnímprostøedím pùsobeníjednohojesvoboda,druhéhonevolnictví.Jejichvýchodiskoje rùzné,jejichcestyseliší;nicménìsekaždýznichzdábýturèentajným zámìremProzøetelnostiktomu,abyjednohodnedrželvesvýchrukou osudpolovinysvìta.“(Tocqueville,1992,II,str.308)
Nejenprotytoúvahy,aleiprostøízlivéhodnocenídemokraciejako novéhotypuspoleènostiseTocquevillovodílostalopøedmìtemzájmu sociologùpolitikyrozdílnéhozamìøení.Taksnahachápatdemokracii
jakorovnováhumezikonfliktemakonsenzemupoutalaamerickéhosociologaS.M.LipsetaapolitologaR.I.Dahla.Jehoinstitucionalistický pøístupkotázkámdemokracienašelohlasukritikaDahlovapojetímoci vUSA,uC.W.Millse.Millssektomutovlivupøihlásilvedvoukapitolách svéhonejpopulárnìjšíhodíla,vX.aXIII.kapitole„Mocenskéelity“.Mills zdereagovalnaproblematikukoncentracemocivdemokracii.Pøedpokladytétodysfunkcedemokraciespatøovalvmožnostipøechoduamerickéspoleènostiod„veøejnosti“k„mase“.(VèeskésociologiijehodílocitovalT.G.Masarykjižvprvnísvénejsociologiètìšípráciosebevraždì zroku1881,kdestejnìjakovpozdìjšíchkniháchzdùrazòovalTocquevillùvpoznatekovlivunáboženstvínaúroveòamerickédemokracie.Ani I.A.Bláha,aniE.ChalupnýTocquevillovodílodoèeskésociologieneuvádìli.)
AlexisdeTocquevillesvýmdílemorientovalpozornostpozdìjšíchsociologùpolitikynastudiumvzniku,vývojeazmìndemokracie.Tocquevillovohodnocenídemokratickýchinstitucíznalidalší„klasik“sociologiepolitiky,jímžbylnepochybnì,bránochronologicky, KarelMarx.
Marxùvživotzapoèal5.kvìtna1818vTrevírunaøeceMoseleakonèil14.bøezna1883vLondýnì,kdejerovnìžpochovánnahøbitovìvHighate.Výraznýmznakemceléhojehoživotabylzájemopolitickédìníve svìtìastudiumbadatelskéhoakritickéhozamìøení.
VysokoškolskástudiazahájilnauniverzitìvBonnuvøíjnu1835.„ŽivotvBonnu,“napsaljedenzMarxovýchživotopiscù,„byltakpestrý,tak romantický,taknovýazvláštní,žeiMarxpropadljehokouzlu.Pøirušném studentskémživotìnebyloleckdynouzeopitkyazábavu.SynkovékøtìníMoselounebylirozhodnìabstinenti,Marxenevyjímaje.Takvèervnu 1836horektorátpotrestaljednímdnemkarceruprorušenínoèníhokliduaproopilství.Trestnebylzvlášťpøísný,povolovalysenávštìvykolegù,atovedloktomu,žeseveškolnímvìzenípopíjelodál.“(Gemkov akol.,1973,str.16)
OtecKarlaMarxe,kterýposoudilpomìryvBonnu,rozhodlještìpøed ukonèenímprvníhorokustudia,žejehosynbudevestudiupokraèovat vBerlínì,tedyvkrálovskémsídelnímmìstì.Nauniverzitìpøednášela ještìøadaHegelovýchodchovancù.Marxsestalèlenemdoktorského klubu,kdesesetkávalsmladohegelovci,uzavøelpøátelstvísdocentem teologieB.Bauerem.TovševedlokrozhodnutíobhájitdizertacizfilozofieausilovatomístodocentanauniverzitìvBonnu.
Ještìvroce1841spolupracovalsdocentemBaueremvBonnu.Ten všakbylnanaléhánípruskévládyvykázánzuniverzity.ProMarxetoznamenalozøíciseuniverzitníkariéry,alenikolikritickéanalyticképráce.
Prvníteoretické,kritickéavìdecképosouzeníotázekpolitikyamoci zformulovalvroce1843vstudiinazvané Kžidovskéotázce.Významný problémsociologiepolitiky–vztahstátuaemancipaènízájemèlovìka–Marxposuzovalnejdøívejakoproblém„emancipacestátu“.Tímtoemancipovanýmstátemrozumìlstát,kterýsezbavilbøemenesloužitcírkvi. Zatakovýstátpovažovaldemokratickourepubliku,takjaksekonstituovalaveSpojenýchstátechamerických(kterébylypøedmìtemjehoobdivu).VMarxovìpojetívšakdemokratickárepublikapøedstavovalapouze jednufáziemancipaèníhoprocesu.Napsal:„Politickáemancipaceje ovšemvelkýpokrok;nenítosiceposledníformaemancipaceèlovìkavùbec,alejetoposledníformaemancipaceèlovìkavmezíchdosavadního svìtovéhopoøádku.“(Marx–Engels,1956,1,str.380)
PolitickouemancipacinepovažovalMarxzaposledníformulidské emancipaceproto,ženevyøešila,alespíšerozštìpilaèlovìkana„egoistickénezávisléindividuum“ana„obèanastátu“.ProtobypodleMarxe mìlodojítkekvalitativnìvyššímustupniemancipace,kterábymìlatentorozporpøekonat.Marxtakovouemancipacioznaèujejakoemancipaci lidskou.Uvažovaltakto: „Každáemancipacejenávratemlidskéhosvìta,lidskýchvztahùkèlovìkusamému. Politickáemancipacejeredukce èlovìkazjednéstranynaèlenaobèanskéspoleènosti,naegoistickénezávisléindividuum,zdruhéstranynaobèanastátu,namorálníosobu.Teprveažskuteènýindividuálníèlovìkdosebepojmeabstraktníhoobèana státuastanesejakožtoindividuálníèlovìkvesvémempirickémživotì, vesvéindividuálnípráci,vesvýchindividuálníchpomìrech druhovou bytostí,teprveažèlovìkpoznáazorganizujesvé„vlastnísíly“jako spoleèenskésíly,anebudeužtedyspoleèenskousíluodsebeoddìlovatjako politickousílu,teprvepotombudeprovedenalidskáemancipace.“(tamtéž,str.393)
TentosmìremancipaèníhozájmuèlovìkaspojovalMarxsdìjinami spoleèenskýchtøíd.Jižvdruhépolovinìètyøicátýchlet,vdobìvzniku KorespondenèníhovýboruvBruselu,siuvìdomoval,ževšaknestaèíapelovatjennaelementárnítøídníinstinkty,aleženamístopropagandyse musídostatvìda,má-liemancipaèníprocesbýtprocesemúspìšným.
VýznamnýanglickýsociologT.B.BottomorehodnotítutoMarxovu teoretickouprácijako„jedenznejvìtšíchpøíspìvkùkformovánímodernísociologie“,znìhožsevícepouèilijehokriticinežjehovyznavaèi.
(Bottomore,1976,str.77)KtìmprvnímøadilpøedevšímMaxeWebera, VilfredaPareta,RobertaMichelseaC.WrightaMillse.Každýznichpøispìlkanalýzejednézústøedníchkategoriísociologiepolitiky,jížjenespornìkategorie„politickámoc“.Tamámnohoznaènéarozsáhlépoužití. Vyjadøujevztahymezitøídami,vztahymezinárody,aleinapìtíuvnitø hrykoalicvládnoucíchelit.Tutokategoriilzevyužívatipøicharakteristicemenšíchsociálníchútvarù,jakojsoumístníspoleèenství,nebopøi analýzepodstatnýchvztahùvmalýchsociálníchskupinách.
Otázkupolitickémocinelzechápatjakonadèasovýjevpùsobícíve spoleèenskémvzduchoprázdnu,jakoahistorickýfenomén,kterýnesouvisísostatnímisociálnímiskuteènostmi.Mocmánejensvojihistoricky konkrétnípodobu,aleisvékonkrétnízdroje.Protožejejíminositeliavykonavatelijsoulidé,žijícívurèitédobì,kladesipolitickovìdníanalýza rovnìžotázku:jacílidé?Jejichpùvod,kulturajakoživertikálnìmobilitnípostupnamístavpolitickémsystémumohourovnìžpøispívatkekonkrétníhistorickéanalýzepolitickémoci.
Analýzapolitickémoci,obsahujícípoznáváníjejíchzdrojù,forem afungovánívhistorickýchsouvislostech,pøedstavujejedenzhlavních úkolùsociologickéhobádánívùbec.Mnohovýznamnýchsociologùvìnovalotétokategoriiznaènoupozornost.Kpøednímbadatelùmvtomto smìrupatøínìmeckýsociolog MaxWeber (1864–1920).Jehonázory apostojevyzrávalyvNìmeckuvdruhépolovinì19.století,kdyvtéto zemidocházelokestøetumezikonzervativními,liberálnímiasocialistickýmimyšlenkamiahnutími.
WeberùvzájemopolitikubylvšakpodnìcovánnejencelkovýmklimatempolitickéhodìnívtehdejšímNìmecku,aleutváøelojejirodinné prostøedí.OtecMaxeWeberabylvedoucímèinitelemliberálnístrany, ataksejehosyn„setkávalsvedoucímipolitickýmiosobnostmisvédoby pøímovevlastnímdomì.“(Barnes,1966,str.244)Zájemopolitiku,ato nejenvnìmeckýchpomìrech,neopouštìlWeberapocelýjehoživot. Kdyžvroce1905vypuklavRuskurevoluce,nauèilseruskyèíst,aby mohlsledovatzpravodajstvípøímozruskýchnovinaèasopisù.Svìdectví otomtoWeberovìzájmupodávárovnìžjehomemorandumprotineomezenéponorkovéválce,vnìmžupozoròovalnamožnostvstupuSpojenýchstátùamerickýchdoválkyprotiNìmecku.Aještìvroce1919se úèastnilpolitickýchjednánívsouvislostismírovoukonferencíveVersailles.
Svùjzájemopolitikuneoddìlovalodhlavnísvéèinnostiodvìdeckobadatelsképráce.Dáseøíci,ževtomtosmyslupatøilktakovýmstudij-
nímtypùm,jakýmibyliK.Marx,A.Gramsci,W.WilsonaunásT.G.MasarykaE.Beneš.VelmihozaujalopøedevšímdíloK.Marxe.Kdyžzaèal vydávat ArchivfürSozialwissenschaftundSozialpolitik,tobylozøejmé.
PodobnìjakoK.MarxiM.Weberuznávalvelkývlivvlastnictvívýrobníchprostøedkùnacharakterdìjinnéhoprocesu.Protonapøíkladpøi charakteristicefeudalismuspatøovalzákladtohotosystémuvkontrole materiálníchprostøedkùpolitickémociavýrobníchprostøedkù.První mìlyvlivnapolitickou,druhépaknaekonomickoustrukturuspoleènosti. Tentopøístupchápaljakopøístupheuristický.PøestoMarxovumetodu ateoriipovažovalzaneudržitelnouprojejímonokauzalitu.Bylpøesvìdèen,žeMarxchápedílèíperspektivyjakorozhodujícíamnohotvárnost urèujícíchfaktorùdìjinredukujenajednofaktorovou,ekonomickouproblematiku.
Pokudjdeopojetímoci,Weberrovnìžvycházelzkritickéhopøístupu kMarxovìkoncepci,kterouhodnotiljakoredukcionistickou.Ameriètí sociologové,C.W.MillsaH.Gerthpostihliodlišnostpojetítìchtodvou myslitelùtakto:„ZatímcoMarxjeménìpeèlivývrozlišovánímeziekonomickoumocíapolitickoumocí,Weberjepøímochtivýpojasnémrozlišení tìchtodvousfér.TakjehokritikavìtšinyMarxovýchpøíspìvkùspoèívá vtom,žeWeberukazujenanedostatekstøízlivéhorozlišenímezitím,co jestriktnìekonomické,cojeekonomickydeterminovánoacojepouze ekonomickyrelevantní.“(Mills–Gerth,1967,str.47)
OtázkamipolitickémociseM.Weberzabývalvmnohasvýchpracích, èetnéshrnujícípoznámkyasouvislostivšakvyslovilvesvépøednášce zroku1919nazvané Politikajakopovolání.Hlavníavstupníotázkouje, cocharakterizujepolitikapodstatnì.„Kdoprovozujepolitiku“,napsal Weber,„usilujeomoc.Omocbuïjakoprostøedekveslužbáchjiných cílù(ideálníchneboegoistických),neboomocpromoc,propožitekpocituprestiže,kterýdává.“(Weber,1969,str.158)Taképolitikjeèlovìk, kterýusilujeomoc,abymohlrozhodovat.OdpovídátoWeberovìpojetí politiky:„Politikoubychomtedyrozumìlisnahuopodílnamocinebo ovlivòovánírozdìlenímoci,aťmezistátynebouvnitøstátumeziskupiny lidí,kterézahrnuje.“(tamtéž)
Pokudjdeovnitønípolitiku,pakjejímrámcemjeúzemístátu,neboť „státjelidskápospolitost,kterásinaurèitémúzemíefektivnìvyhrazuje (súspìchem) monopollegitimníhofyzickéhonásilí.“(tamtéž)Webersi kladlotázkyodùvodechtétolegitimity.Zformulovaljesvoumetodou „ideálníchtypù“autority:
„Jsouvzásadìtøivnitøníodùvodnìní,tøidùvodylegitimitypanství. Zaèínámesnimi.Jednakautorita vìènìvèerejšího mravuposvìceného platnostíodnepamìtiazachovávanéhozezvyklosti.Jeto tradièní vláda, jakjivykonávalpatriarchaadìdiènývládcestaréhoražení.Pakautorita nadpøirozenéhoosobního darumilosti (charisma),zcelaosobníoddanostaosobnídùvìravezjevení,hrdinstvínebojinéosobnívlastnosti jednotlivce.Jeto charismatická vláda,jakjivykonávajíprorocinebo–vpolitickéoblasti–zvolenývojevùdcenebohlasovánímlidupøijatývládce,velkýdemagogavùdcepolitickéstrany.Koneènìvládapramenící z legality,zvíryvplatnostlegálního ustanovení avìcné kompetence, odùvodnìnéracionálnìvytvoøenýmipravidly.Zhlediskaposlušnosti vplnìníustanovenýchpovinnostíjetovláda,jakjivykonávajímoderní služebnícistátuavšichninositelémoci,kteøísemuvtomtoohledupodobají.Toserozumí,ževeskuteènostipodmiòujíposlušnostkromìnejrùznìjšíchzájmùnanejvýšhrubépohnutkystrachuanadìje–strach pøedmstoumagickýchmocínebodržitelemoci,nadìjenaodmìnuna onomnebotomtosvìtì.Ptáme-lisepo legitimních dùvodechtétoposlušnosti,paknarazímeovšemnatytotøièistétypy.Atytopøedstavy olegitimitìajejichvnitøníodùvodnìnímajíznaènývýznamprostrukturuvlády.Èistétypyseveskuteènostivyskytujíovšemzøídka.“(tamtéž, str.159)
Weberemcharakterizovanétypypanství,jakkolijsouideálnímitypy, vrcholípoznatkyoznacíchbyrokratickéhopanství.Vjednotlivýchcharakteristikáchjsouzaznamenányodlišnostijednotlivýchtypùodbyrokracie votázkáchprostøedkùvládnutí,vúlozeadruzíchodmìn(naturálních,finanèních),významnájeicharakteristikatypùpolitikùsodkazem,který typseprosadilpøedevšímnaZápadì(„juristésvysokoškolskýmvzdìláním“).
PodstatnýmWeberovýmpøíspìvkemproteoriisociologiepolitikyje pøedevšímjehopojetímoci.Weberjekoncipovalsvìdomímakritickým posouzenímMarxovapojetí,kteréchápaljakoekonomické,nikolijako takéekonomické.Protonamítal:„Ekonomickypodmínìnámocnenítotožnásmocívùbec.Naopakvznikekonomickémocimùžebýtdùsledkemmociexistujícínajinýchzákladech.Èlovìkneusilujeomocpouzeve snazeobohatitseekonomicky.Moc,obsahujícíekonomickoumoc,mùže býthodnocena prosebesamu.Velmièastovšakúsilíomocjepodmínìnosnahouozískáníspoleèenskévážnosti.Nevšakkaždámocpøináší spoleèenskýprestiž.Typickýamerickýdozorce,stejnìjakovelkýspekulantsevzdáváspoleèenskéhoprestiže.Zcelaobecnì,èistìekonomická
moc,zvláštì nahá mocpenìzsevžádnémpøípadìnemùžechápatjako základspoleèenskéhoprestiže.Animocneníjedinýmzdrojemspoleèenskéhoprestiže.Avskutkuspoleèenskávážnostneboprestižmùžebýt aèastojezákladempolitickéaekonomickémoci.Moc,stejnìjakoprestiž,mohoubýtzaruèenyprávnímøádem,aleten,alespoònormálnì,není jejichprimárnímzdrojem.Právníøádjespíšefaktorem,kterýzvyšuje šancinaudrženímocinebovážnosti,alenemùžejevždyochránit.“
(Gerth–Mills,1967,str.410)
Dílopøedèasnìzesnuléhosociologa,historika,ekonomaMaxeWeberajeprosociologiipolitikydílemklasickým.Kromìèetnýchpoznatkù oorganizaciainstitucích,oproblémechbyrokracie–vizktomutotématupráciJanaKellera(Keller,1997)–topotvrzujíjižuvedenépoznámky. Jensouvislostimeziprestižíamocítvoøípodnìtnýokruhpoznatkùpro výzkumsociálníchapolitickýchsystémù.Stupnìmprestižesemohou odlišovatjednotlivci,sociálnískupiny,tøídy,vrstvyinárody.Zároveò úvahynatototémanavozujídichotomii:uctívaníauctívající,kterápro analýzupolitikyneztratilanaaktuálnosti.
ProfesornauniverzitìvCambridžiW.G.Runcimanvyjádøilpøesvìdèení,žeMarxoviaWeberovimusímebýtvdìènizato,ževytvoøilipøedpokladyprovzniksociologiepolitiky,aoznaèiljejako„velképrùkopníky sociologiepolitiky“.(Runciman,1965,str.64)Zároveòvšakzaskuteèné „patriarchysociologiepolitiky“považovalGaetanaMoscu,VilfredaPareta,RobertaMichelse,aletakéGeorgaSorela.(tamtéž)
G.MoscaaV.Paretopoložilisvýmiúvahami základteoriielity.Zazákladnístratifikaèníkritériumpovažovalikoneckoncùpolitickoumoc. (IkdyžParetorozdìlovalelitunavládnoucíanevládnoucí.) Gaetano Mosca (1858–1941)považovalzajedinýsprávnýpøístupkpoznánícharakteruspoleènostiobjevenírozdílumezidominantnívládnoucítøídou amasami.Považovalvládnoucítøídu(classedirigente)zarozhodující sílunatolik,žejejícharakterurèujerázcelépolitickéstrukturyaúroveò kulturydanéspoleènosti.Vládnoucítøída,podleMoscy,„plnívšechny politickéfunkce,monopolizujemocavyužívávýhod,kterémocpøináší, zatímcodruhá,poèetnìjšítøída,jejíøízenáakontrolovánazpùsobemvíceménìlegálním,víceménìarbitrážnímanásilným;tatodruhátøídazásobujevládnoucítøídumateriálnímiprostøedky,kteréjsounezbytnépro životnostpolitickéhoorganismu.“(Mosca,1939,str.50)
G.Moscaseaktivnìúèastnilpolitickéhoživotajakoposlaneczaliberálnìkonzervativnístranu.Bylkritikemtotalitárníchsystémùasitalskýmfašismemsenesblížil.Rozdìlenínavládnoucítøíduamasyopíral
osvépøesvìdèeníopøirozenénerovnostilidí.Totosevýraznìpodlenìho prosadilovtzv.civilizaènífázidìjin.Zatímcovpøedcivilizaènífáziexistujezákonbojeozachováníholéexistence,vcivilizaènífázipùsobíspecifickýpsychologickýzákon„bojeovyniknutí“.Vtétofáziseprosazujílidskévlastnosti,kterénazákladìpøirozenénerovnostilidívedouke konstituovánívládnoucítøídy.Jsoutonapø.„láskakluxusu,touhapo krviaženách,ambicekporouèeníatyranizování“.(tamtéž,str.473)
Jakohlavnívlastnostiprovyniknutíuvádìlaktivitu,pohotovost,schopnostseorientovat,sebedùvìru,síluvùleabystrost.Termín„elita“ve svémdíle Elementidiscienzapolitica zroku1896neuvádìl.Tenzavedl dosvéhosystémusociologie VilfredoPareto (1848–1923).
Termínu„elita“sepodlezjištìníanglickéhosociologaT.B.Bottomoraužívalojižvsedmnáctémstoletíprooznaèenívýrobkùmimoøádné kvalityakrátcepotéprooznaèovánívynikajícíanadøazenésociálnívrstvy.Nedosáhlvšakbìžnéhorozšíøení,cožtrvalopodleBottomora„aždo pozdníchletdevatenáctéhostoletíadotøicátýchletdvacátéhostoletí vAngliiavAmerice,kdybylrozšíøenprostøednictvímsociologickýchteorií,zvláštìvdílechVilfredaPareta.“(Bottomore,1966,str.1)
PodobnìjakoMaxWeberprožívalV.Paretoøadupolitickýchudálostí velmiintenzivnìdíkyživotnímosudùmrodiny.ParetùvotecbylpøívržencemnáboženskéhoarevoluèníhohnutíMazzinihoaprototosvézamìøenímuselemigrovatzJanovadoPaøíže.Zdesevroce1848narodil V.Pareto.Teprvepoamnestiivroce1858sesrodinouvrátildoItálie.
VmládínaV.Paretasilnìpùsobilliberalismusmazziniovskétradice.Jejímspecifikembylospojenínáboženskýchprvkùspolitickými. VduchuidejítaktospecifikovanýchkrystalizovaliParetùvzájemopolitiku.Vroce1882sesnažilprosaditvevolbáchdoparlamentu.Alezde neuspìl.Paretovtédobìmìlkpoliticevelmikladnývztah.WernerStark vsouvislostistímtonezdaremcharakterizovalParetajako„zklamaného milence“.Ktomuuvedlještìfakt,ževroce1889Paretaopustilajeho velmimladáženaAlexandraBakuninová.W.Starkpakdospìlkzávìru, žeprávìèastoojedinìlýdetailvbiografiivrhásvìtlonejennaèlovìka, aleinacharakteristickýrázjehomyšlení.(Stark,1963,str.105–106)
Ikdyžnebudemepøikládatpøílišnývýznamtomutocharakteristickémuznaku,nemùžemepøehlédnout,žeParetùvneúspìchnapolitické scénì(inezdarvmanželství)mohlnikolinepodstatnìpoznamenatzpùsobapreferencejehomyšlenívevìdecképráci,vpoliticeivosobnímživotì.Jemožnésoudit,žeprávìprouvedenédùvodysenejdøíveobrátil khledáníodpovìdínateoreticko-politickéotázkydominulosti,dodìjin
