KnihavzniklavrámciøešeníVýzkumnéhozámìruMŠMT,MSM604607 0906–Ekonomikazdrojùèeskéhozemìdìlstvíajejichefektivnívyužívání vrámcimultifunkèníchzemìdìlsko-potravináøskýchsystémù.
Prof.Ing.MiroslavSvatoš,CSc.akolektiv
Zahranièníobchod teorieapraxe
VydalaGradaPublishing,a.s. UPrùhonu22,17000Praha7 tel.:+420220386401,fax:+420220386400 www.grada.cz jakosvou3609.publikaci
Hlavníautoøi:
Prof.Ing.MiroslavSvatoš,CSc. Ing.VlastislavBeneš
Prof.JUDr.KvìtoslavRùžièka,CSc. JUDr.MiroslavŠubert
Natextuknihyspolupracovali: JUDr.IrenaÈermákováIng.IrenaPokorná Doc.Ing.AlešHes,CSc.Ing.JanShánìl Mgr.VìraHubáèkováIng.LubošSmutka,Ph.D. Ing.BlankaJarošováIng.JanStrnad PhDr.JanaJenèíkováIng.KarelTomšík,Ph.D. Ing.MiroslavKlíma,CSc.BlankaVoženílková Ing.MansoorMaitah,Ph.D.Ing.VeronikaZnamenáèková
Odbornárecenze: TerezaKukaèková
Vydáníknihyschválilavìdeckáredakce.
OdpovìdnáredaktorkaPhDr.HanaPešinová SazbaMilanVokál Poèetstran368 Prvnívydání,Praha2009 VytisklyTiskárnyHavlíèkùvBrod,a.s. Husovaulice1881,HavlíèkùvBrod
©GradaPublishing,a.s.,2009 CoverPhoto©profimedia.cz
ISBN978-80-247-2708-0
1.Úlohavnìjšíchekonomickýchvztahùvekonomicezemì
1.1Vývojovéfázezahranièníhoobchodu
1.2Teoriezahranièníhoobchodu
1.3Významzahranièníhoobchodu(vnìjšíchekonomickýchvztahù) vekonomicezemì
1.4Postavenívnìjšíchekonomickýchvztahùvekonomicezemì
1.5Kvantifikacepostavenízahranièníhoobchoduvekonomicezemì
1.6Vlivypùsobícínavnìjšíekonomickévztahy
1.7Subjektyvnìjšíchekonomickýchvztahù
1.8Formystátníchzásahù
1.8.1Plány,programy,národohospodáøskéaoborovékoncepce
1.8.2Daòovápolitika
1.8.3Mìnovéfinanènínástroje
1.8.4Zahraniènìobchodnípolitika
1.8.5Administrativnì-právnínástroje
2.Vývojvnìjšíchekonomickýchvztahù
2.1Vývojsvìtovéhoobchodu
2.1.1Teritoriálnístrukturasvìtovéhoobchodu
2.1.2Komoditnístrukturasvìtovéhoobchodu
2.2Mezinárodníobchodslužbami
2.2.1Službysouvisejícísobchodnímioperacemi
2.2.2Dalšíkomerèníslužby
2.2.3Kapitálovépohyby
2.2.4Pracovnísíly
2.2.5Mezinárodnícestovníruch
2.2.6Vývojsvìtovéhoobchoduskomerènímislužbami
2.2.7Zahraniènípomoc
2.3VnìjšíekonomickévztahyzemíEvropskéunie(EU)
2.3.1ZahranièníobchodEU
2.3.2TeritoriálnístrukturaobchoduzemíEU
2.3.3KomoditnístrukturaobchoduzemíEU
2.3.4Obchodskomerènímislužbami–zemìEU
3.Mezinárodníorganizacehospodáøskéhocharakteru
3.1Svìtováobchodníorganizace(WTO)
3.1.1VývojWTO
3.1.2DohodyvrámciWTO
3.1.3Øešenísporùakontrolaobchodnípolitiky
3.1.4PøijímáníèlenùWTO
3.1.5HlavníproudyveWTOapozicenejvýznamnìjšíchneèlenskýchstátù vùèiWTO .....................................66
3.1.6KritikaWTO ...................................67
3.1.7RozvojováagendazDohá ............................67
3.2DalšíinstituceOSN,regionálníaspeciálníagenturyajinéorganizace pùsobícívmezinárodnímobchodu ........................68
3.2.1Evropskáhospodáøskákomise–EHK(UnitedNationsEconomicCommision forEurope–UNECE) ..............................68
3.2.2KonferenceOSNproobchodarozvoj–KOR(UnitedNationsConference onTradeandDevelopment–UNCTAD) .....................69
3.2.3Mezinárodníobchodnístøedisko–MOS(InternationalTradeCenter–ITC UNCTAD/WTO) .................................70
3.2.4SpecializovanéagenturyOSNaProgramyOSN .................70
3.2.5Surovinovédohody ................................73
3.2.6Mezinárodnífinanèníorganizace .........................74
3.2.7Organizaceproekonomickouspolupráciarozvoj(OrganizationforEconomic Co-operationandDevelopment–OECD) ....................77
3.3Regionálníintegrace ...............................78
3.3.1Regionalimusversusregionalizace ........................79
3.3.2Ekonomickáintegrace ..............................80
3.3.3Vytváøeníaodchýlenítrhu
3.3.4Politickáekonomieregionalismu
3.3.5Regionálníintegracerozvojovýchzemí
3.3.6Hlavníregionálníseskupenísouèasnéhosvìta
3.4ÚèastÈRvregionálníchseskupeních
3.4.1Evropskáunie(EU)
3.5Dalšíevropskáregionálníseskupení
3.5.1Západoevropskáunie(ZEU)
3.5.2Viszegradskáètyøka
3.5.3Støedoevropskáiniciativa
4.VnìjšíekonomickévztahyÈeskérepubliky(ÈR)
4.1PostavenízahranièníhoobchoduvekonomiceÈR
4.2Zahranièníobchodsezbožím
4.2.1Komoditnístrukturaèeskéhozahranièníhoobchodu
4.2.2Teritoriálnístrukturaèeskéhozahranièníhoobchodu
4.3ZahranièníobchodÈRskomerènìposkytovanýmislužbami
4.3.1Teritoriálnístrukturaèeskéhozahranièníhoobchoduskomerènì poskytovanýmislužbami
4.4DovozavývozkapitáluÈR
4.4.1InvesticeÈRvzahranièí
4.5Pracovnísíly
4.6Mezinárodnícestovníruch
4.7Rozvojováspolupráce
4.8ZahraniènípolitikaÈRvoblastivnìjšíchekonomickýchvztahù
4.8.1Transformacevoblastivnìjšíchekonomickýchvztahù
4.8.2AktuálnípolitikaÈRvoblastizahranièníhoobchodu
4.8.3HlavníinstituceovlivòujícívnìjšíekonomickévztahyÈR
4.8.4SmluvníprostøedkyobchodnípolitikyÈR
4.8.5AutonomníprostøedkyzahraniènìobchodnípolitikyÈR
5.Pøípravazahraniènìobchodníoperace
5.1Teritoriálníprùzkum
5.2Obchodnì-politickýprùzkum
5.3Komoditníprùzkum
5.4Spotøebitelskýprùzkum
5.5Prùzkumkonkurence
5.6Prùzkumcen
5.7Prùzkumobchodníchmetod
5.8Technickýprùzkum
5.9Prùzkumdopravnícestyaprostøedkù
5.10Prùzkumkontraktnímìny,platebníchpodmínekainstrumentù
5.11Právníprùzkum
5.12Daòovýprùzkum
5.13Prùzkumsociálníchakulturníchzvyklostí
5.14Analýzarizikexportníchoperací
6.Závazkovévztahyvmezinárodnímobchodnímahospodáøskémstyku
6.1Pojem„právomezinárodníhoobchodu“
6.2Rozhodnéprávozávazkovýchvztahù
6.2.1Obligaènístatut
6.2.2Volbapráva
6.2.3Výbìrrozhodnéhoprávanazákladìkoliznínormy
6.2.4Mezinárodníobchodnízvyklosti
6.2.5DoložkyINCOTERMS
6.2.6Formuláøovésmlouvy
6.2.7Vzorovésmlouvy
6.2.8ZásadymezinárodníchobchodníchsmluvUNIDROIT
6.2.9ObchodnípodmínkyEvropskéhospodáøskékomiseOSNaFIDIC
6.2.10Lexmercatoria
6.2.11Principyevropskéhosmluvníhopráva
6.2.12Imperativnínebonutnìpoužitelnépøedpisy
6.3Osobnístatut
6.3.1Osobnístatutfyzickýchosob
6.3.2Osobnístatutprávnickýchosob
6.3.3Soukromoprávnísubjektivitastátù
6.4Vznikzávazkù
6.5Zánikzávazkù
6.5.1Promlèení
6.5.2Zapoètení
6.6Vìcnì-právníúèinkysmlouvy
6.7Øešenísporùzkupnísmlouvy
6.7.1Soudníøízení ...................................178
6.7.2Rozhodèíøízení .................................180
7.Vybranésmluvnítypy
7.1Smlouvakupní
7.1.1Právníúpravamezinárodníkupnísmlouvyvèeskémprávu
7.1.2Pøímáúpravamezinárodníkupnísmlouvy
7.1.3Uzavíráníkupnísmlouvy ............................188
7.1.4Právaapovinnostiprodávajícíhoakupujícího
7.1.5Náhradaškody
7.1.6Promlèeníprávzkupnísmlouvy
7.2Smlouvyuzavíranévsouvislostiskupnímismlouvami
7.2.1Smlouvaovýhradnímprodejiaovýhradnímodbìru
7.2.2Smlouvaoobchodnímzastoupeníapodobnésmluvnítypy
7.2.3Ostatnísmlouvysouvisejícískupnímismlouvami
8.Obsahkupnísmlouvy
8.1Vznikkupnísmlouvy
8.2Smluvnístrany
8.3Pøedmìtkupnísmlouvy
8.4Cena
8.5Závazky,objednávky
8.6Zajištìnízávazkùzkupnísmlouvy
8.7Dodacílhùta
8.8Dodacíparita
8.9Platebnípodmínkyanástroje
8.9.1Bankovnízáruky
8.9.2Dokumentárníakreditivy
8.9.3Smìnky
8.9.4Šeky
8.9.5Exportníodbìratelskýúvìr
8.10Smluvnípokuta
8.11Kontrolazboží
8.12Servisatechnickápomoc
8.13PropagaceaPublicRelations
8.14Zvláštníujednánívkupnísmlouvì
8.15Rozhodnéprávo
8.16Dalšíujednánívkupnísmlouvì
9.Logistikavmezinárodnímobchodì
9.1Logistika–výzvapro21.století
9.2Zasilatel
9.3Dopravce
9.4Mezinárodnídoprava–zvláštnostijednotlivýchodvìtví
9.4.1Železniènídoprava
9.4.2Leteckánákladnídoprava
9.4.3Mezinárodnísilniènídoprava(kamionovádoprava)
9.4.4Námoønídoprava
9.4.5Kombinovanádoprava
9.4.6Multimodálnídoprava
9.4.7Elektronickávýmìnadat(náhradouzavystavovánídopravníhodokladu)...266
9.4.8Pojištìnívzahraniènímobchodì ........................266
9.4.9Základníprincipyuplatòovanépøispoleènéhaváriiapøitakzvaném dispašním–rozvrhovémøízení
10.Formypodporyobchodu
10.2Výstavyaveletrhy
10.2.1Strukturafinanèníchnákladùnaúèastnaveletrhu
10.2.2Pøípravaprezentace,jejíprùbìhavyhodnocení
10.3Publikaèníainformaèníèinnost
10.4Efektivnostpropagace
10.5Vývojovétrendyvoblastiforempodporyobchodu
11.Formyzpracovánízahranièníhotrhu
11.1Pøímáobchodnímetoda
11.2Nepøímáobchodnímetoda
11.2.1Distributor
11.2.2Zprostøedkovatel
11.2.3Vlastnízahraniènísíť
11.2.4Samozvanízprostøedkovatelé
11.3Svìtovétrendyvoblastizpracovánítrhu
11.4Øízenízastupitelskésítì
Pøíloha1 Pøehledregionálníchintegraèníchuskupení
Pøíloha2 Podrobnostikdohodìopodpoøeaochranìvzájemnýchinvestic (kekapitole4.8.4.2)
Pøíloha3 Podrobnostioclech,celníchrežimechadaních (kekapitole4.8.5.1)
Pøíloha4 Vzorkupnísmlouvy(kekapitole8)
Pøíloha5 Vzorsmlouvyovýhradnímobchodnímzastoupení (kekapitole6)
Pøíloha6 Vzorsmlouvyovýhradnímprodeji(kekapitole7)
Pøíloha7 Akreditiv
Pøíloha8 Vzorvystavenésmìnky–ženevskáoblast
Pøíloha9 Vzoršekubankovního–ženevskáoblast
Pøíloha10 Vzoršekusoukromého–ženevskáoblast
Pøíloha11 Vzoršekusoukromého–anglosaskáoblast
Pøíloha12 Vzoršekubankovního–anglosaskáoblast
Pøíloha13 Vzorkontrolníhoosvìdèení
Pøíloha14 NákladnílistCIM–železniènídoprava
Pøíloha15 Leteckýnákladnílist
Pøíloha16 Nákladnílistmezinárodnísilniènípøepravy(CMR)
Pøíloha17 Konosament–náložnýlistnámoønídopravy
Pøíloha18 KonosamentkombinovanédopravyFIATA
Pøíloha19 Konosament–kombinovanádoprava
Pøíloha20 Pojistnýcertifikát
Ohlavníchautorech Prof.Ing.MiroslavSvatoš,CSc.–vedoucíautorskéhotýmu Pracovníaodbornézkušenostiprof.SvatošejsouspojenysÈeskouzemìdìlskouuniverzitouvPraze,kdepùsobíjakodìkan Provoznìekonomickéfakultyasouèasnìjakovedoucíkatedry ekonomiky.Mározsáhlémezinárodnízkušenosti,kterépøesahují evropskýkontinent,jepøedsedouAsociaceekonomickýchfakult ÈR,èlenemEvropskéasvìtovéasociacezemìdìlskýchekonomù, radyÈeskéakademiezemìdìlskýchvìdaceléøadyvìdeckých radrùznýchuniverzitvÈeskuanaSlovensku.Jehopedagogickou,odbornouavìdeckouzájmovouoblastíjsoutémata:zemìdìlskáekonomikaapolitika,ekonomikasvìtovéhozemìdìlství, trvaleudržitelnýrozvoj,evropskéaglobálnítransformaèníaintegraèníprocesy.Jeøešitelemaodpovìdnýmøešitelemvìdeckovýzkumnýchavzdìlávacích grantùaprojektù(FAO,Tempus,FRVŠ,Aktion,Ceepus,GAÈR,NAZV,MSM).Jehopublikaèníèinnostzahrnuje300položek,ztoho60vyšlovzahranièí,respektivevcizímjazyce.
Ing.VlastislavBeneš PùsobiløaduletvInstitutuzahranièníhoobchoduazaložilInstitutmezinárodníhoobchodu, dopravyaspedice.Vletech1990–1995bylobchodnímpøidìlencemaradouveŠpanìlsku. Vsouèasnédobìsevìnujepraktickéobchodníèinnosti,zejménavývozuèeskéhoknow-how voblastiživotníhoprostøedídozahranièí.Specializujesetakénabudovánízastupitelskésítì èeskýchpodnikùvzahranièí.JelektoremšpanìlskévysokéškolyvÈRESMA,Provoznì ekonomickéfakultyÈZUaAkademieSting.Napsalcelouøaduteritoriálníchpublikací,zejménaoibero-americkýchzemích,adálepublikacezoblastiekonomikyatechnikyzahranièníhoobchodu.
Prof.JUDr.KvìtoslavRùžièka,CSc.
JeprofesoremkatedryobchodníhoprávanaPrávnickéfakultìKarlovyUniverzityvPraze, vedoucímkatedrymezinárodníhoprávaFakultyprávnickéZápadoèeskéuniverzityvPlzni arozhodcemRozhodèíhosoudupøiHospodáøskékomoøeÈRaAgrárníkomoøeÈR.Pùsobí takéjakolektorrùznýchvzdìlávacíchinstitucívÈR.Napsalcelouøadupublikacízoblasti mezinárodníhoprávasoukromého,právamezinárodníhoobchoduamezinárodníobchodní arbitráže,napøíklad: Rozhodèíøízení, Právníotázkyobchodovánísezahranièím, Obchodujemesezahranièím, Mezinárodníobchodníarbitráž.Jespoluautoremuèebnice Právomezinárodníhoobchodu
JUDr.MiroslavŠubert
JelektoremVŠEvPrazeaøadyvzdìlávacíchorganizacíunásavzahranièí,garantemmezinárodnìcertifikovanéhokurzuManažermezinárodnídopravyazasilatelství,poøádaného organizacíIMODS,místopøedsedouÈeskéspoleènostiprodopravníprávo,sekretáøemKomisepromezinárodnídopravualogistikuaKomiseproobchodníprávoapraxiMezinárodní obchodníkomoryvPaøížiavÈR.JakoautorèeskéhovydáníINCOTERMS1990a2000byl
zvolenèlenemnávrhovékomiseICCpronovévydáníINCOTERMS.Odroku2000jeprávnímaodbornýmporadcemaorganizátoremodbornýchsemináøùICCÈRvoborujejípùsobnosti.Pracovalvøídícíchfunkcíchnaúsekuzahranièníhoobchodu,mezinárodnídopravy aspedicevÈR,veVelkéBritánii,vBelgiiavbývaléJugoslávii.
Jeautoremøadyodbornýchpublikací,znichžjsounìkteréuvedenyvseznamuliteratury, jakožistálýmprofesnímdopisovatelemvezdejšímivzahraniènímodbornémtisku.
Pøedmluva Vroce2004vyšelvnakladatelstvíGradatitul Zahranièníobchod,kterýbylurèenpøedevšímpracovníkùmmalýchastøedníchpodnikù.Tatopublikacebylazamìøenanapracovníky nejvìtšíhopoètuhospodáøskýchsubjektùvÈR,kterépøedstavujívzhledemkesvévelikosti, vlastnickýmpomìrùm,flexibilitìadynamicerozvojestálevýznamnìjšísložkumoderních èeskýchvnìjšíchekonomickýchvztahù.
Našisouèasnostcharakterizujínejenkvalitativníaglobálnízmìny,aletéžzrychlujícíse tempotìchtozmìn–neníprotonièímmenšímneždruhýmvelkýmpøedìlemvdìjináchlidstva,kterýjesrovnatelnýpouzespøechodemodbarbarstvíkcivilizaci,tedysvynálezemzemìdìlstvívneolitu.
Dnešnísvìtjeobrazemglobalizace,kterájedeterminovánamnohostrannostíavzájemnou propojenostíglobalizaèníchprocesùatrendù,pøièemžekonomickádimenzepatøíkrozhodujícím.Ekonomikapøedstavujevurèitémsmyslu„motor“globalizace,kterájecharakteristická rùstemvzájemnéekonomickézávislostijednotlivýchzemívcelosvìtovémmìøítku,založené narostoucímobjemuisortimentumezinárodníchtransakcíkomodit,služeb,kapitáluarozšiøovánímmoderníchtechnologií.
Zahraniènìobchodníavnìjšíekonomickévztahyjakocelekpøedstavujísvýmzpùsobem indikátor,hnacísílu,alesouèasnìivýsledekglobalizaèníchprocesùajejichkomplexity. Rùstzahranièníhoobchodu,rozvojpøímýchinvestic,nekontrolovatelnétransferyfinanèního kapitálu,rùstspotøeby,oslabenírolenárodníhostátu,rùstekonomickéasociálnídiferenciace, skokovádestrukcetradièníchstrukturapodobnìpøedstavujínejenpozitiva,aleinegativa globalizace.
Dynamika,rozmìrastrukturazahranièníhoobchodu,finanèníchtokùadalšíchsouvisejícíchekonomickýchaktivitvelminázornìcharakterizujívzájemnoupropojenostazávislost státùateritoriíceléhosvìta.Jižvminulostiavizovanýglobálnítrenddestabilizujícíhovlivu mezinárodníchfinanèníchtokùnasvìtovéhospodáøství,kdynárùstobjemuavolatilityglobálníchfinanèníchtokùvedekevznikumìnovýchafinanèníchkrizívrozvojovýchatranzitivníchzemích,získalpoiniciaènímimpulzuvUSAvroce2008celosvìtovýrozmìr.
Turbulenceafluktuaceglobálnìpropojenýchfinanèníchtrhùnegativnìarazantnìovlivòujízahraniènìobchodnívztahyaveškeréekonomickéaktivityvcelosvìtovémmìøítku.To sepøímotýkáièeskéekonomiky,ijednotlivýchpodnikatelskýchsubjektù.
Tytovývojovétrendyvširšímkontextujetøebamonitorovat,analyzovat,pøedjímatbudoucívývojasnažitseminimalizovatnegativnívlivnaèeskouekonomikuaèesképodniky. Tojeúkolprostátníadministrativu,podnikatelskousféru,výzkumnéinstituceavneposlední øadìiprouniverzity.
VrámciProvoznìekonomickéfakultyÈZUvPraze,kterájevsouèasnostinejvìtšíekonomickoufakultouvÈR,bylyvýšeuvedenépožadavkyvzatyvúvahu,atoseprojevilove dvouopatøeních.Prvnímznichjerealizacepokroèilýchforeminternacionalizace,kteréspoèívajívevytváøenískuteènìmezinárodníhostudijníhoprostøedívrámcifakulty.Kromìrovnocennýchpartnerskýchvztahù,založenýchnavysíláníapøijímánínìkolikasetèeských azahranièníchstudentùapedagogù,svícenežpadesátievropskýmiazámoøskýmiuniverzitami,mávelkývýznamrealizacevìtšíhopoètuletníchškol,doubledegreeprogramù,uskuteènìníspoleènýchstudijníchprojektùsnìkolikaprestižnímiBussinesSchoolapodobnì. Fluktuace,turbulenceanestabilityvsouèasnémsvìtìsebezprostøednìdotýkajíisféry zahraniènìobchodní.Tytoskuteènostivelmivýznamnìomezujívyužitelnostznaènéhopoètu
teoretickýchkoncepcí,založenýchnadanostidefinovanýchpodmínekapøedpokladù.Øada absolventùfakultypùsobívevýznaènýchpozicíchvÈRivzahranièí.Právìzjejichstrany vzniklynámìtyapodporaprovydánípublikaceZahranièníobchod–teorieapraxe,kteráby lépereflektovalazmìnìnousituacisouèasnéhosvìtaprovšechnypotenciálnízájemceodanouproblematikuvesféøepodnikatelské,exekutivní,vzdìlávacíadalších.
Zámìremautorskéhokolektivu,kterýtvoøíakademiètípracovníciapracovnícipraxe voblastivnìjšíchvztahù,bylonaléztpotøebnýkompromismeziteoretickýmapraktickým pøístupemnastranìjednéapotøebamipotenciálníchètenáøùnastranìdruhé.
Jetøebauvést,ževpublikacijsouzahrnutytéždílèívýsledkyvýzkumnéhozámìru MŠMT–MSM6046070906„Ekonomikazdrojùèeskéhozemìdìlstvíajejichefektivnívyužívánívrámcimultifunkèníchzemìdìlskopotravináøskýchsystémù“.
JménemautorskéhokolektivudìkujiinstitucímangažovanýmvproexportnípoliticeÈeské republiky–pøedevšímEGAP,ÈEBaCzechTrade–zajejichúèinnoupomocpøizpracování tétoknihy.DáleautoøidìkujíMinisterstvuprùmysluaobchoduÈR,MinisterstvuzahranièníchvìcíÈRaMinisterstvufinancíÈRzaposkytnutéinformaceakonzultace.
Autorskýkolektivvìøí,žetatopublikacesestanedùležitýmzdrojemapomocníkempro všechnyzájmovéskupinyosféruzahraniènìobchodníchavnìjšíchvztahù.
Prof.Ing.MiroslavSvatoš,CSc. vedoucíautorskéhokolektivu
Úvodníslovo SvìtováfinanèníkrizeajejídopadynasvìtovouekonomikupotvrdilyzávislostÈeskérepublikynavnìjšíchekonomickýchvztazích,jejichžpodílnahrubémdomácímproduktupatøíknejvyšším vEvropskéunii.Vsouèasnédobìsemùžemekaždýdenpøesvìdèovat,jakjeekonomikanašízemìcitlivánaveškerézmìnypoptávkyanabídkynasvìtovýchtrzích.
Dùležitýmpøedpoklademproúspìchvnároènézahranièníkonkurencijerozvojodbornýchkompetencíèeskýchfiremazvládnutí technikyzahranièníhoobchodu.Vítámproto,ževznikánovápublikace„Zahranièníobchod–teorieapraxe“,kterádáváodpovìï namnohéotázky,ježmusíøešitzejménapøedstavitelémalých astøedníchpodnikùpøivstupunazahraniènítrhy,aobsahujeøadupøíkladùpraktickýchzkušeností,ježmohoubýtvjejichkaždodennípráciúèelnìvyužity.Souèasnìvítám,žepublikace, najejímžvznikusepodílelširokýautorskýtýmodborníkùzøadekonomickéteorieipraxe, dávápomìrnìširokoupøedstavuointegraèníchprocesechvesvìtovéekonomiceaovývoji vmezinárodníchekonomickýchorganizacích.
Všichnisiuvìdomujeme,žeoúspìchurozhodujípøedevšímsamotnéfirmy.Státvšak mùžeudìlatmnohéproto,abyjimpomohlukázatmožnostinazahranièníchtrzích.Jsem rád,žetakvpraxièiníažepodporahospodáøskýchzájmùvzahranièípatøíkjehoprioritám. Podíletsenarealizacitétopriorityapøispívatkjejímunaplòovánízpozicevysokéhostátního úøedníkajepromnevelkouctí.
Oceòuji,ževedoucímuautorskéhotýmuprof.Ing.MiroslavoviSvatošovi,CSc.,sepro vydánítétopublikacepodaøilozískatrenomovanéautory.Ijimpatøídík,stejnìtakjakorecenzentùmanakladatelstvíGrada.Pøejiknize„Zahranièníobchod–teorieapraxe“úspìch uètenáøùahodnìzdaru.
Ing.MilanHovorka námìstekministra MinisterstvoprùmysluaobchoduÈR
1.Úlohavnìjšíchekonomických vztahùvekonomicezemì Historievnìjšíchekonomickýchvztahù–mezinárodníekonomickéspolupráce,mezinárodní dìlbypráce–jestejnìdlouhájakohistoriestátuèijehopolitickoekonomickéhouspoøádání. Historickynejvýznamnìjšísouèástívnìjšíchekonomickýchvztahùjezahranièníobchod, kterýjedodnesdominujícísouèástímezinárodnídìlbyprácevìtšinyzemísvìta.Èímje zemìekonomickyvyspìlejší,tímjemozaikajejíchvnìjšíchekonomickýchvztahùpestøejší. Poptávkapoprostýchvývozechzbožítrvázejménauspotøebníhozboží,potravin,surovin. Pokudjdeovývozinvestièníchcelkù,úspìchexportérajepodmínìnkomplexnínabídkou, podloženoufinancovánímaúèastíexportéra(investora)nazajištìníjejíhochodu.
1.1Vývojovéfázezahranièníhoobchodu Následujícípøehledpøedstavujepouzeorientaènívýbìrnìkterýchforemzahranièníhoobchoduvrùznýchspecifickýchsituacích.
Všeobecnìkaždýiznejstaršíchstátníchútvarùvyrábìlnìkterézbožíaživotnípotøeby lépeneždruhýamìlzájemjesmìnitzajinépotøebnézboží(zejménapakzapotraviny).
Vurèitémobdobíseobjevilynìkterévynálezy(napøíkladvyužíváníkovù,zejménapak vzácnýchkovù,lékùapodobnì),kterébylyžádoucíiprojinéstátníjednotky.Existovaly dvìmožnosti,jakzískattotonezbytnézboží,kterébuïnakonkrétnímúzemínebylovùbec, nebovnedostateènémíøekdispozici:obchodneboválka.
Primitivníobchodserealizovalprostøednictvímsmìnyjednohozbožízadruhé–dnesto nazývámekompenzace,vangliètinìsetatosmìnaèastonazývábarter.
Vèeskéobchodníterminologiinìkdynazývámekompenzacesmìnujednohozbožízadruhé abarteremsmìnunìkolikavýrobkùmezivýrobcemakoneènýmuživatelem,cožzpravidla zprostøedkovávajíinstitucevestátìvývozceadovozce,napøíkladstátní(cedulové)nebovýznamnékomerèníbanky,obchodníkomoryapodobnì.Velkávýhodabarterovýchoperací protikompenzacímspoèívávtom,žejejichcelkovábilancenemusíbýtvrovnováze,rozdílje vybalancován(uhrazennebopøevedendonovébarterovédohody)pøíslušnýmiautorizovanýmibankami.
Tytotakzvanévázanéobchodybylyvelmivítanéabìžnìužívanépodruhésvìtovéválce, aleipozdìji,atovevzájemnýchvztazíchmezirozvojovýmiaekonomickyvyspìlýmizemìmi. Tentodruhobchodníchvztahùvelmiúèinnìpomohlzemím,kterémìlynedostatekvolnì smìnitelnýchmìn(cožbylanaprostávìtšinazemítehdejšíhosvìta).Vsouèasnédobìjsou takovévázanéobchodyvekonomicképraxispíševýjimkounežpravidlem.Dùvodemjejich ústupujeskuteènost,ževbarterovýchoperacíchsepoužívajíjinécenynežjsoustandardní svìtovéceny,danépoptávkouanabídkouvmezinárodnímobchodì.
Zboží
Zboží
VekonomickýchvztazíchsbývalouSFRJ(Jugoslávií)bylyvelmièastopoužíványtakzvanéaranžmány.Jakopøíkladmùžemeuvéstèeskývývozmoderníchvelkodrùbežáøskýchkapacit,kteréjugoslávkýpartnerplatilvdodávkáchjateènédrùbeže.Takovéoperacelze oznaèittaképroductionsharing,tedypodílnictvínavýrobì.
Tentodruhmezinárodníchekonomickýchvztahùbylvelmidùležitývèeskoslovenských ekonomickýchvztazíchsurèitýmizemìmi,napøíkladsPákistánemneboBangladéší,ale isjinýmizemìmi,vpadesátýchašedesátýchletechminuléhostoletí.
ZbožíZprostøedkovatel(státníinstituce,banka,obchodníkomora…)Zboží
Srozvojemmezinárodníhoobchodusekompenzace(bartery)postupnìstávalybrzdou. Obchodnícipotøebovaliprovýmìnuzbožínìjaký„všeobecnýekvivalent“,atrvatnakoupi nìjakéhozboží(kterémnohdyprodávajícívùbecnepotøeboval)postupnìznamenalospíše pøekážku.Jakovšeobecnýekvivalentmohlosloužitzboží,ponìmžbylatrvalápoptávka,relativnìmáloobjemovéavysocecenovìhodnocené.Nejvhodnìjšímiekvivalentysestaly vzácnékovy,zejménazlatoastøíbro,sloníkostavestøedníEvropìtakéjantar.
Zmìnyvmezinárodnímobchodupøineslynovépožadavkynavšeobecnýekvivalent.Nadešelèas,abysezaèalyvyužívatpeníze.Nejprvesezaèalypoužívatkovovépeníze(zestøíbraazlata).
Aleanitentoekvivalentnebylnejvhodnìjší;kovovépenízebylytìžkéanepraktické,bohatílidézaèalimincezezlataastøíbrashromažïovat aizrùznýchjinýchdùvodùsezaèaly stávatnedostatkovými.Tatoskuteènostbrzdilarozvojmezinárodníhoobchoduajehopotøebyvyvolalyvznikpapírovýchpenìz,pozdìjismìnek.
ZbožíVšeobecnýekvivalentrùznéhodruhuvèetnìbankovekZboží
Velmidùležitýmstimulemprorozvojmezinárodníhoobchodubylyzámoøskéobjevyna poèátkunovovìku.Jejichpùvodnímúèelembylohledánínovýchtrhùabohatství,zejména zlataakoøení.Dalšídùležitýpodnìtprorozvojmezinárodnídìlbyprácepøineslaprùmyslová revoluce,hlavnìvynálezparníhostroje,lokomotivy,boomtextilníhoprùmyslu,pozdìjiobjeveníelektøiny,pokrokyvbudováníinfrastruktury,pøedevšímsilnic,modernizacepøístavù alodíazavedeníželeznic.
Obìsvìtovéválkyzpùsobilyútlumadeformacimezinárodníhoobchodu,neboťúèastníci váleènéhokonfliktusesoustøedilinazískánízbraníamuniceasamozøejmìipotravin.Brzy poskonèenídruhésvìtovéválkyzaèaloobdobí,kterénazývámevìdecko-technickourevolucí.Jejínástupurychlilrozvojmezinárodníspolupráce,aleisoupeøenímezisvìtovými ekonomickými,vojenskýmiapolitickýmibloky.Jejísouèástíbylykosmickéobjevy,využívánínukleárníenergiepromírovéiváleènéúèely,rozvojtelekomunikacíapodobnì.
Prosouèasnéobdobíjetypickáglobalizacehospodáøskýchaspoleèenskýchprocesùna základìširokéhovyužitíinformaèníchakomunikaèníchtechnologiívpraxi.Žijemevevìku vysokécelosvìtovéspecializaceastandardizace,kterévytváøejívelmidobrouzákladnupro rozvojmezinárodníhoobchoduamezinárodnídìlbypráce.Jednouzcest,jakvyužítvýhod globalizaèníchprocesù,jepodporaregionálníchintegraèníchprocesù(vizkapitola3).
1.2Teoriezahranièníhoobchodu Oúlozezahranièníhoobchoduvreprodukènímprocesu(výroba–rozdìlování–smìna–spotøeba)existovalyvìdeckéstudiejižv17.–18.století,vdobì,kdypøevládalomerkantilistické ekonomickémyšlení.Merkantilistickédoktrínymìlyvelkývlivnaobchodníahospodáøskoupolitikustátùpodlouhástaletí. Merkantilismus vznikalvdobìpoèátkùaupevòování centralizovanýchmonarchií,vdobìkoloniálníexpanzeabudováníimpérií.Merkantilistické myšleníodráželotentodìjinnýproces.Hlavnímerkantilistickéúvahybylypostavenyna myšlencenárodníchzájmù.Obecnìlzeøíci,žeranímerkantilistéjednodušeztotožòovali národníbohatstvíspenìzi.Pozdnímerkantilistévidìlijižsmyslpenìzvtom,žejejichpøíliv dozemìzlevòovalúvìr,což„promazávalokolaobchodu“.1
Právìtytopøedstavypøivedlymerkantilistykzávìru,žehlavnímzdrojemrùstubohatství národajezahranièníobchod.Jenže–merkantilisténespatøovalivýznamzahranièníhoobchoduvpodpoøemezinárodnídìlbypráce(kteroudokázaliocenitteprveklasikové),nýbrž vjehoaktivníbilanci.Merkantilistébylypøesvìdèeni,žerezervydrahýchkovùjsoupro národníhospodáøstvíživotnìdùležité.Dokoncevìøili,želzejinénárodyochuditaoslabit tím,kdyžjimprodávámezbožíazískávámejejichzlato,neboťjetímpøipravujemeoèástjejichnárodníhopokladu.Nejvážnìjšímomylemmerkantilistùbylo,žepokládalizahranièní obchodzahru „snulovýmsouètem“.Jakokdybybylosvìtovébohatstvídanéanárodyse onìpøetahovalyvrámcihry„mezinárodníobchod“.Dlemerkantilistùvtétohøevyhrávali ti,kteøímìliaktivníobchodníbilanciaprohrávaliti,kteøímìlipasivníbilanci.2
Namerkantilistickýpohlednateoriizahraniènìobchodnísmìnynapøelomu18.a19.století navázali angliètíklasikové (Smith,Ricardo,Mill).Tivesvýchteoriíchvyvrátilimerkantilistickéúvahyotom,žezahranièníobchodje„hrasnulovýmsouètem“,alevesvýchdílech prokázali,ževeskuteènostijdeo „hruspozitivnímsouètem“.Prokázali,žeobchodzvìtšujebohatstvívšechzúèastnìnýchnárodùnezávislenatom,jakoumajíobchodníbilanci, ažepodstatoupøínosùzezahranièníhoobchodunejsoutokypenìz,nýbržvýhodyzdìlby prácemezinárody.
Prvnímekonomem,kterýúlohuzahranièníhoobchodudefinoval,bylAdamSmith (1723–1790),profesornauniverzitìvGlasgowì.Jehodílo Pojednáníopodstatìapùvodu bohatstvínárodù jevklasicképolitickéekonomiipovažovánozastìžejní.VnìmSmith mimojinécharakterizujevýhodyzahranièníhoobchoduvekonomice.Uvádí,žetajemství blahobytusvìtaspoèívávtom,žekaždýstátsezamìøínatyvýrobky,projejichžvýrobumá nejlepšípøedpoklady.Pøíèinabohatstvínárodùjevzískáníabsolutníchvýhodvyplývajících zesmìnytìchtovýrobkùnazahranièníchtrzích.Smithformulovaltytozávìryvdobì,kdy Angliebyla„dílnousvìta“adíkytomu,ženajejímúzemíprobìhlaprùmyslovárevoluce nejdøíve,disponovalazejménaprùmyslovýmivýrobky,kteréovšempotøebovalavyvážet.Vté dobìmìlyanglicképrùmyslovévýrobkyvzahranièíjennevýznamnoukonkurenci,atak angliètíprùmyslnícimohlidiktovatjejichprodejníceny.Vìtšinazemísvìtabylatehdyna dovozuanglickéhoprùmyslovéhozbožívíceménìzávisláamohlazanìplatitpouzesurovinamiapolotovary,kterébylyproanglickouprùmyslovouzákladnunezbytné.Cenytìchto surovinataképotravinbylyrovnìždoznaènémírydiktoványklíèovýmdovozcem,kterým bylaVelkáBritánie.Smithovateoriesenazývá teorieabsolutníchvýhod,vyplývajícíchze
1 Holman,R.:Dìjinyekonomickéhomyšlení,Praha1999.
2 Tamtéž.
zahraniènísmìny.Ikdyžbylatatoteoriebrzypøekonána,vesvédobìveliceobohatiladìjiny ekonomickéhomyšlení.
Druháklasickáteorie,jejímžautorembylDavidRicardo(1772–1823),je teorierelativníchvýhod,vyplývajícíchzmezinárodníhoobchodu.Ricardo,kterýpatøímezizakladatele klasickéekonomickéteorie,shrnulzávìrysvýchstudiídodíla Základypolitickéekonomie azdanìní
Ricardovuteoriirelativníchvýhodlzeznázornitgrafem:
Vysvìtlivkykegrafu1.1:
SC–svìtovácena–jecenanasvìtovémtrhu,kterýtvoøíhlavnídovozciavývozci.(Pozor,nikolivpouze výrobci,neboťexistujeceláøadazemí,kteréprodukujívýznamnéobjemyurèitéhozboží,alejelikožjejich domácítrhjedostateènìvelký,totozbožínevyvážejí,atudížneovlivòujíSC.)
NC–národnícena–jeprùmìrnácena,dosahovanájednotlivýminárodnímivýrobcinadomácímtrhu.
Zgrafu1.1vidíme,jakdopadákonfrontacevýrobkùjednotlivézemìsesvìtovýmtrhem. NìkterévýrobkysenacházejívpásmuI,kdenárodnícenyjsounižšínežcenysvìtové.Øeèeno slovyAdamaSmitha,vtomtopøípadìvývozcezískáváabsolutnívýhody(dùsledekekonomickévyspìlosti,konkurenceschopnost)vkonkrétnímvýrobkunebooboruèioborech.Právì tytovýrobky,kteréjsouvpásmuI,bymìlybýtvevývozuzemìstìžejní,neboťjejichkonfrontacescenaminasvìtovémtrhuvycházívelmipøíznivì,toznamená,ževývoznístátzískává absolutnívýhody.UvýrobkùvpásmuIIkonfrontacevývozcùzdanézemìsesvìtovýmtrhem vycházínepøíznivì.Znamenáto,ževyvážíme-lipøíslušnývýrobek,nezískávámetímabsolutnívýhodu,aleabsolutníztrátu.Nagrafu1.1jsmeznázornilisituaci,kdyexistujeobjemová rovnováhamezivývozyvpásmuabsolutníchvýhodavývozyvpásmuabsolutníchztrát.
Graf1.2
Ricardoukazuje,žeivývozvpásmuII,tedyvpásmuabsolutníchztrát,márelativnívýhody. Proètomutakje?PøedevšímvýrobkyvpásmuIIsevyvážejíproto,žejednodušescházídostatekexportuschopnýchvýrobkùvpásmuI.Ktomu,abystátbylschopenpokrýtsvédovozní potøeby,kteréjsoutémìøvevšechzemíchdoznaènémírydeterminoványpotøebamirozvoje výrobníchsil,Ricardodáledokazuje,ževývozvýrobku,kterýsenacházívpásmuII,mùže býtekonomickyvýhodný,aèkolisevyvážíseztrátou(AZ).Umožòujetotižvývoznízemiza získanoucenudovozjinéhovýrobku,kterýjeprozeminezbytný.Kdybytentovýrobek zemìmìlavyvinoutavyrobit,jehopoøizovacícenabymohlabýtnìkolikanásobnìvyššínež relativníztrátapøiexportuvýrobkuvpásmuII.Nagrafu1.2jetentofaktoznaèenjakorelativnízisk(RZ).VztahmezipásmemIapásmemIItakéukazujenaekonomickouvyspìlost jednotlivýchzemí.
Pojem ekonomickávyspìlost vtomtopøípadìznamená,žezemìdisponujevýrobky (kterýmimohoubýtsuroviny,polotovary,stroje,služby),jejichžhodnotananárodnímtrhu jenižšínežhodnotanasvìtovémtrhu,tedy,žejsoukonkurenènìschopnévesvìtovémobchodu.Takžeprozemiekonomickyvyspìloujecharakteristickýgraf1.3.
Koneènìgraf1.4jecharakteristickýprorozvojovézemì,kterézpravidladisponujíjenjednímnebonìkolikavýrobky,kteréjsoukonkurenceschopnénazahranièníchtrzích.
Graf1.4
TeoriiDavidaRicardapakdálerozvinulJohnStuartMilltím,žejirozšíøiloteoriireciproèní poptávkyamezinárodníhosmìnnéhopomìru.Výšeuvedeníautoøi,jejichvizeateorieobecnì pøispìlyktomu,žezahranièníobchodzaujalpozicisamostatnédisciplínyvrámciširoké makroekonomickéteorie.Zahranièníobchodaekonomickéteoriesnímspojenéseoddoby Smithe,RicardaaMillavelmivýraznìrozvinulyanajejichutváøenísepodílelaceláøada dalšíchvýznamnýchekonomù.
NaRicardovuteoriikomparativníchvýhodpakvprùbìhu20.stoletínavázalamoderní teoriekomparativnívýhody,kterásenazývá dynamickáteoriekomparativnívýhody.Je Úlohavnìjšíchekonomickýchvztahùvekonomicezemì
Zahranièníobchod–teorieapraxe
postavenanapøístupukanalýzemezinárodníhoobchodu,kterýformulovalipøedstavitelé neoklasickéškolyHeckscheraOhlinapozdìjibylyjejichmyšlenkydoplnìnyPaulemSamuelsonem.Tentopøístupnadáleakceptuje,že hybnousiloumezinárodníhoobchodujsou rozdílykomparativníchnákladù,snažísevšakvysvìtlit,kterévýrobnífaktorytytorozdíly zpùsobují.Najejichpøístupuzaloženýmodelpøedpokládá,žeprodukènífunkcejeukaždého statkuvevšechzemíchstejná.Tytéžvýrobnífaktorysepouzekombinujívrùznýchproporcích.Tentojejichpøístupvysvìtluje teorievybavenostivýrobnímifaktory (autoøi HeckscheraOhlin),kterájedánavzásadìdvìmapøedpoklady(aøadouomezujícíchpodmínek):
každývýrobekpotøebujejinouskladbufaktorù, zemìmajírozdílnéfaktorovévybavení.
Ztohovycházídynamickáteoriekomparativnívýhody,kterázní:
„Zemìsebudouspecializovatnavýrobuavývoztìchdruhùzboží,kteréjsourelativnì nároènénatenvýrobnífaktor(nebofaktory),jímž(respektivejimiž)jezemìrelativnìnejlépe vybavena.“
Zpohledumezníchnákladùlzetakéøíci,žejestližesedvìzemìúèastníobchodu,pak každáznichbudemítdùvodrozšíøitvýrobutìchdruhùzboží,unichžmánižšírelativnímeznínákladypøedzahájenímobchoduneždruházemì.
Vsouèasnéteoriimezinárodníhoobchodusepoužívávedlevýšezmínìnýchkonceptùtaké nìkolikdalších.Tytomodelyselišíjedenoddruhéhovespecifikacipoètuvýrobníchfaktorù azbožovýchkomoditavuznávánístupnìmobilitytìchtofaktorùmeziodvìtvími.Tytomodelyzkoumajívztahymezifaktoryakomoditamiajejichcenaminabázidvoukomodit ajednohoèidvoufaktorù.
Postupnýmvývojemseobjevujínovéteorie,kterézahrnujívìtšípoèetzbožovýchkomodit, vìtšípoèetvýrobníchfaktorùamenšípoèetzjednodušujícíchpøedpokladù.Jetøebakonstatovat,žesilnìturbulentníanestabilníprostøedí,kterémásilnývlivinaoblastzahraniènìobchodníchvztahù,silnìomezuje využitelnost celéøady klasických,neoklasickýchaalternativníchteorií,kterémajísouvztažnostsezahraniènímobchodem.
Tatoskuteènostnemùžebýtpøekážkouproseznámenísespøehledem(zdalekanevyèerpávajícím)autorù,kteøírozvinuliHeckscher–Ohlinùvneoklasickýmodel.JdeoStolper––Samuelsonùvteorémozmìnìsvìtovýchcen,Rybczynskéhoefektazmìnurelativnívybavenosti,Leontiefùvparadoxaøadupracídalšíchautorùtohotoneoklasickéhosmìru.Kromì teoriítakzvanéhohlavníhoprouduseobjevujeceláøadaalternativníchteorií,kteréseznaènì odlišujíavycházejíobvykleznesplnìníøadyzákladníchpøedpokladùteoriíhlavníhoproudu vrealitì.Mezipøíkladytìchtoteoriílzeuvéstteoriedìtskýchodvìtví(FridrichList),periferní ekonomiky(RaulPreibish),zbídaèujícíhorùstu(JagdishBhagwati),rostoucíchvýnosù (úspor)zrozsahuadalší.
1.3Významzahranièníhoobchodu(vnìjších
ekonomickýchvztahù)vekonomicezemì
Prohodnocenízahranièníhoobchodu(vnìjšíchekonomickýchvtahù)vekonomicekaždé zemìužívámenìkolikhledisek:
Efektivnost –tojesnahasoustøeditsevexportnípoliticenatyvýrobky,kdemùžezemì dosáhnoutmaximálníchúsporspoleèensképráce.Natytoproduktyjepaksoustøedìnvýzkum,vývoj,propagaèníúsilíadalší.Itakvyspìlázemì,jakoujebezpochybyJaponskose svoukomplexníekonomikou,jiždávnovminulostizamìøilasvéproexportníprioritypouze nanìkolikoborù–elektronikuaoptiku,výrobudopravníchprostøedkù(automobily,motocykly,lodì),robotizaci.Èímjeekonomikamenšíatímotevøenìjší,mìlobybýtsoustøedìní silnazvýšeníaudrženíschopnostikonkurence,toznamenáischopnostivývozuvybraných výrobkù,dùraznìjší.
Proporcionalita –jejenmálozemínasvìtì,kterémajídostateènìvelkýdomácítrh aprùmyslovouzákladnuschopnouautarkního,toznamenásobìstaènéhovývoje.Jsouto zemì,ježmajíkomplexnísurovinovouzákladnuajsouschopnépokrýtpotøebyvlastnídomácíprùmyslovévýroby.MezitakovézemìpatøíUSA,Ruskáfederaceanìkterétakzvané emergingcountries (Èína,Indie,zèástiidalšílidnatézemì,jakoIndonésie,Brazílie…).
Demonstrativníefekt– vývozníprogramkaždézemìpøedstavujeurèitouvizitkustavu aúrovnìrozvojeekonomikydanézemì.Anaopakdovozníprogramznamenázpùsobøešení nejenproblémuproporcionality–jetozískánítìchužitnýchhodnot,kteréznejrùznìjších dùvodùzemischázejí,aletakézajištìnízrychleníekonomickéhorozvojedovážejícízemì. Jdetedyourèitoudemonstracisvìtovéhotechnického,designového,módníhotrendu,který mùžepùsobitstimulaènìnaspoleèenskýaekonomickýpokrok.Zároveòjecílemijistý transfersvìtovýchtrendù,jakýmimùžebýtnapøíkladšíøeníekologickýchprvkù,bezpeènostpráce,novétendencevbalení,náhradaenergetickýchavyužívánínetradièníchzdrojù apodobnì.
Významzahranièníhoobchodulzespatøovattakévezjištìní,žeèímvìtšíjevzájemná hospodáøskáprovázanostdvounebovícezemí,tímjsoucelkovévztahytìchtozemístabilnìjší.Protojemožnéoznaèitvnìjšíekonomickévztahyjakoformuvztahù,kterásilnì podporujemírovouspolupráciasnižujerizikokonfliktu.Usousedícíchzemínenífrází, kdyžseøekne,žezahranièníobchodjeprostøedkembudovánítrvalýchakvalitníchsousedskýchvztahù.
Zahranièníobchodpøispívátakék rùstuvzdìlanosti.Obyvatelezemíorientovanýchna vývoznutíkintenzivnímustudiutechnickýchnovinek,foremzahranièníspolupráce,jazykù inárodníchkulturníchspecifik.
1.4Postavenívnìjšíchekonomickýchvztahù vekonomicezemì
Vlivjednotlivýchuvedenýchfaktorù(hlediskoefektivnosti,proporcionality,efektdemonstrativníadalší)naekonomikukaždézemìjerùzný.Vzásadìlzeøíci,že èímjezemìvìtší aèímvícemáobyvatel,tímjemírazávislostiekonomikynavnìjšíchekonomických vztazíchmenší.Zpùsobkvantifikacetétozávislostijerùzný,lzejejvyjádøit pomìremobjemuzahranièníhoobchoduvùèiHDP
Unejvìtšíchekonomikjetentopodílrelativnìmalý(Ruskáfederace27%vroce2008, ÈLRkolem35%vroce2007).Tentoukazateljevypovídajícíipøesto,ženapøíkladnejvìtší ekonomikasvìta,USA,jezároveòtøetímnejvìtšímsvìtovýmvývozcem(poÈLRaSRN) inejvìtšímsvìtovýmdovozcem,avšakpodílvývozuadovozunaHDPjerelativnìmalý (11,1%èinilpodílvývozunaHDPa17%dovozunaHDPvroce2007).Utìchtovelkých ekonomiklzepraktickykaždouvýrobuprojektovatvdostateènìvelkýchsériíchprouspokojenípotøebpouzedomácíhotrhuaneníprotopotøebajižvefáziplánupøedpokládatnezbytnostvývozuprodocílenížádoucísérie,respektiverentabilityvýrobníhoprocesu.
Nadruhéstranìexistujízemìstøednìvelkéamalé,spoètemobyvateldodvacetimiliónù, pronìžjezahranièníobchodnutnousouèástízdravéhoekonomickéhovývoje.Vnìkterých zemích(Nizozemsko,Belgie,ÈR)seprostøednictvímzahranièníhoobchodu„obmìòuje“ ivícenež70%HDP.Utaktootevøenýchzemíjeprototypické,žejejichvládyvìnujízahraniènìobchodnímvztahùmmimoøádnoupozornost.
Znárodohospodáøskéhohlediskaexistujívzásadìdvapøístupykzahraniènímuobchoduèikvnìjšímekonomickýmvztahùm.Jetopøístuppasivní,nìkdynazývanýpasivnípojetíúlohyzahranièníhoobchoduvreprodukènímprocesu,aaktivní.
U pasivníhopøístupu jekladendùrazna hlediskoproporcionality ekonomiky,které mázajistitzahranièníobchod,scílemdosáhnoutplynuléhoreprodukèníhoprocesu.Ekonomové,kteøítotopojetíprosazují,zdùrazòujípøedevšímúlohuzahranièníhoobchodupøizajištìnísurovin,potravin,strojùazaøízení,kterévzemischází.Pøedstavitelététoekonomické školyèastocharakterizujívývozjakourèitézlo,kteréjenezbytnépodstoupit,abystátzískal devizovéprostøedkyprosvédovoznípotøeby.
Aktivnípojetí úlohyzahraniènìobchodnípolitikykladepodstatnýdùrazna hledisko efektivnosti.Pøitomtopojetívládausilujeoorientaciekonomikynavývozuschopnýprogramvýrobyzbožíaposkytováníslužeb.Tatokoncepcezpravidlavycházízliberalistického ekonomickéhopojetí,pøièemžúlohoustátujevytváøetprostorprovývozce–odstraòovat pøekážky,kterésevývozcùmmohoupostavitdocestymezivýrobouaumístìnímnazahranièníchtrzíchufinálníhospotøebitele.Jeomylemdomnívatse,žeaktivnípojetíúlohyzahranièníhoobchodusedocílívytvoøenímministerstvazahranièníhoobchodu,ikdyžzkušenosti mnohazemísexistencípodobnéhoministerstvajsoupozitivní.Aktivnípojetíúlohyzahranièníhoobchodu,má-libýtefektivní,semusítýkatekonomikyzemìprùøezovìanemùžese státzáležitostíjedinéhovìcnìpøíslušnéhoministerstvaèikomise.
Jaksevpraxirealizujeaktivníúlohazahranièníhoobchoduvreprodukènímprocesu? Úspìšnáproexportnípolitikapøedpokládásyntézuúsilíceléstátníadministrativy–odcelostátnípøesregionálníažpomístníúroveò.
Aktivnípojetíúlohyzahranièníhoobchoduznamenápøedevšímsoustøedìnéúsilí státuoconejsnazšípøístupnatrhyjednotlivýchzemí.Zemì,kterévpraxiuplatòujíaktivníúlohuvnìjšíchekonomickýchvztahù,jsouúzcespojenysekonomickým liberalismem
Úlohavnìjšíchekonomickýchvztahùvekonomicezemì
(tedyminimálnímizásahydoekonomiky).Naopakpropasivnípojetízahranièníhoobchodu jsoucharakteristické protekcionisticképøístupy (maximálníochranadomácíhotrhu).
Aktivnípøístupyznamenajívpraxisnahyconejvícezjednodušitdovoznírežimazároveò uzavíratsmlouvysnejrùznìjšímiintegraènímiseskupeními.Právìaktivnípojetíúlohyzahranièníhoobchodujezejménaprovyspìlejšízemìhlavnímmotoremprovytváøenínových aprohlubovánístávajícíchintegraèníchseskupení(podrobnostivizkapitola3).
Dooblastiaktivníproexportnípolitikyrovnìžpatøívelké úsilívìnovanévýbìruapøípravìprofesionálùproprácinaekonomickýchúsecíchzastupitelskýchúøadù proexportnìorientovanýchzemívzahranièí.Tytozemìsevùbecnetajítím,žehlavnímúkolem velvyslanectvíjevytváøetpøedpokladyprovývozjejichpodnikatelskýchsubjektù.Jejich velvyslanciaobchodníradovéjsouvtomtosmyslupeèlivìškoleni,apokudbytonìkterému znichnebylojasné,dnyjejichprácevdiplomaciijsouseèteny.
Snadvšechnystátynasvìtìvytváøejírùznéinstituce,kterémajívesvémnázvubuïpodporuvývozusvézemì,nebopodporuzahranièníhoobchodujakotakového,cožznamenájak vývozu,takidovozu,ikdyžpochopitelnìnaprvnímmístìjezájemvyvážet.
Proexportnímaktivitám vzemíchsaktivníobchodnípolitikousepodøizujenejenzahraniènípolitika,aleizákony,dekretyvrùznýchoblastech,vytváøísespecializovanápracovištìscílemusnadòovatvývozcùmpráci,napøíkladvzáležitostivydávánírùznýchatestù acertifikátù,požadovanýchnajednotlivýchtrzích,raditexportérùmvjejichúsilíaupozoròovatjenamožnéchyby,kterébymohlyjejichpráciznehodnotit.Existujímezivládníinstituce,jejichžúkolemjeanalyzovatveškerédopadyopatøení,kterábymohlamítnegativní vlivnaproexportníaktivity,napøíkladotázkarušenívízovýchpovinností,zjednodušení právníchpodmínekpropodnikánícizíchsubjektù,velmitvrdýpostihveškerýchkorupèních projevù.
Aktivníproexportnípoliticesekromìtohovzemích,unichžmùžemehovoøitoaktivním pojetízahranièníhoobchodu,vìnujíspecializovanéstátnínebopolostátníinstitucetypuinstitutzahranièníhoobchodu(Španìlsko,Itálie)nebovpøípadìMexikaProMexikoaÈR CzechTrade,rùzné obchodní,hospodáøskékomory,prùmyslovéasociace,zájmovéskupiny apodobnì.
Aktivnípojetíúlohyzahranièníhoobchoduznamenárovnìžsofistikovanou prácisesdìlovacímiprostøedky,zejménastìmi,kteréjsoustátemkontrolovanéavytváøejíto,cobychommohlinazvatproexportníklima.
TakvJaponskuexistujírùznésoutìžeonejlepšíexportnívýrobek,nejlepšíobal,soutìžfirem,kterézaznamenalynejvìtšívývoznípøírùstky,obsadilynejvícezahranièníchtrhù,onejlepšívynález,kterýseuplatnilvzahranièíapodobnì.
Svourolivaktivnímpojetízahranièníhoobchodumárovnìž organizaceapodporavýstavníaveletržníèinnosti.Tatoformaprezentacesloužínejenpodnikatelùmaspecialistùm (tìmjsouurèenypøedevším),alebrányvýstavníchprostorseotevírajízdarmanebovelmi levnìimladýmlidem,studentùmadalšímzájemcùm.
Aktivnípojetíkoncepcezahranièníhoobchodu aplikovanésystematickyvnìkterých zemíchsvìtamázøetelnévýsledky,asicevtom,že èinívývozzákladníhnacísilouekonomickéhorozvojekonkrétnízemì.Poèetzemí,kteréaktivnìaplikujíaktivníobchodnípolitiku,trvaleroste.
1.5Kvantifikacepostavenízahranièníhoobchodu vekonomicezemì
Jedenzezpùsobù,jakkonkrétnìdefinovatvýznamzahranièníhoobchodu(ZO)vekonomice jednotlivýchzemí,je vztahmezivyrobenýmaužitýmspoleèenskýmproduktem (celkový objemtoho,cosevzemivyrobí,aobjemspotøebyvesledovanémobdobí).Tentovztahje možnévyjádøitnásledujícímschématem:
Užitýspoleèenskýprodukt=vyrobenýspoleèenskýprodukt+dovoz–vývoz
nebo:
Vyrobenýspoleèenskýprodukt=užitýspoleèenskýprodukt–dovoz+vývoz
Vjednotlivýchzemíchjeobmìnaspoleèenskéhoproduktuprostøednictvímzahranièního obchodurùzná,unìkterýchèiníivícenež70%,uzemískomplexníekonomikoujennìkolikmáloprocent.
Dalšímukazatelemje objemzahranièníhoobchodu.Tenvabsolutníchèíslech vypovídáopostavenízemìvesvìtovéekonomice,popøípadìvesvìtovém(mezinárodním)obchodu.Zhlediskatohotoukazatelejeøadarelativnìmalýchzemí,kteréjsouvpopøedísvìtovýchvývozcù,anaopakvelkézemìseèastonacházejínastøedníèinižšípozici.3
Váhuzahranièníhoobchoduvekonomicenapomáhákvalifikovatakvantifikovat schopnostvývozupokrýtdovoznípotøebyzemì:
vývoz/dovoz×100
Zemì,kdetentoukazateldosahujehodnotyvícenežsto,jsouzemìsaktivníobchodníbilancí, cožmùžebýtvýsledkemcílevìdoméhoúsilívšechaktérù(toho,cojsmenazvaliaktivní pojetíúlohyZOvreprodukènímprocesu),alemùžetobýtivýsledeknáhodnéshodyokolností;napøíkladzemìdisponujeurèitýmnasvìtovýchtrzíchatraktivnímpøírodnímbohatstvím. Vsouèasnédobìtojsouvìtšinouenergetickésuroviny,pøedevšímropaazemníplyn,kterése tìšítrvaléakonstantnípoptávcenasvìtovémtrhu,aprotovíceèiménìzajišťujístabilituvnìjšíchekonomickýchvztahùzemí,kteréjimidisponují,anestabilituvzemích,kteréjsouodkázánynadovoz.
Postavenízahranièníhoobchoduèivnìjšíchekonomickýchvztahùvekonomicezemì mùževyjadøovat vztahdovozuvùèidevizovýmrezervám. 4
3 Pøiaktivníobchodníbilanci(vývozhodnotovìpøevyšujedovoz)seprostøednictvímzahranièníhoobchoduužitý spoleèenskýproduktzmenšuje,anaopakvpøípadìpasivníobchodníbilancezvyšuje.
4
Devizovérezervy,jinýmislovymezinárodnílikvidita,pøedstavujívolnémìnovérezervy,kteréjsoukdispozici vnárodníbancezemì.Kromìtohosedodevizovýchrezervzahrnujíitakzvanázvláštníprávaèerpání–ZPÈ (anglickySpecialDrawingRights,zkratkaSDR).TymùžezískatkaždáèlenskázemìMezinárodníhomìnového fondu(MMF),zejménavpøípadì,žeprokážeproblémysvéplatebníbilance.Dodevizovýchrezervserovnìž poèítajírezervyzemìuMMF,atakémìnovézlato,kteréjevesprávìcentrálníbanky.
Úlohavnìjšíchekonomickýchvztahùvekonomicezemì
Ekonomickouafinanènísíluzemìvyjadøujevztah: mezinárodnílikvidita/dovoz5
Dalšímúdajemovnìjšíchekonomickýchvztazíchje pomìrvývozukdluhovéslužbì (tase vyjadøujejakoúhrnsplátekaúrokùzezahranièníchpùjèek).Uceléøadynejenrozvojových zemíjetentoukazatelvysoký,atakvývozneníschopendluhovouslužbupokrýt.Vývozdo takovýchzemímùžebýtvelmiriskantní.Jedinájejichnadìjeje,ževìøitelskézemìjimèást dluhùneboalespoòúrokùprominou.
1.6Vlivypùsobícínevnìjšíekonomickévztahy Vnìjšíekonomickévztahykaždéjednotlivézemìjsouprùseèíkemnejrùznìjšíchvlivù,které bychomzásadnìmohlirozdìlitnaobjektivníasubjektivní.
Objektivnívlivy jsoudánynapøíkladgeografickoupolohou,skuteèností,zdazemìmáèi nemápøístupkmoøinebomá-lisplavnéøeky,tedypøístupklevnédopravì,geografickýcharakterzemì(hory,nížiny,lesy,aleisopky,rizikozemìtøesení…),dálejsoutoklimatickéfaktory,zejménasrážkovépomìryarozloženísrážek,rizikazáplav,existenceperiodickýchklimatickýchextrémù–bouøí,tajfunù,fenoményniño(extrémnísrážky)neboniña(sucho), zdrojesurovin,zejménaenergetických,aleirudkovù,dostatekvodyapodobnì.Tytovšechny jevyjsoudányajetøebaznichvycházetarespektovatjepøizpracovávánízásadníchnárodohospodáøskýchkoncepcí.Objektivnímfaktoremjeiekonomickávyspìlostmìstavenkova, jednotlivýchoblastí,vzdìlanost–zejménatechnická.Utìchtoekonomickýchfaktorùmohounastatzásadnízmìny,aletovyžadujejistýèas.
Subjektivnífaktory zahrnujízejménavlivystátuajehoinstitucíadalšíchèinitelù,které sesnažíobjektivnífaktorymodifikovat,usmìròovat,využívat,eliminovat.
Rozvojvýrobníchsil,kterývyvolalprudkývývojmezinárodníhoobchodu,sipostupnì vynutilistátnízásahynejendotakzvanìdomácích–vnitøníchekonomickýchvztahù,ale idomezinárodnísmìny. Rozsahasílastátníchzásahù rostlasrelativníekonomickouslabostízemì.
Historickyprvnístátnízásahymìlychránitdomácívýrobu,vìtšinouekonomickyslabou, vùèizahranièníkonkurenci.Státníprotekce(napøíkladcla)mìlamladýmstátùmzajistitdodateènéekonomickézdroje.Státnízásahyveprospìchvyvážejícíchpodnikùsezaèalymasovìjiuplatòovatažve20.století.Vsouèasnédobìexistujístátnízásahy,kterémajíobecné ekonomickéúèinky,apùsobítakinavnìjšíekonomickévztahy.
Nástrojùstátunabezprostøedníovlivòovánízahranièníhoobchoduubývá,cožjedánoautoritouSvìtovéobchodníorganizace(WTO),jejímžcílemjepùsobnostpodobnýchnástrojù omezovatnebovylouèit. Celkovìmùžemeekonomickoupolitikucharakterizovatbuï jakoliberální,neboprotekcionistickou.
Za liberálníekonomickoupolitiku považujemetakovou,kterásevyznaèujeminimem státníchzásahùdopraxevnìjšíchekonomickýchvztahù,zatímco protekcionistická (ochranáøská)ekonomickápolitikasevyznaèujeznaènýmmnožstvímstátníchzásahùdovnìjších ekonomickýchvztahù.
5
Dovýpoètusevezmejedensledovanýkalendáønírok(odvanáctimìsících)adoporuèujesedojítkukazateli,na kolikmìsícùjsoudevizovérezervyschopnykrýtdovoznípotøeby.Jdeohypotetickouúvahu,kolikrokùèimìsícùbyzemìmohladovážetto,costandardnìpotøebuje,apokrývattentodovozzdevizovýchrezerv.
EkonomickýliberalismusjestáledoznaènémírycharakteristickýprozemìjakojeVelká BritánieaNizozemsko,zatímcosilnéprotekcionistickétendencejsoupatrnéuzemísdominujícívládoujednépolitickéstrany,cožbylotypickémimojinéprosocialistickézemì.ProtekcionisticképrvkyjemožnéhledativobchodnípoliticeJaponska,USA,ÈLR,Brazílieadalších.
Státníregulacevnìjšíchekonomickýchvztahùjesouhrnzákonù,opatøeníapravidel, jimižstátovlivòujevnìjšíekonomickévztahyzhlediskaobjemu,teritoriálníazbožové struktury,vèetnìinstitucionálníformyprovádìnítìchtovztahù.
1.7Subjektyvnìjšíchekonomickýchvztahù Vsouèasnédobìpøímoèinepøímoovlivòujívnìjšíekonomickévztahytytosubjekty:
Centrálnívláda,aleinižšísprávníorgánystátu(vÈRhejtmanství).Tytonižšístátníorgánymajívlastnílegislativníorgány,vlastnírozpoètyfinancovanézcentrálníchzdrojù izvlastníchzdrojù,ajejichvlivvekonomicemùžebýtznaèný.Podpojmemvládarozumímeèinnostrùznýchvládníchinstitucí,kteréjsouzhlediskastátníhointervencionismu podstatné.
Parlament– legislativníorgánymajínesmírnìdùležitouúlohuvekonomicezemì,kterou ovlivòujíprostøednictvímzákonù.Tyjsouprùseèíkemstanovisekrùznýchpolitických stran,ališísetakodprogramùpolitickýchstrantím,žejsoudalekovyváženìjší.Zákony pùsobídlouhodobìajsouzávaznéprovšechnysubjekty,domácíizahranièní.
Politickéstrany sesvýmiprogramynámdávajítušit,jakoupodobubudemítstátníintervencionismusvpøípadì,žestranazvítìzívevolbáchanastoupícesturealizacesvéhoprogramudopraktickéhoživotavpodobìvládníhoprogramu.Pokudvítìznástranapotøebuje povolbáchspojence,doznávajívládníprogramyèastoivýraznýchzmìn,neboťjetøeba vzítnavìdomístanoviskokoalièníhopartnera.
Bankovníinstituce zemì,pøedevšímústøední(cedulová,centrální,národní)banka,mají praktickyvevšechstátechvelkývlivnaekonomikuinavnìjšíekonomickévztahy.Jejich nástroje,jakonapøíkladstanoveníneboovlivòovánímìnovéhokurzu,výšediskontnísazby,pùsobípraktickyokamžitìapøijatározhodnutívstupujídoreálnéhoekonomickéhoživotabezprostøednì.
Silovésložky,pøedevšímarmádaapolicie,majírovnìždùležitouroli,zejménauzemí, kteréjsouvystavenytlakuvnitøníhonebovnìjšíhonepøítele.Jejichvlivjedánnejenpostavenímreprezentantùtìchtosložekvevládníchorgánech,aleinároky,kterétytosložky uplatòujínapøíkladnastátnírozpoèet,dálenárokynastátnídovozapøínosprovývoz.
Asociacepodnikatelùaobchodníahospodáøskékomory majívjednotlivýchzemích velmisilnývliv.Vnaprostévìtšinìstátùmusívládapøihlížetkestanoviskuasociací(sdružení,svazù),kterésdružujípodnikateleapùsobíkomplexnìnebooborovì.Nìkdyjsouto obchodníkomory(oznaèovanétakéjakoobchodníanavigaènínebohospodáøskékomory) neboprùmyslovésvazy,kterémohoumítzastøešujícíorgánvpodobìrùznýchzájmových svazù(napøíkladSvazzemìdìlskýchpodnikatelù,Automobilovýsvaz).Tytoasociace prosazujíuvládyzájmysvýchèlenùnebopodnikatelùobecnì.VpodmínkáchÈRseèlenemSvazuprùmysluaobchoduneboObchodní(hospodáøské)komorymùžestátkterýkolipodnikatel,alenenítozezákonapovinné,zatímcovnìkterýchzemíchmùžebýt èlenstvívobchodní(hospodáøské)komoøepovinné. Odborovésvazyèisyndikáty zpravidlasdružujínámezdnípracujícíneboivolnìpùsobící èleny,zpravidlazasvouèinnostpobírajícíautorskéèijinéhonoráøe(Svazspisovatelù,
Úlohavnìjšíchekonomickýchvztahùvekonomicezemì
umìlcù,advokátù,úèetních,daòovýchporadcùadalší).Velmièastotytoodborovéorganizacecentrálnìzastupujejednanebodvìodborovéústøedny,mezinimižnenípøílišvelkýchrozdílùzhlediskaforempráce,alerozdílymohoubýtvpolitickéorientaci.
Velképrùmyslovépodniky mohoumítvelmièastocelkovýobrat,kterýpøedstavuje státnírozpoèetmaléèistøednízemì,aprotostanoviskojejichprezidentaèigenerálního øeditelemáipolitickouváhu,ikdyžnemápolitickéambice.Všechnyvelkéspoleènosti dnespùsobívmezinárodnímmìøítku.
1.8Formystátníchzásahù Státnízásahydovnìjšíchekonomickýchvztahùmùžemerozdìlitnásledovnì:
a)plány,programy,národohospodáøskénebooborovékoncepce;
b)daòovápolitika;
c)mìnováafinanènípolitika;
d)obchodnípolitika;
e)administrativnì-právnínástroje.
Každáztìchtoforemstátníchzásahùmùževjednotlivýchkonkrétníchpøípadechbuïnapomocizdaruvývozníhoúsilí,nebobýtpøekážkouvjehonaplnìní.
1.8.1Plány,programy,národohospodáøskéaoborovékoncepce
Plánováníekonomickéhovývojezemìjezcelabìžnétémìøvevšechzemíchnasvìtì.Stále jsouještìzemì,kterémajívelmipodrobnénárodohospodáøsképlány,propracovanédodetailù azávaznéprovšechnyhospodáøskésubjekty.Tatopraxebylatypickáprovšechnysocialistickéstátyapodlouhádesetiletíseuplatòovalaiunás.Naprostávìtšinavyspìlýchdemokratickýchstátùvyužíváplánujakonástrojekestanovenídlouhodobýchcílù.Jsoutoplány orientaèní.Cílejsouglobálníavelmièastojsoupostupnìmodifikovány,abyodráželyavstøebávalyvývojovétendencevnárodníisvìtovéekonomice.Tytodlouhodobéplányjsouzpravidladvacetiletéajsoutypickéhlavnìprozemì,vnichžjezdùvodutradicenebovlivutradièníchpolitickýchstranstátníaparát,respektivestátnísektor,relativnìsilný.Kromìtoho existujíplánystøednìdobé,kteréjsouzpravidlapìtiletéananìnavazujíroèníprovádìcíplány, velmièastoorientovanénavyøešenínìkteréhobezprostøedníhoúkoluneboproblému.Jsou plány,kterépùsobíceloplošnì,globálnì,aplányoborové.Zarealizacioborovýchplánùnìkdyneseodpovìdnostpouzejedenministr,alejsouitakové,zanìžsohledemnadùležitost odpovídáøadaministerstev,aprotojezastøešujevládanebovnìkterýchpøípadechihlava státu.
Vžádnémpøípadìnenísprávnýnázor,žeúlohastátuvekonomiceklesáažetytonástroje nemajípøímývliv.Jejichvlivjeznaènýproto,žeikdyžplánnenízávazný,státdisponujecelouøadouvelmipodstatnýchopatøení,jimižsimùžeúèinnostplánù,programùèikoncepcí udomácíchizahranièníchpodnikatelùvynutit.
1.8.2Daòovápolitika Vminulostimìly danì praktickyvýhradnì funkcifiskální,jinýmislovypøedstavovaly hlavnízdrojpøíjmùstátu.Tatofunkceinadáledanímnáležíadodnesjejejichvlivnastátní pøíjmypraktickyvšechzemírozhodující. Souèasnývýznamdaòovépolitikyjepøestovíce voblastiekonomické,neboťjejichcílemjemìnitstrukturuužitéhospoleèenskéhoproduktu.Danìmajírovnìžmìnitteritoriálnístrukturuekonomickéhopotenciálu,cožje vmnohazemíchnaprostoklíèovýmúkolem.
Jednouzforem,jakstátmùžedocílitrealizacesvýchglobálníchcílù,jezavedenírežimu daòovýchúlevnebodaòovýchprázdnin.Státsejejichprostøednictvímsnažíproplnìní klíèovýchnárodohospodáøskýchúkolùzískatdomácíizahraniènípodnikatele.Mohouse vztahovatbuïnaurèitáúzemí,naurèitéobory,nebonapøíkladnadovozystrojùazaøízení prourèitékonkrétnísledovanénárodohospodáøskéobory.Daòovápolitikamánaprostozásadnívýznamprotyzahraniènífirmy,kterépøijmourozhodnutízpracovávatkonkrétnítrh pøímoprostøednictvímvlastníchsubjektù(afilacenebofiliálky).Tytosubjektysepakstávají daòovýmisubjektytétozemìsevšemivýhodamianevýhodami.Kvýhodámpatøí,žetakový subjektmáprávonaveškeréúlevy,kterémajíjehodomácíazahranièníkonkurentinatrhu. Zanevýhodylzepovažovatto,ženedodržováníneboobcházeníprincipudaòovépolitiky mázpravilavelminepøíjemnénásledky,vèetnìtrestníchsankcí,pøièemžneznalostzákonù apøedpisùnebosnadskuteènost,žepodnikateljecizinec,nemánapostihžádnýpolehèující vliv.Spíšenaopak,vtomtopøípadìbýtcizincemvìtšinouznamenápøísnákritériainekompromisnípostihy.
Podnikáníprostøednictvímvlastníhosubjektupøedpokládáanalýzupodnikatelskýchmožnostínejenzhlediskazboží,zhlediskaprávníformypodnikání,aleizhlediskadaòového.
Odpovìdinaotázkydaòovéhorežimujsouzakotvenyvdaòovýchzákonech,kteréjsou zpravidlavelmiobsáhléavelmikomplikované.Ipouháèetbadaòovýchzákonùvyžaduje velmidobrouznalostnikoliobecného,aleekonomickéhoèidaòovéhojazyka.
Vzhledemktomu,žecílemmanažeravzahranièíjepodnikat,jepraktickynezbytnézískatvhodného daòovéhoporadce.Zkušenostiukazují,žeinvesticevloženédodaòovéhoporadcebysemìlyvrátit,atonejenvevlastníchfinancích,aleivklidupodnikatele,kterýse mùžesoustøeditnasvéhlavníposlání.
1.8.3Mìnovéfinanènínástroje Vnašícivilizaciexistujejenmálovìcí,kterébytakkomplexnìovlivòovalyveškeréstránky spoleèenskéhoživota,jakojsoupeníze.Lzebeznadsázkyøíci,žepenízejsoukrvíekonomiky aževelmizáležínatom,jakoukvalitubudoumít.Vodbornémekonomickémjazycepakhovoøímespíšeomìnìamìnovýchnástrojích,aletakéopenìžnímobìhu.
Mìnapùsobíprostøednictvímfinanèníinfrastruktury,kteráseskládázcentrální banky,soustavykomerèníchbankadalšíchinstitucí.Významnývlivmáaletakésystémveøejnýchfinancí,zvláštìstátnírozpoèet.
Kurzmìny– tedy vztahdomácímìnykzahraniènímmìnám, zejménapakktìm, vnichžserealizujepodstatnáèástsvìtovéhoobchodu,hlavnìUSD,EURO,japonskýjen (JPY),britskálibrasterlingù(GBP),tojevsouèasnédobìhlavnífaktor,kterýmotivujeexportéryèiimportérykjejichúsilíamùžepronìznamenatvyššívýnosyneboztráty.Devalvacearevalvace,spontánníneboøízená,pøedstavujívýznamnýnástrojvrukoustátu,jakmo-
tivovatvývozcenebodovozce.Dalšímtakovýmklíèovýmnástrojemjestanovenízákladní diskontnísazby,kteráovlivòujevýšizákladníchúvìrovýchsazebkomerèníchbank.Pøístupkúvìrùm,možnostjezískatnebonabídnout,jejednímzklíèovýchnástrojù,jimižstát disponuje.Stimulujeekonomickývývoj,èastodiferencovanìpodleodvìtvínebopodlegeografickýchoblastí.Uexportupakposkytujevývozcimožnostzákladnísoutìžeskonkurencí. Velmizjednodušenìlzetvrdit,ževpøípadìkonkurenènítechnickéúrovnìkonkrétníhovýrobkuamalýchcenovýchodchylekvýrobcù(vývozcù)natrhuvítìzítenvývozce,kterýposkytnenejlepšíúvìr(pokudjdeodélkuúvìruavýšiúrokovésazby).Dalšímfaktoremje kvalitabank,jejichmezinárodníhodnocení(rating),serióznostavstøícnost,kterájeèasto dánavýšíaskladbouaktivaúrovníslužeb.
1.8.4Zahraniènìobchodnípolitika Nástrojezahranièníobchodnípolitikytradiènìnejvíceovlivòovalyteritoriálníazbožovou strukturu,objemavmenšímíøeiinstitucionálníformyrealizacezahranièníhoobchodu.
Obchodnípolitikajesouèástístátníregulacevnìjšíchekonomickýchvztahù. Vpraxi každáobchodnípolitikaoscilujemezidvìmakrajnímiprincipy,atomezi protekcionismem (ochranáøství)aliberalismem(svobodaobchodu).Kromìtohoexistuje obchodnípolitikadvoustranná(bilaterální)amnohostranná(multilaterální).Obchodnípolitika,stejnì jakokaždápolitika,jepoplatnáèasuajereflexícelkovéhospodáøsképolitikyahospodáøské situace.Vpoliticekaždéhostátu(zejménademokratického)lzevystopovatzákladnítendencenebosmìry,kterézpravidlaneovlivníanipolitickézmìny,knimžcyklickydochází vsouvislostisvolbami.Každápolitickázmìnamùžepøinéstdílèízmìnynebopøístupy,jiné priority,kteréalenemajívlivnazákladnívytyèenésmìry.Žádnázemìnasvìtìsinemùže dovolitzásadnízmìny,anižbyneriskovalaproblémysesvýmiklíèovýmihospodáøskými partnery,nemluvìomožnýchdùsledcíchchaosuprocelkovoustabilituzemì.Radikálníobratmùževyvolatpouzemimoøádnásituace.
Zahraniènìobchodnípolitikavycházínejenzcelkovéhospodáøsképolitikyzemì,aleize zahraniènípolitiky.Tovšakneznamená,žejejimpodøízená.
Vsouvislostisezahraniènìobchodnípolitikouseještìèastosetkámespojmem diskriminace,cožznamenápoužívánírùznýchzahraniènìobchodníchpøekážekvùèijednotlivýmzemím.Vširšímsmysluznamenánerovnézacházenísestejnýmzbožímzrùznýchzemí.Další pojembìžnývsouvislostisezahraniènìobchodnípolitikouje preference,cožznamenáposkytnutívýhod.Pojmypreferenceadiskriminacesezpravidlavážíkpojmudvoustrannost, zatímcopøíznaènýmrysemmnohostrannostijenediskriminace,respektivepreference.Existujemnohostrannostomezená,kterájespojenasintegraènímiseskupeními,jejichžèlenové sivzájemnìmezisebouodstraòujípøekážkyobchodu,atudížsevzájemnìpreferujívùèi sobì.Principnediskriminacevširšímslovasmyslujeprototypickýpøedevšímvrámcimezinárodníchorganizacíhospodáøskéhocharakteru,jejichžreprezentantemjeSvìtováobchodníorganizace–WTO.
Autonomníasmluvníprostøedkyobchodnípolitiky
Meziautonomnímiasmluvnímiprostøedkyexistujevzájemnáspojitost,neboťúèinnostautonomníchprostøedkùomezujísmluvníprostøedkyrozdílnìvùèijednotlivýmintegraèním seskupením,respektivemezinárodnímekonomickýmorganizacímijednotlivýmzemím.
Autonomníprostøedky vycházejípøedevšímzezájmùvlastníekonomikypøirespektováníuzavøenýchsmluvadohodsjinýmizemìmi(integracemi,organizacemi). Mohoupù-
sobitpasivnì (cla,kvantitativnírestrikce,licenèníøízení,devizovérestrikce)ajejichcílje omezitnebodokoncezamezitpøístupuzahranièníchvýrobkùnadomácítrh.Smyslemje tedychránitvnitønítrhpøedzahranièníkonkurencí,kterájezpravidlasilnìjšíamùžemítpro domácívýrobunedozírnénásledky.Zároveòmohoutytopasivníprostøedkyomezitvliv vnìjšíchfaktorùnavývojobchodníbilanceatíminacelkovouplatebníbilanci. Aktivní prostøedkyobchodnípolitiky umožòujíausnadòujívývoz.Mezitytoprostøedkypatøily vminulostisystémvývozníchsubvencíavývozníprémie,vsouèasnostijetostátnígarance úvìru,státníúvìryadesítkydalšíchprostøedkù,jimižstátpodnìcujehospodáøskésubjekty kvývozu.
Smluvníprostøedky obchodnípolitikyjsouuplatòoványvdvoustrannýchamnohostrannýchekonomickýchvztazích.Meziklasickésmluvníprostøedkypatøíobchodnísmlouvy, platebnídohody,úvìrovédohody.Zanovodobìjšíprostøedkypovažujemedohodyostrategickéspolupráci,ekonomickédohody,dohodyovìdeckotechnickéspolupráci,otechnické pomoci,ovylouèenídvojíhozdanìní,opodpoøeaochranìinvestic,ohospodáøskéspolupráci, adalší,zvanésektorovénebomeziministerské.
Subjektysmluvbývajízásadnìstáty.Vnìkterýchpøípadechmohoumezistátnídohody faktickynahraditdohodymezibankovnínebokamerální(meziobchodnímineboprùmyslovýmikomorami).
1.8.5Administrativnì-právnínástroje Každásuverénnízemìøídísvouekonomikuprostøednictvím zákonù,naøízení,vyhlášek, dekretù.Základnícharakteristikoutìchtoprávníchnástrojùje,žepùsobíokamžitìpojejich vydánívúøednímlistì,asiceceloplošnì,nikoliselektivnì.Vztahujísenadomácíizahranièní subjekty;vtomtosmyslutedynejsoudiskriminaèní.Jináotázkaje,zdanepùsobídiskriminaènìzhlediskavlastníhoobsahu,kterýzvýhodòujedomácípodnikatele,snimiž(pøípadnì sjejichasociacemi)bylyzákonynebonaøízeníkonzultovány.
Jsouzákony,kterésepøímotýkajípraxeprovádìnízahranièníhoobchodu–takovýmje napøíkladobchodnízákoníkvesmyslukontinentálníhopráva(donìhožpatøíiÈR),ale ianglosaskéhopráva,jakonapøíkladZákonoprodejizboží(SalesofGoodsAct),upravující kupnísmlouvu.Jinézákonynemajívesvémnázvuobchod,alezahraniènìobchodníaktivity velmivýraznìovlivòují(napøíkladmìnovýzákon,zákonospoleènostech,celní,bankovní, daòovýzákon,pracovnìprávníajiné).Podobnìmohoumítvlivnazahraniènìobchodníproblematikuzákonytýkajícíseživotníhoprostøedí,bezpeènostipráce,zdravotní,veterinární, telekomunikaèní,dopravníadalší.Lzeøíci,žekaždýzákon,vyhláškanebonaøízeníjeproduktemurèitéholobbismu,kderùznéskupinyprosazujísvévlastnízájmy.
Podnikatelsevpraxisetkáváskomplexemvšechtìchtozákonù. Vsouvislostisochranou spotøebitelevposlednímdesetiletímvlivadministrativníchnástrojùvýraznìstoupl.
Dokategorietìchtonástrojùpatøíi normy,kteréjsouzávaznépromožnostuvedeníkonkrétníhovýrobkunatrh.ZanormyvÈRjeodpovìdnýÈeskýústavnormalizaèní,kterýdefinujeèeskénormy,jimžsepotédostaneoznaèeníÈSN.KromìtohozastupujetentoúøadÈR narùznýchúrovníchvsouvislostisprocesemharmonizacenorem,kteráprobíhánaøadì úrovní;nejdùležitìjšípronásjsoujednánívEU.Oèeskýchnormách,zejménavoblastipotravináøské,lzeøíci,žeaèkolivnìkteréjsoustaréidesetiletí,jsoudalekopøísnìjšínežsouèasnénormyEU.
Støedempozornostijsoupøedevšímpotravináøskévýrobky,jejichžprodejjestálevíce komplikovanýprávìvdùsledkuzmínìnýchpøedpisù.Praktickykaždýdováženýpotravináø-
skývýrobekmusíprojítvelmipøísnýmzkoumánímvnezávislýchlaboratoøích;uvéstvýrobeknatrhbeztohotostátníhosouhlasujeprokaždéhoobchodníkanesmírnìriskantní.
Velmipøísnépožadavkyjsoukladenynadovozléèiv,zbraníamunice,drog.Pøísnépožadavkysevztahujínaživotníprostøedí.Protoželidstvuhrozívsouvislostisneodpovìdným kácenímzejménadeštnýchpralesùekologickákatastrofa,prosazujesemyšlenkachránit lesytak,žesecertifikujíjednaklesy(zdajejichmajitelnejentìží,aleisází),jednaklesní nebotìžaøskéspoleènostiazpracovatelskéfirmy(zdapøistupujíklesuzhlediskakriterií trvaléobnovitelnosti).TakovátocertifikaceprobíhávEvropì,aleicelosvìtovì(certifikát FSC–ForestStewardshipCouncil).Prozahranièníobchodjepodstatné,žekdomátakovýto certifikát,mùžeprodávatadokoncepromítnoutdocenysvýchprodávanýchvýrobkù inákladyspojenéscertifikací.Takbysemìlizejménazmezinárodníhoobchodupostupnì zcelavylouèitvšichni,kteøícertifikátnemají.Podobnýpostupbymìlbýtuplatòovánvpøípadìzneèišťováníatmosféry,øek,moøíatakdále.
Spotravinami,aleisjinýmivýrobkyjeúzcespojena problematikaetiket,návodùapodobnì.Jsouzemì,kterévýslovnìtrvajínatom,žeetiketamusíbýtpouzevjazycedané zemì,žekaždápotravinamusíobsahovatseznamzákladníchkomponentù,èíslopovolení státníinstitucedokládající,žezbožíbylopovolenovobìhu,ajménofirmy,kterájeoprávnìna zbožídovážetajetudížprávnìodpovìdnázakvalituprodávanéhovýrobku.Totéžplatí onávodechkrùznýmstrojùmnebovýrobkùm.
Velmipøísnéjsoupožadavkyna bezpeènostpráce a ochranuzdraví,cožplatípøedevšímprodìtskéhraèky,elektrickévýrobkyadáleproveškeréstroje.Odpovìdnostvýrobce zavýrobekpøitomtrvalerosteajeomylemsedomnívat,ževýrobcechránívarováníbudoucíhospotøebitelepøedpøípadnýmirizikyprostøednictvímnávodukpoužití.
ZejménavUSAjevýrobcezavýrobekodpovìdnýpraktickyzavšechokolností.Výrobek bymìlbýtkonstruovántak,abyvžádnémpøípadìnemohlodojítkújmìnazdraví,apokudse takstane,jetoodpovìdnostvýrobce,nikolinegramotnéhouživatele.Existujezákonnáamimozákonnáodpovìdnostvýrobce,oznaèovanávangliètinìjakoproduct’sliability,kteráse stalahrozbouamerickýchvýrobcùadovozcù.Staèípøipomenoutsoudnísporysilnýchkuøákù protitabákovýmspoleènostem,kterévyhrálikuøáci.Tytosporyjsoumotivoványsnahouadvokátùvyhrátpodobné,mnohdyažabsurdnísoudnípøípady,neboťprávìnanichsilze„udìlat" dobréjméno,atonemluvímeovysokémpodíluzezískanýchprostøedkù.
Pøísnámìøítkanavýrobuhraèeksplòovalivýrobcièeskýchdøevìnýchhraèek,kterébyly vminulostivzahranièívelmicenìné.Ješkoda,žepoèetvýrobcùhraèekunássevposledním desetiletítakvýraznìsnížil.Èeštíhraèkáøiproslulitím,žedokázalivyrobitnejenvysoceestetickéhraèky,aleibezjakýchkolispojovacíchhøebùnebošroubù.Taképoužívanálepidlanebylazdravíškodlivá.
Vestavebnictvísesnahachránitspotøebiteleprojevilanapøíkladuazbestu.Kdyžbylo zjištìno,žeazbestmákarcinogenníúèinky,témìøokamžitìbylatatoizolaènìvynikajícílátka vyøazenazeseznamustavebníchsurovin.Zároveòsezaèalopracovatnavhodnénáhradì.
Dokategorieadministrativníchnástrojùpatøíi zákony,kterémajídopadnavolnýpohybosob,nebolimigraènípøedpisy.Jsoutopodmínkystanovenéproposkytnutítrvalého pobytovéhoèipracovníhopovolenívkonkrétnízemi.Pokudnìkterázemìsicevydázákon opodpoøezahranièníchinvestic,pøitomvšakneumožní,abyzahranièníøídícípracovníci mohlitytopodnikyspravovat,nemùžepøedpokládat,žepodobnýzákonbudemítvpraxi úspìch.Stát,kterýpodporujezahranièníinvestice,musítaképoèítatstím,žezahranièní podnikatelmùžemítmalédìti,kteréchtìjíchoditdoškol,kdesevyuèujejejichmateøským jazykem,potøebujejezditdoprácesvýmautomobilem,anižbymuseldìlatøidièskézkoušky Úlohavnìjšíchekonomickýchvztahùvekonomicezemì
vmístnímjazyce.Titopodnikatelévyžadují,abysisvépobytovéapracovnízáležitostimohli zajistitconejrychlejipøímovzemi,kdehodlajípodnikat,atopokudmožnonajednommístì.
Samostatnýmtématemje vízovápolitika.Každémupodnikateli(alenekaždémupolitikovi)jejasné,žeexistenceneboznovuzavedenívízovépovinnostineprospívámezinárodnímu obchodu.Žádnýpodnikatelnasvìtìnemázájemvyplòovatdlouhéformuláøenebodokonce prokazovat,jakévkladymánasvýchbankovníchúètech,nebozdajehoprababièkabylavnìjaképolitickéstranì.Podnikatelchcecestovatzpravidlascílemdìlatobchody.Zemìvpravémslovasmysluliberálnívytváøejípodnikatelùmoptimálnírežim(napøíkladdlouhodobá víza)alikvidujíveškerévelmièastonaprostoformálnípøekážkyvolnéhopohybupodnikatelù.
2.Vývojvnìjšíchekonomických vztahù 2.1Vývojsvìtovéhoobchodu Obchodpøedstavujestálehlavníformumezinárodníekonomickéspolupráce.Svìtovýobchodjevsouèasnédobìnepochybnìspjatsfenomény„globalizace“a„internacionalizace“. Obojíznamenávzájemnouzávislostjednotlivýchekonomiksvìtaanepopiratelnìvzrùstající dùležitostmezinárodníchekonomickýchvztahù.Objemsvìtovéhoobchodusestálezvyšuje jižoddruhépolovinyètyøicátýchlet20.století.Odkoncedruhésvìtovéválkysevìtšina ekonomiksvìtaintegrovalavícenežkdykolipøedtím.Nastartovanýprocesmezinárodníintegracevedekpostupnéspecializacijednotlivýchzemí,postavenénaglobálnídìlbìpráce adisponibilitìjednotlivýchfaktorù,ovlivòujícíchprodukci,anáslednìnaobchodusrealizovanouprodukcí.Výsledkemtohotoprocesujesoustavnìsezvyšujícípodílobchoduna hodnotìvýslednéprodukce(HDP,HNP).
Temporùstumezinárodníhoobchodu(exportu)dlouhodobìpøevyšujetemporùstusvìtové produkce.Vletech1870–1913prùmìrnémeziroènítemporùstusvìtovéhoexportupøevyšovalotemporùstusvìtovéprodukceo1,3%,vletech1950–2005paktemporùstuexportu (vabsolutnímvyjádøení)pøevýšilotemporùstuprodukceopøibližnì2,45%.Indexrùstusvìtovéhovývozudosáhlhodnoty152,7bodùvroce2007(základ2004=100),vestejnédobìdosáhluprùmyslovìvyspìlýchzemínecelých139aurozvojovýchzemítémìø173bodù.
Tab.2.1 Vývojsvìtovéhoobchodu(bìžnécenyvmld.USD)
2004200520062007
Exportfob,ztoho: 9091,810395,812016,513891,1
Prùmyslovìvyspìlézemì5384,86486,76572,37478,4
Rozvojovézemì3707,04549,15444,36412,7
Dovozcif,ztoho: 9366,210642,212240,314111,2
Prùmyslovìvyspìlézemì5886,26542,77380,58290,0
Rozvojovézemì3480,04099,54859,85821,2
Pramen: statistikyMMF,IFSèerven20081
Zatímcovobdobíkrátcepodruhésvìtovéválcepodílsvìtovéhoexportunasvìtovéprodukci dosahovalasi5,5%,o45letpozdìjivrostltentopodílnatémìø20%.Hodnotabázickéhoindexusvìtovéhodovozuèinilavroce2007150,6bodù(rok2004=100),pøièemžhodnotadovozuprùmyslovìvyspìlýchzemírostlapomaleji(index140,8)nežurozvojovýchzemí,kde vesledovanémobdobíhodnotabázickéhoindexudosáhla167,2bodù.
1 Veškeréstatistickéúdajeosvìtovémobchodujsouzkreslenymìnovýmvývojemanavícøazením.MMFzaøazujevšechnystøedoevropskézemìvèetnìÈRdokategorierozvojovýchzemí.
Kprocesumezinárodníintegracevelmivýraznìpøispívátechnologickýpokrokainovace, zejménavdopravìakomunikacích,dálepakrušeníobchodníchbariérasamozøejmìvýznamnézmìnyovlivòujícívývojchováníspoleènostijakocelku.Tytoadalšíinovaceavývojové trendyvelmivýraznìposilujírolisvìtovéhoobchodu.Souèasnýmezinárodníobchodzahrnujenejentradiènízbožovýobchod(zpracovanéprodukty,polotovary,suroviny,energie apaliva),alevestálevzrùstajícímíøetakéobchodseslužbami,informacemiakapitálem. Mezinárodníobchodjejižvícenež50letjednouzhlavníchhnacíchsilglobálního(celosvìtového)rùstuaprosperity.Pokudmluvímeo„rùstu“,mámenamyslinejenzlepšeníekonomickýchvýsledkù(zisk),alerovnìžrùst,respektivezlepšenípodmínekivdalšíchoblastech ovlivòujícíchvývojlidskéspoleènosti(demografickýrùst,rùstživotníúroveò,kulturníasociálnívývojapodobnì).Spoluspostupnýmvýraznýmnárùstemobchodurostouiglobální pøíjmyplynoucízobchoduazaktivitsnímspojených.Ekonomikyorientovanénapodporu mezinárodníhoobchodujsouschopnévyužítpotenciál,plynoucízmezinárodníobchodní smìny,kposíleníkonkurenceschopnostiaproduktivity,cožnapomáházlepšeníživotních standardù(jaknamístní,takinaglobálníúrovni)avedektrvalémuekonomickémurùstu.
RùstsvìtovéhoHDPpøevyšujevelmivýraznìtemporùstusvìtovépopulace.Zároveò rosteiprodukcepøipadajícínajednohoobyvateleZemì.Existujíaleznaènérozdílyvevývojizmínìnýchukazatelùmezizemìmivyspìlýmiazemìmirozvojovými;výraznédiference jsoupakzejménaunejménìrozvinutýchzemí.Vyspìlézemìvytváøejíasi75%hodnoty svìtovéprodukce,pøièemžjejichpodílnatétohodnotìbìhemposledníchasi30letpoklesl pøibližnìo5%. Rozvojovézemì,kdežijevícenež85%svìtovépopulace(vletech 1950–2007populacevtìchtozemíchvzrostlaovícenež3,5mld.–dneszdežijevícenež 5,5mld.lidí),vytváøejívsouèasnédobìkolem25%svìtovéhoproduktu,pøièemžjejichpodílnacelkovéprodukcitrvalerostenaúkorpodíluzemívyspìlých.
HDPekonomickynejménìvyspìlýchzemíbylvuplynulýchtøechdesetiletíchveznamenítémìøkatastrofickéhovývojovéhotrendu.Jejichpodílnasvìtovépopulacivzrostlbìhem let1970–2005z8%na pøibližnì11%,pøièemžjejichpodílnasvìtovémHDPpoklesl z1,3%na0,66%.
Vanalýzevývojesvìtovéhoobchoduexistujeobrovskýrozdílmezirùstemobjemurealizovanýchobchodùarùstemhodnotyzobchodovanéhozboží.Zatímcohodnotasvìtového obchodunarostlabìhemlet(vnominálnímvyjádøení)vícenež190krát,objemsvìtového obchoduvzrostlasijen30krát.Samozøejmìrùsthodnotyobchoduotémìø19000%je zkreslující,protožehodnotaamerickéhodolaru,vnìmžsebìžnìvyjadøujíhodnotyrealizovanýchobchodù,sebìhemposledních50letzmnohadùvodùvelmivýraznìzmìnila.Proto jevhodnìjšíproporovnánínárùstuhodnotyrealizovanéhoobchoduuvéstnárùstvestálých cenách,vtomtopøípadìpodlemetodikyMMFkroku1990.Pokudpøepoètemehodnotyrealizovanéhoexportunasvìtovéúrovninacenyroku1990,vidíme,žehodnotarealizovaných obchodùvzrostlatémìøtøicetkrát.
Rùstsvìtovéhoobchodujerealizovánzejménaprostøednictvímrùstuobjemùuskuteènìnýchobchodùsezpracovanýmiprodukty.Podílzpracovanýchvýrobkùnasvìtovémobchodunarostlodroku1950dosouèasnostivícenežšedesátinásobnì,zatímcopodílobchoduse zemìdìlskýmiproduktyaspalivyanerostnýmisurovinaminarostlmnohemménì–asisedminásobnì,respektivedesetinásobnì.
Prùmìrnétemporùstu 1950–2005
Celkovýexport Zpracovanévýrobky HDP 6,2 7,5 3,8
Export zpracovaných výrobkù
Celkový export
Graf2.1 VývojsvìtovéhoexportuaHDPvletech1950–2005(index1950=100)
Zdroj: WTO,InternationalTradeStatistics
Vyspìlézemìversusrozvojovézemìvrámciprocesuliberalizacesvìtového obchodu
Svìtovýobchodbylvminulostidoménouzejménavyspìlýchzemí.Jakvobdobípodruhé svìtovéválcerostlpodílzpracovanéhozbožíapolotovarùnaúkorobchodusesurovinami, kterýdominovalmezinárodníobchodnísmìnìpovelmidlouhoudobu,ajaksepodílzpracovanýchvýrobkùnasvìtovémobchodupostupnìzvyšoval,nárùstalpodílvyspìlýchregionù nasvìtovémobchodì,zatímcopodílzemírozvojovýchpostupnìklesal.Tentotrendbyltypickýprovývojsvìtovéekonomikyaždopøelomuosmdesátýchadevadesátýchlet,kdyse velmivýraznìzmìnilcharaktersvìtovéekonomikyavdùsledkupostupnéredukceochrany jednotlivýchtrhùapøesunuznaènéèástivýrobníchkapacitzezemívyspìlýchdozemírozvojovýchvzrostlobjemrealizovanýchobchodù,cožvelmivýraznìposílilovzájemnévztahycelé øadystátù.
KnárùstuobjemùsvìtovéhoobchoduznaènìpøispìlarovnìžjednánívrámciGATT.Vletech1947–1999došlokvelkéredukcicelníchtarifù,kterévýraznìovlivòovalycharakter svìtovéhoobchodu.Bìhemosmikoljednání,kterásevrámciGATTrealizovala,bylaznaènì redukovánacelníochrana.Clasesnížilazejménauobchodùsneagrárnímikomoditami, uobchodùskomoditamizemìdìlskéhocharakterudošlopouzekdílèíredukciobchodomezujícíchopatøení.Zatímcoliberalizaceobchodusnezemìdìlskýmikomoditamibylapøedmìtem osmikoljednáníuskuteènìnýchvrámciGATT,liberalizaceobchodusezemìdìlskýmikomoditamibylapøedmìtemažposledníhokolarealizovanéhovrámcijednáníGATT.Zatímco prùmìrnácelnízátìžèinilavroce195314%,popadesátiletechkleslapod4%,pøièemžzde existujívýraznédiferencemeziuplatòovanýmicelnímisazbamimezizemìmivyspìlými azemìmirozvojovými.Velkýrozdílmezivyspìlýmiarozvojovýmizemìmijevpodíluna
svìtovémobchodu.Zatímcozezemívyspìlýchpocházíménìnež60%svìtovéhoexportu (údajezarok2006),zezemírozvojovýchatranzitivníchpocházípøes40%.Existujezcela zøetelnývývojovýtrend,kdyodpøelomuosmdesátýchadevadesátýchletklesápodílvyspìlýchzemíveprospìchzemírozvojových.
Tab.2.2 Vývojhodnotysvìtovéhoexportuapodíljednotlivýchregionù 19801990200020022003200420052006
Tranzitivníekonomiky 5,3%3,7%2,6%2,8%3,1%3,4%3,8%4,1%
Zdroj: WTO
Podílrozvojovýchzemínasvìtovémobchodìvposledníchdvacetiletechneustáleroste avsouèasnédobìèiníkolem37%.Jetodánozejménasouèasnýmstavemsvìtovéekonomiky,kterámápravdìpodobnìnejliberálnìjšícharaktervesvénovodobéhistorii.Odpoèátku devadesátýchletaždosouèasnostivzrostlavícenežkdyjindyspoluprácenamezinárodní úrovniarovnìžbylaeliminovánaøadaobchodomezujícíchpøekážek.Souèasnásvìtová ekonomikavyužívávmnohemvìtšímíøenežvminulostivýhody,kteréplynouzmezinárodnídìlbypráceazmobilityceléøadyvýrobníchfaktorù.
2.1.1Teritoriálnístrukturasvìtovéhoobchodu Svìtovýobchod,respektiveexport,sevyznaèujerelativnìvelmikoncentrovanouteritoriální strukturou.Podíl80%zemízapojenýchdosvìtovéhoobchodunacelkovéhodnotìrealizovanýchexportùsevsouèasnédobìpohybujekolem10%,zatímcopodílzbývajících20%ekonomik(zejménaèlenskéstátyOECD)svìtasenahodnotìsvìtovéhoexportupodílívìtšinovì.
Tab.2.3 Vývojteritoriálnístrukturysvìtovéhoexportu(v%)
194819531963197319831993200320052006
Hodnota(vmld.USD)
Svìt 59841575791838367573691015911783
Podíl
Svìt 100,0100,0100,0100,0100,0100,0100,0100,0100,0
SeverníAmerika 28,124,819,917,316,818,015,814,514,2 USA 21,718,814,912,311,212,69,88,98,8
Kanada 5,55,24,34,64,24,03,73,53,3
JižníaStø.Amerika 11,39,76,44,34,43,03,03,53,6
Brazílie 2,01,80,91,11,21,01,01,21,2
Argentina 2,81,30,90,60,40,40,40,40,4
Pokraèování Zahranièníobchod–teorieapraxe
Pokraèování 194819531963197319831993200320052006
Evropa 35,139,447,850,943,545,446,043,042,1
Nìmecko 1,45,39,311,79,210,310,29,59,4
Francie 3,44,85,26,35,26,05,34,54,2
VelkáBritánie 11,39,07,85,15,04,94,13,83,8
SNS –––––1,52,63,33,6
Afrika 7,36,55,74,84,52,52,42,93,1
Støednívýchod 2,02,73,24,16,83,54,15,35,5
Asie 14,013,412,615,219,126,126,127,427,8
Èína2 0,91,21,31,01,22,55,97,56,2
Japonsko 0,41,53,56,48,09,96,45,95,5
Indie 2,21,31,00,50,50,60,80,91,0
AustrálieaN.Zéland 3,73,22,42,11,41,51,21,31,2
Další
GATT/WTOèlenové 63,468,772,881,876,589,594,394,493,9
EU/ES3 ––27,538,630,436,142,439,438,5
SSSR(bývalý)2,23,54,63,75,0––––
Zdroj: WTO,InternationalTradeStatistics
Nejvýraznìjšínárùstpodílùna svìtovémexportu vuplynulýchletechzaznamenalyEvropaaAsie.Evropadosáhlamaximálníhopodílunasvìtovémexportuvsedmdesátýchletech20.stoletíaodtédoby,aèkolivsehodnotyrealizovanýchobchodùneustálezvyšují,její podílklesá.UAsiejepakvidìtmohutnýnárùstjakrealizovanýchexportù,takipodílutìchto exportùnacelkovýchexportechsvìta.PodílAsienasvìtovémobchoduseneustálezvyšuje, atonaúkorvšechostatníchoblastísvìta,zejménapakEvropyaSeverníAmeriky.Zatímco EvropaaAsiezaznamenalyvuplynulýchletechvýraznénavýšenípodílùnasvìtovýchexportech,ostatníregiony(Severní,StøedníaJižníAmerikaspolusAfrikouaOceánií)zaznamenalyvýraznýpoklescosetýèevýšejejichpodílùnasvìtovémobchodu.
Bezprostøednìpodruhésvìtovéválcesvìtovýobchodvýraznìvzrostl.Hlavnídestinací svìtovýchimportù bylaválkoutìžcepostiženáEvropa(dotohotoregionusmìøovalovíce než45%hodnotysvìtovýchimportù).Nejvýznamnìjšímiimportérytétodobybyly,vedle evropskýchzemí,USA,Kanada,JAR,Indie,AustrálieaNovýZéland.Bìhemnásledujících desetiletísesituacezmìnila.VýraznìpokleslpodílAfrikyazemíLatinskéAmerikynasvìtovýchimportech,zatímcopodílEvropyzùstalnezmìnìnapodílySeverníAmerikyazejména pakAsiesenavýšily.Nejvýraznìjšínárùstimportùjepakspojensasijskýmregionem,který navýšilsvùjpodílzpùvodníhodnoty14%vroce1948natémìø25%objemusvìtovýchimportùvroce2006.
2 BezMacaaaHongkongu.
3 Dleaktuálníhopoètuèlenùkdanémuroku.
