ÚVOD
Následujícíkapitolyjsemnekoncipovaljakoinstruktážèipøíruèkuprotoho,kdosechcenauèitdìlatsociálnívýzkumy. Ktomubude musetzvolitjinouliteraturu,tøebanìkterézuvádìnýchpramenù. Mýmzámìremjepøinéstopøípravách,realizaciavyhodnocovánísociálních výzkumùpouzezákladníinformaci. Nìkdyzcelarámcovou,nìkdysnad onìcobližší,konkrétnìjší,alevždyspíšenaúrovnipovšechného,obecnìjšíhoseznámení.Takéneprobírámdìjinysociálníchvýzkumù,anivrámci nichdostrozšíøenépøístupy,jakýmijsousociometrickámetodaneboškálováníèidalší.Využitístatistikysejenletmodotýkám(dalobyseøícizuctivé vzdálenosti)atd.Jetohovíce,cozdenení…
Oèemsetutedylzedoèíst?Jakjepatrnézobsahu,nejprvesezabývám podstatouazákladnímiprincipyvýzkumuvùbec,potéspecifikysociálních výzkumùarozdílymezizkoumánímkvalitativnímakvantitativním.Vrámci pøípravyvýzkumnéakcesledujicestuodzadánítématukcílùmvýzkumného úkolu,dálekezkoumanýmznakùmahypotézámauvádímzákladnípodobyvýbìruzkoumanýchobjektù.Potompøedstavujijednakstandardnì užívanézpùsobysbìruúdajù(tzn.pozorování,rozhovor,dotazník,studium dokumentù,experiment),taknìkolikspeciálníchpostupù,zvanýchprognostické,èiexpertní,kreativní.Tysevsociálníchvýzkumechapøiøešení sociálníchproblémùvposledníchdesetiletíchtéžaplikují,byťzatímvnepøílišvelkémíøe,takženebývajívliteratuøeospoleèenskovìdnímetodologii bìžnìzmiòovány.Zjejichbohatéhoarzenálujsemsohledemnavzájemnourùznorodostvybralbrainstorming,brainwritingadelfskoumetodu. Pakpøibližujizákladníprincipyvyhodnocovánídatzískanýchkvantitativnímiakvalitativnímipøístupyanazávìrzmiòujinìkteréetickéotázky zkoumání.
Cosipodonìmisociálnímivýzkumy,kterétakéfigurujívnázvupublikace,vlastnìpøedstavit?Probírámtodálevtextu(2.1)ataknyníjenstruènì pøedešlu,žesejednáoempirickázkoumánírùznýchsociálníchprvkù,jevù, procesùapod.(ajejichvzájemnýchvztahù),kteréjakosouèástisociální skuteènostispoluvytváøejíjejíreálnoupodobu.Vìtšinatìchtovýzkumùje
8 /Kapitolymetodologiesociálníchvýzkumù
dleméhonázorumultidisciplinárních,neboťøešíúkoly,kterésezabývají tématyvesvépodstatìmultidisciplinárními,jelikožvìtšinaprvkù,jevù aprocesù,kterébývajípøedmìtemtìchtozkoumání,totižtakovoutopovahu má(byťtonìkdynemusíbýtnaprvnípohledzøejmé).Tytovýzkumysepak odehrávajínapoli–dojistémírytedyvlastnìspoleèném–sociologie,psychologie(vèetnìjejichrùznýchspecializacíjakosociologieveøejnéhomínìní,masmédií,rodiny,èipsychologiepráce,sportu,reklamyapod.),sociální psychologie,pedagogiky,andragogiky,kulturologie,etnografie,ekonomie,kulturníasociálníantropologieaøadydalšíchoborù.
Ztohovycházímvesvémpojetímetodologiesociálníchvýzkumù:Nepopírám,žejednotlivéspoleèenskévìdymajísvéspecifickévýzkumné postupy,jakonapøíkladtestovánívpsychologii,diagnostikavsociální psychologii,evaluacevpedagogiceaandragogice,pøípadovéstudievetnografiiad.Vedletohojealemožnévmnohajejichzkoumáníchsociálnískuteènostinajítstejnéneboalespoòvelmipodobnérysy.Aprávìtìmisetato publikacezabývá.Pojednávátedyo dojistémíryspoleènémetodologické výbavìøadyvìdníchdisciplín,sekterouuskuteèòujísvésociálnívýzkumy,tj.zkoumánírozliènýchprvkù,situacíafenoménùsociálního svìta.Myslím,žetakovýtopøístupjemožný(neníostatnìvodbornéliteratuøevýjimkou),ikdyžselišíodøadytìch,kteréoblastmetodologiestriktnì nahlížejívždyjenvrámcijednékonkrétnívìdnídisciplíny.
Dálesenarozdílodmnohametodologickýchtextù,vìtšinouorientovanýchbuïnakvalitativní,nebonaopaknakvantitativnívýzkum,snažím pøedstavitobapøístupyparalelnì.Protomístypostupujiponìkuddvoukolejnì(asouèasnìovšemnetakpodrobnì).Nicménìtaktodobøevynikají zásadnírozdílyvpøípravì,realizaciavyhodnocováníoboupostupùaopakovanìseukazuje,žejejichpøínosyjsoujaknavzájemnezastupitelné,tak setéžvhodnìdoplòují.(Aže„empirický“neznamenápouzekvantitativní, jakselze,dokonceivodbornéliteratuøe,obèasdoèíst.)
Textjsempsalspøedstavou,žebymohlposloužitvšem,kdosesproblematikousociálníchvýzkumùnìjakpotkávají.Napøíkladstudentùm/kám øadyspoleèenskovìdníchoborù,sociologie,sociálnípsychologie,andragogiky,personalistiky,pedagogiky,psychologie,kulturologie,antropologie, médiíakomunikace,etnografie,ekonomiead.,zvláštìpokudvesvých studijníchplánechmajípøedepsaný/épøedmìt/yapøípadnìiatestaci/edotýkajícísenìkteréhozmetodologickýchtémat.Téžstudujícímhumanitních vìd(filologickýchsmìrù,filozofie,teologie,umìnovìd,historieaj.),pokud sesohledemnasvùjstudijníplánchtìjía/nebopotøebujíseznámitsúvodnímipoznatkyztétooblasti.
Dalšícílovouskupinu,jaksedneskaøíkávmarketingu(ivmarketingu vzdìlávacíchproduktù),mohoutvoøitti,kteøísedíkysvépracovnípozici stanou,èiužsestalizadavatelisociálníchvýzkumùa/nebouživatelijejich výsledkùapotøebujívystupovatvùèirùznýmvýzkumnýmtýmùmvroli pouèenýchpartnerù.Mùžejítopracovníky/icestátnísprávy,managementu firem,personálníchútvarùatd.,stejnìjakoagenturaorganizacípolitických,humanitárních,náboženských,reklamních,vzdìlávacích,sociální péèe,PRadalších.Anamyslijsemmìltakéty,coovýzkumechnicvìdìt nepotøebují,alejsouprostìjenpøirozenìzvídaví.Vlivemmasmédiíseneustálesetkávajísvýsledkyrùznýchšetøení(názorùnaaktuálnípolitické problémy,sledovanostitelevizníchkanálù,oblíbenostipolitikù,volebních preferencíaj.)atøebajezaèalozajímat,jaksetakovázkoumánívlastnìpøipravují,realizujíavyhodnocují.Vítámsamozøejmìvšechnyostatní,které otázkysociálníchvýzkumùpøitahujíizjinýchdùvodù.
VpublikaciKapitolysystematickésociologie,kterávyšlatéžvtomto nakladatelství,jsemdoúvodunapsalnìcovtomsmyslu,žepokudseautor pohybujevprostoruzákladníchpojmùapoznatkùnìjakézavedenévìdní oblasti,nezbývápøílišmístaprojehovlastnínázory.Naopakjenutnéhovoøitpøevážnìotom,coužbylovminulostimnohokrátøeèenoaopakováno. Podobnìjetomuvtomtotextuapodobnìjetomuvnìmisodkazynaliteraturu–jelikožvìtšinupojmù,vztahù,souvislostíapod.užnìkdynìkdo formuloval,pøipøepeèlivémcitováníbybylvýkladpøehuštìnodkazy atedyznaènìnepøehledný.Protoizdejsemzastáncemjakésiumírnìnécitaènídùslednosti.Použitéprameny,soustøeïovanéèastonazaèátcíchkapitol èijejichèástíavìtšinouuvádìnékurzivou,zmiòuji,kdyžznichpodstatnìji èerpámnebochciètenáøe/kunasmìrovat,kdebysepøípadnìmohl/aourèitémproblémudozvìdìtvíce.Sohledemnatoseopìtorientujinaèeskéado èeštinypøeloženétituly,kteréjsoupøecejendostupnìjšíakpøípadnému studiusnadnìjší.(Nedìlámsinároknanìjakýreprezentativníprùøezbibliografií,jistìexistujeøadadalšíchneménìdobrýchainspirativníchknížek. Pouzeseminedostalydorukyatakseonìvesvéprácineopírám.)
V1.a2.kapitolejsouodkazyponìkudhojnìjšíanìkdyiprùbìžnìvtextu, jelikožvýklad,pokudnemìlzabratznaènýobjem,jetudostitorzovitý,fragmentální,ažschematický.Potøebovaljsemtotižstruènìvysvìtlitjennìkteré základníaspektyatyostatníbezprostøednísouvislostijižnechat–propøípadnézájemce–nauvádìnýchpramenech.(Podobnìjetomuinanìkolika málodalšíchmístech.)
10 /Kapitolymetodologiesociálníchvýzkumù
Kapitoly semijakoprvníslovovnázvupublikaceobjevujíopakovanì, protožeisituacesedojistémíryopakuje.VrámciúvoduKapitolsystematickésociologiejsemtotižmuselvysvìtlit,ževzhledemkširokémuvýbìru témat,okterýchbybylomožnépsát,sebudejednatskuteènìjenonìkteré tematickékapitoly.Anyníjsemhnedvprvnímodstavcipøiznával,covtextu nebude,cosiceano,alevelmistruènìatd.Takžeitadypùjdepouzeonìkterékapitoly.
Nazávìrúvodumusímøíct,žekdyžjsemsicelýtextnaposledyprošel,nepøipadalmizrovnanejzábavnìjšíamístyneníprávìjednoduchý.Nezbývá, nežabychtosvedlnapovahuproblematiky,onížpojednává.Aabychdoporuèilèístjejpozornì,popø.opakovanìadlepotøebysenadnímchvílemiizamýšlet.Aabychvsadilnamotivaciètenáøùaètenáøek(doufám,žepozitivní).
Budujimvduchudržetpalce,abysekaždýproèetl,kampotøebuje…
Ještìpoznámkakegrafickéúpravì: odstavcekurzívou(vizpøíkladvýše) jednakzmiòujíliteraturu,jednakpøedstavujíjakésiodboèky–pøíklady, pøipomínky,glosy,kterénìcopøibližují,uvádìjídokontextu,nebobysnad mohlybýtzajímavéèinìkdyipøínosné.Jsoutaktoodlišenyproto,abypøíliš netrhalynitvýkladu.
VÝZKUMJAKOVÌDECKÁMETODA POZNÁNÍ
Øadapublikacízamìøenýchnaotázkyvýzkumuzaèínásvùjvýklad pøipomínkou ètyøobecnýchzpùsobùpoznání,kteréformulovalamerický filozofPeirceaoznaèiljezazpùsobyfixovánípøesvìdèení(srv.napø.Jeøábek,1992,s.13–14;Pelikán,1998,s.15–17;Chráska,2007,s.11;ad.). Taképovažujizaúèelnéjezmínit.
Jednímzezpùsobùpoznáníje metodatradice:Zapravdujepovažováno to,codlouhoudobujakopravdaplatí,to,colidéodjakživajakopravduznají, vcocelýživotjakovpravdivévìøí.Tatopravdabýváprùbìžnìopakována, poslézepovažovánazajakýsiaxiomapøípadnìznívyvozoványèinaninavazoványdalšíadalšípravdy.
Jinoupodoboupoznáníje metodaautority:Jdeopøijetípevnìstanovenéhonázorunìjakéslovutnévìdecké,pøípadnìjinévýznamnéautority,napøíkladtéžideologickénebonáboženské.(Tovšakmùžebýtjakzdrojem posunùvpoznání,takèastoipøíèinoujeho„zkostnatìlosti“,nemìnnosti, vážnoupøekážkoujehovývoje.)
Tøetívariantouje metodaapriori:Pøedstavujesituace,kdynámintuice øíká,ženašepoznáníjesprávné,kdyurèitétvrzenípokládámezasamozøejmé,kdypoznanéjeveshodìsnašímrozumem(alenenutnìsezkušeností), kdykoneènáúvahazní,žejetoprostìtak,„vždyťtodározum“(srv.napø. Chráska,2007,s.11;téžbýváoznaèovánajakometodaintuice,vizPelikán, 1998,s.16).
Ètvrtoucestoupoznáníje metodavìdy.Jejímprostøednictvímjemožné urèitýpoznatekovìøitnìèím,conejdeindividuálnìovlivnit,nìèímnezávislým,takžetímtozpùsobempotomkaždýmùžedospìtktémužzávìru. JakøíkáPeirce,„…jenutné,abychomnašlimetodu,pomocínížlzeurèit našenázorynenìèímlidským,alepomocínìjakéhopevnéhobodumimo nás,pomocínìèeho,naconašemyšlenínemážádnývliv…metodamusí býttaková,aby koneènýzávìrkaždéhoèlovìkabylstejný.Takováje metodavìdy…“(Kerlinger,1972,s.22,akcenttuènìJR;takéJeøábek, 1992,s.14;aj.).
Nìkomusemožnábudetentovýèetobecnýchzpùsobùpoznáníjevitjakoneúplný.Sámunìjpostrádámnapøíkladvariantu,dokterélzezahrnoutpøípady,kdyjednímzmomentùpoznáníatedydosaženíurèitépravdyjejakási specifickáosobnízkušenost,tj.poznánízískanézážitkem,napøíkladestetickým,emocionálním,psychosomatickýmaj.,téžiextatickým–vytržením mystickým,rituálnìtaneèním,drogovým,pøípadnìjejichkombinacemi apod.
Tojenicménìkategoriepoznatkùapravdvšeobecnìspíšeminoritních, navíckrajnìsubjektivníchainterindividuálnìvesmìsnepøenosných.Není tedydivu,žezmínìnýamerickýfilozofamatematik CharlesSandersPeirce (1839–1914)jako zakladatelpragmatismu (atéžautornázvutohotomyšlenkovéhosmìru)podobnézpùsobypoznání,tj.fixovánípøesvìdèení,do svékoncepcenezahrnul.
NapøíkladPelikánovivPeircehoètveøicimetodzasechybí momenty náhléhopochopení urèitéhojevunebovztahu(èiøešeníproblému),jakéhosi„projasnìnímysli“,aťužjedùsledkemdlouhodobìjšíhouvažování, nebodùsledkemasociacesvnìjšímipodnìty(Pelikán,1998,s.17).
Pokudbychomseotázkamivìdyajejíchmetodzabývaliobecnì,byloby nynínamístìanalyzovat,covìdavlastnìje.Tobyovšemvydalonasamostatnouaobjemnoupublikaci,kekterésevùbecnecítímbýterudován.Nehledìnato,žepøedmìtemnašehovýkladumábýtpouzenevelkýdílcelé problematiky,totižnìkterézákladníinformaceometodologiisociálních výzkumù.Prototeoriiametodologiivìdyvobecnérovinìbuduvìnovat jenpárnásledujícíchodstavcù.
Vliteratuøelzenajítbohatoupaletukonceptùadefinicvìdyajejíchmetod, jakzobecnéhopohledu,takvpojetíkonkrétníchvìdníchoborù.Zájemce otutooblastmohuodkázatnavcelkurozsáhlébibliografie,kteréobsahují 12 /Kapitolymetodologiesociálníchvýzkumù
èeskéicizojazyènépublikaceakteréuvádìjínapøíkladPrùcha(1995),Janoušekaj.(1986),Petrusek(1993)nebojižcitovanýPelikán(1998,viztéž s.17),pøípadnìGiddens(1999),Ferjenèík(2000),Hendl(2005),Miovský (2006)amnozídalší.
Rámcovìsedáøíci,ževmnohadefinicíchseobjevujípøedevším dvavýznamy tohotopojmu,totiž vìdajakosouborutøídìnýchpoznatkù ourèité tematickéoblastia souèasnìjakoprocesvytváøenítìchtopoznatkù podleurèitýchpravidel.Stím,žeudanéhovìdníhooborusetéžzajímáme ojehospoleèenské,duchovníakulturníkoøeny,jednotlivévìdníoborypovažujemevždyzasouèástširšíchsouvislostíavìdujakotakovouzajeden ztypùsociálníinstituce(viznapø.Hendl,2005,s.29).
Jindebývávìdacharakterizovánajako základnílidskápotøebauspoøádanostirozdílnýchamnohostrannýchjevù,jejímžcílemjepopsat avysvìtlitvšeobecnérysyazákonitévztahytìchtojevù.Jepropojenado tøísystémù,vìdìní,èinnostíainstitucí,kteréjsousvázánymetodouzakotvenouvsystémuvìdìní.Pøitomvsouèasnédobìsestálevíceprosazuje pojetívìdycobysociálníhosystému orientovanéhonatvorbuvìdìní.Sledujejakrùstvìdìníalogikuvýzkumu,takivýzkumnécíleazámìrytvorby a nazírázhodnocovánívìdyvlidskýchasociálníchsouvislostech (Maøíková,Petrusek,Vodákováaj.,1996,s.1368–1369,kdejsouiuvedenyzákladníprameny).
Jakpatrno,lidské, sociálnísouvislostivìdy jsoupovažoványzaznaènì dùležité,pøijejímkomplexnímpojímání neopomenutelné.Souhrnnìøeèeno, vìdajakonedílnásouèástsociokulturnískuteènosti jetoutorealitou významnìmodifikována,avšaksouèasnìsespolusøadoudalšíchsociálníchfenoménùamechanismùnamodelováníkonkrétnípodobytétoreality výraznýmzpùsobempodílí.
Vìda,pøesnìjijejípraktickáaplikace,nespornìnašicivilizacipodstatnì poznamenává,vdobrémivezlém,byťpozitivnínejspíšepøevažuje.Pøesto zkušenostisnežádoucímidùsledkyrozvojevìdy,badokoncepøímosjejím zneužitím,málidstvojižtaké.(Hledánírùznýchpøíkladùzhistorievyužití vìdynaškáledobro–zlopøenechávámvlastníintelektuálníaktivitìètenáøe/ky.)
Mimochodem,nadalší vážnénebezpeèísouvisejícísdominantnímpostavenímvìdyvsouèasnémsvìtìaživotì,naredukcijejichpoznávánívýhradnìmetodouvìdy (vizvýše),upozoròovalMichaelCrichton(1942–2008,lékaø,úspìšnýspisovatelascénárista,napø.TVseriáluPohotovost,filmu Vìdaavýzkum/ 13
14 /Kapitolymetodologiesociálníchvýzkumù
Jurskýparkaj.,pøíznivecJunga,psychoanalýzyimimovìdeckýchzpùsobù chápáníreality).Bylnázoru,ževìdcimajítendencipléstsisouèasnévìdeckéteorieseskuteènourealitou,kterázanimistojí,pøièemžvìdeckéteoriejsoufikce.„Vìdanámposkytujeobrazsvìta,aletentoobrazsenesmí zamìòovatseskuteènourealitou.…Protožeskuteènostjevždyckyvìtší–mnohemvìtší–nežto,covíme,nežcokoli,coonímùžemeøíci.“(Crichton, 2004,s.392–393)„Apokudostatnídruhypoznáníjsouvnitøní,subjektivní azesvépodstatyneovìøitelné,nejsouprotoještìonicménìzajímavéaužiteèné.“(Crichton,2004,s.403)
Nahlíženodùslednìovšemnejenvznikarozvojvìdy,jejívyužitíanásledkyaj.,alei samadefinicevìdymásociálnídimenzi.Jakvystihlcharakter vìdyHendl,„…jeurèovánakomplexnímisociálnímiprocesy.Vìdajesociálnìdanýmjevemodvislýmodkontextudanékultury,jejíchhodnot azájmuvìdcù. Kritériarozlišujícíto,cojeaconenívìda,seutváøejí uvnitøjednotlivýchspoleèenstvívìdcù.“(Hendl,2005,s.31,akcenttuènìJR)TémìøaforismemtopøivýkladupojmuparadigmashrnulDisman (1993,s.13)tak,že„… vìdajeto,cozavìdupovažujívìdcivdaném oboru.“
Vsouvislostisvìdouavýzkumemseutermínu paradigma nachvílizastavme.Pojem,vpùvodnímvýznamuvzor(øecképaradeigma,tj.ideajako vzorempirickéhosvìta,pakvlingvisticevzornapø.skloòováníapod.),pøenesldoteorievìdyzaèátkem60.let20.stoletíamerickýhistorikateoretik vìdyThomasSamuelKuhn.Podlenìhoje„normální“vìdatakovývìdní obor,vnìmžspoleèenstvívìdcùuznávástejnéparadigma.
„Zaparadigmapovažujiobecnìuznávanévýsledky,kterévdanéchvílipøedstavujíprospoleèenstvíodborníkùmodelproblémùamodeljejichøešení.“ (Kuhn,1997,s.10)Ztohojepatrné,že též „paradigmajepøedevšímsociálnímfenoménem“(Ferjenèík,2000,s.50).Kuhn(1997,s.175)ktomuøíká: „Paradigmajeto,coèlenovévìdeckéhospoleèenstvísdílejí,anaopak:vìdeckéspoleèenstvíseskládázlidí,kteøísdílejínìjaképaradigma.“
Struènìøeèeno, paradigmavevìdìpøedstavujejistýmodel,znìhožvycházejístrukturypøedstav,hodnotakoncepcítýkajícísepøedmìtutékteré vìdy,tradicejehozkoumáníapostupùpøitomtozkoumání,jakožipodoby taktozískanýchúdajù(srv.Reichel,2008,s.59–62). Složkamiparadigmatu,jakjenapøíkladusociologiedefinujePetrusek(1993,s.22),pakjsou (vizschéma1):Pøedevšímpohlednapøedmìtonévìdy(optika)ajehový-
Vìdaavýzkum/ 15
klad(teorie)prostøednictvímspecifickéterminologie(jazyk).Dáleužívánía/nebovývojrelevantníchpostupùzkoumání(metodologie)proøešení urèitéhosouboruotázek(problematika),kterýmisezabýváokruhvìdcù, jejichžpøístupsloužízapøíkladprovozovánítétovìdy(autority).Vkonkrétníchparadigmatechpakmohoubýttytosložkypøítomnysrozdílnouintenzitou.
1.optika paradigma
6.autority2.teorie
5.problematika 3.jazyk
4.metodologie
Schéma1 Složkyparadigmatu
Jednotlivéúdobívývojeurèitévìdyobvyklepøedstavujejistýkonkrétnípohlednajejípøedmìt,pohled,kterývyvoláváspecificképostupypøihledání, analýzeaøešeníadekvátníchproblémù. Dìjinyvìdyjsoudìjinaminahrazovánístarýchparadigmatúspìšnìjšími, tìmi,kteréuspokojivìji vysvìtlujínovìseobjevujícíproblémy.
Petrusekpøipomíná(1992,s.72–73),žepøísné,klasickévymezení„skuteèné“vìdy(pøedevšímpøírodní)vyžadovalopouzejednojedinéparadigma. Koexistencevíceparadigmat,situacetoliktypickánapøíkladprovìdysociální,bylapovažovánazastav,kdyseskuteènávìda(dlezmínìnéhoKuhnova konceptuonavìda„normální“–pozn.JR)teprvekonstituuje,anacházíse tudížvefázipøedvìdecké,vetapì„protovìdy“.Tovšakvdnešnímmoderním(apostmoderním)vìdeckémsvìtìpøestávábýtpravidlemipodmínkou. Stálezøetelnìjisemanifestujejevohlašovanýmetodologyateoretikyvìdjiž nìkolikdesetiletí,totižže vìdy,aèastoivìdytzv.exaktní, nejsouzhlediska paradigmatickéhojednotné,naopakjepronìcharakteristické,žesenajejichpùdìmùžemesetkats nìkolikaparadigmatysouèasnì.
Kromìnovýchoborù,kterésevytváøejínazákladìdosudnebývalého vzájemnéhopropojovánívìdsociálních,lékaøských,ekonomickýchapod., dìjesetéžnìcodøívenaprostonepøedstavitelného–objevujísealternativní apøitomnevyluèujícísematematiky,geometrie,fyziky,logikyaj.Nìkteøí
16 /Kapitolymetodologiesociálníchvýzkumù
teoreticipøírodníchvìdsdílejínázor,žepouzeidominance,natožpak existencejedinéhoparadigmatu nemusíbýtprovìdníoborvždyideálnímstavem,naopaksevzhledemkjehovývojimùžestát aspektemznaènì kontraproduktivním.
Vìdavždydisponujeurèitoumnožinouinformací,znichžnejvýznamnìjšími jsou teorie,kterélzechápatjako „základnícílevìdy“.„Teoriejesoubor vzájemnìsouvisejícíchkonstruktù(pojmù),definicíavýrokù,kterýpøedstavujesystematickýpohlednajevytím,žespecifikujevztahymezipromìnnými,scílemvysvìtlita pøedpovìdìttytojevy.“(Kerlinger,1972,s.25) Jinýmislovy, vìdeckáteoriejesystémempojmùatvrzení,kterýobsahuje„…abstrahujícívysvìtlenívybranýchfenoménù. Teorieumožòujefenoménùmsvìtaporozumìt,vysvìtlitje,kritizovatnebopøedpovídat. Jednáseokoncentrovanoumnožinuznalostí,vyjádøenounìjakýmsymbolickýmzpùsobem.“(Hendl,2005,s.31,akcenttuènìJR)
Vedleobecnýchvìdeckýchpostupùpøinakládáníspoznatkyainformacemi,jakojsouanalýza–syntéza,dedukce–indukcead.(blížeanázornì, vèetnìjejichvztahùkteorii,viznapø.Hendl,2005,s.35–37), sloužívìdì kzískávánínovýchpoznatkùpøedevšímvýzkum.Jdeoplánovitouèinnost,jejímžúkolemjerámcovìøeèenoprovìøovatplatnostjistéèástiteorie, jistéteoreticképøedpokladyvpraxiatímrozvíjetpoznáníoblasti,nakterou jepøíslušnávìdnídisciplínazamìøena.
ZavelmipøíhodnouapatrnìtéžprotopomìrnìèastoužívanoulzepovažovatdefiniciKerlingerovu: „Vìdeckývýzkumjesystematické,kontrolované,empirickéakritickézkoumáníhypotetickýchvýrokùopøedpokládanýchvztazíchmezipøirozenýmijevy.“ (Kerlinger,1972,s.27)
Autorsouèasnìpodtrhujevýznampøívlastkù,kterétotozkoumánícharakterizují:Za systematickéakontrolované chápetakovéuspoøádánívýzkumuaovìøováníjehovýsledkù,žeknimbadatelémohoumítkritickou dùvìru. Empirickým mánamyslipodrobenívìdcovapojetívnìjšímu zkoumání,kdy„…subjektivnínázormusíbýtkontrolovánobjektivnírealitou.“(Kerlinger,1972,s.27)Koneènì kritiènost pronìhoznamenábýt kvlastnímicizímkonceptùm,soudùmavýsledkùmhyperkritický.
Výstižnépoznámkyovìdìavýzkumuakevztahuvìdeckéavýzkumnéèinnostilzenajítnapøíkladujednohoznestorùnašípsychiatrie,prof.Vladimíra Vondráèka(1895–1978):
„Výzkumjeèinnostsmìøujícíkzískánínovýchpoznatkù,tj.novýchfakt, zkušeností,souvislostí.…Výzkumnýivìdeckýpracovníksemùžestátobje-
vitelem,vynálezcem,nebotím,jenžupozornínadosudnepovšimnutývztah, tím,který…objevíchybuvdosavadnímpojetí,kterýnastínínovouhypothesuèiteoriinebokterývyvrátídosavadní.…Nekaždývìdeckýpracovník jevýzkumnýpracovníkanaopak.ImmanuelaKanta,KarlaMarxemùžeme považovatzavìdecképracovníky,alenikolivýzkumné.Jetakémnoholidí zamìstnanýchvevýzkumuanesoucíchvinìtuprofesionálníhovýzkumného pracovníka,kteøísenikdynestanouvìdeckýmipracovníky.“(Vondráèek, 1975,s.21)
Otázkamivyužitívýzkumuvevìdìsezabývá metodologie ,disciplína, jejímžpøedmìtemjsounástrojevìdy.Jeto naukaometodáchvìdy , resp.teoriejejíchmetod,zahrnujícíijejichzkoumání,kritickáhodnocení azobecnìní. Metoda (zlat.methodus,tozøec.methodajakooznaèenícesty zanìèím),pojem,jenžsetuužnìkolikrátobjevil,pùvodnìznamenánávod kjednání.Vevìdì,jakplynezpøedchozího,potom návodjakvìdecky, tj. systematicky,opakovatelnì,kontrolovatelnì, tedyzobecnitelnìpoznávat. Metodyvìdy bývajípodlezpùsobuvyužitelnostièlenìnydotøíúrovní: Jednakjsouto metodyobecnìfilozofické (napø.dialektická,fenomenologická).Dáleúroveò metodobecnìvìdních,pøedstavujícílogickémetody uplatòovanévevšechvìdách(viznapø.analýza,indukcead.)a takétìch, kteréseaplikujívevícevìdníchoborech,èastopøíbuzných,kupøíkladu pøírodních,humanitních(metodasrovnávací,historická,statistickáapod.). Anakonecmetody speciálnìvìdní,jichžužívajíjednotlivévìdnídisciplíny (srv.Maøíková,Petrusek,Vodákováaj.,1996,s.620–621).Protosemùžemeèastosetkatsdìlenímna metodologiiobecnou (obvyklezahrnující zmínìnouprvouaprvníèástdruhéúrovnìmetod)a speciální (obsahující zbylouèástdruhéasouèasnìtøetí,specifickouúroveò).
Podoba metodologie jako vìdyometodì semodelujekonzistentnìsøešenímzákladníchfilozofickýchpohledùontologických(cojeskuteènost, jakájejejípodstata)agnozeologických(jakýmizpùsobyjilzepoznatazda vùbec).Metodologiecobyteoriemetodysrovnávápoznávacípostupy ajejichvýsledkyavytváøítím aktuálnísouborpoznatkùozpùsobech poznáváníaokritériíchsprávnostipoužitýchprostøedkù.Naúrovni konkrétníchvìdníchdisciplínsepakstávájakousi soustavoupravidel,jak lzedojítkvysvìtleníurèitýchjevùèiovìøeníurèitýchpøedpokladù.
18 /Kapitolymetodologiesociálníchvýzkumù hypotézy=podnìtykezkoumání