Fotografie Roland Fleischer, Tomáš Tejchman, Vít Klapka, Martin Mucha Počet stran 192
První vydání, Praha 2008
Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s.
Husova ulice 1881, Havlíčkův Brod
ISBN 978-80-247-2273-3
Úvod
Co je to kardiofitness, co nám umožňuje a co nám nabízí
Kardiofitness a správné držení těla
Pohybové řetězce a kardiofitness aktivity
Desatero pro kardiofitness
Lidské tělo a kardiofitness aktivity očima lékařů
Zdravotní význam fyzické aktivity
Pohybový aparát
Fyziologie zátěže aneb adaptace organismu na fyzickou zátěž
Zdravotní a věková omezení při kardiofitness aktivitách
Civilizační onemocnění a zdravotní omezení
Věková omezení
Formy aktivit v oblasti kardiofitness
Orbitrek – krosový eliptický trenažér
Stacionární kolo
Veslařský trenažér
Stepper a běžecký trenažér
Doporučení pro vybavení kardiofitness sálu
Strečink a kardiofitness cvičení
Dechová cvičení
Kondiční posilování jako nezbytný doplněk kardiofitness
Kompenzační posilovací cvičení
Kondiční posilování doma
Posilování ve fitcentru
Základy kardiofitness tréninku
Vytrvalost – zdatnost
Kardiofitness a krytí energie
Plánování a řízení tréninku – tréninková pásma
Kontrola kardiofitness pomocí sporttesteru
Tréninkové metody
Tréninkové dávky a regenerace
Zvláštnosti kardiofitness tréninku podle věku a pohlaví
První pomoc při kardiofitness aktivitách
Neodkladná resuscitace
Náhlé stavy ohrožující život při kardiofitness
Nejčastější úrazy
Lékárnička
Vzdělávací systém v oblasti kardiofitness
Základní stupeň školení
Vzdělávací kurzy
Kongresy, workshopy, kulaté stoly, akce
Kardiofitness ve školách, sportovních klubech a fitcentrech
Slovníček pojmů
Literatura
Úvod
Už mnohokrát bylo řečeno, že „pohyb je život aživot je pohyb“. Toto rčení platí jak pro muže, tak ipro ženy, ato ve všech věkových kategoriích. Spřibývajícím věkem potřeba pravidelného pohybu dokonce stoupá. Nutnost pohybu ssebou nese ipřetechnizovaná společnost. Náhrada přirozených pohybových aktivit je znakem třetího tisíciletí. Lidé hledají atraktivní, účinné ačasově dostupné formy pohybu pro samostatné cvičení nebo cvičení pod vedením trenéra. Individuálních rekreačních sportovců je převaha. Ovšem pod vlivem reklamních šotů, které prezentují novinky ve světě fitness, často špatně cvičí atělu více ubližují než prospívají.
Vknize chceme představit správnou techniku cvičení při vybraných pohybových aktivitách sdůrazem na tvorbu správných pohybových řetězců. Ukážeme úzkou vazbu mezi kardiofitness aktivitami, kondičním posilováním astrečinkem. Představíme možnosti kardiofitness programu arehabilitace. Neopomeneme ani pravidla azásady kardiofitness tréninku. Představíme systém školení voblasti kardiofitness, který je důležitý pro přípravu kvalitních instruktorů.
Kardiofitness aktivity jsou vytrvalostními disciplínami sprvky síly arychlosti. Lze je provádět ve zralém istředním věku, mohou snimi začít lidé sminimální kondicí, stejně jako výkonnostní sportovci nebo lidé se zdravotnímhandicapem. Řada tes tů na sledování úrovně zdatnosti umožňuje sledovat vlastní tréninkové úspěchy, stejně jako se poměřit svrstevníky. Kardiofitness aktivity mohou mít charakter individuální nebo skupinové přípravy, lze při nich využít ihudební doprovod. Dalším specifickým rysem námi popisovaných aktivit je možnost provozovat je ivdomácím prostředí. Kardiofitness aktivity, které jsme vybrali do naší knihy, šetří klouby, využívají síly největších svalových skupin, nabízejí tělesný pohyb mírné astřední intenzity po relativně dlouhou dobu. Jsou zde zařazeny kardiofitness aktivity, které je možno provozovat prakticky kdekoliv ana jakémkoliv místě akteré vyžadují minimální finanční náklady. Jsou tu itakové, které nás vrátí zuzavřených místností do volné přírody. Vknize se chceme podělit ozkušenosti zvyužívání kardiofitness aktivit, které zlepšují zdravotní stav, udržují věku odpovídající výkonnost, přinášejí dobrou náladu aradost zpohybu. Informace sřadou fotografií jsou určeny pro laickou veřejnost, učitele, trenéry imajitele fitcenter scílem naučit se správnou techniku cvičení, pochopit fyziologické procesy anaučit se odhadnout dávkování kardiofitness tréninku. Naší snahou je ukázat, že pravidelná pohybová činnost je prospěšná lidskému organismu jako celku, že má pozitivní vliv na zdravotní stav aže kladně ovlivňuje lidskou psychiku.
Co je to kardiofitness, co nám umožňuje a co nám nabízí
Chceme-li prožít plnohodnotný život, musíme být zdraví a fit To znamená: udržovat si přiměřenou tělesnou zdatnost, mít zdravé avýkonné srdce, mít přiměřeně silné svalstvo, udržovat si pohyblivost kloubů, předcházet zdravotním problémům, mít dobrou náladu aradost zpohybu, navázat společenský kontakt.
Cestou ke splnění těchto dílčích cílů mohou být kardiofitness (aerobní) aktivity. Jejich prostřednictvím dokážeme udržet tělo v kondici Kardiofitness cvičení nám umožní: udržovat zdravý oběhový systém (snižuje hladinu cholesterolu, potlačuje vysoký krevní tlak, příznivě působí proti kornatění cév ajejich zanášení, zlepšuje návrat krve zdolních končetin), rozvíjet vytrvalost asvalovou sílu, zabezpečit pružnost těla.
Přínos kardiofitness cvičení
jsou vhodnou náhradou nedostatečného nebo zcela chybějícího přirozeného pohybu, jsou cestoukprodloužení života (předcházejí výskytu rizikových faktorů), nabízejí lidem trpícím nadváhou šetrný vytrvalostní trénink, dávají ideální možnost zdravého způsobu odbourávání tělesného tuku, mají pozitivní vliv na psychické zdraví (duševní isociální pohoda), přinášejí uvolnění asnižují citlivost na každodenní stres, prostřednictvím dlouhotrvajícího kardiotréninku sečlověk stává vyrovnanějším avýkonnějším. Kardiofitness cvičení také zvyšují sebevědomí, odstraňují strach adeprese, zatěžují téměř celý pohybový systém aspolečně se strečinkem, kondičním posilováním pomáhají udržovat pohybový aparát vharmonii arovnováze, odstraňují špatné pohybové návyky, pomáhají zmírňovat bolesti zad, pozitivně ovlivňují také imunitní systém (snižují výskyt infekčních onemocnění, výskyt nádorových onemocnění apod.).
Kardiofitness a správné držení těla
Odborně vedená ařízená kardiofitness cvičení ovlivňují polohu těla apomáhajík upevnění n á v y k u s p r á v n é h o d r ž e n í t ě l a . Nedostatek přirozených pohybových aktivit se podepsal na špatném stavu opěrného systému, aproto má stále větší počet lidí problémy se zády. Unácviku techniky kardiofitness aktivit klademe důraz na správné držení těla. Učíme klienty správně zacházet se svým tělem anepřetěžovat ho nepřirozenými nebo špatnými pohybovými řetězci.
Nejvýznamnějším funkčním faktorem ve správném držení těla je h l u b o k ý s t a b i l i z a č n í s y s t é m páteře (HSSP). Stabilizační systém páteře tvoří svaly břicha, pánevního dna, bránice apovrchové ihluboké svalstvo zad. Základy správného držení těla sahají už do období vývoje dítěte, přičemž nejdůležitější je první rok života. Svaly tohoto systému doprovází každý cílený pohyb dolních ahorních končetin ataké hlavy. Svaly HSSP se aktivují při jakémkoliv statickém zatížení (sed, stoj). Při jejich práci není rozhodující vlastní svalová síla, ale kvalita zapojení svalu (načasování). Zapojení svalů HSSP je automatické, bez vědomého ovlivňování centrální nervovou soustavou (CNS). HSSP plní významnou ochrannou roli páteře proti působícím silám.
Poruchy HSSP jsou základem vzniku hybných poruch. Obtíže vznikají znedostatku přirozeného pohybu. Každá porucha ve vnitřních silách HSSP vedekobtížím, které se promítají zpět do pohybové činnosti. Proto je cílené ovlivňo vání stabilizační funkce páteře základem pro kvalitu pohybu apro sportovní výkon. Vplném rozsahu to platí ipro kardiofitness. Správná technika kardiofitness cvičení afyziologická účinnost kardiofitness tréninku je úzce vázána na správné držení těla (optimálně individuální).
Při nácviku správného držení těla věnujeme pozornost zpevnění břišních svalů ve všech jeho vrstvách. Břišní svaly potom přímo ovlivňují polohu bederní páteře. Naší pozornosti nesmí uniknout ani posturální svalstvo trupu. Sledujeme, zda jsou ramena spuštěna dolů alopatky zatažené vzad adolů. Tak udržujeme vpřirozené poloze horní část trupu. Nezapomínáme na hlavu akrk, které jsou plynulým prodloužením trupu. Snažíme se, aby horní polovina těla pracovala uvolněně aekonomicky, bez dalších zbytečných doprovodných pohybů.
Na co se zaměřit, když začínáme?
Zkusme si uvědomit správné držení těla apostupně ho korigovat. Pomůže nám tokupevnění správné techniky všech pohybů vkardiofitness, vpráci ive volném čase.
Správné držení těla ve stoji je základem správného držení těla při chůzi, při jízdě na stacionárním kole, při cvičení na stepperu nebo orbitreku, při jízdě na veslařském trenažéru.
Co je správné držení těla?
Postoj, při kterém jsou jednotlivé články těla voptimálním postavení vzhledemkudržení rovnováhy aminimálnímu zapojení svalů. Držení těla je vždy individuálně odlišné.
Co
Správné držení těla
Vadné držení těla
Jak vypadá model ideálního držení těla?
Stoj schodidly postavenými rovnoběžně na šířku boků, kolena akyčle nenásilně nataženy (kolena nesmí být „zamknutá“, tj. bez napětí ve svalech dolních končetin). Pánev je vneutrálním postavení, tzn., že hmotnost trupu je vycentrovaná nad spojnici středů kyčelních kloubů (pánev není ani vystrčena vzad, tzv.„kačer“, ani podsazena). Páteř je plynule dvojesovitě zakřivena. Ramena jsou spuštěna volně dolů. Lopatky jsou celou plochou přiloženykzadní straně hrudníku, tah lopatek dolů, lehce přitaženykpáteři. Hlava je vzpřímena, tj. vprodloužení páteře, alehce vytahována vzhůru (pocit tahu za vlasy na temeni hlavy). Brada svírá sosou těla pravý úhel, nezaklání se ani nepředklání!
Dokážeme se postavit zpříma? Je náš stoj správný a nenásilný?
Pokud jsme na dvě předcházející otázky odpověděli ano, je naše tělo optimálně nastaveno. Považujeme-li však ideální postavení těla za nepřir ozené, křečovité, vadí nám „dvojitá brada“ amáme pocit, že vzádech máme uložené dlouhé pravítko, je třeba začít vědomě acíleně cvičit. Nácvikem uvědomělého správného držení těla budou naše nepříjemné pocity postupně mizet.
Doporučení
Vzpřímenou polohu těla trénujme nejdříve vlehu na zádech. Lépe si totiž uvědomíme polohu pánve, rozložení ramen do šířky, uložení lopatek celou plochou na hrudníku isprávné postavení hlavy. Polohu ve stoji cvičíme oporou zad ostěnu. Poskytne nám možnost lepší kontroly jednotlivých částí těla.
Pohybové řetězce a kardiofitness aktivity
Vdenním životě mnohých lidí se objevují chyby vmotorice, které si přenášejí ido sportu. Ani dobře nastavené kolo, správné boty, délka holí, nejlepší anejdražší trenažér nás automaticky neuchrání od chyb. Pokud naše tělo pracuje ve špatných pohybových řetězcích, je třeba chyby odhalit, postupně je odstraňovat avytvářet podmínky pr o optimální zapojování svalů do činnosti. Nezapomínejme, že svaly nepracují samostatně izolovaně, ale ve funkčních řetězcích. Sílu apořadí stahu svalů ve svalovém řetězci řídí centrální nervová soustava.
Pro technicky dokonale zvládnutý pohyb přikardiofitness aktivitách má velký význam správný pohybový řetězec chůze, tj. postupné zapojování přední strany stehna, zadní strany stehna ahýždí. Častou chybou je nedostatečné zapojení zadní strany stehen avynechání hýžďových svalů. Pohyb se tak nepřirozeně přenáší až do bederních vzpřimovačů. Výsledek? Bolest azbytečné napětí vbedrech. Chybný řetězec chůze se pak automaticky přenáší ido cyklického pohybu dolních končetin při běhu, roztáčení pedálů kola či setrvačníku orbitreku. Neumíme-li správně chodit, budeme mít problém i jinde.
Při sedu, stoji, chůzi aběhu se také projevuje špatné zapojování svalů trupu. Stále častější chybou je nedostatečná aktivace svalů dna pánevního, nedostatečná aktivita břišních svalů ahlubokého stabilizačního systému páteře. Potřebné jsou při pohybu dolních ahorních končetin ahlavy, ale ipři statickém zatížení trupu. Poruchy jejich funkce přinášejí problémy ve všech částech páteře.
Správné pohyby vkardiofitness ovlivňuje i s p r á v n ý p o h y b o v ý ř e t ě z e c p ř e d p a ž e n í a upažení . Až do vodorovné polohy zvedají paže pouze ramena (svaly deltové), dále se do pohybu zapojují horní vlákna svalu trapézového. Ramena zůstávají rozložena do šířky astažena dolů. Často však při předpažení aupažení zvedáme paže asoučasně ramenakuším. Upřednostňujeme zapojení horních vláken svalu trapézového před svaly ramene. Přidá-li se špatné postavení hlavy aoslabené svalstvo střední části zad, objevují se pak problémy voblasti krční ahrudní páteře.
Chybný pohybový stereotyp předpažení
Správný pohybový stereotyp předpažení
Chybný pohybový stereotyp upažení
Správný pohybový stereotyp upažení
Co je to kardiofitness,
Pokud trpíme jednostranným přetěžováním těla nebo nedostatkem přirozeného pohybu, můžeme zajistit nápravu sestavou kompenzačních cvičení (Bursová, 2005). Vtéto publikaci najdeme teoretická východiska irozsáhlý zásobník cviků zaměřených na harmonizaci pohybového systému se správným držením těla. Je totiž velmi důležité pochopit, jak tělo správně funguje. Teprve potom je možné individuálně cíleným (vychází zfunkčního stavu jedince), pravidelným apřesně prováděným cvičením pozitivně ovlivnit stav těla člověka. Důležité je zajistit správnou pohyblivost ve všech kloubech těla, tj. fyziologický kloubní rozsah, optimální délku všech svalů (některé mají tendenci ke zkracování) asoučasně se zaměřit na přiměřený svalový rozvoj celého těla sdůrazem na svaly oslabené.
Ikdyž máme dojem, že je naše tělo optimálně nastaveno, doporučujeme provést funkční pohybové testy (Tlapák, 2004). Kromě testů svalů stendencí ke zkrácení ikoslabení ukazuje možnosti řešení případných nedostatků. Nabízí zásobník cviků spřesným popisem iobrazovým doprovodem.
D E S A T E R O P R O K A R D I O F I T N E S S
1 Z n á t e s v ů j z d r a v o t n í s t a v ? N e c h t e s e p r o h l é d n o u t l é k a ř e m a a b s o lv u j t e z á t ě ž o v ý t e s t .
2. V y t y č t e s i s v é t r é n i n k o v é c í l e .
3. O b s t a r e j t e s i v h o d n é v y b a v e n í .
4 S v ě ř t e s e o d b o r n í k ů m , k t e ř í v á m p o m o h o u s n á c v i k e m s p r á v n é t e c hn i k y
5 P r o p r a v i d e l n é c v i č e n í h l e d e j t e s p ř í z n ě n é d u š e , c v i č t e v k o l e k t i v u
6. Z a č í n e j t e p o z v o l n a , n e r i s k u j t e p ř e t í ž e n í . O p t i m á l n í j s o u 3 – 4 t r é n i n k o v é j e d n o t k y t ý d n ě v d é l c e n e j m é n ě 3 0 m i n u t s n i ž š í a ž s t ř e d n í i n t e n z i t o u ( c c a 1 3 0 T F max )
7. N e p o d c e ň u j t e p i t n ý r e ž i m s v h o d n ý m o b s a h e m m i n e r á l ů a s a c h a r i d ů .
8. S o u č á s t í t r é n i n k o v é j e d n o t k y j e s t r e č i n k p ř e d c v i č e n í m i p o n ě m .
9. S v a l o v o u n e d o s t a t e č n o s t a s v a l o v é d y s b a l a n c e v y l a ď u j t e p o d o d b o rn ý m v e d e n í m v p o s i l o v n á c h n e b o i d o m a
1 0 V y z k o u š e j t e i j i n é p o h y b o v é a k t i v i t y , n e b u ď t e j e d n o s t r a n n í V h o d n ý m
d o p l ň k e m j e k o n d i č n í p o s i l o v á n í .
Lidské tělo a kardiofitness aktivity očima lékařů
Lidské tělo a kardiofitness aktivity očima
lékařů
Pokud chceme pochopit aosvojit si optimální techniky cvičení aprostřednictvím cvičení udržovat tělo vharmonii, jestliže chceme pochopit zákonitosti kardiofitness tréninku, přiblížíme si očima lékařů význam fyzické aktivity pro lidské tělo aněkteré poznatky ostavbě těla aozákladních funkcích vybraných soustav.
Zdravotní význam fyzické aktivity
Pravidelná fyzická aktivita se uplatňuje jako prevence některých civilizačních onemocnění (primární prevence) aje zároveň pevnou součástí léčby již projevených onemocnění (sekundární prevence).
Správně vedené cvičení představuje neoddělitelnou součást komplexní léčby nemocných. Zpráva publikovaná Světovou zdravotnickou organizací (WHO) vroce 1964 zdůraznila vzestupný zájem ocvičení unemocných se srdečně-cévními onemocněními. Upozorňuje, že tito nemocní mají stejná práva jako zdraví lidé nebo lidé handicapovaní zjiných důvodů. Zaslouží si taková rehabilitační opatření, aby jejich život byl tak kvalitní aspokojený, jak je to jen možné. Cvičení byla definovaná jako nedílná součást léčby mající za cíl uzdravit nemocného aco nejvíceho příblížitkjeho dřívější fyzické, psychické asociální úrovni.
Vsoučasnosti pokládají lékaři odborně vedené kardiofitness (aerobní) cvičení za prostředek, pomocí kterého se unemocných zlepšuje zátěžová tolerance, pravděpodobně se snižuje iúmrtnost na srdečně-cévní onemocnění aroste kvalita života pacientů. Aerobní cvičení také významně přispívákpozitivnímu ovlivnění řady rizikových faktorů, které způsobují onemocnění srdce acév. Tělesná aktivita vede ke zvýšení efektivity aerobního metabolismu, ekonomizaci srdeční práce, poklesu krevního tlaku, zlepšení metabolismu tuků acukrů. Během léčby se lékaři snaží navrátit audržet zdraví nejen pacientům se srdečními chorobami. Tím rozumíme optimální fyziologický, psychický, sociální, pracovní iemoční stav. Je vidět, že se jedná okomplexní přístupknemocnému, který nezahrnuje pouze fyzickou aktivitu, ale její součástí je iprosazování zásad sekundární prevence aostatních složek změny životního stylu.
Kardiofitness a srdečně-cévní onemocnění
Velký význam mají tělesná cvičení aerobního charakteru pro nemocné sischemickou chorobou srdeční (ICHS). Zahrnují zlepšení tolerance zátěže, ústup nebo omezení zátěžové dušnosti aúnavy. Nedávné údaje týkající se fyzického tréninku unemocných po srdečním infarktu ukazují 20–25% snížení úmrtnosti anejčastěji se vyskytujících srdečních příhod. Fyzický trénink vede ke zlepšení transportu kyslíku vorganismu. Pravidelný fyzický trénink má přímý inepřímý vliv na srdečně-cévní systém, přičemž oba tyto vlivy mohou zlepšit funkční kapacitu organismu asnížit pravděpodobnost srdečních komplikací. Přímé vlivy představují snížení klidové izátěžové tepové frekvence, snížení krevního tlaku azlepšení stažlivosti srdečního svalu. Nepřímý vliv zahrnuje především snížení rizikových faktorů, posílení svalstva aurčité změny životního stylu.
Pro každého pacienta se srdečně-cévním onemocněním samozřejmě platí pravidlo, že musí informovat svého ošetřujícího lékaře otypu aintenzitě cvičení, které se chystá provozovat.
Kardiofitness a poruchy metabolismu
Velký zdravotní přínos mají kardiofitness aktivity pro osoby bojující sporuchami metabolismu. Lidská společnost vposledních letech zaznamenala velký nárůst lidí svyšší tělesnou hmotností, především vpodobě tuku. Paralelně stím vzrostl počet osob scukrovkou, vysokým krevním tlakem aporuchami metabolismu tuků. Aerobní sport je ideální cestou zdravého způsobu odbourávání tělesného tuku. Kardiofitness cvičení na trenažérech dávají šanci lidem snadváhou cvičit apřitom šetřit klouby. Samotný pohyb však nestačí, musí ho doprovázet změna ve stravovacích návycích acelém životním stylu.
Kardiofitness a pohybový aparát
Přetechnizovaná společnost přinesla lidem chronické bolesti pohybového aparátu. Většina aerobních aktivit zatěžuje celý pohybový aparát. Kromě toho využívá bohatý rejstřík cviků na rozehřátí aprotažení, na posilování audržení koor dinace irovnováhy. Pestrá kompenzační cvičení eliminují jednostrannost specifického zatížení organismu. Kardiofitness aktivity pod kontrolou nabízejí stabilizační isilová cvičení souběžně saerobní zátěží. Při kardiofitness aktivitách se velice dobře řídí intenzita cvičení iobjem pohybové aktivity. Doporučení pro jednotlivé poruchy pohybového aparátu jsou individuální aodpovídají aktuálnímu zdravotnímu stavu. Je třeba respektovat zdravotní omezení cvičence avolbu aktivity vždy konzultovat slékařem.
Kardiofitness a psychika
Aerobní cvičení mají cenný přínos pro duševní asociální pohodu. Po pohybové zátěži se člověk cítí uvolněně asnižuje si citlivost na každodenní stres. Při cvičení ve skupině navazuje sociální kontakty, je výkonnější avyrovnanější.
Pohybový
aparát
Každý živý organismus úzce souvisí sokolním prostředím atvoří sním nedílnou jednotu. Jedním ze základních zákonů života je neustálé přizpůsobování organismu životním podmínkám. Změny prostředí vyvolávají změny stavby ifunkcí organismu. Voblasti pohybových aktivit jsou velmi důležité změny biologických pochodů.
Cvičením nebo tréninkem se cílevědomě vyvolávají takové změny, které zvyšují fyzickou zdatnost a sportovní výkonnost
Cílem řízeného kondičního cvičení nebo tréninku by měl být všestranně aharmonicky vyvinutý člověk, jehož organismus je schopný přiměřeně reagovat na zevní ivnitřní podněty aadaptovat se na změněné podmínky.
Opěrná soustava
Kostra
Pohybový aparát se skládá ze dvou částí. Tvoří ho kostra asvaly. Kostra je pasivní část pohybového aparátu, svaly upínající se na kostru jsou částí aktivní.
Kostra tvoří mechanickou oporu těla aumožňuje její pasivní pohyblivost. Bez kostry se nelze pohybovat. Tvoří ji jednotlivé kosti, které jsou živou tkání sbohatou látkovou výměnou. Během života jsou schopny měnit svoji vnitřní strukturu, tréninkem se stávají pevnější astabilnější. Pro běžný pohyb isport je důležité spojení sousedních kostí. Spojení je buď nepohyblivé (chrupavka), nebo pohyblivé (klouby).
Klouby, vazy a úpony
Kloub je spojení dvou, případně více kostí. Skládá se z:
kloubního pouzdra (vnitřní plochy kloubního pouzdra tvoří synoviální membrána, která produkuje kloubní tekutinu),
pomocných zařízení, která zlepšují biomechaniku kloubu (menisky, chrupavčité lemy, tíhové váčky, kloubní vazy).
Pamatujme:
Kloubní chrupavka nemá schopnost plnohodnotné regenerace. Pokud si ji poškodíme, nová nevyroste!
Přetržený kloubní vaz (pouzdro) se hojí 6 týdnů, pokud se tato doba nedodrží, je výsledkem úrazu (např. výronu vkotníku) nestabilní kloub!
Pohyb vkloubu je určen geometrickým tvarem kloubních ploch arozmístěním svalových úponů vokolí kloubu. Rozeznáváme klouby jednoosé, dvojosé avíceosé. Typy pohybů vkloubech: ohnutí (flexe) anatažení (extenze), přitažení (addukce) aodtažení (abdukce), otáčení (rotace), kroužení (cirkumdukce).
Svaly
Svaly jsou nositelem aktivní pohyblivosti opěrného apohybového ústrojí. Pohybovou soustavu tvoří příčně pruhované svalstvo. Smršťováním auvolňováním svalů připojených na kosti docházíkpohybu jednotlivých částí těla.
Vlidském těle jsou 3 typy svalové tkáně: hladké svalstvo vnitřních orgánů, svalstvo srdce, kosterní svalstvo (příčně pruhované).
Základní stavební složka svalu je svalové vlákno. Jednotlivá svalová vlákna spojuje aobaluje vazivo Celý sval je obalen tzv. povázkou. Ke kosti se sval upíná šlachou. Pevnost šlachy je 6–12kg na 1mm průřezu. Pomocná zařízení svalová, která ke svalu patří jakokorgánu, jsou cévy anervy. Na svalech rozeznáváme začátek (obvykle méně pohyblivé místo), úpon (šlacha, kterou je sval připojen ke kosti) a svalové bříško.
Vlastnosti svalů:
pružnost (ochraňuje sval před natržením či přetržením), pevnost (odolnost proti přetržení), dráždivost (schopnost reagovat na podněty), stažlivost (umožňuje svalový stah).
Základem pohybu je svalový stah (kontrakce). Rozeznáváme dva typy svalového stahu: kontrakce izotonická (při ní se mění délka svalu, vnitřní napětí svalu se nemění). Izotonická kontrakce pak může být:
a) koncentrická = sval se zkracuje, b) excentrická (brzdící) = sval se prodlužuje, kontrakce izometrická (při ní se nemění délka, ale mění se napětí svalového bříška, sval vykonává statickou práci).
Svalový tonus je klidové napětí svalu. Má význam pro udržování správné polohy kloubů ačástí těla vůbec.
