Publikace vychází s podporou grantu Všeobecné zdravotní pojišťovny, zaměřeného na prevenci, a Egis Pharmaceuticals PLC.
Publikace vznikla na základě: – výzkumného záměru 216 20816 – Patofyziologie neuropsychiatrických onemocnění a její klinické aplikace, – grantu IGA MZ ČR NS10045-4/2008 Anorexia nervosa a bulimia nervosa, hledání nových klinických subtypů a jejich vazby na polymorfismy vybraných genů, – Research Training Network INTACT funded by the European Commission under the Marie Curie Program (MRTN-CT-2006-035988).
prof. MUDr. Hana Papežová, CSc. (ed.)
SPEKTRUM PORUCH PŘÍJMU POTRAVY Interdisciplinární přístup
Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 www.grada.cz jako svou 4170. publikaci
Recenzovali:
prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., FRCPsych. ředitel Psychiatrického centra Praha a Centra neuropsychiatrických studií v Praze profesor psychiatrie na 3. lékařské fakultě UK v Praze a na Lékařské fakultě Univerzity P. J. Šafárika v Košicích
prof. Ivan Eisler, PhD, CPsychol, AcSS Professor of Family Psychology and Family Therapy Kings College, Institute of Psychiatry, London Head of Child and Adolescent Eating Disorders Service South London & Maudsley NHS Foundation Trust
Odpovědná redaktorka PhDr. Alena Palčová
Sazba a zlom Vladimír Vašek
Ilustrace Barbora Kafková, Ladislav Hovorka
Grafický návrh a zpracování obálky Jan Dvořák
Počet stran 424, 8 stran přílohy
Vydání 1., 2010
Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s.
Husova ulice 1881, Havlíčkův Brod
© Grada Publishing, a.s., 2010
Cover Photo © Ladislav Hovorka
ISBN 978-80-247-2425-6
Souèasnýpohlednaetiopatogenezionemocnìní
(FrantišekFaltus)
Epidemiologieporuchpøíjmupotravy (BarbaraPavlová)
Psychosociálnírizikovéfaktoryuporuchpøíjmupotravy (BarbaraPavlová)
Situaèníarodinnéfaktoryanebzpùsobujínároèné anepøíjemnéudálostiporuchypøíjmupotravy?
Kultštíhlostianebtlustáznamenáknièemu
Klinickývýznamdosavadníchpoznatkùorizikovýchfaktorech
Genetickéaspektyporuchpøíjmupotravy (DeboraMartásková,HanaPapežová)
Leskabídaetiologickéhovýzkumu:kdehledatpøíèinu?
Mozkovéléze:mùženádorzpùsobitporuchupøíjmupotravy?
Strukturálnívyšetøení:atrofiemozku
Klidovéfungování:mozeknaúspornýpohon
Serotoninováhypotézaamozekuporuchpøíjmupotravy: teorieaautomedikace ..............................67
Funkènínervovékorelátysymptomù:kdeserodístrachzkalorií?
Závìr
Neurofyziologiestresuabolestiupacienteksporuchamipøíjmupotravy (AnnaYamamotová) .................................74
Souvislostmezibolestíachutíkjídlu
Psychologickéaspektybolesti
Závìr
Kognitivnífunkceuporuchpøíjmupotravy (SvetlanaŽuchová,HanaPapežová) ........................89
Èeskéazahraniènístudieneuropsychologie
Poškozenímozkuakognitivnífunkce
Hladinyestrogenùaspecifickékognitivnípoškození
Vnímánívlastníhotìlaadisociaceakognitivnídysfunkce
Prùbìhonemocnìníakognitivnídeficit
Doporuèenévyšetøeníkognitivníchfunkcí
Rehabilitaceapsychoterapiezamìøenénakognitivnídeficit
Fyziologienutriènídeprivacezamìøenánaanimálnímodely umladýchjedincù (JindøichMourek)
Závìr
Modelyporuchpøíjmupotravy (HanaPapežová)
Genetickézvíøecímodely
Spektrumdiagnózporuchpøíjmupotravyakomorbidity
Diagnostikaporuchypøíjmupotravy (HanaPapežová)
Poruchypøíjmupotravyudìtíadospívajících (PetraUhlíková)
PoruchypøíjmupotravyaADHD
Klinickápraxeastandardypéèe Poruchypøíjmupotravyvprimárnípéèiunás (HanaPapežová)
(EvaKotrlíková)
Substrátypoužívanévparenterálnívýživì
Kardiovaskulárníkomplikace (SabinaPálová,JiøíCharvát)
Kdyjenutnépodrobnìjšízhodnocení?
(PavelKohout)
Pøíèinymalnutriceadalšíchkomplikacíumentálníanorexie
Diferenciálnídiagnostika
Sledovánípacientùvnutrièníambulanci
Neuroendokrinologieporuchpøíjmupotravyaobezity (MartinHaluzík)
Historievýzkumuregulacepøíjmupotravy
Anatomickálokalizacecentrapøíjmupotravy: významjednotlivýchhypotalamickýchjader ..................189
Souèasnýkonceptregulacepøíjmupotravyaenergetickéhomeostázy .....191
Orexigenníaanorexigennípùsobkyovlivòujícípøíjempotravy ........192
Gastrointestinálníhormonyregulujícípøíjempotravy .............197
Hormonytukovétkánìapøíjempotravy
Neuroendokrinologickézmìny
Zmìnypùsobkùovlivòujícíchpøíjempotravyupacientùsobezitou
Zmìnypùsobkùovlivòujícíchpøíjempotravyupacientek smentálníanorexiíabulimií ..........................205
Závìr
Literatura
Poruchypøíjmupotravyaženskýreprodukènísystém (AntonínPaøízek,HanaPapežová,PetraUhlíková)
Poruchamenstruaèníhocykluaporuchasexuality
Menarcheamenstruaènícyklus
Fertilitaaprùbìhtìhotenství
Plánovanérodièovství
Ženysanamnézouporuchypøíjmupotravyavysokériziko perinatologickýchkomplikací
Asistovanáreprodukce
Neurologickéaspektyporuchpøíjmupotravy (OndøejDoležal)
Sekundárníneurologickékomplikace
Gastrointestinálníkomplikacepøiporucháchpøíjmupotravy (AlešNovotný)
Obstrukèníspánkováapnoe
(VítZikán)
Mentálníanorexie,bulimieaspánek
Poruchypøíjmupotravyaorálnízdraví (JanaMachová,HanaPapežová)
Erozeskloviny,zvýšenádemineralizaceskloviny,hypersenzitivita
Abrazetvrdýchzubníchtkání
Diabetesaporuchypøíjmupotravy (LudmilaBrunerová)
Poruchypøíjmupotravyudiabetikù1.typu
Renálníkomplikacepøiporucháchpøíjmupotravy (RomanaRyšavá)
Spojenímeziobezitouaspecifickýmioblastmidistresu
Zmìnyklinickéhoobrazunásledkemváhovéhoúbytku vdlouhodobémèasovémhorizontu
Psychiatricko-psychologickápéèe
Léèebnéprogramyproporuchypøíjmupotravy
Klinickádoporuèení,cíle,možnosti,limityaorganizaceléèby (HanaPapežová,PetraNovotná)
Klinickádoporuèeníajejichuplatnìnívpraxi
Výbìrvhodnéhoterapeutickéhoprogramuapsychoterapie
Práceschronickýmonemocnìnímupacientek sanorexianervosarezistentníchnaléèbu
Organizaceléèebnýchprogramùunásavzahranièí (vývojunásasouèasnýstav)
Charakteristikapotøebnépéèe
Modifikaceléèbyukomorbidníchpacientù...................304
Prevenceporuchpøíjmupotravy (HanaPapežová)
Základníporadenstvíakomunikacevobtížnýchsituacích (HanaPapežová)
Nejèastìjšíchybyvléèbìajaksejimvyhnout
Závìr
Motivaènírozhovoryaodvozenépostupyuporuchpøíjmupotravy (HanaPapežová,RudolfUher,JanSoukup)
Specifikaléèbyporuchpøíjmupotravyavyužitípøístupùodvozených odmotivaèníchrozhovorùvtétocílovéoblasti
Využitíprincipùmotivaèníchrozhovorùpøiprvnímsetkání spacientem–„úvodnígambitmezinastraženýmipastmi“
Modelfázívývojemotivacekezmìnìchování
Závìr
Psychoanalytickýpohlednaporuchypøíjmupotravy (JanaKocourková)
Kognitivnì-behaviorálníterapieporuchpøíjmupotravy (FrantišekDavidKrch)
Teoretickávýchodiska
Kognitivnì-behaviorálnípøístupvléèbìPPP
Rodinnáavícerodinnáterapieaporadenství (HanaPapežová,JanaTomanová,LuciePelková)
Vícerodinnáterapiementálníanorexie
Principyvícerodinnéterapie
Fázeterapeutickéhoprogramu
Harmonogramcykluvícerodinnéterapieaorganizaènízázemí
Indikaceakontraindikacevícerodinnéterapie
Poruchavnímánívlastníhotìlaahyperaktivita(rehabilitace, natìloorientovanáterapie,fyzioterapie,ergoterapieaarteterapie) (HanaPapežová)
Prùbìhavyústìníonemocnìní Prùbìhavyústìníonemocnìníporuchpøíjmupotravy odremisekinvalidizaci (HanaPapežová)
Posouzeníprùbìhuaremise
Posouzenípracovníschopnosti
Autoøi MUDr.LudmilaBrunerová
Diabetologickécentrum,II.interníklinikaFNKVa3.LFUK,Praha brunerova@seznam.cz
MUDr.OndøejDoležal,Ph.D. Neurologickáklinika1.LFUKaVFN,Praha ondrej.dolezal@lf1.cuni.cz
doc.MUDr.FrantišekFaltus,DrSc. Psychiatrickáklinika1.LFUKaVFN,Praha frantisek.faltus@centrum.cz
prof.MUDr.MartinHaluzík,DrSc. III.interníklinika1.LFUKaVFN,Praha Martin.Haluzik@vfn.cz
doc.MUDr.JiøíCharvát,CSc. Interníklinika2.LFUKaFNMotol,Praha jiri.charvat@lf2.cuni.cz
doc.PhD.JanaKocourková
Dìtskápsychiatrickáklinika2.LFUKaFNMotol,Praha Jana.Kocourkova@lfmotol.cuni.cz
doc.MUDr.PavelKohout,Ph.D. II.interníklinikaaCentrumvýživyFTN,Praha pavel.kohout@ftn.cz
MUDr.EvaKotrlíková Jednotkaintenzivnímetabolicképéèe,III.interníklinika1.LFUKaVFN,Praha eva.kotrlikova@vfn.cz
PhDr.FrantišekDavidKrch,Ph.D. Psychiatrickáklinika1.LFUKaVFN,Praha krch.frantisek@vfn.cz
MUDr.JaromírKøemen,Ph.D. Jednotkaintenzivnímetabolicképéèe,III.interníklinika1.LFUKaVFN,Praha jaromir.kremen@lf1.cuni.cz
JanaMachová,DiS. Dentaktiv,soukromástomatologickáklinika,Praha janamachada@seznam.cz
Mgr.DeboraMartásková
CentrumpodpùrnépéèeFTNsP,Praha
prof.MUDr.JindøichMourek,DrSc. Fyziologickýústav1.LFUK,PrahaaJihoèeskáuniverzitaÈeskéBudìjovice
Mgr.PetraNovotná(Chudobová)
Institutpedagogicko-psychologickéhoporadenstvíÈR,Praha novotnap@ippp.cz
MUDr.AlešNovotný IV.interníklinika1.LFUKaVFN,Praha ales.novotny@vfn.cz
MUDr.SabinaPálová Interníklinika2.LFUKaFNMotol,Praha sabina.palova@lf2.cuni.cz
prof.MUDr.HanaPapežová,CSc. Psychiatrickáklinika1.LFUKaVFN,Praha hpap@lf1.cuni.cz
doc.MUDr.AntonínPaøízek,CSc. Gynekologicko-porodnickáklinika1.LFUKaVFN,Praha parizek.antonin@vfn.cz
as.MUDr.NorbertPauk,Ph.D. KlinikapneumologieahrudníchirurgieFNNaBulovce,Praha pauknorb@yahoo.com
PhDr.BarbaraPavlova,PhD,DClinPsy InstituteofPsychiatry,King’sCollegeLondon barbara.pavlova@kcl.ac.uk
PhDr.LuciePelková,Ph.D. DennístacionáøCentraproporuchypøíjmupotravy,Psychiatrickáklinika 1.LFUKaVFN pelkoval@seznam.cz
doc.MUDr.RomanaRyšavá,CSc. Klinikanefrologie1.LFUKaVFN,Praha rysava.romana@vfn.cz
PhDr.JanSoukup,Ph.D. Oddìleníléèbyzávislostí1.LFUKaVFN,Praha honzasoukup@yahoo.com
doc.MUDr.LibušeStárková,CSc. Soukromápsychiatrickáordinace,Olomouc l.starkova@seznam.cz
prof.MUDr.KarelŠonka,CSc. Neurologickáklinika1.LFUKaVFN,Praha Sonka.Karel@vfn.cz
prof.MUDr.JiøíŠtork,CSc. Dermatovenerologickáklinika1.LFUKaVFN,Praha jiri.stork@lf1.cuni.cz
Dr.phil.ErikaToman KompetenzZentrumfürEssstörungenundAdipositas,Zurich erika.toman@essstoerungen-adipositas.ch
Mgr.JanaTomanová Psychiatrickáklinika1.LFUKaVFN,Praha tomanova@tiscali.cz
MUDr.RudolfUher,Ph.D.,MRCPsych InstituteofPsychiatry,King’sCollegeLondon rudolf.uher@kcl.ac.uk
MUDr.PetraUhlíková Psychiatrickáklinika1.LFUKaVFN puhlikova@centrum.com
doc.RNDr.AnnaYamamotová,CSc. Ústavnormální,patologickéaklinickéfyziologie3.LFUK,Praha yamamoto@lf3.cuni.cz
MUDr.VítZikán,Ph.D. III.interníklinika1.LFUKaVFN,Praha vit.zikan@vfn.cz
MUDr.SvìtlanaŽuchová,Ph.D. Psychiatrickáklinika1.LFUKaVFN svetlana.zuchova@gmail.com
Pøedmluva Knihajevýsledkemmédlouhodobé,víceneždvacetiletéklinickéavýzkumnépráce voblastiporuchpøíjmupotravyaprácetýmuCentraproporuchypøíjmupotravyaspolupracujícíchodborníkù,pøedevšímlékaøùapsychologù.Cílemjeseznámittytoidalší odborníky(nutricionisty,specializovanésestry,sociálnípracovniceiinformovanélaikyarodinnépøíslušníky)skomplexní(bio-psycho-sociální)problematikou,sklinicky ovìøenýmipostupyakontrolovanýmirandomizovanýmistudiemi,sestandardyléèby ajejichuplatnìnímasdalšímiúskalímiamožnostmivkaždodennípraxi.Snažímese ukázat,žekomplexníproblematikavyžadujevklinicképraxikvalitnítýmovouinterdisciplinárníspolupráciavoblastiprevencediferencovanéprogramy,kteréscházejí pøedevšímnarizikovýchpracovištích.
ProfesorVondráèekpovažovalzanedùležitìjšívživotì„poznáníaemoce“.Svelmirychlenarùstajícímpoznánímsevtétooblastinyníukazujejakonezbytnémìnit pøedevšímpostojekonemocnìní(vinterdisciplinárníkomunikaciapromotivaèníkomunikacispacienty,jejichrodinamiivpreventivnípráci,napø.smédii).Profesionální aeticképostojehrajívýznamnourolivmožnostireálnéhouplatnìnísouèasnýchpoznatkùoonemocnìní,kteréjeèastospojenosbagatelizacíapopíránímproblémù,odmítánímpomoci,obavamizestigmatizace,studem.Protoonemocnìníkladevysoké nárokynaprofesionálnípostojeodborníkù,rodinyacelouspoleènost.
Literaturaobiologických,psychologických,sociálníchiekonomickýchaspektech vznikualéèbyporuchpøíjmupotravyvposlednímdesetiletínesmírnìnarùstá.Kniha nemùžeobsáhnoutveškeréliterárnízdrojeajejichdlouhodobývývoj.Klíèemkvýbìruinformacíbylasnahazaøaditodbornéprácezevšechoborùmedicíny,kterésesetkávajísesomatickýminásledkyporuchpøíjmupotravy,aklinickévyužitíjednotlivýchpøístupù(napø.upsychologickýchpøístupùamotivaèníchakomunikaèních postupù).
Zamìøilijsmesetakévícenavlastnívýzkumuananovìzavedenéterapeuticképøístupyajejichovìøenívpraxi(vícerodinnáterapie,dennístacionáø,motivaènírozhovory,kognitivnídysfunkceamožnostirehabilitace,genetickéfaktoryapsychoedukace),nakterýchsevýznamnìpodílelimladípostgraduálnístudenti.
Knihataképopisujenovétechnologievléèbìaprevenci.Svìtinternetu,chatù, SMSnahrazujestáleèastìjipøímýaindividuálníkontakt,„vkrádá“semezipacienta aterapeuta,podobnìjakodorodinnýchvztahù.Snažímesenovétechnologievyužítke zmírnìnídopaduspoleèenskéhotlakunaštíhlostakvytvoøenípodpùrnýchprogramù propacientyijejichrodinnépøíslušníky.
Nìkterékapitolyodrážejíivýzkumnouavýchovnouspolupráciskolegyzmezinárodníchorganizací(AED,ECED),výsledkymezinárodníchkonferencíagrantù,které vždymajízacílnejenporozumìtpatogenezionemocnìní,aleizvýšitdostupnostkvalitní,diferencovanéléèby.Knihabymìlabýtohlédnutímzaspoleènoupracívminulostiainspiracíasnadpovzbuzenímkeklinické,výzkumnéavýchovnéprácidobudoucnosti.
Souèasnýpohled naetiopatogenezionemocnìní Historieporuchpøíjmupotravy FrantišekFaltus
Odstarovìkujsoupopisoványnejrùznìjšíformyporušenéhopøíjmupotravy.V5.stoletípøednašímletopoètemseHippokrateszmiòujeoporucháchpøíjmupotravyaoznaèujejenázvemasithia.Ve2.stoletínašeholetopoètuGalénjakoprvnívhistoriivùbec použiltermínanorexie.VliteratuøesecitujeonemocnìníprinceznyMargaretyMaïarské(1045–1093),kterámohlatrpìtanorexií.Tentopoznatekovšemneníspolehlivìovìøen.
Prvnízmínkaodívce,kterázemøeladobrovolnìhladem,pocházíze14.století. Sv.KateøinazeSiennysestaralaoženusnádoremprsu.Poèasejizápachodumírající tkánìznechutilnatolik,ženebylaschopnasestímvyrovnat.Abypøekonalatentoodpor,setøelazodumírajícítkánìhnisavypilaho.TéženocisejízjevilKristusavyzval ji,abypilakrevvyvìrajícízjehoran.Mìlatobýtútìchaprojejížaludek.Sv.Kateøina sicelouudálostvysvìtlilatak,ženemùžetrávitjídloanemusíaždokoncesvého životajíst.Od16letpøežívalapouzeochlebu,vodìaèerstvézeleninì.Bylapøesvìdèena,ženašlavlastnízdrojpotravy.Snìdla-livíce,spolykalakoøínky,kteréjívyvolaly zvracení.Vesvévíøevmilostbožídocílilatoho,žebylapøijímánakráli,královnami adokonceipapeži,abyjimradilavdùležitýchstátnickýchproblémech.
Prvníklinickéobrazy,kterébymohlyodpovídatdiagnózementálníanorexiebyly zaznamenányv17.století(Robbes,1668;Reynolds, 1669;Morton,1689). NejdokonalejšípopischorobyjepøikládánanglickémulékaøiRicharduMortonovi(1637–1698). Vesvémdíle„Phthisiologia“zroku1689tentovýznamnýanglickýlékaøpopisuje takzvané„nervovéopotøebení“(nervovéúbytì,devastaciaskomíránízpùsobenéfyzickýmipøíèinami,aleiemocionálnímivlivy).Jeuvádìnvesvìtovéliteratuøejako „prvníportrétistamentálníanorexie“.PoMortonovipopsalistejnýchorobnýsyndrom vroce1767vAngliiWhytt,jenžbylznámýmneurologemsvédoby,avroce1780máloznámýfrancouzskýlékaøNadeau.Tendiagnostikovalapopsalpøípadpodnázvem „maladienerveuseaccompagnéed´undégoutextraordinairepourlesaliments“.
Termín nervováanorexie seobjevujehlavnìvefrancouzskéliteratuøe.Napoèátku 19.stoletíFleuryImbert,praktickyneznámýfrancouzskýfyziologafrenolog,vesvém pojednáníoženskýchchorobáchstanovildvadruhyanorexie:gastrickouanorexii (anorexiegastrique)anervovouanorexii(anorexienerveuse).Prvnítypbylpøedevším poruchoutrávení.Pøidruhémtypuanorexiepacientiodmítalijíst,ponìvadžmozeknevysílalsignálychutikjídluapocituhladu.
Prvnívìrohodnépøípadymentálníanorexiesezaèínajíobjevovatvliteratuøeažve druhépolovinì19.století.WilliamStoutChipley,hlavnílékaøústavuproduševnì nemocnévKentucky,popsalvroce1859tzv.sitiomanii,kterábylatehdyobvykle oznaèovánajako„sitiofobie“.OrokpozdìjifrancouzskýlékaøLouis-VictorMarcé publikovalèlánekozvláštníformì„hypochondrickéhodeliria“.Sledovalnìkolikpubertálníchdívek,kterétrpìlynechutíkjídlu,znichžnìkterécelémìsícetémìønicnejedlyabylyvyhublé„kostakùže“.Všechnypokusyozmìnujejichstravovacíhorežimuse„potýkalysdùmyslnýmilstmianezdolnýmodporem“.Francouzskýoriginál èlánkudoplòujeanamnézynìkolikapøípadù,kterépøesvìdèivìpotvrzují,žeMarcé popsalprvnípøípadymentálníanorexie.PøestožeMarcéhopozorováníbylavelmi
pøesná,nenašelèlánek,podobnìjakopráceChipleyho,témìøžádnouodezvuvodbornýchlékaøskýchkruzích.
Teprveve2.polovinì19.stoletíbylyMortonovy„nervovéúbytì“znovuobjeveny abylojimpøidìlenostabilnímístovanglo-americkéafrancouzskémedicínì.SirWilliamWhiteyGull(1816–1819)vesvépøednášceproanglickoulékaøskouspoleènost pojednalo„hysterickéapepsii“(tentotermínsámzdùraznil),pøikterémladédívkyextrémnìhubnou,anižbytrpìlytuberkulózou(obr.1).Varujepøedomyly,abytomuto onemocnìníbylypøikládánysomaticképøíèiny.OsvéprvenstvíseGulldìlísfrancouzskýmklinikemErnestem-CharlesemLasèguem(1816–1883).Obaautoøipodali nezávislenasobìzevrubnévylíèenítétonemoci.GullùvèlánekvyšelvMedicalTimes aLasèguùvvGazettevroce1873.Lasèguepublikovalsvùjèláneko„anorexiehystérique“vdubnu1873.Jehoanglickýpøekladvyšelkrátcepøedtím,nežGullpøednesl vøíjnutéhožrokusvoupøednáškuo„anorexiahysterica“.Gullovapøednáškabylapublikovánavroce1874,tentokrátjižspoužitímtermínu„anorexianervosa“.Podle oboulékaøùsejednaloopsychogenníchorobu,vyskytujícísepøevážnìumladýchdívekažen.Základnípøíznaky,kteréobapopsali,platíidnes:velkýhmotnostníúbytek, amenorea,zácpa,neklidanepøítomnostjakýchkolivznámekorganickéetiologie.
Aždoroku1914pøevládaltakøkajednoznaènìnázor,žementálníanorexiejeduševníporuchou.VtémžerocehamburskýpatologMorrisSimmondsobjeviliunìkterýchvyhublýchnemocnýchlézevhypofýze.Odtétochvílezaèalydiagnostickéspory. Mentálníanorexiezaèalabýtspojovánase„Simmondsovouchorobou(kachexií)“.Po dobudvoudesetiletídominovalatatohypotéza.Veètyøicátýchletech20.stoletízásluhoupsychosomatickémedicínyapsychonalýzybylamentálníanorexiezaøazenamezi duševníporuchy.
Unástobylprof.VratislavJonáš,kterývroce1941tvrdil,žekromìklasickékachexieSimmondsovysevyskytujíformyhypofyzárníhubenosti,kterépodlenìhobylyprognostickyménìzávažné,schopnézlepšeníasnadiúpravy.Vesvémèlánkunazvaném„Patologickáhubenostmladýchdívek“napsal:„Setkáme-liseumladých
Obr.1 Kazuistikapacientkysanorexianervosa (pøevzatozW.Gulll,TheLancet,1888)
dìvèatspatologickouhubeností,musímepøedevšímmysletnaanorexiivyvolanou zmìnìnýmpsychickýmstavemvesmysluklasickéanorexiementální“.
Vroce1945pøednášelprof.OtakarJanotanaschùziSpolkulékaøùèeskýchavroce 1946tutorozšíøenoupøednáškupublikovalve26.èísleÈasopisulékaøùèeskýchsnázvem„Opathogenezetzv.mentálníanorexieaoúspìšnémjejímléèeníelektrickými šoky“.Vroce1956vycházívThomayerovìsbírceJanotùvèlánek„Otakzvanémentálníanorexii“,vekterémpodrobnìrozebíráproblematikutohotoonemocnìníadokládáklinickýobraztypickýmikazuistikami.
Oznaèeníchorobnéhostavutermínemanorexiamentalisneboanorexienervosa, kteréjsouvesvìtovéliteratuøeaklinicenejrozšíøenìjší,nepovažujínìkteøízanejšťastnìjšíarozhodnìnezanejvýstižnìjší.AnorexieznamenápodlePlatónaosvobozeníod žádostivosti,chtivosti,podleHippokratanedostatekpožitkuzjídlaadnesjetímtotermínemmínìnaztrátachutikjídlu.Domnívajíse,žepoužitítermínuanorexiesvádí kchybnémuzávìru,žehlavnípodstatouonemocnìníjenechutenstvíanikolivvìdomé azámìrnéodmítáníjídlazobavyzeztloustnutíaztouhypochorobnévyhublosti.
Termínmentálníanorexiebylvšeobecnìpøijatkoncem19.stoletíabyljímoznaèovánchorobnýstav,èastovšaksymptomatogickyseponìkudlišící.VnìmeckéliteratuøejakoprvnípopsalichorobnýsyndromcharakterizovanýztrátouchutikjídluSoltmann(1895)aKissel(1894)podnázvem„hysterischeAnorexie“,Comby(1912) aChatagan(1913)uvedli,ževpopøedípøíèinztrátychutikjídluaoslabenípocituhladustojípsychickéaemocionálnífaktoryaoznaèilionemocnìnínázvem„anorexie mentale“.VanglosaskéliteratuøeMarshall(1895),Stephens(1895)aBerkmann (1930)seshodujínatermínu„anorexianervosa“.DéjerineaGaucher(1911)rozlišují vesvéuèebnicipsychiatrieporuchyvjídlevznikajícínazákladìdepresivníchapsychotickýchstavùodmentálníanorexie.Vnásledujícíchletechzájemototoonemocnìnízaèínánarùstat.
Unásseodroku1963zaèalnapražské1.lékaøskéfakultìUniverzityKarlovyvìnovatstudiumentálníanorexieautor.Vroce1977publikovalmonografii„Øeknimi, cojíš“avroce1979vrámciThomayerovysbírkyvydalobsáhlejšípublikacisnázvem „Anorexiamentalis.Anorektickésyndromy,jejichdiagnostikaaléèba“.Vroce1983 založilnaPsychiatrickéklinicel.LFUKvPrazeJednotkuspecializovanépéèepronemocnétrpícíporuchamipotravynapsychogennímpodkladujakoprvnísvéhodruhuve støedníavýchodníEvropì.Vzapoèatémdílezdárnìsvelkýmúspìchemaúsilímpokraèujeprof.Papežová,kterápublikovalaøaduèlánkùaodbornýchmonografií.Zdalšíchautorù,kteøísezasloužiliouvedeníporuchypøíjmupotravydopovìdomínašich odborníkùiširokéveøejnosti,zasluhujípozornostpøedevšímpráceF.D.Krcha,J.Kocourkové,aleidalšíchautorù.
Naprotitomuo bulimickýchsyndromech jsouvliteratuøejensporadickézmínky. VdobìantickéhoØímabylovevznešenýchvrstváchspoleènostijídlokonzumováo vnadmìrnémmnožství.Pøejídání,èastospojenésezvracením,byloobecnýmjevem. TentozpùsobobžerstvíbylnapøíkladpopsánSenekoujižvroce65pøednašímletopoètemslovy:„Lidéjedí,abyzvraceli,azvracejí,abyjedli“.Vestarovìkuistøedovìkubylopøejídáníèastézejménamezispoleèenskouelitou.Vkronikáchnacházíme èastézmínkyoobžerstvípanstva.Napoutíchinadvorníchpøedstaveníchsloužilipro zábavuvýjimeèníjedlíci,kteøísetampøedvádìlivedlejinýchatrakcí.Jakvidno,nadmìrnépøejídáníbylostøedempozornostijižodnepamìti.
Podobnìjakotermínanorexie,máibulimiesvouvlastníhistorii.PodlePlutarcha pojmembolimosbyloznaèovánzlýdémonabylsymbolemnadmìrnéhohladu.Pozdìjšífilologovévšaktvrdí,ževýrazpocházízøeckýchslovbous(vùl)alimos(hlad). Mátímbýtoznaèovántakvelkýhlad,žebyèlovìksnìdlažvola.Otakovéformìhladu sedáuvažovatznìkterýchveršùvdíleøeckéhobásníkaadramatikaTimoklave4.stoletípøednašímletopoètem.Jakobulimebylyvšakvminulostioznaèoványistavyslabostiamdlobyvyvolanéhladovìním.Nejrùznìjšívýznamyacharakteristikypojmu bulimiepøetrvávalyzantickédobyaždopoèátku20.století.Rozlišovalysedokonce jejírùznétypyav18.stoletíjichbylopopsánocelkemsedm.Stálevícebylyspojovány snìkterýmiemocionálnímifaktory,pøedevšímsesklíèeností.
Teprvev50.letechzaèalobýtzáchvatovitéjedlictvíazvraceníuvádìnojakosouèástmentálníanorexie.Ještìve20.stoletípovažovalavìtšinainternistù,zejména vNìmeckuaveFrancii,bulimiipøedevšímzaformuurèitégastrointestinálníporuchy, zaporuchutrávení.
Vroce1979britskýpsychiatrGeraldRusselpoprvéoficiálnìpoužiltermín bulimianervosa.Tutoporuchuspecifikovalnásledovnì:„silnéaneovladatelnénutkáníse pøejídat,jehožpøíèinoubylchorobnýstrachzeztloustnutí“.Následkemjecharakteristickáformachování,kterémápostiženýmpomáhatzbavovatsenebezpeèítohoto ztloustnutízpùsobenéhonadmìrnýmpožívánímjídla,zvracenímnebozneužíváním „proèisťujícíchprostøedkù“aneboobìmazpùsoby.Toutoporuchoupodlenìhotrpìly ženysnormálnítìlesnouhmotností.
Koncemdevadesátýchlet20.stoletíapoèátkemtohototisíciletípublikujeøada autorùvìnujícíchsetétotematicerozsáhlémnožstvíèlánkùamonografiípojednávajícíchoporucháchpøíjmupotravy.Vývojseubírápøedevšímsmìremkpoznáváníetiologieporuchyakdalšímuèlenìníporuchpøíjmupotravynajednotlivésubtypy.Velkýmúspìchemje,žezákladnítypytétoporuchybylyvèlenìnyjakosamostatné nozologickéjednotkydoterminologiemezinárodníchklasifikaèníchsystémù.
Závìr Historieprojevùporušenéhopøíjmupotravysahádostarovìku.Vposlednímstoletí seutváøelapodobatétodiagnostickéjednotkyadefinicejejichpsychologických asomatickýchasociálníchnásledkù.Vposledníchdesetiletíchliteraturatýkajícíse etiopatogenezeceléhospektraonemocnìníporuchpøíjmupotravyiléèbyvýraznì narùstáadosahujerozsahuostatníchpsychiatrickýchoborùsvýraznýmpøesahem kpsychosomaticképroblematice.
Literatura BerkmannJM.Anorexianervosa,inanition,andlowbasalmetabolicrate.AmerJSci 1930;180:411.
BrumbergJJ.FastingGirls.TheHistoryofAnorexiaNervosa.NewYork,NY:VintageBooks,2000.
CombyJ.Anorexienerveusechezlesnourissons.Archmédenf1912;15:697.
FaltusF.Anorexiamentalis.Anorektickésyndromy,jejichdiagnostikaaléèba.Praha: Avicenum,1979;6–9.
FaltusF.Novýterapeutickýpøístupkpsychogennímporuchámpøíjmupotravy.Doktorskádizertaènípráce.Praha:FVLUK,1988;4–5.
GullW.Anorexianervosa(apepsiahysterica,anorexiahysperica).TransClinSoc Lond1874;7:22–31.
JanotaO.Otakzvanémentálníanorexii.Praha:1956.
JonášV.Patologickáhubenostmladýchdívek.Pøíspìvekkestudiuanorexiementální. Èaslékèes1941;49:3.
KisselM.Casd’anorexiehystériquegravechezunefillde11ans.RevNeurol1894;2: 575.
LasègueEC.Del’anorexiehysterique.ArchGenMed1873;1:385. MarshallCF.Afatalcaseofanorexianervosa.Lancet1895;1:149.
MortonR.Phtisiologica–orATreatiseofConsumption.London,SmithandWalford 1689.
NadeauJ.Observationssurunemaladienerveuseaccompagnéed’undegoûtextraordinairepourlesaliments.JMédChirPharmacol1789;80:197.
NavrátilováM,ÈeškováE,SobotkaL.Historieporuchpøíjmupotravy.In:Klinická výživavpsychiatrii.Praha:Maxdorf,2000.
ReynoldsJ.ADiscourseofProdigiousAbstinence.London:1669. RusselGFM.Thehistoryofbulimianervosa.InGarnerDM,GarfinkelPE.Handbook ofTreatmentforEatingDisorders.2nded.NewYork:GuilfordPress,1997;11–24. RyleJA.Anorexianervosa.Lancet1936;2:893–899.
SoltmanO.AnorexiacerebralisundcentraleNutritionsneurose.JahrbuchKinderheilkunde1895;38:1.
StephensL.Caseofanorexianervosa,necropsy.Lancet1895;1:31.
vanDethR,VandereyckenW.Historieporuchpøíjmupotravy.InKrchFDakol.Poruchypøíjmupotravy.2.vyd.Praha:Grada,2005;27–33.
VandereyckenW,vanDethR.WhowasthefirsttodesribeAnorexiaNervosa:Gullor Lasègue?PsycholMed1989;19:837–845.
VandereyckenW,vanDethR.FromFastingSaintstoAnorexicGirls.TheHistoryof Self-Starvation.London,NewYork:AthlonePress–NewYorkUniversityPress, 1994.
WhyttR.ObservationontheNature,CausesandCureofthoseDisorderswhichhave beenCommonlyCalledNervous,hypochondriac,orHysteric.London:Beketand deHondt,1767.
Epidemiologieporuchpøíjmupotravy BarbaraPavlová
Terminologie,typystudií;jejichpøednostialimity
Epidemiologiestudujedistribuciadeterminantyzdravotníchudálostívpopulaci(Page etal.,1995).Populacejeskupina,sdílejícíshodnérysy.Epidemiologiepopisuje„prevalenci“a„incidenci“onemocnìní.Prevalencevyjadøujepoèetneboproporcepøípadù,událostínebostavùvdanépopulaci(Pageetal.,1995).Udávásevurèitémèaseaje zásadníproplánováníslužebapéèeprojednotliváonemocnìní.Celoživotníprevalenceudávápoèetjedincù,kteøínìkdybìhemživotatrpìlisledovanýmonemocnìním, zatímcoincidenceudávápoèetnovýchpøípadùvpopulacivurèitémèasovémobdobí, nejèastìjijednomroce.Incidencejeobvyklevýskytpøípadùonemocnìníudávanýna 100tisícobyvatelajezásadnípropochopeníetiologieonemocnìní.
Studieužívajícíregistryobvodníchlékaøùnebohospitalizacíjsoujednoduší,dostupnìjšíekonomicky,aleobsahujíjenhospitalizovanépøípady.Tomùževéstkpodcenìníreálnéprevalence/incidence,protožepouzemenšíèástpøípadùsedostávákterapii(Keski-Rahkonenetal.,2007).Registryjsoutakézaloženynadiagnostice praktickýchlékaøù,kteránemusíbýtvždysprávná(Currinetal.,2007).
Populaènístudievyžadujívysokýpoèetsubjektùamohoubýtnákladnéaèasovì nároèné.Nìkteréstudieužívajídotazníkyproskríningapakinterviewajsoudotazovániiti,kteøímajískórepodhranicí.Tytodvouetapovéstudiemohoumítproblém snízkýmprocentemodpovìdí,protožeti,kteøíporuchoupøíjmupotravy(PPP)trpí, mohousipøátsediagnózePPPvyhnout.AprotožePPPnejsoudiagnózouèastou,není nezvyklé,žepopulaènístudienenajdeanijedenpøípadanorexianervosa(AN)(Pike, 2004).ToplatídokonceèastìjipromužesPPP,kdejeporuchaještìménìèastá(Hoek avanHoeken,2003).Obavyzestigmatizacemohoubýttakespojenésezatajováním PPP(Hsu,1996).NapøíkladANbylapopsánajako„cenìná“diagnóza(SchmidtaTreasure,2006)apostiženímohouchtítsediagnózealéèbìvyhnout,abysionemocnìní uchovaliprosebe.Otázkoujetaké,jakádiagnostickákritériaužíváme.ICD10nebo DSM-IVmohoupøinéstrùznéúdajeoprevalenci/incidenci.Longitudinálnístudie, kterémajíza úkolzmapovatèasovétrendy,mohoubýt komplikovanézmìnamivdiagnostickémsystému(DSM-IVaICD10),kterýmìnípoèetdetekovanýchpøípadù (Nielsen,2001).Rùznéepidemiologickéstudiezískávajírùznéúdajeoincidenci/prevalenci,protobypomìrymeziincideníaprevalencímìlybýtinterpretoványopatrnì asohledemnazdrojedat.
Epidemiologieporuchpøíjmupotravy vzápadníchzemíchaUSA
Anorexianervosa
Prevalence. Jednouzposledníchprací,zabývajícíchseprevalencí,jefinskástudie (Keski-Rahkonenetal.,2007).ZkoumalaepidemiologiiANužennarozenýchvletech
1975–1979.ZjištìnáceloživotníprevalenceANdosáhla2,2%.Pøipoužití„širší“definice,kteránevyžadovalasplnìnívšechkritérií,celoživotníprevalencestouplana 4,2%.TojevsouladuspøedchozímistudiemiprevalencezAustrálieaUSA(Klumpet al.,2001;Wadeetal.,2006).TakévseverníItálii(Favaroetal.,2003)bylaceloživotnì ANdiagnostikovánau2%ze vzorkumladýchžen.Tytohodnotyjsouvyššínežvnìkterýchjinýchstudiích,napøíkladHudsonetal.(2007)našliceloživotníprevalenci u0,9%žen,WaltersaKendler(1995)aGarfinkeletal.(1996)udávaliceloživotníprevalenciANvUSAaKanadìmezi0,5%a0,6%.Švédskástudie(Buliketal.,2006) našlaceloživotníprevalenciANu1,2%žen.MetaanalýzaHoekaavanHoekena (2003)udávalaANucca0,3%mladýchžen.
Lucasetal.(1991)popsalibodovouprevalenciAN149,5/100000obyvatelvRochestru(Minesotta,USA).Tatoèíslajsouvyššínežvostatníchstudiíchprevalence (Hoek,1991),cožmùžeodrážetrùznépoužitézdrojedatavysoképrocento(61%)zaøazenýchpøípadùoznaèenýchjako„pravdìpodobné“.
PrevalenceANumužùjepodstatnìnižší.Vestudiíchzaloženýchnaregistrech (HoekavanHoeken,2003)anìkterýchpopulaèníchstudiích(Garfinkeletal.,1996) mužitvoøí10–15%identifikovanýchpøípadù.AlevposlednípopulaènístudiivUSA (Hudsonetal.,2007)mužireprezentovalipøibližnìètrvtinuvšechidentifikovaných pøípadùAN;celoživotníprevalenceANumužùbyla0,3%.PodobnìvešvédsképopulaènístudiibylcelkovýodhadprevalenceANumužù0,29%(Buliketal.,2006).
CelkovýodhadceloživotníprevalenceANnazákladìpopulaèníchstudiívzápadní EvropìaUSAsepohybujevrozmezí0,5–2,2%užen.Odhadynazákladìregistrùbývajínižší.Mužitvoøili10–25%všechpøípadùsAN,pøièemžúdajekolem10%jsou èastìjší.
Incidence. ÚdajezregistrùlékaøùprimárnípéèevzápadníEvropìukazujíincidencimezi4,7/100000(Currinetal.,2005)a7,7/100000(vanSonnetal.,2006).Což potvrzujedøívìjšístudieholandské(Hoeketal.,1995)sincidencídosahující 8,1/100000.VeŠvýcarskubylpoužitnemocnièníregistrkezjištìníincidencevážnýchporuchAN(závažnýchnatolik,ževyžadovalyhospitalizaci);datazobdobí 1993–1995vykazovalaincidencizávažnéAN1,17/100000celépopulace(Miloset al.,2004).
Mnohostudiísezamìøilonaincidencivevysocerizikovýchskupináchmladých žen.VnemocniènímregistruMilosetal.(2004)našliincidenci9,72proženyvevìku 12–25let.VregistrupraktickýchlékaøùCurrinetal.(2005)udávajívyššíincidenci (34,6/100000)uženmezi10–19lety.PozdìjšístudieincidencezeŠvédska (Keski-Rahkonenetal.,2007)došlakvýsledku270/100000ženvevìkovéskupinì 15–19let.Tojedvakrátvícenežvjinéstudiiincidence(vanSonnetal.,2006).Jezajímavé,žerozdílvymizelpozaøazenípouzedetekovanýchpøípadù.Pøestožesejedná ojedinésdìlenítohotodruhu,mùžesvìdèitproskuteènost,žeepidemiologickéstudie zamìøenépouzenajedincehledajícípomoc,mohouvýraznìpodhodnotitreálnouincidenciAN(obr.1).
Celkovìlzeøíci,žestudiezaloženénaprimárnípéèidosahujehodnotincidence uANkolem5/100000obyvatel.Studiezaloženénanemocnièníchregistrechdocházejíknižšímèíslùmapopulaènístudieukazují,žejepodstatnáèástjedincùsAN,kteøí pravdìpodobnìterapiinevyhledávají.Anorexianervosa obvyklevznikávadolescenci. Èasovétrendy. Historicképramenypopisujíchovánípodobnéanorektickémujiž vestarémEgyptìaBabylonì,kdehladovìní(posty)podporovalonáboženskéaktivity
10–14let
15–19let
20–24let
25–29let
30–39let
Obr.1 PrvníhospitalizaceproANna100000obyvatelpodlevìkovýchskupinženvletech 1994–2005
(VandereyckenavanDeth,1994).AnorexianervosapoprvépopsalinezávisleWilliamGullaCharlesLasèguevroce1870vestudiíchpopisujícíchpøípadynavozeného hladovìní(Gordon,2000).Zdnešníhopohledujeobtížnéposouditrozsahproblému v19.století,prvnístudieincidenceseobjevilyažve20.století.
Vìtšinastudiídošlakzávìru,žeincidenceANvzápadníEvropìnarùstalado sedmdesátýchletapakzùstalastabilní(HoekavanHoeken,2003).Nárùstbylvýznamnìjšíuženvevìku10–24let(vanHoekenetal.,2003).Tytozávìryjsouveshodìsúdajizrùznýchzápadoevropskýchzemí.NapøíkladstudiezaloženánanemocniènímregistruveŠvýcarsku(Milosetal.,2004)ukázala,žepovýznamnémzvýšení závažnýchforemANvšedesátýchasedmdesátýchletechincidencezùstalastabilní. NálezyzprimárnípéèeveVelkéBritánii(Currinetal.,2005;Turnbulletal.,1996) ukazujístabilníincidenciANvletech1988–2000.Totobylopotvrzenoholandskou studií(vanSonnetal.,2006),kteráukázalažecelkováincidenceANzùstalastabilní vletech1985–1999.Nicménìtatostudietakéukázala,žezvýšeníincidenceANpokraèovalodokonce20.století.VUSAincidenceANuženmezi15–24letynarùstala doroku1989(Hoek,2006).OvšemHudsonetal.(2007)signifikantnínárùstincidence ANvUSAnezjistiliazdùraznili,ženemìlidostateènývzorekkdetekcitakovéhotrendu.ZnámkysvìdèícípronarùstajícívýskytANbìhem20.stoletíjsounepøímopodpoøenynálezy(Wadeetal.,2006),žeprevalenceANjevyššíuŠvédùnarozenýchporoce 1945nežuženimužùnarozenýchpozdìji.
Zdáse,ževzápadníEvropìincidenceANnarùstaladosedmdesátýchletapakse stabilizovala,zatímcovUSAmohlanarùstataždokonceletosmdesátých.Existují ojedinìlézprávyotom,žeANstálenarùstávurèitýchvìkovýchskupinách.
Vìkvzniku ANjenejèastìjšímezi15–19roky(Lucasetal.,1991;Turnbulletal., 1996).
Bulimianervosa
Prevalence. Výsledkyceloživotníprevalencebulimianervosa(BN)uženvUSA aKanadìsepohybujímezi1,1–2,8%(Garfinkel,1995;Hudsonetal.,2007;Kendler etal.,1991;Bushnelletal.,1990).VseverníItáliibylaBNdiagnostikovánau4,6% mladýchžen(Favaroetal.,2003),aleautoøiupozoròujíževyššíprocentomùžebýtdánovìkovýmihranicemižensouboru(18–25let)(obr.2).
PrevalenceBNumužùjepodstatnìnižší.Vevìtšinìstudiítvoøímuži8–10%pøípadùBN(Bushnelletal.,1990;Garfinkel,1995);prevalencedosahuje0,1%a0,2%.
VýšezmínìnástudiezUSA(Hudsonetal.,2007),kteránašlapøekvapivìvysoképrocentomužùsAN,došlakpodobnýmvýsledkùiproBN–takémužisBNtvoøiliètvrtinuidentifikovanýchpøípadù.
Obr.2 SrovnánípoètuprvníchhospitalizacíproANaostatníporuchypøíjmupotravy(BN aEDNOS)na100000obyvateluženvevìku10–39let(1994–2005)
Incidence. StudiezaloženénaregistruprimárnípéèevHolandsku(vanSonnetal., 2006)aveVelkéBritánii(Currinetal.,2005)došlykpodobnýmvýsledkù6,1% (1995–1999)a6,6%(2000).
Èasovétrendy. StudieèasovýchtrendùuBNpokrývajíkratšíèasovouperiodunež uAN,protožeBNbylapoprvépopsánaažvroce(Russell,1979).PublikacediagnostickýchkritériívedlakvýraznémunárùstuincidenceBNvUSA;uženz7,4/100000 vroce1980na49,7/100000ženvroce1983.StudieveVelkéBritániizaloženánaprimárnípéèi(Currinetal.,2005;Turnbulletal.,1996)ukázalatrojnásobnýnárùstincidenceBNmeziroky1988a1997anáslednoustagnaci.Výsledkystudiíselišilypodle jednotlivýchvìkovýchskupin.Zatímcoincidenceuženvevìku10–19letbylastabilní,incidenceprovìkovouskupinu20–39letmezilety1996a2000klesla.Výsledky jednotlivýchstudiíbylypotrvzenymetanalýzou(KeelaKlump,2003).HolandskástudievšakukázalastagnaciincidenceBNvletech1985–1989aždoobdobí1995–1999. NevýznamnýpoklesBNnašlabritskástudienakonci20.století(Currinetal.,2005)ve shodìsdatyostudentechamerickécollege1982a2002(Keel,2006).Hudsonetal. (2007)našlivlivvìkovéskupinyuBNvevìku18–44let.Jedincimìlivìtšípravdìpodobnost,žebudoudiagnostikovánialéèeni,nežvevìkunad60let.
Turnbulletal.(1996)popsali prùmìrnývìkvznikuBN 20–39let.VanSonetal. (2006)udávajísnižujícísevìkpøivznikuBN.
Psychogennípøejídáníaatypickéformyporuchpøíjmupotravy
Pøestožepsychogennípøejídání(PP)neníještìpovažovánoza„vlastní“poruchupøíjmupotravy,diagnostickákritériaprovýzkumumožnilaodhadyprevalencetohoto problému.VRakouskubodováprevalencenazákladìtelefonickéhozjištìníbyla 3,3%užena0,8%umužù(Kinzletal.,1999).Australskástudie(Hay,1998)našla bodovouprevalenciuatypickýchforemPPPu1% populace.Uautorù,kteøípoužívali širšíkritéria(FairburnaCooper,1993),bodováprevalencedosahovala2,5%.VpopulaènístudiiUSA(Hudsonetal.,2007)bylodhadprevalenceatypickýchforem3,5% užena2%u mužù.CeloživotníprevalenceatypickýchPPPapsychogenníhopøejídánívevzorkuzesevermíItálie(Favaroetal.,2003)bylo4,7%a0,6%.PrevalencesubklinickýchforemBNbylaodhadnutana5,4%(Whitehouseetal.,1992).Zdáse,že podobnìjakouBNjezdeefektskupinyproPPajakékolivzáchvatovitépøejídáníulidí vevìku18–49let,kteøímajívyššíceloživotníprevalenci.
Mnohostudiísezabývaloprevalencíporuchjídelníhochování,kteréještìnesplòovalydiagnostickákritéria.NapøíkladHudsonetal.(2007)našliceloživotníprevalenci upodprahovéhoPP1,2%ajakéhokolivpøejídání4,5%vamericképopulaci.
Abnormálníjídelnípostojeachování Metaanalýzastudiízaloženýchnaself-reportjídelníhochování(FairburnaBeglin, 1990)odhadlaprevalencidietníhochovánínad25%,záchvatypøejídání(nejménìjednoutýdnì)na15,7%,navozovanézvracení(nejménìjednoutýdnì)2,4%aužívánílaxativ(nejménìjednoutýdnì)2,7%.Užensevrcholvznikuzáchvatovitéhopøejídání azvraceníajiných„purging“mechanizmùobjevovalv16a18letech.
Epidemiologieporuchpøíjmupotravyvostatníchzemích
Lidéžijícívesvérodnézemi
Poruchypøíjmupotravybylydlouhopovažoványzatypickéonemocnìnízápadních zemí.Souèasnéprácealesvìdèíoopaku.NapøíkladvAfriceúroveòsubklinickéjídelníproblematikysezdábýtsrovnatelnáseZápadem(LeGrangeetal.,1998).Ivtìchto oblastechopoždìnývýskytanárùstonemocnìnílzevysvìtlitnárùstemrizikových faktorùproPPP,zvýšenímživotníúrovnìèernošsképopulaceawesternalizacíèiglobalizacíhodnotspoleènosti.VposlednístudiizTanzánie(Eddyetal.,2007)1,9%žen vevìku13–30letspnilokritériaproANa4,7%proatypickéPPP.PodobnìmezistudentyvGhanì(Bennettetal.,2004)10z668mìloBMIpod17,5(uvšechvdùsledku úmyslného hladovìní).Úmyslnéhladovìníbylovnímánopozitivnìzhlediskanáboženskéhoajakozvýšenásebekontrola;strachztlouštkytypickýprozápadníformyANse nevyskytoval.Aležádnástudentkaneudávalaamenoreu,atakdiagnózanenízcelajistá.
VÈínìbylapopsánaprevalence1%BNu studentekmedicíny(Chunetal.,1992).
Existujehypotéza,žesymptomatikaporuchpøíjmupotravyvjinýchnežzápadních zemíchmávztahk„westernizaci“(považovanézaindividuálníztrátutradièníhoživotníhostylu,pracovních,kulturníchajazykovýchzvykùveprospìchpostojùovlivnìnýchzápadníkulturou)tìchtozemí.NapøíkladstudienaFidžiprokázalanárùstnespokojenostis vlastnímtìlemapatologickéjídelníchovánínásledkemexpozicetelevizina tomtoostrovì(Beckeretal.,2002).Tobyznamenalo,želidéžijícívkomunitáchstriktnì oddìlenýchodzápadníhoživotníhostylunetrpíPPP.Topotvrdilastudievpopulaci Aimish(Platteetal.,2000),udržujícístarýpoøádekažijícíoddìlenìodzápadníindustrializovanéspoleènosti.Mladílidésnormálníváhouneudávalinespokojenostsvlastním tìlem;cožjevostrémkontrastusvýsledkyzápadníchzemí,kdetémìøpolovinamladých lidísnormáníhmotnostínespokojenostsvlastnímtìlemudává(Parnelletal,1996).
Emigrantiznezápadníchzemí
ŠetøenívedenéveVelkéBrinániivosmdesátýchletech(MumfordaWhitehouse, 1988)našlovyššíprevalenciBN(3,4%)užákyòasijskéhopùvoduvesrovnánísdívkamitypukavkazského.Dolanetal.(1990)takéukázali,žeAsiatimìlivyššístupeò porušenéhojídelníhochovánínežjedincikavkazskéhoaafro-karibskéhopùvodu.Nìkteréstudiealetytorozdílynepotvrdily(Buttonetal.,1998).NavícjaponskéženyžijícívUSAmajívìtšípradìpodobnost,žeonemocníPPP,nežženyžijícívrodnézemi (Furukawa,1994).ZdánlivìnízkáincidenceANnakaribskémostrovìCuracao(Hoek etal.,2005;Katzmanetal.,2004)bylaredefinována,kdyžbylozjištìno,ževšechny ženysidentifikovanouPPPžilyvminulostivzahranièí.
Výsledkypotvrzujískuteènost,žestreszakulturacehrajevetiologiiPPProli.
CentrálníavýchodníEvropa
VìtšinoujevznikPPPvnímánsouèasnìspádemberlínskézdi.Aleprvníúdajeseobjevilydlouhopøedširocerozšíøenýmizmìnamivdevadesátýchletech(Janota,1946). Dokoncenapoèátkuosmdesátýchlet20.stoletíbylypopsánynarùstajícíhospitalizace proPPP(Faltus,1985).Zdobypøedrokem1989aleneexistujíepidemiologickéstudie PPP.VýjimkutvoøípráceRathneraetal.(1995),kteøívroce1988vedlidvouetapovou epidemiologickoustudiivevýchodnímNìmecku,MaïarskuaRakousku,kteráuká-
zalasrovnatelnouprevalenciPPPvetøechzemích.Bylobyjednoduchévyvoditztéto studiezávìry,žeprevalencePPPsevcentrálníavýchodníEvropìnelišilaodEvropy západní,alejednáseostudiijedinou,vedenounavybranépopulacistudentù.Poroce 1989seobjevilomnohomalýchdotazníkovýchstudiiíadvouetapovéskríninovéstudiesetýkalyvìtšinoupopulacestudentù.
Maïarskástudie(Turyetal.,1994)nenašlažádnýpøípadANmezi538studenty medicíny,alesubklinickýchforemANbylo0,4%umužùa0,3%užen.Umužùnebyl nalezenžádnýpøípadBN,alesubklinickýchforembylozjištìno1,2%.UženbylaBN zjištìnav0,3%av3,8% jejísubklinickáforma.
VMaïarskubylavestudiismíšenépopulacestudentùanestudujícíchženvevìku 15–24letzjištìnabodováprevalenceAN0,03%aBN0,41%.Procentosubklinických foremPPPbylovyšší:1,09%uANa 1,48%uBN (Szumskaetal.,2005).Tatostudie setakézabývalaodlišnýmjídelnímchováním.Ukázala,že6,3%žendrželodennìdiety,2,7%udávalopøejídáníalespoò2×týdnìarùznétypypurgativníhochováníse stejnoufrekvencí0,2–0,7%žen.Nejèastìjšíbylopoužívánílaxativ,nejménìèasté zvracení(Resch,2007).
Westenhoefer(2001)popsaluženvevýchodnímNìmeckuodlišnéjídelníchování sfrekvencínejménì2×týdnì:13,3%diety,1,6%navozenézvracení,laxativa2,2%, diuretika4,7%.TatodatajsouvelmipodobnávýsledkùmzezápadníhoNìmecka,ale bohuželdatatýkajícíseprevalencepatologickéhojídelníhochovánípøedpádemberlínskézdinejsoukdispozici.
DvouetapovéšetøeníuškolaèekvPolsku(Wlodarczyk-BisagaaDolan,1996)nenašložádnýpøípadANneboBN,ale2,34%bodovouprevalencisubklinickýchforem PPPa28,6%dietníhochování.Ruskéženyvykazovalyvìtšítouhupoštíhlostianižší aktuálníideálníváhunežbritskémladéženy(O’KeefeaLovell,1999).Dotazníkový skríning(KrchaDrábková,1996)ukázalvelmirozšíøenounespokojenostsvlastním tìlematouhuposníženíváhymezistøedoškolskýmistudentyvÈeskérepublice.Vtétostudii5,7%žensplnilokritériaproBN.Vpozdìjšístudiiautor(Krch,1997)udává, že0,5–0,8%16letýchtrpíANa1,2–3,4%BN.Lzekostatovat,žepøestožepouzeizolovanástudie(Rathneretal.,1995)pøineslasrovnatelnévýsledkyprevalencePPP vcentrálníavýchodníazápadníEvropìpøedrokem1989,rozsahproblémùzùstává neobjasnìn.Dotazníkovéadvouetapovéstudiesoustøedìnépøevážnìnastudentyukazujívýsledkysezápadnímizemìmisrovnatelné.ChybìjícístudiiinicidencevtétooblastipøineslastudiePavlovéetal.(2010).VestudiivycházejícíznemocnièníchregistrùudávánarùstajícíincidenciprvníchhospitalizacíproAN,BNaatypickýchforem vobdobí1994–2005urùznýchvìkovýchkategoriíženaumužù.
Závìr PPPnejsouvýluènýmsyndromemzápadníspoleènostiaobjevujísepocelémsvìtì. Kmožnýmvysvìtlenímtohotojevuzùstáváwesternizace,streszakulturace. VÈeskérepublicejsmevestudiizroku2009prokázalizvyšováníhospitalizacípro poruchypøíjmupotravyodroku1994,cožmùžebýtspojenosesociálnímiapolitickýmizmìnamiunás.Dalšístudiejsounutnékupøesnìnímíryvlivumédiínanereálnìštíhlýideálkrásy(Beckeretal.,2002),záplavydietníchdoporuèení,cestováníza pracídozahranièíadalšíchfaktorù.
Literatura BeckerAE,BurwellRA,GilmanSE,etal.Eatingbehaviourandattitudesfollowing prolongedexposuretotelevisionamongethnicFijianadolescentgirls.BritJPsychiat2002;180:509–514.
BennettD,SharpeM,FreemanC,etal.Anorexianervosaamongfemalesecondary schoolstudentsinGhana.BritJPsychiat2004;185:312–317.
BulikCM,SullivanPF,TozziF,etal.Prevalence,heritability,andprospectiverisk factorsforanorexianervosa.ArchGenPsychiat2006;63:305–312.
BushnellJA,WellsJE,HornblowAR,etal.Prevalenceofthreebulimiasyndromesin thegeneralpopulation.PsycholMed1990;20:671–680.
ButtonE,ReveleyC,PalmerR.AnethniccomparisonofeatingattitudesandassociatedpsychologicalproblemsinyoungBritishwomen.IntJEatDis1998;23: 317–323.
ChunZF,MitchellJE,LiK.Theprevalenceofanorexianervosaandbulimianervosa amongfreshmanmedicalcollegestudentsinChina.IntJEatDis1992;12: 209–214.
CurrinL,SchmidtU,TreasureJ,etal.Timetrendsineatingdisorderincidence.Brit JPsychiat2005;186:132–135.
CurrinL,SchmidtU,WallerG.Variablesthatinfluencediagnosisandtreatmentofthe eatingdisorderswithinprimarycaresettings:avignettestudy.IntJEatDis2007; 40:257–262.
DolanB,LaceyJH,EvansC.Eatingbehaviourandattitudestoweightandshapein Britishwomenfromthreeethnicgroups.BritJPsychiat1990;157:523–528.
EddyKT,HennesseyM,Thompson-BrennerH.EatingpathologyinEastAfricanWomen.JNerMentDis2007;195:196–202.
FairburnC,BeglinSJ.Studiesoftheepidemiologyofbulimianervosa.AmerJPsychiat1990;47:401–408.
FairburnCG,CooperZ.Theeatingdisordersexamination.InBingeEating:Nature, Assessment&Treatment.FairburnCG,WilsonGT,eds.12th ed.NewYork:GuilfordPress,1993.
FaltusF.Prvnízkušenostisjednotkouspecializovanépéèepromentálníanorexie. ÈeskoslovPsychiat1985;81:374–380.
FavaroA,FerraraS,SantonastasoP.Thespectrumofeatingdisordersinyoungwomen:aprevalencestudyinageneralpopulationsample.PsychosomMed2003;65: 701–708.
FurukawaT.WeightchangesandeatingattitudesofJapaneseadolescentsunderacculturativestresses:aprospectivestudy.IntJEatDisord1994;15:71–79.
GarfinkelPE,LinE,GoeringC,etal.Shouldamenorrheabenecessaryforthediagnosisofanorexianervosa?EvidencefromaCanadiancommunitysample.BritJPsychiat1996;168,500-506.
GarfinkelPE,LinE,GoeringP,etal.Purgingandnonpurgingformsofbulimianervosainacommunitysample.IntJEatDisord1996;20:231–238.
GarfinkelPE,LinE,GoeringP,etal.BulimianervosainaCandadiancommunity sample:Prevalenceandcomparisonofsubgroups.AmerJPsychiat1995;152: 1052–1058.
GordonRA.EatingDisorders:AnatomyofaSocialEpidemic.2nd ed.Oxford:BlackwellPublishersInc.,2000.
HayP.Theepidemiologyofeatingdisorderbehaviours:anaustraliancommunitybasedsurvey.IntJEatDisord1998;23:371–382.
HoekHW.Theincidenceandprevalenceofanorexianervosaandbulimianervosain primarycare.PsycholMed1991;21:455–460.
HoekHW.Incidence,prevalenceandmortalityofanorexianervosaandothereating disorders.CurOpinPsychiat2006;19,389–394.
HoekHW,BarteldsAIM,BosveldJJF,etal.Impactofurbanizationondetectionrates ofeatingdisorders.AmerJPsychiat1995;152:1272–1278.
HoekHW,vanHartenPN,HermansKM,etal.Theincidenceofanorexianervosaon Curacao.AmerJPsychiat2005;162:748–752.
HoekHW,vanHoekenD.Reviewoftheprevalenceandincidenceofeatingdisorders. IntJEatDisord2003;34,383–396.
HsuLK.Epidemiologyofeatingdisorders.PsychiatClinNorthAmer1996;19: 681–700.
HudsonJI,HirpiE,PopeJr.HG,etal.Theprevalenceandcorrelatesofeatingdisordersinthenationalcomorbiditysurveyreplication.BiolPsychiat,2007;61: 348–358.
JanotaO.Pathogenesetzv.mentálníanorexieaúspìšnéjejíléèeníelektrickýmišoky. Èaslekces1946;85:893–900.
KatzmanMA,HermansKME,vanHoekenD,etal.Notyour„typicalislandwoman“: anorexianervosaisreportedonlyinsubculturesonCuraçao.CultMedPsychiat 2004;28:463–492.
KeelPK,HaedtA,EdlerC.Purgingdisorder:Anominousvariantofbulimianervosa? IntJEatDisord2005;38:191–199.
KeelPK,KlumpKL.Areeatingdisordersculture-boundsyndromes?Implicationsfor conceptualizingtheiretiology.PsycholBull2003;129:747–769.
KendlerKS,MacLeanC,NealeM,etal.Thegeneticepidemiologyofbulimianervosa.AmerJPsychiat1991;148:1627–1637.
Keski-RahkonenA,HoekHW,SusserES,etal.Epidemiologyandcourseofanorexia nervosaincommunity.AmerJPsychiat2007;164:1259–1265.
KinzlJF,TrawegerC,TrefaltE,etal.Bingeeatingdisorderinfemales:apopulation basedinvestigation.IntJEatDisord1999;25:287–292.
KlumpKL,MillerKB,KeelPK,etal.Geneticandenvironmentalinfluencesonanorexianervosasyndromesinapopulation-basedtwinsample.PsycholMed2001;31: 737–740.
KrchFD.Poruchypøíjmupotravy–vývojsyndromu:Implikacepropraktickouaplikaci.ÈsPsychiat1997;7:386–396.
KrchFD,DrábkováH.Prevalencementálníanorexieabulimievpopulacièeskémládeže.ÈsPsychiat1996;92:237–247.
LeGrangeD,TelchCF,TibbsJ.Eatingattitudesandbehaviorsin1,435SouthAfrican caucasianandnon-caucasiancollegestudents.AmerJPsychiat1998;155: 250–254.
LucasAR,BeardCM,O’FallonWM,etal.50-yeartrendsintheincidenceofanorexia nervosainRochester,Minn.:apopulation-basedstudy.AmerJPsychiat1991;148: 917–922.
MilosG,SpindlerA,SchnyderU,etal.IncidenceofsevereanorexianervosainSwitzerland:40yearsofdevelopment.IntJEatDisord2004;35:250–258.
MumfordDB,WhitehouseAM.IncreasedprevalenceofbulimianervosaamongAsianschoolgirls.BritMedJ1988;297:718.
NielsenS.Epidemiologyandmortalityofeatingdisorders.PsychiatClinNorthAmer 2001;24,201–214.
O’KeefeP,LovellDM.EatingDisorderInventoryscoresinRussiaandBritain:Apreliminarycomparison.EurEatDisordRev1999;7:129–135.
PageRM,ColeGE,TimmerickTC.Introductiontoepidemiology.InBasicEpidemiologicalMethodsandBiostatistics.PageRM,ColeGE,TimmerickTC,eds.London:JonesandBartlettPublishersInternational,1995;1–47.
PageRM,ColeGE,TimmerickTC.Epidemiologicratesandrateadjustment.InBasic EpidemiologicalMethodsandBiostatistics.PageRM,ColeGE,TimmerickTC, eds.London:JonesandBartlettPublishersInternational,1995;49–71.
ParnellK,SargentR,ThompsonSH,etal.Blackandwhiteadolescentfemale’sperceptionsoftheidealbodysize.JSchoolHealth1996;66:112–118.
PavlovaB,UherR,DragomireckaE,etal.Trendsinhospitaladmissionsforeatingdisordersinacountryundergoingasocioculturaltransition,theCzechRepublic 1981–2005.SocPsychiatPsychiatEpidemiol2010;45(5):541–550.
PikeKM.Solvingthecomplexpuzzleoftheincidenceofanorexianervosaonepiece atatime.IntJEatDisord2004;35:259–261.
PlatteP,ZeltenJF,StunkardAJ.BodyimageintheoldorderAimish:Apeopleseparatefromworld.IntJEatDisord2000;28:408–414.
RathnerG,TuryF,SzaboP,etal.Prevalenceofeatingdisordersandminorpsychiatric morbidityinCentralEuropebeforethepoliticalchangesin1989:Across-cultural study.PsycholMed1995;25:1027–1035.
ReschM.Eatingdisordersinsport–sportineatingdisorders.HMJ2007;4:449–454.
RussellGFM.Bulimianervosa:Anominousvariantofanorexianervosa.PsycholMed 1979;9:429–448.
SchmidtU,TreasureJ.Anorexianervosa:valuedandvisible.Acognitiveinterpersonalmaintenancemodelanditsimplicationsforresearchandpractice.BritJClin Psychol2006;45:343–366.
SzumskaI,TuryF,CsobothCT,etal.Theprevalenceofeatingdisordersand weight-controlmethodsamongyoungwomen:AHungarianrepresentativestudy. EurEatDisordRev2005;13:278–284.
TurnbullS,WardA,TreasureJ,etal.Thedemandforeatingdisordercare.Anepidemiologicalstudyusingthegeneralpracticeresearchdatabase.BritJPsychiat1996; 169:705–712.
TuryF,GuntherR,SzaboP,ForgacsA.Epidemiologicdataoneatingdisordersin Hungary:recentresults.OrvHetil1994;135:787–791.
vanHoekenD,SeidellJ,HoekHW.Epidemiology.InEatingDisorders.TreasureJ, SchmidtU,vanFurthE,eds.Chichester:JohnWiley&Sons,2003;11–34.
vanSonGE,vanHoekenD,BarteldsAIM,etal.Urbanisationandtheincidenceofeatingdisorders.BritJPsychiat2006;189:562–563.
vanSonnG,vanHoekenD,BarteldsAIM,etal.Timetrendsintheincidenceofeating disorders:AprimarycarestudyinNetherlands.IntJEatDisord2006;39:1–5.
VandereyckenW,vanDethR.FromFastingSaintstoAnorexicGirls:TheHistoryof Self-starvation.London:Athlone,1994.
VizeCM,CooperPJ.Sexualabuseinpatientswitheatingdisorders,patientswithdepression,andnormalcontrols.BritJPsychiat1995;167:80–85.
WadeTD,BerginJL,TiggemannM,etal.Prevalenceandlong-termcourseoflifetime eatingdisordersinanadultAustraliantwincohort.AustNZJPsychiat2006;40: 121–128.
WaltersEE,KendlerKS.Anorexianervosaandanorexic-likesyndromesinapopulationbasedfemaletwinsample.AmerJPsychiat1995;152:64–71.
WestenhoeferJ.PrevalenceofeatingdisordersandweightcontrolpracticesinGermanyin1990and1997.IntJEatDisord2001;29:477–481.
WhitehouseAM,CooperPJ,VizeCV,etal.Prevalenceofeatingdisordersinthree cambridgegeneralpractices:hiddenandconspicuousmorbidity.BritJGenPract 1992;42:57–60.
Wlodarczyk-BisagaK,DolanB.Atwo-stageepidemiologicalstudyofabnormaleatingattitudesandtheirprospectiveriskfactorsinPolishschoolgirls.PsycholMed 1996;26:1021–1032.
PrácevzniklazapodporyVZ21620816aIGANS10045-4/2008
Psychosociálnírizikovéfaktory uporuchpøíjmupotravy BarbaraPavlová
Cojsourizikovéfaktory?
Proèzrovnajá?Proèprávìmojedcera?Proètatopacientka?Cosetýèeporuchpøíjmu potravy(PPP),zatímsinatytootázkynedokážemeodpovìdìtjednímúlevným„proto“,kterébynámpomohlozacílitprevencialéèbu.Vsouèasnostisezdá,žesejedná osouhrumnoha„rizikovýchfaktorù“.Rizikovýmfaktoremmùžebýtcharakteristika èiudálost,jejížpøítomnostzvyšujepravdìpodobnost(riziko)výskytuonemocnìní (Kazdinetal.,1997).Rizikovýfaktornenípøíèinachoroby:býtmladoudívkoujejednoznaènìrizikovýmfaktoremprovznikPPP,pøestovšakvìtšinamladýchdívekneonemocní.
Prvnímkrokemvprozkoumáníneznáméhoterénurizikovýchfaktorùjsouprùøezovéstudie.Tyzjišťují,vekterýchaspektech(napø.osobnostníchvlastnostechèirodinné historii)seskupinanemocnýchlišíodskupinyzdravých.Svýjimkoufixníchfaktorù (rasa,pohlaví)všakprùøezovéstudienezodpovíotázku,cojepøíèinaaconásledek. Sèasovouposloupnostípoèítajístudielongitudinální,kterézkoumajícharakteristiky odlišujícísubjekty,ukterýchseonemocnìnívyvineaukterýchne.
Nìkdysicevíme,žesesledovanácharakteristikaèiudálostutìch,kteøíonemocnìli,vyskytujeèastìji,alenevíme,zdaonemocnìnípøedcházela,èijejnásledovala,protoženámchybíúdajezlongitudinálníchstudií.Potomnemluvímeorizikovémfaktoru, aleo korelátu.Pokudmámedostatekdùkazù,žesledovanáokolnostsevyskytladøíve nežonemocnìní,jednáseo rizikovýfaktor.
Rizikovéfaktorymohounavýslednounemocpùsobitrùznýmicestami.Jako kauzální oznaèujemerizikovýfaktor,pokudvdùsledkuexperimentálnímanipulacedocházíkezvýšení/sníženísledovanéhosymptomu. Mediátor stojímezirizikovýmfaktoremasymptomem.Rizikovýfaktorpakpùsobínamediátor,kterýnáslednìovlivní PPP.
Faktor,kterýposilujenegativnívlivrizikovéhofaktoru,nazývámezesilujícím.Pokudsenepodílínavznikuonemocnìní,aleudržujeho,nazývámehofaktoremudržovacím.Rozlišovánínarizikovéaudržovacífaktorymápraktickýdosah:narizikové faktorysesnažímepùsobitvprevenci,naudržovacísezamìøujemepøiléèbì.
Rizikovýfaktor,kterýnelzezmìnit,oznaèujemejako trvalýznak (pohlaví,rasa). Faktory,ježsebìhemèasumohoumìnit,aťužsamovolnì(vìk),nebozásahem(psychoterapie),nazýváme promìnlivými.Jakokauzálníoznaèujemerizikovýfaktortehdy,kdyžjehomanipulacímìnímepravdìpodobnostvýskytuonemocnìní(Jacobiet al.,2004;Kazdinetal.,1997;Stice,2002).
Dalšímitermínypoužívanýmivsouvislostisrizikovýmifaktoryjsouspecificita,sílaapotøebareplikace.Jako specifický oznaèujemerizikovýfaktor,pokudpredikuje onemocnìníPPP,alenikolijinápsychiatrickáonemocnìní.Pokudzvyšujerizikojak PPP,takostatníchpsychiatrickýchonemocnìní,hovoøíseo obecnémrizikovémfaktoru.Sílaoznaèujevelikostrozdílumezivysoceanízkorizikovouskupinou.Pokud
údajeorizikovémfaktorupocházejíznedostateènéhomnožstvístudiínebopokudjsou výsledkyjednotlivýchstudírozporuplné,jetøebapoukázatna potøebureplikace.
Jakorizikovýfaktoroznaèujemevesmìsvlastnosti,kterézvyšujívýskytnežádoucíchjevù(poruchpøíjmupotravy).Pokudnìkteráokolnostpravdìpodobnostvýskytu nežádoucíhojevusnižujenebozvyšujepravdìpodobnostjevužádoucího,nazývámeji faktoremprotektivním
Vnásledujícímtextubudemerizikovéfaktorydìlitpodleoblasti,kterésetýkají:na psychosociální a biologické.
Psychosociálnírizikovéfaktory Pohlaví,vìkaetnickýpùvodanebjsouporuchypøíjmupotravy nemocíbílýchdívek?
Pohlaví,vìkaetnickýpùvodseocitajíspoleènìvjednomoddíle,protožesejedná ocharakteristiky,kterénemùžemenikterakovlivnit.Umožòujínámvšakefektivnìzamìøovatpreventivníprogramynarizikovéskupiny.
Pohlaví. ŽenyonemocníPPPvýznamnìèastìjinežmuži.Tatoklinickázkušenost bylapodpoøenaimnohýmivýzkumy.Ženytrpízáchvatypøejídání2,5×èastìjinež muži(Spitzeretal.,1992)aanorexiíèi bulimiíonemocnídokonce10× èastìji(Hsu, 2004;Wittchenetal.,1998).Protooznaèujemepohlavíjakosilnýrizikovýfaktor.
MužiléèícíseproPPPjsouvýjimkouabudíotázku,proèještìèastìji.Proèpøicházejítitomužis„ženskounemocí“?NìkterévýzkumysepokusilyzjistitsouvislostmeziPPPumužùajejichsexuálnípreferencíaidentitou.Zatímsevšakjednáspíšeospekulace,protožemalémnožstvíúdajù,kteréjsoukdispozici,pocházízprùøezových studií.
PPPonemocní27%mužù,kteøíjsouhomosexuálnìnebobisexuálnìzamìøení. Pokudberemevúvahupouzebulimii,jednásedokonceo42%(Carlatetal.,1997).Je možné,žetitomužijsouvhomosexuálnísubkultuøevystavenipodobnémutlakubýt štíhlíakrásníjakoženyvevìtšinovéspoleènosti.Prozajímavostuvádímeinedávné pøípadovéstudieoanorexiiumužù-transsexuálù(SurgenoraFear,1998;Winstonet al.,2004;Winstonetal.,2004),kteøíjakodùvodsvéhohladovìníèastouvádìlitouhu vypadatvícežensky.StatistickéúdajeovýskytuPPPulidísporuchamipohlavníidentitynejsoukdispoziciapromalouèetnostobouporuchnebudesnadnéjezískat,aleautoøiposlednízmiòovanéstudiedoporuèujíbrátumužskýchpacientùsanorexiívúvahumožnostkomorbiditysporuchoupohlavníidentity.
Protožepohlavíjevevìtšinìpøípadùcharakteristikounemìnnou,jednásepodle výšezmiòovanétypologierizikovýchfaktorùostálýznak.Zároveòjetovšakrizikový faktornespecifický,protožežensképohlavízvyšujerovnìžrizikoonemocnìníúzkostnýmiadepresivnímiporuchami(Kessleretal.,1994).
Etnickýpùvod. Poruchypøíjmupotravy,aanorexiezvlášť,jsouèastovnímányjakonemoc„bílých“dívek.VýsledkynìkterýchvýzkumùprovedenýchvUSAskuteènì naznaèují,žeAfroamerièankyjsousesvýmtìlemspokojenìjšíadržídietyménìèasto než„bílé“dívky,atoipøesto,žemajíprùmìrnìvyššíBMI(FrankoaStriegel-Moore, 2002).NadruhoustranupodlenìkterýchstudiítrpíAfroamerièankyzáchvatypøejídáníèastìjinežjejich„bílé“vrstevnice(Striegel-Mooreetal.,2000).Zdásevšak,že
Amerièankypùvoduhispánskéhoèiasijskéhojsousesvýmtìlemnespojenydostejné míryjakoAmerièankykavkazskéhotypu(Neumark-Sztaineretal.,2002).
Jakjezøejmé,otázka,dojakémíryazdajeetnickýpùvodrizikovýmfaktorem,zùstávánezodpovìzena.Nìkterésouèasnévýzkumynaznaèují,žeženyadívkyjiné barvypletijižvèetnostiPPPsrovnalykroksvìtšinovouspoleèností(Shawetal., 2004).Jetedymožné,želidézetnickýchminorittrpícíanorexií,bulimií,chøipkou,neboangínou,sevordinacineobjevíprostìproto,žezdravotnictvívìtšinovéspoleènosti nevìøí,neboprostìproto,žeèastìjinemajízdravotnípojištìní(Beckeretal.,2003). Anebopøecijenpøijdouaošetøujícílékaø,majenapamìtirovniciPPP=kavkazskýtyp +støednítøída,PPPnediagnostikuje(Beckeretal.,2003).Výzkumyprovádìnémimo euroamerickéspoleèenstvínacházejínižšíincidenciPPP.Uvažujesetedyotom,ževícenežosamotnouetnickoupøíslušnost,jednáseovlivzápadníhoideáluštíhlékrásy. VlivakulturacenaPPPbudepodrobnìjiprobránníže.
Etnickýpùvodjetedystálýznaksdosudnedostateènìprozkoumanouspecifièností asilou.PovstupudoEUsespoleènostvÈeskérepublicevíceetnickyrozrùzòuje.Je nutnémysletnaPPPbezohledunapacientovubarvupleti.
Vìk. NejrizikovìjšívìkproonemocnìníPPPjeadolescenceaèasnádospìlost (HoekavanHoeken,2003;Stice,2002;Wittchenetal.,1998).Protožeprototoobdobí jerizikovéipropuknutíjinýchduševníchonemocnìní,oznaèujemevìkjakonespecifickýrizikovýfaktorproPPP.Narozdílodpøedchozíchdvoufaktorùvìkpodléhá zmìnìajetedypromìnlivýmznakem.
Osobnostnífaktoryanebanorexiejakoabsolutnídokonalost Zdálobyse,žePPPtvoøíkontinuum,najehožjednéstranìnalézámespoleènìsanorexiíkompulzivníosobnostnírysyanastranìdruhéimpulzivituabulimii.Aleneníto takjednoduché.
Impulzivita Jednímzmožnýchvysvìtlenízáchvatovitéhopøejídáníjenedostateènákontrolaimpulzù.Pøestoževýzkumypoužívajícídotazníkovémetodytutoteoriinepotvrdily (Wonderlichetal.,2004),existujesilnáasociacemezizneužívánímnávykovýchlátek apozdìjšímonemocnìnímPPP.Impulzivitu,kterájespojenásezneužívánímnávykovýchlátek(SheraTrull,1994),takmùžemepovažovatzafaktorzpùsobujícíobatyto problémy.Vsouladustoutoteoriíjeirozdílvprojevechimpulzivitymeziženami amužishranièníporuchouosobnosti.Zatímcoumužùsejejichproblémysignifikantnìèastìjidemonstrovalyvezneužívánínávykovýchlátek,ženyèastìjivyvinulyPPP (Zanarinietal.,1998).UpacienteksbulimiíianorexiíbylyrovnìžnalezenysignifikantnìvyššískóryveškálezávislostíEysenckovaosobnostníhodotazníku(Davis aClaridge,1998).Vtémževýzkumutatoškálapozitivnìkorelovalaismyšlenkamina jídloasexcesivnímcvièením.
Stice(2002)uvádímožnávysvìtlenívztahumeziPPPazneužívánímnávykových látek.Vúvahupøipadajífunkèníastrukturálníabnormalityvkortikobazálníneurální síti,kterézvyšujírizikoproobatypychování.Jevšaktakémožné,žezneužívánínávykovýchlátekvedekdezinhibiciatedyizáchvatùmpøejídání.Protoževýsledkydosa-
vadníchvýzkumùjsouspíšerozporné,kurèenívýznamuimpulzivityjakožtorizikovéhofaktorujezapotøebídalšíchlongitudinálníchstudií.
Perfekcionizmusaobsedantnì-kompulzivníosobnost Vìtšinadívekzkoušelanìkdyvživotìhubnout.Vìtšinaznichtakdlouho,dokudnedostalyhlad.Jsouvšakitakové,kterémìlynasebevždyckyvysoképožadavkyadostálytomu,cosipøedsevzaly.Bylyzvyklébýtnejlepší,atakzhublynejvíczevšech. Zvýšenouúroveòperfekcionizmunacházímenejenudívekaktuálnìtrpícíchanorexií (Halmietal.,2000)abulimií,aleiutìch,kterépovyléèenídlouhodobìnormálnìfungují(Fairburnetal.,1997;1998;1999).Aèkolibulimiejeèastospojenásimpulzivitou,nacházímeuvìtšinylidítrpícíchbulimiízároveòperfekcionistickérysy(Vitousek aManke,1994).Rovnìžprospektivnístudiepotvrzují,žeženysvyššíúrovníperfekcionizmumajívìtšípravdìpodobnost,ževyvinoujakanorexii,takbulimii(Buliket al.,2003).
RodinnéstudienalezlyupøímýchpøíbuznýchlidísPPProvnìžzvýšenoumíruperfekcionizmu,zdásetedy,žeobsedantnì-kompulzivníporuchaneboosobnostnírysy sníspojenéjsoudìdièné(Kayeetal.,1998).Perfekcionistickérysyseudívek,které pozdìjivyvinouPPP(jakanorexii,takbulimii),projevujíjižvdìtství:Snažísemít všechnopøesnìtak,jaktomábýt,domácíúkol,úèesiuklizenýpokojíèek(Anderluhet al.,2003).
RizikoPPProstetam,kdesespolusperfekcionistickýmirysyvyskytujeinízkésebevìdomíanespokojenostsvlastnímtìlem(JoinerJr.etal.,1997;Vohsetal.,1999).
AèklinickysezdábýtasociacemeziperfekcionizmemaPPPsilná,dosavadnílongitudinálnístudietentovztahnepotvrdily.Dokudsetonepodaøíbudoucímlongitudinálnímstudiím,musímeperfekcionizmuspovažovatzakorelát.
Psychopatologieanegativníemocionalita NìkterépoznatkyovztahumezipsychopatologiíaPPPpocházejízprùøezovýchstudií.Vìtšinaznichsevšakbohuželnezabývalaèasovouposloupnostíanaotázku,zda jejinéduševníonemocnìnírizikovýmfaktoremproPPP,taknemùžeodpovìdìt.Jacobietal.(2004)zmiòujívesvémetaanalýzepouzedvìstudieskontrolnískupinou,kteréseèasovýmfaktoremzabývaly.První(Rastam,1992)srovnávalaskupinuadolescentníchdívektrpícíchanorexiísjejichzdravýmivrstevnicemi.Utìch,kterémìly anorexii,bylyvesrovnánísezdravýmidívkamivýznamnìèastìjinalezenypremorbidníporuchyosobnosti(66%v.27%),pøedevšímobsedantnì-kompulzivníporucha (35%v.4%).Druhástudie(Buliketal.,1997)sezabývaladìtskýmiúzkostnýmiporuchamijakožtomožnýmrizikovýmfaktoremproPPP.Autoøisrovnávaliskupinužen sanorexií,sbulimií,sdepresíaskupinuženzdravých.Ženysdiagnózouanorexietrpìlynejèastìjiobsedantnì-kompulzivníporuchouaseparaèníúzkostí.Skupinyžen sdepresíisanorexiítrpìlyvýznamnìèastìjipanickouporuchouapacientkysbulimií sociálníúzkostí.Upacientù,kteøítrpízáchvatypøejídání,bylrovnìžzaznamenánvìtší výskythranièníporuchyosobnosti(vanHanswijcketal.,2003).
DalšípoznatkyovztahuPPPajinýchpsychiatrickýchonemocnìnínacházíme vlongitudinálníchstudiích.DuševníonemocnìníjakotakovéseukázalobýtprediktorempropuknutíPPP,atodokoncebezohledunadrženídiet(Pattonetal.,1999).Èasto
zmiòovanýmrizikovýmfaktoremjeinegativníemocionalita.PodleMcCarthyho (1990)selidézáchvatovitìpøejídají,abypøehlušilinepøíjemnépocity.Stice(2002) tvrdí,žekúlevìodnegativníchpocitùmùžesloužitizvraceníjakožtosymboloèištìní seodvšehošpatného.StudieLeonaetal.(1999)potvrzujezvýšenérizikoonemocnìní PPPproty,kterétrpínegativníemocionalitou.Podlejinýchstudiívšakaninegativní emocionalita,aniduševníonemocnìnínejsouprediktoryPPP(Killenetal.,1996; AttieaBrooks-Gunn,1989;Graberetal.,1994;Leonetal.,1995).Dvìztìchtostudií všakurèilyjakožtorizikovýfaktorproPPPspecifickyinternalizujícípsychopatologii (AttieaBrooks-Gunn,1989;Graberetal.,1994).
VztahemmezinegativníemocionalitouaPPPsezabýváiexperimentálnípsychologie.Kladesinapø.otázku:Kdyžnavodímeulidínepøíjemnépocity,budouvícjíst? Odpovìïsezdábýtjasná.JedoloženauzdravýchlidíijedincùsPPP.Výsledkytìchto experimentùjsouvšakrozporuplné.Aèkolinìkteréstudievztahmezinavozenými špatnýmipocityavyššímkalorickýmpøíjmempotvrdily(Coolsetal.,1992),vìtšina žádnousouvislostnenašla(Heathertonetal.,1991;Polivyetal.,1994;TelchaAgras, 1996;SteereaCooper,1993;SteereaCooper,1993).Jakouvšechexperimentùje všaksporné,nakolikjemožnékomplexníprožitkysimulovatvlaboratoøi.Aèvelice dobøekontrolované,ekologickávaliditatakovýchvýzkumùjepomìrnìnízká.
Stice(2002)oznaèujenegativníemocionalitujakorizikovýfaktorproproblémy sjídlem,aletakéjakokauzálnírizikovýfaktorprozáchvatovitépøejídáníapronespokojenostsvlastnímtìlem.PodleJacobietal.(2004)pøedstavujenegativníemocionalitarizikovýfaktorprovìtšímnožstvíduševníchonemocnìníaproPPPtedyneníspecifickýmrizikovýmfaktorem.
Situaèníarodinnéfaktoryanebzpùsobujínároèné anepøíjemnéudálostiporuchypøíjmupotravy?
Nepøíznivéživotníudálostiajejichzvládání
Napadnenástoasivšechny:Cosejístalo,žepøestalajíst?Kdojíublížil?Cojitrápí? Napadlotoipsychologyapsychiatry.Vdobách,kdybylykazuistikydostateèným podklademproteorii,sezdálo,žetotakopravdufunguje.Traumazpùsobilonemoc. Smodernímistatistickýmimetodamiamedicínouzaloženounadùkazechsetotopøesvìdèeníotøáslovzákladech.Pøestovšakvìdceotázka,zdanepøíznivéživotníudálosti mohouodstartovatpsychiatrickéonemocnìní,nepøestalazajímat.
Prùøezovéstudiezabývajícísetímtotématemmívajíèastopodobnýdesign.Kekaždédívcezexperimentálnískupinyjepøiøazenadívka,kterájíodpovídácodovìkuisociálníhostatutu.PokuduprobandkysPPPpropukloonemocnìnív15letech,ptajíse výzkumnícijíijejívrstevnicenaudálosti,kterésestalymezi14.a15.rokem(Gowers etal.,1996;Welchetal.,1997).
SrovnánílidítrpícíchPPPslidmizdravýminespoèívávzážitkujednénegativní události,alevopakovanéexpozicitraumatickýmudálostem.Nìkteréstudiezjistily,že rozdílmezilidmitrpícímiPPPalidmizdravýminenívtom,zdazažilijednunegativní událost(Schmidtetal.,1997;TroopaTreasure,1997a),alezdabylivystaveni opakovanìtakovýmudálostem(Hoershetal.,1995;Schmidtetal.,1997).Tentorozdíl všakmizí,pokudjsoupacientisPPPsrovnávánispacientysjinýmipsychiatrickými
diagnózami.Nìkteréstudie(Gowersetal.,1996;Hoershetal.,1996)dokoncenašly upacientùsPPPnižšífrekvencinegativníchzážitkùnežupacientùsjinýmipsychiatrickýmidiagnózami.
Pozornostvýzkumníkùsenesoustøedíjennato,koliktohozkoumaníprožili,ale inato,coprožili.PodleSchmidtetal.(1997)mìlypacientkysbulimianervosa(BN) isanorexianervosa(AN)podobnémnožstvínegativníchzážitkù.PacientisANvšak prošlirokpøedonemocnìnímèastìjizážitky,kterénìjakohrozilyjejich„cudnost“,tedyvyvolalystudneboznechucenívespojenísesexualitou.Pøíklademjevztahsženatýmmužem,kterýbylprotidívèinýmzásadám,neboprvnímilování,ponìmžužosobìchlapecnedalnikdyvìdìt.TotozjištìníodpovídáranýmteoriímvznikuAN,které zdùrazòovalyroliproblémùvoblastisexuality(King,1963;Leonetal.,1985).
Opakovanìsetakéukazuje,žeonemocnìníANpøedcházejívlekléproblémyvrodinì(Gowersetal.,1996;Hoershetal.,1995).Hoershetal.(1996)uvádìjí,žepacientkysANzažilyvýznamnìèastìji„neadekvátnítlak“.Tatoformulkazahrnujejak rodièovskéodhodlánídovéstdcerykakademickýmèisportovnímvýkonùmbezohledunajejichschopnosti,takrozhovorosexualitìdøív,nežnanìjbylypøipraveny,nebo takénaléhání,abysechovalydost„žensky“.Dalšímproblémembylchronickýnesouladmezirodièinebochronickéonemocnìnínìkteréhoznich,kterézávažnìnarušilo rodinnéfungování.TytoudálostiseusubjektùsPPPvyskytovalyvmíøestejnénebo vìtšínežutìch,kterétrpíjinýmpsychiatrickýmonemocnìním(Gowersetal.,1996; Hoershetal.,1996).PacientkysANzažilyvesvérodinìrokpøedpropuknutímonemocnìnímnohemèastìjichronicképroblémysesourozencem.Vtomtokontextu mùžebýtjejichonemocnìníinterpretovánojakosnahazískatzpìtrodièovskoupozornost,kterounasebestrhl„problematický“sourozenec.
Jacobietal.(2004)oznaèujínegativníudálostijakonespecifickýretrospektivníkorelát.Propuknutípsychiatrickéhoonemocnìní,PPPnevyjímaje,všaknezáležíjenna prostémprožitíproblémovésituace.Dùležitýjeizpùsob,jakjidotyènýzvládá.Troop aTreasure(1997)uvádìjípøíkladdívky,která,aèvystavenamnohýmtraumatickým zážitkùm,nevyvinulaPPPanijinépsychiatrickéonemocnìní.
Kazuistika Annušikanovaliveškolespolužáciaaèkolisistìžovalarodièùmiuèitelùm,šikana pokraèovala.PøijednézdalšíchepizodšikanyseAnnaprostìsebrala,bìželadoškoly nadruhémkoncimìsta,zaklepalaudveøíøeditele,øeklamu,jaksevìcimajíapožádalaho,zdabynemohlanavštìvovatjehoškolu.Jejížádostibylovyhovìno.KdyžseAnninirodièestálehádaliakolemnebylnikdo,komubysemohlasvìøit,strávilakaždou takovouhádkutajnýmtelefonátemsesvoubabièkou.KdyžbylaAnnastarší,rozhodla sepøihlásitkbritskémuletectvu.To,ževtédobìèlenstvíbylopouzeprivilegiemmužù, jineodradilo.Rozeslaladopisymnohavlivným,vèetnìèlenùparlamentuakrálovny, aejhle,ženámbylopovolenopøipojitsekletectvu.(Nenízcelajasné,nakoliktotorozhodnutíovlivnilyAnninydopisy.)
Nadruhéstranìbychomnašlity,kteøímajípocit,žejeiménìzávažnánepøízeò osudupoznamenalanatolik,žeonemocnìlitøebaprávìBN.TroopaTreasure(1997) potvrzují,žeti,kteøívdìtstvíreagovalinasituacebezmocí,jsoukonemocnìníPPP
náchylnìjšínežti,kteøíbylischopnisituacizvládnoutjakotøebaAnna,atakéjimtrvalodéle,nežvpøípadìproblémùsPPPvyhledaliodbornoupomoc.PropuknutíANje asociovánosnedostateènýmhledáníminformacíasnahouporozumìt,propuknutíbulimiesruminacemi,pøemílánímudálostíbezhledánívýchodiska.Tomutozávìruodpovídajíizávìrydalšístudie,zabývajícísestrategiemizvládáníaPPP(Garcia-Grauet al.,2002).Strategiezamìøenénaemocea/nebovyhýbánísejsouasocioványsvyššími skóryvdotaznícíchzjišťujícíchjídelnípatologii.
Sexuálnízneužívání
ÚdajeovztahusexuálníhozneužíváníaPPPpocházejípøedevšímzprùøezovýchstudií.VìtšinapotvrzujezvýšenérizikoPPP,pøedevšímbulimie,uobìtísexuálníhozneužívánívdìtství(Walleretal.,1993;Wonderlichetal.,2001).Garfinkeletal.(1996) dokoncezjistili,žesexuálnízneužíváníje3×èastìjšíužensbulimiínežukontrolní skupinyzdravýchžen.Totorizikovzrùstá,pokudsejednaloozneužitírodinnýmpøíslušníkema/nebopokudvrámcitohotozneužívánídocházeloknásilí(Wonderlichet al.,1997;Waller,1992).Významsexuálníhozneužíváníjakorizikovéhofaktorupro PPPpotvrzujerovnìžlongitudinálnístudieJohnsonaetal.(2002),vnížsesexuální zneužíváníazanedbánívdìtstvíukázalobýtsilnýmprediktoremPPPajinýchproblémùsjídlem(kolísáníváhy,drastickédiety)vadolescenci.Zajímavéjsounálezyoopakovánízneužívání.Ženyzneužívanévdospìlostibylyvelmièastozneužíványužjako dìti(Leonardetal.,2003)aty,kterézažilysexuálnítraumavdìtstvíivdospìlosti, majípotížesjídlemnejvìtší(Wonderlichetal.,2001).
Jevšaktøebaupozornitnato,ženìkteréstudiesouvislostmeziPPPasexuálním zneužívánímnepotvrzují(Folsometal.,1993)nebonacházejípouzeuBNèipurgativníhotypuAN(SteigeraZanko,1990).Jesporné,nakolikjesexuálnízneužívánírizikovýmfaktoremspecifickyproPPPanakolikpropsychopatologiiobecnì.Nìkteré studienalezlyrozdílmezipacientkamisPPPazdravýmiženami,aletentýžrozdílneprokázaly,pokudsrovnávalypacientkysPPPsostatnímipsychiatrickýmipacienty (VizeaCooper,1995).Studií,kterépotvrdilyvyššívýskytsexuálníhozneužíváníupacienteksPPPnežupacientùsostatnímipsychiatrickýmidiagnózami,jemálo(Hoersh etal.,1995;WebsteraPalmer,2000).
ProèbyzrovnasexuálnízneužívánímìlovéstkPPP?Vysvìtleníexistujenìkolik. Nìkterávycházejíprávìzpoznatku,žesexuálnízneužíváníssebounenesejenzvýšenérizikoPPP,aletakéostatníchpsychiatrickýchdiagnóz.RotryaYager(1996)navrhlitzv.automedikaèníhypotézu.Podlenívedesexuálnízneužívánívdìtstvíkpocitùm studu,depresi,kANiBN,ajestejnìjakozneužívánínávykovýchlátekpokusemtyto pocityotupit.Tétoteoriinahrávajíipozdìjšívýzkumy,kterénacházejíupacientek sBNzneužívanýchvdìtstvívýznamnìèastìjiiporuchynáladya/neboúzkostnéporuchy(Schoemakeretal.,2002).Jináteoriepovažujezamediátormezisexuálním zneužívánímapozdìjšíPPPjinéporuchy,napø.hranièníporuchuosobnosti.Steigeret al.(2000)našlizvýšenývýskytsexuálníhozneužívánípøed13.rokemvìkupouze upacienteksBN,unichžbylazároveòdiagnostikovánahranièníporuchaosobnosti.
SmolakaMurnen(2002)uvádìjídalšímožnávysvìtlení.Zážiteksexuálníhozneužívánípoložízákladydisociacijakoobranypøednepøíjemnýmiprožitkyatasepozdìjiprojevívzáchvatovitémpøejídání.Jetakémožné,žedítìvystavenésexuálnímu zneužíváníjepøesvìdèené,ženenídosthodnotné,apodletohotakévdospìlostizacházísesvýmtìlem.Tøetívysvìtlení,kteréSmolakaMurnenpodávají,vycházízkon-
ceptukontroly.Vesvìtì,kdenemùžemeudálostinikterakovlivnit,námhladovìní umožòujeovládatalespoòmalýúsekživota.Dalšímèastozkoumanýmfaktoremje stud.VýsledkystudieMurrayeaWallera(2002)naznaèují,žeprávìstudzprostøedkovávásexuálnízneužívánívrámcirodinyaBN.PPPpaknejenžeodvádípozornostod nepøíjemnýchprožitkù,alezároveòumožòujezmìnittìloatyèásti,kterésezdálybýt zasexuálnízneužívánízodpovìdné.Vestudii224žensPPPautoøi(Troopetal.,2008) popsalistudspojenýsevnímanou„nechtìnoupodøízeností“uzávažnìjšíchAN,zatímcozávažnostBNbylaasociovánas„vnitøním“pocitemstudu.OzážitcíchstudujakožtorizikovémfaktoruproPPPbudepodrobnìjipojednánovnásledujícímoddíle.
Jetedymožnéshrnout,žesexuálnízneužíváníjerizikovýmfaktoremproPPP,ale zároveòzvyšujeirizikomnohadalšíchpsychiatrickýchonemocnìní.Kujasnìnívlivu sexuálníhozneužívánínaPPPbudezapotøebídalšíchlongitudinálníchstudií.
Zážitkyodlouèeníanutnostpøizpùsobitsejinékultuøe
Separace. Další,dosudnepøílišprozkoumanouoblastípøedstavujícírizikovzniku PPPjsouzážitkyseparaceaakulturace.Separacímínímeodlouèeníodpùvodnírodiny,akulturacípøizpùsobenísecizíkultuøeaživotuvzahranièí.
Odchoddospìlýchèiskorodospìlýchdìtíjenároènouvývojovoufázívživotìrodiny.Mladýèlovìk,kterýzaèínásamostatnýživot,musívyøešitkonfliktmezitouhou býtopeèovávanýmdítìtemasnahoupoosamostatnìní.Marsden(1997)uvádípotíže seseparacíjakojedenzmožnýchfaktorùvyvolávajícíchanorexii.Nemocjednakchránídívkupøednárokydalšíhoživotníhoobdobíajednakjíumožòujedemonstrovatambivalenci,kterouvùèiodchoduzdomovaprožívá:aèkolisvojirodinuodmításpolu snabízenýmjídlem,faktickyjejínemoczávislostnapùvodnírodinìprohlubuje.RovnìžpropuknutíBNèastopøedcházejíudálostisouvisejícíseseparací(zaèátekèikonec romantickéhovztahuèiodchodzdomova).Tatofázejeotoproblematiètìjší,dojde-li kníèasnìapodvlivemsnahyuniknoutzproblematickérodiny.
AèvztahumeziseparacíaPPPnebylaještìvliteratuøevìnovánadostateènápozornost,existujeprohypotézu,žeodchodzdomovapøispívákjídelnípatologii,nìkolik nepøímýchdùkazù.Marsdenetal.(2002)zaznamenaliudívekspatologickýmijídelníminávykyvýznamnìvìtšíproblémyseseparací-individuací.PodleHeathertonaetal. (1997)docházíkezvýšenínespokojenostisvlastnímtìlembìhemprvníhorokuna univerzitì.Prvnívlnabulimieadruhávlnaanorexiepaknastávámezi18.a20.rokem souèasnìsbìžnýmvìkemodchoduzdomova.ZazmínkustojíipùvabnýpokusPattonùv(Patton,1992).SkupinìdíveksPPPakontrolnískupinìdívekzdravýchbylysubliminálnìprezentovány3vìty:Mamaisleavingme(Mámamìopouští),Mamais loaningit(Mámatopùjèuje)aMonaisloaningit(Monatopùjèuje).Askuteènì,udíveksPPPzpùsobila„odcházejícímaminka“zvýšenoukonzumacisušenek.
Akulturace. Pøizpùsobovánísecizímkulturámajejichpostupnépøijímání(Padilla etal.,1985)neboliakulturacejevÈeskérepublicedùležitýmtématemjižodpoèátku devadesátýchletasnašímvstupemdoEvropskéuniesestáváještìaktuálnìjším. Nìkdysemùžezdát,žejejižceláeuroamerickáspoleènostzcelatotožná.Kdyžsezastavítenaulicivelkéhomìstaarozhlédnetese,uvidítespoustubarevnýchobchodù nadnárodníchfirem.Nemáte-livdohledunìkterouzcharakteristickýchpamìtihodností,tìžkoøíct,zdajstevPraze,LondýnìneboNewYorku.Apøestozbývátisícna prvnípohledneviditelnýchvìcí,podlenichžodsebePrahuaLondýnbezpeènìpoznáte.AcoteprvepokuddoLondýnazavítáteznigerijskévesnicenebonaopak.Nenípo-
